Dodatek k infinitivu futura

   U sloves, která nemají supinum a nelze od nich tudíž vytvořit infinitiv futura  -urum esse ani
   opisnou konjugaci futura tj. konj. na -urus sim, essem, nebo v pasivu, vyjadřuje latina
   následnost opisem:

   1) fore, futurum esse + ut + konj. prézentu (po hl. čase), resp. konj. imperfekta (po vedl.
   čase)

               Puto fore ut hoc studeas.                               Myslím, že se tomu budeš
   věnovat.

               Putabam fore ut hoc studeres.                        Myslel jsem, že se tomu budeš
   věnovat.

               (subjekt v akuzativu zmizí)

   2) přidáním infinitivu posse, který také vyjadřuje budoucnost, resp. konjunktivu od slovesa
   posse, případně adverbií mox, cras, postea + konj. préz. nebo imperf.:

               Puto te hoc studere posse. Putabam te hoc studere posse.

               Non dubito, quin timere possis.  Non dubito quin mox timeas. Nepochybuji, že se
   budeš bát.

   Non dubitabam, quin timere posses.  Non dubitabam quin mox timeres. Nepochyboval jsem...

   pasivum: Non dubito quin laudari possis.  Non dubito quin mox lauderis. Nepochybuji o tom, že
   budeš chválen.

   Non dubitabam quin laudari posses.  Non dubitabam quin mox laudareris. Nepochyboval jsem....

   3) Tyto konstrukce často nahrazují také infinitiv futura pasiva:

               Otho sperabat fore ut a Galba adoptaretur (místo oček. adoptatum iri)