Antropologie vizuální kultury

                                           Zkušební test


/1/ Podle známého výroku severoamerického výtvarného kritika Artura C. Danta je svět umění

2) „světem interpretovaných věcí“

/2/ Danto tuto svoji tezi zakládal na interpretaci výtvarného díla, které bylo vystaveno r. 1964 ve
Stable Gallery v New Yorku. Jaké dílo to bylo?

1)      Andy Warhol, Brillo Box


/3/ Co je to ready made podle slovníkové definice?

„Předmět odcizený svému účelu umělcovou volbou, a to nikoliv z hlediska estetického. Popírá dílo
jako jedinečnost, jako originál ...“

2)       „... a staví svou ostentativní reálnost proti tradičnímu pojetí umění.“

/4/ Autorem prvních ready mades je:

/5/ Uveďte příklad/y prvních ready mades: sušák na lahve, kolo bicyklu, fontána (pisoir)


/6/ Podle Nicholase Mirzoeffa existují tři způsoby vizuální reprezentace reality – tři média, která
v určité době měla schopnost vytvořit efekt reality. Jsou to:

1)      obraz, do r. 1839

2)      fotografie, do 80. let 20. stol.

3)      virtuální realita, od 80. let 20. stol. do současnosti


/7/ Arnold Gehlen rozlišuje v knize Zeit-Bilder tři ideje obrazové racionality, tj. ideje
zahrnující výstavbu, vnitřní strukturu a vztah tohoto obrazu k vnějšímu světu.

1)      umění ideálního zpřítomnění, od antiky

2)      realistické umění, od poloviny 19. stol.

3)      konceptuální malířství (kubistické, abstraktní), od cca 1910


/8/ Walter Benjamin napsal ve známém eseji Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti
(1936): „Avšak v okamžiku, kdy už nelze přikládat na uměleckou praxi měřítko pravosti, mění se i
celková funkce umění. Namísto jeho rituální základny...“

3) „...nastoupí základna konstituovaná jinou praxí: politikou.“

/9/ Jakým pojmem označil Benjamin jedinečnost tradičního uměleckého díla, jeho kvazi náboženský
status?

4)      aura


/10/ Günther Anders napsal v eseji Svět jako fantóm a matrice (1956): „Jestliže událost se stává ve
své reprodukované formě společensky důležitější než její původní podoba, pak se musí originál řídit
podle své reprodukce, událost se musí stát pouhou matricí své reprodukce.“

Jméno postmoderního myslitele, který navázal na tuto ideu a pro „vícenásobný řád umělých znakových
světů“ použil pojem simulakra, zní:

2) Jean Baudrillard


/11/ Vlivným uměleckým kritikem působícím po 2. světové válce v USA byl Clement Greenberg. V eseji
Nové sochařství (1958) napsal: „modernistické umělecké dílo se v zásadě musí vyhnout závislosti na
jakékoli formě zkušenosti, která by nebyla vymezena povahou svého média. To mezi jiným znamená,
že...“

3) „...se musí vzdát iluzívnosti a jakéhokoli explicitního vztahu ke světu.“

/12/ Jak lze stručně charakterizovat Greenbergovu koncepci? jako formalistní


/13/ Historik umění a zakladatel kritické ikonologie Aby Warburg je autorem známého díla nazvaného
Mnemosyné (1929). Jedná se o:

2) obrazový atlas evropské kolektivní paměti


/14/ Doplňte definici perspektivy.

„Perspektiva je geometrická transformace, spočívající v projekci“ /čeho do čeho/:

trojrozměrného prostoru do prostoru dvojrozměrného podle určitých pravidel zaručujících, že budou
zachovány informace o promítnutém prostoru.


/15/ Proč je perspektiva nazývána symbolickou formou?

Erwin Panofsky (Perspektiva jako symbolická forma, 1927), inspirován filosofií Ernsta Cassirera
(Filosofie symbolických forem, 1923, 1925, 1929), podrobně ukázal, že lineární perspektiva není
nějakým přírodním zákonem lidské percepce, ale určitou názorovou formou, zvláštní racionálně
vypracovanou interpretací Euklidových teorémů, vědomě aplikovanou, kromě jiných dalších
teoretických koncepcí, italskými umělci 15. století při tvorbě obrazu. Perspektiva byla vynikajícím
vynálezem, na který se ovšem musí oko ve skutečnosti doslova „nastavit“, aby se mu objevil prostor
jako dokonalá iluze. Teprve následující století malířského užívání tohoto úspěšného vynálezu
vytvořila návyk vedoucí k tomu, že naivní divák ztotožňuje perspektivní zobrazení s realitou.

(Viz Petr Wittlich, Francastelova sociologie umění, in: Pierre Francastel, Figura a místo. Praha
1984, s. 311.)


Výsledky testu 26.5.2008

Počet bodů: student/ka


14: J. Boroš, T. Lachman, R. Žák

13,5: N. Šéfrová

13: M. Ečerová, E. Králíková, P. Lukeš

12,5: V. Petřík, T. Stupka

12: K. Colakidisová, M. Pešáková, M. Taufarová, E. Válková

11,16: S. Mičianová

11: B. Kalinová, T. Štréglová, J. Vidláková

10,75: M. Havlík

10,5: O. Slavíková, M. Svobodová

10,32: N. Král

10,16: L. Františáková, V. Ondrová

10: A. Bartoš, S. Forgačová