fOKLÉS Po smrti tbébakého krále Oidipa MJísii se 'vlády jeho dva synové Eteaklés a Polytteikés. Eteoklés však brzy svého bratra zbavil vlády a vyhnal jej ze zemž. Pojyneiké» odešel do Argu ke krSsii Adrástovj, jehož dceru Argem si vzal za manželka, a přemluvil jej, aby spolö s jinými vladaři podaíkl vypravia „sedmi proti Thebám". Argej-ské vojsko .bylo však Tfaébany přemoženo a oba bratia ač v suaboji navzájem zabili. Vlády se ujal Kreón, bratr Oidipovy chotí. Iokasty. Ten vydal rozkaz, aby Etcokiés, kíerý" padl při obran« vlaäti, byl čestně pohřben, avšak-, tálo j «ho bratra Poly tlesku, jeož přitáhl s vojskem proti vlasti .jako nepřítel, aby zůstalo nepohřbeno. Proti tOHH» se vzepře- sestra padlých bratra Airtigoité. Tím začíná děj tragédie, stavící před oás konflikt lásky a povinnosti, tradice a moderna. Antigone je věcně živá, přes častá zpracování jiaýrai autory však zůstává Sofokleovo podání pro svou velikost nejpůsobivější. OSOBY ANTIGONE, deem Oidipa, krále thébského IS MÉNĚ, její mladší sestra KREON, král thébsky- EUHYDIKÉ, jeho žena HÁIMÓN, jejich syn HLÍDAČ: TE.IRES3ÁS, věštec PRVNÍ POSEL DRUHÝ POSEL SBOR thébskýcb. starců Koná ie v 'J.'}iéi>ú.ck před krälimským palácem za doby mytické ANTIGQPTĚ Réno. Anligoně nt.se v-, nux. konvu.i s pohřební obíti a íív-ahásí s Isménou z paláce. ÄNTÍGOŇÉ ' A i -h. rodná sesfcroy družná Is'ííiéaóv- ■; ■ v-ř- •• nějakém zlu, jež.Oidipús, i ij - i ■ tec, na rod svolal a jímž -Zena .■■■.■:■■ n.i- i--Ite ?!á'života nestíhá?-:: :. % žily ( Bfioí žala, není bolestí . ni i«' tupý, ni hanby, které: bych ••.•••• i v t vých i ve 'svých strastech nestřela.-.: ■■'■■ A j.iký. prý to příkaz právě.-dial..■-.-■-: / a s Kreon všem« Edu ohlásit ?.- -.-.-. Vis ■■> něm; slyšela»? Utajme tif ■■ ž i- hrozí bratru od nepřátel alo?-. ■ "" ISMĚRÉ' ■ Ntr, iUttigono,. -ke mně nedošlá;.-v.-- n: ■■ ludká zvěst, ni žaiaá o břatříeh ■.-■■■■■■.■ ] i /. <»j. tě. chvíle,--co jsme -pozbyly j i Mi (»bo«, když. dvě txtae- bratrské}-. '■■■ dvt" rodná těla sklály- v-, jeden, den.. ■. Djkvs v noci. odtud vojsko argejské pry i" odtáhlo, a dáíe nevím nic, v.\ ■/■•■ jsme šťastnější, ni-bídnější«-. ANTIGONÉ '""'" Já j-i'Hi to věděla, í vedu tě vi-ii /. domu, ať mě sara»/vyslechneš.- ■ -. ISMÉNĚ i;. i j ■ • -4t ? Jaks pobouřena, v mysli své I ■■■-.- ANTIGONÉ : (',-■>?. íieodeprel z bratří jednomu-. ■■■.:.■■..-..■... ::o S01Í0KLÉS rest pohřbu: KreÓHr kdežto- drahému-..... ji přisoudil? Prý äsceia po práv« dal Eteokia vložit do liro fan, cti ahy došel dole v podsvětí;-^ ■ ■■ však tělo Polyneíka, padlého tak nešťastno, pťý ani:oplakat. ■;: ni rovem nesmí nikdo přikrýti,A:::. jak dal prý rozhlásiti občanům:}:- má zůstat, neožele», nepohřben,-. ■■ ■ všem dravců««, Číhajícím-na-sladký-■:■■■■■■. ten poklad, pochoutkou. A- zákaz ten ■■ .'■.-. ■ prý vydal dobrý Kreon pro tebe-'.... i pro mne — r z.i vraždili oba navzájem, : i i ui'ozí, a stejný smutný los ; ^i ;'i:iiystali. Pohledí, zbýváme; :-.-■■ trn my dvě, a zhynem ; !:•!! rozkaz, vladařův a vzepřeme *>' j ľ lio. moci. Třeba uvážit,.-. /.<• j.-:ne jen ženy ./kterým nemožno y pouštět 8 muži .v. boj,, a mimoto /;• podléháme. a /.<• je tcd i v tum i v lecčems ještě trapnější: \ proto prosím mrtvé pod z> ;; SOSÔSXÉS aÉ odpustí mi, jsein-Ii. nucena tak jednati, a vládce posfechnu. Chtít provést nemožné je nerozum. AMTGONÉ Na, až tě .-nechci k tonut pobíaet, a ani kdybys chtěla sama být mi ka pomoci, nebylo by.mi.■■.■..■.-. to milé. Měj si rozum, jaký chceš, já bratra pohřbím, a když za to smrt :mne stihne, bude-.krásná. S drahým svým. pak budu ležet, drahá jema jsouc, když spáchán zbožný sdoČin. Delší das ■ se nmsím Kbit mrtvým pod aemí-.-■ než t&nto ssde: tam budu spočívať- ■ ■ přes věčně. Ty. však,.cíitces-li,- v.:u.eácto . měj to, co bozi ctíti kázali*- ■ . ISMÉNÉ Vždyť já to ctím, však vůli občana-- se -vzpírat vzdorně, «a to nemám- sil. ■■:.■■: ■ ANTIGONÉ I jen se vymlouvej I Já půjdu však,. bych bratra svém« nasypala.to v'■: .-■■;■-. • ISMÉNÉ Jak trnu o tebe, ty nešťastná!. ■■-.■-.■: ANTIGONÉ Bssďbea obav — hleď svého štěstí -spíší---: J9MÉTÍÉ YŠak nezmiňuj se o tom nikomu- ANTIGONÉ 23 a skrývej to; i já-chcim-Meti. ■■;■:,.■ ■.-..■ ■■ANTIGORÍ;----:;-:;:: jen to povez l Mlčíc budeš mí. tím odpornější- Jen to rozhlas y lem! '■ ISMÉNÉ'-' '■■'■'■• Máš horkou krev — a ta věc mrazí přec! ANTIGONJE íín, víra však, že se jistě líbím těm, jimž nejvíce se musím líbiti. . Jen zmůžeŠ-b to; žádáa nemožné. ANTIGONE' • SuŽ. nebnd'tt-B moei — «stana«. ISMÉNÉ: s íSiŠ'ak aa nemožným vůbec nemáme. ■ ■ ■ ^páchtjt. . ANTIGONE' . Cheeá-li-mluvit: takto dál, ■.-.-■. i mne i-zesnulému bratrovi -'.Se' staneš. pmým právem protivnou. :■■■■■■ :^eéh mne s mým nerozumem vytrpět.. iÉ.ttbxůzu; vždyť přec neutrpím nic ■■ íafe' zléboi abych nezemřela- krásne. Má- sel: odchodu Sáf* «heesrli,- jdi! Však vez* ač. nerozum a* SOKOKLgS tě vede, plec jsi drahá drahým svým.-.. AnSagojió odejde, Isméné se vrátí do: paláce.; Yej de SBOR Zářný paprsku sluneční, néjkrásněj ší z plápolů všedi' vzešlých sedmeru thóbských hran, o ty zraku zlatého dně, vzplál jsi konečně aa nebi, yzsnési'ses nad proudy Dircmýmí! SěloŠtftý argejskv voj, jenž se ve zbrojí přivalil k aárn, tys pobídl k útěku, v prudký cval, jak koně ostřejší uzdou. NÁČELNÍK SBORU Tea přived.! do vlasti Po!yneiké3, jejž k hněvu popudil vadivý svár. A se skřekem ostrým naci naši zeni se Vznesl jak orel ten zhoubný vojj jsa zakryt perutí bílou jak sníh, měl hojnom zhraň a přílbice s chocholem z žíaí. Stál již nad městem, rozevřev- chřtán, krvežíznivých oštěp» kruh sevřel východy sedsni bran. PrcM však dřív, aeS tlamu svou .-■■■.-■■ naší krví nasytit mok', dřív než hradby, věnčící město,. ■ ■ ohně smolného zachvátil žár. Rozleh' se takový zbraní třesk v jeho zádech: to vzdorný drak svoa bojovnou síl» s aim. změřil. ■.■■'■■' ANTIGONE 25 NÁČELNÍK SBORU.... ^íä Ve velké zášti nebesky Ze-ua < fevást jazyků chlubných; I spatřiv ten voj. jak .mohutným proudem se valí k.nám .s aa řinkot zlatých zbraní je brd, ■ svými bleskem mrštil nii 'hradeb kra;j, hy svržen byl muž, .... j-flaž se vítězství provolat chystal« ...- ....:5BOR Zasazen skácel se na zem, až zaduněla, i n ohněnoŠ, jrozse hnal asuřiVě" do zápasů, v -'lítém' zápalu na město soptil ?iéjhoxších vichřic'bouřný vztek. 'lakový tedy''byl"jeho-los. Jiným však dával jinou zas sadbu; nazpět když hnal je veliký Area', t m pomocník statný. mÍCeLNIK . SB0RTI ■ .'/..'.■ i. ľ," ' ' Těch vévodit sedm.,- co u- 3edmí bran ■■. ii* a vévody sedmi bilo, svou-zbroj. tu Vítězi Diovi nechalo- v da&* '-. krom nešťastných rodných, těch ■ braids dvou.: Ač oba se zrodili z rodičů-.týchž,. . přec dvojsmrtná kopí si^.víazdi v hrud;. •> společně zemřeli oba. SBOR Me vždyť přišla k nám vít&sná*. slavná Nflté a radostným úsměvem bojovné. Théby blaží!-, /.spomeňme již na vřavu války, nynější boje jsou skončeny-již!- •-I >i> chrámů božích pospěšme- .tcďj: ■.; 26 SOFOSĽÉS své reje po celé nací» a Bakcbos, jenž Théby jarostí plaí,. nás, vodí.!.. Vlak We,, tu vychází 2; paláce . aya Ménóíkův Kreon, iiový náš pán, jenž říjením bohů šé nedávno stal..... té zeme králem. Co zamýšlí as, že veřejnou vyhláškou'shromáždit dal a k radě všechny nás svolal: Vystoupí s průvodem,;-. fázové.1 Prudkou bouří; ' naší obce bozi, nyní ví ji k plavbě bezpečné zas vzpřímili. I svolal jsem nás svými posly sem, jen. vás si vyhrav ze všech občanů;' vímť jedoak dobře, že jste-chovali ■■ vždy v úctě trůnu Laiovumoc* ■ a dáie, Oidipús když řídil stát,- ■ i pak, když zhynul, se.svou.manželkou, že ještě také k jejich potomkům . J3te pevně stáli s pevným smýšlením.*. ■* tedy oni dvojím »sadem v den jeden zahynuli, z&bkv&ň drah druha a tak ruce bratrskou si krví poskvrnili, mám teď já i trůn i všechnu jsjich vládní moc e práva příbuzenství » padlými. •! rli áNXí&OjSÉ Seo skryto v duši muže každého, ■■■:•:.. í-cb cítí a eo myslí, aebse dřív..j-.-. :*■■*.■:-■. aež v,zákonech a ve svých hodnostech: .* se.osvědčí. Nuž poslyšte, co dim! K.áo řídí celo», obec, přitom však ■se. vždycky nechápe rad nejlepších .&■ z bázně jazyk v ústech zamyká, . ten — myslím, .ted'.a myslil, jsem..tak vždy — ..Je prašpateý;. kdo .klade přítele však nad vlast,, toho nesením .si nic» .. . v^řěz Zeus,.jenž.vidí stále, všechno: Já bych nikdy nemlčel, zře pohromu. Jak místo blaha kvačí na.obec? a nepřítele obce nikdy bych. . . si nebral za přítele, neboť vím, že vlast, je ta spásná loď; a jen když ta nám pluje zpříma, je čas na. přátele. Ble těchto zásad isvelebím náš stát. A. v duchu .těchto zásad vladařských Jjsem. oznámil teď města rozkaz svůj istŕan synů Oidípových. Přeji si, ;Eý Eteokléš,-který hájil vlast a padh. hrdinsky se proslaviv,-. by! pohřben s veškerými poctami, ■Jež provázejí mrtvé hrdiny až. do podsvětí; Poly.nei.kes vlak, Jsáž jako vyhnanec se navrátil a v prach a popel obrátit chtěl vlast aviródné bohy, jenž se nalokat chtěl krve bratrské a občany •chiěl zotročit, o tom káži všem: té& nesmí pohřben být ni oplakán. .Buď tělo jeho dáno v pospas psům • a dravcům, hrozný pohled skýtajíc!- ■■ ■ ::2S . S0FOKLÉS Toť vůle má! Neb nikdy větší cti..... se nedostane špatným, ode mite: ■ v než řádným; ale vlasti- jtffcnávoe.- ■■■.-.■ chci zaživa i v hrobě stejné ctít. ■. NÁČELNÍK SBORU.. Nuž: j ak ■ chceš' naložit j s •'přítelem'1 ■'■"■ as nepřítelem vSšŔtivK'ŕeónte;••'• •'••'(•••: všech zákonů smíš «žít proti :teta,: •'•:-kdo padli již, j nám., kdo žijé:jáé'."':':'- . . .. ■ XBEÓN ■. Vy buďte strážca mého rozkaz«! NÁČELNÍK Ten «kol ulož z mladších někomu! KBMŮN Ne, strážce k mrtvole jsem určil již!.. NÁČELNÍK'' ■" Co dále tedy ještě poroučíš?. ..... KEEÓN Braň každým těm, kdož slov b'ý hédbaliL NÁČELNÍK Kdo je tak hloupý, aby zemřít chtěl? KREON Ba, to je odplatoul VŠakrleckoho-.■. . už ssahubila zisku naděje.:•.-.-.v A3ST3GOWÉ Vystoupí HLÍDAČ... Ó pane, že bych spěšně; bez dechu aer»-kvapí!, hbitě že bych pospíchal, ■to říci nesmím. Neboť častokrát mě cestou ssastavíiy myšlenky íi fe-návratu jsem. obracel svů| krok. Má-duse cašto'ke třmě říkala: . . ,,P:roc, nešťastíúk«, tam síj ubíráš, kde čeká tebe trest? — Zas otálíš, ťv smělSe? A když Kreón óďjínýeh to všechno zví, zdaž potom neupláčeš?15 T tom přemítání' spěchám pomalu, a;'tím se mi' ta krátká cesta sem tak prodloužilíi; Ale konečne' jáeiu nabyl, odvahy sem dojíti a vše ti zjevit, třebas řeknu snad ■ ■ ' ■jen póufaé1 sic, Jthi s pevnou nadějí, že neutrpím, IeČ eo osud ehee. ■ ■ KSEÓN ;Co je; že jsi tak skleslý iíá myslí?' HLÍDAČ- ■': 'ipřív obci ti něco říci o. sobě:.. Já jsem to nespáchal, m neviděl té věcí pachatele: neprávem. fiýeh tedy něco .sloho utrpěl. KKÉÓN"' piy míříš dobře, že seopřédem-uiš....: ;£ak hradíš. Jistě neseš Velkou, zvěst.-..- . S0FOSLÉS HLÍDAČ Veď Hirožná pôsobí vždy velký strad». ■■-■'■ KREON ■ Nuž řekni to a ihned pry e se "kíiSl ■■■■■ HLÍDAČ' ■ ■■■ Tak slyš: Kdos pohřbil právě před chví tf> mrtvé tělo! Prstí Vyprahlou je posypal a svaté obřady tam řádně, vykonal a ssinízel zas. KREON • Co díl? Kdo k mužů m.S$$ ta odvaha? HLÍDAČ. Já nevím. Nebylo tam nikde znát: ni rýče stopy, ani lopaty; . zem pevná, tvrdá, »érozježděiiá,: ■': a »a ní ani známky po strůjci. Jak nám to první hlídač ukázal téct zrána,-byl to pro nás:pro všechny div hrůzy. Neboť tělo zmizelo — ne v hrobe ovšem: jemný prach ja.kryl. jak by kdos tak chtěl klatbě uniknout«. A nebylo tam vidět žádných stop ni po šelmě, ni po nějakém psu, že přišel a nad a telo rozsápal..'' My všichni jsme si vyčítali zle, '■' druh druha vinil, a snad byla by až k ranám došlo, aniž mohl nám kdo bránit: Byl z nás každý viníkem, ■: ač nikdo zřejmým; každý zapíral* • ÁNTi€ONÉ 31 byl;každý hotov zdvíhat žhavý kov,- ■ ■ jít..ohněm, nebesy se zaklínat,. že nespáchal ten skutek, anížvi,-:.- JéďV spáchal jej a kdo jej osmyshL ■.:- "la -konečně,;: když masno bylo vše. kdos-promluvil, a řeč ta zalekla nás- Všechny, že jsme hlavn sklopil?;:: -. vždyť nemohli jsme namítati nic ■■■ :ä; dobré rady nikdo nevěděl.- ©h- děl» že třeba tobě oznámit ten čin a neskrývat jej. Návrh ten .-■■ byl všemi přijat, a já nešťastnit- - : byl'určen losem vzíti- na sebe::.- .-■.-.:■: ten pěkný úkol. Nerad přicházím*. ■i vy mě zříte neradi, to vím--:---- -. •vždyť posla zlého- nikdo nemá-.rádi': -•-••-.• NÁČELNÍK 0. -. p aae, dávno, rozvažuji, líži v-:-ziá neprovedli bozi tento čin,-' KKEÓN :Jěn «staň, dříve než mě rozhněváš;,: :■■■;■■ ■bys nebyl shledán hloupým přes svůj věk! ■Tyá slova nelze snésti, říkáš-lif. : Že-hostí o to tělo pečují. iZda chtěli je snad pohřbít, ctícé ho- ■: ■ ■jak dobroděje, jej, když přišel přeci- -. :J>ý spálil chrámy sloupy zdobené ;'&■; jejich ďarý obětní i ssem a právní řády ■vniveč rozmeíal? Ci vidíš, že ctí bözi lidi zlé? Ney ne l Já vím, že jísti občané .už; dávno byli nespokojeni. ■.-■■.- 32 SOFOELĚ3 o« a na mat; reptali .:.-.■■ a poířásals skryté hlavami, . • jež ve jím poslušnosti nechtěli, jak síušno, držeti a ctíti ume*-.-.-Ä oni svedli žáskera — tím jšeia jist. mé strážce, aby spáchali 'tea čia! ■.: Nic špatnějšího lidem nevzešlo ■■■ :■. ztfe ita světě aež stříbro avojjivé;-. ■■- To-hubí města, muže. z domu. šWe-^-r. to svádí mysl lidí poctivých ■■■.■■ a hanebnosti tropit učí. je; to vnuklo lidem páchat sdočiny: a znáti všelijakou bezbožnost.-:■-.■ Všafc ti, kdo pro zisk provedli tea ěin, jím toho dosáhli, že jedenkrát:;. je přec« stihne zasloužený třeští-. -. Nuž, ctím-íi ještě Dia věcného, to dobře věz a aa to přísahám: Bad strůjce toho pohřbu lapíte -. a ke .«mě přivedete, neho vám pak nepostačí jenom pouhá smrtí já vás dám dříve mučit ssaživa, až vyjevíte onen zpupný ein,. .. nechť svite, odkud třeba .bráti zisk, ■' tam v budoucnosti nechť jej lospíte^. a nechá É poznáte, že ze všeho se nesmí hledět jenom kořistit.. ■■■.■ Zisk hanebný přec lidem, přináší; víc záhuby než blaha v životě. . Smím mluvit, éi mám odtud odejít? ANTIGONÉ 33 KJSEÓN dá nevíš, že je mi už protivná. ■:■■■■ tvá řeč? ■ HLÍDAČ'■ *' ■ > hněte: sluch, Či duši tvo u ? • KREON Vir pátráš, odkud je má nevole? ' HLÍDAČ ' " ' !'■-n strůjce-trápí srdce tvé, já sluch í.-..-: KREÓN duj jaký jsi ty chytrák prohnaný £ HLÍDAČ Však já jsem versi nespáchal ten čin! .S.BEÓN. I ano, zaprodal jsi duší-svou! HLÍDAČ Oeh, běda! Zle je, má-li mínění ■ tak klamné člověk, jenž si umínil!.'..... XREÓN. Nu, jen si vtipkuj s tun svým' míněním.. Vsak neudáíe-li mi viníka,-tím buďte jisti, že si řeknete, že bída provází zisk.nečestný! Odejde do domu. s průvodem: -.;..V •• • •. • SOFOS.LÉS HLÍDAČ »o ním Kéž jen se šťastně najde! Ale ať 8š chytí neb» ne — to rozhodne jen osud — mne už tady nespatříš! A nyní bobům vroucně dekuji, äse proti všemu očekávání jsem s kůží zdravo« odtud Vyvázl! Oékvapí SBOE : . Mnoho je na světě' mocného, nic však mocnější člověka. On i za větrů bouřlivých-■-. přes moře siné se vydává a-proniká přívalem hlučných vln, jež smáčejí jeho loď.. • X Zemi, nejvyšší ze'všech- božstev, neúnavnou a nezaiamou,.rok eo rok sužuje plsíhem,. jejž obraci sem a. tam, když s plemenem koní brázdí-půdu. Oíi též do léček óskoenýoh- ■ lapá bystrého ptactva rodí loví divoké zvěře dav, tvorstvo žijící v hlubinách vln zná. chytati do smyček spletených .v. síť, ten. důvtipu plný mna I .. 1 šelmu, žijící volně v horách,;. ovládá bezpečné silon své .myšlenky, ohřívanou šíj koně ai krotí j hem, i horského nezdolného býka'.'' ' On mluvu si osvojil též i hbitého myšlení uin a vypěstil pudy sdružovat ssé do měst; zná .-unikat mrazů, nevlídných••.-••• - ANTIGONÉ j:i-ľis.'m střelám i lijákům, jř.x -1 úmyslu pln; a žádné,věci budoucí ..->• U-6 důmyslu nechápe. J<-n -mrti muknout neumí; jak ujít však těžkým nemoeem, v h >m--se vyzná. 'í\i obratnost maje a vtip i ui-íudtost, jíž: netušil sám, hn-il k dobru se kloníj' hned zas ke ala chýlí. K'!i> zákonů své otěray clbá''-:; i pří-ahou posvěcených práv.:'.. ' '.-■•ti povznáší vlast; však ten jé vlaští nehódén, k.l.i >měle zlu se oddává. Kéž nikdy nesdílí můj: krb .« ikňak- je mému smýšlení ten; k'i'> tak jedaá! " '• • Hlídač přivadí tut scénu Ántigoriu [ NÁČELNÍK / Vj. yíký.to div ľ Jsem rozpaků' pln! ' .Kik j soptiti inam» když to bezpečně vím, '■ /.-.• ! ;i dívka zde je Antigone? Ty mjSťastná- - .i »s-Jřastným zplozená otcem! Co to? (.>•/. vedou tě sem, žes- nedbala nic • ílov nákaza králova? .fhytli tě snad,... kí!>■/. i jednala nerozumně?. HLÍDAČ přiváděje Antigomt '!.'•■ ť t ávjež vykonala onen čin;'.-- ' íslv jiři-pohřbu ji chytli..-Kde- je Kreón? I] NÄČElMK Íl!c. tú se-vrací z domu, právě vhod; U SOFOK.LÉ5 ANTIG0.KÉ KREON vydiáaeJB C» je? A k Čem« vhod se navracím?-.HLÍDAČ Äch, pane, Člověk nemá ničeho se zříkat přísežně, neb rozvaha jéj' často 'potom z klamu wsvéděí;'' Hle, já jsem tvrdil, tvými hrozbami tak «lekán, že sem nikdy nepřijdu. Vsak náhle, ne tušené radosti se' nevyrovná žádná jiná slast, i přicházím, až vázán přísahou: Zde vedu dívku, kterou při pohřbu jsme chytli, Ted se nelosovalo; ten šťastný lov je můj a ni Čí víc! Ä nyní, pane, vezmi si ji sám a po svém přání se jí vyptávej a pátrej. Ale já si 'zasloužím být viny prost a ujít pohrome. KREON ;'::::;::' A kde a jaks tu dívku přistihl? HLÍDAČ Když pohřbívala .bratra; teď vis'vsel ■ ■■■■.-,. KKEÓN Ä je to pravda? Víš, co povídáš? HLÍDAČ " Já pohřbívat ji viděl přes zákaz . to tělo; mluvím, j asně,, zřetelně % KREÓN \ jaks jí viděl, jaks ji postihl? '•'■ HLÍDAČ In livlo tak: Já navrátil se zpěti : /li- /.ilesen.těmi tvými hrozbami. ň vi'-chen prach jsme smetli,, který, kryl t is mrtvolu, -.a tělo tiejíc.í.-.V:--.:.-. j.-n s r- dobře očistili. Nato pak, . j;- ii i i • po vetru' si na svah .usedli,..... i i y iľ^šel na nás- zápach: •. z.-,mrtvého.::, i 3 r u i i dráždil, druha výtkou*- nadávkou. i h n>'iboUf kdo by. snad byl nedbalý, u 1 a k čas utíkal, až zářivý. . kruh slance.-dostih' středu..blankyt«. ;s v ľ ilro pálilo. Tu najednou. •.-•'.-.• -:' /.riviUa hrozná bouře, od země ' k vířila až k nebi, piaíc pláň.:,,..:. ;í r v< >ue vše lístí'z háje na pláni;.-.: i Sirý vzduch byl.pln té vichřice. . M yp nrahouřili. zrak a. snášeli l * > i f ži dopustení. Konečne p;i k ! >oure' prešla, a vtont spatříme... , i si i] í vku-1 Ona hořce zaúpí,,. : .. !.:k pronikavým hlasem jako pták, kil v/ spatři hnízdo prázdné, bez mláďat. i • i n ;i r vidouc holou mŕtvolu,,.... : -,• j.ü a. kvílet,, začla bědovat :•. nv.'kiáiaía 5inn,.-|>ůro.dse.-.:. 1 mi.iSi-.ihned v hrsti.suchou prsť............. ü ■/. k->nve krásně.kuté, měděné kir] ióla trojí.oběl ulévá. ..Jak j sme, to. ohlédli, hned, .k;ní. spěcháme i» kí!-one jft: als onanie- 38 SOFOKLÉS ANTIGONÉ se nezalekla; my j i vinili i a Siira prvého ;i a tohoto: a ona nezapřela zhola nie. Já plesal — přec však mě to bolelo. Sár« ujít pohromě je sladké sic, však prstom do ní «vést milé své ■ je bolestné.; Leč všecko ostatní- ■■■■■■ je pro tunc aioím proti spáse mé!: .-■■-. . KREON k Antigone- Ty tam, jež kloníš hlaWk zemi, slyš;- ■■■■ Zda znáš se k činu« čsjejsííjpíráš?- ANTIGONÉ Já znám so k němu, nezapírám nic; ■'■■ ■ ■ KREON h hlídavi Ty můžeš odtud volnS odejíti'-' ■'■:-kam chceš: jsi zproštěn těžké.: viny té-' '■ Hlídač se vzdáli KREÓN k Antigone Ä ty mi pověz — zkrátka,': bež;-oklik — zda znalas vyhlášku a zákaz inůj?- ANTIGONÉ Ó znala, jak .by ne: .byl znám1 přec všem. KREON A osmělila sea jej přestoupit?':;:- ■ ANTIGONÉ Ten zákaz přec iniseoWásfl::Zéns;-:'-: ni Dike, družka bohů podsvěiraeh,-'1'-'- í'žde-takové máaa řády nedala..-■.. ■-Ji. nemyslila j sem, že takové»: ■■ íjraáfjaoc tvůj zákaz — dal jej smrtelník í -L~- še-ttloh' by platit víc než nepsané- . •améoehvějné-bohů zákony; f Tý"nežijí jen včera nebo dnes,■■■:.-■. v^afcvě&ě, aniž víme? kda.je- dal. . & pro ne-nechtěla jsem od bobů ibýt-.trestána,, i nelekla jsem se-.- zde aičí vůle. Věděla jsem přecy žé zemru; jak by ne? I kdybys- ty -. to nebyl vyhlasoval. Zemm-Lí -. :všakpřcd svým časem, to.mářa ssa zssk jen.. Edo žije v hojných strastech jako já,.. zdaž není pro něj ziskem- zemříti 2 ■. Ýšak ssdá-lí se ti čin můj zpozdilý,- ■-.:■■ á|, kára zpozddec moa zpozdílost. NÁČELNÍK Ta dívka jeví drzost po drsném ::sjirera otci: neumí zlu «stoupit. ;Mi':■:■■"" KREON íSsak věř, žé mysl příliš zarytá S0: nejspíš zhroutí. Ocel nejtvrdší, když- zkřehne, v žár« ohně svařena■, ■■ se- nej ěastSji zláme, popraská; -.-■■■■ .•ä'::iiegáíxaon uzdou zkrotí se •i ibnjní koně. Kdo je otrokem-. svých.bližnlsh, nesmi smýšlet vysoko» ■■■■■ Ukazuje na Antigoiat. ■■ ■ ■ Ta znala jednat zpupně tehdy- již,- ■ když překročila dané příkazy, .-• .-'& drahá, zpupnost, když. to- spáchala,: SOlľOKLÉS je chlubit se a čina tomu sinkt,. Toč. nejsem, už já. mužem, oaa jest-. ■ iedi-.jí beztrestně- ■" /'suk. aí míh&M:je-.-., než. vlastní sestra, ba než celý rod,., pře« ji si sestra je ji nemine -.-'•-íos nejhroznější — neboť, viním-:ted' i sestru z. piklů.při to ni pohřbení! ■.■■. Nuž zavolejte ini ji! Zrel j sem. .ji ■■ ■ teď v domě řádit jako šíleaoa, ::.-. ■-.■■. a tak se prozrasnjfl nezřídka-:-':.: zlé svědomí nž předem u mnohých,-, kdo ve tmách osmijí věc ničeianoa-.:; A ovšem nenávidím toho.též, ..-■■.-.■.: kdo přistižen byv při řléin-'konání,-.••' svůj čia se potom snaží Chceš něco víc než vzít a zabít mna ? KKEÓN Já? ci:'to mi srčela postačí. IGO NaČ váháš tedy? Nelíbí se. mi;-:: ■-.■■.■■ z tvých řečí nic a též si nepřej i-,.--. ■ ■ by se nai někdy něco- libik*;....-.-..v-.-■.■:■ a tobě protivDo, e-o činím já. ■■■ VŠak číroi bych došla slávy slavnější než tímto, že jsem bratra pohřbila?'.-: Ukazuje gia sbor Ti všichni by to jistě schválili,-. .-jen kdyby strach jim. jaxyk.nepénta! •ýt tyranem však- je. .věcipříjemná,-.; .- ANTIGONE /. mnohých příčin, tak i proto, že ati i mluvit, jak. chce sáia. lélíanů! v uns tea ty sama z I i: i » ssří, však mlčí před tebou. kbeón . \ ni-.-tydíá se od nich lišiti? ■ " ÄNTIGÓ'NÉ a se styděti. 3ÓN : A l s-ti, jejž zabil, není bratr tvůj? ANTIGONÉ ■ .!•: i i r.itr miijí z týchž'-rodičů jak já? KKEÓN : Pojí": tedy prvého ctíš bessbrf-žoě? "-. 'ANTIGONE »a pravda ti nedá nebožtík! ' EON "sa steine ctíš! ANTIGONE"' ' V- strofe, nýbrž hxa.tr zabyími'' V ink babí! vlast,;, a.-ten-; se; za. ni ifeil!:-. SOFOSLĚS ANTIGONÉ Vsak přesto rovných práv si žádá Smrt. .. KREON Ne, dohry nemá zlém« roven být! ' ANTIGONÉ . Kdož ví, ad« do3« platí názor tvůj!? . KREON i mrtvý nepřítel je nemilý, Ami&Q-HÉ prudce . Jen lásku umím'sdílet, a lie zášť. KREON.-. . Ivdyž lásku, tedy miluj — v podsvetí! Mnou žena nepovíádne, co jsem živ! Ve -vratech se zjeví plačící Xsštén«* vedená sluhou NÁČELNÍK Vsak hie, tam u vrat je Isméaé,.. ..-. jež proíévá slzy pro sestru svou! Mrak čelo jí pokrývá, ruměnou tvář j:í zohyadil též a líce spanilé skrápíš ■■■■■■■. kíieqn' Slyš. ty,-- jež Inaías -ke mné v- domě mém jak zmije, krev mi sála potají, a já jsem nevěděl, že sskáasy-dvS'- ■ ■ ■ a záhuby si živím, pro svůj trůn — nuž povez, přiznáváš se k účastí . v tom pohřbu, Či cheeš: «dpřlsáhnoxit :vše? ■■:': ■ ISMJsRŽ kynouc Antigortě vinna* ]»-« Tinos sestra-maj á ha účast ve všem, nes« s ní svůj díl. ANTIGONÉ .-,.,,..............: í.'i) Spravedlnost nesmí dopustit! . Ty« nechtěla, já nepřibrala tě! . V;.ik nestydím se v neštěstí tvém být ti družkou v plavbe hóuxí nťŕíip zlých. K dis jednal, Hádés ví a podsvětí! K Is'; nemám cit, jež cítí slovy jen. ■ ISMÉNÉ Ai-liľ sestro,.nezamítej účast mou sii v «mríí, ní v tom pohřbu bratrově! N<\ >•> mnou nezemřeš, a čeho ty si-s iviťkla, nechej: má'smrt'postačí. Víak co mátá za života bez' tebe? ANtťGOŇÉ /Ar Kreón, ptej se: vždýčjéň jeho dbáš! I3MÉMÉ lě tak tvráŠ? Nemáš z-toho nič !■'■■. ,-ES 45 ANTIGONE Ten výsraěcib. bolí — j«"ü to. .yj ISMÉNÉ Nuž v- čem. ti. molu* jinak prospěti? Spas sebe!.'Přeji ti.,.bys vyvázla.. ISMÉNÉ Och, .běda, nemám sdílet osud tví ANTIGONÉ Tys -vyvolila život, a já smrt.. ISMÉNÉ Ach ano, ale řekla jsem ti proč! Tys tem vděk čbhí: «Měla, aněm.já.. ISMÉNÉ "Však stejně jsaise se provinilý přec! ANTIGONÉ Buď klidná! Ty přec žiješ, duše má však dávno'Mrtva; mrtvým na prospř KREÓN Ty dívky- tuším-. rc»äum- ztratily; ■ ■: ta.práv« teď — ta jak se zrodila! ' :ísméně''- O králi, ve zlu ěkvvék .pozbývá i toho inzama, jcjšživotdalt .. ,iíio, zlo když pášeš se zlými. i. nač »láni žít já-sama .bez sestry?. .... -KKEOiDv. /■!.• D té ňemlíiv,- pé té veta již! riirt'5, zabít svého syóá ď«vestu?- . KREÓN, i z jiných- žeii lže plodit děti přec! .■-ISMÉNÉ---.-T »tv bei souladu, který poutá j?'l íuí syrni s zenu nemam «out. ■ itaio cti te-.o.te.e,. ;'./ KRpÓNY' -s protivná u2 istím- sňatkem- svým! NÁfiB&NÍK.-..... »>ž <> skutku b ňi syna ólioiipís? ■-■■:í£írĚ'6n? :'■■■■ v •; v atb.Ě. Hádés konec učiní....-.;.... 46 SOFOKLÉS NÁČELNÍK. Jsi tedy rozhodnut ji usmrtit? ..... KBEÓW Já sám i ty í K průvodcům.- Niižčik, sloBóvé^"-a odveďte je dovnitř! Uvěznit je třeba, nedopřát jim volnosti! Vždyť prchají i chrabří, vidí-ii, že konec života je nablízku! Sluhovi odvádějí Ántigonu i lomenu clo paláce. Kreóa zůstane » zamyXletú SBOR O» hlášení ti, jejíchž život nezakusil zla! Neb jestliže' někomu řízením božím je otřesen; dům, .už nikdy ho nemíjí kletba a stíhá celý rod: jak vlny moře vzdutého, kdykoli vířné vichřice se rozzuří, ženouce přes tmavé hlubiny pen« vln, jež valí čemý.xmut ...... až z hloubi ode dna, eó větrů stonem hřímají bičované břehy. Tak od dávných dob i v doňiě krále Labdska' je zřít, jak se množí osudu rány již od předků, a nižádný člen..se jich nemůže zprostit: jsou bez konce To nejaký bůh je kácí V.prach! Fosíednf téď již ratolest se zaskvěla.v rodině Oidipa svitem zářivým,;■.'■■■■. ■ .i tu. však- zastírá. . teď bohů podsvětních prach krvavý i zpozdilost slov a mstivé zaslepení. Jaký, é Die, lidský vzor by- zadržet mohl tvoji moc, ANTIGONE ji/, no může spoutat ni krotitel všeho, Spánek, n i mí-aíců neúnavných běh? Neboť jsi věčný, nestárneš časem, v f ;íi \ ii S olympských výšin, ...■■.■■■■■ iitihotnou září planoucích;.. -: . Jak dříve, tak i.napříště- :, a u;< věky po vládne tento řád:.- ■■■■■.■■■■. ž« pohromě usouzená ii«dobro neujde, v životě.lidském nic. \ >■ I >!> i naděje těkavá \\. na prospěch mnohému člověku, • v-.ik pro mnohé-máraemm lehkověrných tužeb. jdi'k tomUj. kdo netuší zlého nic, ' pokml si nohy nespálí ohněm. •■■■■■ K ú os > moudrostí veden. proslulý výrok světu dal:--že <11 ihrem zlo se zdává t&tn* :■■ jimž zavádí, do pohrom duši:bůh;: pak. pohromě nelze ujít, wA>\>i je postihne ssa velmi krátký.ěas. ;• ■ Přichází Haimén 3SÁCELNÍK vida /to, ke Kreontovi ■ lil'', tam jde Haimón, z dětí tvých všech ■ ■ P Ind jnosiední! Zdalipak přichází sera, .■■■■■: sám zarmoucen nad sudbou nevěsty' své»- ■■■■■■ pln bolesti nad zmarem sňatku? ■■■■■■■ KREÔŇ.. T» l>'-i>e nežli věštci zvíme hned;--■■ ■ Pstoupí Mtíijitóii V«;!d ueprichäzäsív spmj ľoztrpče-n ■■■■■■ j.-a zlostí na mne, když'-ses dověděl, ''■'■'■ /■e rozhodxmto o tvé snoubence? SOFOSLĚS Ci máš mě rád, nechť jednána jakkoli? HÁIMÓN Jsem, otče, tvůj. Dle dobrých zásad svých-mé řídíš, já pak vždy jich poslechnu. :-.-.-■. A sňatku žádného si nebudu výš cenit nad tvé dobré vedeafe •• • KREON Ba, synu, tak je tretia smýšleti: že Yíale otcova je .nadevše.-. ...■■:■■ Vždyť proto touží lidé- detí .mít ■: -. ■ a poslušně je doma vychovat,: ■ hj odplácely nepříteli zlem .::-.,-.. a s otcem přítele- si vážäy. Však plodí-Iikdo děti nezdárné,-..-.:■ co říci o něm, íeČ že sobě strast::-.: < • v nick zplodu, .v ocích nepřátel, pak srních? Ä proto, synu, nikdy pro rozkoš . a ženu nepozbývej mysli:-- -Věr-,..-:.-.--.: zlá žena v domě j ako manželka ta mrazí v objetí! Web jaký vřed je norši pro tělo než přítel sdý?- Nuž odvrhni tu dívku od sebe-.'■■ :-.. jak nepřítele., nech, si-.v- podsvětí ■■■-.-.■:::.-.:■::■ :.\- se s někým zasnoubil -Já-.veřejné::-:'. •-••:• ji přistihl, jak ona jediná-. -.:.;:.- .--.■ mi kladla odpor ze.všech občanů, i nestanu se lhářem j>Sed obcí : a usmrtím jí l Proto nechat, si. jen vzývá Dia, rodu ochránce! Když ve svém- domě takovou nekázeň, si odchovám,, tím hůř pak u cizích* Kdo v. dome- svém je dobrým .člověkem,. -. ® j v obci objeví se pořádným;. kdo přestoupí však zpupné zá ■"■i. chce snad předpisovat vladaří, ;-in pochvaly mé nikdy nedojde. Kdo a volen obcí, toho každý má. hýt poslyšen jak v dobrém, takí zlém ;t ve velkém, i v malém.. Takový.-, lana, doufám, též by;vládl dobře sám .r dal by se i dobře ovládat,.... x v bouři .bitevní jsa-postaven,-.-. ■ by pevně stál jak řádný Niciiéní nad nekázeň: ľa. ničí města a ta vyvrací ■..-. ; příbytky, ta zvrací na útěk....... i rády spojenců. Však poslušnost.-':':';' >"■ vi-spořádaných mnohé zachrání.; .;: . \ proto třeba šetřit příkazů....... a y ničem nepodléhat ženštině; ; ■ ľ.íp -.tnužein — iratno-li —: být. potažen:... li do směl by říkat, že jsme v moci žen?.. NÁČELNÍK Ji myslím -— pakli mne.snad nešálí;., můj dlouhý věk —, že mluvíš rozumně.. •\c.a, otce, box j rozum vštěpuji ..... ii-iín lidem, nejdražší'nás- majetek, \ já — já nechci, ani nemohu. .-nad říci. že je tvá řeč nesprávná;. \ íak dobrý názor může míti přec-, i jiný člověk. Nuže pohleď: Mně. . í/.b pozorovat ve tvém.zájmu.vše,. >: > mluví kdo a-koná,: vytýká.*: f» o Tvé oko děsí muže prostého a nikdo neužívá před tebou: takových slov, jež se ti nelíbí.- ■' Yšak já to mohu skryté vysIéelinouV1''' jak ö.ad toü dívkou obee-bědiijí;:-' že 'ona; jež si toho nejméně■ zaslouží ze všech žen, má zaiynoirt'"- tak bídně pro sváj krásný, slavný čin* : KdyŽ svého bratra, v boji padlého-, ■ jenž nebyl pohřben, od hltavých psů a dravců nenechala rozsápat,-. zdaž prý si nezaslouží skvělé-cti? ■ Ten tajný hlas jde tile po obci. ■■ Ach, otče. žádný statek pozemský-: ini není cennější než štěstí tvé. Či co je dětem vetší oadofaoii než vzkvétající sláva otcova, a co je otci' dražší a dítek?' ■ Nuž, nenos v srdci'-jen tu myšlenku,- • že- co dis ty, je správné;- jiiiak nie.- Kdo myslí, že jen'sám je rozumný a řečí,- duchem j in» předčí pak, ten bývá shledán prásedným, jestliže své nitro odkryje; -A mnohému- se přiačovat a být povolný, ■ to není muži k necti, r když mnoho zná. Hle, stromy při divokých bystřinách své větve chrání tím, že- povolí; ■-■■■ však vzeproTi'lí se, proud je Vyvrátí; - ■■ Kdo napne pevné lano,-řídě-loď, ■■ a nepovolí, převrátí sc s ní :• a pluje potom s kýlem- nad-vodou« v nitru, změň-své-smýŠtení!: í, ale smím-Ii pxonésťtéž- SSXIGONÉ :■ vit j názor, myslím, zeje nejlépe livt mužem, který všemu rozumí; .i. s s [loučit se tím. kdo dobře radí! NÁČELNÍK í í j<;ine, ty se pouč od nelió. : a i" mluví-H co vhod, a ty zas jím! Xi-b oba dva jste dohře mluvili. ICREÔN : Jak. ve svém věku máme rozumu ><• !!'"it od tohoto:mladíčka? •••••.::••.- ID Yi.ik žádné špatnosti! A jsem-llinl; M--1 spíše na mou věc než na věk KREON HAIMÔN X-'. 4patné ctít bych ani nežádal! .-•1/ aem ona stizena tun zlem ŕ HAini T:: k celá' ubil« 'thěbšká' liešondí. . i >inee-rozsazovat míst HAIMÖN ]■', jaks. teď.tuze mladě piomhivd! 52 SOEOKLÉS KREON Máai vládnout pro jiné, ěi pió sebe?' ' HAIMÓN .5 Kde vládne jeden maž, je po obci! . Kreon ;•.'•";.......■:""':':''.....-'■ Což nční obec panstvím vládcovým?" HAIMÓN Pak můžeš vládnout prázdné zená sánu. ■ KREON On za tu žeau tuším bojujel ■ ■ HÍBíÓN Ač jsi-li ženou ty! Dbám o tebe! KREÓN Proč s otcem svým. se přeš, ty pio-klatče!? HAIMÓN Ba- sířím, že proti právu chybuješ! KREÓN Jak, chybuji,- když ctím svou důstojnost? . HálMÓN. Té nectíš, na hoží-K šlapeš Čest.. KREON ■■■■■■■ Ty podlá mysli, ženě- propadlá! ■HAIMÓN V í;: í« nepropa sila zádrié sp atnosti l KREON V>.j;-ťbájíš jen a je« til žeustíau! ■■■ HAIMÓN ■ ■ \ i ■ ■ i k: , sebe, bohy podsvétm! KREON Nľ-li tlachu svých. ty. ženin oťroknť . " ' HAIMÓN ' (Ílu-1 í.mluvit, sám vsak slyšet nechceš'nic! KREON S u i zaživa se. nesmíš ozen.it! ., HAIMÓN . ľS'nž «emre: zemrouc kóho'8 usmrtí! ":' . KREON. Jak. ty jdeš s drzou hrozbou protimně? ' • ""HAQfÓN ■■ T-(ť hrozba, potírati nerozum? ■ KRÉÓN M ú] i pláčem napravíš, ty bezhlavý! HAIMÓN Ty t řeštíš,. děl-.bych. — jsi,však. otec. můj.. ■. ■ 54 ANTIGONE 55 KKEÓM Aj, vskutku? Pľi nebesích, tím. bud jist, že ztrestám urážky i výsmech tvůj' K jednomu a pr«»as nac ty dívky osudu však nezbaví!. i už »amýšEš j« obě -asmrtií.!; in ne, jess nacelso se aedotma. NÁČELNÍK A jakou smrtí jjž chceš utratit? V kraj li a v prázdný chci ji zavésti živou-■ :; jirediozam js »eoo p i.ríí no bych «Šel hřích«, aby. stát. »á* celý nebyl Vraždou:poskvxaón.. 'ľ,-! r», může prosit Háda, kterého . i-1 í v. boků jediného, snad jí dá i íi'.'ot; nebo pozná aspoň teď, ž>- mamo to ctít, co je v Háda už. e, v bojích vítězný,. ó Krotě, vrháš se. na stáda, n.i Lehkých lučkách dívčiných rn/.U»v᧠kouzlo Midti nočního;.. i ty zaíétáš i přes mořskou tůň,::-.- zalótáiv chýše ve /áíbiynésmrtclaý • iirinužé muknout lí>bi'-'á: nižádný křehký lidský tvor; . k-.->'h» jsi zajal, ten sílí. í v .-trhuješ k nepravostem ?Iým. . i bžr smýšleni řádného?: i v j si vznítil v tento svár ?>ts:<-asyna,-krví'sp-Káněných, : ;i piitrnö, že vítězem jest oři liévěsťý ladné vděk, i!n«!-:iýéh'ráďů a'p:ráv ■"■ i] o vArný společník. Stálí' si pohrává lásky bohyně^.- ■■■'.■' : bez boje vítězící.' ■>UihosS vyvádějí s paláce Antigortu N U-ÉLNÍK : .Tiž £ rozkazu krále se vymykám-též, 56 SOFOKLĚS ANTIGONE když vidím ten zjev. a zdržet proutí slz mi nemožno již, když Antigonu .■■■ zde vidím, jak odchází v svatební síňý jež spánkem věcným vše daří- ■ ANTIGONÉ Ó vizte, občané otěmy mé,-: ■ jak poslední cesto« se ubírám, jak. j ia naposled poMíšh» na zářící .sluneční svit, a nikdy víc: všeimhuá. Smrt: ■■■ síívoueí. ume. odvádí již na břehy styžské. Mně nezdařil se manželství los,- ■'■■■■ ume neopěval svatební zpěv při. sňatku s ženichem mými a nyní- ■■■■:' s-Aeherontem se zasnoubím. NÁČELNÍK YŠak sdobeua slávou a chválou všech ■ se ubíráš t ani v tu zemřelých skrýš: ■' ■■ ni Modavá nemoc tě aesklála v hrob,'--ni smrtícím mečem tě nestihla smrt.; ■' však z vlastní vůle -a z lidí jen ty ■ ■■■'■■■ již zaživa do Hádů vstoupíš. ANTIGONE Já slyšela, že žalostná smrt kdys postihla dceru Taut ala Niobu na »rásse sípyUkém: t ak jako pevný břcČťanu peň.- ■ ■ ■■ . ji opřed! novy útvar skal; zvěsí pak vypráví, že se i teď ■■ ■ ■ rozplývá v.slsaáoh, :: -r.íji- ;i smáčí déšť a sníh, z51:11 i fl/.-ivých víček se říue jí pláč, - k r.\ y-<":\<- její hruď! — Mao také o.-;;!'! ukládá ve věcný sen' .... YáČELNÍK .' '!'.! /. i >< > i 1 ô' vzešlá a bohyní jest. : Ah- r»*, jíme jen lidé a lidský ňášrod, Vr:tk v-!-! kou jo ctí mít-po smrti své hry i.:k-.-\ ý, jaký je bohům přán. ■ ■ ■■ \M'IGÓ:ŠÉ: " Ai-!i. L':<í.i mi! . ľ v .*>• mi smeješ'Pro-.bohy. otcovské, I'rur /.r/iva takto nate rstážíš, proř ne. až zemru? (ä ty m'i otěino, . ó viánní občané vlasti! Ach. h-V. Vy.čisté prameny Dirěiňý,"' . ty posvátný okrsku krásno vozy ch' Th'éb,' ' j;i s-.i ŕYľiUty bezu.si aspoň vás, juk ni/.4-I<:na, neoplakána přátelí dl- krutého příkazu odcházím : v t» iľ-.-vyklé podzemní vezení! U ■/.>•}. já neblahá!... IS i rs;i ■/.■.•mi ni v říší Stínů, j-i n xi\ \ h ní.u mrtvých domova neznám! XiCELNÍK 'ľ v r-f í. i'í.i na vrchol smělosti a n vyri-'-iý Práva trůn ■■"'..- jsi kl:>|n' la, ó dítě mé! ví;ik pykáš za hříchy svých :přcffiů!:: ■■■■.■.■':■■■ 58 SOFOKLÉS AHTIGOKÉ Tys v prsou mých probudil nejžalostnější vzpomínky, ten bezměmý nad mým otcem žal i nade vsí sudbou, která atíhá náš rod, slavné- Labdak-ovcel Acbv žeíí'Tý Hříanělužko- otcovské, ty manželský svasskn syna srodiekon, ::. v němž otec můj 9 matkou aehíasoru žil ■ a 55'něhož jsem se zrodila též, já nešťastná! Á k tem ted odcházím píebýVíät, jsouc neprovdána a prekJ eä;a! Ó žel, jak záhnbný : byl sňatek tvůj, ó drahý bratře! Áě mrtev jsi jíž, mne živoneí jsí iídčil! 'NÁČELNÍK Je zbožné mrtvé zbožné ctít. však moc» vládce mocného se vzdorovat* nesíaší. ■ Tys klesla vlastní horlivostí;- • • ANTÍGONÉ . Ach, liez přátel, bez' slav jediué a bez písní svatebních vedena jsem cesto« smrtí, já neblahá! Nikdy se aesíiiínä již dívat, já nešťastná, do svaté záře sluneční! Ani: jediný přítel aelká, idkdo nepláče nad mou sadbou! • ■ KREON vychází a palácu; k sluhům. . . Což nevíte, že- nikdo .před smrtí-.-.■■ ÄNTIGONÉ b v i kát a bědovati neustal? 1'ryi" s ní «o nejrychleji! V klenutou-.: j: u zavřete hrobku, jak. j sehr děl,-■ a /a«echte ji samu sobě. tam...... ni »ix.i už zemřít nebo dále-žít jak nevěsta v té síni. pohřební!. V? m k my jsme čisti, co se. dívky, tkne:..:: j'-ľi * tyku s lidmi búde.zbave&a.--. ' "ÄNTiGÔríÉ " í í h robko,. Q ty síní svatební,. . . ó podzemský ty věčný žaláři, jílu t-trn k svým drahým, kterých, přijala už wíký počet mezi zesnulé í^tiiá fersefoné, když. je..stihla smrt. . já poslední a nejbídnější z nich, ..- jda Jam, než žití běh mi uplynul. Yiak tou se kojím mocnou nadějí, •/.i> přijdu milá otci,, matce .též, ....... i tobiVmílá, drahý bratře můj. Já po smrti vás cistě umyla -.«vim vlastní rukou, «strojila vás ,1 v hrobě obětí vás uctila, ■;i n yii í, Fatyneikn, pohřbivši-.:-.-' .tvr ť'io, 'takovou mám odmena. Krá! Kreon.prohlásil to za zločin a íl t/, ý smělý čba, drahý bratře můj.. Tes í odvádí mě odtud násilně,.. a já j-Miia nepoznala manželské-...... ni lá-ky ani zpěvů..svatebních:. a nedočkala jsem se sňatku dne ni dítek — a ted kráčím., od.přátel.. v 51 r ú opus těna, ach, j á nešťastná, v to mrtvých — živá! — sídlo,.pod zemí. 60 SOFOSXÉS ANTIGONE A jaký boží řád j sei« zmarnila? Já neblahá, nač ještě vzhlížeti ■ mám k bohům? Koho volat, na pomoc? Cht zbožný* vy tknout mi jak bezbožnost;. nwž schvahyí-íi bozi tento tresty ■■ snad poznám v Hádů. že jsem chybila;- ■■ vlak cbyfoají-li tito — horší zlo ■■■■■■ ať mine: je, než to, co křivě ř-ioí mně l ■ .' . ■ ■ -náčelník Tou dívkou zmítá ještě ä teď ■■"■'■■ týž vášně vír i. KKEÓN Však.ti, kdo ji vedou., až stihne je trest,' ti. znláči, že byli tak liknaví!- .. NÁČELNÍK ó běda, ta slova mi praví, že smrt- ■■ . ■. je nablízku již. Ba, nekoj se nikterak nadějí íott,::---' že to dopadne j.inak: vše splní se téíl ■ ANTIGONÉ Ó vlasti, ó Théby, rodiště mé; ■' ; ó bobové mýeh předků, jdu na smrt, již přisel můj čas;, jdu — poslední potomek vladařů Ihéb. ■ Ô vizte mě ad«. jak trpím de, a kdo ixestamě tak,"--že zbožně jsem etíia, co zbožné« Sluhovo odvedou Ántisónu SBOR T\'/. í<>s příatttii též Danan půvabnou - •/..inu'-;ist nebeský svit za temnou kovovou síň. l'kr\ ta v kobce, podobné hrob a, v /.ij«• tí byla držena; ;« jó.ivuý byl přec i jcjjí rod, ó dítě mě, a ]»'slila símě, jímž »laty déší Djův jí oplodnil klín. V í. i k • isnda moc je -.úžasnáV -■■■;- Ti": u>-iutikne bohatství ■ ui lurt.xaá zbraň ni hradební zeď ni ks j raby černé, bičující móře ■, '■■■■■ ■ ■ Taki: Edóhú. král, prchlivý Lykurgos, ]-r» ,-vfij výsměch a vztek těžce byl uvězněn. 1T zavŕta» pevně od Dionýsa úfíM ve-skalním žaláři.. ■ 3 > y i v yhojen. tak. jeho 'bujný: vzdor-- a-, zuřivost, ■■-■■■ a pu/iial sám, že v šílenství jen svýmj asykem zlým rf. ili>týkal syna božího. Ou rti&mainad orgie i rna slepcům jenom s průvodcem. KIÍEÓK '.''"" O i eresio,.co se stalo zas? TEIBESIÁS ' .! á j». vím, ty však .věštce poslechni. 62 SO-ffOSXÍSS ANTIGONE KJREÓN Já nikdy Kuly tvé se nestranil! TEtRESliS .".' A protos řídi] Š íastn S města loď. . ..KREÓN Žes prospěl mi, to mohu dosvědčit,.:. TEIRESIÄS Nuž věz: teď na ostří jsi osudu' ■........■■.,■: KBEÓN Co je? Mae mrazí-tato-slova tvá! TEIRESIÄS Mým uměním, to poznášj'; jenom; slyš l: ■■ ■ Já na své staré sídlo, věštecké-...... si usedl, kde ptactvo veškeré ■ se skromažduj e,at.uz asíeehnu lilas ptáků neobvyklý; divokým ■.:■■■■ a pomateným skřekem, křičeli;:.-: Já poznal,- že se rvou až do krve; ■ zněl jasně tlukot jejich perutí.- I leknu se, hned oltář rozžehnu a aapaíují obeť; plamou však "■'■■: se z žertvy nezdvíhaly tuk rozpouštěl- se na popelu, prýště a točných ~ký%:■"■'':. jež prosty obalu tu ležely. Zde tento hoch mi všechno vyprávěl,- že oběť sie dují zlá znamení a že se věštná žertva nedaří i Tea hoch je vůdcem mně, já-jiným zas — 'Vrtí neduh obce zavinila ty sá.m! Ni-b naše svaté krby, oltáře,..-. . j-»u plny krmě pro dravce a psy*- ■■' ■ ji/, padlý Polyneikés nešťastný--■ jim. poskytl. A proto nechtěj í:.: • • u7. přijmout od nás bozi plamen kýt !ii prosby obětní, a proto pták ji/, zvuky alahozyěstné nekřičí,. . když nažrán tučné krve padlého. Nuk rozvaž to, 4 synu! Chybovat . y- společné všem lidem smrtelným;-.■ vis je to mužné vraždit .mrtvolu? ■-. • Tu k tvéuiiť dobro s dobrou rozvahou 5 i pravím;, a je. milé poučit f ť dobrou radou, je-li prospěšná. . ...... KREÓN 4 í stárce* všichni na mne míříte )«:•£'střelci do terče; i s věštectvím j-ié-na mne přišli!■■ Yšak cech věštecký . s n é dávno zradil již a zaprodal. J ■• n vydělávejte a kupujte-:--i drahé kovy, zlato indické: víafc Polyneika ne pochováte 1 Ni kdyby orli, ptáci Diovi,"-'' 1 ľ i'chtěli roznést sobě za pokrm ::/. před trůn D:iův, věru-ani pak Ji s* nedovolím pohřbít, poskvrny ■ SOFOKLĚS ANTIGONE sc nezaleknu! Bohy poskvrnit tvor lidský nemůže, to dobře, vím! . Však, Teíresio starý, .hanebně i mocní klesají, když zkrášluj.? -.-.. jen pro zisk slovy věsí hanebné l TEIHESIÍS .. Ách í Kdo ví a umí ještě povážiť t^ť--.:.- KREON Nuž co? A co to dis tak povšechně.? TEEKESIÁS — že rozvaha je statek nejlepší?!.-. KREON As jako hloupost sko dos- největší;1.:. TEISE5IÁS A ty jsi právě pln té choroby t ...... KREON . Já nechci věšící splácet urážky, teiresiäs: ■■■■:--- ■■■■: ■'■■■ Však splácíš: nazýváš mé veštby lží í KREON Jsou všichni věštci stříbra dychtiví.; TĚffiESíAS ' A tyran núlnje zas mrzký. zísM. ■.-,-■ KREON Zda víš, že takto mluvíš k vladári-?---.-. TEIRESIÁ3 Vím; zaehrámí jsi město radon moul KREÓN Jsi moudrý věštec, id« křivdíš/rád. ■■• ■ ; ■ '■ TEIRESlÁS. ..'.' . Mám prozradit, co tajím v srdci svém? ;V;;;;.::m:./•;.KREÓN ......... Jen pro zrád, ale nemlav prö: asisk jen! : ;).■:■:■■'■;■';■■'"■' teíresiás Ba '.pro tvůj- .zisk uí asi nikoli !■ ■ ■ ■ ^V\V;-.:KŘEÓN.. Mok mysl nezakoupiš,. tím h uď. jíst l 0&£::i\TĚiaEsiÁ& ■ :':;-:- SFuž dobře! Vez, žé mnoha oběhá-kol slunečních Se nedožiješ již, aa Xj. mrtvé jinou mrtvolu, ■plod- vlastní krve, budeš nace« dát.í žťS-pod zem sfclál, co bylo mi-světě, a dulinectne zavřeldo hrobu* a mrtvému žes rovu nedopřál ní pocty pohřební a bráníš m a též sejít odttid.k; bobům podsvětníin.. Ní : ty ni bozi nebes- nemáte nait; práva;, jednáš:-tedy. násílnjk 66 SÓ'FOKLÉS I slídí po tobě už Lítice, ty HMovy i .boží mstíteíky* . jimž vzápětí jde zkáza: číhají, až stejná hruza tebe postihne. A uvaž, 'nůnvím-li, jsa podplacen; ■ ■ neb »a kratičký čas to dosvědčí .i žen ä mužů nářek v domé tvém— Nuž tyto střely za tvé urážky ■ ■.-. jsem vyslal jako střelec"-i-' srdce tvé, v němž utkví pevní, xáou zapálí, a pálčivosti té se nevyhneš•-.... . Ó hoehu, odveď mě již domů zas, by tea si vyléval zlost na.mladších.-: ■.■ a jazyk vypěstil si klidnější'■ ■ " a mysl rozvážnejší, než má ted! Odejde s ddapeeia NÁČELNÍK Od s hroznou věštbou-, paaey odešel, a víixij- že od tich dob, co Šedý vlas mi kryje hlavu místo četného, nic nepromluvil v obci lživého l KREÓN í já to vím a jsem pln neklida«' Je hrozné povolit, "však vzdorovat ■ a duši zkázou stihnout — hrozne též! NÁČELNÍK Je třeba rozvahy, ó Kreanteí KREON' Nuž co mám ímst?' Pověz, poslechnu» v i> GLNIK : .Iři i. ]'>'■']■ "■• dívku z kobky podzemní ;í j »■ > i i ř! 11 \-->\: »zenou mrtvolu! k li KÓN ']'•> .-■>.. .ilují'3 a'v to in mám ustoupit? A ihm ii. [>.iné!"lidi zlovolné msta 1 >' i ii ü r ychloňohä s tíha vraz! Sžfca jen avaj iímýšlí n- ? s n! i í n i is tí je marné bojovat. ' ■ Jdi. u r-i:] t.; k, ty sam a osobne! . KiíKÓN: ":' lined i'' i ľ i s i, jak. tu -jsem. Hej, sluhove» s.-nj v» i'-hni- kde kdo J6teř a sekyry : ~i vi'Zutôtľ a rychle na tu. pláň! Jii -:.í:íi j'.i'v po.obratu mysli své, > á m s i v ■/ / j i i v ji, s ám j i vyprostím.. : M in u -ir-ií-fi. že v životě je nejlépe v ■/.< 1 y i>i u i í - i ano vené z áko ny. i;.i.':!!í|)f s« slisliý'ä-průvodem- ' u i x í /.. • j i n • Sk -jay ch jmen, ty j >■ 11 < > m k i: Dia hřmícího ■■■■■■■ : .i ľhi'Dilio íhéb'ské Semelyl i> nad i-lüvsowikarskou aemí 67 ó B SOFO&LĚS a spravuješ hostinný úval pútnické Démétry, bohyne laskavé. Ô Bakehú, jenž diívás rád i v Thébáeh, domove bakchantek, tam, kde chladivý prond . vine se ísiňénský á sane' kde setbá'vzeŠla zhoubná, I dvojhlavý Parnasu vrch,. jenž jiskrných pochodní je plň, a kastalské zřídlo tě vídává, kde kórycké nymfy tě baví . svých sborů tanci a reji. Ubočí nýskýcfa hor, hřéěfanem vroubené, i zelené pobřeží,' tak bohaté na révy plod, k nám tě vysílá vždy, v plesnem když hisholu božských písní se ubíráš do tříd thébskýeb., To město nejvíce ze všech mést ty sám i s mateří svon . daříš pocto a. největší. • I teď, kdy celá naše vlast je sehváceaa chorobou ukrutnou, sem krokem spásným zavítej, k. nám,.. buď ze srážnýeh paraáských. skal, nebo přea-bouřný průliv morský! Ö hejsa, ty vinice sborn hvězd, jež plápolem, sálají', dozorce nočních jásotu. AMTIGOltí; 69 ty j>!»•m«"- Diovo, zjev se ii ]•. ■!■■■■ íi:'lš, -; i i! i i /1 » > > a b akehantek svých,. ■ ■ . j i • ž 1 >' • ''■ -!% vm nadšením, vzrušena jsouc,. : t ŕ j. f i n'.i/í, «eloH pák noc .. ! nepřátel vlast nám : .t [iřij.il svrchovanou v zemi moc ;i vláiil. vzkvétal adárným • To v m- j«- ted to tam: KdoTadostí . ji y.h ivi-a, ten už, myslím, nežije,. y. ŕ i v . 11 j /mtvolou. Nechť jeho. dúm ; i>- .-k-.'M»- bohat, nechať jako král. ■■■■ it i*-. u< má-li vsak radostí, vši- [»t.-itoí by ch nevzal od něho .. n« y u r. i tti dýmu místo rozkoší., i'.: t i i v.i -1. ného zas neseš pro' krále ?' 5LL ■ ,T.«m rür tví; srn gmrö vnmi jsou I Eůrydiité otvírá vraUs SÁČĚÚtiX. : K! I•) l. ■:!ii... zabil?. Kdo to zhynul?•• Mluv!.. 7ß SOFOKLÉS POSEL í. Je mrtev Haiznän, sáia se zavraždil. JSiirväiké se lekne- a ve mdlobách padne do nárúStš/ážefe '■■■■■ NÁČELNÍK . .;■ Ö věšte«, jak jsi splnil slovo své!. POSEL L Á ayiäi uvažme, jak jednat dáli HÁČELWfe . Hie, in je Earydíké ubohá, ehoí Kreontova; a domu vychází,'" buď náhodou, či slyšíc o synovi. .... EUHYDDOĚ:-./:-:.-:;-;:--.:: Já zaslechla tu zprávu, občané, chtíc 'vyjít právě z doinit. abych sé ' zde pomodlila k božské' PaBadě; a jak jsem odsouvala závora ■ ■ ■ ■ á otvírala, udeří mě v sluch ■''" ta zpráva o neštěstí v rodině;'' "' mně sehvátií děs, i padnu vij mdlobách svýia' služkám v náruč. Nuže povězte ■; mí znovu, jaká byla ona zvěst? Jsem' strastí znalá, chci ji vyslechnout. POSELI. :..-.. Já, milá paní, byl jsem při tom sám........ •á slova pravdivého nesmícím. NáČ bych tě šálil slovy hladkými, jež by se objevila potom-lží?' \ hi ví pravda vyjdu vždycky na povrch. . j .i í dI s tvým chotěm v jeho průvodě-- ■ ;i7. ii.itu pláň, kde ležel ubohý ■•.:■■■ ■ in:}> Foíyaeikův od psů rozsápáni ] p;.modlili jsme se k Hekatě : .1 k Sádovi, by ztišit ráčili ■■:■■■■■'■■■ .s%iij ím-ěv, a. tělo svatou koupelí ■: j-.m-: omyli a všechny ostatky ■:■■.■■■: . j - m i! aa haluzích čerstvých spálili, :i ■/. rodné-prsti vysoký kdyžxov ■.■:■■■■■■. tmi liaVršili, šli jsme k svatební;.-■■■'■■ s é ti í vky síni,-hrobce kamenné;; ■'■■■■■■■. A kdosi zaslechl už zpovzdáli:: :.:. : f. vuk nářků. Masitých kol neblahé ■■■■■'■ ■■ ?•.' krumory a jde to oxnámit bncil Kreoatovi. Qsiise; přiblíží •• ;i í;t mu zazní k sluchu nejasný ■ zvuk^iiářku žalného. I zaúpí:'.■'■:■■': ;i vzkřikne bolnČ: ,0- já aébožáM::■■.:.■:■-:■:'■■ )'.)>/ jsem;snad věštcem? Je.sna&éestá máv: j i /. u ym konám, nejnešťas tnější ■■■■■: z mích cest, jež v životě jsem-vykonal?8 Ubi* synův zní mi v sluch. Blíž* sluhovej a rychle k hrobu, kámen odvalte,-jj-itž uzavírá rov, a vnikněte.-.. rovu, pohleďte,. ■,-•-•---to hlas, či bohů klam?" >iy us:t«a vládcův rossftaz: zet . j^ítiíí prohlíželi hrob. a v.poxádí::':'..:'- ■ . té kobky.;—■■ oběšenou dívčinu j*mc nášlivT.smyčce z roušky skroucené; 7.1 72 SOFQK.LÉS jí telo, jia hruď tisina hlavu svou,, a na zmar sňatku s mŕtvou naříkal. i na los nevestin a otcův ein.:..;-:-. Ten, jak ho spatřil, strašně:-zaápSlf.. jde k něaiw, běduje a volá. ho:. ..:'■.:-: „Ö nešťastníku, cos to provedl?-, : Kams dal svůj.roxum? Jaká osudná ■..■■. tě rána sklála? Vyjdi, synu-můj, .-.-■: -. -.-.-slyš, jak tě prosím pokorné —: ó pojď!" Syn pohlédl naň arakem divokým,...... pln pohrdám v tváři, neděl, nic ■...-. a.dvojsečný svůj meč naň.vytasil., .;• Však otec prchl pryč* i chybil ses.- -.:■-. Ta.rozzořil se proti sobe-sám*-.-; svá prsa nastavil, až .do půli ■.■ si vrazil do isich meč; již V:mrákotách,:/ vsak dosud pří rozumu, k -dívce své■■■■..■:.-.'■■ se přivine svou paží zemdleno»;.-.-.--a chroptí, chrlí na.bělostné».-, tvář-své dívky krvavý déšť krůpějí.... A teď tam leží mrtev na mrtvé-, -.-.:■■, ten ubožák, když v Hádů-teprve své lásky posvěcení dosáhl;-:-.': a důkaz lidem dal, že nerozum-.--. je pro člověka z běd všech .nejhorší!-.. .... K'tay&iké odfcvapí do-.dtonii:- • NÍČELMK Co o tona soudíš? Paní odešla.-. .-..-..•.-..-..... a na tvou «práva ani nehlesla. POSELI.'; Já žasnu sám. Leč: doufám,, že -fedyž-Jleä ANTIGUMÉ i^s ^;>:itiv zvěděla, že veřejně ■*.■ r-i- ■': í kát, i jde snad uložit rixvm -Ou/kám žal a smutek rodinný. Ji- t u< • j 11! r £ do s t, by nep rove dl a nic - XÁČELNÍK ja u k v im: planý křik í mlčení t:ik přuiíné mám za zlé znamení.. }'OSÉĹ.Í..'.:-.'v-'.'- Vš«k /.víme hned, «dá v skryta nechová s »sad t.ijíiý siáměr, jsouc tak sklíčena1, když -\ ľ j dem v ducá. Máš pravdu: mlčení • tak f ř i 1< -ué jo. špatným zna mením. .. ľasel odejde de doma. ::■■■ lfích&ii Kreon a se 'sluhy nes« Haimánavu mrtvola NlČELNÍK.. .... Ví.i k li li-, tn" přichází sám aášlaái ,i v ruknusvvfh — ač smím-líto řičí —■■ j«;í y.njitiý. důkaz, že pochybil sám, .li m kí* 11 vinou jiných. KREON 110: h.í: -."■■■ (> ť: omyly mé myslí .urputné, y/í, přinášíte smrt! . 1*<»h h • isti:, pohleďte sem, stil»; na vi-aha;krve své, jenž zahubil, vlastní plodí:. Ú /ca. j s» k neblahý byl xáměr mysli mé! . Ô * \ n u. s ýňá: .niftj, tak mSád,. tak mlád. j si byl :— 6 íir«/.,!, hrůza! — :i r.>■ ínř*-i» předčasně! \ jii to /nvinät-aieotj ne-.tvojezpezdilost! 74 SOFOKLÉS náčelník ú žel, i ak pozdě pravdu poéhopils!' ' .■■ kreôn Oběda! Už chápu t ä, j á bídný; tehdy však, ach, tehdy zasklil bůh mou hlavu raíioxi zlou': a na cesty mě sahnal divoké" a všechnu radost inou mi zašlapal riáhle y prach! Ach, ach! Jak bolestné jsou lidské atrapy! ;.••■•••■ POSEL llivyjde ai&mt* :■„ . O pane, přisela tuším v domnění, žes vrcholu vsí bídy dosáhl;' • však doiua čeká tefce nová strasti ■■■■ ■■.■': ;-KREON •• • ■■ Ach, jaká strast?' Zde horší než ťa zde? . POSEL n;-■■■:-■.-■ Tvá.žena, matka toho mrtvého, se právě zavraždila, nebohá! ■ ■ ,.., KREÓN..... Hoy hó í" ' O běda, nečistá ty Smrti propasti^ ■■■ ó proč mě vraždíš, proč? Ty posle zlověstný • ■ • s tou sspřávóu neblahou, ach, cože to zvěstuješ? Ó žel l Já mrtev jsem j iŽj' a ty mě dobíjíš! - ■ ■': €o pravíš ?: Kffesiváehvvsiíílt» strašnou Sovmu? Ö hrůza, hrůza! Ta oběť krvavá, mé choti hrozný los že: přibyl k záuub&:mé? ■■;': ANT1G0KS Otevřou se vrata palác« a v nich je vidět Euryiiičinu mrtvolu ■ NÄUELNÍK '/■•\<- lze ji vidět — není skryta jíž. '■■"KHEÓN:-:'-". Ó IiéiíaiV.^V'ľ:!"."" Z Hm druhé »c Š testi, já uholiý! . Ach, jaký,-jaký los me ještě čeká dál? Zd<: držím vlastní dítě v náraěi» . já «bosák, a tam.— zřím druhou mrtvolu zas! Ö Ji?ds>,dít.ě mé, ach, matko nešťastná!. ■:-:- POŠELjK.;' "lam u oltáře břitkou oceli .... :ř klela .■■.'■ KREON ■:.::,:: ; "Ó hrůza hrůa!•••••• • .lak strašný jímá mě děs! Proč nevrazil někdo. z., vás již >!<-el dvojbřitkou v mou nastavenou hruď? ..1 á člověk neblahý! Jak jseblahý strasti vír mČ: strhl v f dubími svou! POSEL IL :15a vinu smrti obou synů tvých ■ ■ }m tobě přičítala zesnulá! KREÓN . A j a k pu r ano u sešla ze světa ?'■■■ 76 SQFOKÜES náčelník Svou vlastní rukou proklála si hraď, když synův žalný »sud sez&ala. KREON Ach, běda mi! Zda smían své víny hroznou tíž. .■ kdy na jiné svalovat, když vším jsem vinen sám? Já sám. je usmrtil, já, já, tvor neblahý, jen já, to dobře vím!. .O-siahové,-holá. sem, a. odveďte mé hned, ach, pryémeo.dveďte hned! .. Ach, pohleďte: co jsem? Jsem.nic, jsem pouhé nic! háčeln!e:;;:.::^;;:í:::;vvv^ Máš dobře — je-li v zlit co dobrého —, že-radíš zkrátit pohled na svou straft. SREÖTK Ö př.ij ď, ó přijď a zjev se, osad môj, můj qui toužen^.. a mého života den mi přived' poslední! Ö smrti, přijď, ô přijdi, ať žádného jiného dne se nikdy již nedočkám!. '■"■--"iTlíiaäítk-'-'--' To splní Sas, j als bozi budou chtít; tpcř o přítomnost třeba pečovat, ■■■■■■ KKEÓN---Já prosil o to- po čem toužíme.. ■ náčelník'- Jen o nic nepros; lidé nemohou se nikdy zprostit $udby ínčenéo. AN TIG ONÉ KREON \>i/ odveďte mě prvé, time zločince bídného! .lá ii-srad, synu můj, jsem způsobil ti smrt, i t übe, choti má: ó žel, já .nebožák! A n y ní nevím sám, kam dřív se obrátit. \ •<■ v troskách přede mnou. a «a hlavu dopadla fiii -i-adti téžká pěst, již nelze nijak snést! Odvádějí ho do paláce NÁČELNÍK. . \h-n ten je blažen, kdo rozvahu má: tur hlavní; a míjeti nutno i hřích, j.-isz, sráží bohy. Kdo velkých slov pí u zpupnosti užívá, veliký trest ho stihne a stár *• teprve rozvaze učí. S 9© SÖFOKL&S Otrapa jaká na nič nepadne? Hncd lev, hned had, i obetí a vodca zaši'■ Zlomek 150 — Achilleovi milci Kde já jsem, kde nasel fcvět •tarost rychle tišící...? ■ Zlomek 172 '—' Dionýsiskoš Sfoukne se j ako bodláková pápěrka. Zlomek 868-~ Neznámá hra Mfij-štít-jé děravý1 jak parier k tavení. Zlg-mek 35 — ZajoihvnS Otevřít brámidiase-aiaikíič zavřenou. Zlomek 393 — Veítci Slíd* za vábia možným — lidská svinstva vysJídiš. .. :■ Zlomek .353 •••- Nestuímá hra Och starce, jaký strach tě .křídly, ovívá? Zlomele 355 ----- ÄVeás«. Jeii směle. Budu v strachu ■vtíke« podpěrou! ' Zlomek 760 — iYwnánWf hra Jsou sladíte plody .nám&by, kdy» immií-su Zlomek 374 — Láokoôn Poučí ve vším stáří i vík- předlouhý. Zlomek 6(>'l — Týro Když boží obi ad »iž je dobro ukončen-., tak pojďme nýtů, holí, taxa,-kde Výchovo nám dnešní moudří ticrtcíě poakytnôc Tmn.ttatno dcatiě:šfcoi>'« látka přibírat — pokud je mošno stále lepší poxnávat. Vždyť jinoch každou špatnost- ihned ■ ovládne,.':. kdy» sání ji po»ná bsz täťmtahy.:«.-sebe..■-.■■ ■ Pořádnou, věc si v paměť ■ aevštípí, i když se vezm&.učitel'-•'---jea.-.těžko zvládne já. To tedy »třesíxae si a »A to dbejme též, ať, ctlapci, nezdá se, žtí Jievychovsiícii-.:.-. jsme-pléniě nebo těchyeo otce-waaji-pryč. ■ ■ ■ ■ ■ Zlomek 11.20 — Sofakleoei podvríený POZNÁMKY 591 POZNÁMKY " " K ANTIGONĚ' 19- o bratfích — tj. o Etcokléovi a o Polyncjkqvi 20 dohry Kreon. — míněno ironicky 24 běloštítý" argejský voj — argejské vojsko bylo podlé' tradice opatřeno. bílými stítý HA pí tib ice s ckochokm s žini — na přílbicích vojáků bs Ij upevcěny chocholy x konských žíní 2-1 vzdorný- drak — tím. je mínřno ťhsbaké vojsko; drak ;je přirozený protivník orla, t nčrháž básník přirovnává argejsfcé. vojsko 2.5 ohnenaS.—: tj. Kapaneus, jeden ze sedmi araejskýeíi vůdců. "Vychloubal se, že zničí město i proti vůli Diově; na svsm štítě niěl obraz muže .mávajícího pochodilí s nápisem „zapálím mesto*' 25 ' svoíi zbroj tu Vítězi. Diovi nechalo v' daň —: ukoristenou zbroj nepřátel abetiivalf Xbéhaňé Diovi jako trofej 23' krojit nešťastných bratři -— oba'bratři padli, proto neňiáb.1 žáď-ný' z nicli obětovat Diovi zbroj svého protivníka.'.'' 26 dle-, práva příbuzenství — po smrti Oídipovýdb. synů zdědí! vhj'daŕskou'nioc' Kreón jako nejbližší příbuzný muž 30 prsti vyprahlou je posypal — u Reků byfo posvátnýma zákonem posypat népo hrbenou mrtvolu aspoň prstí, aby nebožtík v podsvětí' došel pokoj« 31 byl každý Itotóv sdvíhäl žhavý kov — ňá důkaz své' neviny v přestoupení Kreontova příkazu 32 potřásali skryté hlavami.........obrazné přirovnání k tažným z"s í • řátůiiu Etérá"pótřásáiúni se hledí «bavit obtížného jha 33 má-li mínění ták klamné člověk, jenž si umínil — Mídác vtipkuje se slovem „liiínii" v dach« tehdejších' gramatických snah 37 trojí obě/ úlhlá '—•' úlitba vody, raléka á bied.il' (příp, oleje nebo krve obětních zvírat) byla obvyklá oběť sJcsnolým 36 milé své — hlídač byl zřejmě předtím o trokem v domě OídípovS 44 iystérri vděk čittiť cítteia, oněm já — tj. ty ses chtěla zavděčit Kreoritovi,'já'.Polyóeíkovj a bohům v podsvětí 4ft jMJsWní leá* jíž ratolest — Antsgoné 53 zemrom kolios usmrtí — Hairnon tak naznačuje svůj »mysl, že rovněž ukončí' svůj život S5 jen co bych ušel hříchu — téin, ído bylí odsouzení k pohřbení zaživa, bylo zvýkeň«' dát db hrobu trocha pokrmů» neboť .bylo pokládáno za hřích ošnirtít odsoozeiiče Uadeui POZNÁMKY 56 žalostnú snvrl kdys postihlo... Niobu — poněvadž se Niobe posouvala bohyni Líto, že má jen dvě děti. Apo Ilona a Arle- midö, usmrtil A poltón svými šípy jejích sedm syu.ii a Artemis jejich Sfitijxt dcer; Niobe byla Diem proměněna v kámen, který stále prolévá slzy 57 s boků vnesla — Tslobé byla dcera Tantaiova, vnučka Diova 58 jak záhubný byl sňatek tvůj — Polyncákés ss oaesjil » dcerou argejskébo krále Adrásta a tí.ni jej pohnul k výpravě „sedmi proti Thób&ái'*. 60 poslední potomek — sestru Ksména pokládá Ahtigoné žä nehodnotí jejich' rodit, proto k 'ní'riepřihlíž,í ■ 61 Danau potáhnou — Danaé .byla 86 pí. a. 1.