Jon Fosse Zima Z norského originálu Vinter přeložila Karolína Stehlíková (2005). Osoby Žena Muž Tma. Rozsvítí se světlo. Lavička v parku. Zprava přichází muž, má na sobě černý kabát, posadí se na lavičku co nejvíce vlevo. Žena přichází hned za ním, je spoře oblečená a nemá kabát, také ona se posadí na lavičku, ovšem co nejdál od něj na opačnou stranu. Muž téměř současně vstane, jde vlevo Žena za mužem Hej Hej Hej Muž jde dál Hej Ty tam Hej Muž se zastaví, obrátí se k ženě No ty Co si o sobě krucifix myslíš Prostě se tak sebrat jo jo s tebou mluvím chápeš S tebou mluvím No jo Jestli mluvím s tebou To si piš kurva že mluvím s tebou jenže ty no co děláš no ty vstane, skoro upadne no ty ty si kurva jdeš prostě dál jako bysem tu nebyla jenže já s tebou mluvím Slyšels mě Slyší mě někdo jinej rozhlédne se kolem sebe je tu ještě někdo jinej možná si myslíš že ostatní že já odmlčí se Chápeš mě Nebo mě nechápeš Nechápeš nic nebo Nic Velmi hlasitě S tebou mluvím A ty si prostě jdeš co si hergot hej ty velmi potichu no ty ty co tady děláš upřímně proč seš tady Kvůli čemu směje se pro sebe no jasně to jo odmlčí se To jo no jasně To se ví že kvůli tomu Už chápu Jo no jasně Chápu to Chápu kvůli čemu Já chápu všechno Chápu Já chápu všechno všechno chápu chápu chápu všechno chápu Náhle velmi hlasitě Hej No ty On se odvrátí, chystá se odejít No ty Hej Hej Hej Hej mluvím s tebou ty mě neslyšíš no S důrazem na každou slabiku Mluvím s tebou Skoro škemrá Slyšíš mě Vztekle Mluvím s tebou Poslouchej hergot proč mě kurva neposloucháš Mluvím krátká pauza s tebou S tebou Muž podívá se na ni Jo Žena Já s tebou mluvím a co ty na to řekneš řekneš akorát jo jo jo jo jo krucifix Muž se odvrátí, chystá se odejít Ne nechoď Mluv se mnou trochu přece nemůžeš odejít Nemůžeš jen tak odejít Podívá se na něj, popojde k němu To nevidíš Nevidíš nic Nerozumíš tomu Přece musíš pochopit ne co Nebo nic nechápeš Vztekle Nic Ani ň Nic Muž Ne ne Žena Ne Chápu Chápu ničemu nerozumíš To je ono Seš stejnej jako všichni ostatní Nic nechápeš nic Pauza Dívá se na něj Dětinsky Že jo Že nic nechápeš nic Pauza No jo krátká pauza nic nechápeš Muž Ne asi ne Žena To je ono Muž Asi jo Žena Hm Pauza Muž Co bych měl pochopit Žena Nechápeš nic Hej ty Nevidíš Hej Nevidíš Rozhodí rukama a skoro upadne Nevidíš Tady jsem tvoje holčička tvoje holčička holčička je tady nevidíš Muž Potřebujete pomoct Žena přikývne Co mám udělat Žena Musíš si se mnou trochu povídat Ukáže na lavičku, jde k němu blíž Ty se mnou nechceš mluvit Já jsem tady Já si s tebou povídat můžu A ty si se mnou přece taky chceš povídat nebo ne Muž No můžu Žena Tak něco řekni Řekni něco Muž Mám něco říct Žena No Pauza Dívá se na něj Nemůžeš něco říct krátká pauza nebo třeba třeba Prudce Půjdeme někam Muž My dva Ona přikývne Pauza Jak to myslíte Žena Někam jít my dva to myslím nemůžeme někam jít Přijde k němu a přivine se k němu. On stojí bez hnutí, ona se k němu tiskne, pak se od něj odtáhne. Podívá se na něj Jsem tvoje holčička víš že jo Natáhne k němu ruku a on ji lehce vezme za konečky prstů, vzájemně na sebe pohlédnou Že jo Že jsem tvoje holčička Pustí se Pauza Anebo krátká pauza nejsem tvoje holčička Já tě přece neznám Ale jo Znám tě Vždycky jsem tě znala Vím to Vidím to Chápu to Vím přesně jak to je jasně A ty to přece taky víš Ty víš že jsem tvoje holčička že jo víš že jo Já jsem přece tvoje holčička že jo Muž poněkud nechápavě Jste moje holčička Žena Jo chápeš přece nebo ne Muž Ne krátká pauza ale Dlouhá pauza Vy přece ne já už musím jít Pohlédne na hodinky Jdu trochu pozdě měl jsem no Žena Kam jdeš Muž Totiž mám práci Žena Práci Muž Jo Žena Jakou práci Muž Jenom jednu schůzku Žena Jednu schůzku Muž Jo Žena Máš se s někým sejít Muž Ano krátká pauza ale teď už musím běžet Nemám moc času Žena To jo to chápu Muž Jo Chce odejít Žena Tak ty máš nějakou schůzku nebo co Muž Jo Žena Máš se s někým sejít Muž Jo Žena Tady někde kousek Muž Jo Žena Někde v kanceláři Muž Jo Žena Nemám ráda kanceláře Muž Já taky ne jenže co s tím Žena Ale jdeš do nějaké kanceláře Muž Ano Žena Musíš Muž Jo Žena To je mi tě teda trochu líto Muž zvolna Ne Pauza Poslyšte no ne už bych měl jít Žena Schůzka Krátká pauza Zprudka se na něj podívá Tak teda jdi Co tu tak stojíš Musíš jít Tak jdi Neslyšíš mě Musíš jít Muž Jo Žena No tak jdi teda jdi zmiz nestůj tady Krátká pauza Nebo nic nechápeš ty můj drahoušku nic nechápeš drahoušku ani ň Krátká pauza Tak jdi teda Tak jdi zatraceně Jdi ty hajzle Muž Vždyť už jdu Žena jde k němu blíž, dívá se na něj, on se odvrátí a jde pryč. Ona stojí a dívá se za ním, pak se otočí, zakopne, upadne, zůstane klečet na zemi, podepře se rukama. On se zastaví, obrátí se, sleduje ji, jak se snaží postavit se na nohy Žena pro sebe Ale hergot do prdele hergot Snaží se vstát, ale jde jí to ztěžka Do prdele do hajzlu do prdele už do prdele taky Muž jde k ní, ona si ho všimne Co děláš kurva Co Jdi do hajzlu ty píčo Nemůžu se tu v klidu složit Já to zvládnu Znovu se snaží vstát, ale nepodaří se jí to Do prdele K němu A ty jdi klidně do hajzlu vypadni Zmiz mi z očí jdi do hajzlu vypadni ty hajzle ty píčo Zmiz mi z očí On ji chytí Pusť mě Co to kurva děláš Tak mě sakra pusť Co Co si o sobě myslíš Muž jí pomůže na nohy, ona stojí nepříliš jistě, pak k němu vzhlédne Ale ne to seš ty jo seš to ty můj drahoušek šel jsi pryč ne nebo nešel ale pauza ale teď už seš zpátky Přišel jsi zpátky ke svojí holčičce že jo najednou seš zase tady že jo seš tady u svojí holčičky Muž Už musím jít jestli to mám stihnout Žena přeruší ho A nemůžu Muž No co Žena Ne nic Muž No co Žena Nic Ale mohla bysem Muž Musím jít chápete Žena Kde bydlíš Muž V hotelu Žena Ale hele tak to můžu taky počkat tam No to musím protože ty seš můj drahoušek a já jsem tvoje holčička chápeš že jo tvoje holčička tě dobře odmlčí se Muž Počkat v hotelu Žena To by šlo ne Muž No jo jenže krátká pauza jenže jo jo jo jo už bych měl jít Podívá se na hodinky Musím kvůli té schůzce Žena Nemůžeš mě tu nechat Teď ne přece nemůžeš tu svojí holčičku jen tak nechat Muž Ne ne Ale odmlčí se Žena Můžu počkat v hotelu v tvým pokoji než no odmlčí se a taky se můžu umejt vzít si něco na sebe a tak počkat na tebe jako tvoje holčička jsem přece tvoje holčička to víš přece ne to víš ne ne ne nechoď Muž Ale vy nejste žádná moje holčička Napřáhne svou ruku, ukazuje snubní prsten Vidíte Žena Ale ty patříš ke mně a ty to víš Muž No jo Žena Jsem tvoje holčička Muž Ale teď už musím jít Žena No tak jdeme Vezme ho za ruku a zavěsí se do něj. Pak pomalu odcházejí vlevo, téměř co noha nohu mine. Ona se zastaví, pustí jeho ruku, poodejde od něj Poslouchej drahoušku Teď jdeme Ale že jsem hezká moc moc moc že jo hezounká A proto Muž Tak pojďte Žena Takže jo Muž Jo Natáhne k němu ruku, on ji uchopí. Ona jde k němu a zavěsí se do něj, zastaví se Žena Skoro jako kdybysme se brali že jo Muž Ne Ne neblázněte Žena Ale jo Je to pravda Je to tak Muž Ne neblázněte povídám Pomalu jdou vlevo. Světlo zhasne. Tma II Tma. Světlo se rozvítí. Manželská postel. Žena leží v posteli, posadí se na okraj, vstane, poněkud vrávoravě přechází po pokoji Žena Do prdele teda do prdele Zatracená píča zatracená zkurvená píča do prdele Ale teda Prohrábne si vlasy prsty. Trochu si je upraví Zasraná Poupraví si šaty Teda to je takovej zatracenej zmrd zmrd vyhulit mu toho zkurvenýho ptáka ptáka ptáka vyhulit mu toho zatracenýho ptáka a pak usnout usnout vyhulit a usnout Znovu se posadí na okraj postele A tamta zatracená kurva Jsem tak utahaná utahaná Krátká pauza A teď se musím dát do pucu a jít spinkat spinkat do svý postýlky a bude to pěkně spinkat pěkně v klidu a bude to jenom pěkně spinkat Natáhne se na postel Pěkně spinkat pěkně v klidu v postýlce v pokojíčku pěkně spinkat v postýlce šup spinkat ve svý postýlce pěkně spinkat šup Zavře oči. V tu chvíli vejde zleva muž, když ji uvidí ležet na posteli, zastaví se, pak opatrně vstoupí. Nese dvě tašky. Zastaví se a dívá se na ni, ona otevře oči Teda ale No fujtajbl Muž Ale to jsem jenom já Žena přikývne Hm hm Pauza Muž Poznáváš mě že jo nebo Žena zvolna Jo Posadí se na posteli Jo Jo Jo jo Jo Teda ale Muž Ale pamatuješ si nebo teda No že Jenom jsem myslel Žena Jo Usmívá se na něj To jenom no Muž Už je to dobrý že jo Žena Jo Jo jo Muž No to jsem jenom já a Žena Jo to vidím že to seš ty jo Jenže Muž Nevzpomínáš si ty mě nepoznáváš Žena Ale jo Jo Já odmlčí se Muž No jak jsme se potkali a pak jsme no Žena Jo my jsme odmlčí se Pauza My dva odmlčí se Pauza Muž Ty si nepamatuješ nic Žena Ale jo jo jo Jo už jo Jo Jasně že si to pamatuju My dva tam dole tam u na ulici hele Krátká pauza Promiň že jsem se na tebe tak věšela a že jsem odmlčí se Muž To nevadí Pauza V pohodě Zasměje se Žena To je fajn že to ne odmlčí se Pauza Muž Ale poslouchej Žena podívá se na něj No Muž Víš já nadzdvihne jednu z tašek no já rozumíš no mělas morké a špinavé šaty upadla jsi tak jsem no Žena Ty jsi mi koupil nový šaty Muž No Dívá se plaše k zemi Žena Ale to no tos neměl Muž Ale jo Žena Tos ale neměl odmlčí se Pauza Ale je to od tebe milý Vstane, přechází po pokoji, ale trochu vrávorá, a tak se znovu posadí na okraj postele Muž No koupil jsem ti nějaké šaty A něco k pití trochu jídla no A Žena Ale to odmlčí se Muž Myslel jsem si odmlčí se Žena To je od tebe hezký krátká pauza ale já bysem asi měla no jo Muž podá jí jednu z tašek Tady to je prosím Ona převezme tašku, vytáhne z ní svetr, položí si ho na klín Žena Teda děkuju moc tos neměl to přece vytáhne kalhoty nejde abys Muž Ale jo Žena To je od tebe milý Položí kalhoty na postel a vytáhne černý kabát Ale tos neměl To je až moc Tos neměl odmlčí se Muž To jsem musel Pauza Spala jsi Žena přikývne Trochu Pauza Muž A je ti už trochu líp Žena Jo to odmlčí se Jo to Krátká pauza Ale hele Muž No Žena Ne nic Pauza Ale hele jako by ji něco napadlo jo někdo volal před chvílí no teď nějaká žena sháněla tě říkala no něco jako Marte nebo tak nějak Muž trochu překvapený Ona volala Žena Jo Muž A tys to odmlčí se Žena Jo no sháněla tě Krátká pauza Ale no no díky za ten podívá se na kabát, pak na něj tos neměl to přece nepotřebuju Muž Přece nemůžeš odmlčí se Žena naváže takhle chodit Muž Ne Mělas odmlčí se Dlouhá pauza Ona si prohlíží šaty, on stále stojí na stejném místě Ale no Žena podívá se na něj Asi bysem měla odmlčí se Ale hele ne asi bysem Nemůžu přece Muž Máš chuť na něco k pití Pozvedne druhou tašku Koupil jsem něco málo Žena Ale Já bysem spíš měla odmlčí se Muž Už je ti líp Žena usmívá se Jo Muž To je prima Pauza Žena To je od tebe milý že jsi no vezme do ruky svetr a prohlíží si ho ale tos neměl měl jsi přece nějaký jednání nějakou schůzku nebo ne v nějaký kanceláři nebo ne že jo On přikývne Bylo to v pohodě Muž směje se Přišel jsem pozdě Směje se Hodně pozdě a to odmlčí se Jo Žena naváže To je moje vina že jo no jasně Muž To je fuk jenom odmlčí se Žena Ne Pauza Muž Není ti zima Žena Ne Muž Je to lepší Žena Jo Jenomže jsi nestihl Muž tu schůzku Ne Pauza Stejně to nemělo smysl Žena Ne Muž Byly to stejně samý pitomosti Žena Jo Pauza Muž Důležitější bylo odmlčí se No Pauza Žena Ale hele Muž Hm Žena Víš je to od tebe hezký Jako ty šaty myslím Muž To nic odmlčí se Dívá se plaše k zemi Žena Já Podívá se na něj Tak pojď sem Muž K tobě Žena No krátká pauza no sem tady se posaď no tady vedle mě Muž pořád stojí Jo Žena No pojď Muž Ale já Žena Ale tak už pojď Muž Budu si muset domluvit další schůzku nebo něco Žena Přišel jsi tam pozdě Muž Jo totiž já no já jsem tam nedošel Zasměje se totiž přišel jsem pozdě a pak no Žena natáhne k němu ruku Tak pojď pojď ke svojí holčičce ty ty lumpe Usmívá se na něj. On se stále nehýbe co tak pojď co Snaží se vstát, ale pořád se jí podlamují nohy, a tak se posadí na okraj postele. On jde k ní a posadí se vedle ní Ona se na něj dívá Muž Ale hele ty vole ta ženská ta ženská na recepci jak jsme přišli Muž Jo ta Žena No ta se mohla posrat Muž Já jsem si totiž objednal jednolůžkový Žena přeruší ho, položí mu ruku na stehno No jo Ale hele Muž Nakonec se to vyřešilo bez problému Žena Jo musel jsi Dostali jsme nový pokoj dvoulůžkový Muž Jo řekl jsem jí totiž no musel jsem jí říct že no že tě znám řekl jsem jí že jsi moje sestra směje se jo to jsem řekl Že jsi moje sestra A pak No pak jsme Žena Pak jsme dostali tenhle pokoj jo Muž Jo Řekl jsem Žena Že na mě musíš dávat pozor jo Muž No něco takového Pauza Žena Vždyť to byla pravda Muž To byla Pauza Žena A to jednání ta schůzka to proto jsi sem přijel myslím sem do města tak to bylo ne Muž Jo jo Směje se Musím se pokusit musím se pokusit dojednat si novou schůzku nebo něco Žena Ale ta ženská no ta ženská na recepci no ty vole Stáhne ruku k sobě Muž Jo ta Žena No ta ta na recepci Muž No Žena No ty vole taková no taková no Muž Hm Žena Taková píča zasraná viděls ji jo jo ty vole taková děvka zasraná chce být nóbl a přitom no Muž Já nevím Žena Ty jsi to neviděl Já jsem to viděla Já takový věci vidím Všichni takový věci viděj Muž zvolna Ne Žena To přece vidí každej Krátká pauza Taková zkurvená laciná děvka ale chce být nóbl a přitom ne ty vole a že jsem Muž přeruší ji No to já jsem odmlčí se Žena Jo ty sis objednal pokoj jo jednolužkový Já vím tos říkal říkals to Krátká pauza Ale že ta odmlčí se Pauza Muž Nakonec to bylo bez problémů Pauza Ona stále sedí jako by ponořena do svých myšlenek Jo koupil jsem něco no něco na pití přizvedne mírně tašku něco k jídlu Žena Jo Muž Dáš si něco k pití Ona odloží svetr a kabát na postel, projde se po pokoji Žena Chceš něco vidět Začne si svlékat kalhoty Muž Budeš se převlíkat Žena Známe se takže o nic nejde Že jo Já jsem přece tvoje holčička že jo Muž To říkáš ty Ale Žena Tvoje holčička Svlékne si kalhoty a spustí je na zem Ale že jsem hezká hezčí než tamta Zapózuje No jasně kurva Vidím to na tobě co že se ti líbím já jsem přece tvoje holčička viď že jo Muž No Vezme z postele kalhoty a podá jí je Na Žena To počká ne to přece tak nespěchá Chce si svléct kalhotky, ale zarazí se Nebo se ti snad podívá se na něj zdám šeredná šeredná připadá ti tvoje holčička šeredná Muž Ne poslouchej no možná Žena Jak to myslíš Muž Ne nic Žena Pořád říkáš že nic Muž Ne Žena No jo ty jsi nakoupil Přetáhne si svetr přes hlavu, hodí ho na podlahu. Podívá se na něj A co ty ty mizero koupí mi hadry a věci Muž Jo Žena Ty mizero Jde k němu a posadí se vedle něj na pohovku. On jí podá kalhoty, ona si je vezme, položí si je na klín Muž Tak ona volala Žena Jo někdo volal Muž Jak zněla myslím po hlasu Žena Jenom se na tebe ptala Muž Aha Pauza Nic neříkala Žena Ne Pauza Muž Nic Žena Volala určitě jo jo a kromě toho myslím že volala dvakrát jo volala Znovu vstane, přejde po pokoji, zastaví se Žena pózuje Ale tak dívej se na mě Nejsem krásná co nebo Muž Jo Žena Moc krásná že jo Muž Jo Žena Hezká hezká tvoje holčička je hezká že jo Muž Jo Jo jistě Žena Že jo Hezká že jo Muž A hezká taky Žena Myslíš si to On přikývne Moc hezká že jo že nikdo není hezčí než já Muž Ne Žena Nevypadám špatně Muž Jsi hezká Žena Ale hele no ty seš určitě ženatý ne On přikývne Máš děti a tak On znovu přikývne Hodně dětí Muž Dvě Žena A tvoje žena krátká pauza seš ženatý no jasně Muž A ty Žena Hrozně ženatý Muž No Žena Nafurt ženatý Muž Jasně Žena Mně to můžeš říct Muž Nemusíš odmlčí se Žena Ale hele ta co volala Muž To byla určitě moje žena Pauza Žena Začínalo to na M asi Muž Marte Žena Jo něco takovýho Spustí kalhoty na zem, jde k němu, posadí se mu na klín, obejme ho jednou rukou kolem ramen a políbí ho na tvář. Muž je poněkud vyvedený z míry, neví přesně, co si má počít s rukama, a tak jí položí jednu ruku kolem pasu a ona mu položí hlavu na rameno. Chvíli tak sedí. Poté si muž lehne na záda a ona se na něj posadí obkročmo. Hele počkej Muž No Žena No to je jako jako bych tě znala už dlouho vážně nekecám je to tak jako bych tě znala odjakživa divný že jo Krátká pauza Máš to taky tak On přikývne Jako bys mě znal odjakživa Usměje se na něj Já jsem tvoje holčička že jo viď že jsem tvoje holčička On přikývne Víš Pauza Je to skoro trapný že jo Přejde pokoj, zdvihne nové kalhoty Ale co budeš dělat s tamtím no s tou schůzkou nebo co to bylo Muž Nevím krátká pauza musím si najít nějakou výmluvu nebo něco možná si domluvit novou schůzku Žena si začne oblékat kalhoty, jsou jí příliš velké, pak jde k posteli pro svetr, oblékne si ho na sebe, svetr je příliš malý. Znovu zapózuje, podívá se na něj Žena Není to špatný co Muž No úplně to nesedí ale jo docela dobrý akorát ne Krátká pauza Já jsem nevěděl Žena pózuje Sluší mi to Jsem hezká Usmívá se na něj, vypne prsa. Zazvoní telefon, on ho nechá zvonit Musíš to zvednout Telefon stále zvoní Přece to musíš zvednout slyšíš Musíš přece Muž zvolna Ne Žena Mám to vzít Muž Ne nedělej to Žena To to má zvonit Telefon přestane zvonit Ty jsi to nechtěl vzít proč ne musíš přece brát telefony ne Muž Jo Žena Nemůžeš to nechat jen tak zvonit ne Muž Ne ale Pauza Vytáhne z tašky láhev koly a balíček sušenek Chceš Položí sušenky na postel, odšroubuje víčko, podá jí láhev. Ona si ji vezme a napije se. On otevře sušenky, podá jí je Žena zavrtí hlavou Nemám chuť Muž položí sušenky zpátky na postel Nemáš hlad Žena Ne Krátká pauza Ale hele Muž No Žena No myslím že bysem měla jít Podá mu láhev a on si ji vezme Muž Musíš jít Žena Asi jo no no určitě ale Muž No Žena Ale možná Muž Nechtěla bys odmlčí se no co kdybychom odmlčí se Žena Myslím že bysem měla jít Muž přikývne, zašroubuje víčko láhve, odloží láhev vedle sebe na podlahu Ale hele mohli bysme mohla bysem ti zavolat sem do hotelu nebo se sejdeme později někdy večer co muž přikývne co že jo že jo drahoušku a díky za sejdeme se později platí Muž Tady venku je jedna hospoda tak třeba tam Žena dostane strach Jo to by šlo Muž Dnes večer Žena Jo můžeme On přikývne Tak se teda sejdeme tam jo On vstane a zůstane stát. Ona k němu přistoupí, obejme ho a přitiskne ho k sobě. Zatímco tak stojí, zazvoní několikrát telefon. Oni se nehýbou, poté ona zmíří vlevo, zastaví se, obrátí se, on vezme kabát, jde k ní, podá jí ho, ona si ho oblékne, kabát je dlouhý. Pak zdvihne ruku, zamává mu, odejde vlevo. On dojde k posteli, posadí se na okraj. Telefon začne znovu zvonit. On si lehne na postel, přetáhne si přes sebe peřinu. Telefon zazvoní ještě jednou. Světlo zhasne. Tma III Tma. Světlo se rozsvítí. Lavička v parku. Žena přichází zprava, má na sobě černý kabát a boty s vysokými podpadky. Zastaví se, přenese váhu na jednu nohu. Muž vchází zleva, zastaví se, podívá se na ni, dojde k lavičce a posadí se. Sedí a dívá se před sebe. Žena stojí na stejném místě, pak zamíří vlevo, podívají se na sebe, ale ona chce kolem něj jen projít, jako by ho neznala Muž za ní Přece nemůžeš jen tak odejít Já tady na tebe čekám Hledal jsem tě byl jsem v hospodě ale tys tam nebyla nepřišla jsi chtěli jsme přece dohodli jsem se přece ale ty jsi nepřišla Žena zastaví se, pohlédne na něj, je trochu překvapená To seš ty Muž Tys mě nepoznala Žena trochu na rozpacích Ale jo jo poznala Muž Měli jsem se přece sejít támhle v hospodě nebo ne Žena Jo asi jo Muž Dohodli jsme se Žena Jo Pauza Ale Muž Byl jsem tam několikrát čekal jsem na tebe hledal jsem tě Ale tys tam nebyla Byl jsem tam několik večerů po sobě Žena Jo Muž Nemohla bys odmlčí se Žena Já jsem tam byla Muž Nebylas tam Ptal jsem se na tebe krátká pauza ale třeba no Krátká pauza Ale rád tě zase vidím Žena s nechutí No kdo by se nadál Muž Počkej nemohla by ses posadit sednout si ke mně mohla bys Žena Jo mohla Muž No no to jsem rád že jsem tě konečně našel chci říct zmizela jsi tak najednou Žena posadí se Musím ti poděkovat no za to že jsi ten den děkuju moc Víš zasměje se já no nestává se mi to tak často naštěstí protože to by Ale No chápeš Muž Není za co Žena Ale jo za to že jsi trochu rozpačitě se směje no někdy to trochu no chápeš A podívej Napřáhne ruku v kabátu, aby ukázala, že ho nosí ale to se stane jen málokdy naštěstí Muž Nemluv o tom Pauza Žena Ne Pauza A ty se máš dobře Muž Ujde to Pauze A ty Žena Ale jo Muž Ale já jsem tě hledal Já jsem krátká pauza chodil do hospody a sem k lavičce no hodněkrát jsem tu seděl a čekal na tebe Žena Ty jsi tady Muž Jo Žena Tos neměl odmlčí se Muž Ne ale Žena Ty jsi mě hledal Muž Hodněkrát Žena Hodněkrát jsi tu byl jako tady jsi seděl Muž přikývne Ale hele no poslouchej ty jsi tudy přece jenom projížděl nebo ne odmlčí se Muž přikývne Jo Žena Tak bylo to tak Krátká pauza A měl jsi tady tu Muž Jo práci jednání Žena Jo a ta tvoje schůzka dopadla dobře Muž zvolna Jo Žena Prima Muž Teda no žádná schůzka se nekonala Zasměje se Pauza Žena Nekonalo se to Muž Ne Žena Proč ne Muž No Pauza Žena Ale to už je přece pár dní minimálně ne Muž Jo Pauza Žena Brzo pojedeš zase domů Byl jsi tady přece jenom odmlčí se Muž Možná Žena Chvíli tu zůstaneš Muž zvolna Ne to taky ne Pauza Žena A ta ženská co volala no ta odmlčí se Muž Jo Žena Myslím že volala víckrát aspoň to tak vypadalo Muž Určitě volala víckrát Žena Ptala se po tobě jestli už seš zpátky nebo co Muž Jasně Pauza Žena A pak volala znovu a nebyla to nebyla to tvoje žena byla ne Muž Jo zasměje se no pane jo to byla Žena směje se trochu strnule A teď už zvedáš telefon teď už jo Pamatuju se odmlčí se Muž Jo zvedám Pauza Žena A potom Muž No a potom když jsem zvedl telefon tak říkala že mi volala zasměje se a nějaká nějaká paní to říkala nějaká paní zvedla telefon a tak zavolala znovu myslela si že to byl omyl a tys ten telefon znovu vzala a ona se zeptala na mě a ty jsi řekla že jo že jsem no že jsem venku nebo něco takového směje se a tak Žena Jo tak Muž Jo Žena Jo takže odmlčí se Muž No a pak říkala že už se nemusím vracet Směje se A potom Žena Ona nechtěla aby ses odmlčí se, směje se Muž Ne Krátká pauza Ale vždyť to je jedno pauza to je v pohodě úplně v pohodě Ona na něj pohlédne To jsem řekl já Žena Ale nemyslela to vážně že ne to jenom tak řekla Muž Ne určitě ne jenom se prostě odmlčí se Ale no Žena Nic to neznamená že ne On pokrčí rameny Vždyť jsi jí mohl něco nakecat ne pohlédne na něj cokoli ne Muž Jo Ukazuje prst, na kterém měl snubní prsten. Už je vidět jen otisk, který prsten zanechal Žena Ale to přece ne ne Muž Ale počkej Žena No Muž Nejsi ty náhodou Žena Tvoje holčička Muž No Žena Ne Muž Vždyť jsi to říkala Říkala jsi jsem tvoje holčička Pamatuješ si to Žena Jo Směje se Tak asi jsem to řekla Muž No vidíš Žena No jo asi jsem to řekla Směje se Ale pěknou malou holčičku máš co On přikývne svojí holčičku co Vezme ho za ruku, dívá se na něj Svojí malou holčičku že jo Směje se Pauza Ale hele myslím že bysem měla jít měla bysem Muž Musíš jít Žena Jo Muž Něco máš Ona přikývne Ale nemohli bychom Žena Ale jo myslíš sejít se On přikývne Ale jo můžeme Muž Ale počkej počkej počkej a potom mi volali z práce a potom se ptali co se stalo s tou schůzkou a já jim řekl že ten s kým jsem se měl sejít nepřišel a pak Žena No Muž No a pak mi řekli že on volal a řekl jim že jsem tam nebyl chtěl vědět jestli to špatně nepochopil nebo tak no že volal a já že jsem nebral telefon ačkoli v hotelu mu řekli že jsem na pokoji Žena trochu nepřítomná, jako by ponořena do svých myšlenek A cos jim teda řekl Muž No řekl jsem jim co jsem jim to řekl Řekl jsem že jsem tam byl ale on že tam nebyl a oni se zeptali kde jsem byl a já řekl že jsem byl tam kde jsme se dohodli a na to šéf řekl že ten co jsem ho měl potkat tam byl taky no a potom se ptali na to kdy to bylo a já jim to řekl a na to on řekl že tomu vůbec nerozumí Říkal že to nesouhlasí Ptal se jestli nelžu a co to má znamenat říkal A tak jsem mu řekl víš co jsem mu řekl Řekl jsem mu A nechápu proč jsem mu to řekl Řekl jsem mu Už pro vás nedělám tak jsem mu to řekl Dávám výpověď řekl jsem Žena pořád je trochu mimo Ty jsi dal výpověď Muž přikývne Už jsi toho měl dost On zavrtí hlavou To ne Pauza Poměrně bez zájmu Ale proč Potřebuješ přece peníze práci nebo ne všichni potřebujou práci všichni přece musí dělat Muž Jo ale Žena A ta tvoje žena Muž Aha ta Žena Řekla ti že už se nemusíš vracet Muž Jo směje se ale ne ona to určitě tak nemyslela Žena Určitě ne Pauza Ale hele Možná bysem měla No Muž Musíš jít Žena Možná já vlastně nevím měla bysem Muž Nemůžeš zase odejít teď ne přece Žena Ale já no možná bysme se mohli sejít později jestli chceš Měla bysem Muž Jo Žena Měla bysem Musím jít jasný Musím si pohnout Muž za ženou Ale počkej Ona se zastaví, obrátí se Nemůžeš jen tak odejít přece Muž vstane Žena povzdychne si Co je zase Muž Ne nic Žena Hele Muž No Pauza Žena Bydlíš ve stejným hotelu Muž Jo Pauza Žena Ne já nevím Muž Nemůžeme si sednout promluvit si trochu Nemůžeme Žena Já nevím jestli odmlčí se Muž Ne asi ne Pauza Žena Kdy jedeš Muž Nevím Pauza Žena Ale já Muž Nemůžeme si sednout promluvit si trochu jen my dva nemůžeme tady na lavičce my dva spolu krátká pauza my naše lavička no nebo Žena Ale jo tak můžeme Oba se znovu posadí na lavičku Pauza Muž Rád tě zase vidím Žena Jo Pauza Muž Tys mě nehledala Žena Ne krátká pauza nebo možná jo Pauza Muž Ale Ne nic Žena Cos dělal no myslím Muž Nic moc krátká pauza ležel jsem v posteli v hotelu a tak a Pauza A cos dělala ty Žena Nic moc skoro nic Muž Hm Pauza Žena trochu neklidně Tak půjdeme nebo Muž Můžeme třeba do hotelu Ještě mám dvoulůžkový pokoj Žena Já vlastně nevím Pauza Ale Muž Chodíš sem často Žena Sem na tohle místo jo Občas jo krátká pauza ale ne moc často Pauza Muž Půjdeme ke mně na pokoj Žena Jo Muž vstane, podá jí ruku, ona ho vezme za ruku a společně odejdou vlevo. Světlo zhasne. Tma IV Tma. Světlo se rozsvítí. Manželská postel. Žena a muž přicházejí zleva, pustí se, zastaví se a dívají se na sebe Muž šťastně No a tady jsme byli Žena No Pauza Muž Jo Pauza Muž Poznáváš to tu vzpomínáš jaké to bylo Žena Jo vzpomínám Pauza Muž Dáš si něco k pití Žena Teď ne ne Pauza Kdy jedeš Muž Nevím Žena Nevíš Muž A kam bych asi tak odmlčí se Žena Jak to myslíš Muž Ne já no možná nikam nepojedu Zasměje se Žena Nepojedeš Muž Ne já zasměje se možná možná tu zůstanu ne tady tady být nemůžu to je jasný ale Žena Ty tu zůstaneš Ne to nemůžeš Muž Proč ne Žena Ne To nejde Muž Ale já nikam nejedu Žena Musíš odjet jinak budeš vezme ho za ruku jinak budeš hrozně nešťastnej tvůj dům tvoje děti Tázavě Dvě děti že jo On přikývne Tvoje žena a děti Muž Jo Žena Rodinnej krb Krátká pauza Ty máš takový štěstí máš rodinu práci všechno Pustí jeho ruku Muž Jo možná Jenže Žena No Muž Chybíš mi Žena Chybím ti ale nech toho Směje se Vždyť ani nevíš odmlčí se Musíš jet domů Jinak budeš hrozně nešťastnej Muž To není tak důležitý Žena Jenže Muž Myslím to vážně fakt Pauza Žena To nemůžeš To nejde Já odmlčí se Pauza Usměje se na něj Ale já budu pořád tvoje holčička a potom potom A možná že bysme my dva možná bysme ne ne teď kecám Znovu se na něj usměje Jenže tvoje žena A tvoje děti On přikývne A tvoje práce to všechno A tvůj dům Máš přece dům On znovu přikývne Ne to nejde to to je přece Muž Mohli bychom někam odjet někam jinam Žena Ne nech toho To přece nemůžeme Muž Ale můžeme Žena Ne Ty seš tak no Pauza Stojí a dívají se na sebe. V tu chvíli si žena sundá kabát a položí ho na zem. Stojí před ním v lesklé červené minisukni a síťovaných punčocháčích Vidíš to Muž přikývne Hezký co On znovu přikývne Moc hezký co Už jsi někdy viděl takovou hezkou holčičku neviděl co Krátká pauza No tak pojď ne ty nechceš Pojď sem On jde k ní a vezme ji za ruku Chápeš ne My dva že bysme spolu někam jeli To chceš Zasměje se Co To chceš Muž Ano Žena Odjet my dva že bysme odsud odjeli někam jinam On přikývne A dál už nic On přikývne A tam budeme jenom my dva On přikývne A nikdo o nás nebude vědět Muž Ne nikdo Žena Úplně jiný město Muž Ano Žena A jenom ty a já Muž Jo jen my dva já a ty Pustí její ruku, jde k posteli a lehne si. Leží a dívá se přímo před sebe. Ona dál stojí, on se na ni podívá Muž Klidně to uděláme jestli chceš Ona jde k němu, sedne si na něj, začne mu rozepínat kalhoty Žena Uděláme to klidně to uděláme Ne to nemůžeme To nejde to přece chápeš ty hlupáčku Muž Ale jo Žena Ne musíš to pochopit To nejde Muž Ale jo Žena Jde to Muž Jde Žena Odjedeme Muž Klidně Žena Do jinýho města Muž Ano úplně někam jinam Žena Máš mě rád Muž Jo Žena Hodně mě máš rád Muž Jo Žena To nejde Muž Ale jo jde Žena Ne Muž No a co Žena Nebo třeba Muž Odjedeme Žena Někam úplně jinam Muž Jo Ona si lehne vedle něj a on ji obejme. Ona objeme jeho Žena To nejde Muž Všechno jde Světlo zhasne. Tma Právo k provozování této hry uděluje agentura Aura-pont, Radlická 99, 150 00 Praha 5. www.aura-pont.cz