Poruchy osobnosti Definice Osobnost představuje individuální soubor duševních a tělesných vlastností člověka, které se vytvářejí v průběhu vývoje a projevují se v sociálních vztazích. Vrozené a získané vlastnosti tvoří strukturu osobnosti, která je pro každého člověka charakteristická. V průběhu individuálního vývoje se stále více doplňují vrozené dispozice (shrnuté pod termínem temperament) a obohacují se vlastnostmi získanými (charakter). Poruchy osobnosti jsou variantou charakterových a temperamentových rysů, které se výrazně odchylují od rysů patrných u většiny lidí. Jde o hluboce zakořeněné a přetrvávající vzorce chování, projevující se jako stereotypní reakce na široký rozsah osobních i sociálních situací. Projevy poruch osobnosti tedy nejsou omezeny jen na nějaký spouštěcí podnět, ale projevují se v širokém okruhu situací. Jsou funkčně problematické, svému nositeli způsobují obtíže. Kognitivní schémata Jedním z přístupů specifikujících charakterologické komponenty osobnosti je kognitivní teorie používající termín schéma. Schéma je základní přesvědčení, na jehož základě si člověk organizuje svůj pohled na sebe, svět kolem a budoucnost. Kognitivní schéma – relativně stabilní způsob organizace myšlení a hodnocení událostí. Tato schémata představují souhrn základních, často nevyřčených a nevědomých předpokladů o tom, jaký jsem, jaký je svět kolem mě a co od něj mohu očekávat. A. T. Beck původně schémata rozdělil do tří skupin podle oblasti prožívání ve které se nejvíc uplatňují: výkon, přijetí, moc. Stabilita schémat není zcela absolutní: probíhají procesy asimilace a akomodace. Kognitivní omyly n Nepodložené závěry, svévolné dedukce n Zkreslený výběr faktů, selektivní abstrakce n Nadměrné zevšeobecnění (generalizace) n Přehánění a bagatelizace n Vztahovačnost n Černobílé (dichotomní) myšlení n Čtení myšlenek n Negativní věštby n Diskvalifikace pozitivního n Argumentace emocemi n Značkování Prevalence poruch osobnosti Relativně četné v běžné populaci: 6-9% populace. Všeobecná ambulantní péče: 20-30% Ambulantní psychiatričtí pacienti: 30-50% Klienti psychoterapeutických pracovišť: 50% Hospitalizovaní psychiatričtí pacienti: 15%, 50% komorbidní porucha osobnosti Vyhýbavá porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem nežádoucí, neschopný, společensky neobratný. Přesvědčení o druhých: Druzí lidé mě odmítnou. Předpoklady: Kdyby mě lidé skutečně poznali, odmítli by mě. Když se budu přetvařovat, možná mě přijmou. Strategie chování: Vyhýbá se intimitě, vyhýbá se hodnotícím situacím. Nadměrně rozvinuté strategie: Sociální zranitelnost, vyhýbání se, tlumení. Nedostatečně rozvinuté strategie: Asertivita, sebedůvěra, družnost. Prototypické přání (Robinson): Cítím se zahanbený tím, jaký jsem, a zesměšněný svojí nešikovností, ale toužím po přijetí. Závislá porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem bezmocný. Přesvědčení o druhých: Druzí lidé by se o mě měli postarat. Předpoklady: Kdybych se spoléhal na sebe, selhal bych. S pomocí druhých přežiji, budu šťastný, atd. Potřebuji druhé, aby mi stále dodávali podporu a odvahu. Strategie chování: Spoléhá se na druhé lidi. Pěstuje závislé vztahy. Nadměrně rozvinuté strategie: Vyhledávání pomoci, přilnavost. Nedostatečně rozvinuté strategie: Pružnost, soběstačnost. Prototypické přání (Robinson): Cokoliv chceš udělat je bezvadné, jen buď se mnou! Pasivně-agresivní porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem soběstačný. Jsem zranitelný vůči kontrolování a zasahování. Přesvědčení o druhých: Druzí kontrolují, zasahují, vyžadují, jsou dominantní. Předpoklady: Druzí omezují moji svobodu. Kontrola od druhých je nesnesitelná. Musím si dělat věci po svém. Strategie chování: Pasivní rezistence, na povrchu přizpůsobivost. Vyhýbá se, sabotuje, mění pravidla. Nadměrně rozvinuté strategie: Autonomie, rezistence, pasivita, sabotování. Nedostatečně rozvinuté strategie: Intimita, asertivita, aktivita, kooperace. Anankastická porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Můj svět se může vymknout z kontroly. Přesvědčení o druhých: Druzí mohou být nezodpovědní. Předpoklady: Když nebudu stoprocentně zodpovědný, může se mi zřítit svět. Když zavedu přesná pravidla, dopadne to dobře. Strategie chování: Rigidně kontroluje druhé. Aplikuje pravidla, moralizuje, hodnotí. Nadměrně rozvinuté strategie: Kontrola, odpovědnost, systematičnost. Nedostatečně rozvinuté strategie: Spontaneita, impulzivita. Prototypické přání (Robinson): Když ti ukážu, jak perfektně dělám věci, pak mi dovolíš, abych zlepšil i věci pro tebe! Paranoidní porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem zranitelný, ale nedám se, musím být silný. Přesvědčení o druhých: Druzí lidé jsou zlí. Předpoklady: Kdybych druhým věřil, mohli by mi uškodit. Když si dám pozor, mohu se ubránit. Strategie chování: Je nadměrně podezřívavý. Hledá skryté motivy, ovlivňuje, pátrá, protiútočí. Nadměrně rozvinuté strategie: Ostražitost, nedůvěřivost, podezřívavost. Nedostatečně rozvinuté strategie: Klid, důvěra, přijímání druhých. Prototypické přání (Robinson): Využiješ mě ihned, jakmile si přestanu dávat pozor! Antisociální (disociální) porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem zranitelný a osamělý. Kompenzačně – jsem silný, chytrý, vychytralý. Přesvědčení o druhých: Druzí by mě mohli vykořisťovat, zneužívat. Předpoklady: Když nebudu jednat první, mohou mi ublížit. Když budu jednat první, budu ve výhodě. Druzí jsou hlupáci. Strategie chování: Využívá druhé, manipuluje. Napadá, krade. Nadměrně rozvinuté strategie: Bojovnost, utlačování druhých, využívání druhých. Nedostatečně rozvinuté strategie: Empatie, vzájemnost, sociální citlivost. Prototypické přání (Robinson): Nikdo mi nic nedaruje, leda tak bolest, a tak koukám mít ze všeho výhody a dělám si, co chci. Narcistická porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem lepší než druzí. Může jít o kompenzaci pocitů méněcennosti. Přesvědčení o druhých: Druzí jsou horší. Předpoklady: Když se mnou druzí zacházejí normálně, znamená to, že si o mně myslí, že jsem horší. Jsem originál, potřebuji speciální přístup, obecná pravidla mě nezajímají. Strategie chování: Vyžaduje zvláštní zacházení. Vyhledává situace, v nichž může vyniknout. Nadměrně rozvinuté strategie: Sebezdrůrazňování. Soutěživost. Nedostatečně rozvinuté strategie: Sdílení. Identifikace se skupinou. Prototypické přání (Robinson): Nejsem nejlepší, koho jsi kdy viděl? Musíš si stále uvědomovat můj talent, konexe a moc! Histriónská porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Nic nejsem. Kompenzace: Jsem velkolepý! Přesvědčení o druhých: Druzí si mě nebudou vážit pro mě samotného. Kompenzace: Lidé jsou tady proto, aby mi sloužili nebo aby mě obdivovali. Předpoklady: Když nebudu zábavný, nebudu pro druhé přitažlivý. Když se budu chovat dramaticky, získám pozornost druhých a jejich přijetí. Strategie chování: Předvádí se. Používá dramatizace, přehánění, dramatické záchvaty vzteku, pláče. Vyhrožuje suicidiem. Nadměrně rozvinuté strategie: Předvádění se. Sebevyjadřování, přehánění. Nedostatečně rozvinuté strategie: Vzájemnost, kontrola, systematičnost. Prototypické přání (Robinson): Řekni mi, že jsem nádherný a navždy mě zbožňuj! Schizoidní porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem nepřizpůsobivý. Jsem soběstačný. Jsem samotář. Přesvědčení o druhých: Druzí mi nemají co nabídnout. Předpoklady: Když si budu od druhých udržovat odstup, bude se mi dařit lépe. Kdybych se snažil mít vztahy, nefungovaly by. Vztahy nic nepřinášejí. Strategie chování: Vytváří si odstup. Nadměrně rozvinuté strategie: Autonomie, stažení se. Nedostatečně rozvinuté strategie: Intimita, vzájemnost. Prototypické přání (Robinson): Prosím, nech mě samotného, necítím se s tebou dobře! Hraniční porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem vadný. Jsem bezmocný. Jsem zranitelný. Jsem špatný. Přesvědčení o druhých: Druzí lidé mě zradí, opustí. Lidem se nedá věřit. Předpoklady: Kdyby to záviselo jen na mně, nepřežil bych. Když budu věřit druhým, opustí mě. Když budu závislý na druhých, přežiji, ale nakonec budu opuštěn. Strategie chování: Kolísá mezi extrémy chování. Nadměrně rozvinuté strategie: Impulzivita, upřímnost, odvaha, nesouhlas, nekonvečnost. Nedostatečně rozvinuté strategie: Ovládání afektů, kooperace, systematičnost, identifikace se skupinou, důvěra, relativnost pohledu. Prototypické přání (Robinson): Nebýt sám znamená, že budu opět zraněn, a to mě teda vzteká, ale nepokoušej se mě opustit! Schizotypální porucha osobnosti Jádrové přesvědčení o sobě: Jsem vadný. Přesvědčení o druhých: Druzí mě ohrožují, jsou nečitelní, nerozumím jim. Předpoklady: Když mám pocit, že druzí mají vůči mně negativní pocity, musí to být pravda. Když budu obezřetný k druhým, snad mohu odhadnout alespoň částečně jejich úmysly. Strategie chování: Předpokládá skryté motivy. Vyhýbá se kontaktům. Věnuje se monotónním samotářským činnostem. Prototypické přání (Robinson): Konvence mě zlobí (nebo nudí). Je řada jiných cest, jak vysvětlit, o co jde – můžeme je hledat. Léčba poruch osobnosti Terapeut musí vybrat správné metody, ty se týkají pěti oblastí: Prostředí terapie – ambulantní, hospitalizace, denní stacionář,… Formát terapie – individuální, skupinová, rodinná, párová, kombinvaná Orientace terapie – terapeutický přístup a jeho metody, nejčastěji psychoanalytická, systemická, KBT, rogersovská (na člověka orientovaná) Somatická terapie – farmakoterapie, výživa, cvičení, rehabilitace… Léčba poruch osobnosti Předpoklady účinné terapie: n Ochota pacienta ke změně!!! n Čím hůře je určitá porucha léčitelná, tím je nutnější kombinovaný, integrovaný a na míru šitý přístup. dobře léčitelné poruchy:závislá, histriónská, anankastická, vyhýbavá, depresivní průměrně léčitelné: narcistická, hraniční, schizotypní špatně léčitelné: paranoidní, pasivně-agresivní, schizoidní, antisociální n Účinná léčba by se měla zaměřovat jak na obecné, tak na konkrétní léčebné cíle. n Pokud má pacient více než jednu poruchu osobnosti, zpočátku je léčíme odděleně.