12. Makrosociální jevy a procesy Sociální psychologie Mgr. Katarína Millová jaro 2007 Makrosociální jevy a procesy: základní vymezení n psychologie, která se zabývá makrosociálními jevy, je blízká sociologii n až do 70. let byla sociální psychologie pod vlivem americké sociální psychologie, která je zaměřená na jedince x evropská sociální psychologie se zabývá sociálními skupinami n sociologizující psychologie: zabývá se kulturou a sociálními strukturami – makrosociální jevy 3 oblasti: n psychologie masových jevů n mezikulturní psychologie n psychologie etnických společností Metodologické hledisko 4 metodologické přístupy k makrosociálním jevům: n objektivistický: popis struktury/vývoje makrosoc. jevů n subjektivistický: popis duchovních útvarů makrosoc. jevů n přepojení individualismu a holismu n zohlednění makrosoc. kontextu v přístupu ke zkoumání a vysvětlování prožívání a chování jedince n přístup, který se opírá o obsah teorií Psychologie masových jevů n začátek 20. stol.: G. Le Bon, G. Tarde, S. Freud, W. McDougall – zkoumání kolektivního chování n protichůdné názory na masové jevy: n davové chování má nadindividuální charakter (není jenom souhrn členů) x dav se liší chováním kvantitativně n davové chování má iracionální základ x davové chování má racionální základ n jedinec se pod vlivem davu mění x projevuje se jeho pravá podstata n homogenita davu je výsledkem emocionální nákazy x dav není sám o sobě náhodný výběr, jsou tady osoby, které lehko prožívají emoce Klasifikace masových jevů n davy: aktivní, více-méně neorganizované seskupení n agresivní n únikové n získávající n výrazové n publikum: pasivní seskupení, posluchači n náhodné n záměrné n sociální hnutí: více organizované s ideovým obsahem n racionální n iracionální Empirické zkoumání davu n velikost davu: základem jsou iniciální krystaly n tvar davu: obvykle tvar prstence n polarizace: ukazatel mentální jednoty n pohyb davu n šíření informací v davu n percepce davu: jak je dav vnímaný zvenku/zevnitř n ekologie davu Jak vzniká dav? n přípravná fáze: sdružování, vznik krystalů n spouštěcí fáze: růst napětí, polarizace n eskalační fáze: pohyb davu, jednotnost, deindividuace n fáze vlastního konfliktu s opozicí n stabilizační fáze: po střetu, dav se rozchází n agresivní dav po střetu: vandalismus, rozbíjení, ničení n neagresivní demonstrace: street party n postkrizová fáze: individuální zpracování napětí Crowding (přesycenost) n subjektivně prožívaná stísněnost, přesycenost jedince podněty n první zkoumala Chicagská škola (urbanistická sociologie) n x hustota (density): obj. měřitelná fyzikální charakteristika n souvisí s teritorialitou: návaznost na etologické výzkumy n s rostoucí hustotou obyvatelstva roste soc. patologie: n teorie stimulačního přesycení: ve městě jsou lidé přetíženi soc. podněty→necitlivost vůči ostatním lidem je adaptací (minimalizace času, který věnují podnětům) n teorie behaviorálního omezení: ve stísněných podm. má člověk omezené možnosti chování, pohybu→ztráta kontroly a objevení se primitivnějších forem chování Mezikulturní psychologie Začátek 20. stol.: n sociální antropologie: všichni jedinci se chovají v souladu s normami své společnosti n W. Wundt: „Psychologie národů“ n S. Freud: „Nespokojenost v kultuře“ n existuje národní charakter 30. léta 20. stol.: n kulturní antropologie: potřeba teoretických základů, které našli v psychoanalýze 40. léta 20. stol.: n v průběhu a po 2. sv. válce: Jaký je profil nepřítele? Mezikulturní psychologie n v USA: obsahová analýza dramatických děl německých a amerických autorů, uvedených v roce 1927 n Němci: větší role ideologie než jedinec, úspěch dosažen pomocí násilí x n Američani: úspěch získán vlastními silami, všechno končí dobře, i největší padouch se napraví n existuje národní predispozice Němců k podlehnutí ideologii 60. léta 20. stol.: n srovnávání mezikulturní validity výzkumných nástrojů (např. Eysenckovy testy osobnosti) n celosvětovou platnost měly Milgramovy pokusy, Zajoncovy pokusy (efekt pouhého vystavení) Mezikulturní psychologie Model kulturního typu. n G. Hofstede (1973): 4 dimenze kultury n odstup od moci: velký x malý n vyhýbání se nejistotě: velké x malé n individualismus x kolektivismus: n individualistická kultura: individuální úspěch, získaný status, zákl. hodnoty: samostatnost, stálá stimulace, univerzální prosociální hodnoty n kolektivistická kultura: skupinové cíle, sociální opora, zákl. hodnoty: tradice, konformita, interpersonální prosociální hodnoty n maskulinita x feminita Psychologie etnických společností n etnicita: kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které je odlišují od ostatních + příslušníci skupiny se vnímají odlišně od ostatních a společnost je tak vnímá n etnické rozdíly jsou naučené n 3 orientace výzkumů: n popis etnických společností, národní charakter n vztahy mezi etnickou společností a jejími členy (předsudky, konflikty, stereotypy, atd.) n aplikace teorie sociální identity Národní charakter n předpoklad o spojení obsahových aspektů psychiky s příslušností jedince k etnické společnosti n národní charakter: bazální osobnostní struktura, souhrn naučeného kulturního chování n jestvují určité relativně stabilní osobnostní charakteristiky, které souvisí s etnickou příslušností člověka n 2 období v historii zkoumání národního charakteru n 30. – 50. léta 20. stol.: etnografické a klinické metody n od 50. let 20. stol.: komparativní přístup a klinické metody Národní charakter Metodologický přístup: n analýza kolektivních duchovních útvarů a kolektivních forem chování n analýza systému výchovy do 5. – 6. roku života; rodinné konstelace, atd. n sběr údajů získaných aplikací různých osobnostních technik u jedinců n 2 extrémní stanoviska: skepticismus x realismus n 3 základní funkce představ o národním charakteru: n způsob, jakým člověk uspořádává sociální zkušenost n pomáhá vysvětlit sociální zkušenost n pomáhá hodnotit soc. zkušenost, dává smysl emocím Mezietnické vztahy n nejčastější oblast výzkumů n 2 roviny mezietnických vztahů: n vztahy mezi etnickými společnostmi n vztahy mezi jednotlivými členy různých etnik n vztahy mezi etnickými společnostmi: n koexistence→kooperace→soutěžení→konflikt n rasa: termín z 19.stol., dnes překonaný n zdůvodňoval/obhajoval obchod s otroky n rasové odlišnosti: projevy fyzické variability, které si příslušníci urč. rasy vybírají jako významnou n rasismus: předsudek založený na soc. významných fyzických rozdílech, výsledkem je hierarchické uspořádání Mezietnické vztahy n rasismus: předsudek založený na soc. významných fyzických rozdílech, výsledkem je hierarchické uspořádání n averzivní rasismus (nejméně intenzivní) n etnocentrismus n symbolický rasismus n biologický rasismus (nejintenzivnější) Předsudky n předsudky: negativní hodnocení a odmítaní jedince kvůli jeho členství v určité skupině n averzivní nebo hostilní postoje n někdy mohou být předsudky i pozitivní n G.W. Allport: 5 stadií vývoje etnických předsudků n očerňování n izolace n diskriminace n tělesné napadení n vyhlazování Teorie předsudků n autoritářská osobnost (T.W. Adorno): základem předsudků je určitý typ osobnosti n autoritářská osobnost: rodiče jedince prosazovali velmi tvrdou disciplínu → agresivní pocity → předsudky n kulturní vysvětlení předsudků (Middleton): kultura, z níž člověk pochází, je důležitým faktorem ve vývoji předsudků n teorie obětního beránka (D. Weatherley): již existující předsudky se ještě zvýrazňují procesem výběru obětního beránka Teorie předsudků n neplatí pro formování ještě neexistujících předsudků n předsudky jsou nejsilnější v sociálně deprivovaných oblastech n realistická teorie konfliktu (M. Sherif): předsudky vznikají tehdy, pokud dvě skupiny soutěží o dosažení téhož cíle n situace soutěžení: pokud má jedna skupina ve společnosti privilegia, které druhá nemá Změna předsudků n zúčastnění musejí mít rovnoprávné postavení n musí být příležitost k osobnímu kontaktu n je nutný kontakt s nestereotypními jedinci n kontakt mezi skupinami musí být podporován společností n měla by existovat příležitost ke spolupráci n kontaktní hypotéza: předpoklad, že přímý interpersonální kontakt mezi členy různých skupin může redukovat meziskupinové předsudky Etnicita a teorie sociální identity n sociální identita: subjektivní reflexe příslušnosti ke skupině n etnická identita: součást sociální identity, prožívání příslušnosti k etnické společnosti n H. Tajfel – sociální psychologie menšin: n sociální menšiny jsou seskupení, které se vyznačují sebeuvědoměním n studium vztahů mezi skupinami musí zohlednit objektivní podmínky spolužití n objektivní podmínky jsou spojeny se subjektivními aspekty vztahů (kognit. a emocionální struktury) Etnicita a teorie sociální identity n uvědomění si členství a identifikace se skupinou závisí od zřetelnosti vnímání hranic skupiny n snaha udržet si kladné hodnocení sebe i skupiny n postoj menšiny ke svému postavení se pohybuje od plné akceptace k úplnému odmítání n přijímání daného stavu vede ke znevažování sebe i skupiny nebo negativní sebeobraz není důležitý n odmítání znamená, že členové menšiny chtějí proniknout do většinové skupiny Etnicita a teorie sociální identity n 4 druhy asimilace: n bezproblémová asimilace n asimilace, kde nedochází k plnému přijetí většinou n „nelegitimní“ asimilace (jedinec zatajuje svůj původ) n akomodace (snaha menšiny udržet si vlastní identitu a zároveň se vyrovnat většině) n a jak to může dopadnout? n asimilace n tavící kotel n kulturní pluralismus