Notace 16. a 17. století II (osnova předmětu) 1. tematický okruh 1.1 Základní pojmy (Teorie hudebního zápisu, paleografie, hudební paleografie, písmo, notace, notační systémy, diastematizace ad.) 1.2 Systematika 1.2.1 Písmo a hudba – notace písmenné (definice písma, použití hieroglyfického písma k zápisu hudby , cheironomie, teoretické základy řecké notace-technika aplikace abecedních znaků na tónový systém, dazijská notace, písmo jako pomocný prostředek středověkého zápisu hudby – písmo a neumová notace, diastematický systém Hermanna Contracta, literae significative. boethiovská notace, Codex Montpelier H 159, princip oktávové identity, notace quidonská, solesmenská škola ) Literatura a prameny: 1) Hutter, Josef: Česká notace I – Neumy, Praha 1926 2) Cousemaker, Edmond de: Scriptorum de musica medii aevi nova series, 4 sv., Paris 1864-76 3) Paléographie musicale( ed. André Mocquereau), 2 řady, 19 svazků 4) Gerbert, Martin: Scriptores ecclesiastici de musica sacra potissimum, 3 sv. Sankt Blasien 1784 5) Wagner, Peter: Einführung in die gregorianischen Melodien, 3 sv., (I-Freiburg i.d. Schweiz1895, II – Lipsko 1905, III- Lipsko1921) 1.2.2 Notace grafické – notace akcentické , ekfonetické, neumové a chorální 2.1.2.1 Notace akcentické a ekofonetické ( vymezení pojmu, prózodické znaky a jejich klasifikace) 2.1.2.2 Notace neumové (vymezení pojmu, osnova, klíče, klasifikace znaková,nomenklatura, klasifikace typová, likvescence) 2.1.2.3 Notace chorální – nota choralis ( vymezení pojmu, typologie noty choralis, conjunctae, compositae, česká rombika, významné české prameny) Literatura a prameny: 6) Hutter, Josef: Česká notace II – Nota choralis, Praha 1930 7) Quido z Arezza: Regulae musicae rhytmicae (GS II, 30n) 8) Stäblein, Bruno: Schriftbild der einstimmigen Musik, Musikgeschichte in Bildern, Band III, Lieferung 4, Leipzig 1975 1.2.3 Systémy menzurální – teoretické základy menzury ( definice menzury, typy menzuralizace notového zápisu: prostřednictvím pravidel, nebo grafiky, menzuralizace noty choralis) 1.2.3.1 Notace notredamská ( styl sylabický, styl melizmatický, notatio cum littera, notatio sine littera, rytmické mody a jejich identifikace, divisio modi,ordo, nepravidelnosti rytmických formulí, technika organální, technika diskantová, notace organ a klauzulí, notace conductu a moteta) Literatura a prameny: 9) Johannes de Garlandia: De musica mensurabili (Couss I, 175n) 10) Walter Odington: De speculatione musicae (Couss Couss I, 182n) 11) Magnus liber organi de graduali et antiphonario 12) Rukopisy vévody Augusta z Wolfenbüttelu (Codes Helmstedt 628, Codex Helmstedt 1099) 13) Pluteus – knihovna Laurentiana, Florencie 1.2.3.2 Notační systém Franka Kolínského, Petrus de Cruce (Frankonský notační systém, figurae simplices, ligatury, proprietas, perfectio, cum opposita proprietate, punctus divisionis ) Literatura a prameny: 14) Magister Franco de Colonia: Ars cantus mensurabilis (Couss I, s. 117n) 15) Petrus de Cruce: Tractatus de tonis (Couss I, s. 282n) 16) Codex Bamberg 17) Codex Montpelier H 196 18) Codex Las Huelgas (13.stol.) 19) Roman de Fauvel (13.- 14. stol.) 20) Besseler Heinrich- Gülke, Peter: Schriftbild de mehrstimmigen Musik,Musikgeschichte in Bildern, Band 3, Lieferung 5, Leipzig 1973 2. tematický okruh Černá menzurální notace 2.1. Ars nova a notační teorie 2.2. Znakový systém černé menzurální notace (klasifikace a systematizace znaků: notae simplices, ligatury, typologie menzury a menzurních vztahů, problematika identifikace menzur) 2.3. Imperfekce a alterace 2.4. Izorytmie (talea, color, panizorytmie) 2.5. Repetiční formy (balade, virelai, rondeau) 2.6. Italská notace – teoretické principy a rozdílnost od notace francouzské (punctus divisionis, divisiones, grafické odlišnosti znaků) Literatura a prameny: 21) Philippe de Vitry: Ars nova notandi (CS III, s. 13n) 22) Johannes de Muris: Musica practica (GS III, s. 292n) 23) Marchetus de Padua: Pommerium musicae mensurates (GS III, s. 121n) 24) Codex Chantilly 25) Codex Rossi 3. tematický okruh Bílá menzurální notace 3.1. Znakový systém bílé menzurální notace (notační znaky, systém menzurních vztahů) 3.2 Color 3.3 Teorie proporcí (genus multiplex, genus superparticulare, genus superpartiens, genus multiplex superparticulare, genus multiplex superpartiens, proporční sub-typy, proportio dupla, proportio tripla, proportio quadrupla, proportio sesquialtera, proportio quintupla, proportio sesquitertia) 3.4. Menzurní (proporční) kánon Literatura: 26) Libellus cantus mensurabilis secundum Johannem de Muris (CS III, 58n) 27) Prosdocimus de Beldemandis: Tractatus practice cantus mensurabilis (cca 1408) Základní literatura: Apel, Willy: Die Notation der polyphonen Musik 900 – 1600, VEB Breitkopf &Härtel Musikverlag, Leipzig 1962 The Notation of Polyphonic Music 900 – 1600, The Mediaeval Academy of America, Cambridge, Massachusetts,1953 Besseler, Heinrich – Gülke, Peter: Schriftbild der mehrstimmigen Musik, Musikgeschichte in Bildern Band 3, Lieferung 5, Leipzig 1973 Rybarič, Richard: Vývoj európskeho notopisu, Opus, Bratislava 1982 Plocek, Václav: Teorie a dějiny notace, in: Hudební věda (Vladimír Lébl – Ivan Poledňák –eds.) SPN, Praha 1988, s. 591 – 605 Elschek, Oskár: Hudobná veda súčasnosti, Veda, Bratislava 1984, zde kapitola 2.9 „Hudobná grafika“, s. 255 – 274 Poznámka: Znalost stati Plockovy a Elschekovy a znalost publikace Rybaričovy je povinná ! Požadavky pro vykonání zkoušky 1) Spolehlivá orientace v historické a teoretické problematice probraných notačních systémů. 2) Spolehlivé zvládnutí zásad přepisu černé a bílé menzurální notace. 3) Úspěšné absolvování zkouškového testu. 4) Úspěšné vykonání ústní zkoušky podle tohoto sylabu.