rané teoretické uvažování o nonfikčním filmu desátá léta: Ricciotto Canudo: The Birth of the Sixth Art (1911) u dva aspekty kinematografické reprezentace: u symbolický aspekt u reálný aspekt symbolický aspekt kinematografické reprezentace ASPEKT RYCHLOSTI „Kinematograf poskytuje možnost úžasných sérií kombinací, proplétajících se dějů, jež se spojují, aby vytvořily spektákl sestávající ze sérií obrazů, pohledů v energických seskupeních, podobných živému organismu…“ „…srážky pohybů jsou regulovány s matematickou přesností, jež uspokojí i nejfanatičtějšího běžce…“ „Kinematograf uspokojí i nejnáročnějšího řidiče – ten při přesednutí z vozu na sedadlo v kině nepocítí, že by se cokoli zpomalilo. Kinematograf mu naopak ukáže vzdálené země, neznámé lidi, méně známé lidské zvyky, pohyby, to vše pulsující před očima v extrémní rychlosti.“ reálný aspekt kinematografické reprezentace ASPEKT VZTAHU K AKTUÁLNÍMU SVĚTU – MÉDIUM JAKO ODRAZ DOBY „Kinematograf je shrnutím hodnot vědeckého věku, je formou pověřenou Kalkulem spíše než operacemi Fantazie a představuje se jako nový druh divadla – vědeckého divadla vytvářeného z precizních kalkulací a vyplývajícího z mechanického způsobu vyjádření.“ dvacátá léta: Germaine Dulac: The Essence of the Cinema: The Visual Idea (1925) technické jako předpoklad estetického „V době, kdy Lumiérové přišli s kinematografem, se filmová kamera stala vědeckým nástrojem, precizní zaznamenávací pomůckou. Když později lidé, kteří pracují s ideami, objevili, že film má duši, převedla představa o duchovním(rozumovém) významu film z oblasti vědy do oblasti umění.“ - film otrokem stávajících druhů umění (jako ztvárnění románové nebo dramatické literatury) - otroctví v umělecké sféře násilně odňalo filmu jeho původní podstatu: „Jednou z hlavních vlastností filmu je jeho vzdělávací a poučná moc.“ film ve své podstatě: „Ve filmu není neprozkoumaných oblastí. Film je okem otevřeným do života, okem mocnějším lidského, vidícím to, co my nespatříme. Film nás učí věci, které bychom bez něj nepoznali.“ - film jako druh mikroskopu, kterým pozorujeme to, co ve vlastní realitě sami nespatříme - ve filmu se před námi svět vyjevuje v nekonečném detailu, ve vývoji, jež normální oko nemůže sledovat (pomalá studie rozkvétání květů) - film jako učitel definice filmu: „Na příkře vědecké a materiální bázi můžeme položit teoretický základ nového umění, umění vizuální myšlenky, jež má kořeny v přírodě, v realitě, v nevypočitatelnosti. Vizuální myšlenka je utvářena pohybem a životem, jedná se o koncepci umění oka, umění pravdy, umění detailu a jemných nuancí, vycházející z neočekávanosti.“ raný nonfikční film raný nonfikční film versus dokumentární film (= nonfikční film před a po 1. sv. válce – transformace nonfikčního filmování) časté rozlišení: aktualita x dokument Grierson : raná nonfikce jako deskriptivní protoforma nonfikčního filmu : VIEW O/ rané nonfikční filmy strukturovány kolem potřeby prezentovat něco vizuálního O/ VIEW předvádí akt dívání se a pozorování O/ kamera funguje jako turista, divák, průzkumník O/ prezentovat konkrétní, vizuální; nikoli sdělení O/ nekonstruovanost – moment náhody, nepředpojatosti (techniky rámování, střihu, práce s offscreen ne vždy rozvíjeny jako estetické prostředky) žánry VIEW - popisy míst (placefilms): scény z měst, venkova, cest po cizích zemích - popisy procesů (processfilms): průmyslová výroba, stádia procesu v logickém pořádku od suroviny v užitkový předmět (např.) nové koncepce filmu: cca 1907 – 1. sv. válka raný film: O/ film archivem budoucnosti O/ síla autenticity – herci, dekorace, krajina, rekvizity – odkaz k aktuální realitě minulosti O/ důvěra v objektivní neutralitu fotografického aparátu O/ dokumentární hodnota filmu - první výslovně rozpoznaný aspekt filmu při pokusech definovat pozici nového média v rámci širšího kulturního kontextu x ustavení stálých kin = nové téma fikčního filmu O/ válečná propaganda, Flaherty časté obrazy: skály a moře, východ slunce, vodopády O/ statické, bez známek civilizace, bez lidí O/ kanál nepřerušovaných, opakujících se procesů O/ zájem konce devatenáctého století o „živost“ (simultaneita – telefon, pre-televize) rané cestopisné filmy O/ napětí mezi exotickým a konvenčním: senzační obrazy v rámci realistické estetiky + vzdělávací aspekt O/ hlavní účel: sloužit jako zprostředkovaná cesta: náhrada za skutečnou cestu, kterou lze uskutečnit bez tolika peněz v kratším čase O/ druhy: orientace na krajinu x orientace na lidi