Psychologie výchovy a
vzdělávání
Vstupní informace
a
Přednáška na téma
autoregulace
Kontakt
Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
učo 22918
jmares@fss.muni.cz
v předmětu mailu uvádějte kód kurzu ­ tj. PBSNJB11
diskusní fórum předmětu PBSNJB11
konzultační hodiny: středa 14:00-15:30; jindy
po předchozí domluvě
místnost 2.53, IVDMR FSS MU, Joštova 10, Brno
Koncepce kurzu PBSNJB11
Kurs je věnován:
vybraným teoretickým a metodologickým otázkám
výchovy a vzdělávání z pohledu pedagogické a školní
psychologie,
studiu metod pedagogické a školní psychologie,
některým širším souvislostem výchovy a vzdělávání
ve škole a v rodině,
vybraným speciálním tématům pedagogické a školní
psychologie
Psychologie výchovy a vzdělávání
Požadavky:
Písemný zápočtový test
zápočtový týden ­ tj. 14.5.
seminární práce ­ do 31.3.
2 normostrany
(tj. min. 3600 znaků; max. 3 normostrany)
použitá literarura
na vybrané téma (viz dále ;)
odevzdat do ISu
Aktivita v seminářích
Seminární práce ­ 1. možnost
Vypracování ,,teoretické" seminární práce na
vybrané téma
Podle zadaných okruhů a svého zájmu si student
vytipuje konkrétní téma, o kterém by se eventuálně
chtěl dozvědět něco víc i nad rámec doporučené
literatury a formou seminární práce prokáže schopnost
pracovat pedagogicko-psychologickými teoriemi.
Téma by mělo být zvoleno přiměřeně úzké, aby je bylo
možné zpracovat v požadovaném rozsahu.
Předpokládaná struktura práce: ,,Úvod ­ proč se zajímat
o zvolené téma; Hlavní teoretické přístupy k tématu s
komentářem; Závěr - využitelnost poznatků v praxi".
Modelovou představou může být písemná podoba
,,Popularizační přednášky pro učitele základní školy na
dané téma"
Seminární práce ­ 2. možnost
Vypracování kazuistiky
Téma (problém) by mělo být zvoleno přiměřeně úzké,
aby je bylo možné zpracovat v požadovaném rozsahu.
Primárním cílem kasuistiky je zjistit, zda je její pisatel
schopen aplikovat získané pedagogicko-psychologické
poznatky na konkrétní výchovně-vzdělávací situaci či
problém, který zažil sám jako student, sourozenec,
kamarád, či profesionál, nebo o kterém má dostatek
informací ze svého okolí, a vyhledat odpovídající teorii a
problém interpretovat. Sekundárním cílem je vybudovat
soubor (anonymizovaných) kasuistik pro využití při
výuce předmětu.
Příklady témat: ,,XY a Golem efekt", ,,Dětské naivní
teorie mých sourozenců", ,,Můj styl učení" atd.
Zápočtový test
v rozsahu látky, který je dán v sylabu uvedenými
problémovými okruhy.
student odpovídá písemně během 45 min. na 8
otázek (většinou volné odpovědi). Správná odpověď
je za 2 body, částečně správná za 1 bod.
Prosím studenty s SPU či senzorickým handicapem aby o s
svých specifických požadavcích na podobu výuky a zkoušky
informovali vyučujícího co nejdříve.
Případné dotazy k seminárním pracím atd. vyučující rád
zodpoví v diskuzním fóru předmětu v ISu.
Literatura
Doporučená literatura (vč. přednášek a odkazů v ISu)
Čáp, Jan., Mareš, Jiří. Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál 2001. 655
s. ISBN 80-7178-463-X
Fontana, D.: Psychologie ve skolní praxi. Prirucka pro ucitele. Praha: Portál,
1997.
Gavora, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-
9
Mareš, J., Křivohlavý, J. Komunikace ve škole. Brno: MU 1995. ISBN 80-210-
1070-3
Mareš, J., Gavora, P.: Anglicko-český pedagogický slovník ­ English-Czech
Educational Dictionary. Praha, Portál 1999.
Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů. Praha 1998. (...)
Odborná periodika
Pedagogika; Psychológia a patopsychológia dieťaťa (...)
Populární periodika
Moderní vyučování; Učitelské noviny (...)
Literatura ­ on-line zdroje
Ebrary education:
http://site.ebrary.com/lib/masaryk/
Elektronické zdroje na MU:
http://library.muni.cz/ezdroje/
Blackwell, Cambridge Press
Databáze (ERIC, JSTOR)
Portály - např.:
http://www.ceskaskola.cz;
http:// www.studovna.cz atd.
Svépomocné skupiny
http://www.rodina.cz, http://brno.apla.cz/, atd.
...opravdu úvodem
Pedagogická psychologie
v tradičním dělení se řadí mezi aplikované psychologické disciplíny, ev. hraniční; lze ji
ovšem řadit i mezi základní ;)
aplikované disciplíny ped. ps.
psychologie pro učitele
školní psychologie
poradenská psychologie (...)
mnoho přesahů (pedagogika, kognitivní vědy, sociologie, politika, filosofie...)
dlouhá historie v rámci psychologie (asocianisté, Ebinghaus, ...)
v anglosaské terminologii educational psychology, častěji educational sciences
činnost psychologů ve školství upravuje školský zákon, metodické vedení zajišťuje
IPPP v Praze (www.ippp.cz)
profesní sdružení ­ ČMPS (www.cmps.ecn.cz/) a AŠP SR a ČR (www.school-
psychology.cz)
... k čemu to má být všechno dobré?
srv. tabulka na s. 404
srv. BERTRAND, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha 1998. s. 223
akademické, personalistické, sociální, kognitivně-psychologické, technologické a sociokulturní
teorie
Pedagogická psychologie
v rámci výkladu se budou střídat
perspektivy
jedinec (žák, učitel - zejména s důrazem na
jeho učení a vývoj)
sociální skupiny, jejich dynamika a vliv (rodina,
školní třída, škola)
teorie, metody ev. intervence
Psychologie výchovy a
vzdělávání
Autoregulace učení
Terminologie
Kdy je člověk ve svém vývoji schopen hodnotit a přemýšlet o svém
myšlení a učení?
(viz. přehled s. 508)
učení se vs. řízení vlastního učení
(Kulič, 1992)
řízení učení:
vnější
(více rozpracováno ­ pedagogika, psychologie),
vnitřní
autoregulace
,,Jsme odpovědní za své vlastní učení, ale je otázkou, jestli všichni mohou být odpovědni za řízení
svého učení"
(Candy, 1987, Garrison, 1992)
Autoregulace
autoregulace (sebepojetí, sebehodnocení)
zdroje
vnější (rodiče, učitelé, kamarádi)
vnitřní (vč. tzv. osobnostní autoregulace)
autoregulace učení ­ aktivita v procesu učení po
stránce činnostní, motivační i metakognitivní;
stanovuje si cíle, iniciuje a řídí své úsilí a používá
specifických strategií s ohledem na kontext učení
(Zimmerman, 1998)
Autoregulace - předpoklady
potencialita každého žáka
výuka musí umožnit získat dovednost ,,jak se učit"
vnější řízení má stimulovat autoregulaci
v prepubertě rozvoj metakognitivních strategií
postupným zdokonalování se žák stává nezávislým na vnějším řízení
může postupně lépe zvládat své emoce při učení
postupně aktivní přístup k prostředí pro učení
rozvoj vázán na rozvoj ,,já" (self)
není ryze individuální proces; utváří se ve spolupráci s druhými (párové,
skupinové, vrstevnické učení...)
je to aktivní proces; nelze ,,předat návod"
rozvíjí se více při souladu s vnějším řízením
celoživotní proces (vývojové změny a jejich integrace)
(Mareš, 1998)
Teorie
přehled vlivných teorií ­ Čáp, Mareš, s.
508 (...)
př. teorie cyklických fází (Zimmerman, 1998)
Provádění
a volní kontrola
Uvažování
cíle, strategie
Sebereflexe
bilancování
Autoregulace v praxi - uvažování
(Zimmerman, Schunk)
Začátečníci
cíle chaotické,
nespecifické
orientace na výkon,
výsledek
nízké self-efficacy
nezájem
Pokročilí
cíle hirarchické,
spcifické i perspektivní
orientace na proces
učení
dostatečně vysoké self-
efficacy
vnitřní motivace
Autoregulace v praxi
- provádění a volní kontrola
(Zimmerman, Schunk)
Začátečníci
mají nejasný plán
nedůvěřují si, používají
sebesnižování
kontrolují jen výsledky
Pokročilí
mají jasný plán
věří si
kontrolují průběh i
výsledky
Autoregulace v praxi - sebereflexe
(Zimmerman, Schunk)
Začátečníci
vyhýbají se
sebehodnocení
příčiny úspěchu a
neúspěchu hledají ve
svých schopnostech
(neovl.)
reagují na sebe negativně
v měnících se
podmínkách zmatení
Pokročilí
snaží se o sebehodnocení
příčiny úspěchu a
neúspěchu hledají v
použité strategii
(ovlivnitelné)
reagují na sebe pozitivně
dobrá adaptace i měnícím
se prostředí
Výkon a jeho souvislosti
cíle, které si žák stanovuje
autoregulace
výkon (průběh)
motivace
ovlivněny i kontextem
Vedení k autoregulaci
není možný pouhý ,,nácvik"; nutný rozvoj ,,já"
zdroje
sociální
osobnostní
situační
cílený nácvik:
vyučování strategiím, praktické provádění a. strategií,
zpětná vazba o účinnosti a. strategie, monitorování sebe
samého, sociální opora, sebereflexe
Metody
Pod vedení učitele
verbální instruování
předvedení vzoru (nápodoba)
supervize
reciproční vyučování
podpůrné vyučování
transakční vyučování
S vrstevníky
vrstevnické učení
kooperativní učení
skupinové učení
Využití techniky
CAL systémy
Pod vedením sebe samého
sebemonitorovací protokoly
žákovský deník
domácí příprava
samostatná praxe
Možnosti při diagnostice autoregulace ­
můžeme sledovat:
Kognitivní učební strategie
Metakognitivní strategie
Strategie vedoucí k poznání sebe samého
Motivační strategie
nejlepším výzkumným postupem je
kombinace kvantitativního a
kvalitativního přístupu
Záznamový arch (Lan, 1998)
Kapitola 1 2 3 4 5(...)
Klíčové prvky učiva
Celkový čas věnovaný učení z textu
Z toho aktivní učební čas
Celkový čas věnovaný řešení úloh
Z toho aktivní učební čas
Celkový čas věnovaný dikusí o učivu
Z toho aktivní učební čas
Celkový čas věnovaný věnovaný učivu ve škole
Z toho aktivní učební čas
Celkový učební čas ve všech předchozích formách činnosti
Z toho aktivní učební čas
Vnímaná výsledná kompetence
(práce s daným prvkem učiva ­ 1 bod min.; 10 max.)
Celkový čas a aktivní učební čas