KERAMICKÉ DEPOTY DOBY BRONZOVÉ

                                           (Jiří Pejchal)

   

   Literatura:

   Palátová H. - Salaš M. 2002: „Depoty keramických nádob doby bronzové na Moravě a v sousedních
   zemích“, Pravěk Supplementum 9, Brno

   

               Depotem se rozumí záměrně uložené movitosti, které jsou vyřazeny z používání.
   Většinou bývá depot kladen do protikladu s ojedinělým nálezem (oj. nález je náhodně ztracený
   předmět, kdežto depot je záměrně nefunerálně uložen). V praxi to ale těžko rozlišíme, co je
   náhodně ztracený předmět, a co úmyslně uložený. V případě keramických nádob je ojedinělý nález
   celého exempláře méně obvyklý, než u kamenných nebo kovových artefaktů. Náhodnou ztrátu nádoby
   můžeme už rovnou vyloučit a lze tedy uvažovat o cíleném depozitu. Největším problémem tohoto
   druhu nálezu je však jeho velká fragmentalizace. To směřuje k představě, že nalezené střepy
   jsou spíše nějakou formou odpadu, ale nesmíme opomenout i rituální rozbíjení nádob při
   ceremoniích  a jejich následném uložení do země. Je vždy lepší posuzovat nález individuálně a
   rozhodujícím aspektem zde bude vlastní nálezová situace.

   

   Výskyt keramických depotů ve stř. Evropě:

   

   BA1 – HA/HB

   - východní část Dolního Rakouska (interval výskytu: BA1 – HB1)

   - Jižní Morava (zřejmě stejný interval výskytu jako u Dol. Rak.bohužel není dostatek důkazů )

   - Jihozápadní Slovensko (interval výskytu: BA2 – BD)

   

   Typy keramických depotů

   

   Profánní

         x

   Sakrální  – 1. Jídelní obětiny – depot nádob s potravinami (obilná zrnka, žaludy, maso (skot,
   ovce, beran, prase). Lze sem zařadit i depoty nádob postavené ústím vzhůru a překryté jinými
   nádobami či pokličkami. Dále se u nálezů vyskytují kamenné podložky na drcení obilí,
   pravděpodobně na přípravu obětního jídla. Tyto vesměs agrární rituály jsou spojeny s uctíváním
   vegetačních božstev a mají zajistit úrodu a plodnost (lokality: Bezměřov, Včelínce, Zemplínské
   Kopčany, Mistelbach, Bad Fischau).

                    2. Přísežné rituály - ceremonie socio-kultovní povahy, které jsou doprovázeny
   libacemi, tj. úlitbami tekutin bohům, popř. heroizovaným předkům. Cílem rituálu bylo upevňovat
   a vytvářet nové společenské svazky – bratrstva, svazy, družiny. Skladba nádob depotu by měla
   představovat nápojový servis sestávající ze sady picích nádobek (džbánků, šálků, koflíků,
   misek) a menšího počtu větších nádob, z nichž by tekutina byla nabírána (lokality: Hulín,
   Lovčičky, Kolín, Rusovce, Mistelbach, Herzogenburg).

                    3. Stavební obětiny - Lze je identifikovat jedině na základě širšího
   nálezového kontextu, kde depot vykazuje nějaký prostorový vztah ke stavbě (lokality: Nižná
   Myšla).

                    4. Depozita jiného kultovního významu - univerzální charakter; můžeme sem
   zařadit depoty, které souvisí s jídelními obětinami i s přísežnými rituály. Také je možné
   začlenit např. ty depoty, které v objektu provázelo množství mazanice nebo se zde vyskytují
   neobvyklé keramické tvary jako vykuřovadla, přenosné pícky, soudkovité nádoby, mísy na duté
   nožce se skupinami otvorů při okraji nebo nádoby s úmyslně proraženým otvorem ve stěně či dně.
   S těmito nádobami se setkáváme v žárových hrobech a uvažuje se o otvoru pro duši. Pokud se
   otvor vyskytl v žárovém hrobě na jiné nádobě než na urně, uvažuje se o popelnici bez
   dochovaných pozůstatků kremace, o odděleném uložení nespálených částí těl, nebo jen o
   kenotafu. Jelikož otvory bývají proraženy velmi pečlivě, můžeme usuzovat také o nádobě na
   tekutiny a to buď na jakési symbolické připíjení při rituálech nebo pro libační tekutinu,
   která tímto otvorem měla vytékat na zem (lokality: Bezměřov, Slatinky).