5. Socializace a identita osobnosti Sociální psychologie Mgr. Katarína Millová jaro 2007 Socializace: základní vymezení n socializace: proces učení (zejm. sociálního),které se uskutečňuje od nejranějšího věku dítěte ve styku se sociálním okolím n učení je ovlivňováno i vrozenou konstitucí jedince n socializace probíhá celý život (v rodině, škole, zaměstnání) n primární socializace: v rodině, v procesu rodinné výchovy n socializace vede k osvojení si určitých sociálních rolí n sociální role: způsoby chování, které okolí od jedince očekává z hlediska věku, pohlaví a statusu Struktura sociálních procesů n W.D.Frőhlich, S.Wellek: interakce 3 faktorů n proměnné organismu: genetický aspekt n proměnné prostředí: normy, sankce, ekologické faktory n vlastnosti osobnosti: postoje, zájmy, kognitivní styl Ego-vztažné učení n základním způsobem socializace je sociální učení, které je zprostředkované rodinou, školou, atd. n nejdůležitějším aspektem soc. učení je ego-vztažné učení n ego-vztažné učení: druhy učení, které se vztahují k evalvaci a devalvaci ega Formy ego-vztažného učení: n očekávání interní x externí kontroly zpevnění (J.B. Rotter, locus of control, viz předešlé přednášky) n naučená bezmocnost (M.E.P.Seligman, learned helplessness): byla zkoumána hlavně u zvířat, Ego-vztažné učení pokusné zvíře, které se naučí, že nemůže kontrolovat averzivní podnět, upadá do stavu deprese a demotivace n očekávání sebe-účinnosti (A. Bandura, self-efficacy): postoj jedince ke svým schopnostem zvládnout úkol n identifikace(S.Freud): hluboké ztotožnění se se vzorem, důležitá je citová stránka Socializace ovlivňuje: n sociálněpsychologické aspekty ega (jáství), sebepojetí (viz následující přednáška) n identitu Metodologické hledisko: n ekologická orientace výzkumu ve studiu sociálního vývoje jedince n srovnávací etnologický přístup: socializace se odehrává v rámci kulturního prostředí Identita: základní vymezení n 3 roviny sebedefinování: n intrapersonální: pocit totožnosti sebe, kontinuity a sebeuvědomění si vlastní autenticity n interpersonální: vyvíjí se identifikováním se se sociálními rolemi n sociální: identita jako příslušnost ke společenským skupinám Vývoj identity n v procese vývoje identity dochází ke srovnání subjektivní identity (sebevnímání) a objektivní identity (vnější definování jinými) n složky identity: n připsané: dané narozením n získané: získané výkonem nebo výběrem Přístupy ke zkoumání identity Teorie identity Teorie ego identity: n Eriksonova koncepce ego identity n Teorie stavů identity Teorie identity v symbolickém interakcionismu Teorie soc. identity v psychologii meziskupinového chování a meziskupinových vztahů: n Teorie sociální identity n Etnolingvistická teorie Identita v sociálním konstruktivismu: n Konstrukce sociální a personální bytosti Integrující teorie identity Eriksonova koncepce ego identity n Erikson vychází z psychoanalýzy, ale dává důraz i na sociální prostředí n pro rozvoj identity je důležitá adolescence: identita x zmatení rolí n identita se nevytváří postupně, ale v adolescenci dochází ke krizi identity (srovnávání hodnotových systémů) n psychosociální moratorium: čas, kterou společnost poskytuje jedinci k vytvoření identity n boj mezi egem a superegem: čím větší boj, tím větší krize; ideální je, když „zvítězí“ ego Eriksonova koncepce ego identity n 3 stupně hodnotové orientace: n morální stadium: absolutní víra v autoritu n ideologické stadium: srovnávání hodnotových systémů n etické stadium: uvědomění si zodpovědnosti za své činy Teorie stavů identity n J.E.Marcia: navazoval na Eriksona n 2 dimenze formování identity: n krize identity: zkoušení hodnotových systémů n závazky identity: dosažení stabilních hodnot Teorie identity v symbolickém interakcionismu n S.Stryker n identita: mnohovrtstevnatě uspořádané soc. role n Já (Self): mnohoaspektové a mnohovrstvové uspořádání identit n výraznost identity: pravděpodobnost jejího vyvolání v různých situacích n významnost identity:sebeobraz identity se blíží k ideálnímu Já n oba aspekty jsou sprostředkovány přes rolový závazek: n extenzita vztahů: počet vztahů n intenzita vztahů: hloubka vztahů Teorie sociální identity (TSI) n H.Tajfel n jedinec se snaží udržet si kladné sebehodnocení 2 kvality identity: n personální: přesvědčení o jedinečnosti svých schopností n sociální: sebeobraz vytvořený na základě členství ve skupině n kladný sebeobraz si snažíme udržet v obou případech (např. nadržování vlastní skupině vede i k ovlivnění personální identity) Etnolingvistická teorie identity n H.Giles: navazuje na TSI n jazyk je význaná dimenze skupinové identity n skupinová vitalita: schopnost skupiny udržet si vlastní jazyk a identitu 3 kritéria srovnávání skupinové vitality: n statutární faktory skupiny: ekonomická prestiž n demografická síla skupiny: natalita x mortalita n institucionální podpora: školy, úřady Identita v sociálním konstruktivismu n etnometodologická škola (H.Garfinkel): jak funguje a reprodukuje se společenský řád v běžném životě běžného člověka n dramaturgický interakcionismus (E.Goffman): naše sebeprezentace je hraním rolí před určitým publikem Konstrukce sociální a personální bytosti n R.Harré n diskurz: konverzace, vyjednávání jako výměna informací a sebeprezentování n na základě konverzace si vytváříme přesvědčení o tom, co a kdo jsme n individuální sociální bytost: závisí od sociálních pravidel n personální bytost: vlastní vnitřní smysl osoby Integrující teorie identity n P.Weinreich n odmítá snahy o všeobsahující definici identity obecně n můžeme uvažovat o konkrétní definici identity konkrétního člověka Identifikace s jiným člověkem: n empatická identifikace: vnímání stejnosti n rolově-modelová identifikace: n idealistická identifikace: pozitivní vzor n kontra-identifikace: negativní vzor Společenské a kulturní faktory identity n identita je kulturně relativní n jedinec se vždy prožívá odděleně od jiných lidí n západní kultura: individualisticky založená, důležitá je seberealizace, uspokojení vlastních potřeb n východní kultura: kolektivistické pojetí identity, důležitější jsou sociální vztahy, potřeby společnosti