Knihovna FF MU Brno 2579601111 JoH/ ZEJDOVY PRÍPRAVY K LATINSKÝM A ŘECKÝM KLASSIKŮM PŘÍPRAVY K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VÁLCE GALSKÉ knihy: I. VI. (1-44) SESTAVIL JAROMÍR ZEJDA a JOSEF BRADÁČ V PRAZE 1921-1931 CESKE LIDOVÉ KNIHKUPECTVÍ a ANTIKVARIÁT (JOSEF SPRINGER) v PRAZE 1. FILIÁLKA: KR. VINOHRADY 2579601111 m 'ŕ j: M ŕ P ;> jfloIOFlCOrAľ.litTÄ^.v.^Yiiii f ÚSTAV íCIaSk". ■ ■ z. r1 ^fbifertíjia pri* i(las,;!,c, " mm :■ < JDlJ : WO —"ľíuKRÍ r- If t-- v: $?.*,:: í^: • ^vis^j A/y;: .^r^TVMÍ PROF. JOSEF BRADÁČ, Přípravy k Caesarovým „Pamětem o válce gallské". : Kniha první. ■pff Kap. I. Obsah; Stručný zemepisný nástin Gallie za Časů Caesarových. Gallia, ae, f., Gallie, souborný název zemí, obydlených Gally, prostírajících, se od Rýna až po Pyreneje, jakož i horní Itálie; celé uzemí dělilo se takto: £ I. Gallia citerior neho Cisalpína nebo togäta, Gallie Přední nebo Předalpská; II. GalUa Tränsalpma nebo ulterior, později zvaná podle města Narbonu ' GalHa NarbonensiS, nebo zkrátka provincia zvaná, (u Caesara též provincia nostra, provincia ulterior), Gallie Zadní; HI. Gallia (ve vlastním smyslu), ostatní Gallie mezi Rýnem a Pyrenejemi, jež se dělila v tyto části: ?.) Aquitänia, jihozápadní část Gallie, krajina mezi Pyrene- jemi, Okeanem, řekou Garumnou (Garonne) a Cevennami; » GalHa Belgica, (Belgium), severovýchod u í Část Gallie, území mezi Sequanou (Seine), Matronou (Manie) a Rýnem; y) Gqllia v nejužším smyslu, též GalHa Celtica, později GalHa Lugdü- nensis zvaná, krajina mezi Garumnou, Sequanou, Okeanem a Alpami. GalHa (ve vlastním smyslu) byla do Časů Caesarových neodvislá. Caesar postupnými výboji připojil ji jako provincii k říši římské. V protivě ke Gallii Prední zove ji též Gallia TränsalpTna nebo Gallia ulterior, (po-' dobně jako Gallii zde na 2. místě uvedenou či „provincii"). Gallia citerior či Cisalpína, Gallie Přední, Předalpská, dnešní severní Itali«, území prostírající se mezi Alpami a Apenninem až po říčku Rubiko. Keltští čilí gallští obyvatelé tohoto území, jichž předkové porazili římské vojsko nad Allií — (říčce to v Latiu, vlévající se, 20 km. sev. nad Římem do Tiberu) — 18 v června r. 390 př. Kr. — (kterýžto nešťastný V w ■í ,4 &.. ■ -{-'*»«■'■ den zván odtud dies Aliiěnsís) — a potom vypálili Řím, byli krátce před druhou punskou válkou (kol r. 222 př. Kr.) od Římanu podrobeni. Po vítězství Římanů nad Puny (a Haimibalem) stalo se toto území r. 191 př. Kr. římskou provincií: Gallia Cisalpina. Vedle Keltů byli "■""^^e^ugfizéni^klněnOve^rhaetstí a ligurští. Tato Gallie Př^dalpská rozdělena byla řekou Pádem na Gallii Předpádskou (po pravém břehu) a Zapádskou (po levém břehu) (Gallia Cispadäna, Tránspadäna). Římané říkají jí také Gallia iogäta, protože se tamní obyvatelé naučili nositi togu. — Římané zakládali zde vojenské pevnosti (Placentia, Cremona, Aquileia) a kolonisovali latinským obyvatelstvem (rolníky a obchodníky) v takovém množství, že původní obyvatelstvo bylo brzy zlatinisóváno. Souditi tak dlužno odtud, Že se v 1. století př. Kr. narodilo v severní Itálii několik mužů vynikajících v literatuře, na př. životopisec Cornelius ^JteßSäi básník Püblius Vergilius MarÖ (v Andech u Mantovy) dějepisec * TitusLivius (v Pataviu). — V době, kdy Caesar přišel do provincie, bylo horské obyvatelstvo Alp ještě neodvislé, takže spojení s provincií Zaalpskou bylo možné bud po moři nebo při pobřeží. Caesar zmocnil se přechodu přes Mont Geněvre; pokus zmocniti se přechodu přes Sv. Bernard (r. 57/56 př. Kr.) ztroskotal. Horské krajiny alpské podrobeny teprve za Augusta. — Města v Gallii Předalpské: Augusta Taurínorum = Turin; Augusta Praetória — Aosta; Mediölänum = Milán; Cremöna; Verona; Mutina = Modena; Bononia = Bologna; Ravenna a j. Gallia TränsalpTna či ulterior, Gallie Zadní, později zvaná Gallia Nar-bönensis podle města Narbony (dnešní Narbonne), nebo prostě zvaná «provincia", dnešní Prwfence, krajina v dnešní jihovýchodní Francii, ohraničená mořem Středozemním, Cevennami, horní Rhônou a jezerem Ženevským. Po dvojím zakročení vojenském r. 154 př. Kr. a 125 př. Kr. zmocnili se Římané v letech 123—118 př. Kr. celého území a založili tu několik kvetoucích měst Toto území stalo se tedy r. 118 př. Kr. římskou provincií. Při pobřeží bylo kvetoucí obchodní mesto Massilia (dnešní Marseille). Římané jmenovali ji také „Braccäta" (= kalhotová), protože tuzemci, jako Gallové vůbec, nosili kalhoty, zvané „braccae". Ostatní Gallie Zaalpská slula „Comata", protože Gallové nosili dlouhé vlasy; (tj xó/nj, coma, vlas). Galii,'oním, m. = Celtae, ärum, m., Gallové (Keltové), skupina kmenů čeledi indoevropské. Oba názvy znamenají jeden a týž národ. V širším slova smyslu jest to souborný název všech kmenů gallských, usedlých v starověku v Gallii, v již. Německu při Rýnu, v sev. Itálii a Britannii. V užším slova smyslu jest Galií souborný název kmenů usedlých v území dnešní Francie (v Gallii ve vlastním smyslu). AquitánT, örum, m., Akvitanové, kmen gallský, obyvatelé Akvitanie, jihozápadní části Gallie, v krajině mezi Pyřenejemi, Okeanem, řekou Garumnou a Cevennami. Podle svědectví slavného geografa řeckého Strabona (žil asi v 1. 65 př. Kr.—27 po Kr.) byli Akvitanové od Gallů a Belgů zcela rozdílní nejen jazykem, ale i postavou, podobajíce se postavou více Iberům — (nejstaršímu to obyvatelstvu Akvitanie, jež bylo od Gallů dílem vytlačeno, ■ dílem se s nimi smísilo) — než Galium. Legát Caesarov Püblius Licinius Crassus podrobil r. 57 Akvitanii římskému panství, a obyvatelstvo přijalo znenáhlá* jazyk a obyčeje latinské. jS* * *** omneš, všichni (t. j. každý); omnia, W> vše, všechno; (v s g. klade s e om- í nis, e pri jménech vecných); 2. (kvalitativně:) všeliký, všeho druhu; 3. (kvantitativně:) všecek, celý. Gallia omnis, Gallie veškerá, celtu (míněna jesTzeme tehdy ještě nedobytá mezi Rýnem, Alpami a Oceánem). divido, ere, st, sum, 1. odděluji, odlučuji, dělím; 2. rozděluji, dělím; díoisa est, jest rozdělena^ děli se. ünus—alius— tertius, jeden—druhj^r tíetiJ116.) ' " 15 quärum üna pars, z nichž jedna Část; quärum (gen. part.). Belga?, Aquitäní, Celtae, Galií; viz nahoře! ■ in-colö, ere, uí, cultum, (aliquid), bydleti (někde, v něčem); ünam—aliam —tertiam partem incolere, bydleti v jedné—druhé—třetí části. quí, (rozved:) ii,_guT; (přelož:) ty (kmeny), které. ipsörum lingua—nostra, (abl. limit.), jazykem^ svým—naším. ",0 diř-feiro, ferre, distuli, dílätnm, odchylovati se, lišiti se; inter se dif-ferunt, vespolek se liší. — Vespol-í nost bývá vyjadřována výrazem předložkovým {inter s pkkusat.); (216., 516.). Institutům, t, n., zřízení, zvyk, obyčej, Hugoä^-Institütis, legibus, spojení ^jgyndetCcké t j. bez spojku; v čes-,. ■ ttné pripoj poslední clen spojkou (;. »&"• — Jednotlivé členy větné, ■ které mají stejnou platnost, bývají bud* všecky spojeny spojkou et (polysyndeton, spojení polysgndeticke), nebo jsou spojeny beze spojky (asyndeton, spojení asyndetiché). Někdy se poslední člen při spojení asyn-detickém připojuje spojkou — que. i '■-íV Gallös ... ab Aquitanls ... ä Belgls — Gallium... ab Aquitänia... ä Belgiö, Gallii... od Aquitanie .... od Belgie (Gallie belgické). — U Caesara bývá často položeno jméno národa místo jména země; (metonymie). (Viz č. 122., 124., 183., SIS., 445., ' 490., 571., 620., 823. a. j.!) dívidit, (13); jsou-ii předměty jména věcná, řídí se přísudek, společný několika předmětům, v čísle (rodě, osobě) podmetom, u něhož stojí nejblíže. Gar u mna, ae, f., Garamna,_(nyní Ga- 25 ronne), reka pramenící sé v Pyre-nejích. Vlévá se do Atlantického oceánu. Ve starověku dělila Ga-rumna částí svého toku Akvitanii od Gallie keltické. — Mätröna, ae,j., Malrona, (nyní Marne), řeka pramenící se v starověkém území Língonů. Ústí do Sekvany (Seine). Ve starověku dělila svým tokem Belgium od Gallie keltické. Sěquana, ae, f., Sekyana, (nyní Seine, Čti Sén), řeka pramenící se v území starověkých Lingonů. Ve starověku dělila částí svého toku Belgium od Gallie keltické. fortissimí hörum omnium (ge^^part. při superlat.), nejstatecnejsjjzjeclfö _všech* - Belgae (6.) (75.) proptereä, quod, proto, že . . . — 30 Sestav : propteřTSa"^ quod ."'.' 1. ab sunt, 2. (minimě)-que ... commeaiit atque... important... 3. (proximi)-que sunt. — Pro neobyčejnou statečnost Belgů uvádějí se tři důvody. Spojení vet jest polysyndetické (víz Č. 22.!); v češtině klademe spojku „a" jen mezi předposlední a poslední člen, (zde před: proximi). cultus, fis, m.; (colerej »pěstování, vzdělávání (půdy); (metaf.:) pěstění, vzdělávání, zuŠlechtění (ducha, těla, života); úprava života, (jemný) způsob života. ; ■ hflmämtäs, ätis, [homo], povaha lidská, lidskost, lidství; (vyšší, jemnější) vzdělanost, vzdělání. provincia, ae,f.,provincie; zde = Gallia Narbönensis; viz c. ./. Gallia II. íongíssime absum ab aliquä re, jsem vzdálen nejvíce něčemu. — (V provincii vládl jemnější mrav a vzdělání již dávno před tím.) — (264., __526.) 35 mercätor, oris, mM kupec' -^«-w____ minime saepe, velmi zřídka, málokdy; (— rarissimě); (náleží k oběma slovesům, •cornmeant i important). — (486). com-meäre ad aliquem, přicházeti, docházeti; přicházeti k někomu a zase odcházeti ;*stýkati se__sjfiekýin. im-portäre, přivážeti, dovážeti. per-tiněo, ěre, ní, [teněref, dosahovati; (ad aliquem), týkati se někoho, vztahovati se na někoho; míti vliv, působiti na někoho, na něco. (78.. 15TT34T:, M3.)'—--------=~ 40 animus, (o více osobách; animí), klade se v latině, aby se určitějí vytkla duševní stránka osoby, jíž se děj především dotýká; do češtiny překládáme v takovýchto případech výraz animus: a) zájmenem, b) jménem osobným, c) výrazy: člověk, lidé; animum excolere = vzdělávati se; animôs tňililum cönfirmäre, povzbuditi vojíny; totíus Qalliae animí ä mě auertuntur =•■ celá Gallie se ode mne odvrací. ef-fěminare, [fěmina], činiti zženštilým, choulostivým; effěmináre aminos, činiti mysl choulostivou; ad efßminandös animos (eörnm) per-tiněre, míti vliv na zchoulosťivění mysli; činiti mvsl choulostivou; činiti lidi choulostivými. ea, (neutr. plur.J, (přelož:) věci, zboží. proximus sum alícuT, jsem nejbližší _^_někojnu,; jsem nejbližším sousedem někoho. (168.) German?, qui träfls Rhénum incojurtt, -'■ — Germšm Ttänsrh§nSnV:Qňt&ÍM^i bydlící^ za Rýnem, ZarýnStí. M.-íaK^Sř Rhenus, ľ, m., řeka Rýn (nftrtRhéth, 4&$$ fr. Rhin); prameni se ve Švýcarském -;-&] kantóne Grisonskóm z několika hoi^V"*; ských pramenů, z nichž Přední Rýn l" vzniká v sev.-vých. části skupiny sv. . Gotharda jako výtok malého jezírka Toma na svahu hory Badu ve výši 2344 m n. in. Ve starověku dělil Rýn Gallii od Germanie. quibuscum, s kterými; s nimiž. continenter, [con-íiněre], nepřetržitě, neustále,__ bellum gerö (gerers, gessT, gestám) cum aliquö, válku vedu s někým. Pamatuj f bellum inferre alicuí, zdvihnouti válku, vypraviti se do pole, do války proti někomu; (675.); bellum dücere, válku protahovati; bellum cönficere, válku dokončiti; bello perseqúi aliquem, stíhati válkou někoho, válčiti s někým; (712.); fortunám belli temptäre, zkusiti válečné štěstí; (778.); bellum paräre allem, strojiti se k válce proti někomu; bellům facere (alicuí), způsobiti válku; dáti podnět k válce; počíti, zdvihnouti válku proti někomu; bellum administräre, říditi válku (jako vrchní velitel); (919.) (55.). qua' dé causa, z kteréžto příčiny, 49 pročež; (zde:) qua de-causa —et eä dě causa, a z té příčiny: a proto: ■' qua jest zde relativum copßalivum,_.^ spojovací. — Vztažné zájmeno qui, quae, quod bývá položeno často v čelo hlavní věty, aby ji Uze spojilo s větou předcházející; takovéto vztažné zájmeno sluje spojovací, relativum copulativum Spojovací relativum lze rozvésti: 1. qui — etis; 2. qui — is autem; 3. qui = la enim; 4, qui — is igitur. Do češtiny pře- if 6 p- kládám e relativum spojovací oby- ■i Čejne ukazovacím zájmenem s ne- jí «'.■ kterou souřadnou spojkou. S-50 quoque, také, též; {quoque se klade P" vždy iž slovo, na němž je důraz, I etiam klade se obyčejně před slovem, jL, na netnž je důraz), i W{ rSHquT, ae, ax ostatní, zbývající; {reliqúi í klade se při počítání, zejména při I číslovkách a značí „zbytek"; cěteri Li = ostatní, (jiní)), klade se v pripi rovnání; při slovesech excellere, prae-i staře a pod, klade se vždy cěteri \ neHö" alti, při číselném výraze vždy W reliqúi, na př. reliqúi sex. (277., m 656.) i prae-cědo, ere, cessi, cessum, (aliquem L aliquä re), předcházeti; předstihnouti, W předčiti (někoho něčím); (praestäre F alicúi aliquä re; superaré aliquem I aliquä re; antecédere). !*■ QallÓS = Celtäs (ve vlastním smyslu). Smysl: Jako Belgové jsou nejudatnější ze všech obyvatelů Gallie (ve vlastním smyslu), tak jsou Helvetiové % nejudatnější ze všech obyvatelů Gallie *; Keltické; viz 3. kap. :■ non esse dublům, quin toíius Galliae plürimum i Helvetii possent. gf fere, (při měření počtu, času, vlast-;" nosti a pod.)', asi, skoro, téměř^, I 5i con-tendö, ere, tendi, tentnm, napínati; I W-, měřiti se, pouštěti se v zápas, bojo-p váti, zápasiti: proeliö contendere cum aliqnöf půtku, boj podstupovati, svá-L • děti^s někým. ~ ™* W' Pamatuj! 1 ßrffelium committers "=± boj, bitvu svá- L'j dětí; |M ; proeliö dimicšrě — bojem se utkati; ".: proeliö interesse — boje se súčastníti; i ;- proeliö děcertare = bitvou rozhodovati; Uf ] / rozhodnou bitvu svésti; jĚjC proelium restituere = boj obnoviti; ; & proeliumredintegrate —bitvu obnoviti; , >Jí;ť znovu počíti; IgA; proeliö excědere — opustiti bojiště; proeliö conteditur — boj se strhne; bellö contendere = v;álčiti. _, cötidiänus, 3., [cotidiě — každodenné; 5ťl quotitei-\~ die], každodenní; {zdepřelož příslovcem: denně). (861), cum—aut pröhibent—aut gerunt, věta časová, uvedená spojkou cum zv.coin- .......ciděns; cum — tím, když; tím, že; ""'Často se také takováto veta Časová překládápřechodníkem; (zde:)^l^ že ^odrážejí — vedou = odrážejíce — ve-' - doucěT— (Koř. 393. 4; Hrb. 439, b.) prö-hibeö, ěre, úi, Hum, [habere], zdržovati, odvraceti, o d r á že ŕ i; (ßli-quern aliquä rej~avi. separn někoho od něčeho). (333., 453., 517., 560., 605., 849.) finis, is, m., mez, hranice; ohraničené míBto, krajina; (plur.:) fines, ium, üzemlJß26.) (69., 102. a j.) ipsT v protivě k eös; netřeba pře- 60 kládati. — Caesar hned na počátku vytýká zdatnost a válečnost Belgů. Germánů a Helvetiu, protože se právě s těmito tŕemi'kmény utkal v boji hned s počátku r. 58 a 57 př, Kr. eörum (gen. part.) — omnium Galliae popúlorum; (jméno - národa místo země; viz č. 23.); eorum Una pars =~-jedna Část její {t. /', Gallie). ob-tineô, ěre, úi, tentum, [teuere], držeti, v držení míti; {zde — ineolere). — (184., 206., 394.) quam (akus. předm.) Gallös obtiněre (acc. c. inf.) dictum est, kterou že i Gallové mají v držení, bylo pověděno; kterou, jak bylo pověděno, mají Gallové v držení; ve které, jak bylo řečeno, Gallové jsou usazeni. — (Koř. 329.) initio m capiö, ere, cepi, captum, ab aliquä re, počínati něčím, u něčeho. Rhödänus, í, m., Rhodanus, dnešní. (55 i Rhône (čti: rón), řeka pramenící se i v Alpách Bernských, protéká jezerem J Ženevským, u Lyonu (Lugdunum) přijímá svou největší pobočku Saônu (ve starověku Arar); vlévá se do m.: moře Středozemního. '— Caesar pojímá tok^ řeky obráceně; praví, že jezero Ženevské, lacus Lěmannus, vtéká do Rhodanu. Za Caesara Rhodanus odděloval provincii (území Allo-brogů) od Helvetiu a Segusiavů. con-tineö, ěre, úi, [teuere], omezovati, ohraničovati; continetur = jest ome-zen(a), ohraničenia). — (114.) Garumnä, Öceanö, fTiiibus, (22.). Öceänus, í", m., Okeán (Atlantický); byl ve starověku sev.-záp. a záp. hranící Gallie. fines, (59.). at-tingö> ere, tigi, [längere], dotýkati se (něčeho), hraničiti (s něčím); (aliquid; flümen Rhěnum, akus. předmětný). ab SéquanTs et HelvětiTs, se strany, na straně Sekvanů {čti: Sékvanů) a Helvetiu = na té straně, kde bydli Sekvané a Helvetiové. vergo, ere, obraceti se, kloniti se, chýliti se;__tahno.ut.L_se) prostírati se. septentrioněs, um, m., sedmihvězdí Malého a Velkého Vozu; sever. — [septem; terere.] '""' caplt — continetur — vergit, (22.). Belgae — Belgium, Gallia Belgica; (l.-llL). orior, oriri, ortus sum, ab aliquä rě, počínati, začínati od (něčeho), na (něčem); (srv. č. 64.')). extrěmus, -3., (ex, exíer, exterior)^ nejkrajnější, nejzazší, nejvzdálenější; extrěmi fínvs Galliae (Celticae), nejzazší končiny Gallie. — (346.): per-tingre ad átib se k něfiemu. (89.) ■% Inferior, tus, [ínferus], n\Úí!$riiÍé ložený; inferior pars fluni tok řeky.- VíS^fflfl spectäre, dívati se, pohlížeti; ímŠřóvati^ býti obrácen W m:> & "J '____ _«x± »>"*" y- ' f/- -f septěntrionem; totopodst.jm. se ktadě^ obyčejné v plur.; (73.). \y^ oriěns söl, (söl, sölis, m.), (vycházející /: slunce), východ. — Přívlastkové parti- *'" cipium ve spojení se svým jménem . _i mívá někdy význam odtažitého jména podstatného; oriěns söl — východ (slunce); occiděns söl = západ (slunce) ; bellum motu m — zdviženi války; a. Chr. n.; p. Chr. n.; ab urbe con-ditä ~ od založení města. Aquitänia, (5.); Garumna, (25.). Pýrěnaei, örum, (monies), m.; Pyre- ' neje, horstvo na hranicích mezi starověkou Gallií (dnešní Francií) a Hispánií (dnešním Španělskem); táhne se směrem v.-j.-vých. od zálivu Viscay-ského (maře Cantabricura) k Středozemnímu moři; délka horstva jest, 435 km. Hispánia, ae, f-, Hispánie, starověký název poloostrova Pyrenejského, dnešní Španělsko a Portugalsko. spectat (80.) inter ... — spectat in earn partem, quae est inter... occäsus, us, m., [cadere, oc-cidere], západ; occäsus sölis =■ occiděns söl (82.); inter occäsum sölis etsepten-trioněs = na severozápad. oriuntur — pertinent — spectant (22.) 1 (?#'■ Kap. 2.-29. Válka s Helvety. Obsah. Kap. 2.—3. — Helvetiové chystají vystěhovati se ze svého území na radu Orgetoriga, bohatého šlechtice helvetského, jenž toužil po královské důstojnosti. Přípravy k stěhování. Orgetorix vyslancem k sousedním obcím. Kap. 4. — Záměr Orgetorigův zmocniti se nadvlády nad Helvety vyzrazen. Orgetorix pohnán k soudu, ale pomocí otroků, chráněnců a dlužníků vyhne se zodpovídáni. Náhlá smrt Orgetorigova. Kap. 5.—8. — Helvetiové pokusí se provésti úmysl svůj, vystěhovati se ze svého území. CeBty, kterými se mohli ubírati. Zvolí cestu provincií. Caesar odtáhne rychle od Ríma a zabrání jim v tom. Kap. 9. — Helvetiové pokusí se o cestu Sekvanskem. Kap. 10. — Caesar rychle odejde do Galie Předaípské, vrátí se odtud s 5 legiemi a přijde do území Segusiavö. Kap. 11.—12. — Helvetiové projdou Sekvanskem a dorazí až do území Haeduů. Tito a rovněž Allobrogové žádají pomoci na Caesarovi; Caesar udeří na čtvrtinu Helvetiu, klerá dosud nepřešla přes řeku Arar, a porazí ii. Kap. 13.—14. — Caesar dá vystavěti most přes řeku Arar. Vyslanci Helvetiu, v Čele Diviko, vyjednávají s Caesarem a slibují, že tam se uchýlí a tam budou pobývati, kde Caesar ustanoví. Caesar žádá na nich rukojmí. s Vyslanci odepřou dáti rukojmí a odejdou. Kap. 15, — Helvetiové táhnou dále územím Haeduů. Caesar jich následuje. Kap 16.—20. — Haeduové nedodávají Caesarovi pravidelně spíže. Zrádné jednání Dumnoriga Haedujského, jež vyzradí Liskus. Caesar odpustí Duni-norigovi na prosby bratra jeho Diviciaka. Kap. 21.—22. — Caesar ve vzdálenosti 8000 kroků od Helvetiu. Titus Labi-enus s 2 legiemi zleze horu a čeká na hřebenu hory. Publius Kon-sidius vyslán ku předu s oddílem výzvědným. Omylem pokládá P. Kon-sidius Labiena s legiemi za nepřátele. Tím útok Caesaruv na Helvety se oddálí. Caesar táhne za Helvety a položí se táborem ve vzdálenosti 3000 kroků. Kap. 23.—26, — Caesar odejde do Bibrakta pro spíži. Helvetiové myslíce, že Římané ze strachu se vzdalují, pronásledují vojíny Caesarovy na zadním šiku. Srážka Caesaru b Helvety. Porážka Helvetiu. Kap. 27.—28. — Helvetiové se vzdají. Helvetiům poručeno vrátiti se zpět do svého území. Bojům dovolil Caesar usaditi se v území Haeduů. Kap. 29. — Počet Helvetiu před výpravou a při návratu. ^ Kap. longě, (zesiluje superlativ), daleko. 90 nobilis, e, [gno—bilte, i—gno—bilis], 1. patrný, znatelný; 2. známý, proslulý, slavný; 3. urozený, vznešený. (dis, ďitis); siiperl. dítissimus = dioitis-simus, nejbohatší; dives, itis, abl. sg. dívite, gen. pl. divihim, bohatý. Orgetorix, Tgis, nu, Orgetorix, nejmocnější šlechtic helvetský, který navrhl Helvetiům, aby se vystěhovali; sám ve spolku se zetěm Dum-norigem a s Kastikem chtěl dosíci nadvlády ve své obci; byv prozrazen skončil život asi samovraždou. M(arcö) Messälä M(arcÖ) Ptsöne cön-■= u lib us, z a k o n s u 1 á t u Marka Messaly a Marka Pisona; (abl. čas.); byl to rok 693 od založení města (ab urbe condita) či 61 pr. Kr.; Římané označovali letopočet jmény konsulů příslušného roku; jména konsulu byla kladena vedle sebe bez spojky eř (asyndeticky); úřední titul byl v této vazbě zkracován cos., později coss. {= cönsu-lilms). — (365.) — (Čti: M e s s á.l y, Písóna.) 94 M(orcus) Valerius Messala a M(arcus) Pupius Píso, konsulové r. 61 př. Kr. 95 régťium, T, u., královská moc, krá- lovská důstojnost, trůn. — (219.) in-düco, ere, düxi, duetům, uvésti, zavésti, svésti; cupiditate rěgrii {gen. obiect.) inductus, sveden touhou . — z touhy po královské, důstojnosti; cupiditate (abl. přič.), (Koř. 280, 2; Hrb. 373, b.). — Příčina vnitřní nebo vnější bývá v latině často vyjádřena vhodným participiem perf. passiv, s ablativem substantiva. Do Češtiny so překládá tento výraz bud příčestím trpným s instrumentalem nebo pádem předložkovým; aetäte] affecťus, věkem vysílen, sešlý; plurí-i . 2. < rriis beneficiis affectus, zahrnut dobro- ' diními; caritätepatriae ductus, z lásky ' k vlasti, a j. — {149., 506., 616.) coniürätiö, on is, F., [con-iüräre], spiknutí, vzpoura;tajnýspolek; coni-ürätiönem facere, uzavřití tajný spolek. nöbilltäs, ätis, F., 1. proslulost;. 2. šlech-tictvf, urozenost; 3. š 1 e c h t a, ši e c h-t i c o v é, (= nobilčs); (abstractum pro concreto). i elvi tas, ätľs, F., [cľvisj, 1. občanství, ' občanské právo; 2. občanstvo, o b-Čanéj 3. obec, stát. — (abslfrp*ŕo"" , "eoricr.) — {254.) - í per-suädeo, ěre, suási, snäsurn, allcuí íoi ut ..., přemluviti někoho, aby . ..; {persuädére alicuí s vazbou acc. c. inf., přesvědčiti někoho, Že . . .). {111., 495.) ex-eô, Tře, ii, itum, vyjíti, vystěhovati se. — Civitäti persuäsit, ut (civitäs) **"í exlrent; exirent vztahuje se podle smyslu k podmetu civitäs = civěs. Přísudek neřídí se někdy v čísle neb rodě tvarem jména podmětového, nýbrž jeho významem a obsahem; ' tuto vazbu zoveme constructio ad sensum, vazba podle smyslu. (S26J dě fínibus, z území. (5.9.) cöpla, ae, f., zásoba, hojnost; plur.: i 1. zásoby; 2. zástupy vojenské, bran- ' ný lid; cum omnibus cöpiis, se všemi __zástupyj {míněny jsou všechny óšobyT~ zeny i děti, i všechen majetek). — {165., 209., 576., 641., 687., 899.) Sestav! (ze slovesa persuäsit jest odvoditi nějaké verbum dicendi, na němž závisí následující neořímářeč;) [dixit] |! potiri esse pa' acíle (j cum < praestärenl. — Nezávis^ dixit: per-facile est potiri imj"" ;•, cum prae- \ stětis. — Cam praestärenl jest dů- > vodová věta závislá 2. stupně; kon- lU W y? fc- junktiv jest v ní položen podle pravidla o souslednosti časů; jest v ní konjunktiv impf., protože řídící sloveso (persuäsit nebo dixit) jest ve vedlejším čase. Přelož: protože, ježto vynikají. per-facilís, e, velmi snadný, přesnadný* potíri perfacile esse, (acc. c. inf.), že zmocniti se jest velmi snadné. potior, Íri, itussum, alíqua rě, zmocniti se něčeho, dobýti něčeho; (známe n á-I i potíň = státi se pánem, poji se též sgenitivem; vždy se říká rěrum potiň= zmocniti se svrchované moci, vlády. — (Pamatuj slovesa pojící se s ablat.: üior, fruor, fungor, potior, vescor aliquarě; abl. instr.. viz Koř. 278. Hrb. 371.) impérium totTus Galliae (gen. obiecl.)* vláda nad celou J3allií. {205.) (287.) cum (causate, příčinné, s konjunkt. podle sousled.,Časú), poněvadž^ protože, ježto. --—— prae^stö, are, štítí, stitum, alícuí aliqua rě, předčírnjiěkobo něčím, vynikám \ nad rieTtóho něčím. virtüs, utiš, i., [vir], mužnost (= souhrn vlastností pravého mu-ž e); mužná zdatnost; zmužilost, statečnost, udatnost. id tibi persuädeö, k tomu tě přemlouvám; o tom tě přesvědčuji; id=acc. vnitř, předm; — V platnosti akusa-tivu vnitř, předm. kladou se zájmena rodu stred, a zájmenná příd. jména v rode středním u některých sloves, která jindy mají jinou vazbu; Hrb. 315, c; Koř. 227, b; häo rě gaudeo, laetor; hoc (acc.) gaudeo, laetor — z tohoto se raduji; ea rě glorior; id glorior = tím se honosím; dě illa re dubitö; illud dubitö = o onom pochybuji; dě häc rě nön tacěbo; hoc non tacěbo = o tom nebudu mlčeti; dě häc rě tibi persuädeö; höc (acc.) tibi persuädeö, oJtom,.tě Ftřesvqdčuji; a j.—(100.) f hoc f acilius, quod .., (= eö facilius, quod.,), tím snáze, protože ..; (hoc, eö, abl. mensurae). — (335., 920.) undique, odevšad, na všech stranách, (245.) _ :on-tíneo, ěre, ui, [teneo], omezovati, obkličovati, svírati, tísliiti. (66.) (845.) lätüra, ae, f., přirozená povaha, ráz; 115 natura loci, přirozená povaha místa, ! přirozená poloha. na ex parte — altera ex parte — tertiä (e* parte), s jedné strany — s druhé strany—a se třetí strany; na jedné straně — na druhé straně a na třetí straně. (22.) (14) (317.) latus, 3., rozsáhlý, široký; látlssimus — altissimus (elativ), velmi Široký — velmi hluboký. ager, agri, m., 1. orná půda; role, pole; 2. venkov; 3. území, kraj; ager Heluětius — Uzemí Helvetiu; ä Germänis= ab agro GermähÖrum; (23.); per agrum Sequanörum et Haeduörum, územím Sekvanô a Haeduů; Sekvanskem a Haedujskem. — (259., 306.f 522., 578., 592.) Iura, ae, m., Jura mons, pohořJLJura, hraniční horstvo mezi Helvety a Se- . kvany, mezi dnešním Švýcarskem a Francií, mezi Rhodanem a Rýnem. altus; altissimus, (elativ), velmi vysoký, 120 prevysoký. (möns) est, horstvo, pohorí se vypína, se táhne. inter Sequanös et Helvetiös; (23., 124., 183. a. j.). (tacus) Lemannus, í, m., jezero Leman-ské, nyní Ženevské. ~- (441:) — (Prahc."název dnešní le lacLé-man.) ab Helvétiís; (23., 122., 318., 445., aj.). dividere, (13.) 125. his rébus — höc; ita — tím; tak. fit, ut.., stává se, přehází se, že...; (ui..., nevlastní věta výsledná). (Koř. 380, b; Hrb. 434.) — (529.) -r-^7*'i et — et, i — i; jak — tak; jednak — jednak. vagor, äri, ätus sum, toulám se, bloudím, pobíhám; činím nájezdy. 130 minus latě, (jest si domysliti:) quam eupiěbant. minus facile, (jest si domysliti:) quam si fines aperti fuissent. minus latě vägäbantur, ne tak daleko se toulali, nájezdy činili; minus facile poierant, ne tak snadno mohli. fínitimus, 3., pohraniční, sousední; fi-nitimi, Órurn, m., sousedé. bellum ínferre, (48.)—(675.) 135 qua (rel. coput.) rě, a tím; a proto. (49.) qua (rel. copul.) ex parte, (a) vzhledem k tomu. (49.) tielläre, válčiti, bojovati; bellandí cu-pidus, žádostivý válčení, války; boje-chtivý; f== běllicosus). af-ficiö, ere, fěci, fectum, [ad, faciö]; opatřiti (někoho něčím); působiti, dojímati; aliquem dolore afficere, někoho zarmoutiti; magno dolore affi-cior, velíce se rmoutím, trápím. dolor, oris, m., bolest, zármutek, žalost, hoře; magnus dolor, veliká, hluboká bolest; (u češtině možno místo kvantitativního příd. jména položiti kvalitativní). Sestav! (Helvetii) arbiträbantur autem || sě (= Helvetiös) habere angustös fines pro multitüdine hominum et pro gloria belli alque fortitüdinis. 140 pro, (předl, s abl), 1. (o místě:) před něčím) 2. (k ochraně, ve prosp.ěch:) pro, za, o; 3. (o postupování:) mfsto, jako; 4. (o n á-hradč a odplatě:) za; 5. (o způsobu apřiměřenosti:) dle, podle, vedle, v poměru k; pro multitüdine hominum, podle množství lidi — podle lidnatosti, na lidnatost. multitude [-inis, íj hominum, množství lidí, lidnatost, počet obyvatelstva. autem, (spojka odporovací), však, ale, pak; (klade se vždy na druhé r*VlHf!ÁVJ Ví " .' f ' " " r '■ . ; ■ ', '■ -í ■ místo, nikdy vSat m^ózipředl, a pods t jm., a proto job t zde n a t r e t í m místě). — CT a t o spojka bud znaÔÍ protivu, autem = však, ale; nebo vyjadřuje pokračování v myšlence a priraďuje, autem — pak.) bellt atque fortitüdinis = bellicae fortitüdinis; (hendiadyoin); (ze dvou jmen podstatných, spojených spojkou et, que, ac, atque, překládáme někdy jedno adjektivem, vytýkajíce jeho význam přívlastkový, na př. monumenta et litterae = písemné památky ; clämor et concursns = hlučný oběh; cönsiwtüdo ac vita, obvyklé živobytí; opera atque árlificia = umělecká díla; gloria betli atque fortitüdinis = sláva válečné udatnosti; usus ac disciplina = vojenská zkušenost; ardor et impetus = prudký útok); (kň. I., kap. 39, 4; 40 4; 18, 8; 31, 7; 44, 2.). angustus, 3., úzký, těsný; (zde po-., stavením zdůrazněno, přelož:) příliš úzký, příliš těsný, Sestaví fines (= území), qui patěbanť düeenta quadrägintä mília passuum in longitüdinem, centum octôgintä mília passuum in lätitüdinem. pateö, ěre, ui, býti přístupný, volný; prostírati se, rozkládati se. (534.) longitüdö, inis, f.( [longus], délka; in longitüdinem, na důlku, zdéli. iätitüdö, inis, f., [latus], šířka; in lätitüdinem, na šířku, zšíři. passus, us, m., [panderej, rozkročení; krok; (jako míra délková:) krok, dvoukrok. - (436.) passus = 1 m 48 cm ~ 5 stopám; pes (pedis) == 30 cm — 1 stopa = 16 palcům; digitus = 2 c/h = 1 palec (zšíři prstu); mitte passüs = 1000 dvoukroků = 1*48 km či okrouhle l1/^ km; quinque mília passuum = 1 zeměpisná míle; ■ .---"ji ?•'■ i I. L V ■ fl (•* p ym Sft'ii Lů pí. ľ dücenta quadräginta mília passuum = 240.000 dvoukroků = (okrouhle) 300 km; (zde akkus. míry prostorové); centum octogintä mília passuum = 180.000 dvoukroků = (okrouhle) 270 km; (zde akkus. míry prostorové'). — (Caesarovy údajejsou poněkud zveličeny.) Poznámka. Pozoruj, kterak Caesar vhodně užívá slovesných Časů v této kapitole; v paragr. 1.—3. jsou perfekta o událostech minulých, pak praesenta k vyjádření trvalých poměrů; od paragr. 4. pří líčení poměrů panujících u Helvetiu jsou im- perfekta; flěbat (trvalým následkem bylo, že...); affieiěbantur (stále a stále obnovující se hol je rmoutil); arbitrabantur (mysleli stále, znova a znova); patěbant (o trvalém stavu). Ve třetí kapitole je už zase perf. constituěrunt (z toho všeho povstalo rozhodnutí...). Zradou Orgetorigovou nastane průtah v odchodu. Ale sotva ctižádostivý Orgetorix byl odstraněn, pokračuje vylíčení piánu v páté kapitole rychle ku předu a jest podáno za účelem živosti historickými prae-senty cÖnantur, incendunt, combü-runt, íubent, persuädent, adsciscunt. Kap. 3. (: ad-duco, ere, dúxí, duetům, 1. privá-'p děti, dováděti; 2. naváděti, pohnouti; '{\ addücor, dávám se pohnouti; adduc-^ tus, (jsa, byv) přiveden, pohnut, sve-P den; hís rěbus adductí, těmito po-■ '" mery, důvody davše se pohnouti, '' svésti; prö~~fytö"poměry, z těchto důvodů. — (213., 506., 616.) (96.) j auetöritas, Mis, f., vážnost, vliv, váha, moc. fjeŕ-moveo, ěre, möm motům, pohnouti, ,'-• dojmouti, překonati; auetöritäte per-mÖÜ, vážností jsouce dojati, překonáni; (pro vážnost; vzhledem k važ-. V*hosti). — (96.) í" cön-stituö, ere, ui, ütum, fsiatuöj, 1. stanoviti, ustanoviti; 2- ustanoviti se (na něčem), umíniti si. (457). :• cönstituunt comparäre... coěmere... facere... cönfirmäre, spojení asyndetické. (22.). coitt-parare, připravovati, opatřiti, í >er4iněre, (39. 78.). i. jroffcTscor, F, fectus sum, fprö-ficiö/, í* vydati se na cestu, odcházeti, vypraviti se; vytáhnouti, podnik-ř nouti výpravu; 2. jití, ubírati se, \ táhnouti. ea, quae ad proficíscendum pertinent, veci, které se vztahují, se hodí k tažení; věci potřebné na cestu; perti-nerent, coniuhet. snbiect.; míněny jsou takové potřebné' věci, jichž bylo treba podle mínění podmétu větu ^ hlavný podle minění Helvetia lumentum, i, n., [iug-mentum, iugum jkof, dobytek; tažné dobytče, soumar.. ^-^«^.-..,-.^..r.w,. .,__ carrus, í, m., vůz (dopravní, ětur-kolý). „, ><■ -•• y quam maximum numerům (doplň si: 160 /SS6/1^' ™- .možná největší počet. co-emo, ere, ěmí, emptum, skoupiti, nakoupiti. semenila, is, f, [severe, semen, símě/, setba; sementés quam mäximäs fa-cere, (učiniti co možná největší setby —) co možná nejvíce polí ošíti. iter, itineris n., cesta; in itinere na ceste, na pochodu; cestou. sup-petö, ere, ívi (ií) Tlum, býti poho-_tovo; .stačiti, dostačovati. — (876.) copia, ^Hpzásob'vhojnost. (103.) 165 frumentum, vybili. (872.) cön-firmäre, upevniti^utvrditi, zabez- 3e ; Pa<*m ei amteitiam . cönfir- märe, (mír uzavříti a přátelským spolkem si jej zajistiHv=) mír a přátelství si zajistiti, zabezj^eJiJi^-Cl7íť.) proximus, a, um, (superlativ), nejbližší; (positiv: prope; komparativ: propior, propius); proximae cívitatěs, nejbližší obce; (to byly zde obce Sekvanů a Haeduů na západě). Sestav! (Helvetii) duxěrunt [| biennium satis esse sibi (= Helvětiís) ad eäs rěs cÖnficiendäs. cön-ficiÖ, ere, feci, fectum, [faciÖ], dokonati, vykonati; ad eäs rěs cÖnficiendäs, (vazba gerundivnt), k vykonání těch věcí, příprav. 170 satis esse, dostačovati. biennium, ii, n., [bis, annus], dvouletí, doba dvou let; (triennium — trěs anni; biduum ■= doba dvou dní; tňduum — doba tří dnů). dücere = exTstimäre, putäre -= souditi, uznávati. profectiö, onis, f., [proficiscor], odchod, tažení, výprava. ------—-—-. lege cönfirmäre, zákonem-^iatanoviti, (167.) 175 in tertium annum profectiönem lege cönflrmant stručněji mistö: profectiönem in tertium annum cönstituunt (děcernunt, indieunt) et id lege conformant ; lege = zákonem t. j. usnesením lidu, které nabylo moci zá-rkona. dě-ligo, ere, lěgi, ledum, [legere], vybírati, vyvoliti; dux děligor, jsem volen za vůdce. legätio, önis, f., [lěgare], poslání, vyslanectví, poselství, (úkol vysla-neeký). (393., 702.) sÜS-cipiö, ere, cepi, ceptum, [sub, ca-piö], ze spodu chopiti; na se vzíti, podstoupiti, podniknouti; sibi susci-pere, vzíti na Be(be). — (512., 9t9) in eö itinere, na té cestě (poselstva). Sestav! Orgetorix persuädet Casticó Sěquano |j ut oceupáret rěgnum || quod pater (Catamantaloedes) habue-rat (— obtinuerat). Casticus, ľ, m., kastikua, syn Kata- 180 mantaloedův, vzneSený Sekvan. Catamantaloedes, is, m., Katamanta-loedes, kníže Sekvanů, otec Kastikův. Casticó Sěquano... DumnorTgl Hae- duö; v překladu vlastní jméno polož na druhé místo 1 4pieml.UvJUj3e-kvana Kastika... Haedua Dumn origa). in SěquanTs —v Sekvansku. (23., 122., 490., 620. a j.) ob-tinére, (62); rěgnum obtiněre, míti královskou moc, býti králem, kralovati. — (U Gallů nebyla moc královská dědičná, nýbrž Často se jí zmocnili nejmocnější mužové u jednotlivých kmenů proti vůli lidu.) — (192.) (394.) senätus populT Romani, senát národa 186 římského. — Podle pověsti senát založen byl od Romula jako poradní sbor králův z nejstarších a nejváženějších zástupců patricijských rodů. Také v prvních dobách republiky byl senát poradním sborem kousulů. Ale ponenáhlu zvětšila se moc senátu na úkor moci konsulů, a senát konečně se stal hlavou státu, konsu-lové pak byli vlastně jen výkonnými orgány jeho. Do pravomoci senátu spadal také Qozor nad správou provincií. Senát upravoval správu provincií, určoval jejich místodržitele, dával m í sto držiteli před jeho odchodem z Říma potřebné předpisy a určoval mu vojsko, peníze, lodi a jiné potřeby, jakož i podřízené úředníky (což slulo ornäre provinciám). Senát uděloval cizincům čestné tituly; takovým titulem byi na př. „socius et amicus populi Röinäni", titul královský a p. — Až do Sully čítal senát pravidlem 300 clenu, Sulla zvýšil počet clenň senátu na 600, Caesar na 900, Antonius na 1000. Členství senátu bylo doživotní, mimo případy, ■ kdy se ho člen stal nehodným. V posledních dvou stoletích př. Kr. byly tyto podmínky pro volbu do senátu: 14 ingenuitas t. j. svobodný pôvod patricijský nebo plebejský, mravní bezúhonnost, jmění nejméně 400.000 sesterciů, věk od platnosti zákona Villiova (lex Villia annaüß, r. 180 př. Kr.) 27 let, od doby Sullovy 30 let. Na místa uprázdnená úmrtím neb vyloučením v době královské nové členy jmenoval král, za prvních dob republiky konsulové, krátce před r. 312 př. Kr. svěřeno doplňování senátu zákonem Oviniovým censorům a zároveň bylo ustanoveno, aby censorové povolávali do senátu především odstouplé úředníky, ne-bylo-li by jich, pak teprve jiné vážené občany z rytířů. oc-cupäre, [capiö], obsaditi, zaujmouti, zmocniti se; regnam occupäre, zmocniti se královské moci, hodnosti, královského trůnu; persuädet, ut occu-päret; persuädet jest praesens his t or., jež sepokládábuď za čas hlavní buď za čas vedlejší; zdejestpoloženovplat-nosti času vedlejšího, proto jest v závislé větě účelové konjukt. imperf. (Koř. 353, 2, pozn. 1.; Hrb. 412, 1. 2. 3.) ante, (příslovce), = antes, předtím, dříve. Sestaví Et (Orgetorix) Item persuädet (praes. histor.) Dumnorigi Haeduó || ut conarělur Idem (neutr.). item, rovněž, podobně. Dumňorix, igis, m., Duranorix, bratr Diviciaka Haedujského, haedujský "velmož. Spolčiv se s Orgetorigem, pojal jeho dceru za manželku. Helve-tiům vymohl průchod územím Se-kvanů. Bratra svého Diviciaka zbavil prvního místa v obcí. Ač popouzel Haeduy proti Caesarovi, Caesar mu na přímluvu jeho bratra Diviciaka odpustil, ale dal ho pozorovati. Nedůvěřuje mu, chtěl ho Caesar vzíti s sebou r. 54 do Britannie, když pak se mu Dumňorix vzepřel, dal ho Caesar usmrtiti. (Dumňorix ~ král světa.) DTviciäcus, ľ, m.} Diviciakus, haedujský 190 velmož, Římanům nakloněný. Caesar ho zde připomíná, protože nebyl v Římě neznámý; bylť již před příchodem Caesarovým do Gallie v Římě prosit o pomoc proti Sekvanům. Vzhledem k Divieiakovi ušetřil Caesar Dumnoriga, bratra Diviciakova, jenž, ač mladší, zbavil bratra Diviciaka prvního místa v obci. Diviciakus požíval u Caesara přízně a vážnosti. (Díviciäcus = božský.) Haeduus, Haedujský. — Haeduové — podle římské výslovnosti Haeduí, jinak Aedul, t. j. ohniví — mocný keltský kmen, sídlící ve střední Galiu mezi řekami Ararem (Saône) a Li-gerem (Loiře), náleželi mezi nejmocnější kmeny v Gallii. Záhy přidali se k Římanům, a za to se jim dostalo práv a názvu spojenců a přátel národa římského. Caesar choval se k nim vždy s velikou pozorností. Roku 58 př. Kr. vyprostil je Caesar z tísně, do níž je uvedl vévoda germánského kmene Suevů Ariovistüs; rovněž r. 52 jich ušetřil, když se účastnili, proti němu všeobecného povstání Gallie pod Vercingetorigem, mladým velmožem arvernským. (Viz: kniha Vil. kap. 33., 55., 63.) Města haedujská: Noviodunum, Decetia (nyní Decize), obě na pravém břehu Ligeru, Cavillönum na pravém břehu Aram (nyní Chälon-sur-Saône), hlavní město Bibracte, mezi Ararem a Li-gerem na hoře, dnes zvané Mont ■ Beuvray, 20 Am na západ od Autunu (—římské' Augustodunum). Na této hoře, která dosahuje výše 820 m a poskytuje znamenitou vyhlídku, odkryty byly v letech 1865—1884 zbytky velkého města keltského, v němž bylo .poznáno Bibracte. Za doby císařské zmiňuje se o Haeduích dějepisec Tacitus jako o národě bohatém, ale mravů rozmařilých. Spoji Dumnorigi Haeduö, qui obti-nébät... ľ . :%^M>. ;iö5 ;< \ prineipätus, äs, m., [prineeps, primas, capiö], přední, první místo; vláda, náčelnictví; principátům obtinere, míti první .místo, náčelnictví; býti náčelníkem. (184.) (394.)' maximě, nejvíce, obzvláště. plěbs, plěbis, i., lid, (nižší třídy obyvatelstva). acceptus, 3., [ac-cipio], milý (někomu), oblíbený (u někoho); alicui a.; (co zde pověděno, vztahuje sena Dumnoriga). cönärT aliquid, pokoušeti se o něco, domáhati se něčeho; idem cönari, p. se o totéž; u. o totéž; d. se téhož; ut idem conárětur, t. j. u t rěgnum in suä elvi täte oecupäret; Dumňorix totiž měl jen první místo v obci, principátům obli n ěbat, a prineipätus nebylo rěgnum; měl se domoci jakéhosi druhu tyranidy. matrimönium, ii, n., manželství; fi-liam alicui in matrimönium dare, dáti někomu dceru za manželku; (=fUiam uxorem dare); dat (praes. hist), dá; eique^eí éitj. Dumno-rigovi. (505.) factü, (supinum); perfacile est factü, jest velmi snadno, jest přesnadno učiniti = jest velmi snadné, pře-snadné. —• (584.) perfacilis, (104.). Sestav! (Orgetorix) probat illis (—Casticö et Dumnorigi) || (acc. c. inf.) perficere conäta (Ulis) esse perfacile factü j] proptereä quod ipse obtentürus esset impérium suae civitatis; J) (probat) II nön esso du-bium, || quin Helvetii plflrimum pos-sent totlus Helvétiae; || (Orgetorix) cönfirmat |) sě (= Orgetorigem) suis , cöpüs et (přelož: a zejména) suÖ exercitü concÜiätürum esse Ulis (= Casticö et Dumnorigi) rěgna. — Přímo: Orgetorix praví Kastikovi a Dumnorigovi: Perfacile est factü vöbis cönäta perficere, proptereä quod ego obtentürus sum impérium meae cl- vitätis; nön est dubium, quin totlus Galliae plürimum Helvetia possint; ego mels cöpüs et meö exercitü yoMs rěgna cönciliäbo. * • ■ probäre (alicuT aliquid), zkoušeti, schva- 200 lovati; učiniti uvěřitelným, dokázati, dovoditi, (někomu něco), přesvědčiti ^ (někoho o něčem); probat, [confírmail'' dant, spěrant,] (praes. histor.), dokáže, přesvědčí (je)... cônätum, i, n., [conärtj, pokus, podnik. (474.) (196.) ■ "" ■ ' Ulis — Casticö et Dumnorigi. per-ficere, [faciö], vykonati, provésti. — (447.)----------- proptereä quod, (30.). impérium civitatis, totlus Galliae, (gen. 205 obiect.), vláda nad obcí, nad celou Gallii. (107.) ob-tintío, (62.); obtentürus esset (coniu-gätiö periphrastica acťíva), (přelož:) hodlá míti; doufá, že bude míti. non est du bin m, quin (s konjunht. podle souslednosti časů), není po-chybno, že . ..; nelze pochybovati, že . . . tottus Galliae plürimum posse, míti největší moc, vliv z celé .Gallie, ze všech kmenů gallskýčh; (gen. pari.). (502.) cöpiae, ärum, f., (103,); (zde:) — opes, prostředky (všeho druhu). suÖque exercitü, a (zejména) svým 210 vojskem. — (Sru. 313., 384., 404., 838. a j.) côn-ciliäre, 1. slučovati, spojovati; nakloňovati, získati; 2. zjednati, opatřiti; rěgnum alicui cÖnciUäre, dopo-moci někomu k trůnu.. cön-firmäre, (167.); s jistotou tvrditi, určíte prohlásili, jistiti, ujistiti; (zd* praes. hist.:) ujistí. ÖrätiÖne addtictT (Casticus et Dumňorix), řečí pohnuti, svedeni; (149.); (ve skutečnosti byla řeč Org•-törigova delší, než zde podaný stručný její obsah). 16 H.deSfc.jßr, f., víra, důvěra; slib. 215JUS iürandum, iuris iärandľ, n., sahá. '"-"■•-' prí- intér se dare, (20,), vespolek si dáti. fidem et iüs iflrandum~lhtěř se daře, zavázati se .vespolek přísahou; dant ~7TJľ~XJŤjŕeÍorÍx, Cästicus, Dumnorix; (20,). Sestav I dant et sperant \\ sěsě — regno occupätô — posse potirl im-periö totius Galliae per trěs poten- , tissimös ac fírmissimós pöpulös. spěrare, doufati, nadějí se kojiti. regno occupařo, (abl. aôso/.J^inocníce se,_ domohouce se královské moci, —Královského trůnu. (95.) (186.) potirí aliqtiä re, (106.) 22( sésě potTrí posse; {infinitiv posse, má význam futurální); že se zmocní, že se_budou jnoc^ zmocni ti. per, (předl, s acc), 1. (o miste:) skrze ; po; pouhý instrumental podst. jm.; 2. (o case:) za, po (dobu); 3. (oprostřednictví:) skrze (někoho), po (někom), pomocí (někoho). (251., 318., 373., '40Í7,JW^' tres pop u li, tři národové, Jimenové t. j. Helvetiové, Sekvanové, Hae-duové). potěns, entis, mocný. firtnus, 3., silný, statečný. 225 Kap. 4. e-nüntiäre, vynésti, vyzraditi. ea res, to, (ta událost). indicium, ii, n., fin-dicere], udání, výpověď; per indicium, udáním. (222). möribus suis, (abl. moďí), podle svého zvyku, obyčeje; (v z t áli u je se ir"vyř a z u ex v i n c u 1 i s, k t e-rýŽtozpůsob uŘímanů nebyl znám). (463.) 230 vinculum, ľ, n., [uinciö], vazba; pouto; vězení. causa, ae, f., 1. příčina, důvod; 2. věc, záležitost; 3. věc právní, pře, rozepře, spor. causam dlcere, 1. (o obžalovaném-) hájiti se; býti obžalován; 2. (o obhájci:) něčí věc před soudem zastávati; někohohájiti. causam dlcere ěx vinculís, (zde:) hájiti se, zodpovídali se v poutech', ve vazbě, jsa ...uvězněn. •portet, ére, uit, (s vazbou acc. c. inf.), jest slušno, jest třeba, (aby . .,); má se (-f- infinitiv); oportěbat, (Koř. 858, 2; Hrb. 416, 2, a), bylo by bývalo slušno, třeba; byl by měl .... — Sestav: oportěbat \\ poenam sequi damnätum (Orgetorígem). — (896.) poena sequitur, trest stíhá. 235 damnáre, odsuzovati. -Tgnis, is, m-, oheň. cremare, spalovati, upalovati; poena, at ignT cremäretur, (rest, aby ohněm byl upálen; trestupálení; (ut expli-catwum).------- " (earn) damnätum (= si dam n ä tu s esset) poenam sequi oportěbat, ut Tgní cremarětur, odsouzeného byl by měl stihnouti trest upálení; byl-li by býval odsouzen, byl by ho měl stihnouti trest upálení. — (234.) diěs, diěí, m., den; ve významu „ur- 240 Čitý den, termín." jest dlěs fěmimnum; diě constitute (abl. čas.), v ustanovený den; (spoj: diě dictiönis causae). — (360.) dictiÖ, Önis, f., [dicere], mluvení; causae dictiö, (232.), přednášeni své věci před soudem, hájení se, obrana, (soudin^jř^LOgilC """" iodiciffffiľír "., 1« rozsudek, soudní nález; 2. soudní jednání, soud. familia, ae, f., (všechny osoby a věci náležející pod právní moc otce rodiny, jenž slul pater familiäs), 1. domácnost, dům, rodina; 2. rodina, příbuzenstvo, rod; 3. (zde:) otroci, čeled. ad, (o přibližném poctu), k, okolo; (= circiter); spoj: ad decern mília hominum. — (275., 821.) (380., 386., 429.) 15 undique, odevšad.' (113.) cögo, ere, coěgi, coäclum, [co-agö], 1. (dohromady) sháněti, shromažďovati; (familiam coegftftäffl'iiinßt-ludľhem cögerent); 2. doháněti (někoho k něčemu), nutiti, donutiti, přinutiti ; (Orgetorígem coěgěrunt); [coe-gitet conduxit, dal . ..]. (354., 824.) cliěns, entis, m., svěřenec,^chr^n|nec; (poddaný); (klienti byli ve službách galls kých šlechticů, kteří jim za to poskytovali ochrany; svého pána provázeli do boje). obaerätus, T, m., faes aliěunmj, dlužník. eodem), tamtéž; (t. j. ad indicium). — (782.) E50 con-düco, ere, düxi, duetům, shromážditi; (condüxit, daK^. .). "■ "**" per, (222.), skrze (někoho), pomocí (ně U oho). ě-ripio, ere, ripuT, reptum, /rapiöj, vy-% rváti, vytrhnouti; osvoboditi, zachrániti; sě ěripere, osvoboditi se, vyváznouti, uniknouti, vymknouti se. sě ěripuit, ně causam dTceret, vymkl ae, aby bb (n&mUBÜ) zodpovídati = unikl zodpovídání se před soudem,, cTvltas, (9§.)\(zde:) občanstvo, občané. in-citäre, 1. v rychlý pohyb uvésti, 255 pohnati, pobídnouti; 2. popuditi, roz- ob earn rem, proto; (zde:) pro ten (násilný) Jmj(4K'726.) ----------- ex-sequor, í, secütus sum, až do konce sledovati; prováděti, konati; íus säum exseqm, právo své uplatňovati, práva svého se domoci. ^ônárT^r^.). ager, (118.); ex agris, z venkova, z dědin; (mě lť Orgetorix menší vliv po venkově než v městech). m agi stratus, üs, m., úřad; úředník; 260 (úředníci u Gallů byli voleni z předních mužůjbylitotedy vybraní principes). — (902.) morior, moři, mortuus sum, zemříti, ncqiie = et nön. (766). süspiciö, önis, f., [süspicere], podezření. ab-sum, abesse, äfui, býti vzdálen; süspiciö nôn abest, quin (s konj.jako ve vetách účelných), neschází po-de zření, že . - . ~" —™—• con-scTscö, ere, sclui, settum, usnésti 265 se (na něčem), ustanoviti si (něco); sibi (dat. incommodl) mortem con-ciscere, učiniti si smrt, y_zui_al4ÍKOt,—-spáchati samovraždu. (Náhlá smrt Orgetorigova vzbudila po- i d e z ř e n í samovraždy.) Kap. 5. nihllö minus, nicméně; přece; (nihilo, abl. měnsHrae, Hrb. 367.; Koř. 284.). — Ač nyní scházela auetöritäs Or-getorigís (viz kap. 3. paragr. 1.), vnitřní důvody (srv. his rěbus a d du cti) pro vystěhování trvaly. cön-stituere aliquid, (152.), .na něčem se ustanoviti, něco si umíniti; idqiiod constituerant, to, na čem se byli ustanovili =r: své rozhodnutí. facere = perficere, (203.). ut exeant, (vysvětluje předcházející id), totiž aby vyšli, odešli, se vystěhovali. fines, (59.). 270 Sestav! ubi iam (Helvetii) arbitral!. sunt I sě (= Helvětios) parätöa essp ľriprnvy k Caesarovým .Pnmfitcm o vňlce gnllskó". Kniha prvnl. — 5000 m. 2 ad earn rem || incendunt. . . com-bürunt...iubent; (spojeni asyndetic k é, v češtine poslední člen připoj spojkou: ..a.. poručí)] incendunt, combärunt, iubent, pra.es. histor., přelož: zapálí, .spálí a poručí. ubi, (s ind. perf), jakmile, když. — (389., 458., 638.; 88$:a j.). arbiträr!, domnívati se, mysleti, míti za to, souditi. —t-x-— paratus sum adaliqatd, jsem připraven k něčemu; (284.). numero, (abl. limit), počtem. 275 ad (při číselném "událil), (244.).?: vícus, T, m., [ves], ves, vesnice, dědina. rellquus,,(5Jj; reliqua". . ., (přelož:) [a] mimo to. prívátus, 3., [prTväre], soukromý; osamělý.,,, aedificium, ií, n. 1. stavení, budova; 2. dvůr, dvorec; oppida, vícos, aedificia, asyndeton. (22.) 280 in-cendö, ere, cenďi, censům, zapáliti, spáliti. Sestav! combürunt omne frümentum praeter (id frümentum) || quod por-täfüri erant. combürö, ere, ussi, ustum, [com-üro], spáliti, ohněm zničiti. přaěíer, (předl. 8 akus.), kromě (něčeho), mimojněco). portäre, nésti, vézti, dopravovati; por-tätürus sum měcum aliquid, hodlám s sebou něco vézti, vzíti. paratus, 3., připravený, odhodlaný. — Sestav! ut essent parätiöres ad omnia peiícula subeunda. ' 285 sub-eô, íre, ií, itum, (aliquid), jíti pod něco, podstupovati (něco), vzíti na se (něco); perículum subíre, podstupovati nebezpečí. parätior sum ad perícula subeunda, jsem odhodlanější (více odhodlán, spíše oaHodfiSn) li podstupování nebezpečí, nebezpečí podstupovati; vazba gerúndivnT;'~(275.J. reditiö, önis, f., Iredľré], návrat; re-ditio domum, návrat domů; spes re-ditiönis (gen. obiect), nadeje na návrat. tollo, ere, sustulľ, sublätum, zdvihati, odstraňovati; odmítati; zmařiti. — (837.) subláta spě (abl. absol.) reditiönis domum, (bude-li zmařena naděje . . .), po zmaření naděje na návrat domů, (=i nemajíce naděje vrátiti se domů). Sestav! iubent || sibi quemque efferre domo molita cibäria triům měnsium. quisque, quaeque, quodque, každý; 2í», quisque opírá se obyčejně: 1. o zájmena (zvratná, tázací, vztažná) a o příslovce vztažná (ut, ubt), 2. o superlativ, 3. o řadovou číslovku. ef-fero, ferre, extulí, ělátum, vynášeti; sibi domo efferre, vzíti s sebou . z domu, z domova; iubent sibi quemque efferre, poručí, aby každý vzal s sebou; poručí každému vzíti s sebou; poručí každému, aby vzal s sebou. — (Helvetiové měli si vzíti proto tolik mouky, aby nebylí nu-I ceni vézti s sebou ruční mlýnky na 1 obilí.) molo, ere, uí, itum, mlíti. cibärius, 3., jídelní, pokrmný; cibäria, Oram, n., strava, pokrmy, potraviny; molita cibäria = mouka. měnsis, is, m., měsíc; triům měnsium (= i n t r ě s m ě n s ě s), na tři měsíce. Sestav! Helvetií persuädent Ŕauracís... (100.) |j uti (^= ut) . . . proficiscantur || Böiösque . . . sociös sibi adscís- cunt. Raurací, ôrum, m., (Raurict), Raura- 295 kove, kmen gallský, usedlý v kraji =UoT dnešního města Basileje na sev.-záp. od Helvetiu. Tulingí, ôrum, m. Tu ling o v é, germánský kmen, sídlící záp. jezera Bodamského při Rýne. LatobrTgl, Ôrum, m., Latobrigové, kmen, sídlící při březích hornino Dunaje. R. 68 př. Kr. přidružili se k Helvetiům; byvše od Caesara po-| raženi, byli přinuceni k návratu. Od té doby není o nich zmínky. finitimus/iSSj. uti (starší tvar) = tit, aby. ■— (853.) aoo profictscí, (156.). consilium, ií, n., 1. rada, porada; 2. I rada, shromáždění; 3. (rada v mý- lí s li pojatá =) rozhodnutí, predse- Ĺ vzetí, úmysl,„záměr; eödem cönsiliÖ I ütor, užívám téhož rozhodnutí j pridá- I vám se k témuž záměru; asi, přidavše I se, (zde:) pndäjíeô~se, [anebo roz- | veď: aby se přidali... spálili a (vy-) I táhli]. — (670.) ; ex-ürö, ere, ussí, ustum, vypáliti, spá- ; liti; oppidis vícísque exustís, (abl. absol), Bpálivše, (zde:) spálíce města a dědiny; po spálení mest a dcdin; \ (nebo rozveď podle č. 302). ünä cum aliquö, společně s někým; cum íís místo očekávaného ve větě účelnéo nepřímém vztahu k podmetu věty řídící sě-* cum t. j. cum Helvětíis. trans, (předl, s akus.), 1, (na ot. kam ?) přes, za (něco); 2. (na ot. kde*i) za (něčím), na oné straně (něčeho). — (609.) incolere,(17.); (ncolueraní, kdyií, dříve :J bydleli. -.-"*,'>' ager, (119J; ager Noricü8laM rické, Norikum, (území asTnynějalho -■""■ Štýrska; hlavním městem tohoto území byla iVÖre^^orejaj snad dnešní NeumtHľkt-"~ža dotyCaesarovy Norikum bylo královstvím); Nöreia, ae, i f., Noreja. ' träns-eÖ, ire, ií, itum, přecházeti, pře- i jiti. ; , op-pfignäre, dobývati, útočiti. re-ciplÖ, ere, cěpí, ceptum, jcapiÖ] vzíti zpět; přijmouti, vzíti, (612.) ad-scísco, ä-scTscö, ere, sčíví, scJtum, 310 přijmouti, přibrati, připojiti; alíquem (alms, předmětní}) sibi socium (akus. doplňkový) adscíscere, někoho si vzíti za spojence, s někým se spolčiti; .receptös ad se \\ sociös sibi adscís-cunt, k sobě přijaté vezmou si za spojence = přijmou k sobě a spolčí s nimi (= Böiös ad sě recipiunt et [eós] sibi sociös adscíscunt), socius, ií, m., druh, společník; spojenec. Kap. 6. oni ní no, celkem, všehovšudy. itinera duo, (přelož:) jen dvě cesty; (210., 384., a j.). quibus itineribus, (abl. loci neb ínstr.); Caesar rád opakuje substantivum při vztažném zájmenu; v češtině itineribus vynechej I (360.) , 315 itinera, quibus possent exire; (věta relativní, smyslem výsledná; proto jest v ní konjunktiv); (takové) cesty, po nichž, jimiž mohli odejíti, vyjíti,] 'vystěhovati se. — (101.) (326.) domo, z domova. — (663.) ünum Jiter)*—;"alteram jedna (ceBta) — druhá. (116t) per Sěquanos — per agrum Sěqua- J| nörum, Sekvanskem; (23.); per S.}~ ,;M per provmciam, (o místě, 222.). . Vij angustus, (144.). ] ■ «j difficilis,e, [facilis], nesnadný; nepři-320 .'.Jjá stupný, neBchůdný. — (336.) '-{M mons Iura, (ÍT9J." '*M Rhödänus, (65.). . M vix, sotva, stěží. Vi carrus ducitur, vůz projíždí. (159.) ;|i singulT, ae, a, jednotliví, po jednom; 32S &m singult earn, vozy po každé jen je- ,;|Í| den, vozy po jednom; vůz za vozem. rJm& vix quä (viä) .. dOcerentur «= íu, ut !. ;|li eä (viä) dúcí possent, (věta relativní Ä V- N^ ň M Ú fl výsledná), takže tudy sotva (stěží) " mohly projeti; qua = kudy; eä = - tudy. (315.) autem, (142.), pak; dále. attissimus, (120.). im-pendeÖ, ěre, viseti naďněčím; strměti, zdvihati^sc 330 ut possent== ita, ut possent; (výsled.). facile, (příslovce), snadno, lebce, (604.) perpaucí, örum, m., velmi málo.lidí. pro-hiběre, (58.); zdržovati, zameziti, brániti, překážeti (někomu v něčem); (zde položeno absolutně;) = v cestě překážeti, v cestě brániti, cestu za-meziti. provincia nostra, (L-ll.h 335 mul ti), (příslovce; u komparativu:) mnohem, daleko. faciíis, e, snadný, přístupný. expedites^ 3., volný, pohodlný. — (653.) AllobrogSs, um, in., Allobrogové, kmen keltský, sídlící mezi Rhoda-nem (Rhône), Isarou (Isěre), jezerem Lemannským (Ženevským) a Graj-skými Alpami až ke Genave (Ženeva), asi v dnešním Savojsku a Dauphine. Hlavním městem byla Vienna (Vieh-ne), nejsevernějším městem byla Ge-nava (Ženeva). proptereä quod, (30.). 340 fines, iutn, m., (59.). nu per, nedávno. päcáre, [pax], uvésti v mír, upokojiti; podmaniti, podrobiti; (eufemismus). fluö, ere, flüxi, plynouti, téci. nönnÜllus, 3.; plur.; nönnüllT> ae, a, někteří; nönnüllis locTs, jen_jia^xiě-kterých místech; (srv. 313.). 345 váátim,"1;~n., brod, mělčina; flůmen vado tránstre, (přejíti přes řeku brodem =) řeku přebřísti; is (Rhodanus) vado tränsľtur, ten (RhodanusJ^dá se přebřísti, možno přebřísti, pre- " "broditi. exter, exterus, a, um, vnější, zevní; superlativ: extremus, 3., nejzazši, nejvzdálenější; poslední; (zde se zřetelem k provincii). — (77.) proxintus, (168.). Genava, ae, L, Genava, nyní Ženeva, město při výtoku Rhodanu (Rhône) z jezera Lemannského (ženevského); (jméno města dáno až na konec věty, ježto na něm spočívá největší důraz). per-tiněre, (39., 78.) dosahovati; póns perlinet ad Helvetiös, most vede do území Helvetiu. — (23.) Sestaví (Helvetii) existimäbant || (acc. c. inf.) Kěsě (— Helvetiös) vel per-suäsürös esse (100) Allobrogibus vel (sěsě) vi coäctürös esse (eôs = Al-lobrogěs) I ut paterentur (kdo? Al-lobrogěs) j (acc. c. inf.) eôs (= Helvetica) vre per suôs (~ AUobrogum) fines. vel—vel, [imperat slovesa volÓ, vellé], bud1 — buď; buď — nebo. nondum, ještě ne, dosud ne. videor (esse) bonö animö (abl qual.) in aliquem, zdá se, že smýšlím s někým přátelsky. quod viděrentur, (věta důvodová, co-niunct. subiect; příčina jest uvedena se stanoviska podmetu věty řídící); quod viděrentur nondum bonö animö esse, protože se (jim) zdálo, že ještě nesmýšlejí přátelsky. cögere, (246); ví cögere aliquem, ut..., násilím přinutiti, donutiti někoho, aby...; [cögö u Caes. obyčejně s infinitivem; zde po cögere je věta s ut vlivem předcházejícího persuäsürös esse). exist i mare, [aestimárě], pokládati, souditi, mysliti, domnívati se. vís, usg. schodné, ahus. vim, abl. ví; plur. vires, ium; f., sila, násilí. (466., 606., 779. aj.) patior, patT, passus sum, snášeti, trpěti; připouštěti, dovolovati, nechávati; (n a slovese patior závisí v latině vazba acc. c inf., v češtině 350' 355 - 21 věta uvedená spojkou aby nebo infinitiv; patior tě tre,nechávám te jíti; dovoluji ti jíti; dovoluji, abys šel; dovoluji ti, abys šel); ut paterentur cos Ire per siiôs fines, aby jim dovolili (je nechali) táhnouti svým územím; (eôs místo očekávaného sě, abybylsmyslvěty jasný; 303.). (514.) (595.) omnibus rébus comparätis (abl. absol.), vše si připravivše; omnibus rebus jest abl. knom. omnia; (154.). profectio, (173.). 360 diěs, (240.); diem dícere, den (lhůtu) určiti, ustanoviti; diem, qua diě di-cunt (praes histor.), (314., 894J. con-veniö, Tře, věni, venlum, scházeti se, shromážditi se; qnä diě conve-niant, (věta relat-ucei), kterého (dne) by se sešli, v který (den) se měli sejíti. — (397., 826.) Kalendae, ärum, f., Kalendy, první den každého měsíce. — (Původní latinské K bylo zatlačeno v klasické latině písmenem C, jež před samobl. a, o, u vyslovováno jako k \ písmene K bylo užíváno potom již jen v ustálených zkratkách, jako: Kat..= Kalendae, a ve slovech Karthago a Kaeso.) Aprílis, e, dubnový. ante diem quintum Kalendäs Apťilěs = '' 28. března; (podle neopraveného kalendáře). L(üciö) PTsöne Aulo Gablniö consul!- 365 bus, (93.), za konsulátu Lucia Pisona a Aula Gabinia; (r. 58 př. Kr.). L(öcius) Calpurnius PIsö, tchán Cae- • sarův, konsul r. 58 př. Kr. Aulus Gablnius, konsul r. 58 př. Kr. Kap. 7. Caesar? položeno v čelo věty, protože tento dativ jednak přísluší ke slovesu nüntiätiim esset, jednak dlužno z něho vyniti podnět ke slovesu mä-turat. ' id vyloženo následujícívazbou acc. c. inf. Sestaví cum id nüntiatum esset Caesar! \\ eös cönärl iter facere || (Caesar) mäturat proficlsci. 370 nuntläre, ohlásiti, zvěstovati, oznámiti. conärľ, (196.), zamýšleti. iter facere — táhnouti. per provinciám, (o místě, 222.), skrze provincii; provincií. mätÜräre, /. zralým činiti; 2. urychliti, uspíšiti; mätürö -j- infinitiv = rychle, spěšně -j- oznamovací způsob slovesa, které jest v latine v infinitivu; Caesar mäturat [praes. histor.] proficlsci, Caesar urychlí pochod; rychle, spěšně od- táhne. — Caesar složiv hodnost kon-sulskou (bylť konsulem r. 59 př. Kr.), neodešel hned na počátku r. 58 ph Kr. do své provincie GalHe, nýbrž dlel před Římem. Uslyšev o zamýšleném tažení Helvetiu římským územím, táhl spěšně počátkem dubna r. 58 př. Kr. od Říma a přibyl v osmi dnech ke Genavě, cestuje pouze s malou družinou. ab urbe t. j. Roma. 375 Iter, (163.); denní pochod ;quam mš-ximís potest itmeribns, (denními) pochody co možná největšími, nejvíce urychlenými. — (160.) Gallia ulterior (l.-Il.) = Gallia ultra Alpgs, Gallia NarbÔnénsis, provincia — Zadní Gallic con-tendô, ere, (55.), namáhati se, spě- . ' chati; kvapně táhnouti, pospíšiti; contendit, (praes. histor.), pospíší. per-venlre, (569.), přijíti; pervěnit, (praes. histor.), přijde. m---- 22 380 ŕ \ Ä-r ad, (předl, s ace), (o místě: kam ?) k, ke, ku; (vyjadřuje okolí místa). — (244.) prövinciae (NarbönehsT), (1,-IL). imperäre, 1. rozkazovati, poroučeti; 2. (o nějaké dávce:) uložiti (někomu něco, aticui aliquiď).— (423.) omnTnö, (312.). QJi'--'■ '<• legiö ona, (přelož-) jen jedna legie; (byla to desátá legie). (210., 313., 404., 838. a j.) legiö, ônis, f., [legere], legie. Pravidelné římské vojsko pěší bylo rozděleno za dob Caesarových v pluky, legie. Přesně stanoviti počet mužstva v legii za dob Caesarových nemůžeme. Soudí se, že plná legie měla na 6000 mužů, ale ztrátami na bojišti počet vojínů klesal a byl značně menší, nebylo-li možno doplniti ■ ztráty odvodem nováčků. Tak na př. pátého roku dvě legie Caésarovy po utrpěných ztrátách mají dohromady sotva 7000 mužů. Každá legie měla své číslo, které jí zůstávalo jako jméno. Legie, které Caesar dostal se svými provinciemi, sluly septima (VIL), octäva (VIII.), nôna (ľK.) a decima (X.); hned prvního roku přibral k nim Caesar dvě legie, které sluly undecima (XI.) a duodecima (XII.), Do legie byli zařaděni jen římští občané; vojínové v legiích sluli mílitěs legiönärii nebo zkrátka mílitěs. Rozdělení legie. Nejnižší jednotkou v legii byla centurie (centuria neb ordo), ta však samostatně nevystupovala. Legie měla 60 centurií. Po- ' čet mužů v centuriích býval nestejný. Vždy dvě centurie byly sdruženy v manipul (manipulus); legie' měla tedy 30 manipulů. Vždy tři manipuly tvořily kohortu (cohörs); kohorta čítala 6 centurií; legie měla 10 kohort. Kohorty v legii označovaly se řadovými čísly: cohörs prima .. . decima. Kohorta byla jednotkou taktickou v boji samostatně vystupující. Vojsko řadilo se v šiku podle kohort. Počtem kohort se označuje někdy síla vojska. 1 legio = 10 cohortés — 30 manipulí = = 60 centuriae. Legie a její oddíly měly své odznaky. Společným odznakem legie byl od dob Mariových stříbrný orel, aquila, připevněný na žerdi s rozpiatými křídly. Orel byl svěřen ochraně první kohorty, která bývala vybraným oddílem. Vydati orla nepříteli pokládalo se za největší hanbu. Nosič orla (aguUifer) býval vybírán z nejstatečnějších vojínů. Také každý manipul měl svůj odznak (stgnum); byla to žerd ozdobená praporci, kovovými kotouči, věnci nebo vztyčenou rukou. Nosič odznaku manipulů slul signifer. Kohorta neměla zvláštního odznaku; odznakem jejím bylo signum prvního manipulů. Poněvadž prapory byly viditelným označením oddílu vojenského, vešlo v obyčej všechny změny v postavení a pohyby vojska vyjadřovati podle pohybu praporů. signa sequi =]iti v řadách, oddílech; signa ferre = vytrhnouti, dáti se na pochod; signa cönferre — sraziti se, boj začíti; signa inferre = útočiti, učiniti útok; signa convertere = obrátiti se vzad; učiniti obrat; signa referre — couvati, ustupovati; a j. Caesar počal válku se šesti legiemi, z nichž tři tábořily u Aquileje, pře-zimovavše tam, a to: legie VIL, Vlil., IX.; jedna legie, a to X., byla v provincii. Dvě legie, XI. a XII., nově sebral. S těmito šesti legiemi přemohl Helvety a Ariovista. V průběhu války gallské stoupl počet legií Caesarových na 11; byly to legio L, VI.—XV. Nejmilejší legií Caesarovou byla desátá legie. ad, (o místě: kde?) u; pons, qui erat ad Genavam = most u Genavy, ge-navský. — (380.) (244.) (44.) Sestav! (Caesar) iubet || (ace. c. inf.) pontem rescind!, iubeö, ěre, iüssi, iussus, rozkazovati, kázati, poroučeti. — Na slovese iubeö závisí vazb.a acc. c. iní. praes., a to inf. praes. activi, je-li vyjádřena osoba, jíž se něco poroučí, inf. praes. pas-sivi, neni-li ve větě vyjádřena osoba, jíž se něco poroučí. — Caesar iubet pontem rescindi, Caesar káže, aby most byl rozbořen, stržen; Caesar káže most rozbořiti, strhnouti. re-scíndo, ere, scidľ, scissum, strhnouti, rozbořiti. ubi, (spojka čas. s ind. per/.), (271.), jakmile, když. 390 certior fiö, fieri, facias sum, dě aliquä rě, jsem zpravován o něčem; dovídám se o něčem. (603., 640.) adventus, ös, m., [aďveňire], příchod. Sestav! mittunt nöbilissimös (akus. předmětný) civitatis ad eum légatos (akus. doplňkový), pošlou 'nejvznešenější, nejpřednější muže z obce jako vyslance. iěgatus, i, m., 1. (zde:) vyslanec, posel; 2. pobočník velitelův, podvelitel. legätiö, (177.); cuius lěgätiönis, (relat. spoj.), přelož hlavní větou. — (49.) prínceps, cipis, přední, vynikající; principem locum obtiněre, přední místo držeti, zaujímati; býii v cele (něčeho). — (184.) (192.) (676.) (704.) 395 Namměius, vznešený Helvet. Verucloětius, (cti — klo-é-), vznešený Helvet. qui dTcerent, (věta relat.-účel.), (~ ut ii dicerent), aby řekli, pověděli; (podmět: lěgaíi). — (567., 826.) alicuí est In anlmö, někdo má v úmyslu* někdo zamýšlí.. . sibí = Helvětiis. 400 maleflcium, Ü, n., [male, facere], zlý čin, bezpráví, křivda, násilnost; sine ütlö maleflciö/bnz vSeho bezpráví, příkoří, násilí. l" / ' "'■'- / üllus, 3., (gen. — Jus, dat — í), některý, nějaký; (obyčejně ve výrazech záporných neb-záporný smysl majících). iter per provinciám facere, (572., 222.). proptereä quod haběrent, (konj. nepř. závisí.), protože mají. Her... nullum, (položenonakonec věty pro důraz), = cesta... vůbec žádná. (210.) rogäre, prositi, žádati; (584.); (doplň:) 405 rogäre sě (—Helvětiós); (sestav:) qui dicerent \\ (řeč nepř.) sě rogäre [| ut sibi (= Helvětiis) liceat facere id (= iter per provinciám facere) ěius (= Caesaris) voluntäte. — Přímo: lěgiiti dixěnmt: Nobis (Helvětiis) est, in animÖ sine üllö maleficiö iter per provinciám facere, proptereä quod aliud iter haběmus nullum; rogámus, ut tuä voluntäte id nobis facere liceat. voluntas, ätis, f., [volö, vellej, vůle, přání; svolení, dovolení; ěius voluntäte, s jeho svolením. (427.) licet, ěre, licuit, jest volno, jest lze, jest dovoleno; mihi licet = smím. Caesar; toto jméno položeno jest jako podmět celého souvětí v Čelo souvětí. Sestav! Caesar putäbat |j (id) nön (esse) concědendum |[ quod memoria te-něbat || Lücium Cassium cönsulem ab , Helvětiis oeoisum (esse) et exercitum ěius (ab Helvětiis) pulsům (esse) et sub iugum missuin (esse); etiam (— a také) existimäbat || (acc, c. inf.) homines inimicö nnimö nön temperatures (esse) ab iniüriä et mnleficiö || (abl. absol.) data facilitate Uineris faciendi {gerundiv.) per provinciám. memoria teněre, míti (dobře) v paměti; míti v živé paměti; (důraznější než meminissě). (665.) :ÍÁ ■•V u ■J I ■~íM m 24 % «O i/äcias) Cassius Longinqs, římský kon-sul; byl r. 107 př. Kŕ. od Helvetiu poražen poblíže jezera ženevského a usmrcen. consul, sulis, ni., konsul. — Po odstranění království v Římě královská moc byla přenesena na dva úředníky, volené národem na jeden rok. Zprvu sluli tito dva úředníci praetorěs (vojevůdcové) neb iiidicěs (soudcové), když pak byl zřízen samostatný úřad, zvaný praetüra, nazváni byli dva nejvyšší úředníci státu consulěs. Konsulové byli nejvyššími správci státu, zprvu neomezenými, později omezení senátem; časem sklesli konsulové na výkonné orgány senátu. V nejstarších dobách byli konsulové také nejvyššími soudci, ale soudcovská moc jejich ponenáhlu přecházela na jiné úředníky, takže po r. 367 po Kr. byli neomezenými soudci jen ve vojsku a předsedali mimořádným soudním dvorům nad spojenci italskými. Třetím oborem, spadajícím do právomoci konsulů, bylo nejvyšší vo-jevůdcovství. Konsulové prováděli odvod, sestavovali vojsko a veleli mu neomezeně. To trvalo do Sully; Sulla určil, aby konsulové v úředním roce vedli správu obce, a teprve potom aby odcházeli do provincií jako pro-konsuíové. — Oba konsulové měli moc stejnou. Nebyla-li vedena válka, působili oba společně v městě, od dob Sullových vždy v městě. Byla-li vedena válka, buď byli posláni oba do téže války, nebo každý na jiné místo, nebo jeden zůstal v městě a druhý vedl válku. — Ke konsulátu bylo možno se dostati po druhé pun-ské válce jen tehdy, zaslával-li uchazeč předtím kvesturu, edilitu kurul-skou a preturu; jest to tak zv. certus ördö magisträiuum. Uchazeč musel míti podle zákona Villiova (lex Villia annális z r. 180 př. Kr.) věk 27 let (od let Sullových 30 let) pro kvesturu, 37 Jet pro edilitu kurulskou, 40 let pro preturu, 43 let pro kon- sulát. Dosáhl-li kdo v tomto roce příslušného úřadu, říkalo se o něm: suo annö magistratum cěpit. — Konsulové byli voleni na sněmu centu-riátním. 0C-cTdö, ere, cľdľ, císum, [caedere], zabíti, usmrtiti. pellö, ere, peptifi, pulsům, I. odháněti, zapuzovati, vyháněti; 2. (zaháněti na útěk), přemoci, poraziti. (562.) iugum, F, n., [iungere], 1. jho, (zahnuté dřevonakrku tažného dobytka); 2. (ve vojenství:) jho; (skládalo se ze tří kopí, a to dvou svislých, jež ve výši asi 4 stop od země byla spojena třetím příčným; přemožení, jimž byl ponechán život a svoboda pod podmínkou, že projdou pode jhem, museli tak učiniti, odloživše zbraň a kráčejíce muž za mužem,naznarneni, že jsou rovni otroku; pro římské vojíny bylo projíti pod jhem největší potupou); sub iugum mittere, pod jho poslati. con-cedo, ere, cessí, cessum, 1. uštu- 415 povati, odcházeti; 2. postoupiti; dovoliti, svoliti; (id) concědendum (esse) nön putäbat, mínil, že se nesmí (není radno) dovolili. (V latine jest zápor nön při řídícím slovese putäbat, v češtině po-nech kladné řídící sloveso a zápor dej do věty vedlejší!) (417., 460.) (792.) animus, í, m., duch, duše; mysl; smýšlení ; homines inimicö animÔ (abl. qual.), lidé nepřátelské mysli, nepřátelského smýšlení. — (352.) temperáre, 1. (přechodné':) mírniti, krotiti, držeti na uzdě; 2. (nepře-cliodné:) zachovávali míru, mírniti se, ovládati se; temporäre ab aliqua rě, zdržovati se něčeho; neque exi-stimSbat homines temperätürös esse ab iniüriä, a také se domníval, že se lidé nezdrží bezpráví, příkoří; (v češtine sloveso řídící polož kladné, zápor dej do věty vedlejší; 475., 460.) facultas, ätiSy f., možnost, příležitost; facultas faciendi iter per provinciám-možnost táhnouti provincií; data fa-cultäte, (abl. absol), bude-li (jim) dána možnost; kdyby (jim) byla dána možnost; ďostanou-li dovolení; kdyby dostali dovalení. Sestaví tarnen (Caesar) respondit || (acc. c. inf.) sě sümptürum esse diem ad deliberandum || (proč?) ut spa-tium intercědere posset || dum convenient mílitěs || quös (Caesar prö-vineiae) imperäverat. spatium, (7, n., 1. závodiště, rejdiště; oběh; dráha; 2. (oasové:) doba, čas. Ž0 inter-cědo, ere, cessí, cessam, (mezi něco) vstoupiti; (o čase:) uplynouti; ut spatium intercědere possef, aby čas mohl (zatím) uplynouti — aby zatím (Caesar) nabyl času. dum (s konjunkt. praes. nebo imperf. k označení účelu nebo očekávaní, až by se něco stalo), až by; dokud by ne. con-veníre, (361.), scházeti se, shromažďovati se, sejíti se. mílitěs alicuí imperäre, (382.), uložiti někomu vojíny; (smysl; uložiti někomu, aby dodal, poslal stanovený počet vojínů. re-spondeö, ěre, spondl, spönsum, odpovídati, odvětiti. Ž5 deliberate, uvažovati, přemýšleti, rozmýšleti. sümö, ere, sürnpsT, sümptum, vzíti; diem ad deliberandum sumer^_vzíti si den Obutu) na rozmyšlenou. —z~~" (915.)' ----------^^. Sestaví (Caesar dixit) || (řečnepřímá:) reverterentur ad Idüs Aprllěs H sí quid vellent. — Přímo: revertimini ad Idüs Aprllěs, si quid vultis (vo-lětís). — V řeči nepřímé oznamovací vety bývají vyjadřovány vazbou aku' satiou s infinitivem (viz. kap. VII. pa-ragr. 3. sibi esse.., facere). V řeči nepřímé věty rozkazovací a prací jsou v konjunktivu (viz přiklad zde: reverterentur). V řeči nepřímé vety vedlejší mají konjunktiv (viz kap. VII. 3: proptereä qfiod... haberent nullum; kap. VII. 6. sí quid vellent).— (714., 775.) volö, velle, voluí, chtíti, práti si; sí quid vellent, (ciitěli-Ii by něco, bu-dou-H si něčeho přáti —) Iibo-H. — (7Í0.) re-vertor, í, pf. act. reuertľ, reversus, (semideponens), vrátiti se; reverterentur, (přelož:) aby se vrátili, at se vrátí. - ' * ■ ad, (o čase, o lhůtě:) o, v; ad Idüs Aprllěs, o idách dubnových (=13-dubna. — (244.) Idüs, uum, f., idy, (střed měsíce, 13. 430 den v měsíci lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu, pro-sinci;15. den v měsíci březnu, květnu, Červenci, říjnu). (64.) Kap. 8. intcreä, mezitím, zatím; (t.j. v době do 13. dubna.) Sestav! perdíícit mürum in altitüdinem sědecim pedum et fossam (v jak veliké prostoře?) unděvigintí mília pas-sutn ä lacú LČmanno" ad moníem Iň-ram ea legióne (quam liaběbat sécum) et iniiitibus (qui convěnerant ex provincia). per-ducö, ere, rifrxí, duetům, ' 1. dovésti, přivésti; 2. (o stavbách:) vésti, vystavěti; perdücit — dá vésti, vystavěti ; (acřTuum causatioum; rodem č i n n ý ni bývá někdy vy- 26 SV , f Mí) i 145 jádře n a Činnost, jejímž původcem sice podmět jest, ale jejímž vykonavatelem jest někdo jiný; na př.: Caesar pontem ßcit — Caesar dal vystavěti most). mürus, T, m., zeď; násep. pes, pedis; m., (míra:) jstopa; (= V5 passus; = 29'6 cm). —■ (148.) altitudó, inis, f., výška; hloubka; mürus in altiiüdinem sědecimpedum, násep zvýší 16 stop; .násep zvýší 4*8 m; (= mürus altus pedes~ée"ďěčim). mília passuum unděvlgintí, (148.), (na ukázku: jak daleko? d jak dlouhé' prostoře?), [na] devatenáct tisíc dvoj-kroků^ Iv délce] 28 km; (148 m X XT9:oÔÔ = 28km 120 m). fossa, ae, F., ffodiöj, příkop. eä legiône mllitibusque = per earn legiönem et per mílites, tou legií a vojíny; pomocí té legie a pomocí vojínů. — (Byla to desátá legie; kap. VII. paragr. 2.) legiönem sécum habere, míti legii s sebou, (u sebe). con-véníre, (361.). lactlS Lěmannus, jezero Lemannské, (nyní Ženevské). — Caesar pojímá věc obráceně tvrdě, že jezero vtéká do reky Rhodanu. Rhödänus, (65.). Tn-fltiö, ere, fluxľ, vtékati, téci do něčeho; ä tacü Lemähnö, qui in flu-men Rhödänum infinit (podle představy Caesarovy): od jezera Ženevského, které vtéká do řeky Rhodanu; (podle naší představy:) od jezera Ženevského, z kterého vytéká řeka Rho-danus. mons Iura, (119.). fines Sequanörum ab H el vět i Ts dívidit, odděluje, dělí území Sekvanské od Helvetského; ab Helvětiís, (23.); zkráceni} výraz, cômparätiô cömpen-díäria; srv. kap. II. 3. agrum Hel-vetium a Gcrmänls). OpUS, erls, n, I.dílo, práce; 2. stavba; opevhovací práce. per-ficio, ere, feci, fectum, 1. udělati, ■ zhotoviti; 2. vykonati, provésti; dokončiti; eô opere perfectô, dokončiv tu stavbu, tu opevňovací práci, to opevnění (L j. násep a příkop). (515.) Präsidium, ii, n., 1. ochrana, záštita; 2. pomocný sbor, posila; 3. posádka; stráž. dis-pono, ere, posut, positum, rozložiti, rozestavěti; praesidia dispönere, stráže rozestavěti. castellum, T, n., [castrum], (malá) tvrz, 4ÍW pevnost. com-münlö, ire, Tvi, Ttum, silně opev-ňovati; castella communtre, zříditi pevnůstky, bašty. quo facilius... = «ŕ eö facilius..., aby tím snáze... | prohibere, (58.); zabrániti; (v překladu doplň: jim v tom). invítus, 3. nedobrovolný, vynucený; proti vůli, nerad; mě invito, proti mé vůli; (já) nerad; sě (— Caesare) invito, proti jeho (Caesarove) vůli. (492., 777.)"....... träns-eÖ, ire, u, Hum, (307.,), (518.), (635.), přecházeti, přejíti, překročiti; cönor tránsire, pokouším se projíti, o průchod; si cönärentttr, kdyby se pokoušeli; budou-li se pokoušeti. (529.) ea dies, quam t. j. 13. dubna. (240.) cönstituere, (152); aliquid cum aliquö cönstituere, ustanoviti, smluviti něco s někým; dohodnouti se o něčem s někým; (quam cÔnstituerat — smluvený; 44., 386.). ubi věnit, (271.)y jakmile, když přišel, nadešel. réveHor/T^Sv). SestaV I (Caesar) neg&t H sě (=* Caesare m) posse Ulli iter dare per provinciám more et exemptö populi RÖmäni 11 (hl. v.) et oslendit \\ (sě) prohibitü-rum (esse) (eös) || tri" cönentur vim fa-cere. 27 460 oegäre, praviti, že ne; popírati; negat sě posse ulity praví, prohlásí, že nemůže nikomu; (= ďTcít"*§e~rpÓ8se núlíi). — (415., 417.) ffllus, (401.1 iter per provinciám m dare, dovoliti, povoliti průchod provincií. — (373., 402.). "'■-■■■■'■ " mos, moríš, m., mrav, zvyk, obyčej; möre et exemplô, podle obyčeje a vzoru. (229.) "''*■ '"*""""^....... exemplum, i, n., [ex-imere], (vybraná věc na zkoušku), ukázka, vzor, vzorný doklad; příklad. 4115 81 cönentur, (zástup, konjunkt. v řeči nepř. za ind. fut. L řeči přímé), budou-li se pokoušeti; (přímo: pro-hiběbo, si cônäbimini). — (196.) (529.) vis, (356.); oim facere, činiti násilí; násilně jednati; cönor oim facere, pokouším se násilně jednati; pokouším se o násilí. ~ ~~ os-tendo, ere, tendi, ientum, fobs-tendöf, 1. vstříc natáhnouti, nastaviti; 2. ukazovati; 3. dokázati, řečí ukázati, prohlásiti; (zde jest praes. htštbr.). Sestav! Helvetii eä spě děiecti— || conáti... si perrumpere possent || — repulsi opens münltiöne et concursü mílitum et tells [| děstitě-runt höc cönätü. eä spě == ěius ret spě, — (504.) dě-iciO, ere, iěci, iectum, [iaciö], shazovati; vytisknouti; zbavovati; (ali-quem ab, dě, ex aliquä rěnebo pouhý abl. aliquä re); spě děiectus, byv zbaven, pozbyv naděje. 470 mSnítiô, önis, f., opevňováni, stavba; operis mumtiö, pevná, silné opevnění. {539.) —.-,-— eoncursus, ús, m., shluk, sběh. re-pello, ere, reppult, repuli repnlsum, strčiti, odstrčiti, odraziti; repulsi, byvše odraženi, de-slstÖ, ere, štíti, ustávati; nechávati (něčeho); upouštěti (od něčeho); aliquä rě. ^ cönätus, üs, m., [cônäri], pokus, podnik. (201.) -»a«;. děiecti... cönätT... repulsi... dě- 475 stlterunt..., pozbyvše... pokusivše se ... a byvše odraženi, upustili (od podniku), musili upustiti (od podniku); (toto souvětí možno přeložiti tím způsobem, že první participium přeloží mepřechodnl-kem, druhá dvě participia, přeložíme určitými slovesy, rozvedše je v souvětí souřadné:) pozbyvše___ pokusili se .... ale byli odraženi, i upustili, musili upustiti od podniku. Sestav I Helvetií... (niti — jedni, dílem) cönäti |1 si perrumpere possent (na Čem? abl. instr.) nävibus iünctis ratibusque factís |j ala/— jiní, dílem) (cönäti,' si perrumpere possent) kudy? kde?) vadis Rhodaní H (kde?) qua minima altitude flüminis erat || (kdy se pokusili, si perrumpere possent?) nónnum-quam interdiü, saepius noctü. (alií) — aliT, jedni — jiní; dílem — dilem. navěs iungere, lodi spojiti, svázati; nävibus iünctis, (abl. instr.), na Iq.-, dich (k sobě, vespolek) svázaných. ratis, is, f., vor; ratibus f actis, (abl. instr.), na zhotovených „vorech,;.-* (factľs — qúas fecerant). (637j complüres, a, (gen.-ium), nemálo, přemnozí, přemnoho. (562.) per-rumpö, ere, rüpi, ruptum, prorá- 480 žeti; (ve vojenství.) proraziti, probiti se; perrumpere vadTs, proraziti, probíti se brody. cönor, sT..., pokouším se, zdali by ... — {Po slovesech „o č o k á v a t i, usilovati o něoo, snažiti se o něco, pokoušeti se o něco" 28 spojka »mívá význam tázací: Bi = — U, zdali.) — (196.) qua (parte) = quibus locľs = kde. aftitudô fJüminis, hloubka řeky. — (435.) nönnumquam, někdy. — (841.) interdlu, za dne, ve dne. saepe, ČaBto; saepius, Častěji. nocťu, v noci. 485 Kap. 9. re-linquö, ere, liquí, lietam, zanechati, zůstaviti; relinquor, zbývám; relin-quěbatur..., zbývala ftedy)... 3na, (přelož:) jediná; jen. per Sěquanos, (23.), Sekvanskem. qua (viä), kudy. SěquaníslnvTťís, (abl. absol.), (454.), proti vňli Sekvanú. propter, (před~L~s~akus.), (o příčině:) pro. — (865.) angustiae, ärum, f., úžina, soutěsky, úzký prostor. hís ř== Šěquanis) persuáděre, (100., 111.) (meä, tuä, sua aid.) sponte, z vlastní vůle, dobrovolně; sám o sobe; (t. j. bez pomiScí tretíhoí. Dumnorix, (189.). děprecator, ôris, m., fde-precärľ)', pro-sebnJk, přímluvci; eö deprecätöre, (abl. absol), bude-Ii on přímluvčím; na jeho přímluvu, jehojmmjuxou; {— eö děprecante). impetrare, dosíci (něčeho), dostati (něco); dodati do voleni. — (513.) gratia, ae, f., oblíbenost, přízeň, vážnost largTtiö, önis, t, [largior], uštědřování, štědré rozdávání; štědrost. plürimum posse, (208.), velmi mnoho moci, platiti; J^^v^ikoujTioc, .váhu, vliv. amicus, 3., (alicuT), přátelský, příznivý, ^nakloněný (někomu). ex eä cTvitäte — ex eörum (— Hel- vetiörum) civitäte. ..... (468.) fíliam in mätrimönium dücere, (197.), 'r>0-r> vziü_si_zenu / za_ manželku. addücere, (149.); cupiditäte rěgrii, ad* duetas, sveden touhou ~-_z touhy po královské moci, důstojnosti. (96.) studeo, ěre, úí, zabývati se (něčím), usilovati (o něco); novts rebus (dat.) studěre, bažiti po_novotách; usilovati o převrať^' quam; pomoci spojky quam se slovesem posse nebo bez sio-v e s a posse zmocňuje se superlativ; quam =eo, co možná; (160,). benefícium, iž, n., dobrodiní; úslužnost, dobrá služba, úsluha, laskavost. ob-stringo, ere, strinxT, strictum, zavá- 510 žati fei někoho něčím); volěbat quam pturimäs cívitatěs habere beneficiö obstrietäs, chtěl co (možná) nejvíce obcí míti zavázaných dobrodiním, dobrými s]užbami, úsluhami, láskavostí. itaque, 1. (— et ita), a jak; 2. (spojka výsledná, kl ade se z pravidla včelo věty a označuje skutečný výsledek), a) a tak, tak tedy, tudíž, i; b) proto; (zde o platnosti spojky). suscipqre, (178.); rem suscipere, úkol vzíti _ na sebe. — (Dumnorix ~byP "vhoíným prostředníkem, maje k tomu jednak způsobilost — poterat et erat —, jednak náklonnost — stu-debat et oolěbat —.) a Sěquams i«ipetrare,_od_Sekvanů, na Sekvanech (toho) dosáhnouti; (499.); (na slovese impě&are závisí nevlastni věta výsledná). 29 patior Helvetic s ire per meôs fines, dovoluji Helvetiúm jíti svým územím *, nechávám jíti Helvety svým úaejmjjn, F -(357): -— iM» perficio ut (věta neví. výši), způsobuji, že...; (sestav: et perficü, ut obsRWs Inler sěsě dent). — (447.) ob-ses, sidis, m.f., [ob-sideö],rukojmí; obsiďěs inter sěsě dare, dálL^t-iia- __yjsájiern rukojmí (20.); perficit, at dent, způsobí, dokáže, že dají. Doplní Sěquani (obsiděs dant), ně iti-nere Helvětios prohibeänt, Helvetii (obsiděs dant), ut.. transeant. prohibeö allquem aliquä rě, (itlnere), bráním, překážím někomu v, něčem, (v cestě); ně prohibeant, aby nebránili; že nebudou brániti, překážeti; (58.).-......"-; ~ — j tränslre, (455,); at transeant, aby pro-r Šli; že projdou; (věta účel). sine maTeíício ét inhlria, (400., 417.). Kap. 10. 520 OlW re-nüntiäre, podávati zprávu, ohlásiti, oznámiti; reniintiatur, {praes. hist.), jest oznámeno, se oznámí. alicuí est in anitnö, (398.), ager, '(118.). fines, (59.). j SantönT, örum, Santönes, um, m.,! . Santpnové, keltský kmen, sídlící severně od ústí řeky Garumny, nyní kraj Saintogne. Tolosatěs, ium, m., Tojosspié, obyvatelé města Volků Tolosy nad řekou Garumnou v provincii; (Tolosa, nyní Toulouse). nón longe abesse, nedaleko býti yzdá-Jen; nedaleko sídliti""— JU., 264J ' quae'cTvitäs --= quorum ctuitäs. (504.). Sestav! (Caesar) intellegěbat || sí id ŕieret Ü futurum (esse) magno cum periculö prövinciae || ut provincia (podmět) haběret homines bellicösös, ] populí Römäni inimicös (ahus. předm.) í fiuitimös (akus. doplňk.). inteMegö, ere, /e.rľ, tectum, [inter-le-gerel, 1. rozumem něco vnímati, poznávati; 2. znamenati, souditi. - (696.) ......'*— fiö, fieri, factus sum, stávati se, díti se; id sí fieret, (zástup, konjukt. za indik. fat. I. nezávist.), to-li se stane — v tom případě; (přesněji měl býti zástup, konj. plqupf., protože čekáme v nezávislé větě ind. fut. n.; přesněji melo by býti: itf sí factum esset).— Nezávisle: id sí factum erit^ erit(fiet) magno cum periculö prövinciae. — Indikatívni věta vedlejší, jejíž věta řídící stala se závislou (bud vazbou acc. c. inf, neb větou konjunktiv n ou), stane se tím větou konjunktivní; "je-li ve větě řídící budoucnost naznačena budoucím tvarem slovesa, stojí za indikativ fut. I. indikatívni vety vedlejší po její proměně V kon-junktivnou po hlavních časech coniunctivus praes., po vedlejších Časech coniunctivus imperf.; je-li ve větě řídící budoucnost naznačena budoucím tvarem slovesa, stojí za indikativ fut. II. indikatívni vety vedlejší po její proměně v konjunktivnou po hlavních časech coniunctivus perfecti, po vedlejších časech coniunctivus plusquamperfecti. Tyto konjunktivy lze zváti zástupnými. V uvedeném příkladě budoucnost jest naznačena tvarem slovesa věty řídící (nezávislé:) erit, (závislé:) futurum esse, i dáme za indikativ fut. II. factum erit v závislosti factum esset, protože intellegěbat je ve vedlejším Čase. Caesar konstruuje méně přesné, jako by nezávisle znělo: id sí fiet, a proto za indik. fut. I. fiet. dává v závislosti po vedl. čase intellegěbat konjunktiv kolem né^°> 00 eas causas,^tech pněm, důvodu. v okolí něčeho, na blízku něčeho. Aqulléla, ae, f., AJsvileja, kvetoucí a obchodní měBto""na*s?ver. pobřeží moře Adriatického v Přední Gallii; (nyní Oglej). hiemare, zimu stráviti, prezimovali. e-dücö, ere, düxi, duetům, vyvésti7^>3-vésti; (zde praes. histor.). — (U Akvi-leje dlely legie 7., 8., 9.) hlbernus, 3., zimní; hlberna, örum, n., (= híberna castra), zimní tábor, zimní ležení. ~~" qua iter est, kudy cesta.vede. Alpes, ium, f., Alpy; per Alpěs, přes Alpy; Alpami. contendit.. - que. ■ cönscrTbit et.. ědtícit et., contendit; polysyndeton; (22.). fc55 ibi, tam. Ceutroněs, um, m., Ceutronoyé, hor-| ský- kmen keltský, "sídlící na rozhraní Přední a Zadní Gallie, vých. od Allobrogů. GräiöcelT, örum, m,,. Graioceloyé, horský kmen keltský," sídlící v Alpách Grajských, jižně od Ceutronů. (Jiná (čtení: Grai Oceli, Graí Ocelii.) Caturlgěs, um, m., Katurigové, horský kmen keltský, sídlici V Alpách' Kot-tických na rozhraní Přední a Zadní Gallie, jižně od Ceutronů a Grajocelů. superior, superius, gen. iöris, (super], hořejší, vyšší; loca superiora, (místa hořejší, vyšší.=) výšiny; (535.); /o-cís superiöribus occupätľs, (abl. ab-8ol.)t obsadivše ^výšinx (byly to horské svSnyjpfťfeítáen Dora Riparia a Durance). 560 exercitum itinere prohiběre, (58.), brániti, překážeti vojsku V pochodu, v tažení. "~ ' cônärí, (196). pellere, (413.); his pulsis (abl. absol.) compluribus proeliľs (abl. instr.^když tito byli poraženi v několika^bitvách; "poraziv tyto v neíToíika bifvách; za opětovných vítězných bojů s těmito kmeny; Meusel)- (479.) Ocelum, ľ, n., Ocelum, město Grajocelů v Predni Ganii na záp. hranicích. citerlor, citerius, gen. -iöris, ležící s této ŕ strany, přední; citerior provincia, předn^jirpyineie (== Gallia citerior, Císalpina, Gallie Předalpská). (í.—II.) extrěmus, (346.), nejzazši, nejvzdále- 565 nější; ab oppidö Ocelo, quod est prÖ-vinciae extrémům, od města Ocela, které jest ueizaz|í, nejvzdálenější z prp-d města Ocela, které leží nej- vincie; od' zazev provincii; které leží na samých hranicích provincie; od Ocela, nej-zazšího to města v provincii. VocontiT, ôrum, m., V^^ÍÍXÍí. kelt-ský kmen, sídlící 'v'^íFoviňcn na levém břehu Rhodanu mezi Isarou a Durantií (Durance) jižně od Allobrogů. provincia ulterior, zj^dm.jjrovincie;. prövinciae (gen. pôss., do češtiny preloz:) v provincii. (1.—II.) die sep^mÓ^fáblTóas.), sedmého dne. per-veniÖ, Tre, oční, ventum,ipřm{i^, doraziti; (zde praes. histor.).~f379.) inde, odtud. ab Allobrogibus, od Allobrogů; z ú-zemí Allobrogů, z AUobrožska. — (23.) SegusiävT, ôrum, m., Segusiavové, keltský kmen, sídlící na západ od Allobrogů při řece Ligeru na pravém břehu Rhodanu, v krajině dnešního Lyonu; sousedili s provincií a na západ s Arverny. — in Segusiävös, do území Segu_s|avů, (23.); düctt, od- ""ířetie^ (pŕaes. histor.). extra, (předl, s akus.), mimo, kromě, „.vně (něčeho). trans Rhodanum prim?, první za Rho-daueni-uhned zá RhodaiíénT "~ Poznámka. Caesar překročil zde hranice své provincie, ač neměl k tomu svolení senátu. Co jej k tomu vedlo, líčí v následujícím vypravováni. Také odvod vojska do dvou legií vykonal svémocně. 570 Í!> Kap. 11. 575 anguátiae, (494.); per angustiäs, sou-těskarni, prüsmykem. cöpiae, (103.), (vojenské) zástupy, branný lid. trädücö, ere, düxt, duetám, [träns, dücö], převáděti, převésti, přepraviti. — (641.) agrí, (118.), role, pole. popular!, pleniti, pustošiti. 580 dě-fendo, ere, fendí, fěnsum, 1. odháněti, odrážeti; 2. brániti, hájiti, chrániti; děfendere aliquid ab aliquö, brániti, ubrániti, hájili, uhájiti něčeho od někoho, před někým, sě suaque, sebe a svůj majetek (své statky). cum nön possent, (oéta časová histor.), když nemohli = nemohouce; (přelož přechodnihem). lěgatus, (392.), vyslanec, posel. rogáre, 1. tázati se; 2. prositi, žádati; (405.); rogäre auxilium, žádati za pomoc ; rogätum (supinum), žádat, požádat. — Supinum zakončené -um klade se při slovesech pohybu (Tře, venire, proficTsci) nebo příčiny pohybu (mitteré) k označení tíčelu, za kterým se pohyb děje. —K supinu rogätum doplň si qui dicerent (viz kap. VIL 3), n s čemž závisí nepřímá řeč. (198.) Sestav! rogätum, [qui (= lěfíotí) dice-rent:] so (= Haeduös) ita meritös esse dě populö R. omni tempore || ut (výsled.) agrí nön děbuerint va-stäri, (ut) liberi eörum (== Haedu-Örum) nön děbuerint abdücl in ser-vitütem, (ut) oppida nön děbuerint expügnäri paene in conspectü nos-tri (=RÖmäni) exercitüs. — Přímo: nös (Haedui) ita meritl sunius de populö Romano omni tempore, ut agrí nön děbuerint vastäri, Jiberi no-Btri in servitütem abdüci, oppida expügnäri paene in conspectü Romäní exercitüs. — (Povšimni si asyn-detického spojení a vhodně přelož!) (22.) omni tempore, (abl. čas.), po všechen 58Ö čas, vždy. ita = tam bene. mereor, ěři, itus sum, zasluhovati; bene merěrT dě aliquö, zasloužiti se o někoho, zásluhy si zjednati, získati o někoho; sě ita meritös esse, Že se_tak zasloužili, že si takových zásluh zjednali, získali. děbeo, ěre, uľ, itus, býti dlužen; děbeo (s inf.), mám, smím; ut nön děbuerint, že neměly...; (že by byly neměly...; Koř. 358. 2. a; Hrb. 416. 2.) — (762.) paene, skoro, téměř, takřka. conspectus, us, m., [cönspieiö], po- 59( tiled; in conspectü nlicüius, před očima někoho, exercitüs nostrí, (= Rómäni). agrí, (118.), pole; dědiny. vastare, pustošiti, pleniti. líber, era, erum, svobodný; ÍTberi, \orum, m., děti, dítky; (děti jsou svobodnými Členy rodiny). líberí eörum; eörum (~ Haeduö-595 rum) místo očekávaného sut, se stanoviska spisovatelova; (srv. 357.) servitüs, Ulis, f., [servus], otroctví. ab-dücere, odváděli; in servitütem abdücere, odvésti, odvléci do otroctví. ex-pügnSre, dobýti, ztéci. — (308.) eödem tempore, (abl. čas.), v téže době, v témž čase. Ambarrľ, Órurn, m., Ämbarroyé, keltský 600' kmen, příbuzný Haeduů, sídlící při dolním toku Araru (Saône). necessaríus, a, um, 1. nutný, nevyhnutelný ; 2. příbuzný, spřízněný. — (910.)...... cönsanguineus, a, um, [sanguis/, krevný, pokrevný, příbuzný; con- :r( ZEJDOVY Přípravy k latinským a řeckým klaásikům. Odhodlati jsme se vydávali ^přípravy k latinnhym a řeckým kla&sikům* abychom žacluu usnadnili četbu iUassikii, zvláště řeckých. „ ' Přípravy vycházejí za redakce Jaromíra Zejdy, professors w Praze. Dosud vyšlo t 1. Soŕokleovt hleklru. Pr. 1911. (55 sir.)....... j^ '' fin 2. Homérova Oüusneu. Zuúv VI. Pr. 1911. (!(i atr.) ... ' ' ' K. —mi 3. Homérova Otlyttsea. Zučv IX.. Pr. 1UU. (23 str.)......... li. 1.- 4. Homérova Odysseu* Zpěv A. I'ľ. lull. U? str.)..........K — .Ml íi. Homérovu Oáyssva. Zpüv XI. ľr. lull. (,i> etc.)....... li — KU 'i. Ht-merova Oáyssea. Zjjďv XII. ľr. mil. tu str.).........j; _.su 7. Homérova Oáy&sea. Zp<;v 1. ľr, Jílll. (;u str.)........ K -.9» H. Homérova Ort t/.-*« e«. ifijiüv V. ľr- 1U11. (34 »Lľ.J........... K 1. - ■i/tvotopiSy Kornélia Xepola. (1. Miltiiidüs.)............v list;n Životopisu Kornélia Xepota. (U. Them,, llí. Arial.)........v tisku ľ.'. Cttesur. paměti o vál. Gatnl:é. (Kit, 1.. )tanmť(i o ť«!, Galské. (Kn. L, kap. Jä,—3S.Í ľr 1U1B, (ifcj j,l.r.) K 5. -iß. Homérova Hlas. Zpív XI, ľr. liHI. (32 stí.)............K Um Caesar, pamětí o rtíl Italské. (Ku. 1.)..............v tlsltu 1H. Homérova Hlas. ZpOv Will. ľr. Jim. (21 str.)......... KÍ. ľ-». Homérovu fliaš. Äpfrv XIX. ľr. 1911. (Hi wir.)...........K —.mi íil. Homérova í Has. Zpív XXII. ľr. JUia. (18 str.) . , ........ K —.W Životopisy Kornélia Xepota. (IV. 1'Ipa.iiiiimmlii.s.)...... . v tiakit 22. H oratio vy hasne. (J'rvul knihu ód.) ľ r. 1912. (10 Mr.)........K I .B« 25. Homérova tttas, Zpŕiv I. ľr. |912. (31 str.)...........K l.Su 33. Homérova tUas, Zpév XXIV. ľr. 1912. (2U str.)..........K —Ui» 2Í. Horattovy hasne. (JJrníiá knihu ml.) ľ r. 1ÍU2. (al «t r.)........K —.!)U 2(j. HorutioVV básni. (Tŕcll kniha rul.) ľ r. 1912. (39 atr.)........K J.illí 27. HoratioW básně, (útvrlú knihu, ód.) ľr. 1912. (16 atr.).......K —.«ll 28. Horatiovy epótty. ľiseň sloleini. ľ r, 1!)12. (lit «tť.j .......K -31 29. Homérova fliaš, Zjiŕv il. ľr. l«U2. (25 str.)............K l.~ Xivotopifty Kornélia Xepota. (V. Poloji., VI, Arcsíi.) ľr. ÜH2. (^4 .str.) v tlaku :il. Caesar, paint f t o vál. Galské. (Kn. IV., kup. 1,-15.) ľr. 1912. (If, str.) K -•«) !I2. Homérova Hlas. Zpčv IJJ. P r. 1912. (2(1 str.)............K —.Hli G'«es«r. paměťť a vál. Galské. (Ku. IV.)............ . v tisk n iíf. Homérova Hlas. ZpČv IV. ľr. 1912. (24 str.) -........ . . . K l.~ 35. Horatíovu básni. {Výb. v. I. kn. satir, ě. 1, 4, (i, 9.) ľr. 1912. (20 str.) , . J.— ;i(i. H or allow hásné. (V ŕ b. z JI. kn. satir, ŕ. 1, t, (í, 8.) ľr. 1312. (2o alr.) . K 1.-:I7. Caesar. panŕStt o vát. Galské. (Kn. VI., kau. 1,-ľJ.) ľr. IM2. (J ti Btr.) K -.8(1 38. Homérovu jEUan. ÄjAv XVI. ť r. 1952. (ä'í atr.) ..........K 1.511 39. Cfceroii, spisy. f(eŕ za bás. Archiu. fieč x» krále Dcjot. P r, 1912. (aiatr.) K 1.— JU. Caesar, iiaměll o vál. Gal. (Kn. VI., kap. 13.—44.) (Dok.) ľr. 1912. (35 atr.) K l.HII 41. Homérova Hlas. Zpčv XXI. ľr. 19-2. (20 atr.)...........K 1.- 12. Cíceronovy spisy. Kat« staral o Btáŕi. ľr. 1912. (28 str.) .....K l.:m «. VvrgiUvry básně. IVýb. xe Zi». pasty V., ft. 1, 5.) ľr. 1913. (9 atr.) ... K — .(in UsHorntiovv hásně. (Druhů kniha listfl.) Pf. 1913. (18 atr.)......K -.99 45. Horutiovy básne. (Výb. zl.kn. listft,«.l, 2, 111, 1(1, 1Ö, 29.) ľr. 1913. (18 str.) K -.90 4'i. Horatíovu hásné. (O nrnSnt básniekéin.) Pr. 1913. (2il str.)......K J.— 47. Peratltovu básně. (Výbor ze Znovu roln.) ľr. 1913. (3a atr.) ... - . K 1.50 Výbor * Q. Kurlla fíttfa, (Ciiat I.) . ,..............v tiskn ľ). Vert/iliovy básně. Aaiicia. Zp&v VJ. Pr. 19.8. (8í str.) .......K t.80 Veraitiovtí básně. Aenris. Zn6v I..................v tisku Výbor ä «. Hnitia Hurá. (Cost II.) ľr. Jillil. (18 str.) .......v tialiti 52. Výbor m «. Knrtla Húfa. (Cast III.) Pr. 1913. (18 atr.).......K -.911 53. Výbor s «. Karlin Húfa. (Ciíst ÍV.) Pr, 1913 (lfi sir.) .......K -M VerglUový básně. Aencis. Zp6v II. Pr. 1913. (29 atr.) .......v liakn 55. VeryHiovu básně. Aoneis. Zpřv III. ľr. 1913. (32 atr.)........K 1.511 5G. Verotttovv hásné. AíMiírj*. Zpiiv VHI. Pr. 1913 (ÍB str.)........K I.M 57. Verailiovu hásné. Aoncls. Ztifiv IV. ľr. 1913. ('.ÍR mir.) ........ K 1.3i) 58. VtroiHovv básně. Amicis. Zpěv VIT. ľr. 1U1I1. (31 str.).......K 1.8" 59. Verailiovu hásné. AoiicIh. Zpíiv IX. Pr. 11)14, (28 atr.) .......K 1.1«) m;Ver(,niovU hásné. Aerittífi. Z p P v X. Pr. ISIN. (ľlfi atr.) ........K 1.80 lil. Veryitiovu básně. Arneis. ZpPv Xľl. ľr, 1!)I4. (3fi sír.).......K 1.80 flU. Vertfillovy fttfstt*». AoiinU. Zuftv XI. ľr. WU. («a Htr.1 ......K l.M) M. I'ťľf/HlPV!/ ft<í*ii<». AunoiN. Zpív V. ľr. 1914. (31i sir.)........K 1.8" C4. Spisy Platonovy. Obrním Sokratova, ľr. 1914. (32 str.).......K 1.50 >'<■). Sofolsleova Antífíona. TSr. 1910. (4.1 str.).............K 2.10 PRAVĚ VYSEL : Slovník k Výboru básní Ovídiových. Sestavil prof. Jar. Zejda, 2. vydání upravené , dle výboru Brantová. Pr. 1921, v. K". (271 str.)................ K 24*— -,'Upozorňujeme na: Výbor x listú Clceronnvýfíh. Upravil Jaromír Zejda. Díl J,- Test. Pr. U. (84 air.) K 2~. - Díl II.: O vod, poaiiúmky, významy. Pr. íl. (m str.) . IC 2.40 NňklnilemŕleflliWiniMnvi.ii.. ir,iii.i,..»„-i..í.-----■*■.....<-....<■- ■• • ■ - ZEJDOVY PŘÍPRAVY i K LATINSKOM A ŘECKÝM KLASSIKÜM. SEŠIT 15. & " CENA Kč 5-— », přípravy K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VALCE OALLSKÉ. KNIHA I., KA[J,. 12—23. SEI>SAL JOSEF BRADÁČ, GYMNASIJNÍ PROřTSOH. URUHr-, OPRAVUNĚ WDÁNÍ. V PRAZE 1921. ČESKÉ LIDOVÉ KNIHKUPECTVÍ A ANTIKVARIÁT (JOSľľ SľHINUPK) V ľlíA/l nUAl.KA. KRÁL. VINOllUMW. -,,. .VT..,.,-- S3 ■!*W$ ZKRATKY. abl. ~ ablativ. abl. absol. = ablativus absolutus. abl. vas. = ablativ časový (ablativus ícm-poris). abl. inopfae = ablativus inopiae. abl. instr. = ablativus instrument*! (nástrojový)- abl. limit. — ablativus limitationis čili re-spectus (omezovači, vztahový). abl. mensnrae = ablativ míry." abl. modi — ablativ způsobový. abl. přelil = ablativ ceny. abl. přič. = ablativ příčiny (causae). abl. qttát, = ablativ vlastnosti (qualítatis). abl. separ.— ablativ odluky (separativus). abl. sroun. = abl. srovm'tvaci (compárativus). abl. zřetel. = abl. zřetelový (vztahový). ace. = aceusatívus, akkusativ. ace. c. inf. = accusative cum infinitive. compar. — comparative, komparativ, coniuncl. = oonlnnctivtis, konjunktiv, conjunct, delibcr. = coniunctivus dellberati- vus, rozvazovací. coniuncl. nepř. zävisl. = k. nepřímé závislosti (obliquus). / coniuncl. suhiecl. = e. siibientivus, cizího mínění. dal. = dativus, dativ. dat. účel. = dativ účelový (finalis). doplňk.^= doplněk; doplňkový. f. 5= femininum (rodu ženského). fut. II. ~ futurum exactum. 0en. = genitivus, genitiv. f/en. erim. = genitivus eriminis (u sloves soudního řízení). gen. explic. —genitivus explicatívus, vysvětlovači, omezovači. gen. obieet. s= genitivus obfecUvus, dějového předmětu. gen. pari. = g. partitivua, celkový. yen. possess. ~ gen. possessivus, přivlastňovací. ger. = gerundium. Impf. = iinper tectum. kompar, = komparativ. m. — inasculinuin (rodu mužského). n. = neutrum (rodu středního). náslfed). = následující; následuje. nepřech.— nepřechodué. neulr. = neutrum. nom. c. inf. = noininalivus cum inľiuílivn. obyč. = obyčejné. passf/v.) = p;i8s'ivum> rod trpný. pf. •-= perfectum. plqpf. = plusquntnperfectuiu. pl(nr). ~ plural, číslo množnú. předl. = předložku. předm. =--- předmět, předmětný. přehl. — překlad; prelož! pripoitšf. = připouští)«'! (koucossivní). rel. — relativum, vztažné zájmeno; relativní, vztažný. ral.spoj. = relativum (vztažné záhneno) spojovací (Koř. 328., Hrb. 453.). sousl. Č(asú) — souslednost časů, consecvilín tempo rum. spojka přič. = spojka příčinná. sup. = supinum. vazba dvoj. acc. = vazba dvojího akkusativci. vedl. čas = vedlejší čas. verb, defect. = verbum defectivum. v(čla) čas. — časová. „ hl. = hlavní. „ obav. = obavná. „ připoušť. = připouštění. „ rel. = relatívni, vztažná. „ rel. účel. — relativní účelná. n účel, — účelníi. „ vf/sl. = výsledná. táz.= tázací. ~v sanguineus, í, m.f gwkrevný příbuzný. *"'*'"*'" "** "**" aliquem certiörem facere, (390.), někoho zpraviti, někomu podati zprávu, někomu oznámiti. non facile, nesnadno, jen stěží; (== aegerrímě). — (331.) Sestav! Ambarrí Caesarem certiörem faciunt || face. c. inf.) sěsě (= Am-barrös) non facile prohiběre vim hostium ab oppidís >Jj (abl. absol.) agrls depopulätls. í prohiběre aliquid ab aliquö, odvraceti, odrážeti něco od někoho. (58.) vis, (356.), šila, násilí; útok; vim prohiběre. útok odrážeti; vis hoslitim, útok nepřátojský. dě-popularT, zpustošili, popleiiiti; dě-poputatas, a, um, (v passivním významu oď zastaralého aktiva dčpo-p u 1 á r e), zpustošený, popleněný; agŕis depopulates, (abl. absol,), po zpustošení dedia. item, též, ti také, rovněž. trans, (kde?), za liíěčím). — (304.) vícus, (276.). possessio, önis, f., Ipos-sideö], \. držení; 2. (metonymickij:) usedlost, majetek, statek, pozemek, ré-cipio, ere, cení, ceptum, 1. vzíti zpět; 2. přijmouti, vzíti; se recipere, odebrati se; fuga se recipere, (útěkem se odebrati —) utéci se; fuga "(abl. módí). (309.) dg-möflsträre, h „ukazovati; 2. (ukazovati slovy —) sdělovati, dokazovati, dáti zprávu. Sestaví demonstrant || (sec. c. inf.) nihil esse reliqui Bibl (— Allobrogi-bus) (přelož; jim) praeter solum agri. reliquiint, f, «., zbytek; mihi est nihil reliqui (gen. part.), mně nic nezbývá (nezbylo). solum, i", n., 1. spodek,.půda, základ, 615 dno; 2. půda, země; praeter solum agri, mimo (holou) polní půdu, kromě (holé) polní půdy. quibus rébus adductus, (a) těmi zprávami dav se pohnduti; na základe těchto zpráv; quibus, rel. spoj., (49.); adductus, (149.). (96.) ex-speetäre, očekávati, vyčkávati; prodlévati, otáleli- statu o, ere, 111, iitum, 1. postaviti, vystavěti; 2. ustanoviti, určiti; 3. ustanoviti se, umíniti si; 4. souditi; sta-tuií II sibi nôn esse exspectandnm. soudil, mínil, že nesmí čekati, otáleti. duní, (421.). in SantönÖS, do území Santonů, do 620 Bantonska. — (23.) per-veniö, (569.), přijíti, dostati se, přitáhnouti* fortuna, ae, L, osud; fortunae, ärum, majetek, jmění. cÖn-sümö, ere, sümpsi, sümptum, X. spotřebovati; 2. stráviti, zničiti; for-tiinís soeiörum cönsümptls, (ablativ absol.) (zde:) strávíce, zuičjce majetek spojenců; možno přeložiti též současným připojením ke slovesu p e r v e n í r e n t:) až by zničili a ... Hrb. = Latinská mluvnice uro školy středuí. Sepsal Fr. Hrbek. U. Skbidha. ii. vydáni. Koř. s= Latinská mluvnice. Sepwd Josef Kořínek. Dil II. Skladba, (i. vydáni. ("jf.ilice u záimiliůcli značí, ?,o uvedený význam ji?, se vyskytl, Í ndka/.uji 11a prisliisné mísfn. Kap. 12. Arar, is, akusaüv -im, ablativ -T, m., Arar, prítok Rhodanu (Rhône) na pravém břehu; částí svého toku dělil »zemí Sekvanů od území Haeduů; nyní slove Saône. Humen est Arar, quod..., jest to 625 roka Arar, která ...; (relativní zájmeno řídi se v rodě jménem obecným, appellativem f i ü m e n). Přípravy k Cacsaiovým »Pamětem o válce gallské.- Kolba prrnl. — 4m. »■■ 34 135 »40 r:-.' c per fines, (59.), po, na hranicích. m-tlúert, (443.), vtékati, vlévati se. incrědibills, e, [crědere], neuvěřitelný, Víře nepodobný. lénitäs, ätis, f., povlovnost, zdlouhavost; incrědibifilěnitate,(abl. quality neuvěřitelné povlovnosti, neuvěřitelně povlovně, tekoucí. **"*" íta uC(výsled.), tak, že; takže. oculTs iüdicän nön potest, očima nemůže, nedá se posouditi, rozeznati. uter, utra, utrum, který (ze dvou, z obou); (zde uoádí větu nepř. táz., závislou na slovese iüdicän). pars, partis, f., 1. díl, Část; 2. s trajiA^ směr. (642., 648., 708., 827.,r9l7. a j.) fluö, (343.). transíre, (485.); id (flumen) transíre, přes tu řeku přecházeti. linter, Untrls^LTcíuri^loďka. ratls, (478.); ratibns ac Untríbus iunc-tis, spojivše vory a Čluny; na spj^ jených vorech a jilunech. v-"""" ubi, f27ľjT" " explörätor, oris, m., vyzvedač, vojenský zvěd; pliir.: (jízdní čety vojenské, mající za účel zkoumati krajinu a podávati zprávu o nepříteli), ohledací čety, výzvědné hlídky; per explörätöres, skrze, pcjnocíohledacích Čehvý-zvědnychniíděíT."- (222.). certior fiö, (390.); sestao: certior factus est [I Helvétios (podmét) tradüxisse iam (koho? co?) trěs partes cöpi-ärum (přes co?) id fíůmen |j quartam ferě partenTYpoďmeO esse reliquam citrä flümen Ararim. tfädücere cöpiäs flümen, převésti, přepraviti branné zástupy pres řeku. — (577.) (103). trěs partes.. ■ quarta pars, (o 4 částech), — tři čtvrtiny__ (čtvrtá) čtvrtina; (v latine jest spojení ^ ásýn'detické — asyndeton ad-versativum — v češtině spoj oba výrazy pomoci spojky „a" nebo »pak*). — (633.) ferě, (při určení počtu), asi, skoro. — (54.) — citrä, (předl, s akus.), s této strany (něčeho); před (něčím); citrä Ararim, (zde se stanoviska Caesarova ~) im levém břehu Aram. reliquus sum, zůstávám, zbývám. — 64fi (51., 277.) vigilia, ae, f., [vigil = b d ě 1 ý, strážný], 1. bdění; 2. (noční) hlídka, stráž; 3. (jako určení noční doby:) hlídka. — Noční službu v římském táboře mely na starosti noční __ stráže, vigiliae. Služba ta začínala se po západu slunce a trvala do -svítání. Stráže vystřídaly se za noc čtyřikráte. Podle střídaní nočních stráží dělili Římané noc od západu slunce do východu slunce na čtyři doby, zvané také vigiliae. Dvě vigiliae byly před půlnocí, dvě byly po půl noci. V různém ročním počasí byla délka hlídek, vigilií, různá; čím byla noc kratší, tím kratší byly i jejich hlídky, vigílie. Pevnou lhůtou byla jen třetí vigilie, která se počínala v půlnoci. V době rovnodennosti byly hlídky, vigilie, doba tří hodin. V této roční době, o níž se zmiňuje zde Caesar, trvala třetí hlídka od 12 noční asi do l/a 3- hod. ranní našeho času. — de tertiä vigília, za třetí . hlídky noční (— krátce po půlnoci). proficiScT; profectus = vytáhnuv, vytrhnuv. — (156.) pars, část. — (633.) nö nd um, (351.) pervěnit, (perf), (569., 621.). l>50 flumen träns-Tre, přejíti přes řeku, (455., 635.) ag-gredior, í, gressus sum, [ad, gra-aiorj, 1. přikročiti, přistoupiti; 2. aliquem aggredi, někoho napadnouti, na někoho udeřiti; aggressus, napadnuv, udeřiv. — (720.) impedltus, 3., [impedíre], obtížený, zabavený; (zavazadla nesoucí a tím:) k boji nepřipravený; expeďíttis, k boji pohotový. Inoplnäns, antis, [opľnäri], nic netušící. 655 con-cTdö, ere, cľdí, cľsum, [caederc], porubati, pobíti. re I i qui, (51.). mandäre, [manum dö[, odevzdati, svěřiti ; fngae sě mandäre, dáti se na útěk, utéci. ab-dö, ere, didí, ditum, 1. odklizovati, odstraňovati; 2. skrývati, ukrývati; se abdere in silväs, ukrýti, skrýti se v lesích. päguš, T, m., [pangere], župa, kraj, kmen (bydlící v župě). Ö60 Tigurinus, 3., tigurinský. — (Helvetiové byli rozděleni na .4 župy; obyvatelé jedné z nich, na severu od jezera Ženevského, sluli Tiguriní). omnis cívltäs, celý stát; (11); dluTsa est, (13.). hTc pägus umis, tento kmen (jsa) samojediný. domo, z domu; z domova, z vlastí.— (316.) ex-Ire, odejiti, vyjíti. (101.) 665 memoria, ae, f., pamět, upomínka; (metonym.) čas, doba; niemoriä no- strörum patrům, za paměti, za časů 'našich otců; (r. 107 př. Kr.). — (746.) (409.) L. Cassius Longínus, (410.). sub iugum míttere, (414.). síve — sTve, buď — bud; buď že— buď že; ať už — ať. casus, us, in., leadere], pád, případ» njihoda., 670 consilium, ff, n.j 1. rada, porada, 2. rada přijatá, usnesená; usnesení, rozhodnutí, vůle. — (301.) im-morfalís, e, nesmrtelný. quae pars... ea, (vpřekladu uprav;) ea pars, guae = ta část, která... Tn-sTgnis, e, [signum], 1. znamenaný, označený; 2. význačný, znamenitý, pamětihodný, neobyčejný. calamitäs, äiis, f., [calamus — třtina, stéblo], 1. škoda, pohroma na stéblech, na osení; 2. (metafor.:) škoda, nehoda; 3. (ve vojenství:) válečná pohroma, porážka. — (742.) Tn-ferö, ferro, hifi, illatum, zanésti, 675 vnésti, přinésti; calamitälem Tnferre alicuT, někomu způsobiti pohromu, porážku. — (787., 811). prínceps, cipis, přední, první; (vplatnosti doplňk.:) první, nejprve. — (394.) _ per-solvo, ere, sohl, sohitum, úplně rozvinouti; zaplatili; poenás persol-vere, pokutu zaplatiti; trest vytrpěti; býti potrestán; odpykati. qua (rel. spoj., 49.) in re = a tím. nön solum — sed etiam, nejen — ale (nýbrž) i. ulciscor, 1, ultus, sum, mstíti se; ali- 680 quid ulcisci, mstíti se pro něco, pomstíti čeho, pomstiti se za něco. — (798.) pÜblicus, 3., obecní, státní; iniüriae pTiblicae, křivda, juráŽka, (učiněná) státu. prívätus, 3., soukromý; prwätae iniüriae, křivda, urážka soukromá; (zde:) křivda, urážka své rodiny, rodinná, — (278.) Sestaví quod (důvod., věta) Tiguríni interfěeeraw L. PisÓnem lěgalum, avum' L. Plsönis, soceri ěius (= Cae-saris), eódem proeliö, quo interfěce-rant L. Cnssium Longinum (Aap. XII. 5). lěgatus, (541.). Lucius CalpurniusPTsö, podvol Hel kon-sula Lucia Cassia Longina; jeho vnuk " slul rovněž Lucius Calpurnius Piso; tento (vnuk) byl konsulem r. 58 př. 3* #' Kŕ.; Caesar měl za choť jeho dceru Kalpurnii, i byl Caesarovým tchánem, socer, en, m., tchán. eödem proeliö, quo..., (abl. čas,), v téže bitvě, ve které; v téže bitvě jako... Kap. 13. $'■'■ proelium facere, bitvu svésti; {55); l höc proeliö facto, {abl absoL), když l tato bitva byla svedena; po této \ bitvě. cöplae, (103.). Sestaví ut posset cönsequl reliquäs . cöpiäs Helvetiörum || curat... atque trädücit. — Curat, trädücit jsou pra es. hist o r. — Praesens histo-ricum považuje se obyčejné" za čas vedlejší, zvláště když závislá oéta — jako zde — jde před větou řídící; proto curat, ut posset. Avšak vzhledem k tvaru možno prasens histori-cum pokládati též za čas hlavní. — Praesens historícum překládáme do češtiny přílomným časem sloves jed-! nodobých, někdy i časem minulým. cön-sequor, ľ, secutus sum, 1. následovati, provázeti, 2. pronásledovati, stíhati. í90 curare, 1. pečovati, starati se; 2. rozkázati, dáti; cürö pontem faciendum, dávám most vystavěli. — Při slovesech curare, dare, tradere a j. bývá gerundivum doplňkem, jenž se vztahuje k předmětu vyjádřenému akusa-tivem; {akus. předmětný -f- akus. gerundiva doplňkový). {Koř. 445, 2.; Hrb. 395, 2. b.) pons, pontis, m., most; pontem in flu-mine facere, vystavěti most přes řeku. ita = {zde:) íälí modo t. j. ponte facto. repentinus, 3., [repentej, náhlý, nenadálý. adventus, (391.). i 5 com-moveö, ěre, mövt, mötum, 1. hýbati, pohybovati; 2. pohnouti, povzbuditi k něčemu; 3. (prudce po- hnouti někým), znepokojovati, (po-) lekati, kormoutiti; commötus, (jsa, byv) pohnut, znepokojen, polekán, ohromen. Sestav! cum (Helvělii) intellegerent fl {acc. c. inf.) ilium (= Caesarein) ünö dié fěcisse id \\ (véla relat) quod ipsí aegerrimě cónfěcerant viginti diebus |[ ut tränsirent flümen || (věta hlavní:) mittunt légätos ad eum. intellegere (528.), znamenati. Ünö die ... vlginťi diěbus, v jednom dni, za jeden den... ve dvaceti dnech, za dvacet dní. aeger, gra, gram, churavý, nemocný; negre, 1. bolestně; 2. stěží, nesnadně; aegerrimě, velmi těžce; s největší obtíží, námahou. cön-flcere, [faciö], dokonati, dokončiti, vykonati. — (169.) ut tränsirent flümen, (vysvětluje před- 700 chozí id, quod cónfěcerant). (přelož:) aby totiž přešli přes řeku: (volněji:) totiž přechod přes řeku. — {635.). légätus, {392.). légätio-, önis, f., (í 77.), 1. poslaní, poselství; 2. vyslanectvo, poselstvo ( — vyslanci); cuius (rel. spoj.) legätiô-nis, (a) toho(to) poselstva. — {49.) Divicö, önis, m-, Díviko, náčelník Helvetiu ; za války s Kassiem byl vůdcem Helvetiu. princeps, cipis, m., vůdce, náčelník; {zde v platnosti doplňku). — (676). bellum C as s i än um, válka s Kassiem; 705 (410.); bellô C. (abl. čas.), za války s Kassiem; {sro. bellum Qallicum, válka s Gally, proti Galium; oratio Catilinäria, řeč proti Katilinovi; pü-gna Marathönia, bitva marathonská, u Marathonu (svedená), iter Brundi-sinům, cesta do Brundisia; do češtiny překládáme přívlast-kové přídavné jméno, které má význam jména podstatného v genitivu subjektivním nebo objektivním, buď jménem přídavným, nebo někdy pádem předložkovým). ago, ere, ěgi, actum, 1. poháněti, hnáti; 2. činiti, konati, vykonávati; 3. jednati, vyjednávati; (ze slovesa ěgit domysli si nějaké sloveso dleendi, na př. dixit, na němž závisí následující řeč; v paragr. 3. mluví se o míru, v paragr. 4. o válce). Divicö (dixit) II řeč nepřímá: || si I populus Römänus päcem faceret cum : Helvětiis Ü Helvětios itůros (esse) in earn partem atque ibi futürös (esse) 11 ubi Caesar cönstituisset eös atque voluisset || (eös) (= Helvötiös) esso. — Si faceret... itürös atque futürös esse, ubi cönstituisset atque voluisset. —- Konjunktivy faceret, cönstituisset, voluisset jsou zástupné konjunktivy {viz 529Í), a to faceret za fut. I., cönstituisset a voluisset za fut. Ü*.; ve větě nadřízené jest Čas budoucí: itürös atque futürös esse. Přelož: jestliže uzavře, že půjdou a budou, kde je usadí (jim sídla vykáže) a (kde) bude chtíti, aby byli (— a kdo bude chtíti je míti). — Přímo: Si populus Römänus päcem cum Helvětiis (nebo nobíscum) faciei, Helvetii ibunt atque erunt (nebo ibimus atque erimus), ubi eös {nebo nös) cönstitueris atque voluerís (ind. tut. II.). päcem facere, uzavříti mír. — (812) pars, partis, f., 1. díl, Část; 2. strana, směr; 3. kraj, končina, území. — {633.) cön-stituere, (152.); {zde: — collocare), {aliquem), někoho usaditi, někomu sídla vykázati. volo, velle, volui, chtíti, přáti bí. ~ 710 Sloveso volö pojí se: 1. s předmětným infinitivem; (volö seríbere); 2. s vazbou acc c, inf., je-li podmět věty závislé, uvedené v češtině spojkou „floy*, rozdílný od podmětu věty hlavní; (volö tě serľbere); 3. někdy i při těmže podmětu s vazbou acc. c. inf., a to zvláště při infinitivu passivním a při inf. esse (volö esse clěměns, volö mě esse elementem); 4. s větou podstatnou, uvedenou spojkou ut = aby, ně — a b y n e; (volö, ut mihi respoh-deás); 5. s pouhým konjunktivem bez ut; (volö mihi respondeäs). — Zde na voluisset závisí vazba acc. c. inf. eös esse, jež se přeloží do češtiny větou, kterou uvedeme spojkou nabya. SÍn, jestliže však; kdyby však; pakli: (spojka p o d m í n o č n á, jež s e klade, jdou-li dvě podmínečné věty za sebou, obe kladné, z nichž druhá jest položena protivou k první). per-sequor, T, secütus sum, 1. (horlivě) následovati, provázeti; 2. stíhati, pronásledovati; bellô perseqiii aliquem stíhati někoho válkou; válčiti s někým. — (48). per-severäre, vytrvávati, setrvávati; persevěro bellô persequí, vytrvávám válčiti: neustálo válčím; dále válkou stíhám; persevěraret (coniunct. obli-quus, za fut. I. řeči příme'); sin persevěraret persequí, jestliže však bude dále stíhati; pakli...; (přímo: síper-sevěrabis). re-mlnTscor, sei fmeminľ, mens), vzpomenouti si, rozpomenouti se na něco; remimscerělur, af se rozpomene, aby si vzpomněl, aby se rozpomenul; , (přímo: remimscere!). — Rozkazovací věta řeči přímé vyjádři se v řečí nepřímé konjunktivem; záporka ně. {426., 428.) — Sloveso remintscor ff'- 38 w |-:Jraá u sebe predmet v geni-Iji'tive, predmet věcný v gen. gj^ueb akuB.; zde jest gen.: remi-B*" nľscor et incommoal et virtatis, vzpomínám si, rozpomínám se na... £ jflCOttitnodum, f, n., nehoda, neštěstí; (míněna jest porážka Kassi-ova). pristinus 3., [priscus], dřívější, někdejší, bývalý. virtüs, (110). quod (spojka, která uvádí zde větu podstatnou, jež položena jsouc před svou větou řídící, vztahuje se k nějakému minulému neb dříve uvedenému skutku; v této souvislosti překládá se tato spojka do češtiny:) vzhledem h tomu, ze...; co se toho týče, ze...; jestliže. (Hrb. 436, 3; Koř. 388.) — (784.) imprövTsö, [pro-vídčre], netušene, neočekávané, nenadále. I9n ad-orior, Trít ortussum, aliqucm, udeřiti, útok učinili na někoho; quod adortus esset {v přímé reci: quod ad o r tu s es), co se toho týče, že udeřil; vzhledem k tomu, že udeřil, přepadl. — (658.) pägus, (659). cum nön possent (zde jest cum temporale, jež se v přímé reci [ spojuje s indikativemt který ; ae v řeči nepřímé měnívkon- junktiv), (tehdy,) kdy, když ne-.( mohli. — (Koř. 393, 1; H r b. 439, a.). ' qui tränsTssent (conianctiv. obliquus, v přimé řeči: iränsierant), kteří přešli přes... alicwl auxilium ferre, někomu (přinésti) / poskytnouti pomoci; pomoci, přispeti někomu. ;5 SUÍ8 (t. j. populáríbus), svým (kraja-£,, nům). — (846). I ob earn rem, proto. — (49.t 256.) ne aaí — aut, aby ani ne — ani ne; ať ani ne — ani ne. mägnopere, velice, velmi. tribuo, ere, ut, ütum, i. děliti, rozdělovati; 2. udělovati, poskytovati, rozdíT letí, věnovati; 3. dbáti něčeho, vážiti si, cenit/, zakládali ai na nČéem; mägnopere tribuere suae virtüti (velice, příliš ai vážiti své statečnosti ~^) příliš si zakládati na své statečnosti, přikládati velikou váhu své statečnosti; ně tribueret (714.), přímo: nöli tribuere; ně tribueris (buď zápor, imperativ nebo konjunktiv perf. se zápor, spojkou ně). dě-spicio, ere, spexT, spectum, 1- shlí- 730 žeti, pohlížeti (shora dolů); 2. (metaforicky:) hleděti s vysoká, s patra na někoho; p o li r d a l i, opovrhovati někým; aliguem. sě = Helvětios. disco, ere, didict, učiti se; didicis&e zastupuje passivní perfektum slovesa docěre, protože se partie, perf. docttis stalo adjektivem; sě didicisse =■ že jsou naučeni, jsou zvyklí; (přímo: nos ita äpatribus mäiöribusqiie nostrís didi-cimus); (didicí, perf. praesens; Hrb. 400, 2; Koř. 344, 1.). mäiöres, um, m., předkové. magis — quam, spíše — než. con-tendere (55.), zápasiti, bojovati; 735 (přímo: ut coniendämns). — (378.) riítor, níii, níxus, ntsus sum, aliquarě, 1. opírati ee o něco; 2. spoléhati se na něco; (přímo: ut mtamur), dolus, T, m., lest, podvod, úskok. Tnsidiae, ärum,, F., 1. záloha; 2. nástrahy, úklady. quarě, pročež; a proto; (=itaque).~ (49.) com-mitto, ere, mísí, missum, zaviniti; dopustiti,připustiti, býti příčinou; ne committeret, aby nedopouštěl; (přimo nöli committers). — (729.) (765). (55.) a» cön-ststö, ere stitT, postaviti se, stanouti ; perf. cönstiti = stö, stojím; ubi cönstitissent, kde stanuli, kde stojí; (přimo: ubi cönstitimus). calamitäs, (674.) (zde:) neštěstí, pohroma, porážka. no men ex aliquä re caplö, (ere, cěpi, captum), dostati jméno podle něčeho, od něčeho, po něčem; (přímo: ut capiat). interneciö, önis, f., [inter, nexf, pobití, záhuba, úplná porážka, vyhlazení, zničení. pro-do, ere, didi, ditum, 1. dávati ku- 745 předu, ven; Vydávati; 2. (vydávati na jevo), vyjevovati, projevovati; 3» dávati dále; zanechávati; 4.připomínati, hlásati; (přímo: ut prodat). memoria, ae, 1, 1. pamět; 2. upomínka, památka; (k subsí. memoriam jest si doplniti genitivy předmětné calamítátis et interne-ciönis, v češtině: na pohromu a úplnou porážku, zničení; stačí, při-pojiš-li v překladu: na ni); memo-riam prodere, památku, upomínku zůstaviti, hlásati. — (665.) Kap. 14. hís, /. j. lěgatls. eö minus — quod, tím méně — protože, (že). dubitätiÖ, önis, f., váhání, pochybování, pochybnost; rozpaky; dubitätiö mihi datur, jsou mně působeny rozpaky, přicházím do rozpaků; smím se rozmýšleti. 50 sibi /. j. Caesaťi. memoria teněre, (409.); quod memoria teněret, protože ma v živé paměti; (přímo: eö mihi minus dubitätiönis daíur^ quod eäs res, quäs comme-moräoistis, memoria teneö). HelvětJus, 3. helvetský. eo m-m e m o rar e alíquid, pripomínali něco; zmíniti se o něčem; comme-morättsent, (coniunet. obliquus)., připomenuli, zmínili se. eö gravius — quo minus, tím tíže, tím tím bolestněji — Čím méně, oč méně; (ahl. menmrae). 55 atiquld ferre, něco snášeti, pociťovati; (z předcházejícího ibi jest nutno do této vazby acc. c. inf. doplniti si akusativ sě t. j. Caesarem; sě eas rěs eö gra- vius ferre; přímo: eo gravius eäs res ferö). meritum, T, n,, fmereôj, zásluha; zavinení, vina; meritö popult RÖmänT, vinou národa rímskeho. aeeidö, ere, čidí, [ad, cadôj, 1. dopadati; 2. státi se, udáti se, přihoditi se; eae res accidissent, ty věci, události se staly, přihodily; (coniunct. obfi-quus; přímo: acciděrunt). quí, (rel. spoj.), (49.), — nam is (po-pulus Kômäuus). quis ? quid ? (zájmena tázací); — quis, quid, zájmena neurčitá, přiklohuji se k spojkám si, nisi, ne, num, k příslovcím vztažným quo, guanfö, n stávají též při konjunktivu potenti-álním; si quis = jestliže někdo; po spojkách sF, nisi, ně, num bývá aliquis, znamená-H něco podstatného, důležitého, ať velikého, ať malého; (Hrb. 469, 1. 2.; Koř. 330.); si alicüius inifiríae... kdyby n ě-jítké i sebe menši křivdy... cotflj&Ius, 3., spoluvědomý, sobě ve- 760 do^n, Vědomý (něčeho); mihi con-scius šum alicüius re/, jsem si vě^ dom něčeho. '-- caveo, ěre, cävľ, cautus, stříci se, uva-; . rovati se. . cavere non fuisse difficile, že by • nebylo bývalo nesnadno, těžko se stříci, se uvarovati; přímo: difficile nön fait; Koř. 358, 2; Hrb. 416, 2, c). — Při úsudku možnosti, nutnosti, povinnosti, slušnosti, obtížnosti bývá v latině zpravidla indikativ (praes., imperf., perf., zřídka plqupf.), který se překládá do češtiny buď indikativem, buď kondicionálem; výrazy, jimiž takový úsudek bývá pronášen, jsou některá slovesa (possum, děbeó, licet, oportet, decet, necesse est)t gerundivum s tvary slovesa esse, a také některá adjektiva s tvary slovesa esse, která mají příbuzný význam (aequum, par, Wstum est; melius, optäbilius est; longum es/); difficile est = jest, bylo by nesnadno, těžko. — (588.) eÖ —quod, tím — že. (Koř. 385, 2.; Hrb. 437, 1.) de-cipiö, ere, čepí, ceptum, [capiöj, podvésti, oklamati. Sestav! sed (populum Romanům) eö děceptum (esse) \\ quod neque intel-legeret Jj (quidquam) commissum (esse) ä sě |] neque putäret || sine causä ti m end um esse. ö committere, (740.), dopouštěti se (něčeho), spáchati (něco), zaviniti (něco). neque — neque, ani — ani; neque = \ a ne; ne-quidetn = ani; neque — et i ■— jednak ne — jednak; (při sesta-i ven í dej ve druhém členu I v Češtině zápor do věty vedlejší, jako by v latině bylo: quod neque intellegeret... et pu-, tSret || nön esse timendum sine causa). (262., 875.) tintendum est, (coniugätiö periplira-stica passívá), jest třeba se báti, obá- ■ vau* intellegere, (525.)*, quod neque intel-\ legeret (quidquam) commissum (esse) ä se, neque putäret sine causä timendum esse, protože jednak nepozoroval, neznamenal, (že něco bylo od něho spácháno —) že něco spáchal, že se něčeho dopustil, jednak se domníval, že bez příčiny není třeba se obávati. quäré = propter quod; cur; quáre timěret = proč by se měl (čeho) obávati. — (739.) quod St, tato spojka pomocí re- 770 lativa spojuje úže větu podmínečnou spředcházející m), a jestliže; jestliže pak; jestliže tedy; kdyby tedy. — (49.) ob-lív!scor, set, lítus sum, zapomenouti; (předmět osobnív gen., předmět věcný v gen. a akus.). contumělia, ae, f., urážka, hana, potupa ; veterís contuměliae obtívíscí. zapomenouti na (onu) starou, dávnou potupu, urážku. de-pönö, ere, posul, positum, skládati, odkládati; memoiiam alicuius rét děponere, (upomínku na něco odložiti, zapuditi —) něco vypustiti z paměti. num, zda, -li; (očekáváme odpověď zápornou). nu m (populum Romanům) posse? — Tento acc. c. inf., uvedený tázací částicí num, byl by v přímé řeči řečnickou otázkou, na kterou jest zde možná jedině záporná odpověd. Otázka položená tak, že mluvící neočekává odpovědi na ni, nýbrž otázkou svou něco důrazně oznamuje, slove otázka řečnická; řečnická otázka rovná so tedy smyBlem větě oznamovací. V řeči nepřímé řečnická otázka vyjádří se vazbou acc. c. inf.; num populum Romanům posse děponere memoriam? zdaž může národ římský vypuBtiti z paměti? (smysl: nemůže). (426., 714.) 775 recens, entis, nedávný, nový; memoria recentium iniüriärum, (gen. předmětný), upomínka na nová příkoří; memoriam recentium iniüriärum děponere, vypustiti z paměti nová příkoří. invituS, (454.); eö invito, proti jeho vůli (t. j. proti vůli národa římského). temptare, 1. ohmatávati; sahati na něco; 2. pokoušeti, znepokojovati; 3. pokoušeti se (o něco), podniknouti (něco); quod temptássent iter per provinciám per vim, že se násilně pokusili o cestu, o průchod provincií; že učinili násilný pokus projíti provincií; temptássent, {coniuncf. oblí-quus). — (48.) per vim, (356.) násilím, násilně. (222). (228.) iO vexäre, sužovati, trápiti, utiskovati; quod vexässent (— vexävissent, coniunct. oblíquus)), že sužovali, utiskovali. Ambarri, (600.). eödem, tamtéž na totéž místo, k témuž cíli. pertinére, (39., 78.); (zde:) týkati se, vztahovati se, směřovati; eödem per-tinetf směřuje k témuž cíli, má týž účel (/. /. že jest třeba je potrestati). quod, (718). i5 glorloť, ärľ, átus, sum, honositi se, vychloubati se, chlubiti se; (aliquä re, něčím); quod gloriärentur, co se toho týče, že se vychloubají; že pak, jestliže pak se vychloubají; gloriärentur, (coniunct. obbjquus). Insolenter, [soleö], neobyčejně, nesmírně, přílišně; (oonosive). Tiiferre, (675.); iniüriäs ínferre ali-cuT, bezpráví, křivdy piisobiti, Činiti někomu, páchati na někom. — (519.) ad-mírärí, diviti se, podivovati se; quod admírärentur, (coniunct. oblí-quus), vzhledem k tomu* že se diví; Že pak (jestliže pak) se diví. Sestaví et quod (Helvetií) admirären-tur li sě (t j. Helvetiös) tam diu iniüriäs intulisse (populÖRömä-nö), a že se diví, že tak dlouho křivdy, bezpráví činili, páchali; (admírärentur, coniunct. oblíquus). impüne, [poena], beztrestně I (srv. facile = snadno). Sestav! deôs enim immortalěs cönsu-Čsse (— consuěvisse) concědere in-terdum secundiorěs rěs et diüturniö-rem impünitätem his (hominibus) |! quos vělint ulciscí pro scelere eorum |] quo [= üt eö] gravius (hi) homines doleant ex coinmütiitiöne rěrum. nam, enim, namque, etenim neboť za- 790 jisté, totiž, -f; (spojky příčinné nam, namque, etenim bývají v čele věty; spojka enim bývá ve vět č na druhém mi b tě). con-suěsco, ere, suěví, (sue čti -své-), zvykati; constiěvt (perfectum logicům; Hrb. 400, 2.; Koř. 344, 2.), jsem zvyklý, mám v obyčeji. concědere, (415.); (zde:) postoupiti, ponechati, povoliti; dopřáti, propůjčiti. consuěv? s infinitivem — obyčejně, zpravidla -\- indikativ; deös cön-suěsse concědere, že bohové obyčejríě, zpravidla dopřeji — že dopřávají. ' (791.) interdum, časem, někdy. rěs secundae, pl. f., štěstí; rěs secun- 795 diorěs, větší štěstí. Impünitäs, ätis, f., beztrestnost. — (789). diüturmis, 3., dlouho trvající, dlouhý. ulciscor, scí, nltus sum, mstíti se; ü7~ císcor aliquem, mstím se někomu; pro aliquä rě, pro, za něco; trestati někoho za něco; quôs vělint ulciscí pro scelere eörum, jimž se chtějí mstíti, jež chtějí potrestati za jejich zločin, zločinnost; vělint, (coniunct. obi). — (680.) scelus, eris, n., zločin, zločinnost, bobá-prázdnost. . 42 ffi quo gravius — at eÔ gravius, aby tím tíže; (aby tím více ...) doled, ěre, ui, doliturus, 1. cítiti bolest, trpěti; 2. želeti, litovati, rmoutiti se; gravius dolore ex aliquä re, tíže, více se rmoutiti z něčeho, želeti něčeho. commütätiö, Önis, f., [mütäre], změna, proměna, převrat; commütätiö rerum, proměna, převrat okolností, osudu, id ita est; ea ita sunt, tornu tak jest; to tak se rná; věci takto se máji. ctím, (spojka připouštěti, concessívum, s konjunkt. podle souslednosti časové), aČ, ačkoliv; cam ea ita sint, ( tarnen ..., ačkoliv tomu tak jest, ač se to (věci) takto má (mají), přece = přes to. — (UM.) ab fis, (t. j. Hel ve ti is) sibi (t. j. CaesarT). obses, (5/6.). 8? obsiděs dentur, (I; o n j u n kl, za f. u t. I. řeči přímé; 529), budou-li dána rukojmí (od nich); (aktivně') dají-li rukojmí. utl {—_ ut) (Caesar) intellegat || (eös) facturós (esse) ea |j quae pollice- antur, aby poznal, že vykonají to, pco slibují; aby poznal, že plní svůj slib, své sliby. satisfacio, ere, feci, factum, zadost učiniti, uspokojiti, vyhověti; satisfacere alicut dě iniuriis, někomu dáti za-dostucinění za křivdy; si ílaeduís, item si Allobrogibus salisfacianty dají-li Haeduům, jakož i Allobrogům zadostuěinění; satisfaciant, (k o n-junkt zástupný za fut. I. řeči přímé; 529.). ipsls, t. j. Haeduís. 810 iniuriás ínferre alicuí, (787.); quäs ipsís intulerint, (coniunct. obliquus, v přímé řeči bylo by intulc-runt), které jim samým způsobili, na nich samých se dopustili, spáchali. päcetn facere, (707.). mäiöres, {733.).. In-Stituö, ere, ui, [statuö}, postaviti; ustanoviti; vzdělávati, naučiti; Hel-vetiôs ä mäiöribus ita institülös esse, že Helvetiové lak byli od předků naučeni, vychováni; že předkové tak naučili, vychovali Jielvety, takovou zásadu vštipili Hclvclium. cónsuěsco, (793.); tili 0~ at) cönsa- 815 ěrint accipere, nôn dare, že jsou zvyklí přijímati, dostávati, nikoliv dávati, consuěrint = consuěverint. testis, is, m., svědek. responsum, i, n., odpověď; höeresponsö dato, dav tuto odpověď; takto odpověděv; po této odpovědi; (abl. absoL; 687.), (424.) dis-Cědo, ere, cessi, cessum. 1. rozcházeti se; 2. odcházeti, odejíti, vzdálili se. Kap. 15. rť-. t- poste r o dle, příštího, druhého dne; den potom. 20 castra movere, táborem hnouti; dále táhnouti, vytáhnouti; castra piinero, táborem so položiti; rozbili tábor; castra habere, polem ležeti, tábořili; eantris sě teuere, v táboře se zdržovati, tábora neopouštěti; castra muntre, opevniti tábor; exercitam ca~ strís continěrey vojsko držeti v táboře (pohromadě). ad numerům quattuor milium, počtem ke čtyřem tiBicům; počtem asi čtyři UbÍco; (předložka ad klade se o přibližném poetu). — {244.) Spoj! cquitähim, quem habebat coň-ctum. i to omnis provincia, celá provincie; (li.). ex Haeduís atque eörum socils, z ú-zemí Haeduu a (z území) jejich spojenců; (HaeduTs, socils, 23.). j cögere, (244.); equitätum coäctum ha-I boo ex HaeduTs, jízdu (jezdce) jsem \ sebral z (v) území Haeduů. — (ß\ o-I veso habeö spojené s parti- i cipiem perf, passiv, vyjad- ! řuje stav vzešlý z doje dovr- ! / š e n é h o.) j25 prae-tnittö, ere, míst, missum, poslati I napřed, předeslati. | equitätum, quT videant, (vazba podle i smyslu, constructio ad sensmn), — equitěs, quí videant, jízdu, ahy vi-, děla, spatřila; jezdce, aby viděli, j spatřili; qui videant, (octa relativní \ účelová); qui—- ut(ii) videant. (361.) — Constructio ad sensum, vazba / podle smyslu záleží v tom, že přísu-; dek, v našem případě zájmeno vztažné, pronáší se plurálem, a c jméno hromadné, k němuž se vztahuje pří-sudek, v našem případě zájmeno vztažné, jest v singuláru. (tOt.) pars, (708.); qu&s in partes, na kterou stranu, kterým směrem. iter facere, táhnouti. quí, (telat, spoj.), — ii autem, ti však.! 830 cupide, dychtivě, horlivě; cupidtas,1 příliš horlivě. Tn-sequor, í, secutus surn, následovati; I stíhali, pronásledovati. I alienus, a, um, 1. cizí; 2. nepříslušný, nepříležitý, nepříhodný, nevhodný; aliěnó" locô, na nepríhodném, nevhodném místě; (alienus —inľquus; opak: suus — přiměřený, vhodný, příznivý; suö focö~na příhodném místě). Iágmen, /«w, n„ lagere], 1. lažeot, lah; j 2. tah, zástup, dav; vojsko na po- j chodě, voj, ■ i novissimus, 3-> (časově:) poslední, i I (místně:) poslední, krajní, nejzazší; 1 novissimum ägmen, zadní voj. (842). pauci, ae, a, málo, několik málo, h8- 835 kolik; et paucí dě nostris ůadunt, a 1 (při tom) několik málo {%) našinců padne; dě nostris = ex nostris nebo nostrum; nostň, drum, (be významu I subst), našinci, naši vojáci, naši lidé, naši krajané, naši přátelé. (846.) I quo (rel. spoj.) proeliö, tou bitvou. (49.) tollÖ, ere, sustuli, stiblätum> zdvihati, pozdvihnouti; povznášeti, povyšo-í váti; stiblätus, 3., zpyšnélý. zpyšněv, — (288.) -,:.---------------- pro-pellö, ere, půli, pulsům, hnáti; l zaháněti, zapuzovati; tantam tnulti-tfidinem equitum qiwigentís equifi~ bus pröpellere, tak veliké množství, tak veliký počet jezdců zahnali (na útěk) toliko pěli sty jezdci; (2tO.): eqnitibus, abl. instr. audäcter, [a u d á x], srdnaté, směle; odvážlivě, drze; audäcius, směleji, odváž nvěji. sub-sisto, ere, slili, zastavili se, ata- B40 nouli; zastavovali ae. nonnumquam, Časem, častěji; (= inter- dum). (484.) Tiovissimö ägmine, (abl. instr.; 834), zadním vojem; (zde možno přeložiti:) svým zadním vojem. lacesso, ere, ivľ, ítum, lákati; drážditi, popouzeti; proeliö (abl.) lacessere, k boji drážditi, popou/.eli. I coepT, coepisse, začal jsem, počal jsem. con-tineö, ěre, nt, aliqtiem ab aliquä 845 i rě, zdržovati někoho od něčeho. — j (114.) sul, oním, svoji druhové, přátelé, lidé; svojUvojáci. (725.) I satis habere, míti dosti na něčem, spokojovali se; sařis habeö -\~ infinitiv (probibčre) mám dosti na tom, že ...; postačuje mi, že ...; spokojuj» se, žo ... (překážím, zabraňuji). praesentla, ae, f., přítomnost; in pru»-sentiä, pro přítomnost, na ten. 6aa, pro tu chvíli. 44 k <■ -. prohibeo allqaém aliqaä re, zdržuji ně-■■ koho od něčeho; překážím, zabraňuji někomu v něčem. (58.) rapina, ae, f., frapiöj, loupež; loupežení. pabulätiö, önts, f., pícování; (plur.:) výpravy pro (na) píci. (874.) Sestav! Haedul dicere (— dicěbant) l| (acc. c. inf.) frümentum cönferrl, comportärí, adesse; (spojeni asynde-tícké). circiter (příslovce) quindecim dies, asi patnáct dní; (akus. míry časové). üü ~ ut (výsled.), že. — (299J nostrum prľmum (doplň); ägmen. ínter-sum, esse,fuľ, býti mezi něčím. — (55.) ample, objemně, rozsáhle, hojně; am-plius, více. quíní, ae, a (číslovka podílná), po pěti; pokaždé pět; vždy pět; sění, ae, a, ■ po šesti, po každé Šest, vždy šest. — quinis, sents tňílibas jsou ablaí. srovnávací. nön amplius quíní s aut senís mílibus passuum interest, mezi (něčím) není více, není vělší vzdálenost než vždy pět nebo šest tisíc kroků. — (Číslovky podílné jsou zde po-loženyproto, žesetento stav denně opakoval.) passus, (148.). interim, zatím, mezitím, (i.j. za toho 15denního tažení). totidiě, denně, každodenně. flägitäre aliqiiem aliqnid, (dú tklivě) Žádati, vyžadovati od někoho něco; flägitäre jest zdo infinitiv historický; podle obdoby historického praesentu bývá v hlavních větách položen infinitiv praesentní íc živému vylíčení minulé události; tento infinitiv významem svým se rovná indikativu imperfekta, slove pak infinitivns hi-atoricus nebo descriptions (Hrb. 399); . pozn. 1.; Koř. 346, 1, pozn, 1.); flägitäre — flägitäbat ~ du tkli ve žá- dal; (podobně ve 4. paragrafu této kapitoly:) Haedui dücere, dicere = Haedui důcebant, dicěbant. — Sloveso flägitäre má častější vazbu: aliqnid ab aliquö. — (884., 885.) publice, veřejně; jménem obce, (úředně). (681.) pollicití essent (konjunktiv cizího mi-/ -, není, coniunct. subtect; p o d 1 e m i-nění podmetu věty řídicí), ~ slíbili. propter (předl, sak.), \.(místné:)b\ízko, 8(i5 vedle u (něčeho); 2. (o příČiné): pro (něco). (493.) frígus, oris,n. ffrígeoj, zima, chlad. mráz; plur. F r I g o r a — chladné, studené podnebí; (plurál frigora poukazuje zde buď na dlouhé trvání mrazů nebo na jejich tuhost). ponere; positus sum = ležím, septentrioněs (73.); quod posita est sub septentriönibus, protože leží na sever. ante, (příslovce), dříve, svrchu; (viz kap. I., §5.!). (187.) ut dictum est, jak bylo řečeno, po- 870 věděno. nön modo non — sed ne... quidem, nejeti ne — nýbrž ani ne. (679.) frümenta (plur. o obili v klasech na poli), osení; (singulár ozrní sloužícím k přípravě mouky a p.). (166.) mätürus, 3., zralý; frümenta mätüra non (zde: = nöndurn) erant, osení nebylo ještě zrale» dosud nedozrálo. pabulum, f, n. píce,1 krmivo. (851.) ne-quldem, (záporka, popírající 875 důrazné slovo, jež se klade mezi ne a quidem), ani. (766.) sup-petô, ere,wľ (iľ), itum, 1. býti pohotově, býti po ruce; 2. býti v hojnosti, býti v zásobě; satis magna cöpia pabulľ suppetit, dosti veliká, dostatečná zásoba píce jest pohotově; dosti píce jest v zásobě. —- (164.) 45 Sestav! ůti autem eö frümentö, quod (relat. zájm.) ... subvexerat, Caesar minus poterat proptereá, quod (spojka důvod.) averterant. íítor frümentö, (Koř. 278; Hrb. 371), užíti, použíti obili. sub-vehö, ere, uexí, oectum, vézti zdola nahoru; frümentum flümine nävibus (abl. instr.) subvexerat, obilí po řece (proti proudu) na lodích dovezl, přivezl, dal přivézti; (actívum causati-vum; Arari (ablat.J), (624.) (432.) mínus possum, méně mohu, mám menší možnost = takřka, skoro ne-: mohu. proptereä, quod, (30.). ä-vertÖ, ere, verti, versnm, odvraceti, odchýlili; iter ab Aran äoertere, cestu od Araru odchýliti = odchýliti se, odbočiti od Araru. dis-cědere, (818.), odejíti, v z d á 1 i t i se. nölö, nolle, nôluľ, [ne-voloj, nechtíti. dücere,protahovati, prodlužovati;diem ex die aliquem dücere, den ode dne někoho (průtahy) meškati, zdržovati; Haedui (eum = Caesarem) dücere, Haeduové jej (průtahy) meškali, zdržovali; dücere, inf. historický, (862.). dicere, (inf. historický), (884.). cön-ferö, fcrje, tuli, collätum, dohromady snášeti; frümentum cönfertur, obilí se snáší, (totiž: z dědin). com-portäre, snášeti, svážeti; frümentum comportätur, obilí se sváží. ad-sum, esse, af-fuľ, af-futürusr jsem zde, jsem tu, jsem přítomen; frümentum adest, obilí již jest tu. Sestav! ubi (Caesar) intellěxit || (acc. c. inf. sc diütius duel || (acc. c. inf.) et diem ínstäre |] quo diě oporterct || (acc. c. inf.) frümentum měliri mi-litibus U (abl. absol.) eonvocntis prin-cipibus eörum, in his Diviciäcö et Liscö, I] (hiau. veta) graviter eos accusal. Sestaví principibus [| quorum mägnam côpiam (Caesar) in castris haběbat Sestav! Liscö H qui (t j. LfecnsA prae-erat summö magisträtüi ]| quem (L j. magistrátům) Haeduí appellant ver-gobretum )} qui (t j. magisträtus nebo vergobrětus) creätur annu-us et habet potestätem vitae necis-que in suös. ubi, (spojka čas. s ind. perf.), (271.). intellegere» (528., 696.). 8«) diu, dlouho; diütius, 1. déle; 2. příliš dlouho. dücere, (884.); diütius dqcor, příliš dlouho, příliš dlouhými průtahy jsem meškán; příliš dlouho jsem zdržován. Tn-stö, are, stitt, instatürtis, 1. státi na něčem; 2. býti blízko, nastávati. diem, quo diě; (Caesar rád opakuje podst. jméno ve větě j vztažné; do češtiny přelož I pouze prvé diem!); (314.). | mětior, iri, měnsus sum, měřiti, od- 895 měřovati; (zde v passivním významu; srv. kap. 11, 4 děpopu-lätľs). oportet, ěre, uit, sluší se, jest slušno, jest dlužno, má se; (zde jest spojeno s vazbou acc. c. inf. praes. pass.); oportet II frümentum měttri militibus, obilí má se vojínům měřiti; oportě-ret, konjankt. nepr. závisí., přelož indikativera přít. času; (Hrb. 388, a; Koř. 422, b). — (234.) con-voeäre, svolávati, povolávati, shromažďovati; convocatis principibus, svolav náčelníky. eörum, ť j. Haeduörum. cöpla, (zde — numerus), počet. (103.) in his — mezi nimi. 900 Liscus, F, m., LisUus, velmož haeduj-ský, jenž byl v čelo nejvyššímu úřadu haedujskému; DwiciäcÖ (190.) et Liscö (convocatis), (povolav) Diviciaka a Liška. magisträtus, üs, m., 1. úřad; 2. úředník; summö magisträtüi praesum, 46 . praeesse, praefui, býti včele nej-• vyššímu úřadu. |yergobrětus, f, m., [vykonavatelpráva], L' vergobret; (název nejvyššího | ' f úředníka haedujského); (kelt- I ské slovo). ffl'j appelláre aliquem vergobrětum, (vazba f dvojího akus.), nazývati někoho ver- \ '■ gobretem. . ÍW5 annuus, annua, annuum, roční, jedno-f. ' roční- ' creare, voliti (na úřad); crepr annuus ľ (doplněk), jsem volen ročně, na je- ]■ den rok. nex, necis, f., násilná smrt, vražda. potestás,ätis,f., moc (nabytá, na př. u úředníků volbou; vnitřní přirozená moc, síla--potentia), potestás vitae necisque (gen. obiect); moc nad životem a smrtí; potestás in mos, moc nad svými poddanými, nad svým národem. (846.) ac-eüsäre, fad, causa/, 1. žalovati, žalobu vésti; 2. stěžovati si (do někoho), dávati vinu, činiti výčitky; graviter accüsäre aliquem, trpce si stěžovati na někoho; těžké výčitky Činiti někomu; (convoeätis eÖrum příncípibus graviter eös accusal místo očekáváno ho convocüiös eÖrum prln- ipsum esse Dumnorigem ... (přeloží) že pravě Dumnorix to jest, muž ... ■ (jaký ?)...— (Smysl: i p s u m esse Dumnorigem, quem désígnärl-i s e n t i ě b a t.) summus, 3., [súperi. ód super], 1. (místné:) nejvyšší', nejhořejší; 2. (po- j stavením, mocí:) nejvyšší, svreho-j vaný; 3. (intensivně:) nejvyšší, svr-i chovaný, největší, krajní, audäcía, ae, t, odvahíi, odvážnosl, srdnatost, zmužilost; (s přťhanou:) smělost, upovážlívost; vir summä audäciä (abl. qual), muž svrchované, krajní smělosli; (abl. quäl, možno přeložiti též jménem příd.:) muž svrchovaně, krajně smělý; (abl. qual. zde jest přístavkem závislým přímo na vlastním jméné; v češtine přidej jméno obecné: muž). i grätia, (500.); vir magna gratia, muž J i veliké oblíbenosti, přízně, vážnosti; muž velice oblíbený; muž (ěs/cí se veliké přízni, vážnosti. CUpidtis, 3., žádostivý, dychtivý (něčeho), toužící (po něčem); (830.); (spojeni asgndetiché; 22.), novae rés, f., plur., novoty, nové po- 9í měry, změny, převrat; (kap. IX., 3.). propter, (49i)., 865.). llberälitäs, atis, f., 1- šlechetnost, ušlechtilost; 2. laskavost, vlídnost; 3. štědrost; (kap. IX, 3.). compliirés (479., 562.); complurěs an-nos, (akusativ míry časově), po více let, po delší řadu let. portÖrium, u, n. [portus], (prístavní)/ clo; clo. reliquus, 3., (51,, 277.). mi | vectígal, ätis, n., abl. sg. -f, nom. plur. •ia, (poplatek z povozů, mýtil é);daň (poplatek placený státu za užívání obecního majetku, na p r. za užívání s t á í-n í c h c e s t, mostu, p ř í s t a v u, n á-jemné z polností a pastvin); í plur. príjmy (státu), důchody (státu). red-ímô", ere, emí, emptuni, [emere}, vykoupiti; najmouti; aliqaid redem-ptum habeö, mám něco pronajato, mám něco v nájmu. — (824.) fpretimn, ii, n., cena; parvö preliö re* ' diniere, najmouti za malou, levnou cenu. — Při slovesech koupe n prodeje, na př. „emere, redimere, koupiti, vendere, prodávati, uě-neö, venire, býti prodáván, stare, cönstäre, esse, státi něco, býti za něco", cena ať u r vit i ať neurčitá na otázku: jak draze'.' bývá vyjadřována: \. ablative m i substantiv, (n a p ř. "prežitím, cena, pecünia, peníze a pod.); 2. abla-I tiuetn adjektiv, (n a p ř. magno, plii-rimö, parvö, minimö, niltilö, permäg-gnö); 3, čtyřmi genitivy: plüris, minöris, gaantí, tantí. Tento abla-tiv (genitiv) sluje ablaiwus (ge-nitlvus) pretii, ablativ (genitiv) ceny. proptereä qoöd, (30.). 51 j 000 nemo, gen, nullius, dar. nemini, akus. neminem, abl. nüllö, [ne, homö], nikdo. audeÖ, ére, ausus sum, (semideponens), míti odvahu, odvážiti se, osměliti se. íiceor, ěrí, lieitns sum, podávati (při dražbě); illö licente (abl. absol.), jestliže onen podává (při dražbě). contra Hcěri, (při dražbě) více podávati (proli někomu) = přihazovati (na někoho). Sestav! (Caesar reperit) || (acc. c. inf.) (Dumnorigem) his rebus et auxisse suain rein familiärem et eompnrävisse , mägnäs facilitates ad Iargiendum. / augeö, ere, aii.xi, nudum, rozmnožiti, üsudek; vulgi existimätiö, veřejné mínění. vulgus, f, neutr., obecný lid. Sestav! (Diviciäcus dixit) || quod sí quid gravius aecidisset eí (Dumnorigí) ä Caesare |j cum ipse ( - Divioi-äcus) teněrel cum (—: tan t um) locum amicitiae apud eum (== Caesar e m) II (acc. c. inf.) neminem exT-stimätürum esse \\ (acc. c. inf.) [id] factum [esse] nön suä (=-Divici-$■ äcí) voluntäte. — Nezávisle: Divici- f äcus dixit: Ego tarnen et amöre frä- l' ternÖ;et existimätiöne vuigí commo- Y veor. Quod si quid ei (=Dumno- ;:■ rigi) ä tě, Caesar, gravius aeeiderit, [■ cum ego eum locum amicitiae apud , , tě teneam, nemo existimäbit (id) nön meä votuntäte factum ease. quod sT, (770., 49); si quid, (75!)., 1042); (Kor. 330., Hrb. 445); aeeidit, í (1043); gravius, (1133); quod si aecidisset (zástup, konjunktiv za ,, E u t. Ií. ř e c i p ŕ í m é, ř í d. s 1 o v e h o , včasevedlejším: obsecräre coepit nebo doplnené dixit; konj.přelož budoucím Časem; 529), jestliže tedy se stane. cum (adversaf), kdežto; an; cumip.se (—Diviciäcus) teněrel, an sám uYží, jest . . .; (cum adversativum pojí se vždys konjunkt. podle souslednosti Časů); (nezávisle: cum ego teneam); (teněret, co-niunct. imperf.,- protože říd. sloveso obsecräre coepit nebo doplněné dixit jest v čase vedlejším). teneö, ěre, úi, držeti; eum (— tantuin) locum amicitiae apud aliquem teneö, jsem s někým v takovém přátelství, v takovém přátelském poměru. — (Sru. XVtIL 8.: in antiquum locum grätiae; 1041) 1160 voluntas, (406., 1091), vůle, souhlas; id factum est nön meä voluntäte, to se nestalo s mou vůlí, s mým souhlasem = to so stalo bez me vůle, bez mélio souhlasu; (sua t j. Divi-ciäci, nepřímý vztah). Sestav! (Diviciäcus dixit) || ,.. et ex e;> rě futurum [esse] || ut animi totnis Galliae averterentur a so (=-— D í vici-ä cö). qua (rel, ttpoj., 49.) ex rě, a proto. animí totíus Galliae, (40., 1098), =---celá Gallie. tötus, a, urn, gen. totius, dat. töii, celý. všechen. ä-vertö, ere, verti, versum, odvraceti; ävertor, (přelož zvratným slovesem), odvrátiti se. — (881) [díxitj, futurum [esse], tili (= ut) animi 1! íi5 averterentur, pravil, že se ... odvrátí; (inf. fut. passiv, opisuje se vazbou: futurum esse ut s k o n j u n k t. praes., je-Ii řidiči sloveso v čase hlavním, s konjunkt. imperf., je-li řídící sloveso v case vedlejším;. L f u tu rum e.sse u t á ver t e rent u j' | jest opis passioniho infinitivu budou- \ cího slovesa ä v e r t e r e, jenž Inj byl: ' ä v e r s u m í r í). haec cum... v češtině časovou spojku polož na první mist" ve větě! plünbus verbis, ještě více slovy, ještě delší řečí, ještě obšírněji. — (210,. 404., 313., 384., 838., 1085) peto, ere, tvi, (it), Itum, aliquid ab aliquö, žádati něčeho od někoho, na někom; žádati někoho za něco. o něco. dexter, dext(e)ra, dext(e)rum, pravý; dextra (dexlera), ae, f., pravá ruka. pravice; (dextra, t j. m anus). prěndo, ere, prěndi, prěnsum, (= pre- 1170 hendö), uchopiti, chopiti se; dextram alictlius prěndere, chopiti se nčči pravice; prěndit (praes. hist), cÖn-sölor, ári, fäus sum, tešili, potěšiti; cönsöl&tus, potěšiv. rogäre, (405., 584); na slovese ro-gäre může záviseti v latině í>9 i věta konjunktivní neuvede-1 ná spojkou ut; (Hrb. 432.; Koř. 375, pozn. 3.); do češtiny se ! tato konjunktivní věta vybí- ! zecí překládá větou, jež jest uvedena spojkou aby; (Caesar) rogat, f Dumnorix] facial, (Caesar) žádá, aby (Dumnorix) učinil. — Kon- 1 junktivní věta, která není uvedena spojkou uř, položena jest u Caes. po slovesech: admoněre V. 49. 3.; hortárí VI. 33. 5.; mandare III. 11. 2.; imperáreW. 21. 8.; praecipere atque interdicere V. 58. 4.; pösfuläre IV. 16. 3.; pe-tere atque oräre VI. 9. 7., certiorem facere III. 5. 3.; dicere VI. 23. 7.; scribere V. 46. 4. a j. órare, prositi^ prosebně žádati; finem örandi faciö, (č i n i m k o n e c p r o-šení ~~) přestávám prositi. j Sestav! Caesar ostendit || (acc. c. inf)\ grätiam eins (=Díviciäcí) esse apud sč (= Caesaretn) tantl || (vlast, věta výslcd.) uti condönet et iniuriam rei publicae et smím do-dolörem ěius voluntätí ae precíhns. Nezávisle; Caesar ostendit: Gratia tuar Diviciäce, tanti est apud mě, uti et rel publicae iniüriatn et meum dolorem tuac volunlaťi an hus precious condönem. ostendere, (4fi7.. 1117), ukázati, pro-1 hlásiti. 1175 tanti esse, tolik platiti; míti takovou, tak velikou cenu; gratia ěius apnd Caesarom taqii est, oblíbenost, přátelství jeho u Caesara tolik platí, má takovou cenu; (volněji:) Caesar j přátelství jeho tolik si cení, si váží. Při slovesech ,,aestimäre, facere, putare" někdy i „dúcere" ve vý-zna'mu „ceniti něco, vážiti si něčeho11 , při slovesech »esse, fieri0, ve významu „míti cenu, býti zač, státi zač" na otázku „jak vysoko něco cením ? jak velice si něčeho vážím? jakou cenu mám? zač jsem? zac stojím? klade se devět g e- nitivů ceny „niägni, plüris, plv-rimi, parvi, miiwrís, minimi, tttnti. quanti, nihil?; genitivus pretii; vyjadřuje-li se cena substantivem, klade se při těchto slovesech ablativ ceny, abla-Jtivus pretii. Zde jest tantLgc-nllivus pretii při slovese esse. uti (výsled.) = ut. con-dönäre, darovati; prominouti, odpustiti. iniüria ret publicae [BömänacJ, (zde gen. předmětný), bezpráví obci učiněné, na obci spáchané. (1939.) dolor, (1137); voluntas, (406., 1091.): preces, um, f., (918). condönäre íníuríam reí publicae (gen. 1180 předm) et dolorem suum ěius voluntätí äc precibus (dat.), odpustili bezpráví obci učiněné i svůj hněv na jeho žádost a prosby; suum vztahuje se k Caesarovi, ěius k Diviciakovi. -(1177) (1193). aliquem ad sě voeäre, někoho povolati k sobě; vocaf. adhibet, (praes. histor), spojení asgndetické (22.). v Češti uč spoj obe slovesa spojkou „a" nebo „pair a pod. frätrem = Díviciäcum. ad-hibeö, ěre, ni, itum, 1. přičihovati. přikládati; 2. p ři b i r a t i, přizvati, povolávati, zváti. ostendere, vyjeviti. — (1174., 1220) re-prehendo, ere,endl, ensum, [1170]'. 1185 uchopiti; zadržeti; reprehendere ali-guid in aliquö, kárati něco na někom, u někoho; vytýkati něco u někoho; stěžovati si na něco do někoho ; něco míti za zlé někomu; (věta nepř. t á z.). in eö ~ in Dumnorige. intellegere, (528.. 696.). znamenati, věděti; (zde = scire). queror, ľ, qiiestus sum, aliquid nebo dě aliquá rě, stěžovati si na něco, i do něčeho; id queror, stěžuji si na na to, do toho; (lil.); pröpönit, quae f Ali (akus. neutr, plur.) civifäs querätur, vyloží nač, do Čeho si obec, stát (Hae-duů) stěžuje; (nepř. táz. veta). ~— (921.) proponere, (925.);vocat, adhibet, osien-dit, p/ÖpÖnit, monet, tlícit; toto spojeni asyndetic k é přelož do čeř,tiny tím způsobem, Že na vhodných místech položíš spojky, na př. a, pak, potom a pod.; spojení asyndetické jest též u vět: quae intellegat, quae querätur, jež spoj spojkou i! in reliquuin tempus, pro budoucnost, budoucně. vítäre alíquid, vyhýbati se něčemu, varovati se něčeho, vystříhati se něčeho. süspicio, (1064,); plur. suspicioněs, podezřelé činy, podezřelé skutky. Sestav! [Caesar] dícit \\ sč condönäre praeterita Diviciacô frätri. • condönäre, (1180); Caesar condönät praeterita DwiciäcÖ frätri, Caesar mu Kap. eödem die, (abl. čas.), téhož dne, t. j. kdy se konalo jednání v praetor! u Caesarove; viz kap. XVI. 6.; (asi 28. června). explörätor, (639.); exploratöres, sboru' výzvedné, ohledati. — V nepřátelském území před hlavním vojem táhl přední voj, pňmum ägmen, vzadu pak za hlavním vojem zadní voj, novissimum ägmen. V předním voji byla jízda. Úkolem předního voje bylo pátrati po nepříteli, zdržovati jej a znepokojovali. Mimo to přední voj vysílal napřed menší obhlídky, ante-cursorěs, nebo podle jejich úkolu zvané exploratöres; byly to obyčejné jízdní vojenské čety, mající za úkol zkoumati krajinu neb pohyby ne- (t.j. Dumnorigovi) odpouští minulé věci, minulé činy k vůli bratru Diviciakovi. praeterita, orurn, n,, [praeler-íre]', minulé věci, minulé Činy, skutky. custös, ödis, m., f., strážce, dozorce, hlídač; cüstödes alicuí ponere (dávati někomu strážce=) dáti někoho pod dohled. — (Caesar (/ jednal tak mírně s D u m n o- ? rigem nejen z ohledů k Div i- ' c i a k o v i, ale hlavne proto, že ; poznal, jaké roztrpčení u; Haeduů a ostatních G all ň by způsobilo kruté potrestaní ; D u m n o r i g o v o.) Sestav! ut (účel.) [Caesar] pbssit scire ' || quae (Dumnorix) agát et quibuscum loquätur (nepř. iäz. v.). agere, (706.), konati, činiti. loquor, loquľ, locütussum, (cum aliquö), mluviti (s někým); quibuscum (do češtiny přelož singulárem): s kým, 21. přáiei a podali o tom zprávu. Ještě dále ku předu pronikali jednotliví zvědové (speculätöres), & by pozorovali pohyby nepřítele. Bylo-Ii vojsko nepřátelské v zádech vojska Caesarova, [ jízda přidružovala se k zadnímu voji. j sub monte, pod horou — na úpatí hory. 1200 Sestav! Caesar, certior factus || (acc. c. inf.) hostěs eönsedisse sub monte (jak daleko?) octô milia passuum (148., 436.) ä castris ipsius (— Cae-saris) í| mísit [mílites nebo explo-rätöres] || (veta relat. účelová) qui f (— ut ii, t. j. e x p 1 ö r ä t ô r ě s)' cög- '/ höscerent || (veta nepř. tážací) quälis / esset (přelož: jaká jest) nátura mon-; tis"et quälis esset äseensus in cir-, cuitii. 61 v§&. 1205 \ 1210 1215 certior fio (640.); certior faclus,_byy zpraven; obdržev zprávu. cön-sldö, ere, sedľ, 1. posazovati se, usazovati se, usedati; 2. (o vojsku:) u s a d i t i s e, p o 1 o ž i ti s e (p o Le m). octô nííHa passuum, (a k u s. míry prostorové na otázku: f ak daleko?). ípsius — Caesaris; (Koř. 320, 2i pozn.; Hrb. 466, poza.); (tábor Caesarňv byl u S. Uomain-sous-Gourdon nad řekou Bourbince, kde se křižovalo několik silnie). cögnöscere, (1087.), vyzvěděti, prozkoumati; mísit, qui cÖgnöscerent, poslal (vojíny, výzvědné sbory, zvědy), aby' vyzvěděli, prozkoumali; poslal vyzvědět, prozkoumat. natura, ae, f., (přirozená) povaha, řás. circuitus, us, m., oběh, obvod; in cir* ciiitü, vůkol, kolkolem. äscensus, üs, m., [ad-scendere}, 1. vystupování, výstup; 2. vzchůduost; (smysl: \ a k lze n a h o t* u v y s t o u-pUi): renuntiare, (520.), podati zprávu, oznámiti. facilem esse (doplň:) ascensum, že vzchůdnost jest snadná; (volněji:) že lze snadně, lehce, bez obtíží na horu vystoupiti. vigilia, (646.). . Labiěnns, (540.). lěgatus, (541.). praetor, oris, m., 1. vojevůdce, velitel; lěgátus pro praetöre = zástupce, náměstek vrchního velitele; 2- (« Římanů:) praetor (úředník, jemuž přiděleno soudnictví). — pro (předl, s abl., zde o.zastupováni,—) místo [někoho]. legio, (385.), cum its ducibus, za vůdcovství, vedení těch; (veden jsa těmi). — Spoj: cum its ducibus, qui cÖgnöverant iter cognöscere, ohledati cestu; (1087., 1205., 163., 376.). Logům, f, n., 1. (414., 667.); 2. hřbet horský; siimmum iugum monfis, temeno, hřeben hor^. Sestav I [Caesar] iubet || (acc. c. inf.) Ti tu ni Labiěmim, lěgatum pro praetöre, äscendere summum iugum ínontis cum duábus legiöntbus et tis ducibus .. . dě tertiá vigiliá. ä-scendö, ere, scendí, scensum, (ad. senndöj. vystoupili, vylézti (na něco), zlézti (něco); iubet Labiěnum äscendere sii m mum iugum monfis, poručí Labienovi vystoupiti na temeno, hřeben hory; zlézti temeno, hřeben hory; aby vystoupil na temeno, hřebeu hory; aby zlezl... ostendit, (nepř. táz. vela) quid suT 1 consilií sit (= quid deerěverit). vyjeví, jaký jest jeho úmysl, záměr: vyjeví, co jest jeho úmyslem, co má v úmyslu, co zamýšlí; (quid suí consilií. srv. u i hi I reliqui est. . XI. 5.) — (952.) — C a e s a r ň v p I á n ; byl tento: L a b i e n u s měl obejíti horu, před kterou stáli ; H e 1 v e t i o v é, obsaditi její vrchol a napadnouti nepřítele ; zezadu, zatím co Caesar chtěl udeřiti nah zpředu. eö, ire, ivi (it), Hum, jíti; (o vojsku:) táhnouti; eödem itinere, quo hostěs ierant, touž cestou, po které (— kudy) nepřátelé byli táhli; (cestou přes Sainf-Vullier, řeku Bourbince a Bois du Leu). contendere, (375., 545.), spěchati, pospíšili; kvapně táhnouti. Publius Cönsidius, náčelník výzvědného oddiín jízdného, zkušený setník ve vojště Caesarove, který pokládán byl za velmi zběhlého, ve vojenství; dříve sloužil ve vojsku Lucia Kornelia Sully, potom ve vojsku Marka Liciuia Krassa. Byv poslán na výzvědy, za svítání přižene se k Caesarovi a oznámí mu, že horu. 220 62 ; kterou měl obsaditi Labienua, mají v držení nepřátelé. Jak se ještě téhož i dne poznalo, Publius Konsidius se . I zmýlil, pokládaje legie Labienovy .; za nepřátele- mlHtaris, e, vojenský; res mľlitaris^ vojenství. 1225 peritus, 3., zkušený, znalý, zběhlý; perítissimus (elativ) reí militarise velmi znalý, zběhlý ve vojenství; velmi zkušený válečník. habere (s vazbou dvojího ukusaliou), pokládati někoho za néeo; (536.); habeor (passiv,, s vazbou dvojího nominativu), jsem pokládán za (někoho, nějakého); habeor peritus, jsem pokládán za zběhlého. in exercitÜ esse, býti, sloužiti ve vojsku; konati službu vojenskou ve vojsku. Lucius Cornelius Suíla, známý diktátor, protivník Mariův a strany lidové, žil v 1. 138—78 př. Kr. Za diktatury Sullovy Caesar opustil Řím. posteä, potom, nato. in (exercitn) Marc7 CrassT, t. j, za i230' války se Spartakem. j Marcus Liciníus Crassus, římský bo~ ! hác, s nimž Cn. Pompěius a C. Julius i Caesar uzavřeli r. 60 př, Kř. t, zv. první triumvirát; padl"v Sýrii r. 53 př. Kr. — (Caesar vrhá touto poznámkou hanu na důstojníky zeškoly Sullovy aKrati-s o v y, uváděje P u b I i a Kon-s i d i a.) praemittere, (825.), poslati napřed. Kap. 22. íuxj/ttcis. f., světlo; (denní) světlo; prima luce, za svítání, na úsvite. summus möns, vrchol hory; (Koř. 204, pozn. 1.; Hrb. 298, pozn.). — (1322., 1326). 1235teněre, (lí59.), držeti, zaujímali; míti obsazeno, obsaditi; möns tenélur ab aliquö, hora jest obsazena od někoho, někým; hora jest v držení někoho. Sestav! (tři věty časové:) 1. cum summus möns teneretuv (přelož aktivně!) ä Labiěno, 2. (cum) ipse (—Caesar) abesset ä castrifTrítfstium nön longius mille et quingentis pas-# sibus, 3. neque (cum) aut adventus ipsíus (— Caesaris) aut (adventus) Labien! cögnitiis esset, || (hlavní veta:) Cônsidýjs ... accurritj (lícit... nön longius mille et quingentis pas-sibus = nön longius quam mille quingenlös passüs; (passibus> abl. comparat.); nön longius absum ä cas-tris hostiam quam mille passüs. ne- jsem dále od tábora nepřátelského ■ - nez"tisic"kröku..~ (US., 436., 1292.) neque aut — aut, a ani — ani. — (727.) ut, (870.). captivus, í, m. icapiój, zajatec (válečný). com-periö, ire, peň, pertum (aliquid 1240 ex nebo ab aliquö), zvěděti (něco od někoho), dověděli se (něčeho od někoho). posteä, (1229.). adventus, (391., 1035.). Cögnöscere (1063., 1087, 1125., 1205., 1217.), (zde:) zpozorovati. ad-mitto, ere, misí, missum, pouštěti (volně), popustiti; equum admitteie, pustiti koni uzdu; equo admissó (abl. instr.), (plným) tryskem. 9 ac-currö, ere, c.nrň, cursum, přibíhati, 1245 přikvapiti, přihnali se; accurit, dícit, (asyndeton). Sestav! dieit || (acc. c. inf.) niontem teněfi ab hositbus— (která horo?) '■'tľ-% if i quem. I voluerit I závist,, IvčoStiÄ [s kou- ,*& obliqüjl oélle ___ apoj- quem & Ubitno" occup&rľ oolueritA ab AoÄÍibua íwírf, praví, ofcnámí, že I hora, |1 (kteriAtby bylR od Labiena obsftrena, ohtél *■) kterou chtMmlti rou""podl« přáni Coeßarova měl La-| bienna obsaditi« kterou Caesar ulo-' žil Lablonovl obBaditi H jest obsazena od nepřátel, lest v držení nepřátel; (u r v. 63 A). cognosce« ßliqtiUl ex (ab) aliquö rě, poznati noco po něčem. Sestav 1 (Cóusidius dlcít) \\ (acc. c. inf.) se cöguövisse id. Galllcus, 3., gallský. insigne, is, n-, 1. plizr. -ia, znak, od-xnak; (míněny jsou jednotlivé' ozdoby výzbroje, zejména ozdoby helmy). :50 proximus, 3,, (168., 347.). collis, is, m., [celsiisj, pahorek, kopec. sub-dücö, ere, rfüxi, ďticfum, t. (zei spodu) táhnouti vzhůru, vytáhnouti I do výše; 2. zdola vyvésti, odvésti; (praes. histor.). aciěs, ei, f, 1. ostří, hrot; 2. (o vojsku:) šik, bitevní rada * (radové) vojsko, voj. ín-struo, ere, xi, cíurn, vystavěti; zříditi, uspořádati; aciem Instruere, zři-diti bitevní šik, sešikovatí vojsko. — (Spojeni asyndetické.) 1255 ut, (870.). prae-cipiö, ere, cěpí, ceptam, \. napřed j bráti, napřed se chápati; 2. (metafor.:)! nařizovati» rozkazovati. proelhim, (55.). ně ,.., nisi..., aby ne ..., leč by ...*,, (kladné:) aby jen tehdy..., kdyby...; aby jen tehdy . .., jestliže ... ■i prop e, (předl, s akus.), blízko, po-1260 i blíže něčeho- vldere; uísae essení (zástup, konj. ' za íut. tt-.v pífclož českým ča-sem budoucím; v češtině pro lepší porozumění přelo?, sloveso rodem činným; p o d m Ě-tem tu bude „Labiěnus"), flnö tempore, současně, najednou, zároveň. undique, odevšad, se všech strnu; (113., 245.); (zde:) zpředu i zezadu. fič, (127., 529.); nt impetus fieret, aby (tak) se útok stal, aby (tak) bylo udeřeno, — Přímo: Caesar praecě-pit Labiěno: „Nôlí proeliuin v. o m m Í11 e r e, nisi m e a e c ö p i a e p rop e c au t r a hostium vísae e r u n t, u t impetus fiat u n d i-que ünö tempore. |Oecupäre, (1246.); monte occupató (abl. 1265 absoL), když hora (od něho) byla obsazena; obsadiv horu. nostri, örum, m., našinci, naši vojínové, naši lidé; (s r v. 725., 846.). exspectáre, (617.). abs-tineÖ, ére, uľ, tent nm, alíquä rě, zdržovati se uěČeho; proelio absti- I «piv, zdržovati se bitvy, nedávati se, nepouštěti se do bitvy, do boje; (==proeliuni nön commHtere). dSnique, konečně, teprve. muító dié, pozdě na den; když _den 1270 již velice pokročil. explörätöres, (1199.); per, (1108.). Sestav! Caesar cognovit |) (polysyndeton) (acc. c. inf.) et montem te-Yiěň á suis (militibns) || (acc. c. inf.) et Helvetiôs móvisse castra U (acc. c. inf.) ei Cónsidium, perterritutn ti-inöre, renuntjávisse sibi (= Cäeaan) pro viso (id) || (věta vziaz.) quod nön vidisset (coniunct. obi., prelož í n dik.!), cognöscere, zvěděti, dověděti se. / suí, örum, m., (725.,846.). L/ castra movere, (820.), táborem (se) hnouti; odtáhnouti, dále táhnouti. í 275 per-terreö, ěve, uí, itam, postrašiti, zastrašiti; (1062.); timöre perterritus, strachem postrašen, poděšen = ze strachu. vTsum, i, n., [viděref, uviděná, spatřená věc. pro, (předl, s o.hl,140.), (zde:) jako, jakoby. renüntiäre, (1209.); aliquid pro visö renuntiäre, oznámiti něco jakoby věc viděnou; oznámiti něco, jako by to byl (skutečně) viděl. Sestaví Caesar sequitur hostěs eö diě eö interuallö, quo (intervallô hostěs sequi) cönsuerat. sequor, T, secütus sum, (235.), následuji; stíhám, pronásleduji. intervallum, f, n., [vallusj, mezera, 128< vzdálenost. cönsuescere, (791., 793., 815.); quo intervallô mnsuě(ve)rat = ve vzdálenosti, ve které obyčejně (následoval, stíhal) = v obvyklé vzdálenosti. Spoj 1 tria mília passuum ä castrís eörum. — Srovnej s kap. XV. 5.! castra pönere, táborem se položiti, labor rozbíti; (praes.hist.). — (liy 1 o to poblíže Toulon u u říčky Ar-roux, pravého přítoku Loiry.) / ; Kap. 23. postridiě, (posterö die), druhého dne, nazejtří; postridiě ěius diěi, nazejtří po tom dni; den potom; druhého dne; (pleonasmus); (postridiě náleží k iter ä ve r t it!). Sestav! (důvody předcházejí:) 1. quod ... supererat et 2. quod (Caesar) ... aberat || (hlav. věta:) existi-mävit, ävertit ac contendit. omníno, (312., 383.), celkem, vůbec. 1285 biduum, i, n. [bis, diěs/, doba dvou dní po sobě jdoucích;, dva dni; (srv. 171J) super-sum, esse,fdí, zbývám; omníno biduum supererat, celkem, vůbec jen dva dni zbývaly. — (Srv. 1085., 1167.!). cum (t e m p o r a 1 e) = do té doby, kdy. (cum temporale zde s konjunktivem podobně jako ve rče-íjníoh fuii tempus cum ,.., erit diěs í]cum..., obdobně podle relat. vět sunt qui s k o n junk t.). mětirl, (895.), (XVI. 5.); oportet, (234.); frümentum metírí oportet, obilí má se odměřiti. Bibracte, is, n., Iíibrakte, hlavní město Haeduů mezi Ararem a Ligerem: akusat. Bibracte = do Bibrakta; ablat. Bibrakte = z. B., v B. — (1297.) longé, (89.). 129 cöpiösus, 3. fcöpia/, hojný; zámožný, bohatý (zásobami). amplius, (856.); nön amp/ius duodě-víffintí mílibus (a b i. srovn.) passuum — nön amplius quam dnodě-vigintí mília passuum, ne více, ne dále než osmnáct tisíc dvojkroků. — (1236.) -"----------------------—■ abesse, (1236.). res frümentäria, (533.), spíže, zásobování, obilí. prÖ-spiciö, ere, spexi, spéct um, (alicuí 12Í rel), starati so, pečovati o něco ; (Koř. 242,, Hrb. 348.); exístimuuit || pröspiciendum (esse) reí frümen-täriae, uznal, měl za to, že jest se starati o (dovoz) obilí, o zásobování. ävertere, (881., 1164.); iter äoeríeŕe, (cestou) odbočiti. — (Caesar obrátil se k Montmortu směrem ■fiá. -r • .'/■' ľ r. 'r. I'j'uí I'M "!UI-(*Í str.) ■ 02 ští-.'j ." ; ütJüUVY Přípravy k latinským a řeckým klasikům. Odhodlati jsme se vydávati „Přípravy k latinským a recki/m klasikům", abychom žactva usnadnili četbu klassiíiů, zvláště řeckých. Přípravy vycházejí za redakce Jaromíra Zejdy, profesora v Praze. Dosud vyšlo: 1. Sofof.leovu lAektra. Pr. plil. 153 str.)....... t- Hemevuvu Odyssea. Zpöv VI, Pr. i Uli. (lij str.) .... y. Homérova Odyssea. Zpěv IX Pr. JUH. (23 slľ.) i, Homérova Odyssea. Zpüv X. Pr. ľjlf. (Ií str.)..... á. Homérova Odynsut. Zpěv XI. Pr. 191.1. (;<; str.) . . . (i. Hi-merovu Odyr.sea. Zpěv XJl. )')". 19H. (L4 str.) 7. Homérovu. Odyssea. Zjiěv 1. ť r. J91.1. (l(I str.)..... S. Ilvmerova Odyssea. Zptív V. Pr. 1911. (2-1 str.)...... životopisy Hovnetia Xepattt. (I. JlUtilities.)...... Životopisy líovnetia Xepota. (11. Them., III. Ari.it.) . 12. Caesar, paměti o vát. Volské, (Ku. I., imp, 1—11.(3:? str.) Homérovu Was, Zuř v VI.......... J4. Homérova Was. Zjvl-v V J J. ľ r. JUH. (18 str.) . . Ift. Caesar, paměti o viit. líatstté. (lín. 1., kap. 12.—23. 10. Homérovu Itius. Zjjľv XI. ľ r. 1911. (32 str.) . . 17. Caesar, paměti o rút třalské. (Kn. I. knp. 24. 37.) 1«. Homérova Was. Zpěv XVIII. ľ r. I'Jíl. (2-4 .str,) !'J. Homérom llios. '/.\>i:v SIX. P r. 1»H. MU .sír.) 2i). Homérova Was. Zpěv XXII. ľr. l'Jlľ. (IS at r.) Životopisy Kornélia Xepota. UV. Epaminoiidns.) 22. H oratio vif básně. (První luiiliu ("«J.) ľ r. 1:1! M. 141 25. Homérova. Was. Zpěv I. ľ r. 1912, |31 nit.) .... 2.7. itatiietore• ttías. Zpěv,XXIV, Pr. 1912. (Lll ste.) . . . 21. HoroUovu básne. (f)níliii knihu nil.) ľr. l!i|Ľ. 121 sir.) . Ž. Homérova Ilias* Zpöv IV. ľr. 1912. (2i str.) . . ^.........ii ].— 35. Uoratiovy básně, (Vý!;. z 1. ku. ssttir, č. 1, 4, (i, íl.) Pr. 1912. (20 str.) . J.— 30. Uoratiovy básně. (Vŕb. /. II. kn. satir. ď. J, 2, li, 8.) ľr. 1912. (20 str.) . K J.— 37. Caesar, paměti o vál. Galská. (Kn. VI., ltu». I.—ľ!.) Pr. i9Í2. (l(i str.) K —.8(1 38. Homérova Was. Zpěv XVI. ľr. 1912. (32 str.) ........K 1..10 39. Cieeron. spisy, lieč za bás. Archiu. Reo za krále Dojot. Pr. 1912. (21 str.) K L— 10. Caesar, paměti o vát. Gal. (Kn. VI., kap. 13.—ti.) (Dok.) ľr. 1012. (35 str.) K 1.811 41. Homérova litas. Zpěv XXI. Pr. 19.2. (20 str.)...........KÍ.— 42. Ciccronovy spisy- Kato starSf o stáří. Pr. 1312. (28 str.) .....K í.:io 43. Vergtlievy básně. (Výb. zo Zp. j>:istýr., 6. 1, 5.) ľr. 1013. (i) str.) ... K —M 41. Uoratiovy (írťjsné. (Druhá kniha listft.) Pr. 1ÍI13. (18 str.)......K -.90■ 45. Uoratiovy htísně. (Výli. z I. kn. listft, Ě. 1. 2, 10, lli, i!>. 20.) f'r. 1913. (18 str.) K ~.!h) 4'i. Horatiovy básně. (O ninSiií básnickém.) Pr. 191.1. (20 str.)......K J.— 4Í. Verffillovy básně. (Výbor zv Zncvfi rolu.) Vr lnl!1 '■•■* * v Výbor s 0,.'Knrtia Húfa. (Cnat I.) .... í'l. Veryttlovy húxnč. Aiíncis. Zpöy VI. Pr VeraiUovy búsně. Aciu-is. Zuäv-1. . . . Výbor x H. Knrtia Húfa. (ŕúst II.) Pr. !>■!. VÚbor .t (t, MUfrtia Itttfa. (Cúsl Uí.) Pr. .18. ľií&oť # Q. Kurtfa Rnfa. (Cast IV.) Pr. luia. (iß s.tr.: VergUtovy tiritttiě. Aeiieie. Zpöv II. Pr. 1913. (39 str.) as. Vergtiíory 'xfHiiě. Ao»iois. ZpSv III. Pr. 1913. (82 str.) 5«. Vert/iUovtt básně. AonHs. Zpöv VIII. Pr. 1913. [W str.) 57. VcraiUavy básně. Aoneis. Zpöv IV. Pr. 1319. (28 str.) 58. VtryiHovy básně. Aenois. Zpftv VIÍ. Pr. 1913. (34 str.) 39. Veryiltovy bástiň. Aonols. Zpöv' IX. Vr. MU. (28 fltľ.) 00 Vergitiavy básně. Aoneis. Zpév X. Pr. l&M.. (!J6 str.) fit. VeryiUovy básně. Aenei«. Zpöv XII. Pr. 1914. (m str.) (12. Veryiliovy básně. Aenois. Zpfiv XT. Pr. 1014. (33 str.) fi3. Verniltovy hásně. Adiiols. Z[iPv V. Pr. 1914. (m ítr.) ßi. Sptsy Platonovy. Obi-nna Rokrntovn. Pr. 1EII4. (32 str.) (35. SofokUtOvn /tittlyoua. V.r. 1010. (4Ti fltr.) ..... PRAVÉ VYSEL: Slovník k výboru básni Ovídiových. Sestavil pmf, Jnr, Zcjda. 2. vydíuí, tipr.ivctic dle výboru Braulova. Pr. 1021, v. S". (271 str.)............. ItH' 191 . I v ľ.iiii . K —.M) ■ K 1.- . ■ K —„S(l ■ K ~.SU ■ K —.8« K —.90 K J, -v Lisi;u v Lísku K 5— v Lišku K —.ill) .K j— K I..")« iv 5 -K 1.-\\- —M Iv —.ill i v tisku K. I.Mi K I. ,Ki K .Ílu K —.911 K !.;in K — .NO . . .K I.-CM ^tr.ív tisku (lli str.) K --80 ■ - . . K —.'JU - - . . v tisku K ].- 1818. (32 str.) 1Ö-3." (3í* str.) 19J3. "(18 .str.) ' 1913. (18 str.) 1913. (IG s.tr.) K Lso v tisk« K 1.80 v tisku v tislui K -.90 K -.,»0 f tiaku K i.r.o 1.30 1.30 1.80 1.30 1.S0 1.80 J.ľill 1.81) t.riii 2..Ill dle výboru Braulova. Pr. 1021, v. Upozorňujeme na: K 24' VÚh(M\\v )'r * C/ce'-"VíT':',H;{í- Upravil ,Jaruni[r Zejda. Dil I.: To-tt. Pr U (m str.) K 2.^. _ 0,1 U.: fívotl. poznámky, významy. pr. II. (m str.) V K 2.40 Nň k ladem Oe.skélu) lid liivého knililaipeitvi a nnlilivariňlii (.losef Spri'if Jír;iJ. Vinohrady. — Tiskem .Politiky* v Praze, ;er) v Praze !.. íiiiiillio ZEJDOVY PŘÍPRAVY K LATINSKÝM A ŔECKÝM KLASIKŮM. SEŠ!T 17. - CENA Kč 5-— PRÍPRAVY K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKÉ. KNIHA I., KAP. 24.-37. SEPSAL JOSEF BRADÁČ, GYMNASIJNÍ PROFESOR. / DRUHÉ, OPRAVENÉ VYDÁNÍ. ■■)■*'■£ 1 V FIÍA2P. 1«1. České lidově knihkupectví a antikvariát (Josep springer) vprazk-i; * filiálka král. vinohrady. t ' " ZKRATKY. Lt abl. = ablativ. abl. absol. = ablativus absohitus. abl. čas. = ablativ časový (ablativus tem-poris). abl. inopiae — ablativus inopiae. abl. tnstr. = ablativus instrumeuti (nástrojový). abl. limit. = ablativus liiuftationis Čili re-spectus (omezovači, vztahový). abl. mensurae — ablativ míry. abl. modi — ablativ způsobový. abl. pretii — ablativ ceny. abl. přič.= ablativ příčiny (causae). abl. qual. = ablativ vlastnosti (qualitatis). abl. separ.= ablativ odluky (separativiiK). abl. sroun. = abl. srovnávací (comparativus). abl. zřetel. = abl. zřetelový (vztahový). acc. = accusafivus, akkusativ. actí. c. inf. = accusíitivufi cum infinitivo. compar. = comparativus, komparativ. coniunct.= coniuncUvus, konjunktiv. coniunct deliber. = coniunctivus deliberati- vus, rozvazovací. coniunct. nepř. závisí. = k. nepřímé závislosti (obliquus). coniunct. subiect. = c. subiectivus, cizího ini-' není. dat. = dativus, dativ. dat účel. ~ dativ účelový (finalis). doptňk.= doplněk; doplňkový. ' /. = femininum (rodu Ženského). fat. II. = Futurum exactum. gen. = genitivus, genitiv. gen. crim. = genijivus criminis (u sloves soudního řízení). gem explic. = genitivus explicativus, vysvětlovači, omezovači. gen. obiect. = genitivus obiectivus, dějového předmětu. ,ffén, parŕ. —g. partltivus, celkový. gen. possess.—gen. possesBÍvus, přivlastňovací. get: — gerundium. impf. = imperfectum. kompar. = komparativ. m. = masculinum (rodu mužského). n. = neutrum (rodu středního). násl(ed). = následující; následuje. nepřech.= nepřechoduó. neutr. = neutrum. nom. c. inf.= nominalivus cum iufitiitivo. obgč. ■— obyčejně. pass(io.) = p;iss\vüm, rod trpný. pf. =perfectum. plfjpf. = plusquamperfectum. pl(nr). = plural, číslo množné. předl. = předložka. předm. —- předmět, předmětný. překl. = překlad; přelož! pripoušť. = připouštčcí (koncessivui). rel. = relativum, vztažné zájmeno; relativní, vztažný. rel. spoj. = relativum (vztažné zájmeno) spojovací (Koř. $28., Hrb. 453.). sousl. č(asú) — souslednost Časů, cousectitio teinporum. spojka přič. = spojka příčinná. sup. = supinum. vazba dvoj. acc. = vazba dvojího akkusativu. vedl. Čas = vedlejší čas. verb, defect. = verbum defectivum. v(éta) čas. = Časová. „. hl. = hlavní. „ obav. = ohavná. ■ „ připoušt. = připouštěcí. „ rel. = relativní, vztažná. „ rel. účel, — relativní účelná. n účel. — účelná. „ ií//s/. = výsledná, téx. = tázací. Hrb.~ Latinská mluvnice pro školy středuí. Sepsal Fr. Thbek. II. Skladba, it. vydáni. Koř. = Latinská mluvnice. Sepsal Josef Kořínek. Dií II. Skladba. 6. vydání. Číslice v závodtách značí, že uvedený význam již se vyskytl, i odkazují na příslušné místo. .¥, 65 se v.-sev.-východním od Toulon u.) Blbracte, (ahus.; kam ?). (1289.) Tře contendö, (545., 1222.), rychle, kvapně táhnu. fugitlvus, ř, m., uprchlý otrok; uprchlík, zběh; ea rěs nüntiätur per fugi-tívos Lucii Aemffit, ta věc jest ozná- i mena skrze zběhy (z čety) Lucia Aemilia; (aktivně:) zprávu o tom po- ! dají zbehové (z Čety) Lucia Aemilia. Í300 Lucius Aemilius, dekurio (náčelník) méňsího oddílu gallských jezdců ve vojsku Caesarove. — Jízda ve vojsku Caesarove záležela výlučně v pomocném vojsku. Za války gallské jízdu Caesarovi dodávaly spřátelené a závislé obce gallské. Taktickou jednotkou jízdy byly čety, turmae, v nichž bylo po 33 koních; turma dělila se na 3 dekurie (decuriae) po 11 koních. Sloučilo-li se několik čet dohromady, tvořily pluk (ala). Velení nad jízdou Caesar svěřoval svým pod-velitelňm, legátům. Větším oddílům jezdeckým veleli náčelníci jízdy,prae-fectí equitum, menším oddílům de-kurionové (decarioněs); decur iö, önis, m., dekurio, velitel dekurie, náčelník malého oddílu jízdy. Sestaví (hlav. veta:) Helvetii — (abl. absol.) commütätö cönsiliö atque iti-nere converse (postavení chiasticke) — coepěrunt insequi ac lacessere no-strös ä novissimö ägmine || (proč?): 1. seu quod cxlstimürent II (acc. c. inf.:) Romanos — timöre perterritös — discědere a se (== Helvětiis), 1 2. eö magis (id existimäbant) || quod j prídiě — (abl. absol.) superiöribus lo- i\ eis occupätis — nön commisissent i proelium, !Í 3. sive eö, quod confiderent || (Römä- Í nös) posse interelüdi re frümentäriä. \l com-mütäre, (zcela) změniti; commü-täre cÖnsiliumt změniti úmysl, záměr. con-vertö, ere, vertľ, uersum, obraceti, otáčeti; iter convertere, obrátiti se (na cestě), změniti směr pochodu. commütätö cönsiliö atque itinere con-versö coepěrunt, změnivše úmysl (plán) a (změnivše) směr pochodu, počali; (volněji souvětím souřadném:) změnili plán, obrátili se a počali. ín-sequor, f, secütus sum, následovati, pronásledovati. lacessere, (843.), lákati, vyzývati, dráž-1305 diti; (proeliÔ) lacessere, k bitvě vyzývati, znepokojovati; (1.15.3.). novissimum agtnen, (834., 842.); ä novissimö ägmine, od zadního voje, na zadním voji, zezadu. seu (—swe) quod — štve eö, quod, bud že — buď proto, že. seu quod exTstimärent Romanos discědere místo očekávaného seu quod existimäbant Romanos discědere, neb seu quod Romani discěderent; (t. zv. attractio módí). — (2127.) discědere ab aliquö, odcházeti, vzdalovati se od někoho; (818., 882.). timöre perterrltus, (1275.). 1310 eö magis, quod..., a to (mysleli) tím spíše, (proto)že... prldie, [prior], den předtím; předešlého dne. superior, ius, gen. tons, vyšší, hořejší ; loca (535., 559.); superiöribus locís occupätis, (abl. absol.) — ač obsadili, ač měli obsazeny výšiny. cön-fldö, ere, fisiis sum, důvěřovati, spoléhati, doufati, bezpečiti se. inter-clüdö, ere, si, sum, [claudere], 1315 aliquem alf qua re (abl. odl.), odděliti někoho od něčeho, zameziti někomu . něco; rě frümentäriä interelüdi posse — že se (jim) může dovoz obilí, zásobování zamezili. posse interelüdi re frumentana. sobovaní zamezili. Přípravy k Caesarovým .Pamětem o válce gallské*. Knihu první. — ůOM m. 66 Kap. 24. anirnum advertere = animadvertere, (1083.); (zde Í n d. p f.). subdücere, (1252.); (1.22.3.) collis jest pahorek u dnešního Armee y. SÜS-tlneö, ére, tinui, tentum, [sub, te-neöj, zadržovati; mittö equitätum, qui (= u t is) süstineat (věta relat-úcel), posílám jízdu, (která by=) aby zadržovala, zadržela; posílám jízdu zadržet. — (361., 397., 826.) impetus hostium = nepřátelský útok. 1320 ipse — Caesar. interim, (860.). medius, 3. střední, prostřední; in colle medio = v polovici, uprostřed pahorku; (Koř. 204, pozn. 1.; Hrb. 298.); (srv. 1234.!). triplex, icis, trojí, trojnásobný; aciěs triplex, šik trojí, trojřadý. — Před bitvou řadilo se vojsko do Siku (== aciěs). Legie stály vedle sebe ve stejných vzdálenostech nebo po skupinách. Každá legie byla sešiko- " vána podle kohort, a to obyčejně v trojřadém šiku. V první řadě (aciěs príma) trojřadého šiku stálo aciěs triplex: li 1 2 3 j :. t---------f I---------1 I---------1 I------_J prima acics !J 5 6 7 i------i d—1 t------1 secunda aciěs Is g 10 Ľ=3 tertla adčs mezery v první řadě a zříditi s ní jedinou bitevní Čáru. Tři kohorty třetí řady stály za druhou řadou ve větší vzdálenosti, než jaká byla mezi řadou druhou a první. Tnstruere, (1254., 1253.). ýeteränus, 3., starý, (o vojínech); legiö 1325 \, veterána, legie ze starých vojáků; í(byly to legie VII., VIII., IX. aX.). iugum, (1218.); in sammö iugö — na hřebenu hory; (srv. 1.21.2.). — (1234.) duäs legiönes; (byly to legie XI. a XII.; (srv. 1.10.3). proximo, (o čase:) nedávno; (zde:-~) paulö ante = nedávno předtím, teprve nedávno. Cön-scribere, (546.); = bráti, odváděti na vojnu; sebrati (na vojnu). po Čtyřech kohortách z každé legie, v druhé řadě (aciěs secunda) po třech kohortách, ve třetí řadě (aciěs teríia) také po třech kohortách. Mezi kohortami v každé řadě byly prázdné mezery a kohorty v řadě zadnějŠí kryly mezery řady přednější. Mohly tedy kohorty druhé řady vyplniti za bitvy aciěs triplex za bitvy: . i 5"- i' - 6 ~-3^- 7 i I I I I i I I 1 auxilia, örum,n., pomocné vojsko, pomocná vojska; (zde míněna: auxilia Gallörum). —K pomocnému vojsku se čítaly a společným jménem auxilia sluly lehká pěchota a jízda. Římané v pomocném vojsku nesloužili; římské jízdy v 1. století př. Kr. už nebylo. Mužstvo pomocného vojska bylo sbíráno v provinciích římských nebo dodáváno od národů a knížat spřátelených, někdy bylo najímáno. Caesarova jízda za válek s Gaily byla brána ze závislých neb spřátelených gallských obcí, mimo to Caesar si najímal jezdce španělské. Lehká pěchota s jízdou kryla za bitvy vojsko s boků, mnohdy byla rozestavena před legiemi, někdy vzadu. Pravidelného boje se neúčastnila, ale Často jej začínala, dráždíc a znepokojujíc nepřítele střílením z luků a praků. Za boje utočila někdy s jízdou na nepřítele s boků. Jízda omezovala se na potyčky s nepřátelskými jezdci. collocäre, (1020.), postaviti, rozestaviti. 1330 67 supra, (předl, s akus.), nad (něco), nad (něčím). tötum m on t ein, t j. od prostředka až na hrebenhory; mÓns jest týž pahorek, který jest zván před tím collis (in colle medio). com-pleö, ěre, ěví, ětnm, 1. plniti, naplňovati, vyplňovati; 2. hustě obsaditi, zabrati. ;1335 [ac, (zde:) a tak; a tím.] impedímeiitum, T, n., [im-pediöj, 1. překážka, závada; 2. impedimenta, örum, n., (technický výraz vojenský), (těžká) zavazadla, náklad; (na př. stany, válečné stroje, spíže a j.). sarcina, ae, f., [sareľre = spraviti, 1 opraviti], břímě, (svázaný) ranec, \ (lehké) zavazadlo. — Mimo zbraň no-, sívali si š sebou římští vojáci na po-1 chodu všechny své potřeby jakožto ! zavazadlo (sarcina) na tyči v uzlíku složeny a svázány; bylo to nemleté obilí, kuchyňské nádobí (vása), potřebné železné nářadí, t. j. sekera, rýč, pilka (ferränienta) a hradební koly (vallí), Zavazadlo to bylo asi 20 kg. těžké. Zařízení toto, které za-' vedl již Gajus Marius, žertovně' bylo nazýváno mulus Marianus (== Mariův mezek). cön-sistere, (741.); qui in superiore aciě cönstiterant, (kteří stanuli v hořejším šiku—) kteří zaujali bitevní postavení dále nahoře, kteří dále nahoře byli sešikováni; (míněny jsou obe legie nováčku a pomocne' sbory). munio, íre, TvT,Ttum, opevniti, hradbou opatřiti. Sestaví (Caesar) iussit || 1. duäs legiönes et omnia auxilia collocärl in suraniö iugö || 2. ac tötum montem complěri hominibus H 3. et intereä sarcinäs cönferri in ünum locum n 4. et eum (locum) mümri ab his li (věta relat.) qui cönstiterant in superiore aciě. iubeö legiönes collocäri, poroučím, 1340 káži legie postaviti, rozestaviti; iubeö sarcinäs cönferri et locum müniri, poroučím, káži (lehká) zavazadla dopraviti a místo opevniti. — (1084., 1104., 1127., 387.) carrus, (159., 324.). sequor, (235., 1279.); secuti, (rozved ■ vztažnou vetou), kteří následovali. impedimenta in íinum locum cönferre, snésti, dopraviti zavazadla, těžký náklad na jedno místo. ípsT, t. j. k boji připravené mladé mužstvo helvetské. cönfertus: 3., [cön-ferciö], těsně se- 1345 stavený, hustý; cönfertissimä aciě, v těsně sestaveném, hustém šiku. (v hustých radách). rě-icio", ere, iěcí, tectum, [iaeiöj, 1. zpět házeti, metati; 2. odhoditi; 3. zpět zahnali, odrazili; reiectö noströ equi-tattl, odrazivše naši jízdu, po odražení naší jízdy. phalanx, angis, f., falanx, (útočný) bitevní šik (těsně sestavený); rěiecio noströ equitätü phalange facta, když po odražení naší jízdy utvořili fa-Jangu; po odražení naší jízdy utvořivše falangu; (možno přeložiti též souvětím souřad.;) odrazivše naši jízdu, utvořili falangu a ... suc-cědó, ere, cessľ, cessum, postupovali, blížiti se k něčemu; sub aciem succědere, postoupiti pod šik = postoupiti (zdola) proti šiku. Kap. 3.Í Sestaví Caesar || (abl. absoí.) primům remötö suÖ (equo), deinde remötis omnium equis ex cönspeclü || cohor-tälus suös || proelium commisit. removere, (1107.), odstraniti, vzdáliti; odvésti; suô (equö)... omnium equis remötis, vzdáliv, odved, dav odvésti svého (koně)... koně všech. w m 1350 primům — deinde, nejprve — potom. conspectus, äs, m., (590.), pohled; ex cönspeciü, s pohledu, s očí. tollere, (288., 837.); zmařiti. spes fugae (gen. predmet), naděje na, V útěk. (i okamžik v noci, ani na chvilku v noci. Inter-mittö, ere, misi, missum, 1. pře-'.,-.. rušiti (něco), ustati (od něčeho); 2. (o case:) nechati uplynouti. itínere nön intermisso, (abl. absol.), nepřerušivše pochodu, neustávše od pochodu. Língoněs, um, a kus. (řecký) -äs, m.) Lingonovd, keltský kmen sídlící na planině kolem pramenů Sekvany, Matrony a Mosy, nyní Langre. die quartö, (podle Mm. způsobu jest čítán v to i den bitvy, t. j. den, od něhož se zde počítá; 1 podle našeho způsobu=) třetího dne. , 470 perveníre, (569., 621.). cum (causäle), (108.). propter, (493., 865.). sepultÜra, ae,f,, [sepeUre], pohřbívání. occídere, (412.); occľsľ, ořům, m., zabití, padlí. ;' 475 trlduum, f, n., ftrěs diěs], tři dni. — (Akus. míry čas.; 1465.) (171., 1285.) morarí, X. (nepřechodné:) prodlévati, meškati, zdržeti se; 2. (přechodné:) zdržovati (někoho); (zde:) moräti, X prodlevše, zdrževše Be. sequi, (1279.). Htterae, arum, f., písemné zaznamenání; dopis, list. nÜntitis, íí, m., [noventiusj, posel; Utieraš nünüösque miitere = nüntiös cum UtterTs mittere, poslati posly s listem. — (Před následující spojku ně doplň si v Českém překladu výraz: „s výstrahou"\) něve — neu — a aby ne. 1480 ne — néve = ne aut — aut = aby ani ne — ani ne. eös = Heluětios fugientěs. iuvö, äref iüoT, iütum, (iuuätúrus), aliquem aliquä rě, pomáhati někomu něčím, podporovati někoho něčím. ně eös aliä rě iuväreťit, aby je [ničím] jiným nepodporovali; aby jim [ničím] jiným nepomáhali. qui (rel. spoj-, 49.) = ii t. j. Lingo- 1485 něs; (v češtině netřeba překládati!). si iÜvissent, (zástap. konjunkt za ind. fut. II. nezávisí.), jestliže [přece] pomohou, přispějí; (volněji:) jestliže [přece] to učiní, že ...; (ještě volněji:) jinak že ... — (529.) aliquem habere eödem loco, quo Helvětios, někoho pokládati právě za takového jako Helvety; s někým na- ! loziti právě tak jako s Helvety. — (536., 1226.) Sestav! mísit || sé (—Caesarem) habt-türum esse [eös t. j. Língonas] eödem locö,quoHelvětios. — V překlade přelož doplněné eös! ipse — Caesar. intermittere, (o čase, 1466.)\ triduö intermisso, (abl, absol), když tři dni uplynuly, minuly; po uplynutí tří dnu; po třech dnech. eös = Helvětios fugientěs. 1490 sequi, (1477.). — Bitva svedena byla u Montmortu, 5—6 km sev.-záp. od Toulon-sur-Ar-roux, asi 30 lim jihových.' od Au tunu, 27 km (XVIII milia pas- 73 suum) od Mont Beuvray, Bir brakta. Ztráty, na straně ÍU-mánů byly značné, protože Caesar, který se obyčejné o ztrátách nezmiňuje, výslovně připomíná „nostrl tri-duum moräti et propter vul- adductus, (149., 924). inopia, ae} f., [in-ops], nouze, nedostatek; Helvetií inopia omnium rě-rum adductl, Helvetiové, pohnuti nedostatkem všeho; Helvetiové, kteří trpěli nedostatkem všeho; Helvetiové z naprostého nedostatku. — (Potra-viriyHelvetiů padly do rukou vítězů — srv. XXVI. 4. impeoT-mentís nostrl potiti sunt — a Lin-gonové se neodvážili dáti jim néjaké.potraviny.) lěgatus, (583.). 1495 deditiö, önis, f., [dě-dere], vzdání, podrobení (se); dě děditione, straa_vzdánt se, (= aby se vzdali). dě, (předl, s abl.), (zde o vztahu:) stran (něčeho)) vzhledem k (něčemu). eum = Caesarem. Pro snazší překlad upraví Qui cum convěnissent eum in itinere, se ad pedes proíécěrunt et suppliciter locutí flentěs päcem petierunt; quös cum Caesar iussisset exspeetäre suum (= Caesaris) adventům in eö locö, quo tum essent, päruerunt. qui (rel spoj.) = et ii; (49.). in itinere, na pochodu, cestou. 1500 convemre, (361., 422., 44Q.)\ conuenľre aliquem, setkati se s někým, potkati někoho. prö-lciö, ere, iěcl, tectum, předhoditi, odhoditi; se prôicere ad peděs, vrhnouti se k nohám; (v překladu doplň „mutí). uera mílitum et propter se-pultüram*. — Vzdálenost bojiště od uzemí Lingonů Činila asi 80 km. — Kterým směrem se Helvetiové dali. zda k Di-jonu či jiným, nelze dnes zjistiti. — suppliciter, [supplexj, pokorně, prosebně. loquor, (1197.); locUtí— (pro)mluvivše; (smysl: Helvetiové vyložili pokornými slovy své žalostné postavení, a učinivše to, požádali ho s pláčem za mír). fleö, ěre, ěví, etum, plakati; flěns, pláče, s pláčem. petere, (1168.); päcem petere, žádati, 1505 prositi za (o) mír. atque eös (= Helvětios) exspeetäre suum adventům \\ cum Caesar iussisset, a když Caesar jim rozkázal, aby očekávali jeho příchodu. quo (locö) tum essent, (přelož:) na kterém (místě), kde právě jsou. — (Přímo: quo nunc estis; essent = coniunot. obi. závisící na iussisset; příslovce nunc řeči přímé jest v řeči nepřímé zastoupeno příslovcem tum, v češtině však příslovce „nyní, právě" zůstane beze změny i v řeči nepřímé.) päreö, ěre, ut, (alicuT), poslouchati, býti poslušen (někoho). eö, (1396.), tam; (tj. in eum loc um, in quo Helvetii erant). obsiděs, (516., 806.). 1510 per-fuglö, ere, fügt, fugUürus, utéci, utéci se; zběhnouti, přeběhnouti; (per-fügissent, coniunct. subiect. se stanoviska Caesarova; srv. f /. 23.2.). Kap. 27. M 74 *";' poscÖ, ere, popošel, aliquid, žádati za něco, vyžádati si něčeho.^ dum (s ind. praes. hist), zatím co, mezitím co: (do češtiny se toto praes. hist, po spojce dum překládáminulým Časem slovesa trvacího; Koř. 391, 1.; ^ Hrb. 407; dum haec Römae geruntur = zatím co se toto v Římě dalo. ..). con-qulrö, ere, siví, sítům, [quaeroj, shledávati, sháněti; ea = obsiděs, arma, servi. 1515 cönferre, (886., 1343.). mtermittere, (1466.,1467t, 1489.); node intermissä, když zatím noc nastala. Sestav! circiter sex mília hominum ..;. síve perterrití. . . sivé inducti ... príma nocte ... ěgressi.., conten-děrunt. — (mília hominum... perterrití, inducti, ěgressi; jaká vazba?) Verbigenus pägus, župa verbigenská; (jedna ze čtyř helvetských žup). — (659., 721.; 1.12.4.). qui appellator = zvaný, (-á, -é). sTve — síve, (668.), buď — bud; ať už — ať. 1520 timöre perterrítus, (1275., 1310.). tra-do, ere, didí, ditum, odevzdávati, vydávati; armis träditís, (abl. absol), 1. vydavše, odevzdavše zbraně; 2. (zde:) vydajíce, odevzdajíce zbraně. supplicium, (1099.). afficiÖ, ädficiö, (138.); suppliciö aliquem afficere, někoho potrestati smrtí; (passiv.:) suppliciö afficí, býti (po)-trestán smrtí, býti popraven; timöre perterrití, ně (věta obavná) afficerentur suppliciö, ze strachu, že budou po- trestáni smrtí, že budou popraveni. Salus, ütis, f., záchrana, spása; spěš salutis (gen. předm.), naděje na, v záchranu, spásu; (1353.). inductus, (96.); spě salutis inductus, 1525 v naději na záchranu. Sestav! quod exístimárent (— poněvadž se domnívali) II (acc.c.inf.) suam (= jej ich) fugám posse aut occultärí automninô ignöräri in lantä multitüdine dediticiörum. — (Konj. existimärent, srv. XXIII. 3, 1308.; attractio modi). — (2127.) in tantä multitüdine — při velikém množství; „tantus" překládá se často, nenásleduje-li výsledná veta, do češtiny „veliký"; příslovce wfeAu se vypustí). dědíťtcius, 3., [děderej, podmaněný, podrobený, (kdo se vzdal na milost a nemilost); dědiiícius, ii, m. (subst), zajatec, podrobenec. — (1495.) oc-cultäre, skrývati, zatajiti. i-gnöräre, nevěděti, neznáti; ignöräri, býti nepozorován. posse, viz 221.! — suam fugám aut 1530 occultäri aut ignöräri posse, (přelož:) že jejich útek bude (zůstane) bud zatajen, buď nepozorovánu omníno, (1284.), celkem; vůbec, zcela. prima nocte, na počátku noci; (1233., 1234., 1322.); (srv. /. 22. 1. príma luce!.) ě-gredior, i, gressus sum, vykročiti, vytáhnouti, vytrhnouti; ěgressi, vyšedše, vytrhnuvše. contendere (1222.) ad fines Germä-nÔrum, kvapně táhnouti k území Germánů. Kap. 28. 1535 quod (rel. spoj.) = et id; (49.). ubl (spojka čas. b ind. pf.); (271.). re-scTscö, re, seil (scivi), scitürus, aliquid, dostati zprávu o něčem, zvěděti o něčem. Sestav! imperävit his || per quorum fines (podmet: uprchlíci) ierant || uti (= ut) conquirerent et redüce-rent (eös t. j. uprchlíky) |[ sivel-lent purgäti esse sibi (= Caesari). imperavit his, quorum per fines ierant, poručil těm, jichž uzemím (uprchlíci) byli prošli; (59., 402.). conquirere, (1514.). 1540 re-dücö, ere, xi, ctum, (zpět) přivésti. velle; si" vellent (konjunkt. nepř. závisí), (přelož:) chtějí-li. — (Přímo: conqulrite et redücite eös, si vultis mihi pürgati esse.). pürgäre, [pürusf, Čistiti, očistiti; joör-gäre aliquem alicui dě aliquä rě, omlouvati, ospravedlňovati někoho u někoho z něčeho; volö tibi pürgä-tus esse, chci býti u tebe očištěn, ospravedlněn; chci býti v tvých očích očištěn (ve smgslu: bez viny). aliquem in numero hostium habere = naložiti s někým jako s nepřítelem; (smysl: = dáli někoho zabíti nebo prodati do otroctví); (eufemismus); (536., 1226., 1487). reliqui, (51.). 1545 perfuga,-ae, m., Iper-fugwJjZhBu^ obsldibus ... träditís, (abl. absol), když rukojmí... byla vydána; po vydáni rukojmí...; (1521.). aliquem in děditionem (1495.) accipere = někoho přijmouti na milost. Helvetia JŠ.)f Tuľingľ (296.);Tatobňgi, (297.); Raurací zde nejsou uvedeni; jménojejich vypadlo asi chybou opisovačů rukopisů. Rau rakové se určitě vrátili, neboťvdobě císařské sídlí v území nedaleko dnešní Basileje. proficiscor, (156., 300., 647.). 1550 reverti, (428., 459.); Caesar iiissit Hel-větios, Tulingôs, Latobrigös (asyndeton) revertí in suös fines, Caesar poručil Helvetiům, Tulingům a Lato-brigům, aby se vrátili do svého území. a-mitto, ere, misi, missum, ztratiti, pozbýti. [früx, frügis, f., obyčejně plur.:] frugěs, um, f., plodiny, (zejména obilí); — (fructus, plodiny všeho druhu, zejména ovoce), domi, (1014., 1142.). quod omnibus früglbus ämlssTs (abl absol, ve smyslu vety důvod.) nihil domi erat, protože pozbyli všech (polních) plodin a doma nic nebylo (doma nic neměli); (v češtině spojku důvodovou položíme jen jednou a obě důvodově vety spojíme spojkou „a"); (srv. 1.5.3. frümen-tum omne... combürunt). fames, is, f., hlad. 1555 toleräre, snášeti, vydržeti, přestáti, pretrpeli ; famem toleräre, zahnoti hlad; quo famem tolerárent~(velaret.-výsl.), čím by zahnali hlad; (srv. kap. VI. 1.). copia, (103., í 65., 899.); alicui copiam alicüius réi facere =■ někoho něčím zásobiti; iis cöpiam frümenti facere, zásobiti je obilím. re-stituere, (1039., 1041.), (zde:) znova vystavěti; Caesar iussit ipsös (= H e 1-v ě t i ö s, srv. k a p, V. 2.) resiituere oppida et vicös, Caesar rozkázal jim samým znovu vystavěti (aby znovu výstaveb) města a vesnice; (quös vztahuje se nejen k vicös, a 1 e i k oppida). incendere, (280.). maximě, (193), obzvláště, hlavně. 1560 ratio, önis, f., 1. počet; 2. důvod, pohnutka; eä ratiöne, z toho důvodu. vacäre, býti prázden, neosazen,. ..ne-__ obydlen; Caesar nöluit (acc. c. in/J 'eulňlbciim vacare, Caesar nechtěl, aby to místo (území) bylo neosazeno, neobydleno; (locus = f i n ě s, r e g i ô). — (883., 969.). unde, odkud. dis-cedere, (818., 882., 1309.), odejíti, vystěhovati se. Sestav! ně German!... tránsírent et... essent finitimi (doplněk). bonitäs, ätis, f. [bonusj, dobrota; úrod-1565 nost. """ r\v agri, Oram, m,, role, půda; (118., 522.). German?, qui träns Rhénum incolunt, |:. (kap. I. 4.), (44.). — (Sru. 386., 1518.) I tränsíre, (307., 641.). í finitinws, (133., 298.); finitimus sum r alicui, jsem sousedem někoho, sou- s' sedím s někým. 1 ro ně Galliae provinciae (33). Allobro- ■', gibusque fínitimT essent, aby ne-| '"... byli (se nestali) sousedy provincie 'i? ' gallské, a to (s p e c i e 1 n ě) Allobrogů. ľ —(Žeúzemí AlIobrogůCaesar 1 číták území provincie, vysví- I tá z kap. VI. 2., X. 5.) ^ Sestav! Caesar Haeduis petentibus con- X cessit || ut collocärent BÖiös in suis j; finibus ff (důvod, v.) quod (ßöii) erant fy . côgnití ěgregia virtüte. ) petere, (1168., 1505.); mihi petentf, mne í- Žádajícímu, proBÍcímu — mně na mou k_- žádost, na mé prosby. f'\ con-cédere, (415., 792.)l_dgypjith f col-locäre, (con-locäre), aliquem, (1331.), Í usaditi někoho; vykázati sídla ně- komu; (collocärent = collocäre sibi licěret; srv. kap. XIX. 5.). in suis finibus — ve svém území. 1575 égregius, (1093.); virtus, (110., 717.); ěgregia virtus, vynikající, obzvláštní statečnost; (ěgregia virtüte j e s t a b 1. qual. závislý na cögniti erant; r srv. kap. XVIII. 3.). egreglä vlrtüte cögnöscor, jsem uznáván jako muž, za muže obzvláštní statečnosti; osvědčuji se_obzvláště tabula, ae, f., 1. prkno, deska; 2. psací deska; 3. (metonym. v se, co jest napsáno:) zápis, listina, seznam. reperTre, (983.), (1051.). littera, ae, t, písmě, písmeno; plur.: písmena, písmo. — (1478.!) — (Gal-lové přijali řecké písmo z statečným; cogniü erant ěgregia vir-tüte, byli se osvědčili, byli známi (svou) obzvláštní statečností. quibus... quösque..., (obě relat. spoj., 49.), (přelož:) jim... a je ... agrí, (1566.); rOT —Haedui. posteä, (1229.), potom, později, pär, (j e d n o v ý c h o d n é), g e n. -is, a b 1. 1580 -ľ, n. pi. neutr, -ia, gen. pi. ~ium, stejný, rovný. par atque... (Koř. 404., Hrb. 449., b), stejný jako...; (zde; atque~in qua condiciöne). — (Po výrazech znamenajících stejnost apodobnost nebo opak klade sepřirovnávací veta uvedená spojkou atque, ac *= jako, než.) iüs, iuris, 1. pl. iura, n., právo. líbertäs, ätis, f., svoboda, volnost. condiciö, önis, f., 1. vzájemné dohodnutí se, úmluva; 2. podmínka, nabídka, návrh; 3. postavení, stav, poměry. pär condiciö iuris llbertätisque, stejná 1585 míra práva a svobody; stejné právo ""ä'štejná Svoboda. recipere, (309., 612.); recipere aliquem in párem condicionem iuris liberta-tisque, atque ipsi erant, (přijmouti někoho do stejného práva a stejné svobody =) dopřáti stejného práva a stejné svobody, uděliti stejné právo a stejnou svobodu někomu, (v jaké oni sami byli, jaké požívali—) jako [oni] sami měli. Massilie. Záznamy ovšem byly v jazyku ketském.) con-řicere, (169., 699.), zhotovovati; 1590 (zde:) sepsati, napsati. re-ferre aliquid ad aliquem, donésti něco někomu; relätae (doplň:) sunt. — (1392.) Kap. 29. 77 quibtis (ret. spoj.) Ifl tabulis — et in iis tabulis. nöminätim, fnömenj, jmenovitě, vý' slovně; jménem; (zde:) se jmény (ř. j. kmenů neb obcí)- ratio, (1561.); cönficere, (169., 699.,. 1590); ratio cönfecta est, počet byl sdělán, vydán = bylo napočteno, spočteno. 1595 domo, (316., 663.); exire, (101., 664.); qui numerus eörum domo exTsset, qui..., který počet těch (= takových) z domova vytáhl, se vystěhoval, kteří..., = kolik z domova, z vlasti vytáhlo, se vystěhovalo těch, kteří,.. ií, qui artna ferre possunt, (ti, kteří _m.ph.o.U.-D..é.sti- zbraň =) zbraně schopní, k boji způsobilí mužové; (eorum, qui possent, veta rel.-vý- sled.; těch = takových, kteří mohli). item, (188., 608.). . separätim, odděleně, zvláště^ ě-numerare, vypocisti. 1600 senex, senis, m., stařec. mutier, eris, f., žena. — (Byly tedy dva seznamy, jeden zbraně schopných, druhý boje neschopných.) 4 summa, ae, f., úhrn, součet; quorum omnium ratiönum summa, a součet všech te«h výpočtů — a úhrnný součet" vŠeRoT " caput; capitum, (přelož:) podle počtu hlav. summa (podmět) erat capitum: Helvé-tlorum milium ducehtörum sexägintä triům (263.000), TuHngörum milium trígintä sex (36.000), Latobrigorum quattuordecim milium (14.000), Rau-racörum (295.) viginti trium milium (23.000), Böiörum trigintä duörum milium (32.000), ex his (== mezi nimi), qui arma ferre possent f= zbrane schopných, k boji způsobilých) ad (= circiter) milia nônägintä duo (92.000). summa (praedik.) omnium fuěsrunt ad 1605 (= circiter) mjlia (podmět) tre-centa duodéseptuaglntä, součet všech byl — všech bylo asi (okolo) tři sta šedesát osm tisíc. domům red-eo, Ire, ií, itum, domů, do-domova, do vlasti se vrátiti. census, li, ra,, [cěnseoj, odhad; sčítání; i censům habere, konati sčítáni; cěnsu I habitö (abl. ábsot.), ut Caesar impera-verat,jQ$^ vykonaném sčítáni, jak (je) | Caesár (byl) nařídil = po sčítání nařízeném Caesarem. eorum numerus repertus est milium centum et decern, počet těch byl shledán — těch bylo napočteno sto deset tisíc. — (gen. qualit.) Výpravy účastnilo se celkem 368.000 hlav, v kterémž počtu bylo mužů k boji způsobilých (bojovníků) 92.000. Domů se vracelo 1ÍO.O0O lidí, i zahynulo na výpravě a v bojích s Římany přes 250.000 lidí, čítaje v ta ženy i děti. / Kap. 30. — 54. Válka s Germany a Ariovistem. Obsah. I ap. 30.—32. — Náčelníci obcí skoro celé Gallie sejdou se k Caesarovi, aby mu blaho-& přáli a aby dosáhli svolení Caesarova ke konaní sjezdu celé Gallie. Pri tom si k. stěžují na Ariovista, krále germánského, který se usadil v území Sekvanů a obsadil ;''*■ ■ nejlepší třetinu země sekvanské, a na jeho utisky. Když Divieiakus, tiaedujský V velmož, pronášel tuto stížnost, ze všech jediní Sekvanové mlčeli a nepři svědčo váli. f' Příčina toho. ť-. >rKap. 33.—36. — Caesar se pokusí navázati jednání s Ariovistem. Ariovistus odmítne ;,'-' podmínky Caesarovy. . í ap. 37.—38. — Nové stížnosti Haeduů a Treveru. Caesar táhne obsadit mesto Vesontío. ír Obsadiv město, rozloží zde posádku. y f; "ä/i. 39.—41. — V Caesarove vojsku nastal veliký strach před Germany. Když to Caesar '!■ zpozoroval, zaplaší všechny obavy, promluviv k vojínům. Caesar vytáhne proti Ariovistovi a přiblíží se k jeho vojsku na vzdálenost asi 35Va kra. . Kap, 42.—46. — Vyjednávání a rozmluva Caesarova s Ariovistem. Vyjednávání přerušeno bylo Ariovistovými jezdci, kteří útočili za jednání na římské vojsko. ~.apt 47. — Ariovistus přeje si druhé rozmluvy a Caesarera. Caesar pošle dva vyslance, Gaja Valeria Procilla a Marka Metia k Ariovistovi, jež však Ariovistus uvrhne do vazby. ap, 48.—50. — Menší jízdecké půtky. Caesar zvolí místo pro tábor vo vzdálenosti asi 900 m od ležení germánského. Opevniv tento menší tábor, zanechá v něm dvě legie a část pomocných vojsk, ostatní čtyři legie odvede do většího tábora. Druhého dne od poledne do večera marné se Ariovistovo vojsko pokoušelo dobýti menšího tábora. Proč Ariovistus nesvedl rozhodné bitvy? Kap. 51.—53. — Hlavní boj, k němuž Caesar Germany donutil. Porážka Ariovistova a jeho útěk. Germánové, pronásledovaní římským vojskem, prchají k Rýnu, jejž se pokusí přeplavati. Zachránění Gaja Valeria Procilla a Marka Metia. Kap. 54. — Svebové, kteří právě přišli k Rýnu, uslyševše o porážce Ariovistově, počali se vraceti zpět do svých sídel. Caesar, skončiv dvě války v jednom roce, odvede vojsko do zimního tábora do Sekvanska, velitelem zimního tábora jmenuje Labie-.na, a sám se odebere do Gallie Předalpské, aby zde konal soudy. První kniha líčí události prvního roku války s Gaily, totiž r. 696 a. u. c. = r. 58 yi\ Kr.} kteréhož roku konsuly byli Lucius Kalpurnius Piso a Aulus Gabinius. » 79 » Kap. 30. bellum cönficere, (48.); bellô Helvétiorum cönfectö, (abl. absol), po skončení války helvetské, sHelvety; (sru. bellum Helvétiorum, XIII. 2. bellum Cassiänum; XLIV. 9.). 1610 tôtus, (1163.); ferě, (54., 643.); legates, (583.); prínceps, (394., 676., 704., 1110.); conveniö, (361., 422., 440., 1500.). grätulárl, blahopřáti, přáti štěstí; prľri-cipěs conveněrant grätulätum (supinum), náčelníci se sešli blahopřát (jemu), aby (mu) blahopřáli. Nepřímá řeč v paragr. 2. a 3. závisí na slovese dixěrunt, jež si dlužno ze souvislosti doplniti. — Sestav! (Legáti dixěrunt) || (acc. c. inf.:) sésě (= 1 ö g ä t Ö s) intellegere 11 (ace. c. inf. z ó visi ý na intellegére:) tarnen cam rem acci-disse nön minus ex üsü terrae Gal-liae quam (ex üsü) populi Rômäni || (věta připouštěti:) tametsi (Caesar) pro veteribus Helvétiorum iniü-riis populi Röinäni repetisset poenäs bellö ab his (—Helvětiis) || (věta důvod.:) proptereä quod Helvetii rell-quissent (coni. obi, přelož indik.!) domös suis flörentissimis rebus eö cönsiiio, || (věta účel.:) uti (= u t) ín-ferrent bellum töti (dat sg.) Galliae et potírentur imperiö et děligerent (eum, tälem) locum domtcüiö ex magna cöpiä (locorum per tÖtam Gal-liam), || {veta vztaž.:) quem (předmět) iüdieävissent [zást konj. za fut IL, přelož: uznají, (529J] ex omni Gallia (akus. doplňk.:) opportünissimum ac früctuösissimum |[ (pokroč, věty účel., závisí na eö consiliÔ:) et (ut) haběrent reliquäs civitätes (akus. p ředin.J stipendiäriäs (akus. doplňk.). intel-legere, (958.), věděti. tametsi, {spojkapřipoustěcí, s indik.), [tarnen, etsíj, ač, ačkoli. re-petö, ere, ľví, (u), ľtum, 1. zpSt žádati; 2. opět se domáhati; 3. požadovati zadostiučinění; poenäs repe-lere ab aliquö, bráti pokutu od někoho — (po)trestaü někoho; tametsí ab hľs poenäs bellö repetisset (coni. obi.), ačkoliv tyto, je válkou ztrestal; obsiděs repetere, zpět žádati, zpět požadovati rukojmí. vetus, (jednových.), gen. -eris, abl. 1615 -ere, pl. neutr, -era, gen. -erurn, compar. vetustior, superl. veter-rímus, starý, dávný; (= odedávna posud trvající, letitý, vetchý); (opak: recěns); (anťiquus, starý, starodávný, co bývalo a již není, někdejší, bývalý; opak: novus). iniürla, (s gen, podm. 5Í9.), (s gen. předmět., 1178.); pro Helvétiorum (gen. podmět mj) iniürits populi Romani (gen. predmetnú), za křivdy Helvetiu učiněné, způsobené {= Hel-vety učiněné) národu římskému; za křivdy, jež Helvetiové učinili, způsobili národu římskému, jichž se dopustili na národu římském; (kdo ukřivdil? komu ukřivdili?); (pozoruj různé postavení genitivůl). earn rem = id. aeeidit, (1043.); ex üsü alicüius acerdit, stává se ku prospěchu, na prospěch něčí; alicuí accidit male, pěius, někomu se vede špatně, hůře. usus, us, m., [ütorj, 1- užívání; 2. prospěch, užitek. terra Gallia = Gallia. 1620 nön mínus — quam, neméně — než: právě tak velice — jako. consilium, (1220.); eö cönsiliö, ut..., s tím úmyslem, aby... flöreÖi ére, uTt kvésti; býti v květu, v rozkvětu; flörentissimis rebus, [= cum (concessivum) rěs (plur., — obec, stát) maximě florěrentj, fo- ty £ ač jejich obec, stát velmi utěšeně i kvetl(a), ac byl(a) ve velikém rozkvětu; ; (volněji:) při velikém rozkvětu své obce, svého státu; ač se jim výborně ': vedlo. dom as, üs, f., í. dům, obydlí, příbytek; 2. (sunekd.:) domov, vlast; (akus. pl. domös); (816., 1142., 1606.). i25 bIIcíi? bellum ínferre, (48., 134.). impérium = (zde:) prľncipätus, (192.); imperiÖ (abl.) potiri, zmocniti se vrch* ního vedení, náčelnícřví, nadvlády, domicilium, u, n., obydli, příbytek; sídlo; děligere (176.) locum domiciliô (dat. účel"), vybratí (si), zvoliti (si) mÍBto za obydlí, za sídlo. ex magna cöpiä (103., 165.) t. j. [iocö-rum per tötam öalliam], z velikého množství (míst po celé Galii i); (—majíce mnoho míst na vybranou). ontnís GalJJa, (11.). :' "30 opportíinus, 3., vhodný, příhodný. fröctuösus, 3., ffrüctüs/, (nesoucí užitek), výnosný, úrodný, iüdicäre (631.) locum (akus. předmět.) opporiunum (akus. doplňk.), uznati místo za příhodné; iüdicä(vi)ssent> , viz výše při sestavení! stípendiäríus, 3., [stipendium; stips — malý peníz; pendere = v á Ž i t i, platiti], poplatný. habeö (536.) cívitatěs (akus. předmět.) sťípendiärias (akus. doplňk), mám obce poplatnými, poddanými; (= mám nadvládu nad obcemi). í °35 petere atiquid ab aliquô, (1168.); pe-tierunt, (přelož zde:) k tomu připojiti prosbu ;petere sěděs, vyhledati ' si sídla, vlast, (131.14.). — Sestav: petiěrunt || ut sibi (—lěgatís) lícě-ret t, mdieete concilium tötius ßal-liae in diem certam et 2. facere id voluntäte Caesaris; [díxěrunt] [| sěsě (— legätös totlus fere Galií a e) habere quäsdam rěs || (věta uztaž.) quäs petere ab eö vellent, (coni. obi., přelož: chtějí) ex com-müni consensu. licet alicuT, (40?.), někomu jest dovoleno, lze; někdo smí; ut sibi (= Helvětiís) licěret, aby jim bylo dovoleno, lze; aby směli, in-díco, ere, dixi, dictum, oznámiti, ohlásiti; concilium (973.) indicere, sněm ohlásiti, opověděti. dies čerta, (240,, 360.), určitý den, termín. a/íquřd facere voluntäte aficuíus, učiniti něco se svolením někoho. quidam, quaedam, quoddam, jakýsi ;164 sěsě habere quäsdam res, quäs ab eö petere vellent, že mají jakési věci (leccos), jež (co) chtějí od něho žádati, za něž (zač) ho chtějí žádati, prositi. consensus, üs, m., [con-sentírej\ souhlas, souhlasné snesení. consilium, (301., 670.), úřada, usnesení. communis, e, společný; ex commünt consensu, podle společného (usnesení; po společném snesení, dohodnutí; commüm r.ÖnsiliÖ, společnou úřadou, podle společné úřady. per-mitto, ere, misí, missum, 1. přepustiti, přenechati, nechati na vůli; 2. připustiti, dovoliti, povoliti; earě permissä (abl. absoi), když (jim) to bylo povoleno. diem concííió" (dat. ucel) cötistituere,1645 ustanoviti den sněmu; (152., 457,, 709.). Sestav J iure iürandö inter sě sanxě-runt (ve slovese sancíre tkvi zde pojem zákazu) || ně quís enüntiäret nisi í'Í, [I quibus mandätum esset (coni. obi., přelož indik. \) commüni cönsiliö. sanciö, ire, sanxi, sanctum, (věc učiniti svatou, nedotknutelnou), posvětiti; iure iürandö (215.) infer sě (20.) sancire, vespolek se zavázati přísahou. ěnúntiare, (226., 955.); ně quis — nisi, (1258.); ně quis enütiäret, nisi qui- bus ..., aby nikdo neprozrazoval (doplň si předmět :tobous nesení, učiněného na sněmu) leč ti, jimž ...; aby jen ti prozradili (usnesení), jimž... tnandare, [manum dare, dáti do rukou], svěřiti, uložiti quibus man-datum sset, jimž to bylo [bude] svěřeno, uloženo. dere et labörare, o to usilovati a pracovati, snažiti se = o to všemožně usilovati; (hendiadyoin, 1121.,1148.); sě = principěs civitätum. ea, quae dlxlssent — (zde:) to, co řeknou == jejich výpovědi; ea, quae vellent = (zde:) to, co chtějí — jejich tužby, jejich přání. cruciätus, fis, m., [crnciáre, crux], mučení, muka, útrapa; in siimmum (986.) cruciňtum venio, jdu vstříc nejhroznějším mukám, propadám nejhroznějším mukám; proptereä quod, si enüntiälum esset, summum in cru~ datum sě ventürös (esse) viiiěreni. protože vidí, vědí, že pťijdou vstříc, propadnou nejhroznějším mukám, bude-li to vyzrazeno. — Přimo: ve-niěmus in summum eruciä-tum, si (id) enüntiälum erit. pro (o zastupování) aliquô loquT, mlu- 1660 viti místo, za, jménem někoho. Dlviciäcus Haeduus, (190.). Řeč nepřímá v parngr. 3.—16. — Diviciakus, který byl prlneeps lěga-tičnis, promhmv.í nejprve o roztržce Gallů (3.-5.), o poměrech u Haeduü (6.-9.), o ještě horších poměrech uSekvanů (10.—11.), o moci a kruté vládě Ariovistově (12.—13.), a konečně o naději Gallů v pomoc římskou. — Jest zcela možné, že vše to, co zde Diviciakus povídá, Caesar již předtím důvěrně zvěděl od Divi-ciaka neb některého velmože, Římanům nakloněného, a že tato scéna byla smluvena. f actio, önis, f., strana (politická); Galtiac (přelož volně:) v Gallii. cé«. Kniha pmif. — 6 in, (í Kap. concilium dímlttere, (973., 974.); eô conciliö dimissö, (abl. absol.), když ten sněm byl rozpuštěn, po rozpustení toho sněmu. idem = iidem; (plut:). qui ante fuerant (někteřídoplňují ad Caesareni); (přelož:) jako dříve, jako předtím; (— činili, com', obi,) || (acc. c. inf.) •> sed [Sěqtianos] intuěri tristes (doplněk) terram capite děmisso. ünus ex omnibus, jediný ze všech; (ze všech jedině). ' ; nihil eärum rěrum, quäs ..., (nic z těch 1776 věcí, které =) nic takového, co ... . tristis, e, smutný; (doplňk.:) smutně, truchlivě. Ín-tueor, ěrt, hleděti, pohlížeti; terrain \ intuěri, hleděti, pohlížeti na (k) zemi. ' dě-mitto, ere, misí, missuni, spouštěti, sesílati; sklopiti; capite demissô, se sklopenou hlavou. Sestaví mirátus quaesiit (= quaesívil) ex ipsía (= Sěquanis) j[ quae esset (= jest) causa ěius rei (věta nepř. táz.). IH quaerere ex, ab aliquo, (976.), tázati se někoho; quaesiit ex ipsis, otázal se jich samých. 1780 tmrařl, divili se; imrMus, podiviv se, udiveně. rěs, (zde =) chování, počínání (si). quae est causa Číus reí, co jest příčinou toho chování; (shoda opačná; Koř. 216.; Hrb. 289.). responděre, (424), infin. histor., = odpovídali; (responděbant). tnstitia, ae, f., zachniuřenosf, zasrou-šilost, skličenost, 1785 tacitus, íi., smlčený; tichý; (zde:) mlčky. per-maneö, ére, maiisí, mänsürus, zůstávati, setrvati, vvtrvati; permaněte, (inf. histor.), setrvávati; (862., 884., 885.). ab hís = ä Sěquanis. saepius, (486.); omníno, (312., 152Í.). úiíus, (401., 461.); neque Villus = a žádný; neqne ullam vôcem, a žádné slovo = a ani slovo, slovíčko. 1790 vöx, üöcis, f., hlas; slovo. ex-primö, ere, press!, pressum, vytlačiti, vymačkati; vynutiti, dostati; (o překlade doplň: z nich). Idem, týž; (přelož zde:) zase. Sestaví respondít | (acc. c. inf.) fortunám Sequanörum esse höc miseri-órein et graviörem quam (fortunám) reliquörum || (v. důvod.) quod [protože jednak] söli.,. auděrent (= se neodvažuji, coni. obi.) et (= jednak) horrěrcnt (= se děsí, coni. obi.) crü-dělUatem absentis Ariovistí |[ velut si cöram abesset IJ quod facultas fugae tarnen darětur (— se naskýtá, coni. obi.) j) Sěquanis věró omněs cruciätüs 5 perferendl essent (=jest pretrpěti, coni. obi). hoc (ahl.)... quod, tím (o to) .. , že; (kap, IL, 3.). fortuna, (1757.), osud; postavení. [795 miser, era, érům, bíduý,ubohý; smutný. gravis, e, (í 133., 1761.), krutý. rellqui, (51., 995). Solus, (977.); soli t.j. Sěquaní. ně —quidein, ani; (875.). OCCultum, T, n., foc-cnlerel, skrytost; in 1800 occultö, sltrytě, potají. ...u, queror, (921., 1188.). Implöräre, (1700.). audére, (1001), odvažovati se. ab-esse, (34., 1293.); absěns,--entis, nepřítomný; absentis (—etsí abesset), (přelož;) ač jest nepřítomen. crüdelitäs. Hits, f., ukrutnosť, krutost. 180& velut si, jako by. cöram, fco-öram, ös,örisj, tváří v tvář, před očima, osobně; cöram adsum, osobně jsem přítomen; velut si cöram adesset, jako by byl osobně přítomen, (jako by sám před nimi stál). horreö, ěre, ut, (aliquid), děsiti se (něčeho), báti se (něčeho). reliquis, t.j. Gallís. tarnen = lidyž už nic jiného, tož aspoh. 1810 facultas, (4Í8.)\ facultas fugae (gen. předm.) dutur, možnost, příležitost k útěku jest poskytována, se naskýtá. věro, však. intra, (předl, s akus.), uvnitř, mezi; intra fines, do území. recipere, (309., 612., 1586.), vzíti, přijmouti; qui recěpissent, (veta retat přič), kteří (= protože oni) přijali. quorum oppida essent, (připoj k před- 1815 chozí větě spojkou „a"), a jichž města jsou. potestäs, (908); in potestäte alicüius esse, býti v něčí moci; ěius = Ariovistí. cruciätüs, (1659.). per-ferre. (941.), snésti, vytrpěti, pretrpěti, přestáti; Sěquanis omněs cruciätüs perferendl sunt, Sekvanňm všeliká muka jest pretrpěti; ßekyanpve musí pretrpěti všeliká m^a^/sro. 1732., 1752.). 88 Kap. 33. hla rebus cögnitTs, (abl. absoLJ, zvěděv o tom; byv zpraven o těchto pomě-■; rech. ; 20 (Gallörum anlmös) verbis cônfírmäre, (Galium) dodati mysli slovy (řečí); (167., 212.); (1098., 1162.; srv. kap. I. 3. ad eff. animös; XIX. 2. Dwiciäcľ animum; XX. 4. Galliae animi). polliceor, (864.); nestav: et pollicitus est |( face. c. inf.): earn rem futürara esse sibi (= Caesar!) cürae. CÜra, ee, f,, péče, starost; res mihi est cürae, mám, beru si věc na starost, na péči; ea res, ta věc, to f ŕ. /. ty poměry, ten stav); cürae (dat. úče-louý). Sestav I (Dop/n si:) [Caesardixit] [| (acc. c. inf.:) se" (— Caesarem) habere mägnam spem [| (acc. c. inf. závislý na výraze habere spem:) Ariovistum — adduetum et suo (= Caesaris) beneficio et (suä = Caesaris) auetöri-täte — faetürum esse flnem iniüriis. Spěš, (1045., 1353., 1524.); habeospem, mám naději, kojím se naději. benefícium, it, n., (509.), dobrodiní; přízeň, laskavost, úslužnost, (dobrá) služba. 1825 auctörltäs, (150., 929., 1763.); addücö, (H9M 213., 1705.). adduetus et beneficio suö et auetöri-táte, (dav se pohnouti i jeho tísluž-noatí, laskavostí i jeho vážností, postavením =) i vzhledem k jeho dobrým službám i k jeho vážnosti, postaveni; i vzhledem k dobrým službám od něho (— od Caesara) mu prokázaným i k jeho (= Caesarove) vážnosti, postavení. — (Caesar níže v kap. XXXV, 2. vykládá výraz „benefícium" ; za konsulátu Caesarova Ario-viaíus byl vyznamenán titulem „krále a prdele národa římského".) fínem facere alicuľ re!, (ínluriís), učiniti konec něčemu, (křivdám, příko- řím). — (1173., XX. 5.) (Při výraze fínem facere zdě jest dativ; obyčejně bývá genitio.) häc örätiöne nabitá, (1769.). concilium dTmittere, (1049.). secundum, (předl, s akus.), vedle, podle 1830 (něčeho); secundum ea, vedle toho, mimo to, rés = důvody. hortárT, (1121.), vybízeti, nutkati; (o překladu doplň r,i výraz: k úvaze). Cögitäre, mysliti, přemýšleti, uvažovati. suscipio, (178., 5/2., 919.). quäreputäret ]| (acc. «. inf. praes.opis- 1835 něho časováni trpného:) earn rem sibi edgitandam et suscipiendam esse proč myslil, že mu jest, že musí o íó věci přemýšleti (uvažovati) a jí se ujmouti (uchopiti) — proč podle jeho mínění jest mu o té věci uvažovali a jí se chopiti. in primís, quod... (§ 3.:) autem ... (% 5.:) autem ..., především protože .., pak (dále)... konečně ... Sestav I quod (Caesar) viděbat ji (acc. c, inf.:) HaeduÖS — appellator saepe-numerö frátrěs cönsanguineösque — teněrl in Servitute atque dieiöne GermänÖrum !| et (quod Caesar) intol-legebat jj (acc. c. inf.:) eöruin (— Hae-duörum) obsides esse apud Ariovistum ac Sef]uanö9. appeliätT, 1. byvše nazváni; 2, nazvaní; 3. (ti,) kteří byli nazváni. HaeduT (nom. podmět/iij) appellätí řratrěs consanguineíque (nom. do-plňk.), Hacduové nazvaní (byvše nazváni, kteří byli nazváni) bratry a to rodnými; (spojku -que přelož: a to); (tento název Haeduům jakožto politickým spojencům národa římského ' Římany udělený byl obzvláště čestní/). consanguine us, 3., krevný, pokrevný; (602.). 89 1840 saepenumerö, častokráte. servitus, (596.). dieiö, önis, f., (1703.), poručenství, moc, panství, poddanost, područí; servitus atque diciö, otrocké područí, poddanství; otrocká poroba; (hendiadyoin); (kap. XXXI. 7.).— (1657., 1754.) teněrT (ín) alíquä re, býti držen v něčem; býti v něčem, býti svírán v něčem, něčím. intellegere, (1187.). 1845 apud aliquem, u něltolio; (zde:) v rukou někoho. quod (rei. spoj.) et id, a to; a ten stav. in tantö impenö, pH veliké, světové moci; (tantus, 1520.). arbitror id (předm.) turpissimum (doplnil.) mihi et reí püblicae, pokládám to (ten stav) za nejpotupnější (== z« největší hanbu) pro sebe a pro obec; qnod turpissimum esse sibi arbiiräbätur, domníval se pak, že ten stav jest nejpotupnější, největší hanbou pro něho. Sestaví (Caesar) viděbat autem {—pak, dále) |j periculösum esse populö Romano II OermänÖs paulätiin cÖnsue-scere Iränsire Rhenum (—ie Ger-manové zvykají si přecházeti, Že pře-cházívají, že přecházejí přes Rýn) et mägnain multitüdinem eôrum ventre in öaHiam (=*= a že veliké jich množství přichází do Gnllie). perTculösus, 3., nebezpečný. 1850 viděbat penculösuin esse populö Romano, viděl, že (jak) jest nebezpečno národu římskému, pro národ římský. paulätim, pomalu, ponenáhlu. cönsuescö, (815.). neque = et ním; (zápor i> Češtině dej do věty vedlejší!); (kap. VIL, 4. a 5.) Sestaví et existhnäbat || face. c. inf.) homines ... sibi nön temperatures esse II quin in provinciám exírent atque inde in Itáliám contenderent jj cum omuom Galliam ooeupävissent II ut... föcissent}) praßsertim cum... divideret. fěrus, (1678.); barbarus,(í745.); (kap. XXXI. 5.). temperäre, mírniti, krotiti, držeti na 1855 uzdě; mihi nön tempero, quin (s konj. jako ve vetách účel.), nezdržuji se, abych ne ... — (417.) ex-íre (664., 1595.) in provinciám, vyjíti, vytáhnouti, vtrhnouti do provincie. inde, (570.), odtud. contendere, (1222., 1531.). oecupäre, (1719.); cum (temporale) oc-cupävissent (zástup, konj. zu ind. fut II. nezávist.), až obsadí; (529.). omnis, (11.). iööO ut, (870., 1255.}; (zde s coni. tiepř. závislosti, přelož indik.!) ut ante (187.) fěcissent, jako předtím (to) učinili—-jako před tím; {nezávisle: ut fěcěrunt). Cimbri, oním, m.t Cimbrové, germánský kmen, který přitáhl v 2. stol. před Kŕ. s Teutony od severu z Jut-ska a poplenil celou Gallii. I římská provincie a Itálie byly v nebezpečí. Byli však r. 101 před Kr. potřeni Gaiem Mariem u Vercell v horní Itálii. Teuton^oni/íi, fľeuŕones, um), m.,Teu-tonové, starověký germánský kmen, usedlý původně pří březích Severního moře. Kol r. 120 před Kr. zdvihli se ze své vlasti a potulovali se v krajích podél horního Dunaje a při moři mezi Gallii a Britannti. Ve střední Gallii spojili se s Cimbry a r. 105 podnikli útok na římskou provincii. U Arausiona (nyní Orange) došlo ke srážce s římským vojskem, jež bylo poraženo. Postup jejich do Itálie zastavil Gňius Marius, poraziv je u Aquae Sextiae r. 102 před Kr. praesertim (916.) cum divideret (konj. 1865 nepř. zdvislj, obzvláště když děíí, odděluje. 90 provincia nostra, (334.), Rhodanus, (přeložzde:) jen Rhodanus. — (313., 1286.).: quibus (rel. copul.) rébus (dat.), = et iís rébus, a tomu. oc-currö, ere, crirŕí, ctirsum, altcut ret, 1. běžeti naproti, vstříc něčemu; 2. předejiti něco, zameziti něco. 370 putäbat |! its rébus occurrendum esse, mínil, za vhodné pokládal), že musí (jest mu) to předejíti, to zameziti. mätürus, 3., zralý, včasný; (873.); quam mäiürrime, co nejdříve, co nejrychleji. autem, (1836.), (zde:) konečně. - (1836.) sibi aliquid Sumere, (426., 915.), něco si osvojovati, osobovati; (něco jeviti). spiritus, üs, m., [spírare], 1. vzduch, vánek; 2. dech, duch; 3. (plur.:) pýcha, nadutost. :r"""~ arrogantia, ae, f., zpupnost, domysli- 187* vost. ferendus, 3., snesitelný; ferendus nön videor, zdám se nesnesitelným; (srv. VIL 4. concědendum nön putäbat; postavení zňporky nön!). Kap. 34. quam (rel copul) ob rem, (a) proto. alicuT placet, (ěre, uit), někomu se líbí; někdo uznává za dobré, za vhodné; (následující vélu „ut... mitteret" přelož do češtiny infinitivem : „poslati"! — (Při stejném podmetu bývá u slovesa placet o lat. obyčejné infinitiv.) lěgatus, (583.). 1880 quí (= ut ií, veta rel. účel.) ab eo pöstulärent, (1710.), aby ho požádali; se žádostí; pöstuläre aliquid ab aliquö, žádati za něco někoho, něčeho od někoho; (postalo jest důraznější než petô, slabší než flagitö; 862.). uti = ut, aby. colloquium, it, n., rozmluva, rozhovor. locum colloquiö (dat. ťtěel.) děligere. (1627.), vybrati, vyvoliti místo k rozmluvě; (srv. kap. XXX. 3. a 5. domicilii), conciliÖI). medius, (1322); uterque, (632.); locus medius utríusque, místo ležící uprostřed obou, uprostřed mezi oběma; (Meuset pokládá tuto vazbu v prose za nemožnou a čte: locus medius utrisque, dativ/ Řeč nepřímá, jež následuje, závisí na výraze, jejž si jest domysliti: poslové měli vyříditi tento vzkaz Caesarňv. sése (t. j. Caesar); (přímo; volö agere 1885 nebo Caesar vult agerc tecum). agere, (1653.). rěs publica = (zde:) státní záležitosti. summae utríusque (= Caesaris etArio-visií) rěs — velmi důležité věci, otázky pro oba (t. j. pro Caesara i pro Ariovista). lěgatio, (177.). Řeč nepřímá změněna v přímou : Ario-vistus respond it: „Si quid mihi ä tě, Caesar, opus besser, ad té věnissem; si quid,. tím vis, tě ad mě venire oportet. Fraeterea neque sine exer-eitü in eäs partes Galliae venire t / audeö, quäs possides neque exerci- ;.. tum sine—magno eommeätü atque niöliinentö in ünum locum contra-here possum. Mihi autem mírům vidjáur, i quid in mea Gallia, quam bcllÖ vlci, aut tibi aut-omninö po-. pulö Romano negotii _sit. aliquid mihi opus est, jest mi třeba něčeho; potřebuji něčeho. ipsT (dat.), (t. j. Ariovistô); (přelož:) mu. ad eum (/. j. ad Caesarem). sésé {*= Ariovistum) venturum fuisse, (závěti podmín. periody), že by byl přišel; (Koř. 396, U Hrb. 444, 3. a.) aliquid tě volo, (akas. osoby a veci), chci něco od tebe; si quid Ule (= Caesar) sé (= Ariovistum) velit, chce-h (on) něco od něho. - (710.) (Caesar klade zde conf. praes. místo očekávaného coni. imperf., snad proto, aby zamezil možnost pokládati tuto vetu j podmínečnou za irreální.) 1895 oportet (234., 896.) tě venire ad me, sluší se, abys přišel ke mne; mas přijíti ke mně; U tum (= Caesarem) ad sé (= Ariovistum) venire opor-těre, že on (/.;. Caesar) má přijíti k němu (t.j. k Ariovistovi). praetereň, mimo to, kromě toho. Sestaví (ave. c. inf.) se (=- Ariovistum) neque auděre (venire sine exerettu in eäs partes Galliao, quas C.sesar possiděret) neque posse (contrahere exercitum in ünum locum sine magno commeätü atque lnöhmentö). audeö, (1803); sě neque andere venire neque posse contrahere, že se am neodvažuje přijíti, ani nemůže stáhnouti, svésti. partes, (708.), končiny, kraje, území. pos-sideö, ěre, sědT, sessum, mám v drženi, mám v moci; quás Caesar re-ferre, (1591., 1392.), zpět nésti; oznámiti; his responsís ad Caesorem relate, když tato odpověd byla Caesarovi donesena, oznámena. — [Sil.) 1 ttéřum,7M55j;'po druhé; opět, znova. 1910 mandátům, i, n., 11648Jf rozkaz, úkol; vzkaz; (responsís, mandatis a j.\ Caesar užívá rad těchto substantiv, vzniklých z participia v plur.; v češtině dej singulár!). ... Sestav! Caesar mittit (praes. hist.J le-gätöa Iquídicerent:} || quoniaro (Ano- posslděret (konj. nepř. závisí.), které Caesar má v moci. commeätus, äs, m., [eom-meäre], 1- do- 1900 pravá, dovoz; 2. (co se dováži:) (dovezená) šplže, potrava; válečné potreby. niôlimentum, ľ, n., /moŕľrí/, námaha. con-trahö, ere, träxí, träctum, stahovati; stáhnouti, svésti. sibi — AriovistÖ. mtrus, 3., divný, podivný, zvláštní; podivuhodný; mihi mirum vidčlur, zdá se mi podivným; (volněji:) s podivením, na to hledím, s podivem se táži; sibi autem mírům viděn, že však se mu zdá podivným; že však ! s podivem na to (Ariovistus) hledí; že však s podivem se táže. negotium, ií, n., [ncc, ôtinmj, zamést- 1905 nání, práce; mihi est negotium, mám co dělali; quid negotii esset (vota nepř. táz.) aut Caesar! aut omnľnô populö Romano, co má dělati bud Caesar nebo dokonce národ římský. — (1521.) — (Srv. XXXI. 14. quid... auxilii.) in sua (=~-Ariovistí) Oalliä, (přelož:) v jeho Gallii, (t. j. o té části Gallic, která se Ariovistovi poddala). Gal I i ani bello vincere, přemoci Gallii v poctivém boji; vľcisset (konj. nepřímé závisí., přelož indik.!). uislus) referret liane grätiam sibi /— Caesaříj populôque Romano ]| ad-fectus tanto beneficiö sup /= Caesaris/ et populi Romani H cum (Ariovistus) appellatus esset rěx atque amicus ä genatü (popnlí Romani) in cönsulätii suö [— Caesaris] || (na vyraze haue grätiam závisí věta vý-sled.:) ut gravfuětur venire in colloquium invitätus neque putäret J| face, c. inf.) sibi dicendum et eögnöseen-dum esse de coinmüm re j) haec esse Kap. 35. if. IJ quae (Caesar) ab eö [= Ariovisto] jí» postuläret. — Přímo: Quoniara tantö f? meö populique Römäni beneficiö Ý affectus, cum in cdnsulätü ffleö rěx : atque amicus ä sonátu appellätua es, hanc mihi populöque Romano grätiam refers, ut in colloquium venire invi-;. tätus graväris neque de commüni rě dicendum tibi et cögnöscendum -; putés, haec sunt, quae ä lě pöstulö. quonlam, [quom, iam], poněvadž, protože, ježto. af-ficere, ad-ficere, (138., 1523.), opatřiti (někoho něčím); aliquem beneficiö afficere, někomu prokázati dobrodiní; tantö suö populique Römäni beneficiö affectus, byv zahrnut tak velikým dobrodiním jeho (Caesarovým) a národa římského; (při překladu možno též rozvésti větou při-poustěcí:) ač on (= Caesar) í národ římský mu (— Ariovistovi) prokázali tak veliké dobrodiní. — (1826.) cum appeUätus esset rěx atque amicus, tím, že byl nazván králem a přítelem; (cum zv. coincidens, v při-tné řeči byl by indik., zde v řeči . nepřímé je coni. obi); (vazba dvojího nomin.). cönsulätus, üs, m., konsulát; in consulate suö, za jeho (— Caesarova) konsulátu; (r. 59 pí: Kr.). 15 gratia, (500.); grätiam referre alicuí, vzdávati někomu dik; odvděčovati se někomu; quoniam hanc grätiam referret (coni. ob 1.), ut graoarětur et puiärei, protože tak, tím se od-yděčuje, že se zdráhá a myslí. " gravarí, býti obtížen, nerad (něco) konati; zdráhati se. Ißvltäre, zváti, pozvati; invitätus, byv vyzván, pozván; ač pozván; vyzván. in (ad) colloquium venire, přijíti k rozmluvě. cÖgnöscere, dovídati se, zvídati, bIv-fieti, nabývati známosti. 20 ut... neque putäret || slbi dicendum et cögnöscendum (esse) de commüni rě, a_že_myslí, že mu není třeba promluviti (vyslovili se) a poslechnouti (nabýti známosti, vědomosti, „dověděti se, dáti se zpraviti) o společné záležitosti; (neque — el nön; zápor nön vlož do vazby acc. c. inf.); (1853.). pôstuläre, (1710., 188Ö.);haec esse,quae ab eö Caesar postuläret (coni. obl.), že toto jest, co Čaesar od něho žádá, zač ho Caesar žádá = že toto od něho Caesar žádá; že ho za toto Caesar žádá. primům... deinde, předně... za druhé. ne quis, aby nikdo ne; ně quam multi-tudinem hominum träddceret^ jiby žádného množství lidí, zástupu ne-předvárlěí, neprepravoval; ať nepře-vádí, neprepravuje; (577., 641). ampHus, (856., 1292.), více, důle; (se záporkou:) již ne. quös haběret (coni. obi), (přelož:) 1925 jež raá. reff-dö, ere, didi, dilum, vrátiti, dáti zpět; redderet obsiděs^ aby (Ario-vistus) vrátil, ať vrátí rukojmí. per-mittere, (1644.), dovoliti; permit-teret, aby dovolil, ať dovolí. licet, (407., 1636.);vôíunÍä}e7(UQ0., 1639.). ut iltls (-= Sěqaanis) Úcěret || voluntäte ěius f— Ariovisfi) reddere (eös obsi-děs) || quosillif— SěquanfthabšretA, aby jim bylo dovoleno, možno =^_ahy__ směli s jeho dovolením vrátiti (jim) la ŕukojmV^teŕX'o'n'r^älí;""fXXX. 9:)r(Hlíš náleží Klíéěřět~proto o překladu doplň dativ h inf. reddere). néve ■— něve, a také aby ne — a aby 1930 ne; a take* »ť ne — n ať ne. iniuria lacessere, {843., 1305.), bezprávím, příkořím drážditi, popouzeti; utiskovati. bellum Tnferre alicui, (134.). si (Aríovistus) ita fěcisset (zástup, konj. za ind.fut. II. řeči přímé), jestliže tak uefní. — (529.) 93 1935 1040 perpetuus, 3., nepretržitý, souvislý; stálý, ustavičný, trvalý, věčný; (1702.). perpetua gratia atque amícitia est alicuí cum afiquo, někomu jest trvalá shoda (trvalý mír, pokoj) a přátelství s někým; někdo žije v trvalé shodě (v trvalém míru, pokoji.) a přátelství s někým. sibi populöque Romano perpetuam grätiam atque amícitia m cum eö futüram (esse), že on (—Caesar) a národ římský s ním (— Ariovistem) bude žíti v trvalém míru a přátelství. impeträre (499., 513., 1654.); si (Caesar) non impeträret (zástup, konj. za ind. fut I. řeči přímé), nedosáhnc-li (Caesar) toho od něho; ncvymůže-H toho Caesar na není...—"(b"29ľ) Sestav I sěsě... se (podmét ve vazbě acc. c. inf. opakován pro velikou mezeru) nön neglectürum esse iniüriäs Haeduorum. neg-legö, ere, lexi, tectum, nedbáti (něčeho), nestarati se (o něco); nechuti (něco) bez povšimnutí; nön neglege> re aliquidj.nenechati něčeho bez povšimnutí, nenechati něčeho bez trestu. iniüriae HaeaWrum (gen.'předmět), (519., 1178.), křivdy Haeduům učiněné, na Haeduích spáchané; příkoří Haeduům učiněná. -^ (1970.) M. Messälá M. Piso" n e cönsulibus, (93.). cěnseo, ěre, ui, sum, počítati; odhadovali ; (o senátu:) usnášeti se, ustanoviti, nařídili; senátus censet, senát ustanovuje, nařizuje; (==■-décefňérě); cěnsuiššét(ů oft \7 o~bl., přelož indik. /). Sestav! quoniam senätus cěnsuisset || ut dětenderet Haeduös ceterösque amicös populí Römäni: || }bt.t v prime řeči ind. pf.), 11 et si stipendium penderent (zástup, konj. za ind. fnt, I. přímé řeči). i reddere, (1926.); bellum inferre, (134.). neque — neque; první neque jednak, náleží k dat. his, jednak připojuje nesledující vazbu acc. e. inf. sě il-lätürum esse k předcházející vazbě sě nön redditürum esse, proto rozveď: et neque his neque sociis nebo sed neque his neque sociis; obyčejnější připojení jest; neque aut his aut sociis. — (1237.) Ö75 Jnißriä, (abl. modi), nespravedlivým způsobem, nespravedlivě, neprávem; (bez příčiny). — (1970.) rnaneo, ěre, mänsi, mänsum, zůstávati, trvati na (něčem). con-venlre, (361., 422., 440., 1500,, 1611.), (sejíti se v jednání), shodnouti se, smluviti se; convenit, (ne-osob.), dochází ke shodě, jest shoda; convenit inter nös, smluvili jsme se, shodU jsmose; quod (inter ebb) convenit, na Čem (o čem) se shodli. — (Koř. 225; Hrb. 314, b.) sí maněrent (zástup, konj.) in eö, quod (inter eös) convěnisset (coni. obi), setrvají-li na (při) tom, na (o) Čem šŠHšnodli'*;" (zustňtíou-li" verhi^ vžä^ i. jemné dohodě, úmluvě). * t _ _ ^ pendo, ere, pependi, pensum, vážiti; [ platiti. 1080 stipendium, ii, n., 1, plat, žold, mzda; 2. vojenská služba; 3. daň, poplatek, dávka. stlpendiumque (si) penderent, (vykládá předcházející slova: si in eö maněrent, quod convěnisset), a sice budou-li (budoivli toiiž) platiti daň, poplatekll^^íie,"srv. ľ.33. 2\cön- " sanguineosqiie, 1838., 1839.). quotannls, každoročně, ročně. si id nön fěcissent (zástup, konj. za ind_. fut. IL reci přímé), toho-li neučiní; (ne-li); (jinak). longé ab-esse, (34., 526.), daleko býti vzdálen; (zde:) pranic nepomáhati, neprospívati. frateriius, (1154.), bratrský; nômen frätermim, jméno bratrské, jméno bratří; (L 33, 2.). quod, (718., 784., 1052.), co se toho týče, že ...; jestliže. sibi = Ariovistö. de-nüntiäre, oznamovati, vzkazovati; vyhrožovati; quod Caesar sibi d§~ nüntiäret (coni. obi.), co se tolio týče, že Caesar jemu vzkazuje, "vyhrožuje; jestliže mu Caesar vzkazuje, vyhrožuje, že . ■..," [nechť jest si 'vědom, nechť si pamatuje,] že...; (Koř. 388; Hrb. 436, 3.). — (Věta uvedená touto spojkou *quodt vztahuje se h výroku někoho jiného, k němuž mluvící odpovídá větou hlavni, v tomto případě vazbou acc. c. inf.; hlavní větu — zde vazbu acc. c. inf. jest uvésti výrazy »věztt, „nechť jest si vědom", „nechť si pamatuje" a pod.) Inlüriae Haeduorum, (1939.); nön ne-jlegere, (I938.);perniciěs, (115ô.);coň-tendere, (735); sěctim = cum Ariovistö. neminem sěcum sine sua pendele con-tendisse, (přelož.-) [nechť jest si (Caesar) vědom, nechť 8t (Caesar) parna-, tuje,] že nikdo s ním /t. j. s Ario-vistem) nebojoval bez své vlastní záhuby." -^'(šěcuiň vztahuje seliArio-uistovi, vztah nepřímý; suä vztahuje se k neminem, vztah přímý.) 1985 rtlS "■'"'Kíl 1990 96 cum vellet, když (Caesar) bude chtíti, bude-li (Caesar) chtíti; (cum temporale); přímo: (cum volet). congredl, (1967.), utkati se, dáti se v boj, boj podstoupiti; congrederětur^t se utká, ať podstoupí Boj; (ať jen přijde); (v přímé řeči bylo by c o n g r e d i ä-tur ve smyslu adhortativnim nebo iussivním). ;' ft-'''intellegere, (528., 1187.); intellectürum ý\ ;:'/■• (earn esse), pak že (Caesar) pozná. quid — quantum; quid uirtüte po_sse_nt, "• . (1696.), co, kolik mohou, zmohou statočností. 1995 invictus, 3., nepřemožený, nepřemožitelný. exercitátus, 3., vycvičený, zdatný; exer-citatissimí, (elaiiv), velmi vycvičení, zdatní. ar ni a, zbroj, zbraň; válka, boj. inter = per, (časově:) za, průběhem, po; inter quattuordecim annös, po čtrnáct let, průběhem čtrnácti let. tectum, i, n., ftegerej, střecha, krov; byt, příbytek, obydlí. 2000 8Ub-eö, Tre, it, Hum, jíti pod něco; vstoupiti; tectum subľre, vejíti pod Kap. eodem tempore... et (*=■ quo), touž (právě tou) dobou,.. kdy. — (Po výrazech podobnosti, rovnosti nebo jich opaku věta přirovnav aeí bývá uvozována spojkou atque, ac, zřídka et — jako zde; Hrb..449, b; Koř. 404.). mandátům, F, n., (1910.), vzkaz. re-ferre, (1908.), donésti, přinésti, (o vzkazu:) vyřizovati. Trěvcrí, Oram, m., Trcverové, veliký kmen, snad původu germánského, sídlící v keltské Gallii při dolní Moselle až po Rýn. Byli stateční a divocí; zvláště znamenitá byla jejich jízda. Jméno jejich neslo římské město střechu; subtssent, c o n i, obi. v přímé řeči subiěrunt. ~ (Výrazem tímto míní spisovatel naznačiti, Že Germane neměli no celou uvedenou dobu pevných sídel.) Přímo: his est belli, ut,. qui vícerint, iis, quös vícerint, quem ad modům vělint, imperent. Item popu las Rö-mänus viclis ... imperäre consuěuit. Si ego.'.. nön praescribö, quem ad modům populus R. ütätur, nön oportet mě ... in meÖ iure impediri. Haedui mihi, quoniam ... temptäverant et armls congress! ac superätl erani, stipendiärii sunt facti. Mägnam C;ie-sar iniüriam facit, qui suö adventü vectigälia mihi deteriöra facial. Hae-(luís obsiděs nön reddam neque his neque eörum soeiis iniüriä bellum Inferam, si in eö maněbunl, quod conuěnit, ßtipendiumque quolannís pendent; si id nön fěcerint, longě ... aberit. Quod mihi Caesar denüntiat se ... neglectürum esse, nemo me-cum sine sua pernieie contendit. Cum Caesar uolet, congrediätur; intelleget, quid ... German!, qui... subíěrunL virtüte possint. 37. Augusta Treverörum, nyní Trevír. — Předložka ä (ab) jest položena dvakrát, protože to byla dvě různá poselstva. HaeduT (doplň:) lěgáti veněrunt. queror, (921., 1188.); questum, supinum), quod..., stěžovat si, v.o ...; (Koř. 386, Hrb. 436, 4; po slove-Beeh, která znamená jí nějaký pocit — verb a affectuum: gau-deo} doled, queror, miror a p o d. — klade se věta s quod, má-li se označiti příčina neb důvod pocitu; má-liseoznačiti předmět pocitu, klade se vazba acc. c. inf.). \ m ľ $«• i fat P^;ßi':" ZEJDOVY Přípravy k latinským a řeckým klasikům. Odhodlali jsme se vydávati prípravy k latinským a řeckým klasikům" abychom tactvu usnadnili úewu kiassinu, zvláště řečných. «««««m , Přípravy vycházejí za redance Jaromíra Zejdy, profesora o Praze. Dosud vyšlo: Ir.)' 31 32 3-i, 35, 3G, 37. 3B, 33. ÍO. 41. 42. 43. íl. .45. 4*i. 47. 41. 1. Botohlěovi L-lektra. Pr. 1911. (55 str.) . 2. Homérovu Odysseu. Zjióv VI. ťr. ,ail. (16 str) 3. Homérova Oaussea. Zpčv IX. Fr. lujj. (23 str.) ' i. Hornet ova Oüusseu. Z-jicv X. ťr. 1911, (17 str ) *. Homérova Oaussea. Zpčv XI. i'r. J911. (,(i str.) ' 5. H-merova Otíussea. Zpčv \il. J'r. lull. (14 str.i . Homérovu oaussea. Zpcv 1. ťr. jyil. (-„o 8tr.) . í. Homérovu Oaussea. Z|tóv V. Pr. liŕll. (24 str i . H«Hiťrot,a II/o*. Zděv V. ........ Xtvutoptoy i\>orly. fíHcii motet ni. i'r. 1912. (IM str) . Homérova iltas. Zpf-v 11. ťr. 1912. (25 str.) . . K i - Mvofopts,, Kornélia Nevnta. (V. ťolap.. Vi. Agesil.) Vv. 191:! U'str.) v tisku . Cmí-«oľ. P«M«f< o t>«f. »alafctí. (Kii. IV.. kap. 1.-15.) ťr. 1912 (16 sir ) Y -80 , Homérova Híuh. SSj.Pv Iji. rr. 1912. Í20 str.) .... . K — iß Cae.w. Paměti o vál ualské. (Kuiha IV., kap. 16.) ař do koni»' '. '. roiobr. Jirmtetoixi ill««. Zpíiv IV. Pr. 1912. (24 atr.) ....... K 1- Horntiovtr básně. [Výh. z i. hu. Siitir. Č. 1, 4, 6, 9.) Pr. 1912. (20 str.') ". ľ-IŠoraliovu hásné. (Výb. t 11. kn. satir, e. J, 2, 6. 8.) ťr. 1912. (2o str. .K 1-Caesar. PamvH o vát. galské, (Ku. VI., kap. 1.-12.) Pr. i9L2. (16 str.) K -80 Homérovu «/„*. z,,6v XVI. Pr. 1912. (32 str.) ..... k 1 W Cieeron.jSpisu. ll.ee sa bás. Archiu. ftcťS za krále Dcjot. Pr. 1912 (24 str.) K 1 — Caesar.Paměti o vál. aal. [K n. Vi., kap. 13.-44.) (Dok.) ťr. 1912. (35 str.) K 180 Homérova Was. Zpftv XXI. I'r. 19 2. (211 str.) ... . k í- CJreroitoi'i/ .sp/«|/. Kato starni o stárl. Pr. 1912. (28 str.) . . . '. * k 1*30 VcratUoru há hue. (Výo. ľ,c Zp. pastýř., f-, l, 5.) Pr. 1918. (9 8lr.) . . K -CO . K ?. rnrniui-ff onsne. Aeneis. Apov x. i'r. jyn.v(;io str.l........K 1.80 Veratliovu básně. Aenci». ZpPv XII. Pr. 1914. (3fi str.).......K .1 80 r-eratHany básně. Acncis. Zpßv XI. Pr. 1914. (33 str.)........ K l.ňO VeratUovy hástté. Anneis. ZpSv V. ťr. 1914. (BG str.) .........K 1 80 Spinu Platonovu- Olirnim ßokrntova. Tr. 1014. (32 str.) ........K 1.50 Fofnhlrtn-n Antiitnnn 1U in t n íäi et» t tr n m ............K 2.40 1-5:4.) (Dok.) Pr, 1921. (42 str.) K 8--- fiofohlľttvn /Iniiannnľ lír. 19tn." (4Š str') Caesar, Paměti o vál. aats. fKn. I,, kap. , PKÁVÍi YYtiKM Slovník k výbOľU bastíl Ovídiových. Sestavil prof. Jar. Zejda. Z vydáuf. Upravené] die výboru Brantova. Pr. 1021, v. B", (27i str.)................K 24*— Upozorňujeme na: Výbor K tlstú Cicpronových. Upravil Jnromlr Zojda. Dili.: Teít. Pr. 11. (84 str.) K 3-—. - Dil IL: Cvod, poznámky, významy, ťr. 11. (126 str.) . K 3-60, ^l- t ^^^^^i^^^^^^ß^^mKi:^ >/4r±\;. :■-... ZEJDOVY PRÍPRAVY K LATINSKÝM A Ř E C KÝ M^ KLA SI KÜ M." SEŠIT 66. CENA Kč 8* PRÍPRAVY K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKÉ. KNIHA L, KAP. 38.—54. . (DOKONČENÍ.) Sepsal JOSEF BRADÁČ, GYMNASIJNÍ PROFESOR. -DRUHÉ, OPRAVENĚ VYDÁNÍ. V PRAZE l»t. , CľSKt- I I HOV É KNlHKUPnCTVÍ A ANTIKVARIÁT (JOSEF SPRINQER) v'PRAZE-!.'. FILIÁLKA KRAL. VINOHRADY. - : }'mš i*í ifcír ZKRATKY. v-4*^ m abl. = ablatlv. abl. absol. = ablativus absolutus. abl. čas. = ablativ časový (ablativus tem-poris). abl. inopiae — ablativus inopiae. abl. instr. = ablativus instrumeuti (nástrojový). abl. liniit. — ablativus limitationis Čili re-spectus' (omezovači, vztahový). abl. mensurae = ablativ miry. abl. morfi —ablativ způsobový. abl. pretti = ablativ ceny. abl. příč.= ablativ příčiny (causae). abl. qual. ~ ablativ vlastnosti (qualltatis). abl. separ. = ablativ odluky (separativus). abl. srním. — abl. srovnávací (comparativus). ,ab\. zřetel. = abl. zřetelový (vztahový). hec. ■■- accusaUvus, akkusativ. acc.c. Inf. = accusal í vita cum infinit! vo. Gompar. — compnrativus, komparativ. . coniiinct. = coiiiunctiviis, konjunktiv. coniunet. deliber. ™ couiunetivus deliberati- vus, rozvazovací. coniunet. nepř. záo/sř. ~k. nepřímé závislosti (obliquus). coniunet. subiect.^= c. subiectivus, cizího mířeni. .^dat.= dativus, dativ. řřař. účel.=z dativ účelový (finalis). tyilfplfík. =7= doplnok; doplňkový. HfJíssí femlninum (rodu; ženského). . ' liati!!.*** futurum oxadum. . _$/í,:«=genltÍvus, genltiv. ' ,.,.~gen, crlm. š= genitivus erimiois (u sloves §$>'■ soudního Fízení). '*gěn.explic.= genitivus explicativus, vysvět- ' lovncí, omezovači, jren. obléct. = genitivus obiectlvus, dějového předmĚtu. /7en. part. —g. partitivus, celkový. ^f#>[-■L-.gěn. 'possess~= gen. possessivuš, přivlast- fei-"' ; novací. jyer. = gerundium. //íi/j/. = imperfectum. kompar. = komparativ. m. = masculinuni (rodu mužského). n. = neutrum (rodu středního). násl(eii). = následující; následuje. nepřech. = nepřecliodné. neutr. = rteulrum. diti se. — (1059., 1627., 1645,, 1822., 1883.) rěs, quae ad bellum osul sunt, (věci, které jsou k válce ku prospěchu, které se hodí k válce =) válečné potřeby. summus, (986.), největší, převeliký, 205 (bohatý). facultas, (418., 1811.), (zde:) dostatek, hojnost, zásoba; omnium rěrum. quae ad bellum üsui erant, summa erat facultas, převeliká, bohatá zásoba, hojnost všech (všelikých) válečných potřeb byla po ruce, pohotově. idem = totéž, /. /. oppidum Vesontio; (přelož volněji:) toto. natura loci, (115., 1206.). münTre, (1339.), opevňovati; chrániti. mägnam facultätem (1811:) dare, po- 20E sitytovati veliké, dobré příležitosti; (srv. 139.1 (Koř. 495.) bellum dücere, (48.), protahovati válku; (srv. 884., 892.); ad dücendum bellum, k protahování války. Dübis, is, m., Dubis, přítok řeky Araru na levém břehu, nyní Doubs. ut, jako, jakoby. circinus, F, m., [xípxtvo;], kružidlo, kružítko. circum-dücö, ere, xT, dum, kolem do- 20t kola vésti; vésti kolem. flu men ut circinö circumductum, řeka jakoby kružidlom, podie kružítka kolkolem vedená; řeka, jako by jí .. byl směr kr^Židletn kolem města vytčen. cingö, ere, cTnxľ, cínctum, obklopovati, obkličovati. Sestav! möns (podmět) magna altitü-dine continet reliquum spatium (přeď. met), quod est... reliquus, (51., 277., 656., 995.). spatium, (419.), místo, prostor; spatium, quod est non amplius (= läťius) pedum mille sěscentorum, prostor, který obnáší, má více než tisíc šest set stop; (gen. qual. s vypusteným quam; Koř. 271, pozn. 1.; Hrb. 360, pozn,). — (Výraz spatium určen jest následujícími oběma re-lat. větami.)— (2988.) 2065 amplus, 3., prostranný, rozsáhlý, rozlehlý, veliký; (z d o: amplus — latus). qua, (491.), 1. kudy; 2. kde. inter-mittere, (1466., 1489., 1516.), 1. (přechod.:) přerušiti; 2. (zde ne-přechod.:) přestávali, ustávati; qua flumen intermittit, kde řeka přestává, nechává mezeru; kde, kudy řeka neteče. möns magna altitíidine (ubi. qual), vysoká hora; (435., 483.). con-tiněre, (114., 845.), zaujímati, zabírati. 2070 ita ut, (630.). rädTx, Icis, L, kořen; radix montis, pata, úpatí hory. uterque, utraque, utrumque, gen. utríus-que, dat. utříque, oba, obojí, jeden i druhý; ex uträque parte, s obou # stran; (116.). — (2879., 3065.) řípa, ae, f., břeh (říční); titus, oris, n., břeh (mořský). con-tlngö, ere, tigľ, factum, (aliquid), [tangöf, dotýkati se něčeho; řípae contingunt radices (předmět) mon- . tis, břehy se dotýkají úpatí hory. hune, ŕ../. montem; (při překladu pře- 2075 tož:) horu. circum-dö, dare, dedl, datum, aliquid alicui rei, postaviti něco kolem něčeho ; inürus circumdatus, zeď postavená kolem (t.j. kolem hory); zed, kterou jest (hora) obehnána. - (2956.) ef-ficiö, ere, fěci, fectum, [ex, faeiöj, způsobiti, vykonati, učiniti; (s vazbou dvojího akusativu, předmět, a do-plňk.:) činím něco něčím. arx, arcis, f. pevnost, tvrz. miirus efficit montem (předmět) arcem ' (doplněk), zed činí horu pevností, tvrzí. con-iutigÖ, (2031.), spojuji. 2080 hue, sem. magna itinera; contendere, (2036.). hocturnus, 3.,1 [nox], noční. diurnus, 3., [diu, ve dne], denní. occupäre, (1859.); oecupätö oppidö, 2085 (ail. absol.), obsadiv město. ibi, (555.). praesidium, if, n., (448.), posádka. col-locäre, {1331, 1573.), usaditi, rozložiti. . Kap. 39. dum, (1513.); dum morätur, zatím co meškal; moror, (1476.) 2090 paucös dies, (835., 1056.\ několik (málo) dní. ad, (2017.); resfrümentäria, (533., 1294., 2033,, 2035.); commeätus, (1900); causa, (1017.). reifrümentäriae commeätüsque causa, za příčinou, k vůli zásobování a (ostat- nímu) dovozu; (volněji:) staraje se o zááob.ivání a ostatní dovoz. — (2118) (2591.) percontätiÖ, önis, L [per-contäri; con-tus, tyč, bidlo], vyzvídání, vyptávání; ex percontäiiöne, z vyptávání, poptáváním; nostri, {1266.). vöx, (1790.); voces, slova, řeč; ex vo-cibus Gailörum, z řečí, řečmi, (z tla- 7* »':' too W' čbů, tlachy) Gallíi; mercätor, (35.). !v>. *— [Ze spojení Gallôrum ac mércä- töram musíme souditi, že zde Cae- '•* sar mínil kupce hlavně římské a í '"-- řecké.] \ Sestav! tantus timor occupävit subito ■ omnem exercitum ex percontätiöne nostrqrum et (ex) vôcibus Gallôrum r ac mercätörum, || qui praedicäbant || - (acc. c. inf.) Germänôs (podmet) esse ingentí mägnitüdine corporum, in-crědibill virtüte atque exercilätione in armis || (oěta vložená:) [Galií et mercätöres] dicěbant || (acc. c. inf.) sěsě (podmet, t. j. Gallové a kupci), congresses cum his (t. j. s Germany) saepenumerô, ne vultum quidem atque aeiem oculôrum ferre potuisse. j.'"' Sestaví tantuB timor occupävit subito omnem exercitum || ut (výsled.) per-turbäret non medioeriter mentčs ani-mösque omnium. 20Q5 prae-dicäre, hlásati, rozhlašovati. irigens, eniis, ohromný, nesmírný, převeliký; incredibilis, (628.). . iíigentí mägnitüdine (abl. quäl.) corporis esse, býti nesmírné velikosti těla; býti nesmírně veliké postavy tělesné; býti nesmírně veliký. exercitätiö, önis, f., [1996,], cvičen í, výcvik; obratnost; virtüs, (110., ' 717.). incredibilT virtüte atque exercitätiöne (abl. qual.) InarmTs esse, býti neuvěřitelné statečnosti a výcviku, obratnosti ve zbrani, (v zacházení se zbraní); býti neuvěřitelně statečný a vycvičený, obratný ve zbrani. 2 )0 saepenumerô, (1840. }. con-gredí cum allquö, (1967.), setltá- '. váti se s někým; (zde není toto slo- veso položeno o selhání ve smyslu nepřátelském); sěsě cum his con-gressos, dicěbant, nön potuisse ferre, nemohli prý, setkavše se t s těmito, snésti; (dicěbant přelož do češtiny „prý"). ferre, (755.); (1876.). ne — quidem, (875., 1799.). vultus, Ms, m., (výraz obličeje), tvář, obličej. aciěs, ěf, l, (1253.), ostří, bystrost, pro- 2105 nikavost; aciěs oculôrum, bystrost, pronikavost očí = pronikavé oči, pronikavý zrak. subito, náhle. timor, (1275.). oecupäre, (186., 219., 1265., 1719.), (o strachu:) napadnouti, zmocniti se, pojmouti. omnis exercitus, (2038, b). medioeriter, [medíus; oeris, vrch, vý- 2110 šina}, ne příliš, prostředně, nepatrně; nön medioeriter ne nepatrně = nemálo, značně, velice. per-turbäre, 1. zmásti, uvésti ve zmatek; 2. vzrušiti, pobouřiti, polekati; perturbart, (po)leltati se,' (po)děsiti se, pozbývati rozvahy, pozbývati zrnu žilosti, strachovati se; mentěs animösque perturbáre, hlavy i srdce pomásti, vzrušiti, rozčiliti; centurio-něs periurbäbaniur, setníci se děsili, strachovali, pozbývali zmužilosti. mens, mentis, f., mysl (jako schopnost duševní), rozum, duch; srdce; animus, (jako mohutnost cítící:) duch, mysl, srdüe. orlrí, (76.); primům, (1350.); hic timor primům ortus est ä..., tento strach vyšel nejdříve od.. . <9 tribünus, i, m., tribun; tribuni militant, vojenští tribunové. — V nejstarších dobách připomínají se tři tribunové vojenští, z nichž každý velel sboru 1000 můžu vybranému z jedné tribue. Za> republiky stálo v Čele každé legie šest tribunů vojenských; z nich veleli vždy dva, a to po dva měsíce, Btřídajíce se nejspíše denně ve vrchním velení. Za dob Caesarových tribunové vojenští -í bráni byli hlavně ze vznešených, ale nezkušených jinochů římských ze stavu rytířského neb senátorského, a tu Caesar, nemoha se na ne spolehnouti, svěřoval velení legie zkušeným legátům. Měli tedy vojenští tribunové ve starší době postavení mnohem samostatnější než později; za Caesara jen výjimečně velí legiím samostatně, obyčejně bývalo jim svěřováno jen vedení menších oddílů. Mimo to měli na péči: pořádek v táboře, dozor na stráže, vedení vojen ských seznamů, zásobování voj-íka a pod. V oděvu a zbrani lišili se od ostatních vojínů hlavně nádherou a výzdobou. Meč nosívali po levém boku, protože štítu užívali, jak se zdá, teprve v bitvě samé. Vojenský tribunát býval obyčejně stupněm ke kvestuře. . 2115 praefectí, oraní, m., [542./, velitelé. — V římském vojsku byli rozliční důstojníci, kteří veleli zvláštním vojenským oddílům nebo měli jiné zvláštní úkoly a kteří sluli praefectí. Byli to ku př. velitelé pomocných sborů pěších (lehké pěchoty); velitelé jízdy (praefectí equitum); praefectus fabrum řídil práce zákopnické a řemeslné a podával veliteli odborné návrhy a zprávy; praefectí socium; praefectus caströrum a j. reliquus, 3., (51.). ex urbe, t. j, Roma; (sro. 1. 7.1.). amlcitiae causa, (1017.), (2092.), (2591.), z (osobního) přátelství (h Caesarovi, chtějíce buď získati si jeho přátelství nebo přátelství to si udržeti); (byli to tak zvaní contnbernälés). — (Contu-bernalěs byli mladí mužové ze vznešených rodin, kteří provázeli vojevůdce, aby se vzdělali ve válečném umění. Stolovali obyčejně s vojevůdcem v praetoriu.) sequor, (1342.); Caesarom tteďiil fisnm habebant, následovavše Caesara, přidruživše se k Caesarovi, měli zkušenost; (volněji:) k Caesarovi Be přidružili a (nebo: avšak) měli zkušenost. militaris, (1224.); rěs mílitäris, vojenství. 2120 ,- usus, (1619.); usus in re militari, zku- ; šenost, zběhlost ve vojenství, ve válečnictví; usus in castrís, zkušenost, j zběhlost ve službě vojenské, ve službě v poli. - (2223.) j nön mägnus, ne veliký = velmi malý. ínferre, (675.), (787.); causam Tnferre, uváděti příčinu. alius — aliä (causä); podvojné' alius v téže větě překládá se podle tohoto příkladu: alius aliam causam infert, každý uvádí jinou příčinu: jeden uvádí tu, jiný onu příčinu; ten uvádí tu, onen zase onu příčinu. quorum (gen, part.) alius allä causä 2125 . lllätä (abl. absol.) petěbat, a z nich každý uved jinou příčinu, záminku, žádal; a z nich ten tu, onen zase onu příčinu, záminku uved, žádal; (volněji:) uvedl a žádal. Sestav! causa illätä [| quam (podmět) — dlceret — esse (acc. c. inf.) ne-cessáriam sibi ad profícíscendum. — (Srv. 63., 1246.) necessärius, (601., 910., 961.); proficís-cor, (156., 300., 647.). quam (t. j. causam) sibi ad proficis-cendum necessäriam esse dTceret, [příčinu, která, jak říkal, tvrdil, jest naléhavá pro něho k odchodu, aby odešel]; příčinu, záminku, pro kterou prý nevyhnutelně musí odejíti; příčinu, záminku, která prý ho nutí k odchodu. — (Konj. dlceret; srv. 1.23.3. existimárent.) (1308.) eius (t.j. Caesaris) voluntäte (1639.), i s jeho svolením. * discědere, (SIS., 882., 1309., 1564.), odejíti, vzdálili se. — (2194.) mihl licet, (1929.); nt licěret, aby bylo 2130 lze, dovoleno; aby směl. nönnSIlus, (344., 928., 1450.). pudor, oris, m.tstud; čest, svědomitost; í. (2323.); pudôre adductus, (pohnut, J.' wy 102 ŕľ-' V: 2140 145 2150 ,ŕ sveden studem), ze studu. — (149., ) 213., 506., 616., 924., 1492., 1826.) SÜSpiciö timöris (gen. předm), podezření ze strachu; podezření, domnění, že se bojí. vítäre aliquid, (1191.), vyhýbati se, , uniknouti něčemu; uvarovati se něčeho! re-maneö, ěre, mänsi, zůstávati, setrvávati. hT, t.j. ti všichni, kteří jsou uvedeni v 2. paragrafu, tribuni mílitum, prae-fecti reliquíque. fingö, ere, fínxi, fictum, 1. tvořiti, dělati, upravovati; 2. přetvářeti, předstírati, strojiti, líčiti; vulřum fingere, (líčiti tvář veselou—) přetvařovati se interdum, (794.), časem, někdy. íacrimäs (1129.) teuere (= retinére), udržeti, zdrželi se slz. abdere, (658.); abditi in tabernäculís, jsouce skryti, skryvše se ve stanech; zalezše do stanů; (volněji:) zalezli a buď... buď (nebo),. . tabernäcufum, i, n. stan. fätam, í, n., /for, f art/, 1. výrok boží, věštba, boží ustanoveni; 2. osud. queror (1188., 2006.) fátum, stěžuji si na osud, do osudu; naříkám na osud, familiäris, is, m., Ulil.) přítel, druh. communis, (1643.). miserärl aliquid, naříkati na něco, bědovati nad něčím. vulgö, [1156,/, všeobecně, vůbec, vesměs. totís (1163.) castris, po, v celém táboře. testamentům, f, n., [testis/, závět. ob-sígnäre, pečetí opatřiti, zapečetiti; tě-stämenia obsignäbantnr, závěti byly peěetěny, se pečetily, (volněji): se psaly. vočibus (2094.) ac tlmore, řečmi a strachem = strachem, projevovaným řečí, slovy. paulätim, (1851.), ponenáhlu. usus, (2121.). Sestav! ii militěs centurionésque, || quí... haběbant, || ut (ii), || qui equi-tštui praeěrant, || perturbäbantur. mTlites = prostí vojínové. centurio, onis, m., centurio, velitel cen- 2155 turie (setniny). — Každá centurie mela v čele centuriona; bylo tedy v legii 60 centurionů, v každé kohorte po šesti centurionech; v mani-pulu bylo po dvou centurionech, a to centurio prior a centurio posterior. Veíi tělem manipulu byl centurio prior. Nejvyšším centurionem v celé legii byl centurio prior prvního manipulu první kohorty; slul centurio přímí pílí, stručněji prímipUus nebo prímus píius. Byli ledy mezi centuriony různé stupně hodnosti. Centuriony mohli se stáli prostí vojínové pro osobní statečnost a způsobilost; postupovali až za primipila podle svých zásluh. Ustanovoval a povyšoval je velitel. Hodnosti i službou centurio byl poddůstojníkem, roven asi našemu rotmistrovi. Byli oděni a ozbrojeni podobně jako prostí vojáci; chochol na přílbě měli na rozdíl od ostatních připevněný napříč. Jako odznak své trestní moci nosili révový prut (vítis). Povinností centurionů bylo cvičiti vojíny, udržovati kázeň a povzbuzovali v boji slovem i příkladem. qui equitätuT praeěrant, (1058.), (ti, kteří veleli jízdě =) poddůstojníci jízdy; (t. j. decarioněs equitum). — (1300.) - (3022.) perturbärl, (2111.). Sestaví ex his (i!)) \\ qui volébant || (acc. c. inf.) sě existimäri minus ti-midös, || dícěbant. tlmldus, 3., [tunere/, bázlivý, bojácný. velle, (710.); exMimor, (355.). volébant |j sě exTstimärí minus titni- 2160 dös, chtěli, aby byli pokládáni za méně bázlivé; chtěli býti pokládání za menší bázHvce. 103 Sestav! (ii) dicebant || sě nön, verěrí hostem, || sed ($ě)\ timěre angustiäs itineris et mägnitüdinem silvärum aut rem frümentäriam || ut... posset.. vereor, aliquem, aliquid, (1096.), báti se, obávati se někoho, něčeho. timěre aliquem, aliquid, báti se někoho, něčeho. angustiae, (494., 575.); angustiae itineris, úzké cesty; cesta soutěskami. — (Nejkratší ce^ta do Belfoitu a dále do Alsaska vedla údolím řeky Doubs, jež bylo sevřeno sráznými skalisky a lesnatými vrchy. mägnitüdö silvärum, velikost lesů = veliké, rozsáhlé lesy. — (Ještě dnes jsou v těch místech veliké lesy, na př. na pravém břehu řeky Doubs la foret de Chailluz, na levém břehu le bois de la Côte de Joux, forét de Vaite, bois de la Côle d'Armont a j. 2165 iflter-cědere, (420), (mezi něčím) ležeti, rozkládati se, proslírati se; quae intercěderent inter eos atque Ario-vLstum, které se rozkládají, prostírají ' mezi nimi a Ariovistem; (intercěderent, coni. obi. po vedl. čase dicebant; přelož indik. přít. času!). rěs-frfimentaría, (2092.), spíže, obili; (rem frümentäriam vlož při překladu do věty rut posset"). sup-portäre, dovážeti, dopravovati. rem frümentäriam (sě) timěre, ut satis commodě (1380.) supportärí posset, že mají obavu, že se obilí ne- bude moci dosti pohodlně (bez obtíží) dovážeti; (timěre ut — řirněre ně nön; Koř. 377, 1.; Hrb. 432, d.). etiam, (zde:), dokonce. Sestav! nönnülli nüntiäbant |Í militěs nön fore (—futüros esse) audientěs dictö neque (— et nön) lätürös (esse) signa propter timórem || cum (Caesar) iussis-et (zástup, konj. za ind. fut. H) H (acc. c. inf. praes. passiv., protože není uvedena osoba, které by se poručilo) castra mověri ac sigua ferrí. cum iussisset, (zástup, konj.), až roz- 2Í70 káže, dá rozkaz. signa ferre, (385.), dáti se na pochod, vytáhnouti. iubeö castra mověri ac stgtta fern, poroučím, dáváni rozkaz táborem (se) hnouti a dáti se na pochod, vytáhnouti. dictum, f, n., výrok, slovo; rozkaz, nařízení. audTre, slyšeti; (metonym:) poslouchati, býti poslušen. dieto audtěns sum alicui poslouchám, 2175 jsem poslušen na slovo (na povel) někoho. propter timörem, (865) pro strach, ze strachu. militěs non fore audientěs neque signa lätürös (esse), že vojíni neuposlechnou, nebudou poslušní a dále na pochod se nedají, nevytáhnou. - (2296.) Kap. 40. animadvertere, (1083., 1316.). consilium, ií, n.,(301.), rada, shromáždění; (zde:) vojenská rada; convo-cätö {897.) cönsiliö, (abb absoh), svolav vojenskou radu. 2180 ad-hiběre, (1183), přibrati, zváti, přizvati. Ördö, inis, m., 1. řada; 2. (zde:) (= cen-furifí), selnina. —(Cnesar výjimečně přibral do vojenské rndy tentokráte všechny centuriony; zpravidla povo- j, lával do vojenské rady jen centuri- J ony prlmörum ördinum, t. j. první !/ centurie každého manipulu.) a *:,■'-■ 1U4 0- 2185 2190 -CÜsare, opět a opět předhazovati; f obviňovati; vytýkati, stěžovati si. convocäťô cönsiftö omniumque ôrdí-mim ad id consilium adhibitls cen-turiönibus vehementer eös incüsä- - vít, svolav vojenskou radu a přibrav k té radě centuriony (velitele) všech setnin, důrazně, velice jim vytkl, do nich si stěžoval; {volněji:) svolal. .. a přibrav... vytkl, stěžoval si. prímum, (bez následujícího deinde), předně. quaerere, (976., 1050.), 1. hledati; 2. vyptávati se, vyzvídati, pátrati. cögttäre, (1833.), uvažovali. quod putarent li (acc. c. inf.) sibi quae-rendutn aut cögitandum esse [| (ve t n nepř. táz.) aut quam in partem aut quo cönsiliö dücerentur, že mysleli, že (jim jest —) jim přísluší pátrati nebo uvažovati, bud na (v) kterou stranu, bucf s (zi) jakým úmyslem jsou vedeni. se cônsule, za jeho (i. j. Caesarova) konsulátu; (r. 59 př. Kr.; sru. I. 35. 2J. cupidissime, (830.), (elatiu), velmi dychtivě, velmi horlivě. ap-petö, ad-petö, ere, ívi, Hum, 1. spě-.chati; 2. sahati (po něčem), hleděti dosíci; 3. (aliquid), dychtiti, toužiti (po něčem); státi (o něco), ucházeti se (o něco), vyhledávati (něčeho). Sestaví cur quisquam iüdicäret || (acc, c. inf.) hune (t. j. Ariovistum) tam' temerě ab officio discessürum (esse) ? II sibi (f. j. Caesarí) persuader! || (acc. c. inf.) eum (t. j. Ariooistum) repu-diäturum (esse) neque suam (t. j. Cae-saris) neque populi Románi grätiam || (abl, absol.) côgnitís suis pöstulätis atque pérspectä aequitäte condiciÖ-num, quisquam, (1103., 1136.).; cur quisquam iüdicäret, (věta nepř. táz.), proč někdo soudí, míní? — (Zájmeno quisquam jest položeno proto, Se smysl věty jest záporný, t. j. nemo iüdicet). — (2230., 2292.) tam, tak, tak velíce, tou měrou. temerě, nerozumně, nerozvážně; (sro. I. 31.13. hominem esse iemerárium). officium, h, n., 1. služba; 2. povinnost; smysl pro povinnost; svedomítost; ab officio discědere, (2129.), od své povinnosti odstoupiti, své povinnosti nedostatí, své povinnosti se zpronevěřiti; officium imperátoris, smysl pro povinnost, svědomitost velitelova; pudor atque officium, smysl pro čest a pro povinnost. oersuaděre, (495.); mihipersuädetur, 2195 Ífneosob.), dávám se přesvědčiti, nabývám přesvědčení; sibi persuader!, t on (Caesar) že nabývá, jest toho pře-Bvědčení, že ... quidem, ovšem. — (3078.) re-pudiare, odmítnouti, zamítati;. eum neque suam neque populi Roman! grätiam repudiätürum, že on (Ario-, vistus) nezamítne přízně, nezhrdne přízni ani jeho (Caesarovou) ani národa římského. postulátům, ľ, n.ř [1710.], požadavek. — (1910.) aequitäs, ätis, f., rovnost, stejnost; spravedlivost, nestrannost, oprávněnost. cóndicio, ônís, f., (1584.), úmluva; 2200 nabídka, návrh, podmínka. per-spicio, ere, spexi, spectum, prohlédnouti; poznati, seznati; cögnitis suis pöstulätis atque aequitäte condi-ciönum pérspectä, (abl. absol., ve smyslu věty podmínečné), až (Ariovistus) sezná, sezná-li jeho (Cáe-sarovy) požadavky a až pozná, po-zná-li oprávněnost návrhů, přesvěd- * Čí-li se o oprávněnosti návrhů; (cögnitis pöstulätis, aequitäte pérspectä, postavení chiastické, chiasmus). — (1300., b). quod si, (770., 1157,), jestliže však; quod sľ bellum intuUsset, (zástup. \ konj. za ind. fut. II.), jestliže však zdvihne válku. — (2630.) furor, oris, m., [furerej, šílenost, zběsilost, vztek. amentia, ae, f., [ä-mens], nerozumnost, zaslepenost mysli. 2205 im-peilo, ere, pul!, pulsům, pohnouti, pohádati, podněcovati. furore atque ämentiä Impulsus, podnícen vztekem (zuřivostí) a zaslepeností mysli; ze (ve) vzteku a ze (v) zaslepenosti mysli. tandem, (u otázkách:) jen, pak. - (1389.) vereor, (2161.); quid verěrentur, čeho se obávají? (v přímé řeči bylo by quid v e r e m i n i). désperäre, (1048.); aut cur desperärent dě suä virtüte aut dě ipsTus diligentia ? anebo proč nemají naděje ve svou vlastní statečnost nebo jeho svědomitost? anebo proč zoufají nad...? — (sua vztahuje se k podmětu gramatickému, zde k tem, kteří zoufají — vztah přímý; i p s I u s t. j. C a e-saris, vztahuje se k podmetu logickému, k mluvícímu Caesarovi — vztah nepřímý; Koř. 320, po z n- 1.; Hrb. 466, pozn.) — („ipsius" přelož „jeho".) — (2261.) 2210 diligentia, ae, f., pečlivost, svědomitost. í perículum, Y, n., [ex-perior, Tcsipa, pe~ l ritus], (531,), 1. zkouška, pokus; ' 2. nebezpečná zkouška, nebezpečí. perículum alicüius facere, učiniti pokus, zkoušku s nějtýrnj pokusem, zkušeností poznatP někoho; zkusiti někoho; změřiti se s někým; factum (esse) ěius hostis perículum (t. j. ä nobis), (že měřili jsme se s tím nepřítelem, zkusili jsme toho nepřítele. patrům noströrum memoria, (665., 746.), za paměti našich otců; (r. 102 a 101 př. Kr.). Cimbn, Teutoní, (/. 33. 4). Ciinbrové byli poraženi od Gaia Maria v Ver-coll r. 102 př. Kr. Teutonové byli po- raženi od Gaia Maria u Aquae Sex-tiae r. 102př.Kr. pellere, (1689); Cimbris pulsis, (abl. 2215 ab sol.), když Cimbrové byli poraženi, po porážce Cimbrů. — (2559., 2701., 3012.) Gäius Maríus, slavný vojevůdce římský, soupeř Sullův, vítěz nad Cimbry a Teutony; (tr. 86. př. Kr.). merěrí aliquid, (587.), zasloužiti si něčeho, zjednati si něco; cum exercitus viděbatur meriius (esse) nön minorem tandem quam ipse imperátor, kdy bylo viděti, kdy bylo patrno, že si vojsko zasloužilo (zjednalo) nemenší slávy než sám vojevůdce; (vazba nom. c. inf.) — (Indikativ viděbatur ponechán v nepřímé řeči k vyznačení, že věta jest Čistě časová; cum temporale.) — laus, laudis, f.. chvála, sláva. factum (doplň:) esse perículum ěius hostis, (že) měřili jsme se s tím nepřítelem, (t.j.s Germany). — (2212.) niiper, (2008,). servTIis, e, otrocký; (zde: —servö- 2220 r u m). tumulttis, fis, m., nepokoj; vzbouření, vzpoura, odboj; servili tumultu, (abl. čas.), za odboje, za vzpoury otroků. — (Otroci a gladiátori, sestávající většinou z Germáhů zajatých ve válce, vzbouřili se vedeni jsouce Spartakem r. 73. před Kr. Vzpouru potlačili Kras-sus a Pompejus r. 71. před Kr.) tarnen, přece; aspoň. — (— si nihil aliud, at, čertě). usus, (2121.), zkušenost vojenská, ve vojenství, ve válečnictví. disciplína, ae, f., fdľscere], vyučováni, cvičení, cvik; kázeň. aliquid, (adoerbiálni akus.), poněkud. 2225 ac-cipere, (2547.,1688.), přijmouti, nabýti; naučiti se, (aliquid, něčemu). quam se vztahem pouze k subst. cfis-qiplinam; srv. I. 28. 3. oppida vicös-que, quös incenderant. RJ'V 106 r. % ijbtfeieväre, (912.); quös sublevärent, jež ř: podporovaly, jimž přispívaly; (quös vztahuje sek servili = servörum; tumullü servörum, quös ...). ex quo (rel. spoj.) — (et) ex eä rě, z toho. ;l_30 iüdicärl potest, může se, možno, lze soudili; posseiüdicäri, (že) může se, možno, lze souditi. — {2292., 2191) } cönstantia ae, f., fcönstäns, cönstärej, ^. . pevnost, stálost; vytrvalost, ne-í , o hro žen o s t. í f quantum boní (/for. 259., Hrb. 333.) ř haběret in se, kolik, co dobrého má ', t do sebe.' : hös, quös ..,, (v překladu h ö s polož před quös), ty, jichž... aliquamdiu, po nějaký čas; dlouhý čas; dosti dlouho. !35 inermis, e, [armaj, neozbrojený, bez-, branný. quös inermes sine causa timuissent (coni obi), jichž se bezbranných báli; jichž se, ač neozbrojených, bezbranných, báli. armätus, 3., ozbrojený. victor, oris, m., (Í7i2.),vítěz, vítězící. — (Spartakus, dříve než byla vzpoura otroků Krassem a Pompejem potlačena, přemohl několik oddílů římského vojska.) proptereä quod hös posteä armätös ac victöres supera(vi)ssent (coni. obi), {951.), protože ty později ozbrojené a vítěze (ač byli ozbrojeni a vítězi) přemohli. . 9,240 děnique, (1269.), konečně. hös esse eösdem, quibuscum..., (přelož:) že to jsou titíž, s nimiž ... congredí, (1992.); saepenumerö, (1840.). fines, (2010). plěrumque, zpravidla, obyčejně. 2245 „quibuscum congress! superä(ve)rint (Meuhel: superä(vi)ssent) = quös, cum íís congressi, s ape raverint, (s nimiž se utkavše, přemohli je —) s nimiž se utkali (srazili) a je přemohli; (předmět ke slovesu superäve-rint dlužno doplniti z quibuscum). qui tamen, kteříž přece; a ti přece; (t.j. Helvetiové). par sum alien?, vyrovnávám se někomu, odolávám někomu; (v přímé řeči: potuěrunt). si quös, (1042., 1157., 1743.), jestliže některé, někoho. adversus, (1054.). commovere, (695., 1153., 2025.); «2250 commoveret, znepokojuje-H, leká-li; (coni. obi); nihil eä rě commoveor, tím se pranic neznepokojují, nerozčiluji; pranic si z toho nedělám; to si nikterak nepřipouštím. Sestav! (Caesar ineüsäns dixit:) || (ace. c. inf.) hös posse reperíre (j si quae-rerent jj (acc. c. inf. závislý na slovese reperľre:) Ariovistum (podmet) ví-cisse magis ratiöne et cötisiliö quam virtüte \\ (za kterých okolností Ario-vistus zvítězil?) subito adortum (— udeřiv) děsperantěs (Gallös) iam de pügnä et dispersös [| (abL absol.) Gal-lis defatigätis diüturnitäte belli || cum (Ariovistus) 'so tenuisset castris ac palüdibus multös měnsěs neque (— et nön) fěcisset potestätem sui. quaerere, (2185.), pátrati; si quaere-rent (=inquirerent), budou-ii pátrati. reperire, (983.,105t.), shledati; reperíre posse, viz 1530/ de-faťígäre, unaviti, umdliti, utrmáceti. diüturnltäs^/is, t, [797.}, dlouhé trvání, délka. GalITs děfatlgatis diüturnitäte belli, 2255 unaviv, zemdlev Gally dlouhým trváním války, dlouho trvající válkou. se tenére, (1235.), zdržovati se. potestätem (.90S.) sui facere, (připouštěti k sobe), poskytovati příležitosti, aby ho napadli; (ve smyslu: do boje proti někomu se postavili); (sui jest gen. předmět.). (27U3.,288b.) pal us, ärf«, f., bažina, bařina, močál. cum sě tenuisset castris ac palüdibus (abl. loci) neque fěcisset potestätem sui, tím že se zdržoval v táboře a bažinách (močálech, močálovitých krajinách) a neposkytl příležitosti, aby ho" napadli, (a do boje proti nim se nepostavil). 2260 multös měnsěs, (akus. čas. míry), po mnoho měnou. dě-spěrare dě aliqua rě, zoufati nad něčím, nemíti naděje v něco; nena-díti se něčeho; na něco již nepomýšleti; děspěrare dě pügnä, boje se nenadíti, na boj již nepomýšleti. — (2209.) di-spergö, ere, spersi, spersum, [dis, spargere], řoztrousiti, rozptylovati; dispersus, rozptýlený. subito, (2106). adoriri aliqiwm, (720), udeřiti, útok učiniti, útokem hnáti, vrhnouti se na někoho; adorlus děsperantěs iam dě pügnä et dispersös (akus.), udeřiv na ně na boj již nepomýšlející (s bojem již nepočítající) a rozptýlené. 2265 magis — quam, (734). ratio, (1561, 1594), výpočet; chytrá vypočítavost. consilium, (.952.), záměr; dobře založený plán, lest; [ratio ět consilium = dobře vypočtený plán],. víncere, (1907.), přemoci, zvítěziti. Sestav! neipsum (t.j. Ariovistnm) qui-dem spěrare (== že ani sám nedoufá, ani sám prý nedoufá, že) || (acc. c. Inf J noströs exercitüs (podmet) posse capi eä ratiöne || cui locus fuisset contra homines barbaros atque imperií ös *, cui rätiöni locus fuisset, häc (ratiöne) noströs exercitüs capi posse = eä ratiöne, cui locus fuisset, noströs exercitüs capi posse. alicui rei locus est, nějaká věc má své místo, nějaká věc jest možná. 2270 ratio, (2266), způsob; (zde:) válečný plán. noströs exercitüs capi posse eä ratiöne, cui locus fuisset, že naše vojska mohou býti obelstěna tím (= takovým) [způsobem Dojel, tím (takovým) válečným pánem, který měl své místo, který byl možný. capere, (1398., 1460), polapiti, obelstili, oklamati. contra, (předl, s akus.), proti (někomu). barbarus, (1.679), nevzdělaný, surový. imperitus, 3., nezkušený. 2275 Sestaví (Caesar dixit) || (eös) facere arroganter II mu-. ■ conferrent |{ cum... auděrent. siniulätiö, önis, f., přetvářka, předstí-* ráni, záminka. simulätio rei frumentäriae (genitiv předm.)r (2092.), předstíraná, líčená starost o zásobování. conferre, (886., 1343., 1726.) \ timorem in aliqiiid conferre, sváděti, svalovati strach na něco; qui conferrent (coni. obi.), ti, kteří svádějí, svaj lují, zakrývají; (věta qui conferent jest podmětem k následujícímu inf. facere). angustiae itineris, (2163). arroganter, domýšlivě, zpupně; arro- 2280 ganter facere, zpupně jednati, (mnoho si osobovati). děspěrare dě aliqua rě, (2261)% videor děspěrare, zdá se, že zoufám, nedůvěřuji; (volněji:) zřejmě zoufám, nedůvěřuji. cum aut viděrentur děspěrare aut auděrent, když (= tím, že) bud zřejmě zoufají, nedůvěřují nebo se odvažují; (v přímě řeči bylo by: cum videntur). officium, (2194), smysl pro povinnost; svedomitost. prae - seribere, (1962), předpisovati, nařizovati; (k inf. praeseribere doplň v překladu zájmeno „jemu", t. j. „imperátori11). if'- '; Iquíd mihl est cürae (dat. účel), mám na péci, na starosti; něco**jest ř mou starostí; (v přímé řeči: haec nön ^S ľofr/s su/tř cürae, sed mihi). — (1822.) — V prekladu připoj k této větě myšlenka: A to už prý také obstaral, nebol!... -<. šibi, t.j. Caesarí. Sestaví (acc.c.inf.) Sěquanos, Leucôs, Lingoněs (podmet) subministräre (výrok) frümentum (předmět) et || (acc. c. inf.) frütnenta (podmět) in agns esse iam mätüra; f| (acc. c. inf.) icsös (podmet) (= že sami, t. j. všichni ti bázlivci a nespokojenci) iüdicätürös (esse) dě itinere brevl tempore. LeucT, örum, m., Leukové, keltský kmen, usedlý v dnešním Lotrinsku; hlavním městem jejich bylo Tulium, nyní Toul. Lingoněs, (1468.). sub-ministrare, dodávati, dovážeti. 2290 agri, (578.); främenta, (872.); mätu-rus, (873). brevT tempore, v krátkém čase, zanedlouho. dé aliquä rě iüdicäre, posouditi něco, úsudek pronésti o něčem. — (1632., 2230.) (2191.) iter, (163., 376.), tažení, pochod. quod, (1986.); dieto audiěns sum, (2175.); signa ferre, (2171.). 2295 dícor s vazbou nom. c. inf. = já prý s indikativem. quod dleantur nön fore (= futüri esse) audientěs neque sTgiia lätürT (esse), / co se toho týče, že prý nebudou po- slušní, neuposlechnou a že dále ne-potáhnou; neuposlechnou-li prý a nepotáhnou-li dále. — (2177.) nihil, (zde v platnosti adverbiální), nic, pranic. commověrí, (2250.). SestavJ (Caesar dixit) j) (acc. c. inf.) podmet nutno doplniti:) sě (/. j. Caesarem) scire jj (acc. c. inf. závislý na scire:) aut... fortunám (podmét) defuisse' [ils] aut,.. aväritiam (eo-rum] eonvicíam esse \] quibuscum-que exercitus,.. fuerit; (z dativu zájm. quibuscumque jest si doplniti k inf. defuisse dativ iis a k subst. aväritiam genitiu eö-rum). quTcumque, quaecumque, quodcumque, kdokoli, cokoli; kterýkoli; (v před-kladu před dativ quibuscumque přidej dativ zájm. „těm"!); quibuscumque exercitus dieto audiěns nön fuerit, (co n i. obi.), [že těm,] kterýchkoli vojsko na slovo nebylo po-slušno, neuposlechlo. aut — aut, (1082). 2300 male rem gerere, (954), míti nezdar; male rě gesta, (abl. a b sol.), když měli nezdar, při nezdaru. de-sum, děesse, děfui, scházeti, nedostávati se; fortunám nön defuisse, že [těm] štěstí nescházelo, (/. j. ti že měli štěstí). facínus, oris, n., čin, skutek; (veziem smyslu, in malam partem: — male-ficium), zlý čin, zločin. com-periö, Ire, peří, pertum, zvěděti, dověděti se; shledávati; zjistiti; ali-quöfacinorecomperlö, (abl. absol.), zjištěním, odhalením nějakého zlého činu. avaritia, ae, l, lakota. chiasmu; 2201.) (Povšimni si 2305 con-vincö, ere, vľcľ, oictam, 1. úplně přemoci; 2. zjevně dokázati; usvědčiti. aväritiam convictam esse, že lakota [jejich] byla zjevně dokázána, usvědčena — že byli usvědčeni z lakoty. — (■-=■ aväritiam manifesto esse cögni-tam et děprehensarn) Sestav! (Caesar dixit) || (acc. c. inf.) suam innocentiam (podmét) per-speetam esse perpetua vitä (abl.), felicitätem [suam] (podmet) perspec-lam esse bellö Helvetiörum. suam, t. j. Caesaris. v.- Innocentla, aß, f., 1. neškodnost; 2. bezúhonnost, poctivost, 3. (zde:) nezištnost. 2310 perpetuus, (1934., 1935); perpetua víta, celým životem, po celý život. fellcitäs, átis, f. štěstí; (doplň: suam,' t.j. Caesaris). perspicere, (2201); passiv.: perspicior, jsem poznáván, seznáván; objevuji se. bellö Helvetiörum, (1609), válkou, za války s Helvety. Sestav! (Caesar dixit) || (acc. c. inf.) itaque se (t. j. Caesarem) repraesen-^ tälürum (esse) (id) |j (věta relat.) quod ... fuisset (coni. obi) || (pokračování acc. c. inf.) et (sě) motorům 'esse castra proximä nocte dě quarts vigiliä (I (účel. věta) ut... posset || (věta nepřímá tázací dvojčlenná) utrutn... an ... valěret. itaque, (2032). 2315 In longiörem diem (240.) conferre, (2278), položiti, odložiti něco (na 1 pozdější lhůtu), na pozdější dobu; dies, f.; guod cöllätürus fuisset, co hodlal položiti, odložiti; zde: (conferre = transferre, differe). re-praesentäre, [praesens], neprodleně, ihned učiniti; hned provésti. přoximus, (168., 347,, 1250); proximä nocte, (abl. čas.), nejbližší, příští noci. dě quartá vigiliä, za čtvrté noční hlídky; (646). castra movere, (820). 2320 quam primům, (^60., 508), co nejdříve. intel-legere, (1993), poznati, seznati. utrum — an, zda(lí) — či. (3098., 2917.) pudor (2132) atque officium, (viz 2194.!) valére, (931); plus uafére, více platiti; převládati; utrum valěret, zda(li) převládá. — (2933.) ^ t Sestav! (Caesar dixit) |) quod si prae- í tereä nemo /sequätur || (acc. c. inf.) j tarnen sě (podmét, i."}. Caesar) itü-rum (esse) cum sola deciraa legiöne ( || dě qua nön dubitaret (= nepochybuje, není v pochybnostech) || (acc. c. inf.) et earn (decimam legiönem) (podmět) futüram esse sibi (t. j. Caesarovi) praetöriam cohortem (doplněk). quod si, (770., 1157); quod ši nemo 2325 seqiiäiur, a jestliže, jestliže tedy g nikdo (ho) nebude následovati; (zá-f stup. konj. za fat. L). — (2630.) [ praetereä, mimo to, ostatně; potom ještě; (1896.1 Solus, (977); legiö, (385); ire, (1221.). dubitäre dě aliquö, (946), pochybovati, býti v pochybnostech o někom. de qua —-- dě cuius fidě, (o jejíž věrnosti). cohors, cohortis f., 1. ohrazené místo, 2330 ohrada, dvůr; 2. (množství uzavřené do ohrady), zástup, dav; 3. (ve vojenství-') kohorta, (viz 385.); 4. osobní „stráž vojevůdcova. praetörius, 3., náležející vojevůdci, vojevůdcův, velitelský; cohors prae'ô-ria, osobní, tělesná stráž vojevůdcova. — Vojevůdcové mívali u sebe tělesnou stráž k své ochraně z vybraných vojínů pěších i jízdních. earn futüram esse praetöriam cohortem, ta (ŕ. j. desátá legie) že bude jeho telesnou stráží. in-dulgeö, ěre, dulsi, (dnltum), hověti, přáti. praecipue, obzvláště. propter, (o přičíně), (865). 2335 cön-fldere alicm, (1314), důvěřovati někomu, spoléhati na někoho. (3039.) . S?A- 345 2350 _, Kap tíäc orätíône habitä, (1769.). 'fflirus, (1904.); iriimm in modum (= míre), ku podivu, converters (1302., 1417.); convert! (passiv.), obrátiti se, změniti se. mens, (2112.), mysl; smýšlení; myšlenka, mínění; omnium menlěs, smýšlení všech; všeobecné smýšleni. alacritäs, ätis, f., falacer], čilost, živost; odhodlanost. sum m us, (1088.). cupiditäs, ätis, f., fcupidus], žádost, dychtivost, touha; cupiditäs bellt ge- rendi, (chtivost vésti válku =) b o j e- chtivost. ínferre, (675., 787., 2123.); alacritäs illšta est, odhodlanost se vzbudila, probudila. prlnceps, (676); (zde doplňk.:) první nejprve, nejdříve. per, (o prostřednictví), (1108.); tribuni mhitum, (2114). gratia, ae, f., vděk, uznání, vděčnost, dík; alicuí grätiäs agere, někomu vzdávati dík, děkovati; (1915., 2197). iudicium, (242), úsudek, mínění; indicium facere, úsudek pronésti; quod fěcisset (conj. cizího mínění, sub je ct.), (proto)že (prý) pronesl, dě sě, (přelož:) o_ní; (Koř. 320, 2. a 367., Hrb. 426, pozn). optimus, 3., (elativ), velmi dobrý, velmi příznivý. Sestaví et (decima legiö) cönfirrnävit II (ace. c. inf.) sě (t. j. decimam legi-önem) esse parätissimam ad bellum gerendum. côn-firmäre, (167., 212.), s jistotou tvrditi, určitě prohlásiti; ujistiti, ubezpečiti; (v překladu doplň si předmět: ho). paratus, 3., (273., 284), připravený, odhodlaný, hotový; parätissimus, (elativ), zcela připraven, odhodlán, hotov. ' . 41. ad bellum gerendum, k vedení války; (ke všem válečným podnikům). reliqul, (51). ördö, (2181), 2355 centurióněs prlmörum ordinum, (2155), centurionové, velitelé prvnícu set-nin; první centurionové. — Bylo to deset prvních centurionů deseti kohort, kteří byli zváni též primi ördi-něs; (někteří učenci soudí, že to bylo šest centurionů první kohorty v legii). Nejvyšší z nich slul prímus pílus. Tito byli přibíráni do vojenské rady. agere, (1653), jednati, vyjednávati. uti-=ut; per, (1108). alicuí satis facere, (809), někomu dáti zadostiučinění = u někoho, před někým se ospravedlniti, se omluviti. Sestaví (reliquae legioněs dixěrunt) || (nepřímá řec): sě (l.j. reliqiiäs legioněs) neque dubilä(vi)sse neque ti-muisse neque existimávisse || (na slovese exTslimävisse závisí vazba acc. c. inf.:) iüdicium dě summa belli esse suum, sed imperätöris. umquam, někdy; neque urnquam, a 2360 nikdy; neque umquam ... neque ..., ani nikdy ne... ani ne ... dubitäre, (2328), býti v pochybnostech. summa, ae, f., (Í602)t souhrn, celek; úhrn; summa betli, vrchní řízení války. iüdicium de aliquä re est alieuius (gen.přivlastňovací), est meum, soud, úsudek o něčem přináleží někomu, přináleží mne; (Koř. 248, 2. apozn.). neque se existimávisse suum esse iudicium, nön imperätöris, (přelož:) ani že nemyslely, že nebyly toho domnění, že soud, úsudek přináleží jim, nýbrž vrchnímu veliteli. satisfaction önis, f., zadostučinění, 2365 ospravedlnění; eörum satisfactione acceßiä, (abl. absol.), přijav jejich ospravedlnění. — (809) ex-quirö, ere, qmsivľ, quľsľtam, vyhledati, vypátrati. itinere exquisTtö per DTviciäcum, ut (vijsled.) .. - düceret dav vyhledati (takovou) cestu skrze„Diviciaka, pomocí Diviciakovou, Diviciakovi, že mohl vésti. maximám fidem habere alicuí, někomu nejvíce důvěřovati; (214., 1094). apertus, (1409.); loca, (559); locís aper-tis, otevřenou krajinou. 2370 circuitus, us, m., [circum, ire], obcházení, zacházka, oklika; milium am-plitis (quam) quinquäginta (passuum) circüiiü, zacházkou, oklikou více než padesát tisíc dvojkroků, přes padesát tisío dvojkroků, (t.j. přes 74km)-, (vcircuitü' vesmyslupřipouště-elm: »třeba i oklikou..") ut díxerat, jak byl řekl. — (2853.) proficiscí, (156., 647). intermittere, (1466., 2067); iter nön intermittere, pochodu nepřerušiti; nepřetržité táhnouti. exploratory, (1199).->' v ' >".*'« í . 'v certior fio, (390., 640., 1201). 2375 Sestaví certior factus est j| (acc. c. inf.) cöpiäs Ariovisti abesse quattuor et viginti milia passuum ä nostris. cöpiae, (641., 2038., b). abesse," (34). nostrí, (1266). tot Kap. 42. cögnöscere adventům, (1272), zvěděti o příchodu; cogiiiiö adventu Caesaris, (a b 1. a b s o 1.), zvěděv o příchodu Caesarove. 2380 lěgatus, (392); ke slovesu »mittiŕ (praes. hist) dlužno doplniti si ^nějaké sloveso dicendi, na př. „qui dl-cerenŕ; přelož: „pošle s tímto vzkazem"; (srv. I. 11. 3.); Anovistus chtěl tím nabýti času, aby zatím došla posila, kieron očekával (viz I. 37. 3.), než sveds rozhodný boj. Následuje řeč nepřímá. Sestav! lAriovistus dal vzkázati Caesarovi] || quod (Caesar) pöstulävisset (coni. obi) anteä dě colloquiö |1 per sě (t j. Ariovistum) licére || (acc. c. inf.) iJLifteri U quoniam (Caesar) pro-pius ijfesisset et (Ariovistus) existi-märetWn/. obi.) II se (t. j. Ariovistum) posse /id facere sine periculô. — Přímo: quod anteä dě colloquiö pöstuläoisti, id per mě fieri licet, quoniam propius accessisti rneque id sine periculô facere posse existimo. per, (o prfcinnosfi), siirze, pro; per mě licet, dovoluji, svoluji; (srv. „pro mne ta mne"). pôstuläre dě colloquiö, (1880), (po)-žádati (stran rozmluvy), za rozmluvu. quod, (718., 784.] 1052., 1986). quod anteä dě colloquiö postulä(vi)-sset || id fieri || per sě Hcěre, vzhledem k tomu, že ho požádal (Caesar) za rozmluvu, že svoluje, aby se to stalo; co se týče rozmluvy, za kterou Caesar dříve žádal, že Ariovistus svoluje, aby se stala, aby k ní došlo; že Ariovistus svoluje, aby došlo k rozmluvě, za kterou Caesar dříve žádal. — id facere t. j. in colloquium venire. quoniam, (1911). prope, blízko; propius, blíže. - (3118., 2686.) propius ac-cědere, (1067), blíže přitáhnouti, přiblížiti se; quoniam propius accessisset (c o n i. o b 1.) et exľsti-märet (coni. obi.), protože (Caesar) 2385 112 m w m Fŕ- BBfrj^bUže přitáhl a (Arioviatus) se do-■Wŕ'Y. mnívá. — (Všimni si střídání pod- Bpl/'sine (aliquä rě), bez (něčeho). Ip- re-spuo, cre, uľ, vyplíti; odmítnouti; f" (repudiäre). 2390' condiciô, (2200.), návrh. Sestav! et iam (Caesar) arbiträbätur || (acc. c. in/.) eura (t j. Ariovistum) reverli ad sänitätem j| cum (Ario-1 vistus) ultrö polliceretur id [| quod anteä (Caesari) petenti denegä(vi)sset I) (pokrač. hlav. vety) et (Caesar) ve-niěbat in spem || fore, ut (Ariovistus) desisteret pertinäciä pro tantis suis (t. j. Caesaris) et populi Románi be-neficiis in eum || (kdy?) cögnitis suis (t, j. Caesaris) postulätis. sänitas, ätis, t, [sänus], zdraví; (= sanitäs mentis), rozumnost; ad sänitätem reverter, (428., 459.), přicházím k rozumu. _ cum (causäle), (ÍOS., 1375., 1471.). dě-negareř důrazně, rozhodně popírati; rozhodne, naprosto odpírati, odříci. ultro, dobrovolně; sám od sebe. 2395 poMícěrT, (864.), nabízím; slibuji. petetití (doplň:) sibi (t. j. Caesarí), jemu žádajícímu = jemu na jeho žádost; (1571.). I cum ultrö polliceretur, quod [sibi] (t. j. Caesarí) petenti (dat.) dénégässet, protože dobrovolně, sám od sebe (Ariovislus) nabízí, co mu na jeho žádost byl odepřel. in mägnam spem veniö (= speräre ineipiö), nabývám veliké naděje; kojím se velikou nadějí. — (1045.) pro (aliquä rě), (o náhrade a odplate), (140.), za (něco). 2400 suis, t. j. Caesaris. ' beneficia in aliquem, (509., 1842.), ! dobrodiní prokázaná někomu; dů- i, kazy přízně k někomu; pro suis f, " tanťis populíque Romani in earn jí beneficiis, za tak veliká jeho (— Cae- sara) a národa římského dobrodiní jemu prokázaná; za tak veliké jeho a národa římského důkazy přízně k němu (— k Ariovistovi). cögnitis (1087) suis (t. j. Caesaris) postulätis (2198.), (abl. absol.), se-I znaje (sezná-li) jeho požadavky. fore ut (uti) s konj. praes. neb imperf. — futurum esse ut s konj. praes. neb imperf.; opis infinitivu futura aktivního; (/. 20. 4,); (1165.). děsistere, (473.). pertinäciä, ae,t, Iper-tináx], pevnost, vytrvalost; (ve zlém smyslu:) neústupnost, nepovolnost, zarpu-tilost, tvrdošíjnost. — (vytrvalost v dobrém smyslu = perseverantin, cönstantiu.) fore uti désisteret pertinäciä, že upustí od (své) neústupnosti, zarputilosti. - (1165.) diem colloquiö (dat. účel.) dícere, (360.), určití, ustanoviti den k rozmluvě. — (2726.) Sestaví quititüs (dies) ex eö diě dictus est diěs (doplněk!) colloquiö; (... za, jako den k rozmluvě). ex eö diě qulntus, pátý (den) od toho dne. interim, (860.). ultrö, na onu stranu, tam. citró, sem. c- ultrö citröque, sem a tam. pedes, peditis, m., [pes], pěší vojín, pěšák. ad-ducere, (149., 213., 1705.), přiváděti, s sebou vzíti; ně quem (1923.) pedi-tem adduceret, aby žádného pěšáka ncpHváděl, s sebou nebral, nevzal; (Koř. 369,1.; Hrb. 431, 2.). Sestaví (doplň si:) (Ariooistns dixit) \\ (acc. c. inf. za vyjadř. vetu hlavni řeči příme':) se (t j. Ariovistum) verérl || (věta obavná:) ně... circumveiíiré-tur; || (konj. imperf., v příme' řeči coni. iussious praes.:) uterque (t.j. Caesar i Ariovistus) veniat cum equitatů; || (acc. c. inf. za vyjadř. vetu hlavní řeči přímé:) sěsě (t. j. Ariovistum) nön ventürum esse aliä rftiöne. —-Přímo: vereor, ně cireumveniar; uterque veniat; ego aliä ratiöne nöti veniam. [415 verěri, (216í.). per (799.) ínsidíäs (738.), úkladné, úskočné. clrcum-venlre,(1410.), obkličovati; zaskočiti, dopásti vlákati; (ab eö, t.j. ä Caesare). '•uterque 4.2072.) veniret, aby oba prišli; nechť oba přijdou. equitätus, (1692.). (120 ratio, (1561., 1594., 1602., 2266., 2270.); __aliä ratiöne (= alias), jinak. Sestav! quod (dtwod.) Caesar 1. ncque volěbat II (acc. c. inf.) colloquium toll! ' interpositä causa jj 2. neque (== avšak také ne) auděbat conimitere sua m salutem equitätui Gailôrum || (hl. v.) (Caesar) staluit|| commodissimum esse || (abl. absol.) omnibus equís detracts (komu ?) Gallis equitibus || eö (== in eôs equôs) impönere legiönäriös mililěs deeimae legiönis || cui maximě confiděbat || ut haběret praesi-dium || quam amicissimum jrsi quid,, opus esset facto. tollere, (837., 1352.), rušiti; mařiti; volö * 1 colloquium tollí, chci, aby rozmluva byla zmařena. inter-ponö, ere, posut positum, vložiti (něco mezi něco); uváděti (jako důvod).' causa (2127.) interpositä, (uvedením záminky =) pod nějakou záminkou. salus, ütis, f., (Í524., 1653.), osobní bezpečnost; život. 125 com-mittere, (740.), svěřiti, přenechati, r Gallörum equitätui, g nilské jízdě. — Ve spojení s obecnými jmény osobními klademe Gallus, nikoli Gallicus, Čili všeobecně: klademe jména národů. — Za doby Caesarovy občané římští nesloužili v jízdě. Jízda Cae-Barova sestávala jednak z najatých Germánů, Hispanů (V. 23. 3.) neb Nu- -midů, jednak z jezdců spřátelených gallských kmenů. Jezdci obojího druhu nebyli Caesarovi dosti spolehlivými. auděre, (1803.). statuere, (618.), souditi, míniti. commodus, 3., [1380.], přiměřený, náležitý; prospěšný, vhodný, výhodný. ^ statuit commodissimum esse, soudil, 2438 mínil, že jest nejvýhodnější; uznal za nejvhodnější. eques, iris, m., jezdec. de-trahö, ere, träxľ, tracium, 1. stahovali, snímati; 2. odnímati, ubrati. eo, (1396.), tam; (zde:) (— in eôs equös = ) na no (t.j. na fy koně). im-pönö, ere, posui, positum, vložiti, naložiti ; aliquem in equtim impönere. někoho posaditi na koně. legiönärius, 3., k legii náležející, řa- 2435 dový; miles legiönärius, legionář, řadový vojín. dětractís omnibus equís (abl. absol.) GalIIs equitibus eö impönere mTli-tes, po odnětí všech koni gallským jezdcům posaditi na ně vojíny; (možno té i rozvésti v souvětí souřadně:) odníti všechny koně gallským jezdcům a posaditi na ně vojíny. confídere alicui,(2336.); maximě,(193.). praesidiiim, (448.), (zde:) ochranný průvod, tělesná stráž. amicus, 3., (503.), přátelský, nakloněný, oddaný. quam, (508., 972., 2034.). 2440 opus est aliquä rě, jest třeba něčeho; si quid (= nom.) opus facto esset, bude-li potřeba; v čas potřeby. — — (Koř. 279, pozn.) quod (rel. spoj.) === (o) to. fit, (127., 529.). irridiculé, nevtipně; nön imdiculě, ne nevtipne (= vtipně). Přípravy k Caesarovým »PamEtem o válce gallskĚ*. Kniha první.— 4000. 114 5 quTdam {1640.) ex mllitibus, kterýsi z vojínů. Sestav! quldam dixit |] (acc. c. inf.) Caesarem facere plus |) quam poílici-tus esset (coni. obi., přelož indik.!); J| (Caesarem) pollicitum || (acc. c. inf.) se (t. j. Caesarem) habitürum esse (= že bude míti) decimara legiěnem in locö cohortis praetöriae || rescrí-bere (earn) ad equum. — (Prelož: Že (Caesar) slíbiv... povyšuje ji za rytíře; nebo rozveď a přelož; že (Caesar) slíbil... ale že ji povyšuje.) — Pŕťmo: Caesar facit plus quam pollicitus est; pollicitus, sě ... habitürum (esse), rescribit ad equum. faciô plus, quam pollicitus sum, činím více, než jsem slíbil. habere, (1487., 1543.); habere aliquem in locö alicüius, míti někoho za někoho, za něco; habeö decimam le-giönem in cohortis praetöriae locö; mám desátou legii za osobní, tělesnou stráž. cohors praetöria, (2331.). re-scfibo, ere, scripsi, scriptum, odepsati; přepsali (někoho jinam); ad equum rescríbere, povyšovati za rytíře. — (Vtip spočívá v několikerém významu slova, „equus'j, khré jest zde totožné s „equesa; aře i totopodst. jméno má dvojí význam: a) jezdec na koni; b) rytíř.) Kap. 43. 2450 planitiěs, ei, f., [planus], pláň, rovina. tumulus, T, m., [turnere], návrší, kopec, pahorek. terrenus, 3., [terra], zemitý, hlinitý.] grandis, e, veliký. aequus, 3., 1. rovný, vodorovný; 2. stejný. 2455 spatium, it, n., {419., 1395., 2064.), místo, prostor; rozměr, velikost; vzdálenost, mezera. aequum spatium (akus.) abesse, stejný kus cesty, stejně daleko býti vzdálen. * ferě, (54., 643), skoro. utríusque, /. j. Caesaris et Ariovtstí; (2072.) eö, (1396.); věněrunt, t. j. Caesar et Ariovistus. ut erat dictum — jak bylo smluveno; (2407.); (= ut erat constitutum). dé-veho, ere,věxl, veclum, svážeti, dovážeti ; dopravovati; legionem, quam , equTs děvěxerat, legii, které did (== uložil) (při)jeti na koni; kterou při- vedl s sebou na koních; (equö vehor, jedu kotimo; equö vettere, posaditi na koně), con-stituere, (709.), postaviti; passibus duceniis (abl. ménsurae) ä tumiilö cÖnstituere, postaviti dvě stě kroků od pahorku. item, (1953.). intervallum, T, n., (1280.), vzdálenost; paríinteruaUÖ, ve stejné vzdálenosti; (1580.) cön-sistere, (741., 1338), postaviti se; stanouti. Sestav! Ariovistus pöstulävit j| ut collo-queroníur ex equis et addücerent 'děnos (equitěs) ad colloquium praeter se. ex equTs, s koní; (zde:) na koních; colloqm, (1109.). praeter sě, (282.), kromě, mimo sebe; (sebe nepočítajíc). dění, ae, a, po desíti; ut addücerent (2414.) děnos, aby přivedli po desíti (jezdcích); aby každý přivedl, vzal b sebou deset (jezdců). ubi (271., 389) eö ventum est, jakmile,'1 když se tam přišlo = když tam přišli. 470 initio (64.) (abl. čas.) örätiönis, na začátku (své) řeči. com-memoräre aliquid, připomínati něco, zmiňovati se o něčem; Caesar commemoräüit sua senätüsque (185.) benefícia in eum, Caesar pripomenul svá a senátu římského dobrodiní jemu(Ariovistovi) prokázaná; (2401.)m quod ... quod... quod ..., (anafora), že ... že ... že; (spojka „quod11 uvádí vysvětlení k jednomu, členu věty řídící, benefícia; věta podstatná důvodová; Koř. 387.; Hrb. 436.); (následujícíkonj. obi. přelož indik..'). mimus, eris, n., 1. povinnost, služba' úřad; 2. dar. quod appellätus eáset rěx, quod (ap-pellätus esset) amicus (t. j. populľ Rômänľ), quod mÜnera missa (ei essent), že byl nazván králem, že byl nazván přítelem (národa římského), že dary mu byly poslány. 475 amplus, 3., rozsáhlý; značný, hojný, bohatý; (zde elativ); amplissimě, přehojně. doceö, ěre, uT, doclúm, t. učiti, vyučovati; 2. vykládati, dokazovati; docěbat, dokazoval, snažil se (mu) dokázati. quam (rel. spoj.) rem* = id. j Sestav! (Caesar) docěbat j| (acc. c. inf.) earn rem (■— id) et contigisse paucis i et cönsue(vi)sse tribui pro mägms ofľieiís hominum. con-tingo, ere, tigl, factum, [2074.], 1. dotýkati se; 2. dostávati se; id contigit alicuí, někomu se toho do-I stalo; někomu se to poštěstilo. I paucT, 3., málo, několik; málokteří; málokdo; (835., 1056.). Ii80 pro, (2399). homlnum officia, (2194.), (přelož:) služby. id consuěvisse tribuT, (acc. c. inf.), (815., í 958.), to že obyčejně jest udělováno; to že se obyčejně uděluje; (nezávisle: quae rěs et panels contigit et cönsuevit tribut.). Sestav! (Caesar docěbat) || (acc. c. inf.) ilium (/. /. Ariovistum) (~že on) cönsecütum esse ea praemia bene-ficiö ac liberälitäte sua (t. j. Caesaris) -ac senätüs || (věta připouštěcí:) cum... haběret. cum, (1438.); cum nôn haběret, ač neměl = nemaje. aditus, üs, m., 1. příchod, přístup; 2. j právo, možnost, příležitost (přístupu. iustus, 3., spravedlivý; odůvodněný, 2485 náležitý, slušný; iüsta causa pôstu-landl (gerundiu m), spravedlivá, slušná příčina žádati; oprávněný důvod žádati. benefícium, ií, n., (1824.), dobrodiní; laskavosl; ochota. ITberälitäs, atis, f., (992,), šlechetnost; laskavost, blahovůle. praemium, ii, n., 1. (zde:) pocta, česl, vyznamenání; 2. odměna, odplata. CÖn-sequT aliquid, dosáhnouti něčeho* docěre, (2476.). 2490 etiam, též-,'také; dále; (2504.). quam... quamque..., jak... a jak... vetus, (1615.), starý, dávný. necessitüdÖ, ínis, f., uzký, těsný poměr (k někomu); příbuzenský poměr; přátelství, přátelský svazek. ipsTs —jim, (t j. Römäms). 2495 inter-cědere, (420., 2165.), býti, trvati; quam ... ipsTs cum Haeduis iníer-cěderent, jak ... jim s Haeduy jsou, trvají = jak ... mezi nimi a Haeduy jsou, trvají. 8* 116 cönsultutn, ľ, n., usnesení, opatření, ustanovení; senätüs cönsultutn, usne-Roní semitu; cönsullum in eô.v, usno» Honí o nich, (pro no, v jejich pro-Hpčch). quotiěns, kolikráte. honörificus, 3., [honor, facere], čestný. 2500 quae cönsulta quotiens quamque ho-liíirlflca, kloní nanosení n kolikráte d Jul! Muri; (tinlniljl:) kloní nun«-sen! a kolikráte a lak euatiiu. — (Zde jsou spojeny tři věty nepř. táx., jež by jsouce rozvedeny zněly: quae senätüs cönsulta in eös facta essent, quotiěns senätüs cönsulta facta essent, quam(que) honörifica senätüs cönsulta in eös facta essent.) ut, (uvádí třetí větu nepř. táz.), jak. omni tempore, po všechen čas, po-* vždy; (1262.). principátům totum Oalllae (gen. přnd-imU.) Ifciifcr«, U!M„ »«. | Sestaví sě (t. j. Ariovistum) věnisse in ! \ Galliam prius quam populum Róma- i num.—Přímo: I Ego věníin Galliam í prius quam populus Römänus. I in-gredior, I, f/ressus sum, vstoupiti, vkročiti; fines ingredí, do území vkročiti, vstoupiti. e-gredlor, f, gressus stírn, 1. vystoupiti, vyjíti, vykročiti; 2. překročili, přejíti; fines' ěgredl, překročiti (přes) hranice. volö; quid tibi vis? co zamýšlíš? eo chceš? čeho si přeješ? — quid sibi uellet? (coni. obi.), čeho si přeje? co zamýšlí? — (tibi, sibi, dat. com-modí, prospechovú; Koř. 242, pozn. 2.); (srv. jinou vazbu: /. 34,2. si quid ille sě vělit, 1894). 2600 cur venlret, (coni. obi), (přelož:) proč přichází (Caesar)? possessio, Önis, f., fpos-siděre]', držení; usedlost, majetek, država; in suäs possessionis, do jeho držav; possessio Galliae, držení Gallie. Sestav! hano Galliam (podmět) esse sua m (Lj. AriovistI) provinciám (doplněk) sicut illam (Galliam) (esse) iiostram (provinciám). SÍcút (sTcuti), právě tak ... jako. ut — síc Hem, jako — rovněž tak, právě tak. ipsí, jemu, (t. j. Ariovistovi). 2605 concedere, (1572.), (2544); nön oportet conceal, nemá se, není třeba, není v pořádku dovoliti; nön opor-teret, nemělo by se, nebylo by třeba-— (2578., 2680.) fines, (2010). inľquus, (2567); inlquus sum, quod..., jsem nespravedlivý, že ...; dopouštím se nespravedlnosti, že ... inter-pelláre, mluviti někomu do řeči; přerušiti, zameziti, překaziti; altquem in suÖ iure interpellate, někomu sahati, míchati se do jeho práva; něčí právo porušovati; quodsě(\.\. Ariovistum) interpellarěmus, že mu saháme do jeho práva, že jeho právo porušujeme; (coni. obi). quod (2589) diceret || HaeduÖs appellators esse frätres (amicös) ä senátu, (co se toho týče, že praví), praví-li, připomíná-li, že Haeduové byli nazváni od senátu (římského) bratřími (přáteli), [nechť jest si Caesar vědom, Že ...]; (sru. 1986.!) 26Í0 barbarus, (2274), nevzdělaný, nevědomý. imperitus, (2275), nezkušený, neznalý; rěrum imperitus, neznalý poměrů, stavu věcí, událostí. ut nön, (věta vijsled.). proximus, 3., nejbližší; (168., 347., 2250., 2317); (o čase:) nejblíže minulý, předešlý, poslední. — (2877) proximo bellö (ahl. čas.) Allobrogum, za poslední války s Allobrogy; (2313., 1609). Sestav! ut nön (Ariovistus) sciret || (acc. c. inf.) neque Haeduös (podmět) ... tulisse neque ipsös (= Haeduös) (podmět) ... üsös esse. alicuT auxilium ferre, (724). 2615 contentiö, önis, f., spor, půtka, zápas. sěcum, t.j. cum Ariovisto. habuissent (coni. obi., přelož indik.), měli, vedli. ütor aliquä rě, (877., 1148., 1963, 2566). Sestav! (Ariovislus dixit) |[ (acc. c. inf) se (t.j. Ariovistum) děběre sü'spicäti || (acc. c. inf. závislej na suspicarl:) Cacsarein — (nbl absol.) simulätä amícitiä — habere (eum exercituin) U quem (exercitum) in Galliä habest (coni. obi, přelož indik.) j| (proč? za jakým účelem?) sui (t. j. Ariovistí) opprimendí causa. děběre, (588.)> míti, musiti. — (2681) 2620 SüspicärT, [sub-spicere], podezřívati, míti podezření, domnívati se, domýšleti se. simuläre, [2276.], 1. napodobiti; 2. přetvářeti se; tvářiti se; 3. předstírati; amícitiam simuläre, přátelství přetvářkou dávati na jevo, předstírati; simulätä amícitiä, předstíraje přátelství, pod rouškou přátelství, quem exercitum, (rozveď): eum exercitum, quem. op-primÓ, ere, press?, pressuni, potlačiti, přemoci, zničiti, potříti; sul opprimendí causa, (pro jeho potlačeni, potření =) aby ho potlačil, přemohl, potřel. — (2591) quT (rei copul) nisi ~ jestliže tedy ne; 2625 (viz 49.!). ďe*-cedere, (1720.), odtáhnouti, odejíti, ustoupiti; nisi děcědat (konj. zástup.), neodtáhne-li, neodejde-li, (zůstane-li); sí děcessisset (konj. zástup.; §13.), odejde-li, odtáh-ne-li, UBtoupí-li. de-dücö, ere, düxi, duetám, (3136.), táhnouti, vléci, vézti; odvésti; nisi dě-dücai (konj. zástup.), neodvede-li. regio, önis, l, krajina, země, kraj. Sestaví sěsě (t. j. Ariovistum) (podmet) habitürum esse ilium (t.j.Cae-sarem) (predmet) nön pro amicö, sed pro hoste. — Přímo: Ego tě pro hoste habebo; v nepřímé řeči zájmeno 2. os. sg. tě nahrazeno jest zájmenem i Hum; pamatuj, ze Caesar, zájmeno 2. os. sg. „tu" řeči příme' nahrazuje v řeči nepřímé někdy zájmenem „ille", jindy zájmenem „is". aliquem pro amíco habere, (536), někoho pokládati za přítele. — (2975.) 2630 quod sí, (2325., 2642., 2671), [= 1. et si, 2. sed sí, 3. nam si, 4. itaque si], (zde: 770.). (\l inter-ficiö, ere, fěci,fectum, usmrtiti, za- V* vražditi; sí interfěcerit (konj. perf. \ zástup., 529.), jestliže pak ho zavraždí, e usmrtí; eum = Caesarem. nöbiles, tum, m., (90.,1023), šlechticové. príncipěs, um, m., (394., 676., 704.), přední mužové, velmožové. grätus, 3., milý, příjemný, vítaný; gra-tum facere alicuí aliqaid, něco učiniti vhod někomu; grálům facere ali-cuľ, zavděčiti se něítomu; sě grálům faeiärum esse, že se zavděčí. 2635 ab ipsTs, t j. od šlechticů a velmožů, kteří byli politickými odpůrci Caesarovými v Římě. com-períre, (1240., 2304.), zvěděti, do-\ věděti se, zjistiti; compertus, jistý, 1 bezpečný; aliquidhabere cnmpertum, něco míti zjištěno; o něčem jisto věděti ; o něčem míti bezpečné zprávy. Sestaví sě habere id compertum ab ipsis per nüntiös eörum. per nüntiös eörum, (1108.), (1479.), skrze jejich posly; eörum, t. j. politických odpůrců Caesarových v Rírně. quorum omnium vztahuje se k předcházejícímu nöbilibus príncipibusque, ab ipsís, eörum. grätia, (2197.). ěius (t. j. Caesaris) morte /= si eum 2640 (to jest: Caesarem) interfěcerit/, jeho smrtí; (usmrtí-li ho). red-imere, (997., 2014.), koupiti si, zakoupiti si. quod ši(^=sed$T), pakli však; (2630.). decedere (2626.); possessio, (2601.). liber, era, erum, (594.), svobodný, volný, neobmezený. trä-dere, (1521., 1546., 2969), odevzdá- 2845 váti, svěřovati, vydávati; přeneclui-fvati, ponechávati; si trädidisset (k o u-|fjunktiv zást), ponechá-li, přene-j'chá-li (Caesar). sibi, jemu, t j. Ariouisloüi. re-munerari aliquem aliquä rě, [2473.J, vzájemně obdarovati někoho něčím; odměniti se někomu něčím, odplatiti někomu něčím; magno praemiö (—- amplissimě) aliquem remunerárl, někomu velikou odměnou odplatiti; někomu se velmi skvěle odměniti. Sestav! (Ariovistusdixit) |j aé(t.j. Ariovistum) Cpoc/me"/)remünerätürum esse ilium (t. j. Caesarem) (predmet) (2628.Ö) magno praemiö et (Caesarem) (= podmet) cönfeetürum esse sine üllö labörc et periculÖ ěius (t j. Caesaris) [omnia] bella, quae (Caesar) gerí vellet. et quaecumque bella gen vellet, (rozved:) et omnia bella, quae gerľ velletj .'' (a sice kterékoli války bude chtíti, aby byly vedeny = a sice kterékohV války bude chtíti vésti —) a sice všechny války, které (Caesar) bude chtíti vésti. -— (Spojka „eŕ" připojuje k předchozímu„ magno praemiö remünerätürum'1 větu, která vysvět- bellum cönflcere, (1609., 3127.), válku dokončiti, skončiti; (podmětem jest Caesar). luje, v Čem ta odmena bude záležeti; „etH přelož „a sice", nebo ještě volněji „a sice tím, že... [dokončí]".) — qmcumqiie, (2299.); prae-mium, (2488.); vellet, (konj. zástup., 529.); uolö bella gert (vazba acc. c. inf., 710., 2160., 2421.; sro. J. 22. 2; 1246.). — (2599., 2727.) labor, oris, m., práce; námaha, namáhání. 2650 üllus, a, um, (401., 461.); (2698.); sine üllö laböre ěius et (sine) perlculö, beze vší námahy pro něho (t. j. pro Caesara) a bez nebezpečenství. sententia, ae, f., 1. mínění, myšlenka; 2. myšlenka, smysl, obsah, význam; in earn sententiain, v ten smysl, v ten rozum. quarě, (739., 769., 1835); qtiarě nön posset, (o. nepř. táz.), proč nemůže, negotium, i7, n., (1905.), zaměstnání; podnikání, podnik. 2655 děsistere aliquä rě, (473., 2406., 3033), ustávati, upouštěti od něčeho. Sestav! (Caesar dixit) [| neque suam (t. j. Caesaris) neque populi Romani consuětiidinem (podmět) paťi... neque sě (t. j. Caesarem) (podmět) iüdicäre |j (acc. c. inf. závislý na. iüdicäre) Galliam (podmět) esse po-tius Äriovisti quam populi Romani. cönsuetüdö, (2506.), zvyklost, zvyk. — (2752., 2912., 2996.) nön patior, ut..., (357., 514., 2519.), nepřipouštím, nedovoluji, aby ... — (Sloveso patior pojí se obyčejně s vazbou acc. c. inf.; věta s ut u Caes. jest jen dvakrát, zde a VI. 8. 1; věta s ut klade se jen, je-li / patior záporné neb má-li ta věta smysl záporný, . optimě meritus, (587.), velmi zasloužilý, mající veliké zásluhy. Poznámka: Pozoruj v této dlouhé řeěi nejořímé— střídáni časů _a_ zejména "různost formálně stejných vět: nisi děcědat •— quod sí interfěcerit — quod si děcessisset. Na prvním místě uvedená dvě slovesa předpokládají řídící sloveso v čase Mavnún, třetí sloveso (podobně jako i celá ne- I přímá řeč) předpokládá řídící sloveso 'í v čase vedlejším (praedicävit). Kap. 45. 45. de-serö, ere, šerm, sertum, opouštěti, vydávati v šanc; (děsereret, t j. et ipse et populus Römänus). iüdicäre, (2191); (= exístimäre). 2660 potius, fpotis, e], spíše. Gallia est alicüius (gen. přivlastň.), Gallie náleží někomu. bellö (1907.) superäre (2239) aliquem. — (2559., 2921) Arverní, (1665). Rutení, örum, m., Rutenové, keltský 2685 kmen, sídlící severových. od horní Garumny. R. 121 př. lír. byli s Ar-verny cd Římanů poraženi, ale zůstali neodvislí; jen Část jich náležela k provincii. Quintus Fabius Maxifífus Allobrogi-cus, římský kousni, který r. 121 př. Kr. porazil Allobrogy a spojené s nimi Arverny a Ruleny. qui b us... neque... neque..., ale jim ... a ne ... ani ne ... T-gnöscö, ere, nöm, nötum, odpustiti; (coni. obi.). í red-igö, ere, egľ, actum, 1. zpět hnáti, zpět přivésti, uvésti; 2. v nějaký . stav uvésti, (něčím) učiniti; in pro- ! vinciam redigere, učiniti provincií, podrobiti si; (doplň si předmět: je, jejich území). li Sjpendium, {1980); impönere, (2551.); (doplň si předmět: jim). fqtfOd s7, (2325.), (2630.), jestliže tedy. »pectäre aliquid, (80., 86.), hleděti, přihlížeti, míti zření k něčemu. quod si oportěret (coni. obi.) spectärl tempus, (234., 2605), jestliže tedy jest dlužno, jestliže se tedy má přihlížeti k době, k délce doby. quisque, (290., 1738., 2976); antlquus, (1615). í§2375 anťiquissimum quodque tempus, právě nejstarší doba; (zde volněji:) právě délka doby. íúsťus, (2485), spravedlivý, oprávněný; (zde elatiu). impérium, vláda. — Sestav: impérium p. R. in G. est iüstissimum. Poznámka: O pokoření Arvernů a Ru-tenů zasloužil se nemalou měrou Cn. Domitius Ahenobarbus. Ale Cne-Bar úmyslně připisuje porážku jejich pouze Fabiovi, protože náčelník rodiny Domitiů byl iebdy jeli» úhlavním protivníkem jak v Galiu, tak v Říme. — Mělo-Ii se souditi, kdo má větší nárok na državu gallskou, zda Ariovistus, který tvrdil se prius in Galliam věnisse quam populum Romanům, Či Římané, ukazuje Caesar, si singula tempora secundum antiquitälem aes'imärentur, že by Římané měli větší nárok na Gallii než Ariovistus, neboť získali si v Gallii vítězství uŽ r. 121 př. Kr. čili již před 63 roky. Judicium, ff, n., (242., 2363), soud, nález. si oportěret || i udici um senätus obser- 2680 varí, je-li však dlužno, slušno, aby - soud (nález) senátu byl šetřen, zachováván; má-li se však nálezu senátu šetřiti, nález zachovávati; (234); oportěret (coni. obi.). ob-serväre, pozorovati, zachovávati, šetřiti. deběre, (2620), míti, museli. — Přímo : si oportet..., Gallia debet esse libera. quam (senätus) voluisset Stí, (veta relat. důvod.), (= cum earn senätus voluisset Uli), protože jsenát chtěl, si přál, aby (Gaíííe7~uzívala, se spravovala. Suis legibus ütl, (Mor, usus sum), (2566), (užívám svých zákonů ==) spravuji se svými zákony; (j-sem neodvislý), ... (Galliam) bellö victam..., (particip. ve smyslu věty připoušteci), Gallie byvši válkou, ve válče přemožena; Gallie, ac byla válkou, ve válce přemožena. — Římané ponechali po svém vítězství Arvernúm a většině Rutenů svobodu.) — (1907.) Kap. 46. 2685 geruntur = aguntur; agere sjednati, projednávali; dum, (1513.); dum haec geruntur = zatím co se toto projednávalo. Sestaví nüntiätum est \\ (acc. c. inf.) equitěs (podmét) Ariovisli... acce-dere et... adequitäre,... conicere (koho? co? předmět:) lapiděs et těla. tumulus, (2451.); propius aceědere, (2387.), (2939); propius tumulům ac-cedere, přistupovati blíže k pahorku, více se přibližovati k pahorku; propius (předložka s akus.). ad equitäre, [equus]', na koni prieválati, přijížděti; najížděti, s jízdou dorážeti. nostri, (1266.); ad (značí směr); ad nostrôs adequitäre, na naše najížděti, s jízdou dorážeti. lapis, idis, m., kámen. téla conicere (1448.) in aliqitem, há- 2690 zeti, metati střely na někoho. — (1449.) (2989.) m 123 finem alicüius reí (loquendľ) facere, (1173, 1827.), něco (rozmluvu) ukončiti, sě recipere (1397.) ad suôs (725.,846.), odebrali se, uchýliti se ke svým, — (2811., 2824,, 2820.) omnulo, (1284.), vůbec. re-Ícere, (1346., 2990.) zpět házeti, zpět metati. 2695 ně quod omntnö tělům ..., aby vůbec žádnou střelu ne,..; abv ani jedinou střelu ne... — (1923., 2957., 2530.), (Koř. 369, 1.; Hrb. 431., 2.),\ etsT, (spojka připoušť.), ač, ačkoli. Sestaví nam etsí (Caesar) videbat || (acc, c. inf.) proelium dělectae legiö-nis cum equitätü fore (— futurum esse) sine üllö periculö || (hlav. věta) tarnen putäbat |j (acc. c. infj nön (esse) committendum || ut posset dici (abl. absol.:) pulsis hostibus || (acc. c. inf.) oöa cireuinventös esse ab sě (t. j. äCaesare) in coHoquiö per fidem. déligere, (176., 1627., 1883,, 2807., 2845.); delectus, vybraný, vyvolený. sine üllö periculö alicüius, (2650.), beze všeho nebezpečenství někoho, pro někoho. ^ committere, ui...J740.), dopustiti, připustiti, aby...; nön putäbat committendum esse; ut..., myslil, domníval se, že se nesmí dopustiti, připustiti, aby...; (415., 417., 460., 1853. a j.). 2700 dícT potest, může se říci. peltere, (2215., 2559.); pulsis hostibus, (abl. absol.), po přemožení, po rozprášení nepřátel. fiděs, eľ, f., (214., 1094.), (zde:) slib, dané slovo, přípověd, čestné slovo; perfidem, (slovem daným a pak zru-! šeným =) proti danému slovu, věrolomně, zrádně; (perfidě, cum perfi-diä). circum-venlre, (2417.), (zde:) zaskočiti, obelstíti, podvésti. posteäquam, (1674.). vulgus, n., (1156.); vulgns mtlitum, 2708 prostí vojáci, mužstvo; in vulgus mí-litutn — vtilgö inter milltěs, všeobecně mezi vojíny, všeobecně po vojsku. ef-ferre, (291.), roznésti, rozhlásiti; ělá-Inm est, rozneslo se, rozhlásilo se. Sestaví posteäcjuam elätuin est \\ (nepř. túz. věta) qua arrogantia in coHoquiö usus, Ariovistus interdlxisset Romains omni Galliä || et ut (vepř. tdz. v.) ěius (=^ Ariovisli) equitěs fěcissent I impetum in uoströs (equitěs) \\ et ut : (nepř. táz. v.) ea rěs dirěmisset colloquium | (hl. i\J multö mäior alacrilas et mäius studium pugnandi iniectum est exercitui. (Meuselovo vydání.) (Skolni vydání:) posleäquain elätum est II (nepř. táz. veta) qua... usus Ariovistus interdixisset... Galliä || (acc. c. inf.) et eins equitěs (podmet) fě-cisse impetum in noströs (equitěs) II et (nepř. táz. v.) ut ea rěs dirěmisset colloquium || (hl. v.) intiltö mäior alacritäs et (multö) mains studium pugnandi iniectum est exercitui. arrogantia, (1875), osobivost, zpupnost, domýšlivost; qua arrogantia usus, jaké zpupnosti, domýšlivosti uživ = s jiikou osobivostí, zpupností, domýšlivostí. — (2566.) omnis Gallia, (11.). inter-dlcÖ, ere, ďí.xT, dictum, alicuT ali-quä re (abl. separ.), zapověděti, zakázati někomu něco. ut (tázací), (2501), jak. 2711 ea rěs, lo, ta věc, ta událost. dír-imo, ere, émi, emptum, fdis, emö], 1- rozdělovali, rozdvojovali; 2. ru-I šiti, mař U i, přerušiti. multö mäior, mvllö mains, mnohem větší. alacritäs, (2341), čilost, živost; odhodlanost, nadšení. studium pugnandi (gerundium), chuť 271 k boji, bojechtivost. — (2730) 124 juäíor... mäius, (opakování téhož slova v postavení chiastickém). — {2201., 2305.) in-icio, ere, iěcl, tectum, vzbuditi, způsobiti. inultö mäius studium pugnand? exer-cituT iniectum est, ještě větší boje-chtivost byla u vojska vzbuzena; vojsku přibylo ještě více bojechti-vosti. ä.' Kap. 47. áft biduum, (1285.); bidaô post, dva dny potom, po dvou dnech; (máme-lina zřeteli, ze Latiník čítá i den, od kterého počítá, smyslem b i d u ö p o b t rovná se výrazu postridiě, =) druhého dne; (Koř. 284, 2.; Hrb. 362.); (L 18. 10.). Sestav I (Z výrazu »mísit lěgatos" domysli si výraz »po nichž vzkázal toto*:) \\ (acc. c. inf.) se (t. j. Ario-vistům) velle cum eö (t. j. cum Cae-sare) agere dě iis rebus [f quae inter eos agí coeptae (essent) neque per-fectae essent (coni. obl.) — Přímo: Volö tecum, Caesar, agere de iis rebus, quae inter nös agi coeptae neque perfectae sunt. 2720 coepT, coepisse, (844., 1131.); toto sloveso hlade se při, passioním infinitivu ve tvaru passivním coeptus sum, na př. oratio legi coepta est, řeč počnla se čísti; p u g n ä r í coep-tum est, počalo se bojovati. agere, (1653.); rěs inter eös agľ coeptae sunt, (věci počaly mezi nimi býti projednávány, se projednávati, (aktivně':} o věcech vespolek počali jednati, — (2685., 2724., 3143.) neque = sed non; (L 36. 5.). perficere, (203., 447., 515.); neque perfectae essent, avšak (věci) nebyly dokončeny; (aktivně:) ale jichž nedokončili, nedojednali. agere cum atiquö dě aliquä re, jednati, pojednati, porokovati s někým o něčem. — (2685., 2721.) 2725 Herum, (1909.), diem colloquiö constituere (= dľcere), '(2407.), (1645.), určiti, ustanoviti den k rozmluvě; uti cönstitueret, aby určil, ustanovil; (přímo: cÖnsiituäs, urči, ustanov I). - (2865., 293Z., 2945.) minus volö, (710.), (méně chci=) nechci; jest mi méně po chuti, vhod; si id minus vellet, nechce-li tomu, není-li mu to vhod. alíquem ex suis (předmět) lěgatum (doplněk) mittere, někoho ze svých (lidí) poslati jako (svého) vyslance; ex suis, t j. z lidí Caesarových; ad sě, t. j. ad Ariovistum. ex suis lěgatís aliquem mittere, (Mensel), poslati některého ze svých pod-velitelů. causa (2485.) colloquendT (gerundium), 2730 příčina, důvod k rozmluvě. — (2715.) aliquid mihi vidětur, něco se mi zdá vhodným, líbfs*e\ vidí se mi; Caesarl causa visa nön est, (aktivně:) Caesar neviděl příčiny, důvodu. - (2740., 2927.) et eö magis, quod..., a to tím více, a to tím spíše, (proto)že.. .; (zde vzhledem k zápornému výrazu visa nön est:) a to tím méně, (proto)že... prídiě, den předtím; („ěius diěíu netřeba přeložiti); (1312.); (1283.). retinérí (975.) nön possum, quin..., nemohu se zdržeti, abych ne ...; (Koř. 383., Hrb. 435 b.). tela in nostros (1266.) conicere, (2690.). 2735 Sestav! (Caesar) exístimäbat [| sěsě (t j. Caesarem) missürum esse légätum ex suis (2728.) ad eum (t. j. ad Ariovistum) magno cum periculö et sěsě obiectürum esse (eum) (t.j. lěgatum) hominibus fěris. 125 magno cum periculö, jen s velikým nebezpečenstvím; (srv. 313., 838., 1085., 1286., 1867.). sěse magno cum periculö lěgatum missürum (esse) /== penculösisnimum futurum esse, si mitteretj, že by vyslance vyslal jen s velikým nebezpečenstvím; že bude velmi nebezpečno, vyšle-li vyslance; (I., 10., 2.). fěrus, (1678.), divoký; surový. ob-icere, (1446.), předhoditi; vydati B všanc. Sestav! mittere ad eum (i, j. Ariovistum) C. Valerium Procillum et ünä M. Metium ... visum est coinmodis-simum. 2740 commodus, (2429.), vhodný, výhodný, prospěšný; commodissimum visum est mittere, nejvýhodnějším, nejprospěšnějším, nejlepším vidělo se poslati ; (352). C. Valerius Caburus, Kelt, obdařený právem občanským; měl dva syny; byli to: C. Valerius Procillus, o němž jest řeč zde, který jako vyslanec Cae-sarův k Ariovistovi byl zajat a po vítězství osvobozen (1.53, 5) n C.Valerius Domnotaurus (viz VIL 65. 2). — (3069.) aduléscěns summa (986) virtüte et hÜmänitäte (32) (abl. qualit), mladík převeliké, nevšední statečnosti a vzdělání; mladík nevšedně statečný a vzdělaný; (987., 988). C.Valerius Flaccus, propraetor v provincii Gallii r, 83. před Kr., od něhož občanským právem byl obdařen a jehož rodové jméno přejal helvij-ský šlechtic C. Valerius Cabürus. civitäs, (99., 254.,), občanství, občanské právo. 2745 donäre, dáti, obdarovati, obdařiti; (Koř. 240; Hrb. 370. b, pozn). et propter,— et propter — et quod..., i (jak) pro — i (tak) pro — i (tak také) protože; tři důvody, pro které Caesar uznal Gaja Valeria. Procitla za vhodného vyslance k Ariovistovi • třetí důvod jest vyjádřen vetousqitod. fiděs, (1094., 2702), věrnost, oddanost, spolehlivost. sclentia, ae, f., vědění; znalost. lingua Gallica, jazyk gallský, keltský. ni úl ta lingua ütor, plynně mluvím ja- 275 zykem; qua (linguä) multä ütebätur, f kterým plynně mluvil. — (2566) longinquus, 3., 1. daleký, vzdálený; 2. dlouho trvající, dlouhý. cönsuetüdö, (1731., 2506.),obvyklé žití, . důvěrné obcování,' důvěrný styk; longinqua cönsneiüdiue (t. j. cum GallTs), dlouho trvajícím, dlouhým obcováním, stykem (s Gally); dlouho se stýkaje (s Gally); cönsuetüdine (abl. causae). peccäre, provinovati se, hřešiti, chybovati. causa peccandí in aliqiiö, příčina proviniti se na někom; (7. /. provinili se proti mezinárodnímu právu, jež vyslance chránilo). quod Germ á n T s causa peccandí in eö 27! nön esset, protože Germane neměli příčiny proviniti se (aby se provinili) na něm; (esset, coni. subiect.; tak soudil Caesar, avšak zklamal se, ve skutečnosti se stalo něco jiného); in eö, t. j. in C. ValeriÖ ProcillÖ. ünä, (303., 947). M(arcus) Metius, Říman, hostiny přítel Ariovistův; jako vyslanec Cae-sarův byl od Ariovista zajat, po vítězství Caesarove (7. 53. 8.) byl osvobozen. — (3108) hospitium, (1695); hospitiö alicüius ütor (užívám něčího pohostinství =) jsem poliostiným přítelem někoho. — (2566) Sestav! (Caesar) mandavtt his (t.j. C. Valeriö Procillö et M. Mettö) \\ ut cögnöscerent et ad se (t.j. ad Caesarem) referrent || quae Ariovistus di-ceret (= co řekne; konj. zástup). mandäre, (1648), uložiti, naříditi. l3'- ■ 126 á. iögnöscere, (1919), seznati, dovídati se, slyšeti, vyslechnouti. " referre ad aliquem, (1908.), někomu oznámiti. quös (rel. spoj.) = (et) eöa. Cön-spiciö ere, spexľ, spectum, spatřiti, uzříti. praesens, (970., 1115., 3094.); exercitü suö praesente, u přítomnosti svého voj-ka. ^65 con-clämäre, vykřiknouti, (hlasitě) zvolati. quid = cur; quid ad se vemrent, (nepf. táz. věta), proč k němu přicházejí; (přímo: quid ad mě venitis ?). specular?, pátrati, slíditi, vyzvídati i an speculandt causa? (2624., 2591,, 2592), či snad na zvědy? Či snad aby slídili, vyzvídali? — (Koř. 414, 1,; Hrb. 429, bj. — První člen roz-lučovací otázky bývá často nevy- jádřen, ale rozumí se; úplná věta by zněla: utřu m aliä dě causa an speculandí causa? cönäri, (2020); prohiběre, (453). conantés dlcere prohibuit, pokoušejícím se mluviti zabránil (v tom) = když se pokoušeli, chtěli mluviti, nedal jim mluviti, k slovu jich nepřipustil. catena, ae, P., řetěz; plur. okovy, pouta. 2770 — (3072.) con-icere, házeti vrhnouti; in catenas conicere, uvrhnouti do pout, dáti do vazby. — (Ariovistus nepřipustil k slovu vyslanců Caesarových, chtěje před svým vojskem dáti na jevo, že jich nepokládá za vyslance, čímž by byli bývali poslové podle mezinárodního práva uchráněni od každého příkoří, nýbrž za zvědy, a potom s nimi naložil jako se zvědy.) — (3013.) Kap. 48. eodem die, (1198.). prö-raoveö, ěre, mövi, mötum, kupředu pohybovali, vpřed posunovali; castra promooěre, táborem (se) vpředhnouti; (zde:) blíže (proti nepříteli) postoupiti; (82., 1282.); (= procědere). — (2556., 2780.) sub monte, (1200.). 2775 cön-sidere, (1202.) (2841.); sex milibus passuum ä castrís consědit, šest tisíc dvojkroků (= 9 km) od • tábora (polem) se položil; (sex mitibus, abl. míry). — Místo, kde / Caesar tábořil, není ani dnes ještě přesně zjištěno, nelze však pochybovati, že k rozhodné bitvě došlo v Alsaskú. Stoffel ve spise Guerre de César etd'Arioviste (Paříž, 1890) soudí, že Caesarův tábor (castra mäiöra) jest hledati mezi Gemarem a Ostheimem, poblíže úslí potoka Strengu. C. Jullian ve III. díle spisu Histoire de la Gaule klade jej na území mezi Sennheimem a Horním Aspachem (Ober-Aspach) na výšinu zv. Ocbsenberg. Výkopy, které snad budou v těchto místech podniknuty, bude snad zjištěno, je-li mínění Jul-lianovo správné. postrldiě ěius diěí, (1283.) t (sru. 2733.); (2924.). praeter, (předl, s akus.), (282.), (zde ve oijzn. míst:) mimo, podél, podle (něčeho). trä-dücere, (577.). ultra, (předl, s akus.), na oné straně, , za; duöbus milibus passuum ultra eum, dva tisíce dvojkroků za ním. — (2839.) . castra facere, tábor zříditi, rozbíti. — 2780 (Stoffel klade to místo na výšinu dnešního Zellenbergu, 3 km jižně od Rappoltsweileru, C. Jullian na výšinu u Rodernu, asi i km jižně í od Thannu, asi 7 km východně od i. Masmünsteru.) — (2556., 2773.) e5 cönsiüö, (1622., 2187.), ut(i), s tím úmyslem, za tím účelem, aby. frümentum, (166., 2035.); commeätus, (2092.); interclüdere, (1315.). frümentö commeätuque aliquem interclüdere, někomu překážeti v dovozu obilí a v ostatní dopravě; někomu zameziti dovoz obilí a ostatní dopravu. ex Sěquams et Haeduts, (23), ze Sekvanslta a Haedujska; z území Sekvanů a Haeduň. •— (3135.) 2785 sup-portare, (2167.), (o obilí:) dovážeti, dopravovati; supportarí, (o dovozu, dopravě:) přicházeti; qui sup-; * portarětur, (Itonj. -zástup., nezávisle: ■ supportábitur), které (obilí) bude dovezeno, přijde. continuus, 3., a) sousední; b) souvislý, jdoucí bezprostředně za sebou. ex eö dié (2408.) quínque continues diěs, (akus. míry čas.), od toho dne pět dní za sebou, po sobě. I pro, (o miste'), (140., 2932.), (na otázku l „kde?":) před (něčím); zde vý-\ jímkou na otázku „kam?":) před • (něco). prÖ-dÜcö, ere, düxi, duetům, vyváděti; cöpiäs pro castrís p'rödücere, branné zástupy, vojsko vyváděti před tábor; ; B vojskem vytáhnouti, vytrhnouti před tábor. 279.0 ínstructus, (1254.), spořádaný, seši- kovaný; aerem instruct am habere, míti šik spořádaný, sešikovaný; šik sešihovati; (824., 997.); (sro. 1.9. 3. > a /. 15. 1). utnón, (přelož:) tak, aby ne; takže ne. proeliö contendere, (55), boj podstou-1 piti, bitvu svésti; equestrí proeliö contendere, sváděti jezdeckou bitvu. — (2923.). potestäs, (908., 2257., 2886.), (zde:) možnost, příležitost; (/. 40. 8) děesse, (2302.),- ut potestas et non děesset, si Ariovistus uellet, tak, aby (takže by) mu nescházela možnost, příležitost, (by se dostávalo možnosti, příležitosti), kdyby Ariovistus chtěl. hTs omnibus diébus, v těchto všech 2795 dnech; po tyto všechny dni. exercitus, (v protivě k vequitěsa:) = pěší vojsko. contihěre, (66., 114., 845., 2069); aliquem castrís continěre, někoho (pohromadě) držeti v táboře. cotidiě, (861). equester, (1053), (2792). genus, eris, n., 1. rod, původ; 2.2800 druh, ráz, povaha, jakost, způsob; . genus höc erat pugnae, tento byl , způsob boje. _ lexerceö, ěre, uí, itum, farceref, (nepřetržitou prací) cvičiti; se exercěre, exercén,cvičiti se; genus, quo (abl. ins t r.) sě exereuerant, způsob, ve kterém se (byli) vycvičili. totidem, tolikéž, právě tolik; iotidem equitěs erant, právě tolik bylo jezdců; (t. j. šest tisíc). numero, (abl. limitatiönis, vztahový, , Koř. 282., Hrb. 366.), počtem; (/. 5.2). [Vělox, öcis, [volarel, rychlý, křepký, čerstvý, hbitý;" f«te elativ). fortis, e, statečný, zmužilý, udatný. 2805 ex omni cöp'iä — ex omni multitudine, ze všeho (branného) mužstva. síngulí, (325); singult singulös děli-gtint, (jednotliví po jednom, vždy jednoho voli=) každý po jednom, vždy jednoho (si) volí. — (2697) # — (2,970., 2972) děligere, (176., 1627., 1883). salus, (1524., 1653., 2424., 3044), ochranu; suae salütis causa, pro, na svoji ochranu. - (2767., 2624., 2591., 2592). versärT, 1. obraceli se, otáčeti se; 2.2810 pohybovati se, účastniti se; inproe-liis versärľ, do bitev choditi, bitev se účastniti; (podmét: equitěs). = (3021) 128 12» I recípere, {1397), odebírati se, uchylovati se, ustupovati; ad eos, t. j. ad dělectos pedífěs. du rit s, 3., tvrdý, tuhý, trudný, krušný; ., v si quid erat durius, (bylo-H něco trud- [f'i nější, krušnější =) bylo-H příliš zle, ,!í" * aio-li do tuha; {1220., 10,32.). con-currö, ere, earn, carsam, sbíhati se, shlukovati se. dě-cido, ere, cid!, [eaderej, spadnouti; si qui {2248.) equô děciderat, spadl-li, kdykoli spadl některý s koně; (děj opětovaný; Koř. 350, B; Hrb. 410,2.). 2815 sí qui; neurčite' zájmeno quis, quid jest b.ezpřizouké a přikloňuje se ke spojkám si, nisi, ně, num, k vztažným příslovcím quo, quantö, a stává téz u honj. potentiätniho; neurčité zájmeno qui jest položeno u Caes. v platnosti adjekiioní jednou (VI. 13. 6\), v platnosti substantívni dvakráte, {zde I. 48. 6. a VI. 13. 9.); neurčité zájmeno quis jest položeno u Caes. v platnosti adjektioní čtyřikráte (III., 29. 1.; V. 51. 3.; VI. 5. 2.; VI. 9. 5.), v platnosti substantívni šestkráte (I. 30. 5.; V. 34. 1.; V. 58. 4.; VI. 11. 4.; VI. 20. 1.; VI. 23. 7.). gravis, e, {1796), těžký. vuínus accipere, {1390., 1688., 2904., 2905.) dostati, utržiti ránu, poranění; graviore oulnere acceptó, (abl. ab-sol.), (dostav, utrživ těžší ránu =) byv tíže, příliš těžce raněn, poraněn. drcum-sisto, ere, stetig obstupovati (někoho); (zde si doplň předmět: »ho"). pröd-eÖ, ire, it, itum, [prôd — pro, 2788,}, vycházeti, vystupovati; (o voj- 1 ska:) vytrhnouti. — {2824., 2891.) recipiendum, gerund, slovesa sě. recípere; (2811.); (při gerund, zvrat, záfm. se neklade; VIL 52. 1.; SIL 46. 5.). lOfigius, {89., 1236.), dále. celerius, (972., 2034.), rychleji. quo, 1. (tázací:) kam? 2. (vztažné:) kam; 3. (neurčite':) někam, kam; sí quo, jestliže někam;. (srn. 2815./). si quo erat prödeundutn aut recipiendum, byio-li (nutno) někam vytrhnouti nebo se uchýliti, ustoupili. — (2819., 2891.) — (2811., 2692.). exercitätlö, (2098.). celeritäs, ätis, f., hbitost, rychlost; celeritás exereifätiöne erat fanta, ut..., rychlost, hbitost cvikem nabytá byla tak veliká, že ...; (exereifätiöne, abl. přič.; u Caes. zřídka se klade abl. prie. bez přívlastku bez předf.; zde exereifätiöne položeno ve smyslu ex exereifätiöne; tento abl. přič. přelož zde: cvikem nabytý). hörum, t. j. dělectórum peditum. ad-aequäre, [2199., 2454.} (aliquid), vyrovnati (něco); vyrovnávati se (něčemu), dostihovati (něčeho). cursus, iis, m." [currere], běh. cursum equôrum adaequäre, vyrovnávati se koním v běhu; dostihovali kont v běhu; koním (v běhu) stačiti. iuba, ae,'f., hříva. sub-leväre, (912., 2228.), pozvednouti, nadlehcili; iubis equôrum sublevätľ, nadlehčujice se hřívou koní; držíce se pevně za hřívu. 282í Kap. 49. Sestav! Ubi Caesar inteliěxit (( eum (t.j. Aiiovistum) (podmet) castris sě teněre (( (hlav. věta) dělěgit locum, idöneum castris, ultra eum locum || quo in loco Germänl consěderant \\ (pokrac.hiav. věty:) circiter sescentös passüs ab his (t.j. ä Germänís) || ně prohiberětur diüfcius coimneätü ]| (hl. veta:) et věnit ad eurn locum (abl. absol.:) acie triplici Instructs. Ubi, (271., 389.); (2887.) intellegere, (528), znamenati, poznávati, viděti; (2888.). 2820 |83B castris mě teneo, (2259.), v táboře se , zdržuji; (tábora neopouštím); (I. 40. 8.; 1.48.4.). diutius, (891.). commeätus, (1900.); prohibeö, (58., 333,, 453., 517, 560., 849.). prohibeor aliquá re (commeätü), jsem zdržován od něčeho; překáží se mi, brání se mi, jest mi překáženo, bráněno v něčem (v dovozu spíže). ultra, (předl, s akus.), (2779,), nad, za (něčím). 1840 quo in loco, na kterém místě; kde. consídere, (o vojsku), (1202., 2775.). circiter, (příslovce), asi; (852., 2892., 3035.). sěscentoS passus, (alms, míry prostorové), (jak daleko?) šest set dvoj-kroků; (asi 900 m). — (3035.) idoneus, 3., vhodný/příhodný. 1845 deligere (176.) locum castris (dativ účel.), zvoliti místo pro tábor; (1627., 2697.). acieš, (1253.);instmere, (1254.), triplex (1323.). acie triplict Tnstructä, zřídiv trojřadý bitevní šik; (1323.),(2885.). príma et secunda acies, (1323., 1421.). in armís esse, býti, státi ve zbrani; (1997,). ;850 castra mfiníre, (1339.), opevňovati tábor. — (2869.) iubere s vazbou ace. c. inf., (387., 1084., 1104., 1127., 1219., 1340., 2172.); sestav: Caesar iussit || primam et se-eundam aciem (podmět) esse in armís (I tertiana aciein (podmět) münire hic locus; Stoffel soudí, že to jest vy* šina jihových. od Bebelnheimu; Jul-lian klade toto místo do krajiny jižně Michelbacjiu, mezi Mittelbachem a Gewenheimero. utl {2371.) dictum est, jak bylo řečeno, pověděno; uU=ut. - (2863.) (2371.) ab-esse, (34., 2456.). 1855 eö, (1396., 2433.). hominum^/jerfi/um, (2413.). expedites, (337., 653,, 3023.), 1. volný; 2830 Přípravy k Caesarovým «Pamětem o válce galblcé*. Kniha první. — 4 m. 2. bez zavazadel; k boji pohotový, k boji připravený; sědecim mília homlnum exp edit a, šestnáct tisíc pěšáků k boji pohotových, připravených; (v češtině expedita dej k hominuml). terreo, ěre, ux, itum, děsím, lekám, zastrašuj!. quae (= ut eae) côpiae no str ö s ter- 2860 rěrent et prohiběrent, aby ten branný zástup, aby to branné mužstvo naše (vojíny) zastrašovalo a (jim) bránil o,_překáželo. múnítio, (470., 539.), opevhování, opev-novací práce, stavba (opevnění); pro-hiběre aliquem mümtiöne, brániti, překážeti někomu v opevňování, o-pevňovacích pracích; (2837.). Sétius, (hompar. příslovce; positiv: seats), jinak, méně, hůře; nlhilö. sě-tlus, (266*.), nicméně. ut, (2853.). ante, (příslovce), (187., 869.). cönstituere,. (152., 267., 457., 709., 2865 1645., 2726), ustanoviti, určiti; ustanoviti se. prö-pulsäre. odrážeti. opus, eris, n., (446), ái\o; (zde:) opev-ňóvací práce, perficere, (447). Sestaví Caesar iussit j| (komu?) (podmet:) dims aciěs (2848.) pröpulsäre * (předmět:) hostem || (koma?) (podmět:) tertianr aciem perficere (předmět:) opus; (2851.) munitís castris, (abl. absol., 2850.), opevniv tábor. i, (555). 2870 re-Hnquere, (488), zanechati, zůstaviti; passiv.: relinquor, zbývám. — (2958). pars, (6*33.), část. auxllia, (Í330). reliquus, (51). magnusí kompar. mälor, malus, větší; 28751 ' castra mäiöra, vetší tábor; (733.); (sru. 2897.!); (2883). re-ducere, (1540.,2894.t 3110.), odvésti. *r X 130 Kap. 50. 2880 2885 2890 2895 proximo dié, (2317.), příštího, druhého dne; (viz L 48. 3). — (2613) Institutům, f, n., (21.); Tnstitütö suö, podle svého zvyku, obyčeje; jako obvykle; (229., 463.), utraque (2072., 2418.) castra, oboji tábor, oba tábory; (zájmena uter-que užívá se v plurálu při substantivech pomnožných anebo je-li řeč o dvou stranách skládajících se z více osob; utraque castra; utrlque mílitěs; Koř. 335; Hrb. 469, 7.) — (2926.) cöpiae, (2789). e-dücere, vyvésti; (550., 2943.). paulum, něco málo, poněkud. — (3130) castra máiora, (2875). prö-gredior, í, gressus sum, kupředu kráčeti, postupovati, popojíti; pro-gressus, postoupiv, popošed. aciem ínstruere, (1253., 1254., 2847). pote stas, možnost, příležitost; pote-stätem pugnandí facere, dáti, poskytnouti příležitost k boji. — (908., 2257., 2793). Sestav! ubi (Caesar) intellěxit |] eös (t. ('. hoslěs) ne tum quidera prodíre || circiter... redüxit. ubi, (2833). inteilegere, (2834) tum, tehdy;tum děmum, tehdy teprve; (923., 2940). ne — quidem, (1799). prod-íre, (2819); (zde —) prodíre ad pugnam, vycházeti (k boji). circiter, (2842). merTdíěs, ěí, m., {medt-diěs, median diěsf, poledne; merídie, o polednách. redücere, (2876). cöpiae, (2789). op-pugnäre, (308); quae f— ut ea) op-pugnäret, (věta r el. účel.), aby dobývala; dobývat. parvus, 3., malý; -kompar. minor, mínus, menší; castra minora, menší tábor; (srv. 2875. f). — (2932) > äcriter, (1429), prudce, usilovně. — (298 í) utrimque, [2072.J, s obou stran, na obou stranách. üsque ad (s ahus.), až do ...; (2938). 290 vesper, (1440). occäsus sölis, (87); occäsü sÖlis, při západu slunce, se západem slunce. vulnus, (1390);7nferre, (675., 787. a j.); vulnera Tnferre, rány, poranění způsobiti; poraniti. accipere vulnera, (2817). multís et iüätls et acceptls vulneri- 2905 bus, (abl. abs), když mnoho ran bylo způsobeno i utrženo, utrpěno; (volněji:) když mnoho ran bylo rozdáno a mnoho vojínů bylo poraněno ; když bylo na obou stranách mnoho raněných; po těžkých ztrátách na obou stranách^___^^ captívus, (1239). quaerere ex aliquo, (976., 1779). quam ob ret«, (1877). dé-certäre, zápasiti až do rozhodnutí; proeliö děcertáre, svésti rozhodný boj; (55); (I. 44. 4.); quam ob rem nön děcertaret, (n e p r. t á z. v.), proč nesvádí rozhodného boje, proč se vyhýba rozhodnému boji. — (2565.) reperire, (983., 2252., 3002., 3004., 2910 3044., 3109.), nalézati, shledávati; hanc reperiěbat causam, quod... esset, ř jgk to shledával jako p)£čkm, že ... (prý) jest. — (Shoda opačná; Koř. 216.; Hrb. 289.) — (Podstatná véla důvodová; quod s coni. subiect.; Koř. 387, 3, a; Hrb. 436.) apud, (předl, s ahus.), (1120., 1845), u (někoho). ea cönsuetüdö est, ut..., to jest, bývá zvykem, že...; (I. 43. 8., 2506.); (shoda opačná); (podstatná či nevlastni výsled. veta; Koř. 380, b\ Hrb. 434.): ľ J S J mater famlliae, f., hospodyně, paní;1 (eöruin spoj s mätrés; eöriun, t. j. Germänôrum). fsors, sortis, f., los. — (30.97., 3104) — Římský dějepisec Cornelius Tacitus ve svém spisku Germanii v kap. 10. praví o Germánech: Věštění ze znamení a z losů dbají největší měrou. Obyčejné losování jest jednoduché. Useknou haluz se stromu plodonosného, tu rozštípají na menší větvičky, označí je jakýmisi značkami a rozhodí maně a nahodile po bílém rouše. Potom, je-li dotaz veřejný, kněz obce a, je-li dotaz soukromý, otec rodiny sátu se pomodlí a pohlížeje k nebesům zdvihne třikráte po jedné větvičce, a pak je vykládá podle značek dříve tam vyrytých. OdrazujMi, nelze již v lýž den dotazovati se na Louž věc. Je-li odpoved příznivá, hledají ještě potvrzení ptakopravbou. — O menších věcech radívají se velmožové, o důležitějších všichni, ale tak, že se též ty věci, o kterých lid rozhoduje, projednávají u velmožů. Nepřihodí-H se níc mimořádného a náhlého, scházívají se v určité dní, je-U měsíc v n o volu rt i nebo v úplňku; věří totiž, že je to pro sněmování nejpříznivější počátek. — Zvláštnosti jejich jest to, že zkoumají předpovědi a znamení koní. Obec živí v lesích a hájích bílé koně, tělesnou prací nedotčené; ty zapražené do posvátného vozu kněz a král nebo náčelník obce doprovázejí a všímají si jejich řehtání a frkání. Žádnému jinému znamení se tolik nevěří, jako tomuto, a to netoliko od lidu, ale i od šlechty; pokládají totiž kněze zn boří sluhy, koně pak za boží důvěrníky. —-Mají ještě jiné pozorování znamení, jímž pátrají, jak se skončí těžké války. Zajatce z toho kmene, s nímž se válčí, jakkoli chyceného, pošlou proti muži, jehož ze svého lidu vyberou, každého s domácí zbraní. Vítězství toho neb onoho přijímají jako předzvěst. vfitlcInStlÖ, ön/s, f., [oätôs, caiwrej, 2915 věštění, věštba. dě-clarare, felárus/, 1. činiti jasným, zřejmým; 2. vyhlašovati, prohlašovati, oznamovati; ut děclararent, (přelož:) že prohlašují, oznamují. utrum — necne, zda(li) — či ne, či nikoli. (Koř. 413,pozn. 1.; Hrb. 429.). — (2322) ex üsü est, (1618., 1619), jest s prospěchem, na prospěch; utrum ex usu esset proeiium committí, zdali jest s prospěchem, aby bilva byla svedena, svésti bitvu; (Koř. 422; Hrb. 388.). eäs (t. j. mätr&t) Ita dícere, (přelož:) ty prý takto říkaly. fäs, n., (neskl.), boží výrok, boží při- 2920 Uázání, boží zákon; osud; fäs est (s inf. neb acc. c. inf.), jest dovoleno, smí (se), jest spravedlivo, slušno; jest souzeno; nön est fäs Qermänös superäre, není souzeno, aby Germane zvítězili; není souzeno Germaniím, zvítěziti; (Koř. 422; Hrb. 388.). superäre, (2239.), přemoci; zvítěziti. — (2559., 2663). lüna, ae, t, měsíc; nova lüna, nový měsíc, rtovoluní; (toho roku bylo to 18. září). proeliö contendere, (2792); si proeliö contendissent, (zást konj. za ind. fut. II. řeči přímě, 529.), jestliže podstoupí rozhodný boj; svedou-U rozhodnou bitvu. — (Ariovistus hleděl pravděpodobně touto výmluvou zmírniti bojechttvost svého vojska; pravým důvodem stálého Ariovistova váháni svésti rozhodný boj byla asi snaha, nepouštěti se do boje, dokud nepřijdou nové zástupy Germánů, nová to posila Ariovistova.) 182 Kap. 51, 2930 li 2935 postridiě eius diěl, (2776.); (asi 14. záři; Stoffel). Sestav 1 Caesar rellquit (komu ?) utrísque castris praesídíó (dat. účet.) (koho? co?) (předmět ke slovesu reliquit:) quod (miiitum) satis esse visum est. praesidium, {448., 1405.); aliquemalicui praesidiö relinquere, zanechati, zů- Btaviti někoho někomu k ochrane; {praesidiö, dat. účel.; Koř. 245, 3.; Hrb. 353, 2, a.). — (2576.). utraque castra, (2879.); (2875., 2897.). vlděxe; mihi vidětur, zdá se mi vhodným, líbí se mi, uznávám za dobré, za vhodné. — {2731., 2740.). satis est, (170); qaod (t. j. mílitum) satis esse visum est, kolik (vojínů) uznal za dobré, mínil, že dostačí; (Koř. 259.); (neutr, vztaž. zájmena quod o lidech vyskytuje se velmi zřídka). äla, ae, f., 1. křídlo (ptačí); 2. křídlo (ve voj. šiku); alärius, 3., křídelní. älSrff, örum, m., pomocné sbory; (jméno jejich odtud, ze bývaly staveny na křídlech). — (Caesar postavil pomocné sbory, auxilia, tak, že Ario-vietus je měl pokládati za legionáře, a tím pokládati Caesara £a daleko silnějšího, než vskutku byl. Zdá se, že Caesar v noci potají převedl dvě legie z menšího tábora do většího, a tak se stalo, že před menším táborem stáli jen älärü.) in cönspectii, (590.). pro, (2788.); castra minora, (2897.)'-, cönstituere, (2462.). — (Caesar postavil je před očima nepřátel, takže nepřátelé museli je viděti.) valěre, (57.9., 931.; 2324); multitudine (141.) minus valěre, množstvím, poetem býti slabším. miles legionärius, (2435). pro numero, (o přirovnání), (140.), v poměru k poctu, proti počtu. species, ěi, f., pohled, vzhled; zdání; ad sneciem, jen na oko, zdánlivě; ut ad speciem älärüs üteretur, aby pomocných sborů užil jen na oko. tripllcí aciě Tnstructä, (2847,, 1323.). usque ad, (2900), až k (něčemu). ac-cědere, (1067., 2387., 2686), přistoupiti, přiblížiti se. tum démům, (2889). 2940 necessäriö, [601], nutně, nevyhnutelně; (volněji:) z donucení; vidouce nezbytí. ■■ copiae, (2806). castns ědiícere, vyvésti z tábora; (550., 2881). generatim, f genus], podle rodů; po kmenech. cönstituere, (2462). 2945 par, paris, (1580). intervallum, (1280., 2464); pari inter-vällö, ve Btejné vzdálenosti, stejně daleko. Harúděs, (1722). Marcom am, örum, m., Markomané, germánský kmen, snad koiem Mohanu sídlící. TribocT, örum, m., Tríbokové, germán- 2950 ský kmen; sídlící na levém břehu Rýna až k Vogesám, kolem dnešního Štrasburku. Vangioněs, um, m., Vangionové, germánský kmen, sídlící na Rýně jižně od Mohanu, kolem dnešního Wormsu. Nemeteš, um, m., Nemetové", germánský kmen na levém břehu středního Rýnu, sev. od Triboků, jižně od Vangionů. « Sedusil, ôrum, m., Sedusiové, germánský kmen, sídlící jižně, ruod Mohanu v sousedství Nemetu. SuěvT, (2019); protože'nekteré z kmenů výše jmenovaných náležely jistě k Svévům, soudí JuHian, že zde vý- 4") AAiírAfť/' ř*Vfcv '' c rázem Suěví míněn jest hlavní kmen svevský, totiž Semnonové. 2955 omnis, (12), (t. j. vlastně záda a boky); aciěs, (1253.); raeda, (1451); carrus, (159., 324)A) circum-dare, (2076), obklíčiti, ohraditi. ně qua (1923., 2530., 2695) spěš..., aby žádná naděje ne ... retinquor, (2871); ně qua spěš in fuga relinquerětnr, aby žádná naděje nezbývala v útěku; (== aby veškera naděje na útěk byki zmařena); (srv. I. 25. 1). eö, Um, t j. na vozy. 2960 im-pÖiiere, (2551.), naložiti, vložiti. mtííier, (1601). Kap. 2970 singulT, (325., 2807); praeficere, (542.); lěgátus, (541.). ■ quaestor, oris, m., kvestor. •— V každé provincii byl místodržitelovi (správci provincie) přidělen vyšší úředník, zvolený na jeden rok, jako správce financí; slul quaestor. Ve vojsku příslušela kvestorovi správa pokladny a péče o výplatu mzdy, prodej kořisti a zajatců a opatření zásob. Někdy svěřoval jim vrchní velitel také velení vojenské. aliquem legion! praeficere, někoho * postaviti v čelo legie, někoho ustanoviti velitelem legie; singulis legiö-nibiis singiilös lěgátos et qiiaestörem praefěcit, velitelem nad každou legií ustanovil vždy jednoho legáta (podvelitele) a kvestora. — (3137). uti = ut. testis, (816); eös (—předmět); testes (== doplněk). 2975 aliquem (předmět) testem (doplněk) habeö, mám někoho za svědka, svědkem. — (2629.). proficTscor ad proellum, ubírám se do bitvy. proficTscentěs (doplň si:) viros, ubírající se muže, bojovníky. — (156., 300., 647. a J.) — (Zde jest zpodstatnělé participium) pando, ere, pandí, passum, prostírati; rozpínati; passts manibus, s rozpia-týma rukama; (u nás se prosí s rukama sepiatýma); manus, (2028). flentés, (1504., 1655), s pláčem, plačky. 2£ im-plöräre, (1700), snažně, úpěnlivě prositi (někoho). se, t. j. mulierěs; (a k us.). servitüs, (596); trädere, (1521., 1546). aliquem in servitütem trädere, někoho vydávati v otroctví, do poroby, v porobu. — (2645) 52. quisque, (290., 1738); (zde se opírá o zvratně zájmeno); suae quisque virtňtis, každý své (osobní) statečnosti. — (2675.) dexter, (1169); sinister, (1378). cornu, üs, n., roh; (ve vojsku:) křídlo; ä dextrö cornü, na pravém křidle; ä sinistro cornü, na levém křídle. — (3010., 3014). Sestaví quod (důvod.) (Caesar) anim-adverterat || eam partem (podmět) hostium (t. j. levě křídlo nepřátel) esse minime firmám. firm us, (225); minime flrmus = nejslabší ; (opis superlativu adjektiva ínfirmus). proelium committere, (zde:) boj ote- 2 vříti, počíti; (srv. 1357.!). nostrí, (1266); aeríter, (2898). signum, T, u., znamení", signa dato, (abl. absol.), když znamení bylo dáno = na dané znamení. impetum facere, in aliquem, (1264), útok učiniti, útokem hnáti na někoho. — (2999., 3000) . '$¥»£ 134 tm [ŕaque = et ita, (spoj s příslovci »repetíte celeriterque ), a tak. $2086 repetíte, [693./, náhle. §p ceteriter, (972,), prö-currö, ere, (cu)curri, cursum, ku-_ předu vybíhati; vyrazí f í, vytrhnouti, vyřítiti se. spatium, if, n., {419., 2455., 2064.), (o case:) doba, Čas; spatium nÓn datur — nezbývá času, není kdy. spatium cotiiciendí (gerundium) píla in hostěs, (2690.), čas vrhati, metati < kopí na nepřítele, kopími po ne- přátelích. 2990 ré-icio, ere, iěcí, tectum, zpět házeti; odhoditi; rěiectís pTGs, odhodivše kopí; (volněji: proto odhodili kopí a ...); (1346., 2694.). pro-ícere, předhoditi; odhoditi. pílum, (1359.); gladius, (1365.). comminus, [com, maniisj, zblízka, muž proti muži. pugnatum est, bylo bojováno; (aktivně" přelož:) "bojovali. 2995 at, (2528.), ale, avšak, než. ex consuetudine (2506.) sua, podie svého zvyku, po svém zvyku. phalanx, (1347.); (řecký akusativ sg.:) phalanga. phalanga (akus. sg.) facere, utvořiti falangu; phalange facta, (a b I. ab-soL), utvořivše falangu. ex-cipiö, ere, cěpi, ceptum, vybírati; zachycovati, odolati, vydržeti; impe-ium excipere, útok vydržeti, útoku odolati. 3000 impetus gladiörum = útok meči; (včeštine'gen. přelož instr. p/ur.). complurés, (479.). reperire, (2910.); reperíunlur, qui s k o n j., (Koř. 409., 2., c.; Hrb. 451., a); (věta relat,, výsled.). Tn-siíiO, íre, silaí, (in aliquid), vskoČíti (do něčeho, na něco). repertf sunt compíúrés nostrí mílitěs, quT (rel. výsled. veta) Tnsiíírent, na- lezlo se, byJo nemálo, dosti niuoho našich vojínů, kteří vskakovali, vrhali se. í» ín phalanga, (řecký akus. sg.), (2997., 300Í 2998.). scutum, (1368.). re-vellö, ere, vein, viilsuni vytrhnouti, vyrvati; strhovati, odtrhovati; qui scüta manibus revellerent (věta rel. výsled.), kteří štíty rukama odtrhovali. desuper, shora. vulnerare, (1456.); aciěs (1253.). I ä sinistra cornü, (2977., 2978.), na le- 301 vein křídle (t. nepřátelského vojska Ariovistova). Cum (adversativu/n, s konj. podle soust, čas.), an, kdežto. peííere, zaháněti, porážeti; (2215., 2559., 2701.). in fugám conicere, na útěk obrátiti, zahnati. — (2770.) ä dextrö cornü (t. j. hostium, Germänö-rum). ~ (Z této zprávy vysvítá> že ee levému křídlu římského vojska vedlo velmi spatně.) — (2978.) vehementer, (2024.), prudce, rázně, ve- 301 lice. multitüdö, (141)., (zde:) přesila. su/, (725., 846.). nostram aciem, t.j. sinistrum cornü exercitös Caesaris. premo, ere, presst, pressum, (aliquem), tlačiti, tisknouti (někoho), doléhati, ,1 dorážeti (na někoho). animadvertere, (1773.). 302<í Publius Crassus adulěscěns, mladý Publiua Krassus; (jest to zde vytčeno proto, že jeho otec, známý triumvir, ještě byl naživu; syn padl s otcem ve válce s Parthy). — (Výrazem adulěscěns rozlišuje se zde otec od syna.) qui equltätuT praeerat, (2156.), = ve- j litel jízdy; (srv. 44., 386., 1518., 1567., 1568., 1770., 1950., 1851.). 185 m expedítus, (2857.); qaod expeditior erat, protože byl (volnější, nezaměstnanější =) méně zaměstnaný, méně zaneprázdněný; (—minus impeditus; 653., 1379.). versärí, (2810.), pohybovati se; pobývati, dlíti, prodlévati, zdržovati se; inter aciem versárt,(v dnešním smyslu =) býti v ohni boje. ■— (Míní se tu Caesar a všichni legáti.) tertia aciěs, (1421., 1323.). labÖfäre, (1657.); (zde:) býti tísněn, svírán; býti v tísní, v nesnázi; no-střis labörantibus, našim jsoucím v tísni, v nesnázi. subsidlum, ii, n., [sub-sideô], záloha; pomoc, přispění; aliquem alicui mit-tere subsidiö (dat. úč.) někoho někomu poslati ku pomoci, na pomoc. — (Krassus jednal zcela samostatně, na vlastní odpovědnost, a tím si zjednal zásluhy o vítězství.) — (1059.) Kap. 53. 130 U35 restítuere, {1039., 1041.); proelium restitütum est, (zde:) bitva 86 napravila, byla napravena; (bitevní šik římský se opět narovnal); atque = a, a tak, a tím. tergum, F, n., záda. vetto, ere, verti, versum, obraceti; tergá vertere, (obrátiti se zády), dáti se na útěk. neque prius — quam, a dříve ne.. • — až; a dříve ne ... — dokud ne» fuglö, ere, fügi, (fugitürus), utíkati, prchati. ' dé-sistere, ustávati, přestávati. —(473., 26*55.) ex eö locö, od toho místa. circiter (2842.) quínque mília passuum, (akus. míry prostorové; jak daleko?), asi pět tisíc dvojkroků; (= asi 7'5 km). — (Číslo quínque jest íu nejisté; Germáné prchali jistě na východ k Rýnu, a vzdálenost tu odhadují někteří na 22 km. Je-íi údaj Caesa-rův správný, pak prý jest to řeko ///, k níž Germáné prchali, kterouž prý Caesar mylně pokládal za rameno řeky Rýna.) — (2843.) per-veníre, (569., 621., 1470.), přijíti, doraziti. äbi, (555;). perpancí, (332.); vis, (356.). cön-fidere alicui, (1314.), důvěřuji někomu, spoléhám na někoho; confísns viribus, důvěřuje silám, spoléhaje na sílu; (confísus má význam přechod, přit.). trä-näre, [trans, närej, přeplovati. 3040, con-tendere, (1657), (s inf.), namáhati '^ se, usilovati, snažiti se. — (55.) ■ >' Unter, (636.). .... -í&íj^ fn-venío, ire, věm, ventum, přijíti (na . ■- ^ něco), nalézti něco; ínventis liniribua, "V^ nalezše čluny, loďky; po (na) nalezených loďkách; na, po loďkách, Člunech, jež tam nalezli. salus, (1524.); reperire sibi salutem, \ (nalézti si spásu, záchranu —) za- ,J chrániti se. \j pário, ere, peperi, partum, 1. roditi; 3045 j 2. způsobiti ^-získávati, nabývati, zjed- 1 návati si; salutem sibi parere, za- j chrániti se. • } ín his = mezí těmito, návicula, ae, f., [nävis], loďka, Člun.' dě-ligare, uvazovati, připevňovati; ad ripam (2073.) děligatus, uvázaný na břehu, při břehu; — ad, (srv. 2555., 2571., 2962.). nanclscor, í, nactus (nanctus) sum, (aliquid), náhodou dostati, nalézti (něco); náhodou přijíti (na něco); nactus näviculam náhodou nalez člun, loďku; náhodou přišed na člun; ;w''j^-.>í'ff. 136 3055 3060 ft ě M.: 3065 ;* (volněji:) náhodou nalezl, přišel.....a ... pro-fugere, (1709); eä (näviculä) pro-fügit, ha něm (na Člunu), na ní (na loďce) utekl, unikl; (abl. instr.). Sestav! nostrí equités interfěcěrunt reliquös omries (hostes), cónsecůtí (eös); (podle Plutarcha 80.000 lidí). reliquí, (51.). ínter-ficere, (2631.), usmrtiti, pobíti. con-sequí, (689., 2489.), dostihnouti, dohoniti; consecřití, dohonivše, dostihnuvše (přidej: je). uxor, (197.). wius — alter, (116., 317.); (3067.). nátío, önis, f., 1. rod; 2. národ, kmen;, nätiöne, rodem. &^ Sueva, ae, f., Svévka; (žena svévska); (2019). domo, (316., 1595.); (2539). quam sécura düxerat, kterou s sebou | (byl) přivedl. NÖrica, ae, f., žena norická, z Norika; Norici bydleli ve východních Alpách v Noriku, asi v dnešním Štyrsku, mezi Dunajem, Dravou, Inem a Vídeňským lesem. Vocciö, önis, f., Vokcio, král v Noriku- soror, (1026). uxörem ducere, (505). quam in Galliä düxerat (doplň si „uxorem" nebo „in mätrimönium") ä frätre missam, kterouž, od bratra mu poslanou, v Gaílíi za manželku byl pojal — kterou od jejího bratra obdržel a za manželku pojal.' — (O manželství Germánů zpravuje nás Cornelius Tacitus; Skoro jediní z barbarů přestávají každý na jedné ženě; jen několik málo jich bere si více žen pro svou vznešenost. Věna nepřináší manželka manželovi, nýbrž manželce manžel.) per-eö, ire, if, itürus, hynouti, vzíti za své; utraque (2072., 2418) perlit, . obě dvě (manželky) zahynuly. duae ffliae (doplň: Ariooisti fuěrunt) (preloz:) Ariovistus měl dvě dcery.' harum (gen. part.) altera — altera (1663) (3055), z těchto jedna 1' druha. occTdere, (412., 3126); capere, (1460). t. Valerius Procillus, (2741) (147 4) cüstö-s, {ím.). ' ' ■ • ■ 3070 jWHlI, ae> ßf troji. fčf8hoka dilná n pomnožných =) tři. catenae, ärum, f., pouta, okovy; (2770) ■ (tohoto substantiva užívá se obyčejně jen jako plurále tantum, a proto jest pnnem číslovka podílná). VÍ"atľ' "*' VÍnXÍ' vinctum> svázati> sPO«-Jrahö, ere, träxľ, tractum, vléci. Sestav! C. Valerius Procillus incidit m ipsum Caesarem, persequentem hostes equitätü. Ítl~CÍ*d> efe' c'*"i m aliquem, padnouti, 3075 , pnjiti do rukou někoho; incidit in ipsum Caesarem, padl, přišel do ru- itou samého Caesara. persequor, (712); Caesarem persequen- tem hostes equitätü, Caesara, stíha-[ licího (který stíhal) jízdou nepřátele. msequor, (831., 1304); (3124) quae quidem rěs = a ta věc; f/W. copul.); quidem, (2196) f"ľWrr'nemenši-uež; Victoria, ae, f., vítězství; (1712). 3080 voluptas, átis, f., rozkoš, elasí; radost. V1aSeffl afferre' {2516'X ZpŮS0bíti Sestav! quod (= protože) viděbat || (acccinf.) hominem honestissimum ' \ {podmet) provineiae Galliae, suum ' (t. 3. Caesaris) familiärem et hospi-tem (prístaoelt podmetu, přelož no-min.), ex manibus hostium ěreptum i (přístavek podmetu, přelož nomin.), I esse restitütum sibi (t. j. Caesarjj. honestus, 3., děný, vážený; homö ho^ nestissimus provineiae Galliae, muž 137 nejváženější z, v provincii gallské; (1., 2); (gen. part). familiäris, la, m., (1111), důvěrný přítel. ()85 hospes, itis, m., hostiny přítel; (1695). ě-ripere, (252., 950., 2518), vyrvati; osvoboditi, zachrániti; ěreptus, byv osvobozen, zachráněn; vyváznuv. re-stituere, (1039., 1041), (3028), vyvrátiti; hominem ěreptum restitütum esse sibi, že muž byv zachráněn, vyváznuv jemu jest vrácen; (volněji:) že muž se zachránil, vyvázl a jemu jest vrácen. Sestav! neque (quod = protože) fortuna děminuerat quicquam dě tantä voluptäte et grätulätiöne calamitäte ěius (t. j. Valerii Procelli). dě-minuere, (1037), umenšiti, zmenšiti; děminuere dě aliqua rě, ubírati z něčeho, činiti' ujmu něčemu, býti na ujmu něčemu; (zde:) zkaliti něco. fortuna, ae, l, (622., 1794., 1757), osud, štěstěna, štěstí. f090 calamitas, ätis, f., (674., 742., 1688), pohroma, zkáza; (zde:) smrt; (eu-femismus); (= mors, interitus). neque... quicquam, (1103., 1136), a nic; (zde přelož:) a nijak, a nikterak. grätulätiö, Önis, t, [161Í.], I. projev radosti, radost, jásot; 2. blahopřání; (zde.) jásot (naddobytým vítězstvím). neque (quod) ěius calamitäte dě tantä voluptäte (3081) et grätulätiöne quicquam fortuna děminuerat, a protože osud, štěstěna nikterak ne-zkalila jeljo smrtí takové, tak veliké rozkoše, radosli a jásotu (nad dobytým vítězstvím). Sestav! is (C. Valerius Procillus) di-cěbat |] ter cönsultum esse dě se (t. j. dě Valerio Procitlo) sortibus |J se (t.j. Valeriô ProciHo) praesente. se praesente, (2764), (přelož zde:) za, v jeho přítomnosti; (abl. absol.). ter, třikráte; (posvátné číslo). 3095 cönsulö, ere, siiluí, suitám, I. raditi se; 2. žádati rady od někoho, tázati se o radu někoho, vznésti dotaz. sortibus (2914) consulere dě aliquö, (tázati se losy, pomocí losů stran někoho), metati losy o někoho;- ter cönsultum esse sortibus, že třikrát bylo metáno losy; (aktivně:) že třikrát metali losy. utrum — an, (2322). Tgnis, (237); (srov. 238.!). necare, (nex, vražda]\ usmrtiti; Tg ni 3100 necare, (ohněm usmrtiti —) upáliti; (igrií cremáre). statím, hned, ihned. re-serväre, uchovati, nechati si. utrum Tgní neeäretur an reservä-rettir in aliud tempus, zda má býti (ohněm) spálen ci má-li býti uchován na jinou dobu. sortium (2914) benefícium, příznivý výsledek losování; přízeň losů; (zde možno volně přeložiti', díky losům). — (1824., 2486). Incolumis, e, neporušený; bez úrazu, 3105 zachráněn(ý), na živu. sě t. j. C. Valeriuin Procilluin. item, (188., 60S., 1953). fA(arcus) Metius, (2757) (I. 47. 4). repertus (est), (983., 2252., 2910), byl nalezen. .. ad eum, t. ,/. ad Caesarem. 3110 re-dücere, (1540); (2876). Kap. 54. nüntiäre aliquid, (370), zvěstovati, oznámiti něco; zprávu podati o ně- „ čem; próelium nüntiätur Irans Rhě-num, zpráva o bitvě se dostává za Rýnff proeliö nüntiätö trans Rhě-num, když se zpráva o bitvě dostala, když zpráva o bitvě pronikla za Rýn; (abl. absol.). ad rlpäs, (sru. I. 37. 3.); (2018). revertí, (428); coepi, (844., 1131); revertí coepěrtint, počali se vraceti; = nastoupili zpáteční tažení. -(2720., 2721). 138 Í5 domutn, (2527.); (2539.). SestaV! et ubi il, qui proximi Rhě-num incolunt, sěnserunt || (acc. c. inf.) eös perterritös (esse) \\ (hl. v.) ínse-eüti... occíděrunt. ubi, (271., 389.). quös (rel. spoj.) = et eös. incolere, (17.,305J. prope, (předl, sakus.), blízko něčeho; homparat. .pro pi us, superlat. p roxi mě. — (2686.) 3120 proximí Rhenum, (akusaüv u superlativu proximus podobne jako a positivu prope; srv. I. 47. 1.), (jsoucí) nejblíže Rýna, při Rýnu. qui proximi Rhěnum incolunt, obyvatelé sídlící nejblíže Rýna, při Rýně. per-terrěre, (1062., 1275., 1310.. 1520.), podesiti, polekati, postrašiti, ve zmatek uvésti. sentlre, (966.}, seznati, poznati, zpozorovati. Insequor, (831., 1304.); ínsecätľ, stíhajíce, pronásledujíce (doplň si: je). 3125 ttmgnus numerus ex his, veliký počet z nich; velký počet jich. oc-cldere, (412., 1474.) (3068.), zabíti, pobíti, usmrtiti. aestäs, ätis f., letní doba, léto; ünä aestäte, v jednom létě. cönficere, (48., 1609.t 2651.); duöbus mäximts bellTs cönfectls, dvě velmi veliké války (šťastně) skončiv; (abl. absol.). mature, (873., 1871.), v pravý čas, včas; předčasně, brzy, záhy. — (2026.) 3130 paulus, a, um, malý; paulo, (abl. míry), o málo, o něco, trochu, poněkud. — (2882.) mätürius paulö, quam, poněkud časněji, než; poněkud, o něco dříve, než. (Tato poznámka ukazuje, že porážku Ariovistovu dlužno klásti asi do polovice měsíce září.) tempus anní = roční doba. pöstuläre, (1710.), vyžadovati; (v překladu doplň zde: toho). hlberna, (551.). in Séquanos, (2784., 23.), do Sekvan- 313E ska, do území, země Sekvanů, dedficere, (2627.). prae-pönö, ere, posul, posilám, ali-quem alicuí, někoho, někomu v Čelo postaviti; někoho ustanoviti něčím velitelem; hibernís Labiěnum prae-posuit, Labiena postavil v čelo zimnímu táboru, ustanovil velitelem zimního tábora; (sro. 2972.), Labiěnus, (540.). Oallia citerior, (1., 2.). pro-ficTscT, (156., 300., 647), odebrati 314 se, odejíti. agere, (1653). conventus, äs, m., 1. schůze, shromáždění, sněm; 2. soudní schůze; krajinské soudy; conventus agere, konati, říditi krajinské soudy. ad conventus agendös (2721.), ke ko- 314 nání, k řízení krajinských soudů; aby tam konal, řídil krajinské soudy. — Správci provincií, prokonsulové, určovali jisté dny, obyčejně v zimě, na určitých místech, v nichž se pro to uzemi konaly soudy, jež správce provincie zahájil a řídil. — Caesarovi vsak šlo také o to, aby byl blíže Rímu a aby mohl sledovati události a poměry v Římě z větší blízkosti. Vítězstvím Caesarovým byla na několik století rozhodnuta otázka, má-li býti Qallie provincií římskou či germánskou. Po pádu západní říše římské dostala se v moc Germánů. Nejbližší následky porážky Ario-vistovy vyplývají z Caesarových Pamětí kn. VI. kap. 12. §§ 6.-9. OPRAVY. Vo korektuře ztístala ještě řada tiskových chyb. V uvedených zde opravách značLprvni číslo stránku, číslo v závorce řadové číslo významu, třetí číslo Mdku stránky; zkratka ŕ.— řádek. Má býti:, 1. (2) mezi Alpami n Apeninami; 2-, r.W.Publius; 2., ř.47. Publius; 3. ř. 10. jménech; 4.(20.) inter sc; 4.(22.)ř.44. polysyndetické; 5. (40.) ř. 35. ávertuntur; 5. (44.) ř. 2. Tränsrheimnl; 6. (50.) ř. 4. také,též; 55. (57.) ř.6. pröhibent; 6. (h8.) ř. 13. prohiboo; 9. (93.) ř. 19. couditä: 9. (94.) ř. 28. Valerius; 9. (99.) ř. 12. cívitňs.atis; 10.(7/7.)iVM;lňlus; W.fíW.) ŕ. 27. rnöns; 14. /■. 34. cônärčtnr; 15. (2t1.) ř. 36. n 38. con-ciliňrc; \7.{257.)ř. /íUiis; 17. (2fj!í.) ř."29. n 31. cön-Bcisnö, eön-scis-ccro; 18. (271.) ŕ. 1. ínccndimt; l&.(282.) ŕ. 20. combust u s; 19. (302.) ŕ. 10. úsai, fifl-tmn, r. 17. exfistís; 19. (308.) r. 12. op-pugnäre; 19. (321.) f. 33. möns; 22, (381.) f: 4. Níirbônensi; 23. (389.) ř. í5. č;is.; 24. (398. r. 41.) v úmyslu; 24. (402.) r. 7. a 10. iter; 25. ŕ. i.V. práci; 20.(443.) ŕ.32. flíixí; 26.(444.) ŕ. 40, möns; 29. (528.) ŕ.'35. lexi, lěctum; 31.(562.) ř. 47. Meusel, známý vydavatel komentáře k Caesarovým Pamětem o válce gallské; 32. (598.) f. 34. ex-pngnäre; 34. (037.)r. 21. mncím; 37.(710.) ŕ.4. vblul; 45.(878.) ř. 7. věxi; ŕ. 9. sub-věxerat; 45. (882.) r. 22. nolle; 46. (909.) ř.27. výčitky; 4S. f.4L (frGinentiim); 46. (919.) ř. 28. a 30. stts-cipero; 47. (928.) ŕ. 26. nÖnnülli; 48. ŕ. 35. enüntiän; 48. ŕ. 5- věty; 50. (983.) ŕ. 12. repertum; 51. ŕ.35 sňmptň; 52. (1025.) ŕ. 2. nxôrem; 53.(1048.) ŕ. 18. děspěrare; 54. ŕ. 8. desperat; 55. (1096.)ř.36. oífěnsum; 55. (1102.) ŕ. 7. cö-närí; 56. (1122.) ŕ. M.offensiö; 56.(1123.) ř. 17. offěiisione; 57. (1138.' ř. 18. crěscere; 59. ř.26.P!ifni8f „do-"; 62. (1237.) ŕ. 20. a ani... ani ne; 66..(1318). ř. 5. síís-tineo, ŕ./. suslinciit; 69. (i3i7J ř. (i. piignam; 69. (tam.) i: 15. a (1388.) ř. 18. pugnäre; 70. s(1403.) r. 13. qtiindecim; 71. (1446.) ř.42. prii vältö; 72. (1403.) ř. 13. puguii-litin; 72. (1191.) ř. 47. milia; 82, (1073.) /. 40. minulech»; 83. (Mhljř. 12. rnniffí»; 83. (1HH5.) ř. 18. pnlioalind; 84. (1712.) ř. r>. vhílor; 85. (1732.) r 7. comparahdam; 85. (1743.) ř. 9. si qua; 85. (1749.) ř. 25. sustíněri; .86. (1761.) ř. 21. sumptur^iš; 87. (1788.) ř. 17. setrvávali; 87. (1799.) ř. 3. ' ne — qui lem; 88. (1821.) ř.10. et; 937 .' (1938.) ř. 23. neglěxi, neglöchim; 94. (1971.) •■ ř.4t. buď doplň adventu; 96.(1933.) ř. 10, intellěctílrum; 96. ř. 24. neglěcturum ... němo; 96. (2004.) r. 29. Trěveróřum; 96. (20)6.) ř. 39. doleö. 103. r. 12. exercitätiöne; (2110.)ř. 14. iiicďms; 102.(2150.) ř.39. zapečetiti; 103. (218).) ř. 2. timěre; 109. (2329.) ř. 23. dě quň~dě; ÍI0. (2337) ř.l. örätiöne; (2356) ř.5. ördinum. ť-i Jiné menší chyby oprav si Čteiiár laskavě sám. 22 ■ cordi íuisse arhitrantur vše, co, vše, o čem myslí, že jím za živa... 5 ín-fero, ferre, tuii, íííátum vnášeti, vhazovati. paulus (v. 9. 2); suhst.: pau-lum, i, n, málo, abl. míry: paulo o málo, trochu, poněkud, ocase: krátce, nedlouho, nedávno. supra (s akk.) nad; časovc: před (něčím), hic — noster. memoria v, 3. 5. consto, äre, stíti pevně státi; neos, constat, (s iní. c, acc.) jest známo, quos ab íís dilecíos esse cons tahat o nichž bylo známo, že,.. díligo, ere, lexi, lectum (dis-lego) vybrati; oblíbiti si, milovati; partie: dilectus, a, um oblíbený, milovaný, milý, drahý. íustus, a, um (iüs) spravedlivý, řádný, náležitý. iunebrís, e (funus) pohřební; subst. plur.; íunebria, íum, n. puhřební obřady. confícío, ere, fěcí, fectum (com-íacio) zhotoviti; vykonati, dokončiti, funeribus confectis (abl. abs.) po . . , üna (ünus) zároveň, spolu. cremo, äre spalovati. 20 1 commodě {commodus) přiměřeně, náležitě, vhodné, obratně, ú-čeíně, commodius zvláště o-bratné, zvláště účelně. rem publícam admínistrare o-becní správu vésti, quae civí-tates suam rem publicam admínistrare exístimantur ty obce, o nichž se soudí, že .., sancío, íre, sanxí, sanctum posvětiti, (slavnostně) ustanoviti, habent legibus sanctum mají zákony ustanoveno. de re publica o věcech obecních, státních. ! rumor, oris, m. pověst, zvěst, zpráva, rumore aut famä z doslechu nebo z pověsti. accípere — dověděti se, j ad magistrátům dcíerre (v, 2. 1.) k úřadu donésti, úřadům oznámiti, ohlásiti, habent sanctum, utí deferat neve (= et ne) cum quo alio (s nikým jiným) com-munícet (v. 2. 3.). srovnej: quod cognítum est (pro- 2 tože se poznalo, se shledalo, že) homines terreri et... iemeräríiis, a, um (temere maně, j bez rady) nerozvážný, neroz- myslný, pošetilý. ' ímperítus, a, um (in-pentus) nezkušený. íalsus, a, um (fallo) oklamaný; klamný, klamavý, lživý. terreo, ěre, terruí, terrítum strašiti, děsiti, lekati. , facimus v. 13. 5. | impello, ere, půli, pulsům (in-pello) do něčeho vraziti; poháněti, doháněti. summae res nejdůležitější věcí. consilium capere radu bráti (o). , quae visa sunt co se (jim) uzdálo 3-j (vhodným), I occulto, are (ocelilo) skrývati, u-, krývati, zatajiti. aííquíd ex usu est něco jest s prospěchem, k užitku, multítudo lid. pró-do (v, 18. 1) prozraditi, rozhlásiti. nísi leč, nisí — non leč — ne — ! ien. concilium, í, n. shromážděni, sněm, per c, prostřednictvím sněmu — na sněmu. con-cedo fv. 3. 2.) dovoliti. 21 multum (mnoho) díffcrre (v. íí. 1). r ab hác coijsuetüdine = ab ho-rum consuetudíne od tohoto zvyku' ™ od způsobu života těchto, Seš. 37. ZEJDOVY PŘÍPRAV/ K LATINSKÉM A ŘECKÝM KLASIKŮM. PŘÍPRAV/ K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VALCE GALLSKÉ. KNIHA VI. KAPITOLA 1.-21. SESTAVIL JAROMÍR ZEJDA, .■-.G/MN. PROFESOR. V PRAZE 1931. JOS. SPRINGER, KNIHKUPECTVÍ A ANTIKVARIÁT V PRAZE I. Seš. 37. K6 3*60. .'.yrfl PŘÍPRAVY K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKÉ. KNIHA VI.*) Sestavil JAROMÍR ZEJDA, gymn. profesor. 1 1 multís de causis z mnohých přiJ řčin {na př.: bezvýsledná výprava Caesarova do Britannie [kn. V.], ztráta části vojska (V, 37), vzbouření Treverů (germánský kmen usedlý na obou březích Mosely), usmrcení je- ■' jich náčelníka Indutiomara [konec knihy V.]). mötus, üs, m. (moveo) hnutí, pohyb; hnutí .— nepokoj, vzbouření, vzpoura, ex-specto, äre vyhlížeti (někoho); čekati, očekávati. per (s akk,) skrze; o prostřednictví, na označení osoby nebo věci, prostřednictvím jíž, pomocí jíž, skrze niž, jíž se něco děje. T. = Titus. legätus, i( m. vyslanec, posel; pobočník velitelův, podvelitel, legát. dílěctus, Os, m, (dlligo) výběr; vybírání mužstva (k vojsku), odvod (habere — konati). ínstítuo, ere, tui, tütum (ín-sta-tuo) zříditi, ustanoviti. 2 símul zároveň, spolu. Gnaeus Pompeíus Magnus, člen triumvirátu, konsul r. 55 př. Kr.; po uplynutí konsulátu měl odejíti do své provincie (Hispánie), neodešel vsak a protizákonně jí dal spravovati svými legáty Aíraníem a Petrejem; sám zůsta blíže Ríma (ad ur-bem, vkročiti do něho nemohl, poněvadž nesložil vrchní velitelství vojenské [impérium]), pod záminkou, že jedná tak v zájmu obce, pro (politické) poměry v obcí (rei publicae causa), staraje se o jeji zásobování obilím. prö-cönsul, is, m. (pro consule) prokonsul, bývalý konsul (jako správce provincie), srov.: (Caesar) petit (ut Pom-peius) iuberet (eos) convenire, quos rogasset. quoníam (quum [= cum], iam) „. kdyžtě, poněvadž. i ipse, t. j. Pompejus.) re-maneo, ěre, marísi (zpět) zůstávati, setrvávati, quoniamre» maneret poněvadž setrvává (konj. nepřímé závislosti). consul (doplněk) jsa konsulem (právě r, 55). *) Základem jest vydáni Schenkovo. f Přípravy k Caesarovým pamětem o válce gallské. Kn. VI., kap. 1.—14. 1 m. 2 j sacramentum, i, n. (sacräre) (služební) přísaha. rogo, äre tázati se, mílites Sacramento (abl,) rogare (tázati se vojínů, chtéjí-lí se pod přísahou zavázati ke konání služby vojenské =) vojíny vyzvati k přísaze, vzíti pod přísahu (roga-visset, konj. nepřímé závisí.). signum, i, n. známka, znamení, prapor, con-venio, íre, vění, ventum sejití se, shromážditi se, ad se i. j. k Caesarovi, 3 interest (inter-sum) záleží, (Caesar) exístimans magni Interesse facultates videri (podmet k ínteresse) domnívaje se, že velíce na tom záleží, aby se zdály,,,, aby se jevily.., relíquus, a, um (relínquo) pozůstalý, zbylý; budoucí, příští, in relíquum tempus na,,, pro ., opinio, ônís (opínor) domněnka, mínění, ad opínionem Gallíae vzhledem k mínění Gallie (Galj r iů). facultas, ätis, f. snadnost, možnost, příležitost; pí.: facultates prostředky, dětrimentum, i, n, (de-tero) újma, Škoda, ztráta, pohroma, si quid detriment! (gen, partit,) accep-tum esset kdyby něco škody, nějaká ztráta byla utrpěna, \ sarcío, Ire, sarsi, sartum zaceliti; napraviti, ut (výsled.) detri-, mentum sarcírí posset. ■ breví tempore v krátkém čase. augěre = vyvážiti, nahraditi. cöpiae, ärum, f. (cöpia) zástupy vojenské, sbory válečné. 4 tribuere alícui aííquíd \ vyhověti, býti po vůlí někomu v něčem, učiniti pro někoho něco (quod = et id). ' amicítíae t. mezi Pompejem a Caesarem. coníícío, ere, feci, fectum (con-facio) zdělati, zhotoviti; der v. 1. 1, convparo, äre připravovati, opatřiti-, zjednati, získati, novis (clientelis) comparatis, abl. abs, aggrego, äre (ad, grex) do stáda sháněti; připojiti, přidružiti., melíore con die í on e (v, 10. 2) utí v lepším postavení býti, lepší postavení míti, videbant se utí.. aequus, a, um rovný = spravedlivý. relíquís rebus ostatními věcmi — (také) jinak. gratia, ae, f, (grätus) vděk; přízeň, vliv, ' dígnítäs, átis, f, (dígnus) důstojnost, hodnost, vážnost. amplífíco, äre (amplus, facío) rozšířiti, zvětšiti, zvýšiti, gratia" dignitateque amplíficatä (abj: abs.). dímitto, ere, misi, missum (dís-7 mitto) rozeslati; (z rukou) pustiti, pozbýti, ztratiti, Rěmí v. 4. 5, succedo, ere, successi, successum (sub-cédo) pod něco vstoupiti; nastoupiti. ad-aequo, are vyrovnati; vyrovnávati se (někomu). íntellego, ere, lexi, Iectum (ín-1 ter-Iego) rozuměti, pozorovati,' věděti, et quod intellegebatur (vědělo se, že) eos (quos — et I eos [— RemosJ) adaequare (Haeduos) gratia (že se vy-| rovnávají přízní, že jsou v stejné přízní). propter (s akk.) pro. ínímřcitíae, arum, f, (inímícitia [ínímícus]) nepřátelství. coníungí spojití se. díco, äre zaslíbiti, zasvětiti; se dícäre odevzdati se, dáti se (in clientelam v ochranu, pod o- chranu). 3 dflígenter (díligens) pečlivě, bedlivě, pilně, dbale, svědomitě. tueor, éri hleděti; chrániti, hájiti, zastávati se (někoho). íta tak, takto, tím způsobem. repente (repens) náhle, colligo, ere, collegi, collectum (com-íego) sbírati; získati, nabýti. teuere držeti, udržovati si. tum t. j. r, 55 př. Kr. 9 status, üs, m. (sísto) postava; postavení, stav, eo statu res erat v takovém stavu byly věcí, poměry, takový byl stav věcí (že), prínceps (v. 11. 3) první. haběrí (s vazbou dvou nominativů) býti pokládán (za něco). dígnítäs v. 12. 6. obtineo. ěre, tínui, tentum (ob-teneo) držeti, míti, zaujímati. 13 alíquo numero atque honore esse ! míti nějakou důležitost a váž- ' nost. plčbes, eí, f, (starší tvar) = plebs, plebis, f. lid. paene v. 11. 2. , audeo, ěre, aušus sum odvažovati se, per se sám o sobě, i adhíbeo, ěre, bul, bítum (ad-ha-beo) přičiniti; přibírati (consi-lio k poradě). plěríque, plěraeque, pleraque 2 větší díl, většina. | aes, aerís, n. ruda, kov, měď; peníze, aes alíěnum (cizí pe-i níže ^=) dluhy, ' tributům, i, n, (tribuo) daň, po-I plátek. prerao, ere, pressí, pressum tlačiti, tísniti, sese dícare v. 12. 7. ín (s akk,) k (někomu), na (někoho), de (s abl.) z. 3 druídes, druídum, m. druídové (kněží starých Keltů). res dívinae věci božské, posvát- 4 né obřady, bohoslužba. ínter-sum, esse, fuí mezi něčím býti; účastniti se něčeho, zaměstnávati se něčím, vykonávati něco, dat. sacriíícium, i, n. (sacrificare) ó- běl pro-euro, are obstarávati. religio, önis, í. svědomitost; ná-boŽenskýcít; relígiones: náboženské obřady, náboženské o-tázky, náboženství. inter pre tor, äri (interpres) vykládati, vysvětlovati. adulescens, entis, m, mladík, jinoch. disciplína (v. 1. 4) vyučování, učení, vzdělávání, discíplinae * causa za účelem vzdělání. con-curro, ere, currí.^cursum sbíhati se. hí t, j. druídes. magno honore (abl. qualit.) esse býti ve velíké cti, úctě, vážností, 5 íere skoro, téměř; obyčejně, pravidelně. contröversia, ae, f. (controversy) rozepře, spor. constítuere rozhodovati, ad-mítto, ere, mísí, missum připustiti; spáchati. {acinus, oris, n. (facío) čin; zvi. zlý Čín, zločin, si quod í. ad-missum est byl-li nějaký... caeděs, is, f, (caedo) zabíjení, vražda, c. facta test), hěrědítas, ätis, f, (heres) dědictví, fines hraníce. Údem titíž = rovněž. dě-cerno, ere, crěvi, crětum rozhodovati, nález činiti, praemíum, i, n. (prae, emo) odměna, constítuere ustanovovati, určovati, $ deerětum, i, n, (dě-cerno) rozhodnutí, ustanovení, nález, de-creto (abl.) stare nálezu se | podrobiti, inter-díco, ere, dixi, dictum zapověděti, zakázati; interdicere alícui aliquä rě vyloučiti někoho z něčeho, sacríficiis inter- dicere vyloučiti z obětí, z bohoslužeb = dáti do klatby. quibus ita est interdictum kteří 7 tak byli vyloučeni (= byli dáni do klatby). numero (s gen.) v počtu (někoho), jako, za, im-píus, a, um nedbalý v plnění . povinnosti; bezbožný, boha-prázdný; subst,: bezbožník. scelerätus, a, um (sceleräre) zločinem poskvrněný, zločinný; subst.: zločinec, zlosyn. dě-cědo, ere, cessí, cessum odstoupiti; ustupovati (s cesty), vyhýbati se (někomu). adítus, us, m. (ad-eo) příchod, přístup, setkání, styk (s n5~ kým, gen.). dě"-fugío,ere, fugí utíkati, prchati před něčím, vyhýbati se něčemu, akk. contägio,önis, f. (contingo [com- tango]) dotýkání, styk. in-commodum, í, n. nevhodnost; nehoda, neštěstí, škoda, ne -quid íncommodi accipíant aby žádné Škody nevzali. petentibus (ius) domáhají-li se (práva), na žádost (za právo). honos (starší tvar, = honor), commünieätur (v. 2. 3) t. his. (pocta) se uděluje, se dopřává. prae-sum, esse, fui napřed, v čele S býti (někomu), hoc mortuo, abl. abs. 9 excello, ere vynikati (něčím). dígnítas v. 12. 6. succedít (v. 12. 7), podmet k tomu obsahuje předcházející věta: si qui.., par, paris stejný, rovný. suffrägium, i, n. hlasování. non-numquam někdy. con-tendo (v. 5, 3) napínati síly, zvi. v zápase, zápasiti, potýkati se (o něco). Carnutes v. 2. 3. 10 regio, önis, f. (rego) směr; krajina, kraj, regio media habetur za střed se pokládá. con-sído, ere, sedí, sessum usednouti; zasedati. consecro, are (com-sacro) posvětiti, zasvětiti, consecratus, a, um zasvěcený, posvěcený., hue (hic) sem tam. undíque odevšad, se všech stran. con-venío, íre, věni, ventum sejití se, scházeti se, 11 disciplína nauka, učení. reperío (v. 9, 8) vynaléztí, vymysliti, objeviti. inde odtud. trans-iero, ferre, tulí, latum pře-1 nésti, ., exístímätur (s nora. cum inf.) .r myslí se, soudí se, má se za to (že). et nunc a proto ještě nyní. dilígenter v. 12. 8. plerunique (akk. sg. neutra) větším dílem, většinou, obyčejně. íllo (ílle) onam, tam. díscendí causa za účelem učení, za učením, 14 1 ab-sum, esse, afui býti nepřítomen; býti vzdálen, neúčastniti se {a bello války), con-suesco, ere, suěví, suétum zvykati, navykati; perf. con-suevi (zvykl jsem, jsem zvyklý] s inf. se vyjadřuje v češtině slovesy opětovacími, abesse consue(ve)runt neúčastnívajíse, obyčejně se neúčastní. tributům v, 13. 2. unä (ünus) zároveň, spolu, pendo (v. 9. 7) platiti. militia, ae, f. (miles) vojenství, vojenská služba. vacätío, 5nís, f. (vacare býti prázden) prázdnost, zproštění, o-svobozění, vacationem habere = býti zproštěn (něčeho). ímmanítas, ätis, f. (immünis [in, mönus] prostý služby, povin- nosti) osvobození od povinnosti (zvi. od daní), immunitatem omnium rerum habent = jsou osvobození ode všech břemen. ex-cífo, äre, vzbuditi, povzbu- 2 díti. praemium výhoda, výsada. suä sponte (abl. od neužívaného spons, spontis, f, vůle) dobrovolně, sám od sebe, samoděk, propínquus v. 2. 1. íbi tam (t. j. u druidů), 3 versus, Üs, m. (verto) řada; řádek, verš. % ě-disco, ere, didící nazpamět se ucítí (něčemu, akk.), ítaque a tak, tedy, proto, pročež. 1 non-nüllus, a, um některý. vícění, ae, a (Číslovka podílná) po dvaceti, annos vicenos po dvacet let. per-maneo, ěre, mansi, mansum zůstávati, setrvávati. íäs (farí), nesklonné, (božské) právo, fas est (s inf.) jest dovoleno, et exístimant fas non (neque —: et non) esse man-dare. ea = quae ediscunt, ' Iittera, ae, f. (lino) písme, písmeno. mando, äre (manus, do) poroučeti, = svěřiti, odevzdati, lít— terís mandare písmu svěřiti, písemně zaznamenati. cum ačkoli. i ratio (v, 11. 5) poměr, vztah, záležitost, (in) rationíbus. ínstituo (v, 1. 1) zříditi, zaříditi, 4 ustanoviti, zavésti, j(druides) instítuísse id (t. j. ten zákaz o písemném zaznamenávání) mihi yidentur. vulgus, i, n. (akk. vedle valgus též vulgum) lid (prostý, obecný), in vulgum mezi Iíd. eifero, ferre, extulí, ělatum (ex-fero) vynésti, roznášeti, rozšiřovati (aby). íi, qui díseunt t j. jejich žáci. con-íído, ere, físus sum důvěřovati něčemu, spoléhati na něco, abl., coníísi spoléhajíce, studeo, ěre, ui zabývati se něčím, snažiti se o něco, hleděti,, dbáti něčeho, cvičiti, míti na zřeteli něco, dat., neque (ve-lint) eos... memoriae minus studere. quod což (t. j, neboť to). pléríque v. 13. 2. accidit, ere, accídít přihází se, stává se (že), praesidío (v. 7. 4) Utterarum pod ochranou písma, jsouce podpo-1 rováni písmem, majíce oporu v písmu. per-dísco, ere, didici důkladně se naučiti. re-mítto, ere, misi, missum zpět j poslati; popouštěti, povoliti, poleviti v něčem, zanedbávati něčeho, akk. 5 ín primís (mezi prvními), především, obzvláště. per-suädeo, ěre, suäsi, suäsum přemluviti, přesvědčiti (hoc o, tom t. j. že duše...). | ínter-eo, íre, u, i tum zajíti, hy-1 nouti, umírati, alií — alíi jedni — jiní, druzí. I trans-eo, íre, ii, Hum přejíti, pře- ] cházeti, putant excitari hoc (tím t. j. toui věrou v nesmrtelnost) ad vír-tutem (k mužnosti). metu mortis (gen, obiect.) neglec-' to nedbajíce strachu před smrtí. 6 praetereä (praeter, eä) mimoto, nadto k tomu, sídus, eris, n, souhvězdí, hvězda. mötus, Os, m, (moveo) hnutí, pohyb. mundus, i, m. svět, vesmír. terrae země, okrsek zemský, rerum natura přirozenost věcí, podstata světa. dis-puto, äre rozvažovati, rozmlouvati, vykládati. iuventüs, ütis, Í. (iuvenis) mládí, mladost; mládež. - r-------™„vm námětem o válce ri trádo, ere, didi, ditum (trans-do) předati; (učením) podávati, vykládati někomu, vyučovati, zasvěcovati někoho, dat, 15 alterum genus druhý stav. * cum (iterativ.) est usus kdykoli jest třeba, kdykoli káže potřeba. íncído, ere, cidi (in-cado) dopadnouti; nastati, vypuknouti, quot-aunís každého roku, každoročně, accidere solet přiházívá se. uti že totiž (vysvětluje předcházející quod což). íníuriäs ínferre bezpráví, křivdy činiti; nepřátelské vpády činiti. prö-pulso, are (pro-pello) odrá- j žeti. verso, äre (verto) otáčeti, obraceti; (pass.}-versari otáčeti se, obraceti se, nalézati se, býti, prodlévati (v), účastniti se (něčeho). eorum, gen. partit. ut quisque (se superlat,) — ita 2 (se superlat.) Čím kdo (s kom-par.) — tím (s komparat,). copiae bohatství, majetek, amplus, a, um prostranný; vznešený, vážený, slavný, znamenitý (něčím). circum (s akk.) kolem, okolo. ambactus, i, m. (keltské slovo) ■ služebník, man, vasal, leník. clíens v, 12. 3. gratia (v. 12. 6) vděk; přízeň, oblíbenost, vliv, vážnost, hanc unam gratiam noverunt tento jediný vliv, tento jediný způsob vlivu znají, toto jest jediný způsob vlivu, který znají. 16 nátío, önis, f. (näscor) zrození, t rod; národ, kmen. ad-modum až po náležitou míru; nadmíru, velmi. illské ku. VI. kap. 15.—21. (2 Brch).l m. 18 dědit us, a, um (dědo) odevzdaný, oddaný; (relígionibus [v. 13.4.] pobožnostem, pobožnůstkář-ství). 2 affícío, ere, fěci, fectum (ad-fa-cio) působiti, účinkovati (na někoho); morbo affici nemocí býti stížen. morbus, i, m. nemoc. quique = et (ií,) qui. versarí v, 15. 1. pro (s abl.) před (něčím); místo (něčeho), za (něco). victíma, ae, f. žertva, obětní zvíře. ímmolo, äre (in, mola, ae, f.) obětní tlučí (mola salsa [= tluč (t. j, hrubě rozemleté obilí, »šrot«) se solí smíchaná]) po-sypati (dobytče při obeti), obětovati. voveo, ere, voví, votum (bohům něco) zaslíbiti, zasvětiti, pří-slibovatí, vovent se immola-turos (esse homines). administer, tri, m. (ad-ministro) prisluhovač, pomocník (doplněk). 3 nisi jestliže ne; leč. reddere (v. 2, 6) v náhradu dáti. nümen, ínis, n, (nuo) pokynutí hlavou, vůle (zvi. božská), velebnost, pläco, äre urovnati, uklidniti, u-smířití, arbitrantur numen non posse placari, nísí,.. publice v. 12, 4. instituere v, 14, 4, 4 ímmänis, e (in, [starolat.] mänus = bonus) hrozný; náramný, hromný, nesmírný, simulacrum, í, n. (simuläre [si-, milis] podobným činiti, napodobiti, přetvařovati se) podoba, obraz, socha, modla, simulacra immani magnitudine (abl, qualít,) nesmírné velikostí, ' con-texo, ere, texui, textům (setkati, splétati, uplésti, membra contexta viminibus (z proutí), vímen, ínis, n, proutek; plur.: proutí. membrum, i, n, úd. com-pleo, ere, pleva, plětum naplňovati. succendo, ere, succendi, succen-sum podpáliti, zapáliti, quibus (— simulacris) succensis, abl. abs. círcum-venio, íre, vění, ventum obejíti, obstoupiti, obklíčiti, obklopiti (něčím), ex-anímo, äre (ex, anima) zbaviti dechu, duše, života; pass,: exanimari duší vypustiti, žívot vydechnouti. supplicium, i, n. (supplex po- 5 kleknutí (k modlitbě nebo k trpění trestu); trest smrti, poprava, arbitrantur supplícia esse gratíora. furtum, i, n, (für zloděj) krádež. latrocíníum, i, n. (latro) Ioupež- níctví, loupež, noxia, ae, f, (noxius škodlivý, vinný) vína, provinění, přečin, in alíä qua noxia pří jiném nein alia quä noxíá pří jiném nějakém ,.. com-prehendo, ere, hendi, hen-sum schváliti, uchvátiti; přistihnouti, dopadnouti, polapiti. deficío, ere, feci, fectum (dě-facío) oddělatí; odstoupiti; nedostávati se. cum (iterativ.) kdykoli. ín-nocens, entis (noceo) neškodící, neškodný; nevinný, descendo, ere, scendí, s censům (dé-scando) sestupovati, přistupovati, descendunt ad supplícia innocentium. 17 deorum (gen. partit.), Caesar pře- \ násí tu jména římských bohů na bohy gallské, kteří podle j . jeho mínění odpovídají svou podobností a svými vlastnostmi oněm římským. I Mercuríus, i, m, Merkurius, u ! Řeků Hermes, s nímž později byl ztotožněn, syn Jovův a 19 Plejády Maje, dcery Atlantovy; narodil se na pohoří Kyl-lene v Arkadií; je posel bohů (má okřídlené nohy), rád hraje na lyru (jejímž vynálezcem je sám, zabiv a vybrav želvu a na její krunýř napiav struny), a jest tím také ochráncem hudebníků, pěvců a básníků, jest bohem kupců (merx, mercís, f. zboží, mereätor, oris, m. kupec), bohem bohatství, zisku a chytrosti, modlili se k němu lídé úskoční a podvodní i zloději, jest dárcem obratné řeči a výmluvnosti, bohem zápasu a tělocviku, bohem stád, usmrtil Arga (Argos byl netvor, jenž i měl na hlavě sto očí, polovice > jich vždy bděla, polovice spala), jest bohem cestování na zemi i na moři, je dárcem klidného spánku a šťastných snů a provází duše zemřelých do podsvětí. colo, ere, colui, cultum vzdělávati; ctíti, v úctě míti. simulacrum v. 16. 4. inventor, oris, m." (invenio) vynálezce (něčeho). ierre (s dvěma akk,, předmětným a doplňkovým) roznášeti, rozhlašovati, vydávati, pokládati někoho za něco, označovati někoho někým, via, ae, f. cesta, dráha. Her, itineris, n, (eo, Ire), cesta, chůze, chod, pochod. quaestus, üs, m. (quaero) zisk, výtěžek, výdělek, questüs pecuniae peněžité zisky (plurál označuje různé způsoby získávání peněz), mercätüra, ae, f, (mercarí kupovati) kupčení, obchodování, obchod, vim habere ad alíquid míti vliv na něco, arbitrantur hune habere víra, post (s akk.) po (někom), za (někým). Apollo, inis, m. Apollo, u Řeků Apollon, syn Jovův a Latonin, bratr Dianin, narodil se na o-strově Délu; jest bůh slunce, ztotožněn se Sólem a zván Phoebus (řecky Fojbos), jest bůh hudby (nosí loutnu), umění básnického, věštby (zvi. vDel-fech), léčení, rolnictví; dávaje zdraví a sám jsa krásný stal se ochráncem mládeže. Mars, Martis, m. Mars (u Řeků Ares), syn Jovův a junonin, bůh války, byl otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma, a tak otcem celého národa a nejpřednějším z bohů po Jovovi, j luppíter, Iovis, m. Juppiter, u Řeků Zeus, syn Saturnův a Rhein, bratr a manžel Junonin, bratr Neptuna a Plutona, s nimiž se losem rozdělil o vládu; jest nejvyšším z bohů, bohem všech zjevů přírodních, je vládcem na nebi a na zemí, otcem bohův a lidí, dárcem všeho dobrého, ochráncem všelikého řádu mravního v životě lidském; odznakem jeho moci je žezlo a blesky; v Římě naKa-pitoliu měl slavný chrám. Minerva, ae, í. Minerva, u Řeků Pallas Athene, dcera Jovova, z jehož hlavy se zrodila v plné zbroji, bohyně moudrosti, vyučila lidí všelikým uměním a řemeslům, byla ochranitelkou učitelův a školní mládeže; jest též bohyní válečnou; byla pokládána za dárkyni olivy. K její poctě konána byla v Římě slavnost zvaná Quinquatrus maíoreš po pět dní (19 až 23 března). opinio, önis, í. v. 1. 3. 2 de-pello, ere, půli, pulsům (dolů) sehnati; odehnati, zaháněti, zapuzovati (že). opus, erís, n, dílo, práce; řemeslo. artííícíum, i, n, (artifex [ars, fa- . cío], ícis, m. umělec) dovednost, umění, ínítíum, i, n, (in-eo) začátek, počátek, trädo v. 14. 6, caelestís, e (caelum) nebeský; subst: caelestes, íum, m. nebešťané, bohové, impérium cae-lestium (gen, předmět.: nad..), 3 cum (ileratívum) kdykoli, ceperínt, konj. perf., zastupující ind, fut. II, ve větě nezávislé (capere vzítí, dobýti, ukořisti-ti). dě-voveo, ere, vövi, votum zaslibovati, zasvěcovati. cum v. nahoře, 4 ex-struo, ere, struxí, structum nakupiti, zdělati, vystavěti. tumulus, i, m, (tumeo) pahrbek, pahorek, hromada. consecro, äre (com-sacro) posvětiti, zasvětiti, conspícor, ärí (conspicio) spatřiti, uzříti. licet, ěre, licuít nebo lícitum est jest volno, možno, lze, 5 neque = et non, quispiam, quidpiam někdo, něco. neglectä religione (v. 13. 4.), abl. absol,: zanedbav náboženství, nedbaje zbožnosti. captä (t. bello) ukoristené, kořist, occulto, äre (occulo) skrývati, ukrývati, posita složené (jako obětní dar). tollo, ere, sustuli, sublätum zdvihnouti, odnésti, audeo v. 13. 1. eí reí constitutum est na tu věc.. supplicium v, 16. 5, cruciätus, üs, m, (cruciäre) ukřižování; mučení, muka, 18 1 Dis, Ditís {= Dives, překlad řeckého Pluton), m. Dis. bůh podsvětí, syn Saturnův, bratr Jo-vův a Neptunův, chotí jeho je Proserpina, dcera Cereřina, kterou unesl. pro-gnatus, a, um (pro-[g]nascor) zrozený, pocházející (od). prae-dico, äre hlásati; o sobě hlásati, vychloubati se (že), praedicant se omneš prognatos (esse). prö-do, ere, didi, ditum vydati; podáním udržovati, zachovati, vypravovati, dícunt id prodi-tum (esse), ob earn causam t, j, protože jejich původce jest bohem temnoty, spatíum, í, n. o místě: proslor(a); o čase (určitě omezeném); čas, doba, délka, trvání, íinío, íre (finis) omezovati, ohraničovati, určovati (něčím), numero noctium, nätälís, e (nascor) rodný; dies natalis den narození, narozeniny, ob-servo, äre pozorovati; zachovávati; počítati. sub-sequor, sequi, secütus sum (ihned) následovati, jíti, za něčím, akk. institutům, i, n. (instítuo) ustanovení, zařízení, způsob, řád. hoc ab relíquis dcílerunt (v, 11.1) quod tím ,,, adolěsco, ere, olěví, adultus (ad-alesco [alo]) dorůstati, dospěti, nísí cum adoleverunt leč když ,. mimus, eris, n. služba, povinnost. milítía v. 14. 1, sustíneo, ěre, tinui, tentum (su(b)s-teneo) vzhůru držeti; vydržeti, snésti, palam zjevně, veřejně, non patíuntur (v. 11. 4) suos lí-beros adíre ad se nedovolují svým dětem k sobě přistoupiti, puerilis, e (puer) dětský, chlapecký, filius puerili aetate (abl. qualit.: věku chlapeckého, ve věku,, ,1. publicum, i, n. (pübUcus) veřejnost, veřejné místo. conspectus, üs, m. (conspicio) hledění, pohled, ín conspectu před očíma, u přítomnosti, po boku, assisto, ere, stití (ad-sisto) k něčemu se stavětí, přistupovati, vystoupiti, objeviti se. turpis, e ohyzdný, šeredný, hanebný, potupný, nečestný, neslušný, (quod) ducunt turpe fí-Uum assístere (že) pokládají za neslušné, aby.., 19 ] quantas pecunías (plur. vzhledem k plur, vhi), tantas kolik peněz, tolik, dös, dôtís, í. dar, věno, dotis nomine ~— jako věno, věnem, bona, orum, n, (bonus) statky, jmění, majetek. aesttmätio, onís,f. (aestimo) ocenění, odhadnutí, odhad, aesti-matione facta, abl, abs. cum dotíbus (plur. vzhledem k plur. viri) communicant (v. 2, 3; slučuji, spojují, přidajík , . ,), 2 coniunctím (con-iungo) společně, ratio (v, 11. 5) habetur počet (z něčeho) se vede, . íructus, üs, m. (íruor) plodina, \ plod; požitek; užitek, výtěžek, i zisk. serväre ukládati, uter, utra, utrum který z obou. vita superäre na živu déle zůstati. pars podíl, uter que, utraque, utrumque každý z obou, oba, superior, ius, iöris (superus) hořejší; dřívější, předešlý, ad alíquem perveníre někomu se dostávati, připadati. 3 síc — utí tak — jako, nex, necis, í. (násilná) smrt, po-testas vitae necisque moc nad .. pater íamílíae otec, hlava rodiny, pán domu, hospodář. íllustrís, e světlý, jasný; skvělý, vzácný, znamenitý, locus = rod (z). dě-cědo, ere, cessi, cessum odstoupiti, odcházeti; se světa odejíti = zemříti. propínquus v. 2. 1. dě" stran (něčeho), co se týče (něčeho). suspicio, önis, í. (sitspicere) podezření, res in suspicionem ve-nit věc se stává podezřelou. servilís, e (servus) otrocký, ín servilem modům (po způsobu při otrocích užívaném =) jako při otrocích, jako otroky, (t, j. na mučídlech). quaestionem (v. 4. 3.) habere de alíquo vyšetřovati, vyslýchati někoho, comperío, ire, peri, pertum zvěděli, dověděti se; partie, perí. pass.: compertus, a, um zjištěný, sí compertum csi je-li to zjištěno, zjistí-lí se to, potvrdí-li se to, potvrdí-H se věc (t. j. podezření), torment um, i, n, (torqueo) nástroj k točení; nástroj k mučení, mučidlo, muka, ex-crucío, áre zmučiti,- trýzniti, trápiti, uxores exeruciatas (u-trápené = utrápivše) interfi- ciunt. ínteriício, ere, feci, tectum (in-i ter, íacio) usmrtiti, zabíjeti, iÜnus, eris, n. (slavný) pohřeb. 4 cultus, üs, m. (colo) pěstování, vzděláváni (půdy); úprava života, způsob života, pro cultu podle způsobu, při způsobu života. mägníttcus, a, um (magnus, íacio) velikolepý, nádherný, skvělý. sumptuósus, a, um (sumptus) nákladný. cor, cordis, n. srdce, aliquid est mihi cordí (dat. účel,) něco jest mi na srdci, něco jest mně milé, omnia quae (iís) vivis "?'). cordi fuisse arbitrantur vše, co, vše, o čem mysli, že jim za živa... 5 ín-fero, ferre, tulí, illatum vnášeti, vhazovati. paulus (v. 9. 2); subst.: pau-lum,i, n. málo, abl. míry: paulo o málo, trochu, poněkud, o Čase: krátce, nedlouho, nedávno. supra (s akk.) nad; tasovČ: před (něčím), hic -— noster. memoria v. 3. 5. con-sto, are, stili pevně státi; neos, constat, (s inf. c, ace.) jest známo, qtios ab iis dilectos esse constabat o nichž bylo známo, že ... diligo, ere, lexi, lectum (dis-lego) vybrati; oblíbiti si, milovati; partie: dilectus, a, um oblíbený, milovaný, míly, drahý. iustus, a, um (iüs) spravedlivý, řádný, náležitý. íunebrís, e (funus) pohřební; subst. plur.: fünebria, ium, n. puhřební obřady. confícío, ere, feci, tectum (com-facio) zhotoviti; vykonati, dokončiti, funeríbus confectis (abl. abs.) po ,.. ünä (ünus) zároveň, spolu, cremo, äre spalovati, 20 1 commodě (commodus) přiměřeně, náležitě, vhodně, obratně, ú-čelně, commodius zvláště o-bratně, zvláště účelně. rem publícam admínistrare o-becní správu vésti, quae civi-tates suam rem publicam admínistrare existimantur ty obce, o nichž se soudí, že ,,, sancío, Ire, sanxí, sanctum posvětiti, (slavnostně) ustanoviti, habent legibus sanctum mají zákony ustanoveno. dc re publica o věcech obecních, státních. rumor, oris, m. pověst, zvěst, zpráva, rumore aut famä z doslechu nebo z povésti. accipere = dověděti se. ad magistrátům deferre (v. 2. 1.) k úřadu donésti, úřadům oznámiti, ohlásiti, habent sanctum, uti deíerat neve (= et ne) cum quo alio (s nikým jiným) com-municet (v. 2. 3.). srovnej: quod cognitum est (pro- 2 tože se poznalo, se shledalo, že) homines terreri et... temerärius, a, um (temeremane, bez rady) nerozvážný, nerozmyslily, pošetilý. imperií ns, a, um (in-petitus) nezkušený. íalsus, a, um (fallo) oklamaný; klamný, klamavý, lživý. terreo, ěre, ternu', terrítum strašiti, děsiti, lekati. lacímus v. 13. 5. ímpello, ere, puti, pulsům (in-pello) do něčeho vraziti; poháněti, doháněti. summae res nejdůležitější věci. consilium capere radu bráti (o). quae visa sunt co se (jim) uzdálo 3 (vhodným), oceulto, äre (oceulo) skrývati, u-krývatí, zatajiti. aliquíd ex usu est něco jest s prospěchem, k užitku. multítudo lid. prö-do (v. 18. 1) prozraditi, rozhlásiti. nisi leč, nísi — non leč — ne = jen. concilium, i, u. shromážděni, sněni, pec c. prostřednictvím sněmu --.- na sněmu. con-cedo (v. 3. 2.) dovoliti. 21 multum (mnoho) díííerre (v. II. I), t ab häc consuetüdine — ab ho- rum consuetüdine od tohoto zvykiľ — od způsobu života těchto. m^mri'm^ •íl t:-i; Í-V ■■ !*Í:T &■ .w #v- 'P W -f^: .;: ,. 44 vj vaôtaťís regíonibus, abl. abs, S''''damnum, i, n. ztrátat damno (abl. " modi) duarum cohorttum se ztrátou dvou kohort. Dürocortorum, í, n. Durokorto-rum, hlavní město Remů, nyn Reims ~ Remeš, Rěmi v. 4. 5, redüco, ere, duxi, duetům zpět odvésti (Dürocortorum do.,). concilium indícere sněm ohlásiti, concilio indicto (abl, abs.) sněm ohlásiv, coníuratío, Önis, f. (con-iüro) spiknuti. Senones v, 2. 3. Carnutes v, 2, 3, quaestíonem (v, 4. 3) habere vyšetřování konati, zavésti (o), ínstiiuo v. 1, í, 2 Acco v. 4, 1, prínceps consílii původce, strůjce záměru, prö-nuntio, äre (veřejně) vyhlásiti, sententiam pronuntiare nález, rozsudek prohlásiti (nad někým), graviore sententíä pro-nuntiatä, abl. abs, more maíorum podle zvyku předků (t, j, podle starodávného o~ byčeje římského - [odsouzený byl nejprve k smrti ubičován a pak popraven]). supplicium (v. 16. 5) sumere na hrdle potrestati, popraviti (někoho). nonnullus v. 14. 3. vereor v. 29, 1, pro fuß í o, ere, fügi (pryč) utéci, uprchnouti. aqua et ígní alicuí interdícere (v. 3 13. 6) (zakázati někomu užívání vody a ohně =) dáti někoho do klatby, prohlásiti někoho psancem, ad lines na hranicích, in fíníbus v území. Trěverí v. 2, 1. Língones, um, m. Língonové, galský kmen, sídlící pří pramenech Mosy a Matrony, in Lín-gonjbus v Lingonsku, relíquus v. 9, 5. Agedíncum, i, n. Agedínkum, hlavní město Senonů, nynější Sens v Champagní, hibernus, a, um (hiems) zimní; subst.:híberna (t. castra), orum, n. zimní tábor. colioco, are (con-loco) umístiti, usaditi, položití. próvídeo v. 10. 2, ínstítuo v. 3, 4. in Italíam t, j, in Gallíam cíte-riorem, courentus, us, m. (convěnio) schůze, shromáždění; soudní shromáždění, krajinský soud (agere konati, říditi). IS: «% I**'.1""'' *■' :-?í? t Seš. 40. ZEJDOVY PRÍPRAV7 K LATINSKÝM A ŘECKÝM KLASIKŮM. & PŘÍPRAVY K CAESAROVÝM PAMĚTEM O VÁLCE GALLSKÉ. ^5? KNIHA VI. KAPITOLA 22.-44. SESTAVIL JAROMÍR ZEJDA, GYMN. PROFESOR. V PRAZE 1931. JOS. SPRINGER, KNIHKUPECTVÍ A ANTIKVARIÁT V PRAZE I. Seš. 40. Kč3' syp IF-:' .#■-..' řV &V > & 23 .".'^ druídes v. 13. 3, res divínae v, 13. 4. praeesse = říditi. sacríficium v, 13, 4. studeo (v. 13. 4,) dbáti něčeho, starati se o něco, zabývati se něčím (dat.). 2 dcorum numero ducere srovnej 6. 3. cerno, ere, crěvi, crětum tříbiti, oddělovati; zrakem rozeznávati, zřítí, viděti, apertě (apertus [aperío]) otevře-■. ně, zjevně, zřejmě. * opes moc, pomoc. Sol, Solíš, m. Sól, bůh slunce. Vulcämis, i, m. Vulkán, bůh ohne. Luna, ae, f, Lůna, bohyně měsíce. ne — qirídcm ani. accípere — poznati. 3 věnatío, önis, f. (vénäri honiti, loviti) honba, hon, lov. studia rei mílítarís vojenská zaměstnání, vojenská cvičení. con-sísto, ere, stíti postaviti se, stanouti; záležeti (v). a parvís od malička. dürft ia, ae, f. (durus) hrdost, otu-žilost, otužovaní, 4 diu dlouho, diutissímě" nejdéle. ímpuběs, erís (ín-puběs) nedospělý; neženatý, per-maneo, ere, mansi, mansum zůstati, vytrvati, setrvati. íerre v. 4. 5. hoc tím (t, j. si impuberes permanent). alo, ere, aluí, altům živiti, síliti, podporovati; pass.: ali síliti se, síleti, statüra, ae, f. postava, vzrůst. nervus, i, m, žíla, šlacha, sval, con-Iírmo, äre upevňovati, utužovati. 5 intra (s akk.) uvnitř (něčeho); o Čase: před (něčím), Těro (věrus) vpravdě; však, a- však, ale, »ötitia, ae, f. (nötus) známost, habere notitiam feminae míti známost, (bližší) styky se že- nou, znáti, co je žena. habere in turpíssimís rebus míti za největší hanbu. occultatío, onis (oceulto) skrývání, zatajování, utajování (v něčem, gen.). promíscuě (promiscuus [pro-mis-ceo]) smíšeně, společně, per-luo, ere, Iuä, lütum umýti; pass.: mýti se, koupati se. peilis, is, f. kůže (zvířecí), kožešina, réno, önis, f, kožešina. tegímentum, i, n, (tego) pokrývka, renomun tegimenta kožešinové ,., núdus, a, um obnažený, nahý, holý, magna parte nudä (abl, abs.) ana, při čemž veliká část jest.,. 22 agií cuitura (colo) vzdělávání 1 polí, rolnictví, si udere zabývati se (něčím, dat,). víctus, ús, m, (vivo) výživa, potrava, jídlo, pokrm, pars víctus. läc, lactis, n. mléko, cäseus, i, m, sýr. caro, carnís, f, maso, consísto v, 21. 3. neque quísquam a nikdo. 2 modus míra. fines pozemky, propríus, a, um vlastní, prínceps, cípis v, 11, 3, sínguli, ae, a jednotliví, in annos singulos po každé na rok. gens rod. cognätío, önis, f. (cognätiis [com-(g)nascor]) (pokrevné) příbuzenství; příbuzenstvo. quíque = et (iis,) qui. ünä (v. 19. 4) dohromady. coeo, Ire, íí, itum (cum-eo) sejíti se, shromážditi se, sestoupiti se, spojiti se, quantum agrí = tantum agrí, quantum et.,, tolik polnosti, -t • kolik a na kterém místě se * jím uzdálo, attríbuo, ere, buif bütum (ad-tri-buo) přidělovati (někomu něco), magistratüsattribuuntgen-tíbus quantum agrí visum est. anno post po roce, rok potom. alio (alius) jinam, transíre přejíti = přestěhovati se. 3 cögere nutiti. aflero, ferre, attuli, allätum (ad-fero) přinášeti; uváděti. assíduus, a, um (adsíduus [ad-sedeo]) stálý, neustálý, trvalý, ustavičný, -----. consaětůdo, inis, f, (con-suesco) zvyk, obyčej. captus, a, "únP(capio) zaujat, připoután (něčím). studium belli gerendi chu! k válčení, války chtivost. agrí culture, zkráceně místo: studio agrí culturae, com-müto, äre vyměniti, zaměniti, něco něčím, za něco, ali-quid alíquä re, lätus, a, um Široký, širý, rozsáhlý. potentíores, jest podmět k stu-deant, expellant, humiliores, jest předmět k expellant, possessio, önis, f, (possídeo) držení; majetek (z), accurate (accürätus [ad, curare]) pečlivě, accuratius (kompar. absol,) příliš pečlivě. irigus, oris, n, zima, mráz, chladno. aestus, Os, m, žár (ohně); žár (sluneční), vedro, parno. vito, äre vyhýbati se, varovati se, uniknouti, před něčím, akk,r ad írigora atque aestus vitan-dos k uniknutí, k ochraně před,,, aedíííco, äre (aedes, facío) stavení budovati, stavěti. cupidítäs, ätis, f, (cupidus) žádostivost, žádost něčeho, touha po něčem, gen, (předmětný), ne qua cupíditas pecuniae orí-autr aby žádná... qua ex re — ex qua re (= cupí-ditate). factío (v. 11. 2.) (politické) stra-nictví, (politická) strana, díssensío, önis, f, (dis-sentio) různost smýšlení; neshoda, spor, různíce. aequítas, atís, f. (aequus) rovnost, aequitas animí klid duševní, spokojenost, contineo, ěre, tinuí, tentum (com-teneo) (pohromadě) držeti, v mezích, v pořádku udržovati (něčím). opes jmění, bohatství. aequo, äre (aequus) rovnatí, vyrovnávati; pass.: aequari vyrovnávati se, cum quisque ví-deat suas opes aequari cum potentissimís (zkráceně místo: cum opíbus potentissimorum), 23 srovnej: habere (podmět: míti, mají-li) est maxima laus (doplněk) cívítatíbus. latě (latus) široko, quam latis-sime co nejšíře, co nejdále. vastatís fíníbus (abl, abs,) vyplenivše území, po zpustošení,., sölitüdo, inis, f, (sölus) samota, pustina; poušř, hoc (poukazuje k následujícímu: finitimos expulsos cedere, ne-que ... consístere jestliže sousedé ,,.) existimat proprium doplněk: za...) vírtutís, proprius (v, 22. 2); význačný, podstatný, proprium vírtutís (podstatná) známka, důkaz mužnosti, ex-pello, ere, půli, pulsům vypuditi, vyhnati (z), agrí dědiny, území, íínitímus v, 2, 1. cědo, ere, cessi, cessum ustoupiti (z). neque quisquam v, 22. 2. prope (s akk,) blízko, prope se blízko nich, audeo v, 17, 5. con-sísto, ere, stiti postaviti se, stanouti, usaditi se. 3 símul (v. 8, 5) zároveň, spolu (uvádí druhý důvod), s. arbi-trantur se fore tutiore (doplněk) hoc (tím, jest vysvětleno následujícím abl. abs.: timore sublato), tut us, a, um (tueor) chráněný, bezpečný, jistý, repentinus, a, um (repens) náhlý, nenadálý. íncursío, önis, f, (ín-curro) ná-, běh, nájezd, vpád. tollo (v, 17, 5) zdvíhati, pozdvihnouti ; odstraniti, timore in-cursíonis (gen, předmětný) sub* lato bude-lí odstraněn strach před .., 4 bellum ínferre válku (útočriou) zdvihnouti, začíti, bellum illa-tum defendere válku začatou odrážeti — vésti válku obrannou, belío praeesse (ve) válce býti v čele, válku říditi (kteří by...). potestas vitae necísque v, 19. 3. dělígo, ere, legi, lectum (dě-lego) sbírati; vybírati, vyvoliti. 5 communis, e společný. regio v, 13. 10. pägus v. IL 2. íus dicere právo vykonávati, soud konati. controversies (v. 13. 5) minuere spory uklízeti, vyrovnávati. 6 latröcinium (v. 16, 5.) loupežni- ctví, loupež, loupežná výprava, íniämía, ae, f. (ínfämis [ín, fáma]) zlá, špatná pověst, extra (sakk.) vně (něčeho), mimo (něco). quisque, quaeque, quidque každý, atque (po záporu) nýbrž. děsídía, ae, f. (děses, desídis (de- sideo [dě-sedeo] nečinně se- děti) nečinný) nečinnost, zahálka, íuventutís exercendae ac de šidí ac causa za příčinou, pro cvičení... prae-dico, äre (veřejně) hlásati, vyhlašovati (Že), praedicantea ••- (= latrocinía) fieri, ubi jakmile, když, kdykoli, ubi 7 quis ([nějkdo). ducem, doplněk. profíteor, ěri, fessus sum (pro-fateor) přiznati se; (veřejně) ohlásiti, přihlásiti se, qui sequi velínt, profiteantur kteří chtějí ,.., af se přihlásí, con-surgo, eref surrexí, surrec-tum (con-sub-rego) (spolu) povstati, zdvihnouti se, causa — věc. probo, äre (probus) zkoušeti (co do hodnosti); schváliti, chváliti, míti zalíbení (v), líbí se mně (někdo), pollíceor v, 2, 1. multítudo v. 20. 3, collaudo, äre (com-laudo) (po)-chváliti. desertor, oris, m, (děsero) zběh, 8 uprchlík. pröditor, öris, m, (prödo) zrádce. in desertorum numero ducere v. 21. 2. post-eä potom, později, íides omnium rerum víra, důvěra ve všech věcech, de-rogo, are odnímati, ubírati, nedávati, hospes, itis, m. cizinec; host. 9 violo, äre (vis) násilně nakládati; ublížiti (někomu, akk,), violare (předmět) fas (v, 14, 3.) non putant (nepovažují za dovolené, pokládají za hřích), dě quäcunque causä z jakékoli příčiny, (eos) prohíbent (v. 10. 5.) ab in-iüriä. sanctus, a, um (sancio v, 20, 1) zasvěcený, posvátný, nedotk- nutelný, (eos)sanctos (doplněk) ba b en t, pateo, ere, ui býti otevřen (někomu), TÍctns v, 22. 1.' communico v. 13. 7. 24 \ antea předtím, dříve. nitro o své újmě, dobrovolné; nadto, ještě, dokonce. propter v. 12. 7. ínopía, ae, í. (ínops) nedostatek, nouze (agrí půdy). trans Rhenum t. j, na pravý břeh Rýna. colonía, ae, f. (colo) osada; met- on.: osadníci, 2 ítaque a tak, tedy, proto. fertílís, e, (fero) úrodný. círcum (s akk.) kolem, okolo, Hercynia sílva Hercynský les, lesnaté horstvo táhnoucí se od Černého lesa až ke Karpatům, Eratosthenes, is, m, Eratosthenes, slavný řecky zeměpísec, - matematik a hvězdář, narodil se v Kyreně (slavná osada řecká v sev. Africe, nedaleko Veliké Syrty) r. 275 př. Kr„ zemřel okolo roku 194 př, Kr, v v Alexandrii za Ptolemaja Eu-ergeta jako správce proslulé knihovny alexandrínské; jeho hlavní dílo bylo zeměpisné, Geographica, psané jazykem řeckým. quam (— siJvam) fáma [z pověsti, podle pověstí) notám esse video (vidím t. z jejích spísů), Orcynía sílva Orcynský les. Voícae, arum, m. Volkové, keltský kmen v Gallii narbonské; dělil se na dvě větve: 1, Volcae Tectosäges Volkové Tektosa-gové, sídleli od Pyrenejí až k městu Narbo, hlavní město je- , jích byla Tolosa, nyn, Toulou- ; se, - 2, Volcae Arecomici Vol- kové Arekomíkové, vých. od předešlých, na pravém břehu Rhodanu, hlavní město jejích bylo Nemausus, nyn. Nimes. occupo (v, 12. 4) obsaditi, zaujmouti, zabrati. con-sido, ere, sedí, sessum usednouti, usaditi se, sese contíněre držeti se, zdržo- 3 váti se. habere summam opiníonem (v. 1. 3) íustítiae (míti největší pověst spravedlnosti =) míti pověst, požívati pověstí převeliké spravedlnosti. bellícus, a, um (bellum) válečný. laus, laudis, í. chvála, sláva. e gest äs, ätis, f, (egeo) nedosta- 4 tek, nouze. patícntia, ae, f. (patíens) trpělivost, vytrvalost, per-maneo, ere, mansi, mansum zůstávati, vytrvávatí, setrvávati, cultus (v, 19, 4) corporis pěstění 5 těla, úprava oděvu, províncíarnm t. Romanarum, propinquítás, ätis, f. (propinquus) blízkost. trans-marinas, a, um (mare) zámořský. res — zboží. nötitia (v. 21. 5.) znalost. cöpia — nadbytek, blahobyt. usus r= potřeba. largíor, iri (largus hojný) hojně dávati, uštědřovati, napomáhati, multa largítur mnoho, hojně,.. paulatira, znenáhla, pomalu, assuěíacío, ere, feci, {actum (ad-suěfacio) navykati, zvykati, partie: assuěfactus zvyknuv. súperovi býti přemáhán, podléhati. ne se quídem ipsí = ne ipsi qui-dem se, se cum aliqoo comparare přirovnávati se k někomu (něčím). 25 1 supra nahoře, shora (24. 2), demons t ro v. 8. 9. lätitüdo, inis, f. (latus) rozsáhlost, rozloha, Šířka, latítudo silvae patet (v. 23. 9.) expedito (v. 5. 6.) iter (akk. prostoru) novem dierum rozloha lesa se prostírá dobrému chodci cestou devíti dní = les se táhne pro dobrého chodce v rozloze devíti dní cesty, alíter (alius) jinak, fínío, íre (finis) omeziti; vymeziti, určiti. mensüra, ae, f, (metíor) měření, měřítko, míra (délková). noví, nóvisse (nosco) pozná jsem, znám, 2 orior, Tri, ortus sum zdvihnouti se, povstávati, míti počátek, začínati, Helvetií, orum, m. Helvetíové, * keltský kmen, usedlý v území nynějšího Švýcarska, Nemeteš, um, m. Nemetové, germánský kmen, usedlý na levém břehu středního Rýna, Raurací, orum, m. Raurakové, gallský kmen, sídlící severozápadně od Helvetiu při Rýnu, kde se ohýbá k severu, lines hranice, rectus, a, um (rego) rovný, přímý, rectä regione (v. 23. 5) fluminis přímým směrem s řekou, rovnoběžně podél řeky. Dánuvíus, i, m. Dunaj (horní a střední tok). pertíneo, ěre, uí (per-teneo) dosahovati, táhnouti se, Däci, örum, m. Dákové, thrácký kmen, sídlící na levém břehu dolního Dunaje [= Histru). Anartes, ium, m. Anartové, kmen sídlící při řece Tise v Uhrách. 3 hmc odtud. ílecto, ere, flexi, flexum ohýbati, se'flectere zahýbati se, zatáčeti se, obraceti se. sioiströrsus (siniströ-versus) nalevo, vlevo. díversus, a um (díverto) opak obrácený, protivný, odchylný, diversis regfbnibus odchylnými směry, attíngo, ere, tigí (ad-tango) dotýkati se (něčeho, akk.). neque quisquam (v. 22. 2) huius 4 Germaníae (v této G, t. j. v západní, kde Caesar právě mešká). ad-eo, íre, ii, itum přijíti, dojíti, qui aut dicat (by mohl říci) se adiisse, aut acceperit (v. 20. 1, se dověděl), ex quo loco (sílva) oríatur, cum (přípoust.) ačkoli. prÖ-cedo, ere, cessi, cessum postoupiti, pokročiti, ujíti, uraziti. fera, ae, í, (íerus) divoké zvíře, 5 šelma, constat (v. 19. 4) genera ferarum in eä (sílvä) nasci. non sint visa, konj. nepřímé závislosti. dífíero v. 11. 1. memoriae prodere (v. 18, 1) paměti odevzdati, zachovati = připomínati, zaznamenati, memoriae prodendus hodný zachování paměti, hodný zaznamenání, pamětihodný, víderí zdáti se. 26 bös, bovis, m, skot, hovězí doby- i tek: vůl, kráva (zde se míní sob), cervus, i, m, jelen, figura, ae, f, (fíngo) postava, podoba, bos červi figura (ablat. qualit.: podoby jelena t, j. mající podobu jelena). irons, frontis, f. čelo. aurís, is, f. ucho. cornu, tis, n, roh, paroh. ex-sísto (v. 5. 2) vyvstávati, vystupovati, vyčnívati, cuius ä media fronte cornu exsistit z jehož čela uprostřed, na jehož čele uprostřed .., 28,1, >-;;\ excelsus, a, um (cello) vyvýšený, vysoký, cornu excelsius his cornibus (abl. comparat.). de-rectus, a, um (děngo [dě-rego]J přímý, rovný. ' superus, a, um (super) hořejší, vrchní; superl,: summus, a, um nejhořejší, nejvyšší; substant.: summum, í, n, výše, vrchol, horní konec, ab eíus (= cor-nus) summo z jeho... palma, ae, f. dlaň, ruka; lopata. rámus, i, m. větev, latě v. 23. 1. díHundo, ere, füdi, füsum (dis-fundo) rozlíti; rozšířiti, rozkládati; pass.: díffundi rozšiřovati se, rozkládati se, sícut (v, 19. 3.) palmae ramíque diffundun-tur (tak jako lopaty a větve—) _lopatovité, dlaňovíté větve,.. 2 íěmína, ae, f. žena; samička, samice, mäs, maris, m, samec, sameček, 27 1 item (ita) též, taktéž, rovněž. (ís)qui appellatur = jak zvaný. J alces, ís, f. los, sunt, quae appel-lantur alces jsou zvířata zvaná losi. con-símílís, e (zcela) podobný. caper, pri, m. kozel; capra, ae, f, koza (capris zkráceně místo caprarum figurís), varíetäs, ätís, f. (varius) pestrost, pellis v. 21. 5. paulo v. 19. 4, ante-cědo, ere, cessi, cessum na-předjíti; předčíti, vynikati (něčím), mutílus, a, um zkomolený, komolý, kusý, tupě končící, tupý, mutilae sunt cornibus (abl. limit,) == mají parohy,,. crfis, cruris, n. holeň; noha. sine (s abl.) bez. nödus, i, m. uzel; kloub, kotník. artículus, i, m. (artus, üs) ohbí, i kloub, kotník. | quiěs, ětis, f. klid, pokoj, odpoči- 2 nek, quietis causa za příčinou odpočinku, pro odpočinek. pröcumho (prö-cumbo), ere, cu-buí, cubitum (kupředu) lehnouti, uléhati, léhati si, aiíligo, ere, flíxi, flctum (ad-flí-go) přirážeti; poraziti, povaliti, casus, üs, m, (cado) pád, náhoda, nehoda, quo cäsü. concído, ere, cidí (com-cado) skáceti se, sklesnouti, padnouti, érigo, ere, rexí, rectum (ex-rego) vyzdvihnouti, se erigere zdvihnouti se, vzchopiti se, vzpřímiti se. sub-Ievo, are nadlehčiti, se sub-^ Ievare zdvihnouti se. cubile, ís, n. (čubo) lože, lůžko. 3 pro (s abl.) před (něčími; místo (něčeho), za (něco), jako, applíco, äre (ad-plíco) připojiti, přiložiti, se applícare přitla-čovatí se (k), opírati se (o), paulum v. 19. 4. modo jen, řečtino, äre (re-cllno) zpět opírati, se reclinare opříti se. quíětem capere odpočinku požívati, vestigium, í, n. šlapadlo, krok; 4 šlépěje, stopa. cum kdykoli. animadverto, ere, verti, versum (animum adverto) mysl obrátiti; zpozorovati, znamenati, vénätor, oris, m. (věnor, ärí loviti) lovec, quo kam. se recípere uchylovati se, con-suesco, ere, suěvi, suětum zvykati (si); perf.: consuevi zvykl jsem (si), jsem zvyklý (s inf, překládá se do češtiny: obyčejné [s určitým slovesem]), radix, ícis, f. kořen, sub-ruo, ere, rui, rutum podrýtí, podkopati, (venatores) sub-ruunt arbores a radicibus (od kořenů, u kořenů). accido, ere, cidi, cisum (ad-cae-do) naříznouti, naseknouti, tantum, ut (výsledné) tolik, že, aby, . - species, či, f. (specio) pohled, vzezření, ut summa species ea-rum stantium relínquatur ze celkový pohled jich (jakoby) stojících zůstává = že na pohled zůstávají docela jako by stály. 5 hue (hic) sem, tam (t. j, o ne) cum (v. nahoře) consuetudine (podle zvyku) se reclinave- runt, in-íírmus, a, um nesilný, nepevný, slabý. , pondus, eris, n. (pendo) váha, tíže, tíha. una" v. 14. 1. 28 1 ürus, i, m. tur, zubr. paulo v. 19. 4. ínfrä (s akk.) pod (někým), za někým (t, j. jsou menší nez..). elephantus, i, m, slon. specie (v, 27, 4.), abl, quaht. taurus, i, m, býk, suntíigurä (abl. qualit.) tauri (gen.) jsou postavy býčí, mají postavu býka, 2 vělocítas, atis, í. (velox) rych- lost. íera v, 25. 5, parco v. 9. 7. 3 nos = uros. studiose (studiösus) horlivé, pečlivě, iovea, ae, í. jáma, foveis captos do jam chycené (= chytivše). důro, äre (dörus) tvrdým craiti, se durare tužiti se, otužovali se, věnatio v. 21, 3, (se) exercent. in publicum referre na veřejnost přinésti, veřejně předložiti, cornibus relatis, abl, abs. testimonium, i, n. (testis) svědectví. Jerre odnášeti, dosahovati. assuěsco, ere, suěvi, suětum (ad- 4 suěsco) zvyknouti (si), přivyknouti (si), mansuěfacio, ere, feci, factum (mänsues [= mänsučtus], fa-cio) krotkým činiti, krotiti; pass.: mansuefio, fieri, íactus sum býti (z)krocen, (z)krot- nouti. parvulus, a, urn (parvus) maličký, mladičký. excípío, ere, cěpí, ceptum (ex-capio) vyjmouti; chytiti, polapiti, amplitudo, inis, f. (amplus) roz- 5 sáhlost, velikost, diííero v. 11. 1, haec = cornua. 6 conquíro, ere, qulsívi, quísitum (com-quaero) shledávati. labrum, i, n. (lambere lízati) ret, pysk; kraj, okraj, ab labrís s kraje, na okrajích. argentum, i, n. stříbro. círcumeludo, ere, clüsi, clüsum (circum-claudo) kolem uzavřití, ovrubovati, obkládati. amplus, a, um prostranný, rozsáhlý; velikolepý, skvělý, epulae, ärum, f. jídla, pokrmy; hody, kvas, hostina. poculum, i, n. pohár, číše, 29 per v. 1.' 1. Ubíus, a, um ubijský (Ubiove v. 9. 6.). explorator v. 7. 9, comperío v. 19. 3. , Suevi v. 9, 8. se recípere v. 27. 4, ínopía v. 24. 1. t vereor, ěri, veritus sum báti se, obávati se, něčeho, akk. ut jak. supra nahoře, svrchu (t. j. 22. 1.). demonstro v. 8, 9. agrí cultura v. 22, 1. minime student (v. 22. 1). constituo v. 9. 1. '.&$ Mov.«? táhnoua ^ %£* 'ľ^0 .'—«ho 'hor-2 nmnífi« ř„—«Li —«_" .. stva< táhnoucího se od Rýna na západ až k řece Šeldě) ľreverí v 2 1 i postupovati, táhnouti. 2 omníno (omnísj celkem, vůbec, docela, redítus, Gs, m. (redeo) návrat, metus reditüs fpřed návratem). tollo (v. 17. 5) odnítí (někomu něco), zbaviti (někoho něčeho). ..."■" ÍUn Itt 1-3 ni .... pateo (v. 23. 9) prostírati se, rozkládati se. L. Mínucius Basilus, velitel fízdy ^aesarovy. prae-mitto, ere, misi, missum předeslati, napřed poslati opportunítäs, ätis, f. (opportü-nusj příhodnost, vhodnost probcio, ere, feci, fectum (prö-lacioj poříditi, prospěti, si quid prohcere possit zda by mohl něco poříditi. ignes facere (strážné) ohně roz-de lávati proUbere '(v. 10. 5.) ;== nedovolovati. sígnífícätío, önis, f, (significo) o- 5 znacování, znamení, ne quä sigmficatio adventus fiat procul daleko, v dálí; zdaleka, z dálky, ' C°mltěm Íhned' Spěšně< oka" M£?eq]5or' seW secutus sum Unned) následovati, dicit sese subsequi. 30 (v. 1. 3) proti l contra opinio nem nadání. C0Äi'4) itinere >bI-ínSSaníis {in' « - dě-prehendo, ere, prehendí, pre-hensum zachytiti; překvapíti, zapnouti, ť * indicium, i, n. (indíco) udání, o-znamení, e0rum indícto podle jejich... ť 31 coatendo (v. 13, 9.) spěchati, kvapiti, chvátati. quo in loco = in eum locum, in quo, esse dícebatur prý byl, ! cum — tum jak — tak. res mílitaris vojenství. sícut — sic tak jako — tak. casus náhoda. ipsum -■= Ambiorigem. in-cautus, a, um (caveo) neobe-zřelý, neopatrný, ímparäfus, a, um (in, páro) nepřipravený, incido, ere, cídi (in-cado) na někoho padnouti, naraziti, napadnouti, přepadnouti (někoho). eíus t. f. 'Basiliův. príusque - ct (ut) prius nuntíus v. 10. 4. quam afíerretur (konj. nepřímé závislosti) než (o něm)... magnae forínnac est velikým štěstím jest (podmětem k tomu jest: ipsum (= Ambíorigem) effugere mortem že sám .. .) instrumentum, i, n. (in-struo) nářadí, náčiní, výzbroj, erípío, ere, ripui, reptum (ex-ra-pio) vyrvati, vzíti, instrumentu erepto (abl, abs.) ačkoli (mu).. raeda, ae, f. vůz (čtyřkolý, cestovní). com-prehendo, ere, prehendi, pre-hensum schvátítí, uchvátiti, vzíti, pobrati, odníti, raedis comprehensis (abl. abs.) ačkoli (mu)... eííugere mortem uniknouti smrti. hoc factum est, quod comites sustíniierunt to se stalo proto, že,,. círcum-do.^re, dedi, datum obklopiti, obklíčiti (něčím), aedi-fício (v. 6. 1) círcumdato silvá (abl, abs.) poněvadž ,.. ut jak. íere v. 13, 5, domícílíum, i, n. domov, bydliště, obydlí, příbytek. vítandi (v. 22. 3) aestüs (v. 22. 3) causa (v. purgo 9. 6). plěrumque v. 13. 11. petere = vyhledávati (něčeho, akk.). propínquítas, atís, f, (propinquus) blízkost, propínquítates silva- rum blízkost lesů, místa blízko lesů, comes, ítis, m. (com-eo) průvodce. famílíäris, e (família) rodinný, domácí; subst.: familiaris, is, m. (důvěrný) přítel. angustus, a, um úzký, těsný, an- gusto in loco (smysl příčinný). paulísper (paulus) maličko, na chvilku, nakrátko, vis nával. sustineo, ere, linui, tentum (su(b)s- teneo) vzhůru držeti; zadržeti, vvdržetiněco, odolati něčemu, akk. his pugnantíbtis (abl. abs.) zatím 4 co tito... quidam ex suis kdosi z přátel, z jeho družiny. ín equum ínferre na koně vysa- silvae texerunt (eum) fugientem. subire perículum podstoupiti nebezpečenství, octnouti se v nebezpečenství. vaíeo, ere, ui býti zdráv, silea; míti moc; přispěti, (na)pomá-hati, fortuna multum vaíuít et ad subendum perículum et ad vitandum perículum Štěstí mnoho přispělo k tomu, i že se,.. i že 2 něho vyvázl... 31 srovnej: dubium est, íudicíone 1 Ambiorix non conduuerít, an prohibit us (non conduxerit). iüdicium, i, n, (iudex) soud, rozsudek ; úsudek, rozvaha, iudi-cio — úmyslně, con-duco, ere, duxí, duetům dohromady sváděti, shromážditi, sebrati. :?32 quod non cxístímaret (že) proe-Ho dímícandum (esse) protože.. exclüdo, ere, si, sum (ex-claudo) ne(v)pustitíf vyloučiti; zameziti, překážeti, tempore exclü-sus (časem [t, j. krátkostí času] byv zdržen —), že mu Časem bylo zabráněno, že mu čas nestačil repentinus, a, um v. 23. 3. adventus, üs, m. (ad-venio) příchod, adventu prohibítus [v. 10, 5.) příchodem byv z(a)dr-žen. cum (kausál.) ježto. relíquus (v, 1. 3) zbylý, ostatní, cam crederet exercítum subsequí (v. 18. 2; t. za Basílem). 2 certe íussit que m que síbí consu-lere t. j.: tolik jest jisto, že rozkázal, aby ... dimíssís (v. S. h nuntíís, abl, abs. per agros po dědinách. coDSuio, ere, sului, sultum, sakk.: tázatí se o radu; s dat.: (radou) se starati, pečovati o někoho. contínens, entis (contíneo) související, souvislý, nepřetržitý, rozlehlý. palús, udíš, f. bažina, močál. pro-fugío, ere, fügi (pryč) utíkati, uprchnouti. 3 oceulto v. 17. 5. aestus (v. 22. 3.) příboj. efficere consuěví tvořívám, obyčejně tvořím, . 4 ěgrcdíor, gredi, gressus sum (ex-■ gradior) vykročiti, vyjíti (z). se suaque credere sebe a svůj majetek svěřiti (někomu). alíenissímí (alienus) lidé docela cizí. 5 dimídíus, a, um (dis-medíus) po- loviční, dimidia pars = polovice, una (v. 14. 1) consilium ínire (v. 5, 6) stejný úmysl pojmouti (s). aetate coníectus (v. !. 4) stářím vysílený, věkem sešlý, cum (kausálně) poněvadž. laborem íerre námahu snášeti. :-> (prex, precis), pl.: preces, um, f. \ prosba, ,modIitba; proklínání, 1 kletba (i kletba byla modlit- ( bou, obsahujíc prosbu k bohům o pomstu), de-testor, ärí proklínati (něčím). auctor původce (něčeho), taxus, i, f. tis (jehličnatý strom, jehož mladé listnaté větve jsou jedovaté, ex-anímo, äre dechu zbaviti, života zbaviti, usmrtiti, taxo se exanimavit (se usmrtil, se o-trávíl). 32 Segní, oním, m. Segnové, ger- l manský národ, sídlící v Gaílii belgické mezí Eburony a Tre-very, Condrüsi, orujn, m. Kondrusové, germánský národ, sídlící v Galiu belgické, záp. od Segnů. orätum (supin.) prosít. in numero nostrum ducere (v. 23, 8). qui essent, konj, nepřímé závislosti. srovnej: neve íudícaret (aby nesoudil, že) causam omnium Germanorum esse unam. citra (s akk.} s této strany (něčeho), před (něčím), una causa est alícuíus někdo jest v stejném stavu, postavení, někomu jde o jednu věc, nihil (akk, adverb,) nic, nikterak. de hello cogitare na válku pomýšleti. auxilía v. 29. 2. explöro, äre vyzvěděti, vyzkoumati, vyšetřiti, zjistiti, explo- 2 rata re (abl. abs.). quaestio v, 4. 3. captívus, i, m. (capío) zajatec, srovnej: ímperavit, ut ad se re-ducentur Eburones, si qui (jestliže jací) convenient ad eos, ex fuga na útěku. cottvenire (v. 1. 2) dostaviti se, přijíti, ad se v. 1. 2. si íta fecíssent (konj. za indik, fut. II. v řeči přímé) učiní-li tak, violare (v. 23. 9) ublížiti, poškoditi, negavit se violaturum (esse) = dixit se non violaturum (esse). 3 dís-tribuo, ere, buí, bütum roz- děliti, copiis dístributis, abl. abs, j impedimentum v. 5. 6. ; Atuatuca, ae, f. Atuatuka, tvrz v území Eburonů, v okolí dnešního Limburka. contulít (kausativně) dal snésti, dopraviti, castellum, i, n. (deminutiv, od castrum) tvrz, pevnost. 4 hoc t. castellum. in medíís (partitivně) finibus u- prostřed území, Quíntus Títuríus Sabinus "v. 1.4. Lucius Aurunculěius Cotta, legát Caesarův. Memo, äre (hiems) přezimovati, hiemandi causa k prezimovaní, aby (tam) prezimovali. cen-sído, ere, sědi, sessum usednouti, usaditi se, utábořiti se, táborem se položiti. 5 cum — tum jak — tak. reliquís rebus z ostatních příčin. probo (v, 23. 7.) schvalovati, u- znávati za příhodné, probabat hune locum. superior, ius, iorís v. 19, 2, munitío v. 8. 1. integer, gra, grum nedotčený, neporušený. maněre zůstávati. snb-levo (v. 26, 2) nadlehčíti, po-lehčítt, ulehčiti, ut sublevaret takže.,. 6 praesidio relinquere posádkou, k ochraně zanechati, proximě (prope) posledně. 33 con-seribo, ere, seripsi, scriptum sepsati; zapisovati jména odvedených do seznamu, sebrati. Quíntus Tullíus Cicero, legát 7 Caesarův, mladší bratr slavného básníka římského Marka Tullia Cicerona, praefício (v, 29. 3) v čelo postaviti, velitelem ustanoviti. attribuo, ere, bui, bütum (ad-tri-buo) přiděliti, 33 partito (partie, perf. ve významu I pass., v. 6. 1) exercítu (abl. abs.) když vojsko bylo rozděleno — rozděliv vojsko. Labíěnum (v. 5, 6) hibet proii-císci. versus (verto) směrem (k). partes = regiones krajiny, končiny. Menapií v. 2. 3. attíngo v, 25. 3. Gaius Trebönius, legát Caesarův, 2 Atuatucí v, 2. 3, ad-íaceo, ěre při něčem ležeti. de-populor, ári úplně poplenití, zpustošiti, ad eam regionem depopulandam k zpustošení.. Scaldis, is, m. Skaldis, nyní Šel- 3 da, řeka v belgické Gallii, vlévající se nikoli do Mosy (Caesar se mýlí, do Mosy se vlévá u Namuru řeka Sabis, nynější Sambre), nýbrž do Severního moře, influo, ere, xi vtékati, vlévati se. Mosa, ae, f. Mosa, nyn. Maas (něm.), Meuse (franc), řeka v belgické Gallii, pramenící ve Vogesách a spojující se při dolním toku s levým ramenem Rýna, zvaným tenkrát Vaca-lus, nyní Val. extrěmus v. 10. 4. Arduenna v, 29. 4. constítuo v. 9. 1. quo (kam[ž]) Ambiorígem pro-fectusn (esse) audiebaf. 4 dís-cědo, ere, cessi, cessum rozejíti se; odejíti, odcházeti. post díem septímum sedmý den (potom). re-vertor, verti, vertí vrátiti se. con-fírmo, äre upevniti; tvrditi, jistiti (že), confírmat sese re-versurum (esse). quam ad díem = neboť toho dne (dies, femin,, poněvadž značí určitý den!). ín praesídío relinquor posádkou jsem zanecháván. děbeo, ěre, bui, faítum (dě-habeo) od někoho míti něco; býti povinen, býti dlužen, írumentum debetur obilí má býti vydáváno, sciebat írumentum de-beri ei legioni, quae ,.. 5 commodum, i, n. prospěch, výhoda, rei publicae commoďo (abl. modi) s prospěchem obce. rursus opět, znova, zase. consílío com munic at o (v. 2, 3) společně se uradíce. explöro v. 32. 2. ratio (v. 11. 5) .úmysl, záměr. 34 1 supra (v. 29. 1) v. zač. kap. 31. demonstro v. 8. 9. manus [v. 5, 6) hrstka, zástup, sbor, čerta manus jisté, pravidelné vojsko. praesídíum (v. 7. 4) (místo posádkou obsazené =) tvrz, pevnost, díspergo, ere, si, sum (dis-spargo) roztrousítí, rozptýliti, rozprášiti. 2 ubí cuíque — ibí quisque, ubi. vallís, is, f. údolí, dolina, úval. abdítus, a, um (ab-do) skrytý, u- krytý. silvestris, e, (siíva) lesnatý, zalesněný, ímpedítus v. 8. 3. spes praesidíí naděje na... ofíero, offerre, obtulí, oblátům (ob-fero) naproti nésti; ukazovati, podávati, poskytovati. consido (v. 13, 10) usaditi se. vicinitäs, ätis, f. (vicínus) sou- 3 sedství; sousedstvo, sousedé. diligentia, ae, f. (díligens) pečlivost, dbalost, bedlivost, opatrnost, requíro, ere, quísívi, qulsítum (re-quaero) opět hledati; vyžadovati. summa, ae, f. (summus) souhrn, počet; veškerost, celek, summa exercitüs = veškeré, celé vojsko, in tuendá summa exercitüs v chránění, při ochraně,. üniversus, a, um (ünus, verto) veškeren, všecken, celý; subst.: universi všichni dohromady, accído, ere, cidi (ad-cado) dopadati; příházetí se, stávati se, con-servo, äre uchovati, zachovati, ex parte z části. salus spása, záchrana. pertíneo (v. 10, 5) směřovati, vztahovati se (k). cupídítas praedae Žádostivost ko- 4 řosti, touha po kořistí. longě (longus) dlouze; daleko, longius příliš daleko. ě-voco, äre vyvolávati; lákati, sváděti. occulo, ere, occului, occultum ukrýti; part,: occultus, a, um ukrytý, skrytý, tajný, occultis ítíneríbus (abl, abs.) protože cesty byly..,, pro skryté cesconíercio, ire, tersi, fertum (com-íarcío [cpu]) secpati, nacpati; part.: confertus, a, um stěsna-ný, stlačený, shluklý, silvae prohibebant (eos) confertos ad-ire lesy bránily jim shluklým, jim v zástupech vstoupiti (do nich), negotium, i, n, (nee, ötium) za- 5 městnání, práce; úkol, věc, si vellet negotium confici (v. 19, 4, aby.. ,). stírps, stirpis, f, kmen, peň (stromu); obrazně; kmen, rod. scelerátus, a, um (sceleräre) zlo- j činný, ! ínterfícere vyhubiti. dímítto, ere, misi, missum (dis-mitto) rozeslati, Aduco, ere, duxi, duetům (dís-düco) rozváděti, rozdělovati, si vellet milites diducenti erant (índik. v závětí naznačuje nevyhnutelnost podmíněného děje: byl by musíl rozděliti), 6 cootiněre ad signa udržeti při svých praporech, manípulus, i, m. (manus, pí e o) hrst; manipul (10 kohort = 30 manipulů =-- 60 centurií =- ^e-gie). ínstítuta ratio (v. 11. 5.) zavedený způsob, ut postulabat jak vyžadoval. alicuí praesídío (dat. účel.) esse někomu bytí k ochraně, si vellet, locus erat barbaris praesídío (o indik, v závětí v. nahoře), occultum, i,n. (occultus [occulo], skrytost, úkryt. ínsídíor, äri fínsídiae) v záloze ležeti, úklady strojiti, nástrahy činiti, audacia insidiandí (gerundium) odvaha úklady stro-jití. audacia circumveniendí (v. 16.4). singulis t. hostium. 7 diiíicultäs, ätís, f, (difficilis) ne- snadnost, nesnáz, obtíž. pro-video, ěre, vidi, visum předvídati; starati se, opatření učiniti, quantum diligentia provided poterat. nt (výsled,) takže. potíus (kompar.: potior, ius, iö-rís [potíš, ej) spíše, raději, potrus ..,, quam, praeter-mitto, ere, mísí, missum mimo pustiti; pomíjeti, opominouti, ei-sí i jestliže, byť i, ač, ačkoli. ulciscor, uleisci, ultus sum mstíti se. ar de o, ěre, arsi, arsum hořeti, planouti; prenes.: hořeti, planouti (ad uleiscendum [gerundium] v pomstě). quam (ut) noceretur než aby se škodilo (nepříteli). dětrlmentum, i, n, (de-tero) újma, škoda, ztráta, cum aliquo de-trimento milítum s nějakou ztrátou vojínů, na vojínech, íínítímus v. 2. 1. S ě-voco, äre vyvolati, k sobě (po)-voiati, vyzývati, spe praedae (gen, objektivní) nadějí na kořist. diripío, ere, ripui, reptum (dis-rapio) roztrhati, rozervati; po-plenití, vydrancovati. legiönärius, a, um (legio) k legii náležející, řadový, legíonarius miles řadový voják, legionář. periclitor, äri (períclum [synkope] = perículum) zkoušeti, vydávati se do nebezpečenství, býti v nebezpečenství. simul v. 8. 5. círcum-íundo, ere, füdi, fusum kolem líti; pass.: shluknouti se, přivaliti se, magna multitudine circumfüsä (abl. abs.) když by se veliké množství přihrnulo, shlukem, přívalem velikého : množství, I pro talí íacínore za takový zločin, tollo (v. 17, 5) zdvihati; odstraniti, zničiti, vyhladiti, undique odevšad, se všech stran. 9 numerus t. Gallorum. con-venío v. 6. 2. 35 ín omnibus partíbus Eburonum na 1 všech stranách Eburonska, gero, ere, gessi, gestům nésti, nositi, haec gerebantur to se dalo. * r appeto, ere, petivi, petitům (ad-peto) po něčem se hnáti; o čase: blížiti se, nastávati. ad quem díem do kterého (dne). impeíímenía v. 5. 6, constítuo v. 9. 1, 2 hic (lokativ neutra hoc) zde, tu, při tom, při této příležitosti. quantum fortuna potest kolik, jak mnoho štěstí (z)může. casus (v. 27. 2) případ, příhoda, událost. aiiero, alf err e, attuli, adlätum (ad-fero) přinášeti, způsobovati. 3 dis-sípo, are roztrousiti, rozptýliti, rozprášiti, dissipatis ac perterritis hostibus, abl. abs demonstro v. 8. 9. manus v, 34. 1, modo (modus) jen. causa timoris příčina, podnětk.. 4 ultro v. 24. 1. 5 cogo v, 3. 1. Sugambrí, örum, m. Sugambróvé, germánský kmen, usedlý na pravém břehu Rýna. ex fugä recípere na útěku přijmouti. ť Tencterí, örum.m. Tenkteři, Ten-kterové, germánský nárbd, sídlící na pravém břehu Rýna Usipetes, um, m. Usipeti, Usipe-tove, germánský kmen, sídlící na pravém břehu Rýna. supra (v. 29. 1) t. j. IV. 16. 2. docuímus (v. 9. 6.) Tencteros re-ceptos (esse). 6 ratís, is, f. vor (po). infrä (s akk.) pod, triginta milí-Dus passuum infra eum locum tncet tisíc kroků pod tím místem. períícío, ere, feci, rectum (per-iacio) dodělati, skončiti; vystavěti. adire napadnouti (něco), vtrhnouti (do), udeřiti (na), (primo fines nejprve do..., na...). , excipío, ere, cěpi, ceptum (ex- capio) vyjmouti; zachytiti, pochytati, schytati, pecus, oris, n. v. 3. 2. cupídus, a, um (cupio) žádostivý, (dy)chťívý (něčeho). potior, írí, ítus sum (potis) zmocniti se, něčeho, abl. invito, are zváti; vábiti, lákatí7 (něčím), pro-cědo, ere, cessi, cessum postupovati. in latrociniís (v. 16. 5.) natos. moror, äri (mora) zdržovati. captívus v. 32. 2. quaerere ex aliquo vyptávati se někoho, reperío, ire, repperi, repertum (re-pario) (zase) nalézati, shledati, dovídati se, reperíunt (Caesa-rem) Iongius profectum (esse), dis-cedo v. 33. 4. cognosco (v. 10. 3) poznati, seznati, dověděti se, zvěděti, uslyšeti, quid co = proč, nač. 8 ínquam, ínquis, ínquit díti, praviti. miser, era, erum bídný, ubohý, tenuis, e tenký; nepatrný, chudý, chatrný, sector, äri (sequor) následovati něčeho, honiti se za něčím, akk. fortunátus, a, um (fortünäre blaženým činiti) blažený, šťastný, bohatý, quíbus licet esse fortu-natissímos (akk, místo obyčejnějšího dativu). t rib u s höris ve třech hodinách. 9 Attuafuca v. 32. 3. hue (hic) sem, tam, fortünae statky, majetek. conferre snésti. praesídíí tantum est, ut... posádky jest jen tolik, že . .. ně — quídem ani. cingere dokola obsaditi (jí = posádkou), ěgredior, egredi, egressus sum (ex-gradíor) vykročiti, vyjíti ven. zt-m * extra (s akk.) vně, ven z (něčeho). munitío v. 8. 1. audeo, ěre, aušus sum odvážiti se. 10 oiferri (v. 34. 2.) objeviti se, ukázati se, naskytnouti se, haespě oblätä (abí, abs.) poněvadž tato naděje se (jim)... nancíscor, nancisci, nactus i nanc-tus sum dosáhnouti, nabýti, něčeho, akk. relínqunnt in oceulto (v, 34. 6) praedam, quam nactí erant. contendo v. 30, 1, usí eodem duce (doplněk) uživše téhož (muže) za vůdce. indicium v. 30. 1. 36 Cicero v, 32. 7. mittit (na konci § 2,), je řídicí sloveso hlavní věty v tomto dlouhém souvětí. superior v. 19. 2. praeceptum, i, n. (praecipio) předpis, rozkaz, příkaz, praeceptis Caesaris podle.,, summa diligentia (v. 34. 3) s ... contíneo, ěre, tinui, tentüm (com-: teneo) pohromadě držeti, qui continuisset (věta vztažná má konjunktiv, poněvadž má smysl připouštěcí), calo, önis, m, (vojenský) vozataj. extra v. 35, 9, ac ne calonem quidem quem-quam egredi passus esset (v. 11. 4., o konj. v. nahoře) aaní vozataji žádnému nedovolil vyjíti, dUíído, ere, difflsus sum (dís-fído) nevěřiti, nedůvěřvati, nemíti důvěry, naděje (že). de numero dierum fídem servarc v počtu dní slovo zachovati, slovu dostáti. progredíor, gredi, gressus sum (prö-gradior) (kupředu) pokročiti, postoupiti, quod (Cicero) audiebat eum (= Caesarem) Iongius progressum (esse), neqtte ullus a žádný. redítus, Üs, m. (redeo) návrat. aííerre přinášeti, donášeti, zvěstovati. símul v. 8. 5. 2 per-moveo, ěre, movi, motům hýbati; pohnouti; partie: pennö-tus, a, um jsa pohnut, dojat, znepokojen. paene v. 11. 2. obsessío, önis, f. (obsideo) obležení, appellbant patientiam ob-sessionem (doplněk: obležením). si quídem non líceret egredi jestliže totiž se nesmí... cäsus v. 35. 2. oppöno, ere, posui, positum (ob-pöno) naproti položití, postaviti, oppositis novem legioni-bus et equitatu (abl. abs.) protože bylo postaveno (proti nepřátelům) ... dispersí s (v. 34. 3) ac dele tis hostibus (abl. abs.) když (= poněvadž) nepřátelé hýli... in milibus passuum tří bus na tři tisíce kroků, na prostoře tří tisíc kroků. oííendo, ere, fendi, fensum (ob-fendo) naraziti, ublížiti; pass,: oífendi býti postižen, vzíti škodu (něčím), casus, quo offendi posset. íriimcntor, äri (frumenťum) opatřovati obilí, spížovati, pico-vati, mittit írumentatum (supin.). seges, etis, f. setba, osení; oseté pole. ínter-sum (v. 13, 4) mezí něčím býti, quas inter = inter quas (anastroíe) et castra collis in-tererat. -omníno (omnís) celkem, vůbec. collis, is, m. pahorek, kopec, vršek.