Psychologie výchovy a
vzdělávání
Hodnocení ve školním kontextu ­ příklady
- hodnocení ve školním kontextu (úvod)
- hodnocení žákova výkonu (velmi stručný úvod)
- studentské (žákovské) hodnocení výuky
Úvod
 téma evokuje představu známkování
 synonymum - evaluace (např. Průcha)
 jedná se ale obecně o poskytování zpětné
vazby na různých úrovních řízení
výchovně vzdělávacího procesu ­ např.:
 učitel ­ žák
 management ­ učitel
 zřizovatel ­ management
Hodnocení (evaluace)
ve školním prostředí
 zpětná vazba o průběhu a výsledcích výchovně
vzdělávacího procesu
 různé roviny uvažování ­ např.:
 hodnocení
 výkonových charakteristik (např. známkování, % přijatých)
 hodnocení procesu (kvalita a efektivita; vnitřní / vnější
evaluace)
 hodnocení
 individuální úroveň (např. výkon žáka, výkon učitele)
 skupinová úroveň (např. srovnávání škol)
 hodnocení (evaluace)
 vnitřní (výroční zpráva, plán rozvoje, SWAT analýza)
 vnější (inspekce, akreditační komise)
Hodnocení - typy
 Sumativní (celkové, za delší časový úsek)
 Formativní (průběžné, za kratší časový úsek)
Hodnocení ­ zpětná vazba o
výsledcích učení
 odměny a tresty (viz. Čáp)
 korekce a autokorekce učení (Kulič, 1971)
 návrat ­ opakování pokusu o řešení
 návrat ­ nová formulace úkolu / rozložení na dílčí úkoly
 návrat do ,,předhistorie" aktuální situace ­ pokyn k opakování či
doučení učiva nutného k řešení
 poskytnutí pomocné informace ­ poznatku, vzoru, pravidla, dřívější
řešení
 zadání vedlejší pomocné otázky, která obsahuje princip řešení na
jednodušší úrovni
 informace o příčině chybného řešení
 sdělení správného výsledku
 odložení korekce (např. v situaci examinace)
Hodnocení výkonu žáka
 Formativní i sumativní
 Integrální součást učitelské role
 Cílem regulace a (autoregulace) chování
 Známky vs. slovní hodnocení (např. Helus, 1999)
 Vyžadováno rodiči
 Vliv tradice vzdělávací soustavy
 Jednoznačná "nálepka" (label)
 Způsob vynucování autority (...)
 Snadněji se hodnotí vědomosti;
 Dovednosti a návyky se hodnotí hůře
Hodnocení učitele (a efektivity výuky)
 Efektivita výuky (učitele) bývá posuzována:
 studenty (př. na VŠ - bc., mgr. i pgs;
kombinovanými)
 absolventy,
 kolegy,
 nadřízenými,
 nezávislými pozorovateli
 samotným vyučujícím
(Feldman, 1989)
Hodnocení ­ jiný pohled
 Žákovské, studentské hodnocení výuky
 Uživatelský pohled
 Realizace posledních 30. let; v ČR od konce 70. let
(Mareš, 1985)
 Rozvoj hlavně ve VŠ prostředí
 Sumativní, formativní
 Problematika rolí (zadavetel, učitel, hodnotitel ­ žák)
 Pouze součást obrazu výuky; výuka je
multidimenzionální záležitost (Marsch, Roche, 1997)
 Měřítko efektivity procesu (Stinger, Irwing, 1998)
 Problematika zkreslení
Dimenze
 Složitost sleovaných jevů vylučuje univerzální
nástroj (dÁpolomi, Abrami, 1997)
 Dva základní přístupy:
 Jedna obecná charakteristika efektivní výuky
 Multidimenzionální pojetí
(hodnota učení, učitelovo nadšení, organizace výuky,
skupinová interakce, vztah u-ž, rozsah a pokrytí
učiva, zkoušení a klasifikace, zadávaní úkoly,
náročnost a obtížnost výuky)(Marhe, Roche, 1997)
 Problémy: různost výuky, účel posuzování...
Příklad metody
The Student Evaluation of Educational Quality (SEEQ)
SEEQ ­ části metody
 sebeposuzovací dotazník pro učitele
 dotazník pro žáky
 uzavřené otázky
 otevřené otázky
 doplňující a alternativní otázky
 on-line vyhodnocení, manuál a pokyny k
interpretaci
 http://lsn.curtin.edu.au/seeq/
Výsledky
 Reliabilita
 stabilita v čase ­ vysoká např. SEEQ r=0,61 v
rozpětí 13 let
 Specifičnost učitelova obrazu v očích studentů
 sympatie, studijní styl...
 Zkreslení ­ možné zdroje (Marsch, 1987)
 Korelační vztahy jsou interpretovány jako kauzální
 Není volena vhodná jednotka zkoumání (student vs.
skupina)
 Ignoruje se multivariační podstata pohledu hodnotitelů
 Nevhodná operacionalizace pojmů, zkreslující označení
proměnných
 Špatná koncepce projektu
Faktory prosředí ovlivňující
studentské posuzování (odpovědi)
 Předchozí zájem o učivo a
předmět
 Očekávaná a získaná
známka
 Volitelnost předmětu
 Obtížnost a náročnost
předmětu
 Velikost studijní skupiny
 Ročník a typ studia
 Učitelovo akademické
postavení
 Gender role učitele i
studenta
 Typ vyučovacího
předmětu
 Účel posuzování
 Anonymita posuzování
 Zvláštnosti studentovy
osobnosti
Využití výsledků (+/-)
 Sumativní hodnocení
 Nadřízení; často bez hlubší znalosti interpretují
"čísla"; bagatelizují nebo naopak vyzdvihují
jejich význam a kontext (McKeachie, 1997)
 Mechanické srovnávání výsledkůp mezi
předměty a učiteli
 Formativní hodnocení
 Vnitřní záležitost pracoviště či učitele a jeho
studentů
 Cílem posilovat odpovědnost učitelů za ped.
činnost a pomáhat jejich profesnímu růstu
(Duke, 1990)
Výhody (možnosti) studentského
posuzování
 Podklady pro sumativní i
hlavně formativní
hodnocení
 Získání "uživatelských"
názorů
 Získat množství výpovědí
v krátké době
 Získat množství výpovědí
za delší časové období
 Získat množství výpovědí
k množství předmětů,
učitelů
 Získat množství výpovědí
jednotlivým metodickým
postupem
 Možnost statistického
zpracování (vč. validity
a reliability)
 Zpětná vazba
vyučujícím o kvalitě
výuky
 Možnost cíleného
zásahu do činnosti
učitelů, kateder, fakult i
studentů samotných
 Průběžné ověření
účinnosti změn ve
výuce
Nevýhody (úskalí) studenského
hodnocení výuky
 Nutnost důkladné přípravy
organizátorů, posuzovatelů, i
uživatelů výsledků
 Tvorba dobře použitelné
škály je pracná a
dlouhodobá záležitost
 Při rutinním používání
některých škál vznikají
potíže s validitou
 Při velkém počtu
jednorázově posuzovaných
předmětů klesá reliabilita i
validita výsledků
 Kvalita výuky je hodnocena
globálně, bez větších detailů
 Jedná se spíše o popis
stavu bez dynamických
charakteristik
 Hodnotitelé popisují jen výseč,
svůj pohled (ne vždy
objektivní)
 Stanovení míry závažnosti
zjištěných údajů je obtížné;
řada kriterií, často se mísí
(statistické, kriteriální, lokální
atd. normy)
 Samotné výsledky nemohou
být přímými podklady pro
hodnocení; musí se
analyzovat a interpretovat
 Účinnost výsledků závisí na
osobnostních zvláštnostech
těch, kteří učitelům sdělují
výsledky a kvalitě dalších
(poradenských a supervizních)
služeb
Charakter supervize
- formativní hodnocení (Dunkin, 1990)
 Zdroj údajů musí být důvěryhodný
 Musí navodit dobrý vztah, který učitel vnímá
jako snahu pomoci
 Nesmí navodit pocit ohrožení
 Musí být trpělivý, pohotový a pružný
 Musí rozumět aspektům konkrétní výuky
 Musí být schopen vyložit varianty vedoucí ke
zlepšení ped. činnosti učitele
 Musí mít vlastní ped. zkušenosti
 Musí být přesvědčivý
A jak je to s anketou v ISu?
;)
Další zdroje informací
Vybrané zdroje informací
 http://www.city.londonmet.ac.uk/deliberations/evaluation/urls.html
 http://www.teacherevaluation.net/
Slovník používaných pojmů
 http://www.wmich.edu/evalctr/ess/glossary/glossary.htm
Základní literatura
Mareš, Jiří: Manuál pro tvůrce a uživatele studentského posuzování
výuky. Praha, Karolinum 2006. 75 s. ISBN 80-246-1234-8