Evropa a Hollywood II.
                                  1. Evropa v Hollywoodu 1895-1945

n   Literatura:

n   Sarah Street, Transatlantic Crossings: British Feature Films in the USA. London – New York:
Continuum 2002

n   Kerry Segrave, Foreign Films in America. A History. Jefferson – North Carolina – London:
McFarland & Company 2004

n   Charles Musser, The Emergence of Cinema: The American Screen to 1907.

n   s. 135-145 – Lumiere

n   Thomas Elsaesser, Metropolis. Praha: Casablanca 2007

n   Irena Kovářová, České filmy v Americe. Iluminace 19, 2007, č. 1, s. 125-136

n   David Bordwell – Kristin Thompsonová, Dějiny filmu. Přehled světové kinematografie. Praha:
AMU/NLN 2007

n   Douglas Gomery, Shared Pleasures. A History of Movie Representation in the United States.
Madison: University of Wisconsin Press 1992

n   Donald Crafton, The Talkies. American Cinema´s Transition to Sound 1926-1931. New York: Charles
Scribner´s Sons 1999

n   Tino Balio, Grand Design. Hollywood as a Modern Business Enterprise, 1930-1939. New York:
Charles Scribner´s Sons 1993

n   Eileen Bowser, The Transformation of Cinema: 1907-1915. New York: Charles Scribner´s Sons 1990

n   Richard Koszarski, Am Evening´s entertainment: The Age of the Silent Feature Picture 1915-1928.
New York: Charles Scribner´s Sons 1993



                                          n  1. 1895-1915:

n  Lumiere –zastoupení v New Yorku listopad 1896

n  právo na používání kinematografu v USA Benjamin F. Keith – konkurence Edisonova Vitagraphu a
Lathmanova Eidoloskopu (Woodville Latham a jeho synové Otway a Gray - Lathamova smyčka)

n  (srov. http://www.pictureshowman.com/articles_technology_latham.cfm)

n  promítal v new yorku – Union Square Theatre – 29. června 1896,

n   např A Dip in the Sea, Pokropený kropič, Day in Switzerland, Hyde Park – London ...





                         Union Square Theater Benjamina F. Keitha, New York



n   1897 – už jako nejsilnější společnost – The American Mutoscope Company – později (od r. 1899)
jako American Mutoscope and Biograph Company (zkráceně Biograph), udržela si postavení další 4 roky.

n   ale vliv evropského filmu – skrze napodobování – amer. filmy jako kopie evropských – např. kopie
Méliese

n   narozdíl od filmů Pathého, u Méliese: postupný pokles zájmu amer. publika – Mélies nepřistoupil
na honičkové filmy a filmy o zločinu, které byly nejpopulárnější.

n   

n   většina producentů, např. Britové – neměli zastoupení, prodávali skrze americké obchodníky
(první zastoupení britské firmy – 1907) – oproti tomu:

n   Pathé Freres – 1904 – otevíral po celém světě, a také v new yorku.

n   Pathé zavedl některé klíčové prvky studiového systému – např. více produkčních jednotek.

n   1906 – vydával kolem 12 filmů týdně, do USA až 75 kopií jednoho filmu.



n   období nejistoty, američtí podnikatelé – 1902-05 Edison vedl soudní spory kvůli patentům na
kamery, projektory a surovinu;

n   některé společnosti – např. Vitagraph - platily Edisonovi poplatky, jiné odmítaly; po
rozhodnutí  soudu 1904 ve prospěch Edisona začaly platit i ostatní, jen Biograph odmítal dál,
protože jeho kamera měla jiný mechanismus.

n   1907 rozhodnutí ve prospěch Biographu – jejich kamera je odlišná

n   ale taky rozhodnutí, že ostatní kamery porušují patentové právo Edisona a produkční i dovozní
společnosti musí platit Edisonovi nebo Biographu



n   – v roce 1907 jen třetina filmů uváděných v USA byla amerického původu, dvě třetiny evropské – a
z evropských producentů na amer. trhu největší podíl Pathé, třetina veškeré produkce.

n   - produkoval šikou škálu filmů: od ručně kolorovaných scén, přes honičkové komedie typu
Policajtův útěk, přes „násilnické příběhy o zločinu“ (violent stories of crime) – The Female Spy –
Špionka (1906), historické drama Benátská tragedie (1906), sociální dramata, aktuality,.. /délka
kolem 400 stop v průměru/

n   evropské společnosti – byly víc závislé na zahraničním trhu, proto např. vyhýbání se titulkům
nebo redukce na minimum

n   

n   Pathé uzavřel dohodu s Edisonem o distribuci

n   do 1907 – Pathé dovážel pouze pozitivy, po dohodě s Edisonem –Pathé dovážel do USA negativy a
kopie vyráběl v USA.

n   The Association of Edison Licensees – AEL

n   kolem r. 1908 – kdy se staly nickelodeony dominantní – stále ještě převaha zahraniční produkce –
Pathé, Gaumont, Hepworth, Cinés, Nordisk,...

n   (spol. mimo AEL – vlastní organizace – Biograph Association of Licensees – Biograph, Williams,
... – a tvrdili, že kontrolují produkci zahr. producentů jako Gaumont, Urban-Eclipse, Society
Italian Cines, atd.)

n   na konci r. 1908 – konec soupeření, vytvoření MPPC – motion picture patents company

n   zajišťoval licence pro devět producentů a dovozců:

n   – Biograph, Edison, Essanay, Kalem, Kleine Optical, Lubin, Pathé fréres, Selig Polyscope,
Vitagraph. od 1909 –taky Melies.

n   došlo tedy ke spojení Edisona a Biographu





n   Pathé se 1913 oddělil od General Film - což byla distribuční část MPPC, vytvořená 1910  jako
pokus monopolizovat distribuci

n   Pathé na začátku uváděl 4 filmy denně (denní produkce ještě General film – (zdaleka nejvíc),
Mutual, Universal, Kriterion..).

n   Pathé založil Eclectic Company – a v dubnu 1913 dovezl 12-cívkový film Les Misérables – režie
Albert Capellani,

n   Eclectic začal taky s produkcí v USA - Paulina v nebezpečí

n   růst feature film produkce – 4 a více reels, kotoučů, cca nad 40 minut.



n   kolem 1909 začali američtí producenti vyrábět vícedílné filmy

n   Například přelom 1909-10 – Vitagraph – film Život Mojžíšův jako pět samostatných dílů, ale když
byly všechny v distribuci, některá kina je hrála jako jedno představení. 

n   x v Evropě byl systém volnější, vícedílné filmy byly běžné. Když se začaly dovážet do usa,
promítaly se v celku v prestižních sálech za vyšší vstupné.

n   pak 1911 4 kotoučoví Křižáci, 5 reels – Danteho peklo.

n   1912-13 – Královna Albžběta se Sarah Bernhardt, Quo Vadis – 8 reels, Cabiria.

n   Tento tlak z dovozu --- vedl i americké firmy k distribuci delších filmů v celku – např. 1911 –
Vitagraph – Veletrh marnosti, třídílný

n   1914-16 pokles cen features, to postihlo dovážené filmy – měly vyšší vstupní náklady



n  po období uznávání lepší kvality zahr. filmů, hlavně francouzských,

n  postupně – silnější kritika; častejší obvinění z nemorálnosti;

n  mezi 1910 a zač. války – dramatický pokles zahr. filmů

n  důvody poklesu zahr. filmů: tlak trustu; růst obliby domácí produkcí; silnější kritika –
především z hlediska morálky; válka – od té doby – minimální role zahr. filmů na americkém trhu.



                                             1916-1928:

n   na konci 1. sv. v. – téměř žádné zahraniční filmy na americkém trhu.

n   německé filmy:

n   Madame Dubarry – americký distribuční název: Passion (Vášeň) – Ernst Lubitsch, hr. Pola Negri,
1919

n   potom distribuoval Samuel Goldwyn Kabinet doktora Caligariho

n   proti oběma filmům – protesty kvůli německému původu



n   debata kolem uvedení filmu Vášeň – Madame Dubarry – UFA: uvedeno 1920, distribuce: First
National – úspěch v kině v new yorku, rekordní týdenní tržba.

n   na zač. 1921 – pod vlivem tohoto úspěchu – obíhalo v amer. kinech 36 zahr. filmů během jednoho
týdne.

n   ale – variety: „anglické filmy jsou pro americké distributory příliš pomalé, německé příliš
morbidní a italské převážně mytické a alegorické.“ španělské a švédské moc „ospalé“.



n   další reakce – jednak označování německých filmů za umělecké a kvalitnější než americké; ale
taky za příliš sexuálně explicitní, mající problém s amer. censurou, a taky oslovující publikum
nejhorší úrovně.

n   1925 – už jen 5 německých filmů do USA

Madame Dubarry – americký distribuční název: Passion (Vášeň) – Ernst Lubitsch, hr. Pola Negri, 1919



n   v letech 1921-28 britští producenti – zajistili americké uvedení pro 79 filmů,

n   2x tolik než bylo francouzských,

n   za německými – 119



n   distribuci brit. filmů zajištovaly většinou malé společnosti – jako Pioneer, Inter-Ocean nebo
World Wide; občas i velké společnosti

n   Paramount distribuoval Nell Gwyn – 1925, nebo Madame Pompadour – 1927



n   britské filmy nemohly konkurovat na mainstreamovém trhu americkým filmům, ale řada producentů se
snažila navázat spojení s amer. společnostmi a dostat se na amer. trh.

n   např. Oswald Stoll, strategie – přinést amer. publiku „britskost“ skrze britská dějiště a témata
v sérii filmů podle brit. autorů jako Conan Doyle nebo H.G.Wells.

n   britský filmový průmysl - debata o reciprocitě jako jednom  z možných schémat.

n   po neúspěchu Stolla a dalších na zač. 20. let – strategie některých producentů – 1923-24 –
používat americké hvězdy – např. Betty Compson, Betty Blythe, Mae Marsh, Gertrude McCoy – pro hlavní
role v britských filmech – v době, kdy – podle Koszarského – hvězda byla rozhodující prvek pro
úspěch na trhu.

n   dva uváděné filmy – Napoleon and Josephine – 23,

n   a Woman to Woman – 23 – Michael Balcon – producent.

n   Woman to Woman – distribuoval v usa – nezávislý – Lewis J. Selznick

n         uváděno v kinech Paramountu. v hl. roli Betty Compsonová. velký úspěch, posílení důvěry
v britské filmy. režie – Graham Cutts, scénář mj. Hitchcock.

                                       Woman to Woman, 1923,
                                      produkce Michael Balcon
                                         hr. Betty Compson



n   nejúspěšnější britský film 20. let v usa – Nell Gwyn, producent Herbert Wilcox, 1925, us uvedení
1926. hraje Dorothy Gish, režie Herbert Wilcox,



n   Madame Pompadour, 1928,

n   internacionalizující strategie Wilcoxe. hl. role Dorothy Gishová





n    úspěch u kritiky - evropské filmy jako Metropolis, křižník Potěmkin, Poslední štace;

n   brit. filmy menší úspěch – např. hitchcock – the lodger, nebo Blackmail,

n    Anthony Asquith – shooting stars, dupont – picadilly.

                                  Nell Gwyn, 1925, Herbert Wilcox
                                          hr. Dorothy Gish



n   nástup zvuku – oslabení konkurence Evropy, lepší pozice pro britské filmy.

n   současně britský průmysl – spolupráce s franc. a něm. společnostmi na vícejazyčných produkcích.



n   zvukové filmy – uváděné v USA často bez titulků a bez dabingu:

n   např. film  Karla Lamače Versuchen Sie Meine Schwester /On a jeho sestra, 1931/

n   Hrály se v původním znění, takže pro širší uvedení bylo důležité kritérium hodnocení, jestli je
zápletka srozumitelná: první v Německu vyrobený plně mluvený film – Because I loved you – 1930,
chválen za srozumitelnost příběhu ...

n   film Arnolda Fancka a G.W. Pabsta s leni riefenstahlovou – Bílé peklo, 1930, Universal připojil
komentář.

n   Modrý anděl – 1930

n   Géza von Bovary – hit Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu – Zwein Herzen im ݯakt, 1930 –
hráno 11 měsíců jen v němčině, až pak byly vloženy anglické titulky.

n   dobrý ohlas – René Clair – Pod střechami Paříže, a Murder! – Vražda! – hitchcock.





n   před rokem 1930 – zahr. trhy tvořily 30-50% tržeb pro americké filmy. Z toho skoro polovina šla
z anglicky mluvících zemí, především Británie.

n   Během hospodářské krize – pokles na cca 20%. Do poloviny 30. let – zpět na původní úroveň.

n   bariéra vstupu na trh – studia vlastnila kina. Jen mimořádné zahr. filmy byly vpuštěny.

n   proti tomu obrana – např. Německo – kontingent – od 1925, 1:1



n   ve 30. letech -  cizojazyčná produkce – zde nejsilnější německý film.

n   UFA, Tobis a Capital – distribuce cca 70 filmů ročně dohromady.

n   Poptávka po francouzských filmech – minimální v době hosp. krize, dovezeno cca 12 filmů ročně.



n   jen britské filmy byly životaschopné na amer. trhu, hlavní zásluha: šest žen jindřicha VIII.

n   exportní úspěchy brit. filmu –

n   1928-39 – vytvoření dvou vertikálně integrovaných společností: Gaumont-British a Associated
British,

n   v tomto období 1928-39 – do USA dovezeno 2 393 filmů, z toho 428 britských (tj. cca 1/6)

n   hlavní úspěch – The private life of Henry VIII – 1933

n   první britský talkie – Blackmail – 1929

n   Alexandr Korda, maďarský emigrant – 1932 založil filmu London Film

n    podepsal smlouvu s United Artists na natočení dvou filmů  - Šest žen Jindřicha VIII. a
Catherine the Great - 1934

n    United artists podepsala smlouvu na distribuci dalších 16 kordových filmů, produkoval další
kostýmní filmy, např. velmi úspěšný: The Scarlet Pimpernel, 1935 – Červený bedrník, rež. Harold
Young

n   UA se staly hlavním distributorem britských filmů v USA

n   Díky spojení s UA se Kordova spol. Korda London´s Films Ltd. stala do r. 1937 nejsilnější
v Británii.

n   



n   The Private Life of Henry VIII. – premiéra v Radio city music hall 12. října 1933, tržba 500 000
dol.

n   boom produkčních společností v Británii po r. 1934

n   Korda – přijel do Británie 1932, založil London Film Productions.

n   pro UA 7. film podle výše tržeb v roce 1933



n   z dalších filmů:

n   Zloděj z Bagdadu – 1940 – London Film Productions, režie: Michael Powell – Ludwig Berger...;
první film nové společnosti Alexander Korda Film Productions

n   pak natočil Korda v Hollywoodu The Hamilton Woman/Lady Hamilton (1941; režie A. Korda) 1 150 000
dol. v USA



n   J. Arthur Rank se stal partnerem Universalu, 1934 založil British National Films. vybudoval
Pinewood.

n   Gaumont British otevřelo zastoupení v New Yorku, 1934

n   britský parlament se snažil podpořit filmový průmysl klauzulí reciprocity uvedenou v Quota Law
z roku 38 –

n   ani na konci 30. let export brit. filmů do USA neklesl nijak dramaticky: 1938 - 44 filmů, 1939 –
37 filmů.

n   V roce 1938 New York Times uvedl tři britské filmy v top ten nejlepších filmech roku – The
Citadel (MGM-British); Pygmalion; The Lady Vanishes.

n   mizivá přítomnost evropských filmů na trhu,



n   Rankova snaha získat přístup k amer. trhu,

n   několik úspěšných příkladů: In which we serve – 42, The seventh veil – 45, Brief enocunter – 45,
Henry V. – 46, Caeser and Cleopatra – 46, Hamlet – 48, The Red Shoes – 48.

n   britské filmy nebyly propagovány na americkém trhu čistě jako „high-brow“ produkty pro malé,
elitářské, městské publikum – vzorec distribuce byl komplexnější.

                          Alexander Korda, Šest žen Jindřicha VIII. (1933)



n  Do 5. května – odevzdat 3 strany – návrh tématu eseje, teze, literatura, prameny

                                Evropský film v USA po 2. sv. válce

n   Literatura:

n   Sarah Street, Transatlantic Crossings: British Feature Films in the USA. London – New York:
Continuum 2002

n   Douglas Gomery, Shared Pleasures. A History of Movie Representation in the United States.
Madison: University of Wisconsin Press 1992

n   Thomas Guback: The International Film Industry: Western Europe and America Since 1945.
Bloomington: Indiana University Press, 1969, kapitola 4: European Films in the American Market

n   Barbara Wilinsky, Sure Seaters. The Emergence of Art House Cinema. Minneapolis – London:
University of Minnesota Press 2001

n   Tino Balio, The Art Film Market in the New Hollywood. In: Geoffrey Nowell-Smith – Steven Ricci
(eds.), Hollywood and Europe. Economics, Culture, National Identity: 1945-95. London: BFI 1998

n   Thomas Schatz, Boom and Bust. The American Cinema in the 1940s. New York: Charles Scribner´s
Sons 1997

n   Paul Monaco, The Sixties. New York: Charles Scribner´s Sons 2001

n   Charles Drazin, Anglo-American Collaboration: Korda, Selznick and Goldwyn. In: Paul Cooke (ed.),
World Cinema´s „Dialogues“ with Hollywood. London: Palgrave Macmillan 2007

n   Geoffrey Nowell-Smith, The American Dream in Post-War Italy. In: Paul Cooke (ed.), World
Cinema´s „Dialogues“ with Hollywood. London: Palgrave Macmillan 2007

n   Janet Staiger, With the Compliments of the Auteur: Art Cinema and the Complexities of Its
Reading Strategies. In: J.S., Interpreting  Films. Studies in the Historical Reception of American
Cinema. Princeton: Princeton University Press 1992

n   Eric Schaefer, „Bold! Daring! Shocking! True!“ A History of Exploatation Films, 1919-1959.
Durham: Duke University Press 1999

n   Christine Ogan, The audeince for Foreign Film in the United States. Journal of Communication,
vol. 40, č. 4. 1990



                                          Alexander Korda

n  Zloděj z Bagdadu – 1940 – London Film Productions, režie: Michael Powell – Ludwig Berger

n  Alexander Korda

n  Indický herec: Sabu

n  The Hamilton Woman/Lady Hamilton (1941; režie A. Korda)



                                            Arthur Rank

n   Arthur Rank - partnerem Universalu, 1934 založil British National Films. vybudoval Pinewood.

n   Henry V. – 46, Caesar and Cleopatra – 46, Hamlet – 48, The Red Shoes – 48.

n   Hamlet (L. Olivier, 1948)



n   Ealing: v čele  Michael Balcon od 1938

n   The Lavender Hill Mob nebo The Man in the White Suit, 

n   Passport to Pimlico

n    Laskavá srdce a šlechtické korunky - Kind Hearts and Coronets

n   Tight Little Island

n   The Ladykillers





                                       horory studia Hammer:

n  The Curse of Frankenstein – 1957 – distribuce Warner bros.

n  Britští herci: Peter Cushing

n  Horror of Dracula

n  Distribuce v USA: hollywoodská studia: Columbia – The revenge of Frankenstein – v USA 1958,

n  United Artist – The Hound of the Baskervilles – 1959,

n  Fox – Dracula - Prince of Darkness, 1966





n  Eady Levy, produkční fond ustavený britskou vládou roku 1950

n  britské filmy – 20% dovozu zahr. filmů do USA v 60. letech

n  Pro UA – největší úspěch – kromě Jamese Bonda – film Tom Jones, 17 mil tržby

n  Mnohem vyšší podíl tržeb, než ostatní země –

n  v roce 1957 – 6 300 000, v roce 1964 – 29 000 000.

n  oproti tomu: Francie: – 1957 - 3 176 000;  1964 - 2 951 000

n  Itálie: - 1957 - 1 768 000; 1964 - 9 396 000





n   Řím, otevřené město

n   Rossellini – a Ingrid Bergmanová, v Stromboli, 1950, Evropa 51´ (1952) a Cesta do Itálie (1954).

n   Evropa 51´ uvedeno v roce 1954 jako The Greatest Love –neúspěšně

n   Itálie: dva vrcholy – 1960 – 12 000 000 – asi třetinu z toho – čtyři filmy – se Stevem Reevesem,
historické spektákly

n   a 1963 – 17 000 000 -  cca ݯ toho spektákly typu Sodoma a Gomora.



                               A Bůh stvořil ženu (Roger Vadim, 1956)

                                              ART KINA

n  hlavně zahr. filmy – v roce 1958 údajně cca 80% programu art kin.

n  (verze filmu René Claira z roku 1947 – fr. amer. koprodukce – Silence d´Or  - pro art kina, a Man
About Town)

n  rekordní tržby filmu A Bůh stvořil ženu – 1956, v USA uvedeno 1957



                                    Jsem zvědavá (žlutá) (1967)

                                     Erotika, porno, art film:

n   Vilgot Sjöman – I Am Curious (Yellow) -  1969

n   rekordní tržby pro zahr. film – 19 mil. dolarů

n   1969-70 – jsem zvědavá – modrá (1968), Love, swedish style (72), Sexual customs on Scandinavia
(72), Sweden, heaven and hell (69), Relations: the love story from Denmark (70)

n   dva „dokumenty“ o legalizaci pornografie v Dánsku – Sexual freedom in Denmark – 70, a Censorship
in Denmark – a New Approach

n   1974 – Columbia – dovezla Emanuelle







                                        Evropské koprodukce

n   Toby Anne Jäckel, European Co-Production Strategies. The Case of France and Britain. In: Albert
Moran (ed.), Film Policy. London 1996

n   Anne Jäckel, Dual Nationality Film Productions in Europe after 1945. In: Historical Journal of
Film, Radio and Television 23, č. 3, 2003

n   Sharon Strover, Recent Trends in Coproductions: The Demise of the National. In, Corcoran, F. and
Preston, P. (Eds.), Democracy and Communications in the New Europe: Change and Continuity in East
and West. Cresskil, NJ: Hampton Press, 1995

n   Miller, Global Hollywood. Kapitola Coproducing Hollywood, s. 83-109.

n   Tim Bergfelder, International Adventures. German Popular Cinema and European Co-Productions in
the 1960s. New York – Oxfrod, Berghahn Books 2005

n   Dimitris Eleftheriotis, Popular Cinemas of Europe. Studies of Texts, Contexts and Frameworks.
Continuum: London – New York, 2001

n   Ginette Vincendeau, Stars and Stardom in French Cinema. Continuum, 2005

n   





n   1956 – Labakan – s Bulharskem

n   1957 - Ročník 21 – s NDR –, DEFA – 1957/

n   1957 – V proudech – FR

n   1957 – Legenda o lásce – BG

n   1958 – V 6 ráno na letišti – bar., SSSR

n   1958 – Co řekne žena – bar. – PL

n   1958 – Hvězda jede na jih – bar., Jug.

n   1959 – Májové hvězdy – SSSR – stanislav rostockij, podle Aškenazyho

n   1959 – Přátelé na moři – bar., SSSR

n   1961 – Uprchlík – bar., DD

n   1962 – Akce Kalimantan – bar., Indonésie, r. Vl. Sís

n   1962 – Neděle ve všední den – H

n   1962 – Praha nultá hodina – DD

n   1962 – Komu tančí Havana – Cuba

n   1965 – 31 ve stínu – šú, GB – Raymond Stross Prod., r. jiří weiss, (sebevražda prodavačky, která
kryla nevědomky podvody manžela)

n   1965 - Strašná žena – šú, bar., DD

n   1965 - Puščik jede do Prahy – bar, SSSR (Belorusfilm) (spolurpáce na námětu a scénáři“ Jiří
Plachetka ! recenzent RP?), cena úv čsm na 1: MFF pro děti a mládež Gottwaldov, 1965)

n   1966 – Dýmky – SRN – Constantin Film Mnichov

n   1967 – Hoří, má panenko – It – Ponti film

n   1968 – Těch několik dní –- FR – Telcia Paříž – A quelques jours prés – r. Yves Ciampi, hr. vít
olmer, jana šulcová, ... (prý trezorový film, reflektuje okupaci československa 68)

n   1969 – Kolonie Lanfieri – SSSR – Mosfilm

n   1969 – Ezop – BG – SHF Sofia

n   1969 – Tělo Diany – Renn Prod. a Carla Films Paříž

n   1969 – Ovoce stromů rajských jíme – Belgie - Elisabeth Films Brusel

n   1969 – Touha zvaná Anada – FSB/MPO Prod. Inc. New York

n   1969 – Skřivánci na niti – SRN – Taurus Film Mnichov





                                              Peplum:
                            cyklus – od Hercules – 1958 – do r. cca 1965



n  Peplum:

n  cyklus – od Hercules – 1958 – do r. cca 1965





n   Christopher Frayling, Spaghetti Westerns. Cowboys and Europeans from Karl May to Sergio Leone.
I.B.Tauris: London – New York, 1998 (1981)

n   Christopher Wagstaff, A forkful of Westerns. Industry, Audiences and the Italian western. In:
Richard Dyer – Ginette Vincendeau (eds.), Popular European Cinema. London – New York: Routledge 1992

n   Dimitris Eleftheriotis, Popular Cinemas of Europe. Studies of Texts, Contexts and Frameworks.
New York – London: Continuum 2001

n   Christopher Wagstaff, Italian genre film in the world market. In: Geoffrey Nowell-Smith – Steven
Ricci (eds.), Hollywood and Europe. Economics, Culture, National Identity: 1945-95. London: BFI 1998







n  Andrea Rinke, Singing and dancing for socialism. Film History 18, 2006, č. 1

n  Gerd Gemunden, Between Karl May and Karl Marx. Film History 10, 1998, č. 3

        Runaway production; Euro-americký umělecký film; vliv evropského stylu v Hollywoodu

n   Peter Lev, The Euro-American Cinema. Austin: University of Texas Press, 1993

n   Peter Lev, The Fifties. Transforming the Screen 1950-1959. Charles Scribner´s Sons, 2003

n   Neal Moses Rosendorf, „Hollywood in Madrid“: American Film Producers and the Franco Regime,
1950-1970. Historical Journal if Film, Radio and Television 27, č. 1, 2007

n   Robert B. Ray, A Certain Tendency of the Hollywood Cinema, 1930-1980. Princeton: Princeton
University Press, 1985

n   Geoff King, New Hollywood Cinema. Columbia University Press, 2002

n   James Naremore, Dějiny jedné představy. Kino-ikon 1, 2007

n   Paul Cooke, From Caligari to Edward Scissorhands: The Continuing Meta-Cinematic Journey of
German Expressionism. In: týž, ed.: World Cinema´s „Dialogues“ with Hollywood. New York: Palgrave
Macmillan, 2007

n   Thomas Elseasser, Weimar Cinema and After. Germany´s Historical Imaginary. London – New York:
Routledge 2000

n   Thomas Elseasser, American Friends: Hollywood Echoes in the New German Cinema. In: Geoffrey
Nowell-Smith – Steven Ricci (eds.), Hollywood and Europe. Economics, Culture, National Identity:
1945-95. London: BFI 1998