Tomáš Melichárek UČO:215556 3. komentář: Sylabus omylů Sylabus omylů je součástí encykliky Quanta cura, kterou 8. prosince 1864 vydal papež Pius IX (pontifikát 1846-1878). Obsahuje osmdesát nejdůležitějších omylů našeho věku, které jsou v základním rozporu s křesťanskou tradicí. Omyli jsou dále rozřazeny do 10 oddílů. Na Vatikánském koncilu v roce 1870 byl Sylabus potvrzen a došlo k vyhlášení dogmatu o neomylnosti papeže v otázkách víry a mravů. První oddíl má název Panteismus, naturalismus a absolutní racionalismus. Pius IX. zde odsuzuje všechny tyto směry, protože je pro církev nemyslitelné, aby Písmo svaté bylo považovalo za sbírku smyšlených příběhů a Ježíše Krista za pouhý výmysl. V druhém oddíle Zmírněný racionalismus, nadřazuje teologii nad filozofií. V třetím oddílu Indiferentismus, Latitudinarismus popírá, že by lidé mohli věřit i v jiné náboženství než v pravé náboženství křesťanské, aby došli k věčnému spasení, protestantismus považuje pouze za jinou formou křesťanství. V Oddílu Socialismus, komunismus, tajné spolky, biblické společnosti, duchovensko-liberální spolky odkazuje na dříve vydané listiny, které se zabývali touto problematikou. Bludy o Církvi a jejích právech, neuznává nadřazenost vědy a světské moci nad církevní. Bludy o společnosti občanské i samy v sobě i ohledně poměrů jejich k Církvi v této části zavrhuje tvrzení, že stát má neomezenou moc, učení Církve katolické je k neprospěchu společnosti a školy by se měli odloučit od církve. V sedmém oddílu Bludy o mravouce přirozené a křesťanské nesouhlasí, že mravní zákony nepotřebují Božského potvrzení. Oddíl Bludy o manželství křesťanském popírá tvrzení, že manželství je pouhou smlouvou a manželé se mohou rozvést. V předposlední oddílu Bludy o světském panství Římského papeže, požaduje autonomii církevní správy. Bludy vztahující se k nynějšímu liberalismu, nesouhlasí s tvrzením, že jediné náboženství neprospívá státu, a aby přistěhovalci v katolických zemích mohli vyznávat svou víru. Římský papež by se neměl smířit s pokrokem a liberalismem. Klíčová slova: liberalismus, Pius IX., církevní moc, papežská neomylnost