Rujlaž se. dokud ráčila1 Toť jest krčemná příhoda, neb se pivo pic. a ne voda. Dnes. kto* rád do krčmy chodi. častokrát se jemu přihodí, /el /vie příhody nékaké a k tomu noviny take. Mnohómuť se tak zračí, najviec. ktož se tam omráčí, žeť má doma co praviti Avšak seje lépe zbaviti a v noci, jakž čas jest. spáti, a doma novin dočakati.
rvěte se
P'je
ukáže se
zdrží se do soumraku
vyprávěl
vyhnout se tomu
1.  Srovnejte všechny Iři ukázky po stránce formální a obsahové. Pokuste se určit princip
ro/vijeni textu a sledujte, jakým /piisobcm je dosahováno satirického účinu.
2.  Na zakladl četby celku shromážděte důkazy pro tvrzeni, že autor Desatera a Satir
o řemeslnicích byl totožný
3.  U 6 přikázáni se pokuste o jeho Žánrovou charakterisliku. u 7. přikázáni uvažujte
o konkrétních molu ickycb analogiích se Satirami o řemeslnících.
4.  Poslední vydáni tčehto literárních památek najdete v edici Josefa Hrabáka Staročeské
saliry Hradeckého rukopisu a Smilovy školy (Praha 1962). Starší vydání
(s ilustracemi Antonína Strnadela) připravil Jan Vilikovský. Staročeské satirv
(Praha. 1942).
23T PŘĚČEKAJE VŠĚ Z1.É STRÁŽE
(2. pol. 14. stol )
i
I. Přččekaje všé zlé -puojduť k milé hrdlo váŽč Svuoj kuoft pustim po dúbrave, sám s ni sodu rozmlúvajc.
2  ! icm zpievanim, tictn voláním ubudich tu krásnu paní. Když sSj ze snu probudila, ke mně mile promluvila
3. a řkúc: Brachku. čas jest vstáli!   4 Již ptáčkové vzhuoru vstali.
Skuoroť bude již svítati.                 vzhuoru vstávše zazpívali,
Den sč blíži, ten já znaji.                zazpievavše pryč Ictčli.
všč zlé slrážé vzhuoru vstávají.       mě smutného zde nechali
5. Rozlúčenie mezi náma -klcvciničkóm radost dána! Protož, milá. buďvaž věrna, žádný zlý sok me/i náma!
II.
I. Přcčckajc všic zlé stráže, puojduť k milé hrdlo váže. Svuoj kuoň pustím po dfibnvě, sám s ni sedu rozmlúvajc.
2 Již. ptáčkové zhuoru vstali, \ /luioni vstávše zazpívali, zazpievavše pryč Ictčli. mě smutného zde nechali.
3, Tiem zpievanim. ticm volaním   4. a řkúc: "Brachku. čas jest vstáti,
skuoroť bude již svitali!                  iibiidichu krásnu paní.
Den se blíži, ten já znaji.                Když sej' ze snu probudila,
vše zlé stráže vzhuoru vstávají."      ke mně mile promluvila
5. "Rozlúčenie mezi náma -klevetničkóm radost dána! Protož, milá. buďvaž věrna, žádný zlv sok mezi náma1"
stráže - strážce, strážný
hrdlo váže - nasazuje hrdlo (s nasazením života)
uhuditi - probuditi
brachku - miláčku
skuoroť - brzy
buďvaž včrna - buďme/, věrni
24. TZV. ZA VISOVÁ PISEN
(2. pol. 14. stol.)
Jižť nine vše radost ostá\á.	opouští
jižť mé vše útěchy stanú.	přestanou
srdce v tužebné krvi plavá.	toužící
to vše pro mú milú žádnu.	žádoucí
Svýma /raky skrze očko	
silnět' střiclé v mé srdéčko.	
bydlimť u plamenné tuze.	(setrvávám)
Muoj život v tuhách nemáhá.	chřadne
to vše jejie krása drahá	
silnčť mě k tomu připúzic.	nutí
Srdce bolí.	
silně ve krvi plávaje.	
žádaje,	
žádna. t\é milosti, ač sč móže stán	
lať nikoli	
/i\ nebudu na dlú/ě	
v té tu/é.	
kdvžť sé /militká neráči smilovati.	milá
Inhal* mč po nic. kdyžt" tu ni /pomanu.       toužím po ní div. Zeť kdy nesplanu,
omdleje v tubách stanu,                               /.«hynu
ní pro ni u mé mladosti Žalostiví zahynu.
Toť mé neStěstie,
i mám smntka dosti od nevěrné míli              lásl%>
Ach žalostí, chodiin smutný, vzdychaje pro mu nevinul
ii/ť mé zpievanic
UM nynic, pyCtež nine, panny, i vy. Šlechetné panic.     litujte
thynúti pro milovanie. Slunéčko v/chodi.                                      vychází
záře vychodí.
má zmilitká v mém srdéčku vévodí, silnět' mi na mé mysli uškodi. ač sě, žádná, ncsmilujc.                              jestliže
věrně roznecuje
když
vzplane; prudce
Bych měl DB všem světe koho.                     kdybych mil
jen/l" In mi pomohl tužiti.
mčl Inch otešeme mnoho.
clučli' bych mu s včríi slúžni
Jako/ lem x oheň mel i,
lu kdež chce smí mladost v/icti
v ohmľ v/hoři v silné moci.
/ muoj kvictek žádúci tužebný plamen horúci v srdci nieti ve dne v noci. Z mé mladosti jen/ srdci lúhy přeji. nesu:, pro /Uch lidi sírách nikoniéinu /jevili
V téjť žalosti, li/ nosím na útrobě. ve mdlobe.
najk               lna, pro tě mi zahynuti
Zbožnýť má radost, a |á \ tuhách vadnu, 10 \šc pro mú žádnu,
sani sebú nic nevládnu.
pohficchu nemámt nikdy nižádného utěsenic.
Toť jest má nú/.e, ach hrozný osude,
ktož tebe ne/bude. tenť žalosti nabude.         nezbav!
V svém srdéčku, žádná, pro té já mám tužebné myslenie. Mého túženic
nemám umenšeme.
pyč mne povel f íc. pyč mne všecko stvorenie v/duch
neodvažuji se nikomu
v nitru, ale i \ mysli, srdci
(buď bohatý -láskou nebo/božný)
karbunkul. zafier i VÍC drahé kamenic.
slunečné kvielie
i vše na svitě,
pyč mne lilium, pyč ruože přcstkuicic.
Chceť mi má znulitká život odjieli.
ač se neráči smilovati.
(tmavočervený drahokam)
udejme mně
vzhlédnout
tomu neni pomoci
hojím se, zničí (tj. zahubí mě)
'Orel divnú vášni mievá:                              obyčej
Své děli \ slunce obran, tul'v ic horkosti zhflevá, davťjim v tu světlost hleděti Kter                 íicii nemuoj
•> slunce toť sobě nespomuož, ihned je z hniezda vyvráti. Takým orlem nazývám ji, pro nižť srdcem v tuhách Ikaji, strach mne. Zet mi ŽÍVC4 /trati Ach. mé očko,
má útěcho, má radost. • pro světlost, již. má najkrašši svieti, musím lu/iii'
Mé srdéčko
se leká bez prestanie
oadeiiie.
tadna. luť mu jest strach nueii
Jak/to lev, když koli svým hlasem zúpi.
své dietk) vykúpi.
ihncdťjich sum odstúpi,
take/ \:\ lekám sť smrti žádaje promluvenie
Labut, divný pták. zpievá umieraje,
také já, smutný žák, umruť \ tůnách zpievajc studenti klerik
pro mú milú žádnu, když neráči přičti siniloxánie.
Ach auvceb. má nula.
liž si mé umdhla'
Jcšlé by mč od smrti vykúpila,
by se mnu jedinké slovce promluvila
Slunéčko stkvůcie,
ruože světlúcic.
srdce i tělo dávají \ tvoje nice.
duši mú Bohu milému poruče.
ač mne neručíš oviti
zařve, ustáná odstoupl od nich
učinila slabým v\ koupila bys ilůvka
zářící dávám
/luhovali při životě
fénix - podle egyptské mytologie bájný pták. jenž se obrozoval lim. že se sám spaloval
25. PÍSEŇ VESELÉ CHUDINY   '
(2 pol. 14. stol.)
.li žť jest zima při slyšte, vodranie! Kterak jste dlúlio spali a Sátu nenič V lété spáclui. nic nedbáchu, CO \ /imě bude Ach, hrozné tnide, a šatky chudé!
8