Synopse přednášky SOCIÁLNÍ  A HOSPOÁŘSKÉ VZTAHY VENKOVA… – téma č. 3 / kolonizace

   

   

   ·        kolonizace = budování, výstavba země, její sociální a ekonomické infrastruktury;

   ·        plánovité nebo samovolné osídlování neobydlené či opuštěné plochy za účelem jejího
   hospodářského využití; v posledních 1500 letech několik těchto procesů různého charakteru a
   intenzity;

   ·        příchod Slovanů do střední Evropy – převrstvení pozůstatků původního obyvatelstva;

   ·        vnitřní kolonizace – z domácích zdrojů, od 12. století, budování plošně širšího
   osídleného území vznikajícího českého státu, zapojení panovník i šlechta;

   ·        velká kolonizace – součást širšího evropského procesu (Holandsko, Německo, Polsko),
   13. a poč. 14. stoletístoletí, na jiném právním základě – tzv. emfyteutické právo – zákupní
   právo, usedlost hospodáři pronajímána za poplatky či služby, příslib dědičné držby usedlosti,
   lepší motivace; osídlení velkých ploch ve středních polohách na úkor lesa, dosud neosídlených,
   některé vesnice staršího založení převedeny na zákupní právo a přeorganizovány; zapojení
   pluhu, trojhonné soustavy, lesní lánové a lesní návesní vsi, vznik Lhot – ze slova lhůta;
   účastní i nedomácí obyvatelstvo (ze Saska, Švábska, Frank, Lotrinska, Fríska); role lokátora –
   organizátor procesu, výhodné postavení (rychtář, mlýn) po skončení kolonizace; J. Klápště:
   Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005; J. V. Šimák: Středověká kolonizace v českých
   zemích. Praha 1938

   ·        pasekářská – kopaničářská kolonizace – jen dílčí horské území, 17. až 18. století,
   nárůst sociálně nezajištěnéhoobyvatelstva řešen osídlováním méně příhodných poloh, vznik pasek
   – kopanic, horských samot, především horský chov dobytka, např. východní Morava a Těšínsko,
   Orlické hory, Šumava, Krkonoše;

   ·        valašská kolonizace – naše území (Valašsko, Těšínsko) jen její poslední fáze,
   skolonek 15 až 17.s toletí, značně redukovaná podoba, tradice horského pastevectví –
   salašnictví z Balkánu, absorbovala kulturní prvky z Rumunska, Ukrajiny, Polska, Slovenska,
   uchovány relikty rumunštiny v terminologii, tzv. valašské právi, valaští vojvodové; změna
   v obsahu slova valach,  J. Macůrek: Valaši v západních Karpatech v 15. – 18. století. Ostrava
   1959. J. Štika: Etnografický region Moravské Valašsko. Jeho vznik a vývoj. Ostrava 1973.

   ·        raabizace – organizované zakládání nových obcích na komorních statcích v 70. letech
   18. století; vznik vesnic jednotné stavební a sociální úrovně;

   ·        domkářská kolonizace – usazování sociálně nezajištěného obyvatelstva na obecní či
   vrchnostenské půdě, vznik chalupníků – domkářů – bezzemků, od 18. a v 19. století;

   ·        kolonizace jinými etniky: charvátská (R. Jeřábek: Moravští Charváti – dějiny a lidová
   kultura. Brno 1991), francouzská, novokřtěnci – Habáni,

   ·        kolektiv: Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha 1998. – V. Cílek: Krajiny vnitřní a
   vnější. Praha 2002.