8. Postoje Sociální psychologie Mgr. Katarína Millová jaro 2007 Základní vymezení n pojem postoje do jazyka vědy vědy vnesl Ch. Darwin v díle „Výraz emocí u člověka a zvířat“ n do sociologie a sociální psychologie pojem postoje vnesli W.J. Thomas a F. Znaniecki (chicagská škola) dílem „Polský sedlák v Evropě a v Americe“ (1918 – 1920) n „postoje jsou stabilní systémy pozitivního nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se citů“ (Krech, Crutchfield, Ballachey, 1962) n ke všem věcem postoje vytvářeny nemáme, ani si je nepotřebujeme vytvářet Vývoj zkoumání postojů 3 etapy zkoumání postojů: n 1918 – 40. léta 20. stol.: vymezení pojmu, měření postojů n 50. – 60. léta 20. stol.: výzkum změny postojů n 70. léta – současnost: modely postoj - chování První etapa výzkumu postojů n snaha o vtvoření univerzálních a vševysvětlujících teorií postojů (např. W. McDougall – teorie instinktů) n psychologové se snažili definovat, co je postoj, jak se tvoří a jak ho můžeme měřit n W. Thomas, F. Znaniecki: postoj jako stav mysle jedince, který je orientovaný ve směru hodnoty (láska k penězům, xenofobie, atd.) n postoj má 3 složky: n kognitivní: to, co o dané věci / člověku vím n afektivní: vyjadřuje naši libost / nelibost ve vztahu k objektu První etapa výzkumu postojů n konativní: tendence k chování ve smyslu vyznávaného postoje n 1930 – 1932: Američan R.T. LaPiere cestoval s čínským párem po USA (tehdy byla v USA segregace Číňanů). Jako bílý Američen s nimi žil v hotelu, jedl v restauracích, atd. Víc než 90% hotelů a restaurací jim poskytlo bez problémů své služby. Půl roku po této cestě poslal LaPiere dopisy a telefonoval do hotelů a restaurací a žádal rezervaci pro smíšenou společnost. Mnoho hoteliérů odmítlo je ubytovat, i když to už předtím udělali. n jedinec často něco jiného říká a něco jiného dělá n skutečné chování často neodpovídá postojům Druhá etapa výzkumu postojů n pozornost se přesouvá na oblast skupinové dynamiky a využití znalostí o postojích v „praktickém životě“(politika, průmysl, reklama, atd.) n výzkumy však nevedly k jednoznačným výsledkům n konec 60. let 20. stol.: krize sociální psychologie n A.W. Wicker navazoval na LaPiera, systematicky zkoumal vztah mezi měřeným postojem a aktuálním chováním n 2 typy faktorů, které ovlivňují aktuální chování: n osobní faktory n situační faktory Druhá etapa výzkumu postojů Osobní faktory: n do chování se promítá více postojů najednou n soupeřivost motivů n verbální, intelektové a sociální schopnosti n úrovně aktivity organismu Situační faktory: n přítomnost / nepřítomnost jiných osob n přístupnost alternativního chování n specifičnost objektu postoje n nepředvídatelné vnější vlivy n očekávané / aktuální důsledky jednání Třetí etapa výzkumu postojů n vznik modelů, které se zabývaly výzkumem postojů Teorie odůvodněného jednání n M. Fishbein, I. Ajzen (1975, 1980) n nedostatky předešlého výzkumu postojů zpočívají v tom, že ztotožňují skutečné chování se záměrem n neztotožňovali záměr s chováním n nepřijímají 3-složkový model postojů, tvrdí, že postoje mají jen afektivní složku n jedinec si vytváří postoj na základě urč. přesvědčení (5 – 9 přesvědčení na jeden postoj) Třetí etapa výzkumu postojů Model M. Fishbeina a I. Ajzena Třetí etapa výzkumu postojů n R.P. Bagozzi (1978, 1981) n třetí alternativa ve zkoumání postojů n nesouhlasí s Ajzenem a Fishbeinem, že postoje mají jenom afektivní složku n 2 dimenze postojů: n kognitivní n emocionální Změna postojů n hlavní prostředek navození změny postoje je persuaze n prostřednictvím persuazivní komunikace vyčleňujeme 3 skupiny proměnných: n proměnné komunikačního procesu n proměnné vysvětlující procesy změny postoje n vnitřní, strukturální komponenty postoje n 5 faktorů persuazivní komunikace: zdroj, obsah, kanál, příjemce a cíl persuazivní ingormace Změna postojů 1. Zdroj persuazivní informace: n konkrétní osoba, zpráva z novin, televize, internetu n 3 charakteristiky komunikátora: n věrohodnost: objektivita zdroje n síla: síla vlivu na jednání n atraktivita: emocionální podbarvení 2. Obsah persuazivní informace: n emocionálně akcentovaná persuaze n racionálně akcentovaná persuaze 3. Informační kanál: n nejvýznamnější vliv na změnu postojů má osobní zkušenost Změna postojů n persuazivní informace je vlivnější v mluvené podobě x n míra porozumění u psané persuazivní informace je větší 4. Faktory na straně příjemce: n věk: starší lidé hůř mění své postoje n pohlaví: ženy jsou víc otevřené novým informacím n sebehodnocení: postoje lidí s vysokým / nízkým sebehodnocením se mění hůř 5. Cíl persuazivní komunikace: n stabilita postojových změn v čase n stabilita změn vůči protiargumentům Změna postojů Proměnné vysvětlující proces změny postojů: n pozornost n porozumění n přijetí / akceptace n podržení n jednání n dosažení změny postoje jedince předpokládá úspěšnou realizaci celého řetězce Změna postojů Přesvědčení a změna postoje: n Fishbein, Ajzen (1975) n přesvědčení osoby o objektu = vnímaný pravděpodobnostní vztah mezi objektem a jeho vlastností n 2 způsoby změny přesvědčení: n strategie aktivní účasti n persuaze Typy přesvědčení: n proximální n externální n primární n změna nastává tehdy, když proximální = primární přesvědčení Teorie změn postojů n teorie kognitivní rovnováhy n teorie kognitivní disonance n model kognitivní odpovědi n pravděpodobnostní model n heuristický x systematický model Teorie kognitivní rovnováhy n F. Heider (1944) n lidé se snaží dosáhnout kognitivní rovnováhy a usilují o to, aby jejich postoje byly v souladu s jinými postoji n lidem je nerovnováha postojů nepříjemná a dlouhodobě neudržitelná → změna vztahů n jedinci mají tendenci k vytvoření rovnováhy Teorie kognitivní disonance n L. Festinger (1957) n důležitým zdrojem změny postojů je kognitivní disonance n objevuje se tehdy, když zjisíme, že naše postoje nebo přesvědčení si odporují n s tenzí se vyrovnáváme změnou jednoho z postojů nebo přidáním dalšího, který nám umožní interpretovat situaci jiným způsobem Model kognitivní odpovědi n A.G. Greenwald n postoje jsou funkcí poznatků o objektu n persuaze tím, že přináší nové poznatky o objektu, vyvolává kognitivní odpovědi n následkem toho se mohou měnit i postoje Pravděpodobnostní model n Petty, Cacioppo (1984, 1986) n rozlišují centrální a periferní cestu, kterou se realizuje persuaze n centrální cesta: procesy probíhají přímo a vědomě vázané na na obsah persuazivní zprávy n periferní cesta: heuristické rozhodování, atribuční usuzování, afektivní mechanismy Heuristický x systematický model n Chaiken (1987) n heuristické x logické zpracování informací, které jsou zprostředkovány persuazí Měření postojů Likertova škála (30. léta 20. stol.): n výroky, u kterých je 5 – bodová škála (úplně souhlasím – úplně nesouhlasím) n zjišťuje obsah i přibližnou sílu postoje n využívá se poměrně často Bogardova škála sociální vzdálenosti: n měří rasismus a etnické předsudky n jakou sociální vzdálenost pociťuje jedinec mezi sebou a jinými etnickými skupinami n odpovědi ukazují jak blízký kontakt a vztah se členy jiné skupiny by jedinec toleroval a akceptoval Měření postojů Sémantický diferenciál Sociometrie Analýza rozhovoru: n analýza emočně zabarvených slov, které lidé v rozhovoru použijí přináší dobrou představu o jejich postojích Maskovací techniky: n lidé často v dotaznících neříkají čistou pravdu, stylizují se do určité „pozice“, toto odhalují projektivní testy n ROR, TAT n např. postoje hospodyněk k instantní kávě v 50. letech 20. století