fotografii zpravidla zacina prave tam, kde opoustime
to, cemu v anglictine fotografove ffkaji "straight pho­
tography"."Iednim ze zpusobu, jak dosahnout efek­
tu kYce, je zaranzovat fotografovanou scenu, Roger
Scruton upozornuje na to, ze v tomto pflpade je akt
zobrazeni ci reprezentace (a tim padem i kYce) vytvo­
fen jeste pfedtfrn, nez stiskneme spoust. Dalsim zpu­
sobern, jak dosahnout kycoveho efektu, je fotomon­
taz, retus, opticke filtry, osvetlenf a ruzne laboratorni
techniky. Iinymislovy, efektu kYcelze dosahnout pra­
ve terni odklony od pffrne fotografie, ktere fotografii
davajijejizvlastni intimnl a nezprostredkovanou blfz­
kost ke skutecnosti. Vsimneme si tez, ze i v pffpade
kycovite .manlpulovane" fotografie bychom pocito­
vali tuto kycovitost silneji, kdybychom zjistili, ze jde
vlastne 0 fotografii malovaneho obrazu.
(Dale si vsimneme, ze upravy a alterace provedenf
zobrazovaneho predmetu, ktere rna k dispozici ma­
lif a fotograf, se radikalne lisi jak druhem, tak rozsa­
hem. Fotograf muze volit typ objektivu, zorny uhel,
clonu, cas expozice a filtr. Muze tez ruznymi zpuso­
by ovlivnit vyvolani filmu a transformaci negativu. Ni­
kdy vsak nerna takovou kontrolu nad vyslednyrn zob­
razerurn, jakou disponuje malft. Fotografie a obrazy
by proto mely byt posuzovany z hlediska jinych ume­
leckych a estetickych kriterii.)
2/ Poznamka 0 literature
Cirrivice se vzdalujeme od vizualnfho umeni, tim pro­
blematictejsf je najit jasne a nekontroverznf pnklady
kYce.Jak rozlisit mezi literamim kycem a literaturou,
ktera je proste spatna? Ie literarnt kYcproduktem ro­
mantismu, nebo jej lze nalezt v kazdern obdobf, zan­
ru i srylut Muze byt literarnl kYcredukovan na senti­
mentalitu v literature? Tyto otazky vyvstaly na
nedavnern sympoziu 0 kjCi poradanem redakci ca­
120
sopisu Salmagundi,14kde se jeho ucastnlci nemohli
dohodnout na typickern prfkladu literamfho kYce.
Kdyz Barry Goldenson navrhl Moby Dieka a Huckle­
berryho Pinna, odpovedel Irwing Howe, ze presne ty
pasaze, na ktere Goldenson v Huckleberrym Finnovi
poukazal, jsou "jedny z nejkrasnejsich pasazi vame­
ricke literatute".15 Susan Sontagova mela za to, ze by
bylo vhodnejsi oznacit nektere pasaze Moby Dieka
proste za spatne nez za kycovite." Iako dalsi kandi­
dati byli navrzeni mimo jine i Charles Dickens a Victor
Hugo. I tento navrh byl vsak zamitnut.
Sofia z Dostojevskeho romanu Zlocina trestmela
jakozto kYcova postava podstatne vice pffznivcu.
Proc? Barry Goldenson rfka:
Soria pfedstavuje maloburzoaznf fantazii pro­
stitutky: pokfestanstenou vizi duse, kterou lze
spasit ortodoxnimi prostredky, [... J Duvod,
proc nazyvame konvence sentimentalni ro­
mance kycern, je to, ze tak dobte slouzt fanta­
ziirn mas, resp. splnenl techto fantazif. Spatne
umeni jich pouziva znovu a znovu; splnuji
predpoklady ctenarskych mas.\7
To vse je sice pravda, ale fantazie a splnene fanta­
zie se casto objevuji i v dobre literature. Mejme tez na
pameti, ze ne vsechny konvence sentimentalni ro­
mance jsou k-yc; jinak bychom za kYcmuseli povazo­
vat skoro vsechnu romantickou literaturu a mnoho
klasickych rornanu devatenacteho stoleti.
Saul Friedlander si vsima jinych aspektu:
Ide 0 stereotyp prostitutky, ktera byla vytaze­
na z moralnfho marasmu a spasena. Iejf popis
vyvolava bezprostfedni a okamzitou ernocio­
nalni reakci ctenare. [... J Ie to kombinace imi­
tace farniliernfho stereotypu, jednoduchosti
121
postavy a okarnzitosti vyvolane reakce, ktera
evokuje Icyc ina strankach nesporne velkole­
peho romanu."
Tento popis pfipornfna charakteristiku Icyceve vi­
zualnim umenl, Silny emocionalni naboj, okarnzita
nereflexivni reakce, jednoduchost a stereoryp, Drive
nez zvazime, jak mohou byt nase tfi podminky, site
na miru vizualnfho Icyce,apllkovany na Icyc literami,
vsimnerne si nekterych zasadnich rozdflu mezi vizual­
nim a literamfrn umenim,
Predmetern estetickeho prozitku v literature neni
prozitek vizualnl, alekontemplace vyznamu textu.
Primarntm modem denotace zde nenf zobrazeni, ale
verbalnf popis. Ptestoze se propozicionalni a nara­
tivnl elementy vyskytuji i ve vizualnim umenf, v lite­
rature jsou dominujfcf. Medium lite raturyje prostfed­
kern vyjadrovanl vyznamu a ideji. Otazka tudiz zni:
lze charakterizovat ideovy ci propozicionalnf Icyc? Ii­
nyrni slovy, lze identifikovat ideologii Icyce?
Milan Kundera, jehoz Nesnesitelrui lehkost byti by­
la casto na sympoziu citovana. na nektere takoveto
obecne rysypoukazal. Kyc,podle Kundery, "prameni
z kategorickeho souhlasu s bytim", Prestoze se Kun­
dera zajima hlavne 0 politicke aspekty totalitarnfho
kyce, mnoho z toho, co pfse, rna pffrny vztah k lite­
rarnimu Icyci.
Kundera zaclna svou provokativni analyzu z teolo­
gicko-metafyzickych premis. Rika, ze "spar mezi te­
mi, co tvrdl, ze svet byl stvofen Bohern, a terni, co si
rnyslf, ze vznikl sam sebou, se t}'ka neceho, co presa­
huje nas rozum i zkusenost". Tvrdi, ze "mnohem real­
nejsf rozdfl oddeluje ty, ktef pochybuji 0 byti, jake by­
10 cloveku dana (at uzjakkoli ci kymkoli), od tech, kdo
s nirn bez vyhrad souhlasi".19 Za vserni evropskymi
vyznanfmi, nabozensIcymi a politicIcymi, vidi prvnf
kapitolu Genesis, lIZ niz vyplyva, ze svet byl stvoren
122
spravne, ze byti je dobre, a ze je tudfz spravne se mno­
zit".2°Tuto
zakladni vfru nazyva "kategoricky souhlas
s bytim" .Roli dialekticke antiteze ohrozujicl jejf plat­
nost, svefuje Kundera hovnu:
Iestlize bylo jeste donedavna slovo hovno v kni­
hach vyteckovano, nebylo to z moralnich du­
vodu, Nechcete pfece tvrdit, ze hovno je ne­
rnoralnf Nesouhlas s hovnem je metafyzicky,
Chvile defekovani je kazdodennf dukaz nepfi­
jatelnosti Stvofeni. Buď, a nebo: buď je hovno
pfijatelne (a potom se nezamykejme nazacho­
dechl), a nebo jsme stvoreni neprijatelnym
zpusobem. Z toho vyplyva,ze estetickym idea­
lem kategorickeho souhlasu s bytim je svet,
v nemz je hovno popreno a vsichni se chovaji,
jako by neexistovalo. Tento esteticky ideal se
jmenuje kYc... Kycje absolutnf poprenf hovna;
v doslovnern i prenesenern slova smyslu; Icyc
vylucuje ze sveho zorneho uhlu vse, co je na
lidske existenci esencialne nepfijatelne."
Znarnena to, ze v kycovitych rornanech jsouvsech­
ny konflikty jii predern vyreseny, rusive elementy eli­
minovany, ze je vse v souladu s pfijatymi etickymi
normami a de] neuprosne smefuje ke stastnemu kon­
ci? Element zkrasleni skutecnosti, eliminace konflik­
tu a stasrneho konce je pro jist}' druh Icyce skutecne
typicky. "Nejvets! konflikt, kteryse mohl odehrat mezi
dverna Rusy," rfka Kundera v souvislosti se sovetskym
socialistickyrn realismem padesatych let, .bylo mi­
lostne nedorozumenf: on se dornnival, ze ona ho uz
nerniluje, a ona si 0 nern myslela totez. Kekonci si padli
do naruci a kapaly z nich slzy stesti."22Happy-end je
pro kornunistickyIcyc nezbytny,Ieho hrdinove jsou od­
souzeni k Sfastnemu zivotu na veky veku. Tento druh
Icyce, ktery byl prevazne koncipovan indoktrinacne
123
a didakticky, je vsak pouze jeho jednou ne pfflis so­
fistikovanou formou. Vetsina epizod serialu Dallas
a Dynastie happy-endem nekonci. Konci konfliktem
ei nejakou pohromou. Nernusime vsak cekat na ko­
nec serialu, abychom pfisli na to, ie je to rye. Pro mo­
dernf rye neni happy-end nezbytny. Kategoricky sou­
hlas s bytim si nasel vyssf rovinu. Projevuje se v tom,
ie nezpochybriuje zakladni metafyzicke a rnoralnf
predpoklady tykajtci se lidske existence. Obcasny yY.
skyt .hovna" v kazdodennim iivote je modernfm ry­
cern tolerovan potud, pokud nezpochybiiuje zaklad­
ni predpoklady naseho snazenia bytf, tj. pfijate eticke
konvence a smysluplnost iivota. V tete rovine must
byt rye vzdy povzbudivy. Svet ryee se podoba svetu
nabozenske viry. V kazdodennim iivote mohou
vyvstavat otazky a nejistoty, ale v rovine ffdicfch prin­
cipu jsou vsechny otazky a pochybnosti predern
zodpovezeny. Iak ffka Saul Friedlander: "Kye nekon­
ef otazkou. Konci prohlasenim."23 Kyeje proto neslu­
citelny is tou nejjemnejsi formou pochybnosti, tj.
s ironil, Mini vzdy to, co ffka, a to, co ffka, ffka do­
slovne. Literarni rye take neumoznuje ruzne vykla­
dy. Jakmile bychom jej interpretovali ironicky nebo
jako parodii, prestal by byt ryeem.
Literarni rye je tei silne konzervativni, a to jak po
strance obsahove, tak po strance stylisticke. Ieho
uklidfiujfci charakter nerna daleko ke katechismu sli­
bujfcfmu bozskou spravedlnost. Marxuvvyrok, ie na­
bozenstvije opium lldstva, platf pro rye se vserni syY­
mi konotacemi.
Vratme se vsak zpet k Dostojevskeho Sone. Moina
je ryeovitou postavou. Jejf rozbor nam vsak literarnf
rye pfflis neosvetiL I kdybychom mohli vysvetlit, co
to je ryeovita postava, a i kdyby se nam podafilo ji vy­
jmout z jejfho kontextu, zustava problem, ie ta sarna
postava, ktera bude jedno dno oslabovat (ei chcete-li
"ryeovat"), muze jinemu prospet. Typicry literarnf
124
rye musfme proto hledat v celku textu, nikoli v jeho
komponentech. Ukonceni, ktere pro jedno dflo mu­
ze byt ryeovite, muze byt pro jine dilo spravne. Aby­
chom poznali charakteristicke rysy literarnfho ryee,
je lepsi obratit se napnklad k dilum tzv. cervene kni­
hovny, levnym romancfm nebo k tern dflum, kterym
se ffka .superrnarketovy roman", tedy k tomu druhu
literatury, ktery rna kornercni uspech navzdory sve li­
teramt plytkosti Cimozna prave kvuli ni.
Muzeme zaclt s rornantickyrni melodrarnatickymi
romanky psanymi pro mlade viktorianske darny na
prelomu stoleti. Ze tyto knihy postrada]f literarnf hod­
notu, je prave tak jasne jako jejich masova pfitazli­
yost. Iejich uspech spociva v emocionalnlm naboji fa­
bule, nikoli v literami kvalite jejf prezentace. De] je
zpravidla zalozen na obmenach standardniho mode­
Iu, ktery byl jiz mnohokrat llspesne vyzkousen. Ie vet­
sinou vysoce sentimentalnl, hraje zpravidla na stru­
ny zrornantizovanych viktorianskych idealu, snu
a iluzf stabilizujfcf se maloburzoazie, Mlady milionaf
se zamiluje do dcery sveho sofera. Dfvka je poslana
k babicce, mlady muz do ciziny. Iejich laska vsak na­
konec ptekonavsechny prekazky. 0 skutecnern zivo­
te, socialnfch a ekonornickych podmtnkach rapidne
industrializovane Anglie se mnoho nedozvfme. Po­
stavy jsou stereotypm, dej banalni. Lze jej v hrubych
rysech pfedvfdat, Pravda a spravedlnost zvttez], zlo je
potrestano, poctivost a vernost odmenena. Vikto­
riansky rye (prave tak jako rye kornunistickyl popi­
suje svet krasne Iii.
Literarnf rye yYstizne popisuje Vaclav Cerny, ktery
tez anticipuje nektere Kunderovy postfehy. Na rozdfl
od autoru, kteff vidf poecitky literarnfho kyee az
v romantismu, poukazuje Cerny na jeho kofeny
v osvfcenstvf. Za duchovniho otce nejrozsffenejSfho
druhu romanoveho ryee, ktery nazYva "moralistic­
ko-citovym", oznaeuje Cerny Rousseaua:
125
... fisitohoto krale vsech Kycuje kralovstvi phi­
ceo A hned je patrna jeho ascendence, krestnf
list polozil prave na stul: Jean-Jacques Rous­
seau je jeho praotcern Adamem a ony luhy
a krotke haje, v nichz poprve v dejinach lze
beze studu a straehu z posmechu plakat s roz­
koii z place, jsou jeho rodnou prern. Nebot
krorne mnoha objevU a darn nepochybnych
venoval velky Zenevan modernimu lidstvu je­
den dar sporny, a tim ochotneji pfijaty, cim
de magogictejsr; vfru v slzy jakozto zdroj ocist­
ny a zuslechtujict, v slzy jakozto vodu iivou,
[akozto krestni vodu prave lidskosti, civilizad
nezkazene, puvodnf, laskave a mravne, Pravi­
delne se jf kazdy pokftil sam, dosahl lidske
plnoletosti placern nad sebou. Tedy pfed­
romantismus a romantismus budou nejvlast­
nejsi historiekou sferou citoveho umrav­
neleho, ne-livskutku mravne statecneho ryce,
a zustava-Ii i doba pozdejst nesmirne ky­
cotvorna, je tomu tak v te mife, v nfz tato do­
ba, a tfebas jeste i nase, zustava vedome nebo
nevedornky odusevnena romantismem jiste
raze. Ale kdo fekl Rousseau, fekl zdroueii
malomestdk. a zapojil tak razern moralist­
ne-citovy kye do souvislosti tndne-spo­
lecenskych, po praotciAdamovi urcil i socialni
kolebku a take mentalitu a psychiku Jcyee.
Nebot jako je Rousseau svou teologif a etikou,
svou nauku 0 idealnim "pfirodnim stavu"
a svou pedagogikou ideologem drobneho
burzoi, tak je tento Jcyc revansf malomestaka
nad malornestackym osudem. Ie totiz kom­
penzaci pocitu tfidni menecennosti, hoje­
nych narokern ci kandidaturou na vice­
cennost mravni.24
Po psychologicko-Ideove analyze citove-rnoralist­
mho Jcyee pfedkladaVaclav Cerny tei charakteristiku
jeho ternaticke struktury:
Avizte nyntjednu z moznych reii! tohoto kom­
pensacnfho procesu, trebas rezii rornanovou:
vizte zkratka naseho Fridolina, chlapce chu­
dobneho, duse ryzi,jak svou cistotou, s niz se
v nern snoubi vule statecna a zivotni zdatnost
zavidenfhodna, zfskal nejprve srdce, potom
i ruku, krasne, ac pysne hrabenky. Smat se tu
nent cemu a kornu, dokonce ani ne autorovi
tohoto clanku: je snad Rousseauova Nova
Heloise, ovsern at na rozdil svych umeleckych
hodnot, prfbehem v podstate jinyrn nez prave
timto? A krom svych urneleckych hodnot,
a pokud je pouze dejem, vypravf neco jineho
Stendhaluv Cerveny a cerny? My tu, tot se vi,
nehodlarne lovit ve velehorskych vysinach
techto dvou jmenovanych, zustaneme v po­
hodlnych, zirnych ntzinach Georges Ohnetu,
Marlittovych, Elinor Glynovych, nasich Za­
hradnfku-Brodskych a cetnych jinych, soudo­
bejslch a slavnejsich. Tedy ve svete povytce
unikovern, v podstate pohadkovem, v fisi sym­
patickych loutek, lidskych nahrazek s idealne
a primitivne poslusnou psychologn, kde kaz­
da zivotni osobni nebo spolecenska drsna ne­
snaz je jen pfflezitosti a schranou budoucl idy­
ly, kterou laskavy osud pfichystal zasluham
dobreho chuďasa. Odmena ci srnenna hodno­
ta jeho ctnosti je zifdka nizsi nez milionove
II,veno hrabeci deery, jej! krasu a uslechtilost !.

nepocitajic. A marny je odpor zaslepenych

otcu, nakonec jsou radi, ze to tak dopadlo,

nebot chalupnicky, zivnostnicky, nemalo­

mestacJcy synek FridoHn, ostatne vynalezce ci

127
podnikatelsky genius, rozmnozi stonasob ob­
sah hrabecich truhel nebo hrabete zachrani
pted upadkern. Baronsky hejsek, Fridoltnuv
sok, si srazf na lovu hlavu, sletf ze zvonice nebo
je zastfelen pytlakern na hrobe dcery, kterou
mu svedl, zrovnatakjako trest za zavinenyupa­
dek ceka zlornyslneho advokata, lichvafe iiz­
kych rtu a kriveho pohledu, a naopak pozvani
na svatbu a pohled na rnlade stesti, ke ktere­
mu pfispel, kyne dobrackemu starernu ujci
medvediho chovani a srdce ze zlata: nebot
jsme v kralovstvt, v nernZ se na kazdern rohu,
ale pfinejmenslm na konci tyci k nebesum prst
Prozfetelnosti."
Moderniverze literarnfho Icyce, reprezentovanasu­
permarketovym romanern, je daleko soflstikovanejsi
a nelze ji snadno tematicky charakterizovat.
Moderni Iiteramt kyc se casto stava bestsellerem
a ctou ho i inteligentni ctenari. Lze uvest jmena jako
Georgette Heyerova, Harold Robins, Jackie Collinsova
a mnoha jina. Prestoze je tezke charakterizovat mo­
dernf Iiterarni kyc ternaticky, lze poukazat na nektere
jeho spolecne rysy:vypraveni zpravidla tesne sleduje
de]. Flashbacky se vyskytujijen zfidka, a pokud se vy­
skytujl, jsou vetsinou pnmo spojeny s akci. Kdyz se
rna hrdinka rornanu rozhodnout, zdali si vezme bo­
hateho zenlcha, vybavi se ji v pameti jejf chudobne
detstvi na proletafskern predmesti. Anticipace jsou
naproti tomu caste a explicitnf. Ve vsech rozhoduji­
cich zakrutechdeje je omezeny pocet moznosn dal­
sfho vyvoje a ctenafl je zpravidla necim napovezeno,
co bude dal. Moznane hned (i v IcycovitYch romanech
musi bYt urcite napeti), nakonec vsak vse skonci tak,
jak to skoncit rna. Vyviji se od zleho k dobremu ci od
horsmo k lepsimu. Je zde vZdy vice primeho popisu
nez exprese.
128
Vyvstava otazka, proc je dnesni literarnt Icyc 0 tolik
sofistikovanejsi a kvalitnejsl, ze je snad vhodnejsi
mluvit 0 odpocinkove literature nebo knize na
dovolenou nez 0 braku a Icyci. Ze by se rnasovy vkus
v poslednich desetiletfch vyrazne zlepsil? Ma techno­
logicky pokrok, informacni "boom", globalizace
a komercni televize tak pozitivni vliv na formovani
vkusui Obavarn se, ze je tomu spfse naopak. Sou­
hlaslrn s Viktorem Slajchrtem, ktery si vslma toho, ze
.Jldovemu publiku dnes zrejme stact televizni :
obrazovka, a tak se cflovou skupinou pro vydavatele
.pokleslych zanru' staIy stredni vrstvy". Komercnf
televize bohate nahradt potfebu, kterou zajistovala
cervena knihovna a rornany pro sluzky. Sledovani
banalnlch serialu je navfc daleko pohcdlnejsl.
Moderni poklesla literatura se tudlz obraci ke vzde­
lanejsim vrstvam, nebot tradicni konzument skvaru
jiz wbec nerna potfebu cist. Proto .soucasna od­
dechova beletrie vyuziva fadu motivu lidoveho ctiva,
ale zachazl s nimi caste dost rafinovane a dojemnou
prostoduchostvykazuje jenvyjimecne. Svet Stephena
Kinga," pfse Slajchrt, "rna sve zaklady v chytfe apli­
kovane hlubinne psychologii Carla Gustava Iunga, le
Carre u ctenafe pfedpokladaslusnou znalost modemf
historie i politologie a vseobecny kulturni rozhled.'?"
I zde je vsak zachovan zakladnt kontrast mezi umenim
a kycern. "Narocnejsi literatura zneklidnuje, nut!
ctenate k fesent mravnich dilemat a razi nezvykle
pohledy na skutecnost," pfse Viktor Slajchrt. .Oddy­
chove ctivo vsak timto zpusobern neobtezuje. Ie jiste,
ze bude pnjemne. Poskytuje proto i pohodlf mravni
jistoty, zretelne ukazuje, kdo je zlosyn a kdo je andel."
Boj dobra a zla zustava, jenjeho protagoniste se trochu
zmodernizovali.
Vedle lidskych pravje dobro v oddechove cetbe
spojovano s ekologii, sociaIni pomoci, osobnim
129
angazovanfrn se v niznych. casto rozvojovych
zemfch, kde dochazi k valkam a jinym huma­
nitarnim katastrofam. Kladni hrdinove byvaji
caste novinafi neba fotografove, nebot tim Ize
nejsnadneji motivovat jejich pobyvani vexo­
tickych zernlch a jinych nezvyklych prostte­
dfch. !...J Zatimco piedstavitele dobra byvaji
pokud mozno uplne norrnalnl lide, podobyzla
jsou bohate odstineny. V dobrodruznych knfz­
kach se nejcasteji setkavarne s uchylnymi sa­
disty, zlocinci, spiklenci, bezuzdnymi ctizados­
tivci ci politiky zneuzlvajfcfrni mac. Klasickeho
kapitalistickeho up ira v posledni dobe nahra­
zujf anonymni nadnarodnf monopoly, namis­
to ochrornene KGB se objevujf cynicti sHove
zapadntch tajnych sluzeb (pfedevslrn americ­
kych, nebot antiamerikanismus je dnes popu­
larni i v USA).27
Dalsim zakladnfrn rysern, ktery spojuje klasicky kYc
"cervene knihovny" s moderni sofistikovanou odpo­
cinkovou cetbou, je jejich sablonovitost. Modern!
roman na dovolenou je sice casto ferneslne bez­
chybny a vykazuje i jiste Iiterarni kvality, rna vsak
svoje pravidla, ktera jsou jen urcitou obrnenou ci
rozvedenim pravidel rornanu pro sluzky pro vzde­
lanejsfho ctenaje. Slajchrt upozoriiuje na to, ze
americtf editofi vypracovali celou fadu obecnych
navodu, jak napsat u.spesny bestseller:
Velice zalez! na uvodnim akordu, ktery musl
vyvolat zajern crenateuz na prvni strance, Be­
hem dalslch tficeti stran by text mel v naznaku
pfedvest vsechny senzace, k nimz hodla ctena­
fe postupne devest. Zpravidla se tu rozjedou
tfi ctyfi napfnave dejove linie, navrstvi se za­
hady, dojde k prvnim dramatickYm scemim
130
i sexualntm vzruchurn. V okamziku, kdy uz je
ctenaf bezpecne zacten, zacina profesional
oddechove literatury rozvijeni de]e zpomalo­
vat ruznymi vedlejsimi epizodarni, licenlrn pro­
stfedt a porneru ci faktografii, kterou lze opsat
z popularne-naucnych knih. Udice je prasta­
ra, objevuji se vsak stale nove navnady. Dick
Francis kuprfkladu upoutal v prvnich knizkach
ctenare prostiedlm dostihoveho sportu, poz­
deji vsak musel, aby se neopakoval, donutit
sveho zokeje pronikat do taju bankovnictvf,
pocitacove techniky a podobne."
Viktcriansky milostny roman i jeho soudobe \
podstatne sofistikovanejsi obrnenyjsou tak v souladu
s tferni podrninkami kyce. \
Co se prvni podminky tYce,jejfm literarntrn analo­
gem je, ze dej kYcoviteho rornanu rna silny ernocio­
nalnl nabo], Literarni kyc vyuziva standardnich
emocionalnich situacl, ktere vyvolavaji spontanni ne­
reflektivni ernocionalnf odezvu. Ie podnzen moral­
nirn standardum a spolecenskym idealum dane do­
by. Obdobne jako vizualni kYczpravidla zobrazuje to,
co je vseobecne povazovano za krasne, typicky kYeo­
vity roman popisuje to, co je vseobecne povazovano
za dobre, mravne ci spravne v danem spolecensko­
-historickern milieu.
Llterami paralelou druhe podminky je okamzita
srozumitelnost. Iazyk Iiterarnlho kYce must byt do­
statecne jednoduchy a styl vypravenf se nesml vymy­
kat dobovym konvenctm. Kyc nepotrebuje vyklad.
Stejne jako v umeni vizualnirn je literarni kYc zpra­
vidla explicitni: nie neni ponechano fantazii.
Tfeti podrninka stanovuje, ze ctenf literarniho kY­
ce narn pffliS nerozSlfiobzory, ze neobohatf nasi zku­
senost a nove aspekty reality. Na rozdil ad skutecne
literatury kYc nezintenziviiuje nasi senzibilitu, ani
131
nam nepomaha provadet jernnejsi rozliseni, Iak fika
Robert Nozick, "ryc casto stoji v ceste skutecnyrn
emocfm. [... J poskytuje pouze nahrazku ernocl, ktera
skutecne emoee rozmelfiuje a snizuje nasi kapacitu
jejich prociteni".29
Vranme-Ii se k otazce, proc je rye defektnf, rozlise­
ni mezi hodnotou estetiekou a hodnotou umeleckou
je zjevne aplikovatelne ina literaturu. I zde umelec­
ka hodnota reflektuje vyznamnost inovaee predvede­
ne dllern a jeji potencial pro dalsf esteticke vyuzitf.
Obdobne jako v urnenf vizualnim postrada i Iiterarnf
rye hodnotu umeleckou,
Co se ryee hodnoty esteticke, Beardsley ukazal, ze
kriteria jednoty, komplexnosti a intenzity jsou apli­
kovatelna na literaturu stejne jako na jine formyume­
nf. V otazce jednoty neni literarnf rye (prave tak jako
ryc vizualni) drasticky defektnf. Kyeoviry roman ne­
byva zpravidla nekoherentni, nevyvazeny ei nesou­
rody, Iednory literarrnho ryee je vsak dosazeno na
ukor jeho komplexnosti. Pokud jde a intenzitu (ktera
byla pro vizualnf umeni definovana jako citlivost
k zrnenam, ktere neriarusu]t zakladnf percepcni
Gestaltdflal. jednirn z literarnlch analogu bude citli­
yost literarnfho dfla k parafrazovanf jeho kornponen­
tU.Specifickyzpusob vyberu spravnychvyrazu ze ska­
ly altemativ je do znacne miry to, v cern spoctva
stylisticke urnenf, Stylisticke kvality literarnfho dfla
mohoubyt tedy nepffrno zhodnoceny tim, do jake mi­
ry by bylo dilo parafrazemi poskozeno. Dobry styl
v pr6ze (0 poezii ani nernluve) bude vzdy parafrazi
poskozen." To by nas nemelo prekvapit. Co vlastne
minirne tim, kdyz ffkame, ze dflo je stylisticky per­
fektne sladene ci vybrousene? Znarnena to, ze muze
bYt parafrazi pouze poskozeno, ne vsak vylepseno..
Kdyby parafraze puvodni text vylepsila, poukazovala
by ipso [acto na nejary jeho stylisticry nedostatek.
Vracfme se zde k argumentu a moznosti posoudit
estetickou hodnotu dfla jeho srovnanim s jeho vlast­
nimi altemativami. V pftpade literatury bude jednou
z oblasti alteraci tfida parafrazt, kterymi lze text
upravit. Iednim z charakteristickych rysuryce je pra­
ve to, ze je necitlivy k parafrazim." Parafraze ryco­
vitych textu totiz jejich dopad pfflis nerneni. Plati to
i a parafrazich v rozsffenern slova smyslu. Typicky
roman pro sluzkyurnoznuje zameny postav, zapletek,
prostfedi, dejti a dalsich elementti jeho obsahove
formy, pokud zustava nezrnenena jeho zakladni
moralistne-citova struktura. Tak jako u kycovych
obrazku nezalezi na detailech, pozadt, kompozici, na
specifickern slozeni barev, forme a strukture, je-Ii
zachovan jejich zakladni ideove-percepcnl Gestalt,
dovoluje i romanovy rye mnozsrvf obmen a variant,
zustane-Ii neporusena zakladni struktura formuli
moralne-psychologickych. Literarnt kycje souborem
urcitych sablon, do kterych lze dosazovat postavy,
prostfedi, zapletky i dejove prvky, pokud ovsern
spadajf do urcitych (zpravidla jasne polarizovanych)
eticko-psychologickych kategorit (poctivy/falesny,
nevinny/zhyraly, skromny/rnamotratny, pracovity/
darrnozroutsky, pnmylintrikansky atp.). Na tuto
zamenitelnost v rarnci zachovani ideove-rnoralist­
nlch a psychologickych stereotypu neprfrno po­
ukazuje tez Vaclav Cerny:
Nekdy je Fridolfn zenou, tu je nejradeji sluz­
kou. [... J Tu se pak vnejst - jen vnejs! - dispo­
zice ponekud meni, sluzka Liduska, ryzl, vrou­
ci, beloskvouci panenske srdecko, nermize
cekat, ze si vydobude lasku rnlade hrabenky,
ani a ni nestojf: nybri ovsem mladeho hrabe­
te, chlapce jinak vYborneho, ale tak nesmfrne
lehkomyslneho... ba, zhyraleho. Jinak se eel­
kern stafaz nemenL Mizeji snad pravem pro­
slavene typy zen, kterych zde neni tfeba:
132 133
zena-sfinx. zena-demon. zena-vamp, zena
osudna: leda ze by mlady hrabe potreboval
protejsku k Lidusce, aby se receptualne pota­
eel mezi zenou-andelem a zenskym ďablem.
Stary hrabe a vubec nepnznivi rodice mohou
zustat: take brucoun ujec, dobry nastro] Pro­
zretelnosti: lichvarsky advokat Mefisto je tro­
ehu zbytecny, ale lze jej vhodrie prornenit
v potouchleho hrabeciho spravce nebo ko­
mornfka Zana, kteri si mysli, ze mohou totez
co rnlady hrabe. Take se 0 to u Lidusky poku­
sf, a dej rornanu je obohaeen -a nejsou to jeho
stranky nejmene vitane - 0 fadu pfijemnych
pfekotu na kanape, Polnf maky na Liduscine
licku blednou, nadra se oddavaji pftslusnernu
harani pohanene bolesti a uzkosti. Nacez jde
mlady dareba do sebe, jeho nefest byla
opravdu jen lehkornyslnosti srdecneho vet­
roplaeha, a koberecek pred kanape je pfene­
sen k patarn oltare. Z rnladeho hrabete bude
cestny muz a z Lidusky skvela hrabenka, kte­
ra bude bdit, aby se jeji manzel mel jak nale­
ii k chudym lidern a stal se pozehnanim kra­
je. Ostatne nikde neni psano, ze se nakonee
nenajdou stare listiny, zatajovane lidskou
zrudou (viz vyse: advokat... ), ze kterych je
patrno, ze Liduska je odlozenym ditetem za­
hranicniho prince."
Zarnenitelnost postav, zapletek, prostfedi, vyrazo­
vych prostfedku, detailu a dalsich elernentu struktury
opet poukazuje na to, ze efektu literarnfho kYce (tak
jako kYce vizualniho) dosahnerne spfse tim, co je
v nern feceno, nez jak je to receno. Co jde tedy opet
na Ukor jak. Neni snad tfeba znovu zduraznovat, ze
to, co charakterizuje nejen dobrou literaturu, ale i sa­
motnou poetickou funkci jazyka, je pravYopak. Pokud
jsme u vizualnfho kYee dosli k nazoru, ie nesplnuje
zakladni pfedpoklad funkee esteticke, dochazime
u kYee literarniho k zaveru, ie nesplnuje predpokla­
dy funkee poeticke.
Vsirnnerne si tez toho, ze principy literarnfho kYee
[sou prave tak zavisle na historickern a kulturnirn kon­
textu jako principy kYeevizualnfho, Eticke a spolecen­
ske idealy se meni podobne jako se meni idealy kra­
sy. Srylisticke vlastnosti, ktere mohlybYtv urcite dobe
radikalni inovaci, mohou zdegenerovat v konvencni
klise. Casove zatazent muze bYttudfz caste rozhodu­
jfd pro to! zda budeme ei nebudeme dane dflo pova­
zovat za kYe.
3/ Poznamka 0 hudbe a architektui'e
Na sympoziu 0 lcYCi vyvstala take otazka hudebniho
kYee. Existuje hudebni kYe? Jak nekten ucastruci po­
znamenali, hudebni kYe predstavuje zvlastnf pro­
blem. Marne urcite predstavy 0 tom, co je schmalz
nebo muzak. ale jakmile nekdo navrhne konkretni
pffklad hudebnfho kyce, diskuse konct kontroverzi.
V eseji .Poznamky k problernu kYce"uvadf Hermann
Broeh Wagnera a Berlioze. Z toho, co fika, se vsak spl­
se dozvime a jeho osobnich preferencich nez 0 pod­
state hudebnfho kYee.J3
Lze z toho vyvodit, ie pojem kYe je na hudbu, nebo
alespon na vaznou hudbu, neaplikovatelny? I takove
nazory na sympoziu zaznely:
Rozdily mezi velkym hudebnim dflern a hud­
bou spatnou Ci hudbu nelibozvucnou jsou eel­
kern jasne, Pokud je pojem kYe na hudbu apli­
kovatelny, bude asi znacne omezen. Hudba,
kteraje folkIoricka nebo pnimerna, nebyva na­
zyvana kYcem. Ve vazne hudbe je H~zke najit
L-.~ v
"ye.34
134 135