Konspekt na 19. 4.
   2007                                                                                       Iva
   Svačinová

                                           Sylabus omylů

   

   -         jedná se o text shrnující teze, které jsou v rozporu s církevním učením za papeže
   Pia IX.

   -         Vydán v roce 1864, znovu potvrzen v roce 1870

   -         Odmítá náboženské, vědecké, hospodářské, politické, etické doktríny, které souvisejí
   s myšlenkami modernizace

   -         Jde o pokus církve vyrovnat se s situací společnosti na sklonku 19. století – církev
   ji řeší odmítnutím nových myšlenek a stáhnutím se do opozice modernistického uvažování. Tento
   přístup byl překonán na 2. Vatikánském koncilu, který je možné chápat jako vítězství
   modernistického křídla církve.

   

   I.                    Panteismus, naturalismus a absolutní racionalismus

   -         koncepce zpochybňující křesťanské pojetí Boha (1.), vyzdvihující lidský rozum nad
   svrchovanost víry a tradice (3., 4.), zpochybňující křesťanství jako takové (7.)

       

   II.                 Umírněný racionalismus

   -         vztah teologie a filozofie – nezávislost filozofického bádání (10., 11.), rovnost
   teologie a filozofie (8.) 

   -         zastaralost scholastické metody pro potřeby moderní doby (13.), církev se staví
   proti pokroku (12.)

   

   III.               Lhostejnost a volnomyšlenkářství

   -         spása je možná i mimo křesťanství (16.), náboženství jsou si rovna, člověk má volit
   náboženství na základě rozumu (15.)

   -         protestantismus je pouze rozdílná forma křesťanství (18.)

   

   IV.              Omyly týkající se církve a jejích práv

   -         zpochybnění církve jakožto nezávislé instituce, nastolení otázky ohledně světské
   moci církve – církev by ji mít neměla (24., 25.), její rozhodnutí by měla být korigována
   státem (28., 35.)

   -         odsouzení majetku církve (26.,27.)

   -         moc státu je nadřazena moci církve (28., 37.)

   

   V.                 Omyly týkající se společnosti jako takové a jejího vztahu k církvi

   -         učení církve je v rozporu se zájmy společnosti (40.)

   -         světská moc má mít svrchované pravomoci i v církevních záležitostech (39., 43., 44.)

   -         školství má být plně sekularizované (45., 46.)

   -         stát má právo odvolávat biskupy (51.), může omezovat moc klášterů (53.)

   -         rozluka státu a církve (55.)

   

   VI.              Omyly týkající nepřirozenosti a křesťanské etiky

   -         zákony morálky nepotřebují oporu v náboženství (56.)

   -         „Autorita není nic jiného, než souhrn počtu a hmotné síly.“ (60.) – relativizace
   morálních principů

   

   VII.            Omyly týkající se křesťanského manželství

   -         církevní sňatek není svátost (65., 73.), může být rozvedeno (68.), zavedení
   občanského sňatku (73.)

   

   VIII.         Omyly týkající se světské moci papeže

   -         ke svobodě církve jakožto náboženské organizace by nejvíc přispěla její politická
   neangažovanost (76.)

   IX.              Omyly týkající se moderního liberalismu

   - církev by se měla smířit se svým nynějším postavením (80.), katolické vyznání není jediné
   možné a pravé (77.), přistěhovalci mají plnou náboženskou svobodu (78.)