Synopse přednášky SOCIÁLNÍ  A HOSPOÁŘSKÉ VZTAHY VENKOVA… – téma č. 2 / pramenná základna

   

   ·        písemnné – obrazové;

   ·        podle prostředí vzniku: soukromé, církevní, úřední;

   ·        kritika pramenů: kritická analýza, posouzení autentičnosti hodnověrnosti, výpovědní
   hodnoty, zařazení do časového rámce;

   ·        berní rejstříky – konec 16. století; evidují počty, nikoli jména;

   ·        berní rula – pouze čechy, 1653 – 1656, celozemský popis Čech, evidence domů,
   obyvatel, hodnotí i sociální postavení hospodářů;  vydáno jako edice v roce 1949 a nyní také!!

   ·        lánové rejstříky – obdoba berní ruly pro Moravu, na základě I. (50. léta 17. století)
   a II. lánové vizitace (70. léta 20. století); F. Matějek: Moravské lánové rejstříky. Sborník
   archivních prací 29, 1979.; vydal také edičně (1981 – 1994);

   ·        katastry: tereziánský a josefínský – snaha o modernější berní přehled, prčvní práce
   již 1713, stanovení jednotného berního základu, zahrnuty i příjmy měst a církve; josefínský
   katastr je krátce, poté návrat k tereziánskému; J. Pekař: České katastry. Český časopis
   historický 19, 1913, s. 1 – 32.; J. Radinský a M. Trávníček: Tereziánský katastr moravský.
   Praha 1962;

   ·        další druhy pramenů: urbarialní fase, matriky výnosu pozemkového; vceňovací operáty;

   ·        gruntovní knihy – pozemkové knihy na evidování majetku, jeho převodů, zapisovány
   kšafty, svatební smlouvy, důležitý pramen pro hospodářské i sociální dějiny; B. Chocholáč:
   Selské peníze. Brno XXXX; modelové využití M. ŠIMŠA: Staré zemědělství na Valašsku – Hážovice
   v druhé polovině 17. století.  Acta musealia 2002/1, s. 5 – 22.

   ·        pozůstalostní inventáře;

   ·        mapy – hodnotné pro poznání osídlování krajiny, její členění, zástavbu, místní jména,
   Komenského mapa Moravy, Müllerova mapa, vojenské mapování josefínské, F. Roubík: Mapa jako
   historický a vlastivědný pramen. Časopis Společnosti přátel starožitností 66, 1958, s. 193 –
   202;

   ·        soupis podle víry – ryze církevní pramen, v souvislosti s rekatolizací země; soupisy
   osob dle panství;

   ·        matriky – pro evidenci křtů, sňatků a úmrtí, masivnější rozšíření s potridentských
   vývoje církve; nejstarší u nás z 16. století; možno rekonstruovat rodinné vazby, někteér
   zápisy nepřesné, opožděné, dnes využívá nejvíce genealogie;

   ·        urbáře – přehled povinností poddaných; ed. V. Šmelhaus: Broumovský urbář 1676/1677.
   Praha 1976;

   ·        krevní – smolné – černé knihy – výslechové protokoly;

   ·        kronikářské a památeční zápisy – tradice již do starověku a středověku, anály,
   kroniky; identifikace autora – autorů: některé zápisy po několik generací, různost v přístupu,
   interpretací; snaha pisatelů o uchování informací pro budoucí generace, pro poučení; soukromá
   povaha i kroniky oficiální (obecní, farní, spolkové, školní); tématická skladba ovlivněna
   sociálním, hospodářským postavením i náboženskými představami pisatele; témata: rodinné a
   hospodářské události, život v obci, církvi, záznamy počasí a živelných pohrom, popisy
   zaměstníní, stavitelství, lidová slovesnost, pověrečné představy, ohlasy událostí ve světě –
   zvláště války, epidemie; zvláštní druh zápisků: vzpomínky z války;

   ·        zpracování pramene: transliterace = přesný přepis textu za užití dnešní grafické
   soustavy písma; transkripce = ediční přepis dle současné normy, snaha o převedení zvukové
   formy do dnešnmích znaků; Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku
   16. století do současnosti. Praha 2002.