Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Vyhledávání na internetu a v elektronických informačních zdrojích Seminární práce do předmětu Internet ve vzdělání Martin Krčál, DiS. (UČO: 51746) Antonín Vaishar, DiS. (UČO: 4157) Brno 2006 1 Úvod Internet je celosvětová počítačová síť, která slouží zejména k přenosu informací a poskytování služeb. Za jeho výhodu lze považovat fakt, že zde může publikovat v podstatě kdokoliv. Stačí mít dostatečné technické vybavení (počítač, software, přístup k síti) a alespoň základní znalosti v oblasti tvorby dokumentů a jejich vystavování na web-server. Vítaná je znalost (X)HTML, i když dnes dokáží prohlížeče pracovat s formáty jako PDF, PPT, DOC, TXT a dalšími. Diky své otevřenosti obsahuje internet velké množství informací z různých oborů lidské činnosti, které mohou být dostupné odkudkoliv a kdykoliv (opět stačí počítač, software a připojení k internetu). Bohužel musíme také konstatovat, že mnoho informací je neověřených, nepřesných, záměrně zkreslených a nepravdivých. Jak ale vyhledat informace, které jsou relevantní a pravdivé? K tomu by měl pomoci tento dokument. První část bude teoretická a zaměříme se v ní na problematiku vyhledávání na internetu, podíváme se, jaké informace se na internetu nacházejí, vysvětlíme pojmy jako povrchový a hluboký web, popíšeme způsoby vyhledávání, představíme si nejznámější vyhledávače a zastavíme se u elektronických databází dostupných online. V druhé části pak následuje praktická ukázka vyhledávání článků v databázi EBSCO. 2 1 Informace na internetu Internet je médium, které zprostředkovává informace z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Najdeme zde informace všeobecné, ale i úzce specializované. Na internetu publikují vědecké texty odborníci, ale najdeme zde i díla laiků nebo lidí, kteří si myslí, že dané problematice rozumí, přičemž hodnota těchto děl nebývá vždy vysoká. Tím, že na internetu může publikovat v podstatě kdokoliv, se zde množí informace nepřesné, zavádějící a úmyslně lživé. Proto zde platí více než kde jinde pravidlo ověřování informací z více zdrojů. Vždy bychom měli klást důraz na kvalitu zdroje. Více relevantní bude určitě text na stránkách vědecké kapacity než na blogu nějakého nadšence. To neznamená, že by druhý zdroj informací nemohl být pravdivý, ale určitě bychom si jej měli ověřit ještě někde jinde. Co se týká druhu informací, nabízí internet mimo vědeckých a odborných také informace firemní (produkty a služby) a v neposlední řadě také informace pro volný čas a chvíle oddechu (články pro ženy, dětské stránky, motoristické informace, receptáře, vtipy,...). Mnoho informací je komerčních, tzn. jde o podporu prodeje a služeb. Důležitá je také dostupnost. Některé informace mohou být veřejné, jiné jsou přístupné pouze po přihlášení a tudíž pro ostatní uživatele nedostupné. S dostupností úzce souvisí také otázka platby za informace. V současnosti platí, že většina informací na internetu je volně dostupná. Některé zdroje jsou však přístupné pouze po zaplacení (např. komerční databáze článků jako EBSCO nebo Proquest). Tyto zdroje bývají většinou kvalitní a obsahují ověřené informace. Asi největší nevýhodou internetu je jeho neuspořádanost. Informace nejsou nijak strukturované, tříděné ani katalogizované (nepočítáme li automatickou indexaci roboty vyhledávačů). Často nepostihují celou problematiku, ale pouze její část nebo úhel pohledu. Problémem je také krátký poločas rozpadu ­ jeden den dokumenty na internetu jsou, ale druhý den tam již být nemusí. Nenalezneme-li na webu odkazovaný dokument, můžete využít služeb jako Internet Archive (http://www.archive.org) nebo v českém prostředí projekt Web Archiv Národní knihovny v Praze (http://webarchiv.nkp.cz), kde se uchovávají starší verze důležitých stránek. 3 2 Problematika povrchového a hlubokého webu 2.1 Povrchový web (Surface Web) Povrchový web zahrnuje všechny stránky, které jsou indexovány ve vyhledávačích, tzn. jsou vyhledatelné. Výzkumy hovoří, že sem spadá pouze 5% všech stránek dostupných na internetu. Povrchový web lze tedy prohledávat vyhledávači. Ty disponují pouze omezenými možnostmi vyhledávání. Využít můžeme: a) booleovské operátory ­ spojují slova do logických vztahů, nejznámější jsou AND (na stránce se musí vyskytovat obě slova, někdy se používá znaménko +), OR (alespoň jeden z uvedených výrazů), NOT (první výraz ano, druhý tam být nesmí, v některých systémech se používá znaménko -), chceme-li definovat složitější dotaz, můžeme použít závorky Příklady: tříkolka AND koloběžka ­ systém vyhledá pouze takové stránky, které obsahují slovo tříkolka a zároveň slovo koloběžka tříkolka OR koloběžka ­ systém vyhledá takové stránky, které obsahují slovo tříkolka nebo slovo koloběžka, případně stránky, kde se oba výrazy vyskytují současně tříkolka NOT koloběžka ­ systém vyhledá pouze takové stránky, které obsahují slovo tříkolka, ale zároveň neobsahují slovo koloběžka (tříkolka OR koloběžka) AND kolo ­ systém vyhledá stránky, kde se vyskytuje tříkolka nebo koloběžka a zároveň výraz kolo b) rozšiřující znaky ­ umožňují nahradit písmeno uvnitř slova nebo se vyhledají různé varianty koncovek, vždy je dobré podívat se do nápovědy vyhledávače, zda a jaké rozšiřující znaky podporují Příklady: wom?n ­ systém najde slovo woman i women květ* ­ systém vyhledá m.j. slova jako květ, květina, květenství, květnatý, Květoslav,... 4 c) zadat přesnou frázi ­ chceme-li vyhledat konkrétní výraz, musíme jej zadat do uvozovek, v opačném případě většina systémů vloží mezi slova booleovský operátor OR d) využít omezení ­ omezovat můžeme na doménu, jazyk, formát, datum, ... Základním problémem vyhledávačů je indexace. Ta se provádí automaticky bez asistence člověka. Proto se stává, že jsou ke stránkám přiřazeny špatná klíčová slova. Chyba většinou bývá na straně autora, který špatně nadefinoval metadata a nadpisy. Na druhou ani sebedokonalejší skript není neomylný. Navíc žádný vyhledávač není schopen pokrýt celý internet. Proto je dobré zkusit vyhledávat v různých vyhledávačích. Vždy bychom se měli nejprve seznámit s tím, jak daný vyhledávač pracuje, jaké způsoby vyhledávání lze použít, v čem je specifický, jak velkou má databázi a teprve poté můžeme začít hledat. Je to stejné jako u nového zařízení, ke kterému si v prvé řadě musíme přečíst manuál, abychom věděli, jak funguje. Bohužel toto bývá mnohdy uživateli opomíjeno. 2.2 Vyhledávače povrchového webu Existuje nespočet vyhledávačů pro prohledávání povrchového webu. Dělíme je na: fulltextové - indexují plný text (Google, Alltheweb, Morfeo, Jyxo, MSN Search,...) katalogové (předmětové) - stránky jsou řazeny do předmětových skupin, často mají několik úrovní, dnes se kombinují s fulltextovými (Seznam, Centrum, Yahoo, ...) metadatové - nemají vlastní vyhledávací systém, ale dokáží odeslat dotaz do různých vyhledávacích služeb a vrátí výsledek ve svém rozhraní (Metacrawler, WebCrawler, Global Search, Highway 61,...) specializované - pro vyhledávání informací z určitého oboru (EDB - vyhledávání firem, ShopFinder - vyhledávač e-shopů, ...), ale třeba také vyhledávače souborů ­ např. mp3, avi (Filewatcher, Filesearching, Filedonkey, ...) Přehled vyhledávačů a informace o nich lze nalézt na adrese: http://searchenginewatch.com 2.3 Hluboký web (Deep Web) Hluboký web obsahuje všechny stránky, které jsou vyhledávačům skryté, a proto je nelze vyhledat. K nejčastějším důvodům patří: na stránku nevede žádný odkaz - vyhledávač ji nemůže najít vyhledávač nezná heslo, typickým příkladem jsou komerční databáze přístupné pod heslem nebo na základě rozpoznání 5 IP adresy (např. Proquest, EBSCO, JStor, Science Direct aj.) dynamické stránky - vyhledávače často indexují pouze stránku s jedním nebo dvěma parametry v URL, aby nedošlo k jejich zahlcení (pokud se v URL přehodí pořadí identifikátorů, pak je adresa pro vyhledávač jiná, ale prohlížeč zobrazí vždy stejnou stránku - prohlížeč zobrazí po zadání www.neco.cz/index.php?id=1&uco=222 i po www.neco.cz/index.php?uco=222&id=1 vždy stejnou stránku, ale pro vyhledávač jsou to dvě různé stránky dokumenty v neznámých formátech - vyhledávače indexují (X)HTML, ale třeba Google si poradí i s formáty PDF, PPT (powerpointová prezentace), DOC (dokument ve Wordu), XLS (excelovské dokumenty), PS (postscript) a RTF (rich text format) 2.4 Vyhledávače hlubokého webu I když by se mohlo zdát, že prohledávat hluboký web nelze, přece jen existují speciální nástroje, které to umožňují: Google Scholar (http://scholar.google.com) - vyhledávač zaměřený na vědu a výzkum, zaměřuje se na odborné texty v akademickém prostředí (knihy, články, vysokoškolské práce, výzkumné zprávy, preprinty a jiné odborné dokumenty), v současnosti se zaměřuje hlavně na USA a Západní Evropu, vyhledaný záznam obsahuje fulltexty nebo alespoň abstrakt. Complete Planet (http://www.completeplanet.com) - údajně dokáže prohledávat více než 70000 databází ProFusion (http://www.profusion.com) - meta vyhledávač hlubokého webu Direct Search (http://www.freepint.com/gary/direct.htm) Scirus (http://www.scirus.com) - systém indexující pouze vědecké a odborné stránky (dokáže vyhledávat vědecké informace) Ještě bychom se mohli zastavit u toho, jak vyhledávače fungují. Tento proces bychom mohli rozdělit do čtyř částí: 1) sběr dat - ten provádějí roboti vyhledávačů (crawlers), kteří procházejí internet a hledají odkazy, přes které se dostávají na další stránky 2) indexace - naleznou-li novou stránku, odešlou její adresu vyhledávači, který provede její zpracování a URL spolu s klíčovými slovy a dalšími informace ukládá do své interní databáze (nejčastěji vyhledávače používají informace z meta tagů, nadpisů h1 a h2, z tagu 6 title a v neposlední řadě také nejčastější slova v textu), stanovují také tzv. PageRank stránky, což je hodnocení kvality stránek 3) vyhledávání - uživatel položí dotaz 4) řazení výsledků - většina fulltextových vyhledávačů řadí své záznamy podle relevance (první je vždy ten nejvíce odpovídající dotazu), některé vyhledávače zobrazují také procentuální vyjádření (100% nejrelevantnější výsledky), velkou roli zde hraje hodnotící číslo (PageRank) 3 Vyhledávání v profesionálních databázích na internetu Informace v profesionálních databázích jsou narozdíl od internetu organizované a uspořádané. Je to proto, že je indexují profesionální katalogizátoři, kteří budují také rejstříky věcných témat (klíčových slov a předmětových hesel) a soubory autorit. Podobné články jsou pak propojeny díky stejným věcným tématům. Obdobně je možné vyhledat články určitého autora. Narozdíl od internetových vyhledávačů disponují databáze pokročilejšími formami vyhledávání. K dispozici nám bývá jednoduché vyhledávání (simple nebo basic search), které nabízí formulářové pole pro rychlé zadání dotazu, a pokročilé vyhledávání (advanced search). V něm můžeme vyhledávat nejen podle autora, názvu a věcných témat, ale také podle mnoha dalších kritérií. Záleží na tom, jaké informace daná databáze o záznamu uchovává. Třeba v případě databáze článků se uchovává časopis, jeho ISSN, vydavatel, periodicita apod. Také databáze podporují booleovské operátory, rozšiřovací znaky a fráze. Navíc často nabízejí další pokročilé funkce jako našeptávače a asistenty při vyhledávání (intelligent agents), kteří dále omezují výsledky vyhledávání. Velkou výhodou databází je fakt, že obsahují ověřené informace. Vydavatel většinou pečlivě vybírá, jaké informace do své databáze vloží a pravidelně informace aktualizuje (to platí zejména u komerčních faktografických databází typu ČTK nebo databáze firem Evropské databanky). Navíc zde není obvyklé, aby se dokument po čase vymazal, proto pokud najdete nějaký článek v databázi, je velká pravděpodobnost, že tam bude i při příští návštěvě. Databáze obvykle dělíme dle různých kritérií: dle obsahu: oborové - zaměřeny na 1 obor multioborové - postihují více oborů všeobecné - obsahují všeobecné informace specializované - soustřeďují se pouze na určitý druh informací (např. šedá literatura) 7 dle druhu: bibliografické - obsahují bibliografické údaje o primárních zdrojích anotační - obsahují bibliografické informace, které jsou doplněny o anotace fulltextové - obsahují plné texty, nejžádanější faktografické - obsahují konkrétní informace (např. databáze firem - EDB) z pohledu časového: retrospektivní - dokumenty, které vyšly v určitém období souběžné - dokumenty, které právě vycházejí perspektivní - informace o připravovaných dokumentech (např. Books in Print) dle způsobu přístupu: volně dostupné - neplacené, jsou dostupné komukoliv po zadání URL adresy zdroje placené - sem spadá většina profesionálních databází, je nutné si zaplatit přístup, často jde o velké částky sahající do statisíců, např. Proquest, EBSCO, JStor, Science Direct, MEOS, Scopus, databáze ČTK, ... Databáze mohou obsahovat: články z časopisů (např. Proquest, EBSCO, Meos,...) e-knihy (např. Gale) faktografické informace - encyklopedie, firemní databáze apod. (např. Evropská databanka - EDB, Zlaté stránky, Wikipedie, Encyklopedie Diderot,...) Na závěr bychom rádi uvedli zajímavé odkazy na elektronické informační zdroje: seznam zdrojů na MU: http://dkf.ics.muni.cz/kic/ezdroje seznam zdrojů na jiných univerzitách: http://www.infozdroje.cz JAMM - systém pro vyhledávání časopisů v elektronických databázích na FSS MU: http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/eiz.php?podsekce=59 8 4 Databáze EBSCO Host jako příklad on-line zdroje informací dostupného na MU 4.1 eIFL Direct Přístup do databáze EBSCO Host pro Masarykovu univerzitu je umožněn díky společnému projektu eIFL Direct (Electronic Information For Libraries Direct) firmy EBSCO Publishing a institutu OSI (Open Society Institute). Firma EBSCO Publishing je producentem databáze, OSI je občanská organizace patřící do sítě nadačního fondu George Sorose. Do projektu eIFL Direct je zapojena řada zemí převážně ze Střední a Východní Evropy, nechybí ale ani zástupci Afriky, Asie a post-sovětských zemí včetně Ruska. 4.2 Obsah databáze Databáze EBSCO Host umožňuje nahlédnout do bezpočtu dalších dílčích databází mnoha druhů, z nichž je Masarykově univerzitě zpřístupněna pouze malá část - 14 databází z různých oblastí, mezi nimi i pedagogická databáze ERIC. Ještě před vstupem do vyhledávacího rozhraní si může uživatel zvolit, které z těchto databází se bude procházet. 4.3 Vyhledávání - základní rozhraní Jednoduché vyhledávání (basic search) je velice ­ jednoduché. Do jediného formulářového pole se zadává hledaný výraz, prohledávají se všechna pole. Opět je zde možnost zvolit konkrétní databáze. Na rozdíl třeba od Googlu, který vkládá, není-li určeno jinak, mezi dva zadané výrazy booleovský operátor OR (logický součet, vyhledá všechny záznamy s výskytem výrazu 1 nebo 2, případně obou), považuje databáze EBSCO Host zadané výrazy za frázi. Mezi výrazy samozřejmě lze vkládat booleovské operátory ­ již zmíněný OR, AND (logický součin, navráceny budou pouze takové záznamy, v nichž se vyskytují všechny výrazy) a NOT (logický rozdíl, vyhledají se jen záznamy, v nichž se nachází výraz 1 ale ne výraz 2). Výrazy, které mají být explicitně vyhledané jako fráze lze uzavřít do uvozovek. Prioritu vyhodnocování výrazů lze určit závorkami. Kromě těchto jednoduchých nástrojů pro dotazování databáze lze použít hvězdičkovou, resp. otazníkovou expanzi. Výraz výraz* vyhoví všechny záznamy, které obsahují za výrazem výraz jakýkoliv řetězec znaků, hvězdička tedy nahrazuje jakýkoliv nenulový řetězec znaků. Otazník 9 naproti tomu nahrazuje právě jeden znak, takže výrazu vý?az vyhoví slova jako výraz, výkaz, výmaz apod. Výše uvedené operátory patří k těm poměrně častým, EBSCO Host ovšem nabízí také dva další nástroje pro vyhledávání, které se už tak často nevidí. Jsou to operátory pro blízkost slov. Operátor se skládá z písmene (N, resp. W) a číslice, která udává, jak daleko od sebe mohou být výrazy v textu maximálně vzdáleny. Výraz výraz1 N5 výraz2 tak znamená, že se hledají takové záznamy, ve kterých není výraz2 od výrazu1 vzdálen více než pět slov a to jak před, tak i za výrazem1. Spojení výraz1 W3 výraz2 pak vyhoví takové záznamy, ve kterých se výraz2 nalézá maximálně 3 slova za výrazem1, záleží tedy na pořadí. Na úvodní obrazovce se též nachází možnost omezení výsledků vyhledávání (většinou podle typu záznamu, časového vymezení, rozsahu apod.). Jelikož každá databáze má jinou strukturu, nastavuje se omezení pro každou databázi samostatně. Kromě omezení je možno zvolit též rozšíření vyhledávání, lze zvolit, že se budou prohledávat i plné texty článků, budou se hledat i slova příbuzná zadaným a také že se mezi dva termíny bude vkládat implicitně operátor AND. Tato omezení, resp. rozšíření lze aplikovat na již provedené vyhledávání, nebo je lze zadat jako podmínky vyhledávání předcházející. EBSCO Host - rozhraní základního vyhledávání 10 4.4 Pokročilé vyhledávání Rozhraní pro pokročilé vyhledávání nabízí uživateli tři pole pro zadání dotazu oddělená některou z výše zmíněných logických spojek. Dále je zde možnost omezit hledání výrazu pouze na určité pole záznamu. Jelikož EBSCO Host přistupuje k záznamům z různých databází, které mají různou strukturu, liší se nabídka polí podle zvolených databází. EBSCO Host - rozhraní pokročilého vyhledávání Každé pole má svůj kód, skládající se ze dvou velkých písmen. Zadáním kombinace kódu a hledaného výrazu lze prohledávat konkrétní pole také prostřednictvím formuláře pro základní vyhledávání. Např. Kombinace TI Babička vyhledá všechny záznamy, které obsahují v názvu slovo babička, AU Němcová zase záznamy dokumentů, jejichž autorkou je nějaká Němcová. 11 4.5 Vizuální vyhledávání Databáze EBSCO Host nabízí, kromě dvou již výše zmíněných, další možnost, jak vyhledávat informace. Je to vizuální (chcete-li grafické) vyhledávání. Jeho přednost spočívá v tom, že nalezené výsledky zařadí do určitých kategorií (odborně se tomu říká clusterování) a takto naznačené vztahy poměrně přehledně a přístupně zobrazí. Kategorie a podkategorie jsou reprezentovány kruhy, cílové dokumenty čtverci. Při zvolení konkrétního čtverce se zobrazí v pravé části obrazovky informace o dokumentu. Brouzdání nalezenými záznamy pak vypadá jako průlet vesmírem čtverců a kruhů. EBSCO Host - vizuální vyhledávání Vzhledem k náročnosti takového zobrazení výsledků však nejsou nalezeny zdaleka všechny relevantní výsledky (klasické vyhledávání vrací na stejný dotaz o poznání více výsledků, než vizuální, které je omezeno pouze na 250 záznamů). Proto je nutné brát tuto metodu v případě obsáhlejšího vyhledávání (tj. vyhledávání, které vrací více než zmíněných 250 záznamů) spíše jako zajímavý nápad s příslibem do budoucna. 4.6 Řízený slovník EBSCO Jak již bylo napsáno, databáze EBSCO host nabízí přístup do několika různých databází, a tak by se dala označit za pouhý metazdroj informací. Nicméně tak jednoduché to není, EBSCO Host nabízí uživateli kromě samotného přístupu do databází i poměrně značnou přidanou hodnotu v podobě provádění vlastní indexace všech záznamů. Indexace je činnost, při které se každému dokumentu na základě obsahové analýzy přiřadí taková metadata, podle kterých je pak dokument 12 vyhledáván a nalezen (klíčová slova, předmětová hesla, znaky MDT apod.) Jelikož je portfolio přístupných databází poměrně různorodé, pokrývá různé oblasti vědění, různé druhy dokumentů a samozřejmě má každá databáze vlastní tým indexátorů a metodu a jazyk indexace, je třeba nějak zajistit, aby bylo hledání co možná nejefektivnější. Konzistence indexace je v případě databáze EBSCO Host dosaženo právě tím, že si jí dělají indexátoři EBSCO Publishing ještě jednou sami. Používají k tomu vlastní řízený slovník, pomocí kterého indexují každý jednotlivý záznam. A prostřednictvím takto vytvořených předmětových hesel (subjects) je možné v databázi EBSCO Host efektivně vyhledávat. To je možné v zásadě dvěma způsoby. Jak si jistě všimnete, u každých výsledků vyhledávání se vlevo zobrazí žlutý sloupeček nadepsaný ,,Narrow Results By Subjects" (zúžit výsledky podle předmětu) se několika odkazy. Tyto odkazy reprezentují právě výrazy z řízeného slovníku EBSCO, kliknutím na ně provedete nové vyhledávání, kde budou nalezené záznamy zúženy na ty, které odpovídají zvolenému heslu. Druhou možností, jak vyhledávat pomocí hesel z řízeného slovníku EBSCO je pomocí kódů polí, odpovídající kód je DE (zřejmě z descriptor). Pozor! Kód DE není z nějakého nepochopitelného důvodu v nabídce, musí se zapisovat ručně. EBSCO Host - výsledky vyhledávání s možností omezení pomocí hesel řízeného slovníku 13 4.7 Uložení a export záznamů Nalezené záznamy je možno uložit a poté exportovat. Záznamy lze uložit ,,do složky" buď po jednom, nebo všechny zobrazené najednou. Záznamy ve složce je pak možno vytisknout, odeslat e-mailem nebo uložit na disk. Uživatel může zvolit z několika formátů dat, dokonce je možno zvolit která konkrétní pole se budou exportovat. 14 Závěr Problematika vyhledávání na internetu a v elektronických databázích je hodně složitá. Bohužel neexistuje jednotný návod pro všechny vyhledávače na internetu a v databázích. Chcemeli vyhledávat, musíme vždy pochopit, jak daný systém funguje. Nejprve bychom měli sáhnout po nápovědě, kde většinou najdeme popis vyhledávání a řazení výsledků. Vyplatí se i účast na školeních pořádaných knihovnou nebo producenty databází. Velkou roli hraje také volba klíčových slov. Musíme si uvědomit, že systémy neumí vyhledávat dlouhé věty. Daleko lépe si poradí s jednoduchými slovy a krátkými frázemi. Můžeme zadávat také zkratky, ale pouze v tom případě, že jsou používanější než celá slova. Zkratku CAN (Child Abuse and Neglect) lze nalézt v českém prostředí, ale v anglickém asi příliš úspěšní nebudeme, protože can v angličtině znamená moci nebo umět a najdeme jej téměř na každé stránce. V tomto případě je vhodnější zkratku rozepsat. Pozor bychom si měli dát i na tzv. stop slova (and, or, the, a,...), které vyhledávače ignorují. Asi nejdůležitějším faktorem při vyhledávání je ale praxe. Teprve ta nás naučí klást správné dotazy a najít vždy to, co právě potřebujeme. 15 Literatura 1. EBSCOhost [databáze on-line]. Ipswitch (USA) : EBSCO Publishing, (c) 2006 [cit. 200605-15]. Dostupný z WWW: . 2. EIFL Direct [on-line]. (c) 1999 ­ 2006 [cit. 2006-05-15]. Dostupný z: . 3. Open Society Institute and Soros Foundation Network [on-line]. New York (USA) : Open Society Institute, (c) 2006 [cit. 2006-05-15]. Dostupný z WWW: . 4. ŠEDINOVÁ, Petra. Elektronické informační zdroje [online]. [2005-2006] [cit. 2006-05-16]. Podklady ke stejnojmennému kurzu na VIK FF MU. Dostupný z WWW: . 16