Synopse přednášky VYBRANÉ SOCIOPROFESNÍ SKUPINY II. / D. Drápala

   Téma  UHlíři

   _____________________________________________________________________

   

   ·  Dřevěné uhlí – po dlouhá staletí využíváno pro svou výhřevnost v železářských hutích,
   hamrech, kovárnách, zužitkováváno i řemeslníky, při slavnostních obřadech, v domácnostech;

   ·  Vrcholné období výroby dř. uhlí = 17. až 19. století, s rozvojem těžby kamenného černého
   uhlí ustupuje jeho využití; nejdéle přetrvala výroba v horských a podhorských oblastech (např.
   jako doplňkový zdroj obživy), dnes specifická výroba dřevěného uhlí v tzv. retortních pecích;

   ·  Technologické znalosti a zkušenosti předávány z generace na generaci v rámci rodin a
   příbuzenstva, uhlíři nebyli organizovanou řemeslnou činností; uhlíři pracovali pro technické
   provozy (hamry, hutě), zpravidla ve vrchnostenské držbě, až později od sklonku 19. století
   pálili i jako samovýrobci;

   ·  Pálení dřevěného uhlí = proces suché destilace – tj. hoření za omezeného přístupu kyslíku;
   výsledné dřevěné uhlí vykazuje větší výhřevnost a nižší hmotnost než dřevo;

   ·  Využívalo dřevo tvrdé (buk, dub, habr), jehličnaté (jedle), kvalita uhlí záležela na
   kvalitě dřeva, vlhkosti, době kácení;

   ·  Uhlisko = místo, kde se pálilo uhlí, bezvětrné, snadno komunikačně dostupné místo, vybaveno
   lehkými letními boudami nebo pevnějšími zimními příbytky;

   ·  Typy milířů: tyrolský a český;

   ·  Konstrukce milíře: středový kůl = král, podlážka, tři až čtyři vrstvy dřeva, patro, mour;

   ·  Délka pálení dle velikosti, potřeba trvalá kontrola, kropení, uzavírání či vytváření
   průduchů, nejdříve kouř šedavý, před dokončením modrý;

   ·  Více ceněno dřevěné uhlí větší, malé kousky = leš;

   ·  Reflexe uhlířů v lidové kultuře – vztah ostatní komunity k nim, lesní lidé, nebojácní;
   odraz v lidové slovesnosti;

   ·  Uhlířské knedlíky;

   

   JAKUB, J.: Výroba dřevěného uhlí v Myslibořicích. Věstník národopisné společnosti
   československé. 1960, s. 2, s. 23.

   JANOTKA, M. – LINHART, K.: Řemesla našich předků. Praha 1987, s. 3 - 14.

   JANOVSKÝ, R.: Pálení dřevěného uhlí v lesích /milíře/. ČL 28, 1928, s. 224.

   Týž: Domácí průmysl na Holešovsku. ČL 29, 1929, s. 209 – 221.

   KARÁSEK, V.: Jak pálili uhlíři dříví v českých lesích. ČL 22, 1913, 220 – 235.

   KUNZ, L.: Jak hory živily lidi na Rajnochovicku. Naše Valašsko 13, 1950, s. 49 – 57.

   MORAVEC, B: Uhlíři v českých zemích. ČL 1898, s. 14 – 18.

   MUSZKAILER, K.: Valašský milíř z Dinotic u Halenkova. ČL 28, 1928, s. 224.

   RÝZNAR, V.: Severomoravští uhlíři. VSSSM 7, 1928/1929, s. 58 – 60.

   SOBOTKA, R.: Milíře a uhlíři aneb něco o staročeské energetice. Umění a řemesla 39, 1997, č.
   1, s. 74 – 45.

   STARÝ, F.: Zaniklá výroba šindele, kolomazi a dřevěného uhlí. ČL 25, 1925, s. 99.

   ZAHRADNÍK, J.: Poslední uhlíř v Beskydách. Slezský sborník 45, 1947, s. 249 – 251.