a poslední sbírku obsahuje texty, které l< lé~ zpívaly. Jak je prutu můžeme označit? Druhá ukázka obsahuje motivy tzv, mystické erotiky. S téměř shodným terml-nemjsme sejii setkali u jedné z vrcholných středověkých legend s podobným lac textu. Kleni to byla? 0 jaký literárněvědný termín se V souvislosti s ní jednalo? , \ šimnéte si odlišnosti v obou těchto souslovích uŽívanýi li pro středověkou a barokní literaturu. (Uvědomte si, na čem je v každém z inch důraz.) Uvedie dále, který z textů (barokní nebo středověký) obsahuje jednodušší symboliku. Na základě třetí ukázky dokažte typický znak Michnovy poezie - zživoiňovúni duchovních postav. Jak toho autor dosahuje? (Povšimněte si zvýrazněného tisku.) CtVltá ukázka je z básně, ve které promlouvá Maria. Vysvětlete polotučné vytiStěné verše. [Vzpomeňte si, co symbolizuje bílá barva./ I pro pátou ukázku je typické podřízení prvků světských prvkům duchovním, současně se však setkáváme s výraznějším zajmem o prírodu, než tomu bylo vpoetli středověké a renesanční. Obi tvrzení doložte na textu. Jak je lícena v šesté ukázce Kristova smrt? Pro oficiální barokní duchovni lyriku jsou typicképříkrékontrasty Ü naturalistické motivy. Vyskytují se i zde? Monografii o Miclmovi napsala Zdeňka Tichá (197<> I, před ní pripravil jeho dílo k vydaní Anlaufe Škarke. Naposledy vyflo ve Škarkovč knize Básnickí dik. (1985) Fridrich Bridcl (1619-lí.SU) ŽIVOT SVATÉHO IVANA ( ľiskzr. 1658) Chorvatsky kralevic Ivan se rozhodl stát poustevníkem. V ukázce se loučíš životem u dvora a světským životem vůbec. (...) Mčj se dobře, světe, an v tobě nikda' dobře není: mčj se dobře, jen jest v tobě samé hoře, daremní" tvá nadčje, darmo lákáš, darmo vábíš, darmo jest na třtinu se spoléhati; sláva tráva; vadne, chřadne; všecko větší jako v povětří; trůny i koruny padají, kle prší, srší růže, kůže, mineme, hyneme! Barokní kontrast je variací /.úkladní antitéze (.protikladu) Buha a Člověka, i Života duchovního a světského. Který pól tohoto protikladu je v ukázce zobrazen? Potichu si ukázku přečtěte a povšimněte si zejména interpunkce. Dokažte dďe. že hudebnost patří k základním znakům barokní duchovní lyriky. -m/i JtSLlCKV (Tai.it. 1658) Když slunce po obloze v roce semotam probíhá jako v ohnivém voze, bývá čivcrnásobní knihu, totižto každoročně čtveré bývají proměny, každá čtvrtka posloupné dělí se vlastními jmény. Jinou se barvou jaro, ato rozličnou, maluje. léto má jiné péro, jinače se vypisuje. Podzimek jest sebrání vesměs z rozličných autorů, hroznů v, jabiek sbírání, nesou dolu i nahoru. Zima iřcskulá tlačí', tiskne tuze v své vichřici, až mnozí zimou pláčí, když sobě čtou metelici. To čtveré rozvržení, ta člvernásobní proměna jest lekci nebo čtení autora divného jména. (...) Zima třesoucí basu s treniulantem intonuje, jaro libého hlasu vysoko si prozpěvuje. Léto pak diškant zpívá, na nejvýš si vystupuje, podzimek tenor mívá. prostředně si vykřikuje. divného - ve významu podivuhodného tremulant - třaslavý tón varhan Pro barokní poetiku vyššího stylu je také typický příměr (přirovnáni) a jeho rozvádění. Kde je v ukázce realizován? Vyjděte z charakteru duchovní poezie a vysvětlete verš, ve kterém jsou slova rjť.Mná kurzívou. Povšimněte si dále posledních dvou strofa charakterizujte zde zdroj autorovy obraznosti. (Zopakujte si, jak tomu bylo s prolínáním dvou druhů umění u Michny.) Doplňte na základě poslední strofy, který hlas je označován dobovým termínem diškant. etfBÖH? ČLOVEK? i i i.w... (658) (...) Tys propásl i dnu. svršek, jáncjmenSŕkrflpéjH tyjsi slunce okršlek, já jeho malá jiskřička, ty jsi květu samý květ, já jsem jen pejřípolcdní. i osy *s rosa, nový'ssvel, já pak bublinka večerní'. Já mlha, mráz, kruh ledu, tys radosti neskončenost, náchylný k bídám, k pádu, tys pak pevná trvanlivost. Já jsem kroužek bolesti, ly jsi stalostálá pevnost, já jsem kolo žalosti, ty jsi neskončená radost. Ja kvílení, bublání, tys zpěv, zvuk, pěkné" varhany, toužení, naříkání, pronikáš na všecky strany. Tys světlem, já temností, já bláto, a tys čistota, tys milost, já teskností, tys bezpečnost, a já psota. (...) Ó Bože můj, ach co jsem? Zdali se mně jen nětco zdá? Že jsem, jsem-li? Neb co jsem? Nevím, jsem-li, čili se zdá; jsem, jsem než od samého jsem. Bože, jsem než od tebe, ne od sebe same'ho, ot tebe, jenž stvořil nebe. (...) okršlek - obvod Toto vrcholne' a nejsložitější dílo duchovní (metafyzické) lyriky vyššího slylu lek obsahuje 70 strof) je vystavěno na kontrastu pro baroko typickém. (Zopakujte Si, o jaký kontrast jde.) Vysvětlete jednu z metafor textu, která je variací tohoto protikladu. Zaměřte se na poslední strofu ukázky (nejprve na závěry jejích prvních veršuj a určete, které prostředky se podílejí na barokní dynamičnosti. B (Zde je současné vytvořena gradační dominanta textu.) Zamyslete se nyní nad tím, zda v této strofé nenajdete novou myšlenku. (Nejsou zde protiklady postaveny do nového vztahu? Do jakého?) U kterého autora světové literatury jsme se už setkali s ukázkou metafyzické poezie? J Řečnická ola/ka - svým významem oznamovací věta, která dud.iv.i - zvláště v barokní literatuře - sdělení na dramatičnosti a naléhavosti. Poslední monografii o Briilclovi se zamířením na autorovo bifanické dílo připravil k vydání Milan Kopecký (1994). Kniha obsahuje všechny tři nejvýraznější Bridelovy lexty (z lích jsme vybrali ukázky] a dalších osm jeho veršovaných skladeb. i n i. W Felix Kadlinský (1613-1675) ÍZDOROSLAVÍČEK Oiskzr. 1665) (1) Píseň milostná nevěsty Ježíšové v podletí (...) !: Kvítičko již se rozvíjí apolehoučku rozkvětá, f jiŽostrý vítr pomíjí, . již jest po zimč veta. r Jižhojnějšípotúčkové 'od hor se dolu /.pouští, již ustydlí pramínkové '. dokonce se rozpouští. Kwjtičko giž ße rozwjgi, A polchku rozkwčtá. Giž oBtrý Wjtr pomjgi, Giž geßt po Zymč weta. Giž hogněglJBý Potůčkowé OdHorßedoluzpaußUti. Giž vßtydlj Pramýnkowé Do konce Be rozpauBBti. Již se pozorní lesové. od zimy obnaženi, oblíkají v šaty nové, nádherně přistrojeni. Dyána, lesní bohyně, zas nabývá své krásy, již i její přítelkyně dryades mění vlasy. (...) (2) Opět jiné pastýřské jednání, kdež předoznámení pastýři při svém ovčím stádu Boha vychvalují a svou lásku k Bohu vyjevují. (touž notu.) (...) Častokrát času letního, Mavon: ; kdyžsc zemi zapotí, .,0 Davone, tovaryši můj, mohou se rodu ranního píšťalku s šalamají roiné perly viděti. na tom trávničku na.štyinůj, an je v trávách zavěšené nechť ovce poslouchají, slunce bleskem proráží, dnes ať zní naše muzika, mnohou barvou ozdobené jak může nejpěkněji, od roznícené tváři. neb i tak dobytek zvyká při nás zůstat raději." K lomu tak znamenitému divadlu Davon spichá. Mavona lež initík tomu, až pospíchaje vzdychá, řka: „Čas jest, milé ovčičky, čas jest, na pasivu jděte, neb zrána rosou travičky pokropené najdete." Davon: „O Mavone. z toho srdce spravím rád lu pišťalu, i Salamaj vezmu z like, a štymovat pomalu: bychme oba dm libčjí mohli chválu začíti, Stvořitele nejslavněji svou muzikou pocifti." 4 ft Rivlična trápení na nás vymyslili, ■ skrze nčž peníze na nás vymučili, vodu nám do oust lň opovážili se, to téměř do smrti, říkat nestydíc se: Posvěť se!" (...) Text (jeho název lze přeloiil jako venkovské naříkání) patří k tzv. selským otčenášům, jejichž poslední verše postupné skládaly modlitby. Jaká historická situace zde našla svůj odraz? Ve kterém díle světové literatury jsme se setkali se stejným tématem? Úplné zním' Lnmcmaiia je vydiíno nnpř. v kin«- Zdeňky Tiché VcrSí bolesti, posmechu i vzdora (1938). Tálo publikace obsahuje i další'reakce lidového prostředí'na události 17. a 18. století. Adam Miclina z Otradovic (Asi 1600-1670) ČESKÁ MARIÁNSKÁ MUZIKA (Tisk?, r. 1647) (D i.-' Nyney rozkoßßnc Děťátko Synu Božj. Nyney Nyney Nemiuwňátko Swěta Zbožj. (2) Svate: lásky labyrint (...) Zdaliž mezi fialou skrýváš tvář svou přemilou? Má lásko, ú Kriste mťij, má lásko, ó Kriste můj! Fialo, ach fialo! vydej ho, ó fialo! Má lásko, ó Kriste můj. má lásko, ó Kriste můj! LOUTNA ČESKÁ (3) Panenské narozeni' Přešťastný den narozeni' blahoslavené Panny, radujme se bez prodleni'. pošla Maria z Anny. (...) Vitej to lilium bílé aneb bflou růžičku chovej, miluj roztomile tuto svou Mařenčičku. (...) (Tisk anod z r. 1659) (4) Panenská láska Nikoli se zavozuje, jenž mně se oddá-, skutek moudrý provozuje, jenž mne sobě vzdává! dokazuje Ir 6, vy šlechetní' mládenci. Ucdatelé kvílí. jí, panna, k vašemu věnci ebei přístupu míti. Já jsem ta běloučká růže, kterou každý Irhat může. (-) Veliké zboží toto podnoži' zem člověku ukazuje, ale pěkněji'. mnohem krásnějf Bůh svou zahradu maluje, SVATOROČNÍ MUZIK \ rjßkz.r. i661) (5) Píseň času májového (...) Travička vzchází, zima uchází, Skřivánek se pozdvihuje, Slavíček spívá. slunýčko shřívá, všecek se svět obnovuje. (...) Nebeští ptáci. andělští žáci tam velmi pěkně spívají. Nikdy slavíček. ani stehliček i.tk zde líbezně vrzají. (...) (6) Poslední rozloučení syna božího s svou nejmilejší matkou (...) Hic, poslední pohlczení. má matičko, mé lásky budiž znamení. holubičko! í Zvedni dřív, než z světa sejdu. , tvé očičko, což k tomu dí. když odejdu, tvésrdýčko? Měj se dobře, má jedinká kráso světa. poslední bije hodinka. již jest veta. Po smrti s tebou se shledám v mé jasnosti, beze mne zůstati nedám v me" radosti, (...) Adama Michnu : Otradovic si možná vybavíte jako tvůrce jedné z nejznámějších vánočních písní. Jak začíná? Poslední dva verše její první strofy jsme zapsali původním pravopisem jako ukázku (1). Autor napsal tři soubory duchovní lyriky. Zapište si jejich názvy. Časově první