Historie primární školy Stručný vývoj primární školy v České republice Počátky institucionálního vzdělávání na území ČR O/ Počátky školy na našem území se datují již do období Velké Moravy, ale z archeologických nálezů je patrné, že to mohlo být již dříve • Škola v Budči mohla existovat již před přijetím křesťanství Církevní školy O/ Od dob Konstantina a Metoděje bylo školství v rukou církve. O/ Školy vychovávaly pouze kněze a feudály O/ Vznikaly při velkých katedrálách – sv. Vít v Praze, dále na Vyšehradě a v Olomouci Vzdělávací obsah církevních školy O/ Tzv. sedmero svobodných řemesel – TRIVIUM a QUADRIVIUM O/ Trivium – gramatika, rétorika, dialektika O/ Quadrivium – aritmetika, geometrie, astronomie, múzika Klášterní školy O/ Internátní i externí O/ Vedle církevních klientů i laické obyvatelstvo O/ I prvky praktického vzdělávání Farní školy O/ Nejnižší typ církevní školy, kde se na základě křesťanské nauky učilo čtení, psaní a jen někdy počtům Městské školy O/ Vznikaly s rozvojem měst ve 13. stol. O/ Od církevních přejímaly budovy i učitele O/ Největší rozkvět za Karla IV., v době husitské postupně nahrazovaly církevní školy O/ Vyučovacím jazykem byla latina Školy pokoutní O/ Elementární české soukromé školy, které vyučovaly základům čtení a psaní O/ Učitelům chybělo potřebné vzdělání a jejich životní úroveň se odvíjela od životní úrovně žáků O/ Vyučovalo se česky, což přispívalo k rozvoji základního vzdělání Bratrské školy O/ Navázaly na husitskou tradici O/ Členily se na elementární, nižší bratrské a vyšší bratrské školy Bílá hora O/ Rušeno nekatolické školství, školy se udržely pouze ve městech O/ Kritický nedostatek učitelů – učili řemeslníci, zběhlí studenti, sluhové, písaři, vysloužilí vojáci, často sami neuměli číst ani psát 18. století O/ Odkaz J.A.Komenského a rozkvět hospodářství vděčí za školu, která je již svou organizací podobná té dnešní O/ Podnět k úpravě elementárního školství vyšel z analýzy tehdejšího stavu, který byl přičten nedbalé docházce žáků do školy Povinné vzdělávání O/ 1774 byl vydán Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy, který na přání Marie Terezie zpracoval Jan Ignác Felbiger O/ Zavedl povinou šestiletou školní docházku od 6 do 12 let. Nebyla však dodržována Příklad z Řádu pro venkovské děti O/ Venkovské děti měly „choditi pilně do školy od počátku prosince do konce března, jelikož pak jest jich zapotřebí k hospodářským pracím. Děti od 6. do 8. roku buďtež vyučovány jen v teplejších měsících, kdy docházka školní neohrožuje zdraví jejich.“ Triviální školy O/ V obcích, kde byla fara O/ Vyučovalo se náboženství, biblické dějiny, čtení, psaní, počítání (čtyři základní početní operace a trojčlenka), praktické předměty (základy polního hospodářství, základy pro průmysl) O/ V českých oblastech se vyučovalo česky O/ Navazovaly na ně školy hlavní a na ně školy normální Postavení učitelů O/ Učitel byl závislý na faráři a měl mu být bez výhrady poddán O/ Kromě učení měl v obci i spoustu dalších funkcí Viz Grecmanová a kol. Obecná pedagogika II., Olomouc: Hanex, 1998, s. 64 – 65. Zákon o postavení školy k církvi O/ Vydán v roce 1868 O/ Zavedl vrchní řízení a dozor státu nad školstvím a výchovou O/ Veřejné školy byly zpřístupněny všem občanům O/ Učebnice, kromě náboženských, schvaloval stát Říšský (Hasnerův) zákon O/ Vydán 14. května 1869 O/ Vytvořil soustavu národního školství (obecných a měšťanských škol) O/ Zavedl povinnou osmiletou školní docházku O/ Součástí byla rovnost českého jazyka s německým Obecná škola O/ 5 – 8 let O/ Zřizována obcí, budovy byly často malé a nevyhovovaly kapacitně O/ Nová výstavba podle přísných předpisů • Suché místo, uprostřed obce, nesměly být na rušných náměstích a u hlučných silnic nebo zápach vydávajících provozoven, přízemí vyvýšeno, aby se neodváděla pozornost žáků děním venku, světlé a dobře větratelné chodby, součástí byla krytá tělocvična, staticky zbudované tak, aby se dalo přistavět další patro. Přelom 19. a 20. stol. O/ Stagnace školství v Rakousku-Uhersku O/ Úsporná opatření – ve třídách obecných škol bývalo 80 – 100 žáků První světová válka O/ Vývoj školství zpomalen nebo přerušen O/ Školy zabírány pro potřeby armády O/ Uzavření škol v zimních měsících O/ Nedostatek učitelů a s tím související snížení počtu hodin žáků Vývoj po 1. světové válce O/ Školská soustava zůstala téměř nezměněna O/ Postupně se začal snižovat počet žáků ve třídě až na 50 žáků v letech 1932/33 O/ Zůstalo členění na obecnou a měšťanskou školu O/ V tzv. Malém školském zákoně z r. 1922 byla zavedena koedukace na všech typech škol a rovnost učitelů a učitelek před zákonem Snaha o reformu školství O/ Za tzv. první republiky se učitelé snažili zreformovat školství – V. Příhoda O/ Ve 30. letech byla dokonce zvláštní komise, která se reformou zabývala O/ Vlivem nástupu druhé světové války ale reformy nebyly prosazeny Národnostní charakter primární školy O/ O národnostní charakter primární školy se usilovalo už od národního obrození O/ Původní význam byl podle vyučovacího jazyka O/ Posunutý význam spočíval v tom, že se ve škole učilo o českém národě O/ Významným specifikem počáteční české školy byla i národní výchova, která byla trvalou součástí obecné školy Druhá světová válka O/ V období 1939 – 1945 došlo k celkovému snížení úrovně školství O/ Byl přejat německý vzdělávací systém – odchod ze 4. ročníku na školu „hlavní“(místo naší měšťanky), na kterou ale mohlo být přijato jen 35% žáků O/ Zvyšoval se podíl německého jazyka ve škole Poválečné období O/ Snaha o urychlenou obnovu a výstavbu nové sítě českých škol O/ Znovu nastoupily školy obecné a měšťanské O/ Návrat k upraveným předválečným osnovám O/ Od roku 1946 postupně vznikaly nové učební plány a osnovy Období jednotné školy O/ 1948 – 1990 O/ Velmi negativní průvodní jevy O/ Postupné zákonné úpravy v letech: • 1948, 1953, 1960, 1978, 1984 O/ Měnila se především délka školní docházky Změny délky školní docházky O/ 1948: od 6 do 15 let (9 let) O/ 1953: zkráceno na 8 let O/ 1960: prodlouženo na 9 let O/ 1978: prodloužena na 10 let Další změny 1948 – 1953 O/ oddělení školy národní pro žáky od 6 do 11 let s novým názvem – 1. stupeň - od školy střední pro mládež od 11 do 15 let – 2. stupeň Další změny 1953 – 1960 O/ 1. – 5. ročník součástí jedenáctileté střední školy, příp. její zkrácené varianty – osmileté střední školy – inspirace sovětským školským systémem (např. zrušeno věcné učení, které se integrovalo do jazykového vzdělávání Další změny 1960 O/ Základní škola se osamostatnila a její 1. a 2. stupeň byl organizačně spojen pod název Základní devítiletá škola Další změny 1978 O/ Zákon novelizoval jen některé články zákona z roku 1960 O/ Hlavním úkolem bylo vytvořit podmínky pro zavádění středoškolského vzdělání veškeré mládeže Další změny 1984 O/ Stanoveno 8 ročníků základní školy, první až čtvrtý ročník tvořil 1. stupeň, pátý až osmý ročník 2. stupeň základní školy Vývoj po roce 1989 O/ Novelizován zákon z roku 1984 O/ Základní škola má 9 ročníků – 1. stupeň je první až pátý ročník, 2. stupeň je šestý až devátý ročník Školský zákon z roku 2004 O/ První stupeň je pětiletý, druhý stupeň čtyřletý, povinná školní docházka trvá devět let O/ Každá škola si tvoří svůj Školní vzdělávací program O/ Zůstávají zachována víceletá gymnázia O/ Legislativní podporu dostává domácí vzdělávání Literatura O/ Lze doporučit jakoukoli knihu zabývající se dějinami pedagogiky a školství O/ GRECMANOVÁ Helena a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex 1998, ISBN 80-85783-24-X. O/ SPILKOVÁ, Vladimíra a kol. Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-942-9. (zaměřeno na porovnání předrevolučního a porevolučního vývoje)