Archivolte, Bogenlauf

   Astwerk

   Backsteinbau

   Barbakane

   Bergfried

   Blume

   Bündepfeiler

   Butzenscheiben

   Chorschluß – gerader (platter) bei Zisterziensern

   Dach – Pultdach, Walmdach, Rautendach

   Dachreiter

   Dienst (přípora)

   Donjon

   Dreipaß (trojlalok)

   durchbrochener Helmdach, hexagonaler, oktogonaler Helm

   Eselsrücken

   Fachwerk, Steinwerk

   Fallgatter

   Fensterrose

   Fiale

   Fischblase

   s Gewände des Portals

   Gewölbe: Stern-, Netzgewölbe, gewundene Reihung

   Hallenkirche

   Chörlein

   Kemenate

   Krabbe

   Kragstein (krakorec)

   Kreuzblume

   Langhaus

   Maßwerk

   Maschikulis

   Palas

   Pechnase

   Prevet, Aborterker

   Schießscharte

   Spitzbogen

   Staffelgiebel, Treppengiebel

   Strebewerk; Strebepfeiler, Strebebogen

   Schlußstein

   Tabernakel

   Triforium

   Wasserspeier

   Wehrgang

   Wendeltreppe

   Wimperg

   Wohnturm

   Zingel

   Zinne

   Zwinger (parkán) – zwischen den äußerne und inneren Festungsmauer

   

   Parler

   Pilgram

   Eike von Repgow

   Hermann von Salza

   

   Castel del Monte in Apulien

   Eberbach (bei Wiesbaden)

   Eltz

   Erfurt, Predigerkirche

   Lübeck, Marienkirche

   Kölner dom, Chorweihe 1322

   Marienburg (Marlbork), Sommer. und Winter Refektorium

   Marburg, Elisabethkirche, Schloß

   Nürnberg, Frauenkirche, Chor der St. Sebaldus-Kirche

   Regensburg, dom, Dominikanerkirche

   Schwäbisch-Gmünd, Heiligkreuzkirche

   Stralsund, Rathaus

   Straßburger Münster

   Trier. Liebfrauenkirche

   Ulm, Münster

   Wartburg

   Wien, Stephansdom

   

   Reichsverweserschaft (50)

   Kyffhäuser

   Lombardenbund, 1167

   Apulien

   Fehde

   Eigenkirche

   Landfrieden (seit Heinrich IV.)

   r Ministeriale

   Frondienst

   berittene Krieger

   (r) Schild und Lanze

   Knappe

   Ritterschlag

   Burg Dankwarderode

   Reichsfürstenstand (reichsfürstliche Vorrechte)

   Sachsenspiegel

   kanonisches Recht

   Goldbulle von Rimini, 1126

   Deutscher Orden; Hochmeister

   Ballei ; Deutschmeister

   Kommende; Komtur

   2. Thorner Friede, 1466

   Westpreußen, Ermland

   Säkularisierung des Ordensstaates 1525

   Freie Sieben Künste

   

   Arciúřady, Hausämter

   v čele říšské kanceláře od r. 965 skoro nepřetržitě stáli arcibiskupové mohučtí aneb aspoň
   titulu arcikancléřů říše Římské v Německu užívali; v XI. stol. přiznáno arcibiskupům kolínským
   řízení kanceláře říšské, kdykoli by císař meškal v Italii, a podobně r. 1157 přiznáno totéž
   právo arcibiskupu vienneskému, kdykoli by císař meškal v Burgundsku. Od té doby byly s těmito
   hodnostmi arcibiskupskými trvale spojeny úřady tří arcikancléřů říše Římské (v Německu, v
   Italii a v Gallii), a v tom nastala od polovice XIII. století toliko ta proměna, že
   arcikancléřství říše Burgundské přeneseno s arcibiskupství vienneského na arcibiskupství
   trevirské, což také r. 1314 výslovně bylo potvrzeno. Ostatní [Arciúřady]. dvorské zastávali
   obyčejně někteří vévodové, avšak toliko při slavnostních příležitostech osobně je
   vykonávajíce. S kmenovými vévodstvími nebyly hodnosti ty trvale ještě spojeny; teprve od XII.
   st. počínaje jednotliví knížata říšští snažili se podržeti je dědičně ve svých rodinách a
   spojiti se svým územím. Vévodové čeští-pokud víme-od r. 1114 zastávali úřad arcičíšnictví, z
   franckých vévodů přešlo dle všeho arcistolnictví na falckrabata rýnská, vévodové saští činili
   nároky na arcimaršalství, a Staufovci přenesli po r. 1184 hodnost arcikomornickou na
   markrabata braniborská. V první polovici XIII. stol. uznávala se dědičnost [Arciúřady]-dů již
   takovouměrou, že spisov. Saského zrcadla přiznával držitelům těchto hodností přední hlasy při
   volbě krále římského