Krejčí, Miroslav. Inventář hudebnin kostela sv. Jakuba v Brně z roku 1763 se zvláštním zřetelem k Peregrinu Gravanimu. Dipl. pr. Brno 1957. II. kap. – Chrámová hudba v Brně – Kostel sv. Jakuba – hudební zaměstnanci kůru, věžní hudba v Brně – seznam svatojakubských kantorů, kapelníků a choralistů III. kap. – Inventář kostela sv. Jakuba z r. 1763 – popis – skladatelé – brtnický (1752) a kvasický (1757) inventář – hudební sbírka minoritská a augustiniánská v Brně – církevní hudba v Kroměříži – situace na kůrech v Čechách – svatojakubští opisovači IV. kap. – přehled literatury o Gravanim – život a dílo – význam jeho osobnosti pro rozvoj brněnské chrámové hudby II. kap. Chrámová hudba v Brně – Kostel sv. Jakuba – hudební zaměstnanci kůru, věžní hudba v Brně – seznam svatojakubských kantorů, kapelníků a choralistů Tato kapitola pojednává o brněnské chrámové hudbě. Srovnává postavení hudby církevní s hudbou světskou a v podstatě dochází k tomu, že principy tehdejší světské hudby se promítají také do tvorby církevní. Ve světské sféře kraluje opera. Kůr sv. Jakuba (jako i ostatní hudební centra u nás a v Evropě) reflektuje světovou hudební produkci, provádějí se skladby italských mistrů. Rozkvět italské hudební produkce u sv. Jakuba můžeme sledovat už v posledních letech 17. st. Vznik svatojakubské sbírky datuje Krejčí do zač. 18. st. (za Mathiase Franze Altmana 1715–18), rozšiřovali ji Ferdinand Altman (do r. 1721) a Matouš Rusman (do r. 1762) ve sbírce jsou zastoupeni mistři italské barokní hudby – Bassani, Bononcini, Caldara, Conti, Leo, Scarlatti. Dále jsou v této kapitole popsány dějiny a vzhled chrámu, jeho postavení a důležitost v dějinách Brna (národnostní spor s Petrovem), ale paradoxně chybí popis kůru (např. kolik místa bylo pro hudebníky, možnosti dvojsborového zpívání apod.) Další partie klasifikuje pracovníky kůru, popisuje jejich činnost a podává jejich jmenný seznam: ředitel kůru = kantor Matheus Ferdinand Müller do r. 1678 Georg Ignaz Graf do r. 1711 Johann Adam Schneider do 1715 Mathias Franz Altman 1715–18 získával cenné hudebniny přímo z Itálie či Vídně (korespondoval si s dvorskými skladateli, s Římem) Ferdinand Altman do 1721 Matheus Rusman do 1762 Peregrinus Gravani do 1815 (úkoly kantora: s. 33 dole) kapelník (úkoly kapelníka s. 34) varhaník k provozování hudby tedy byl k dispozici kapelník + 9 hudebníků + 4 fundatisti (nadační chlapci 2 soprán, 2 alt), choralisté (2 bas, 2 tenor) seznam kapelníků a hudebníků s. 38 III. kap. Inventář kostela sv. Jakuba z r. 1763 – popis – skladatelé – brtnický (1752) a kvasický (1757) inventář – hudební sbírka minoritská a augustiniánská v Brně – církevní hudba v Kroměříži – situace na kůrech v Čechách – svatojakubští opisovači Inventář z r. 1763 Autorem je Gravani, který převzal hudebniny pocházející z majetku Rusmana, hudebniny z majetku Altmana pravděpodobně nepřevzal, nejsou v soupise uvedené. o inventář má 138 listů o svázán v kožených deskách o skladby řazeny tematicky podle g.b. o 907 chrámových skladeb o unikát v tom, že obsahuje pouze chrámovou hudbu o repertoárový unikát (světová produkce, jedinečné skladby) původní soupis skladeb čítá vše sepsané do r. 1763 (do převzetí Gravanim) záznam obsahuje alespoň 1. 4 takty (g. b.), autora, obsazení, někdy název novější záznamy (tedy to, co získal Gravani) jsou již stručnější, obsahují jen incipit, někdy jméno soupis z roku 1763 je tříděn podle druhů novější přípisy až na konci v původním inventáři se nalézají skladby vesměs italských, jihoněmeckých či vídeňských autorů Caldara, Conti, Pichler, Pergolesi, Fux, Hasse nejčastěji uvedených druhů je mší (v inv. 1763 jich je 169) do r. 1781 (to je nejzazší datum v inventáři) od převzetí Gravanim přibylo 100 mší dále offertoria (v pův. 110) litanie (v pův. 64, celkem 98) nešpory (v pův. 18, celkem 39) Salve Regina (celkem 41) v přípisech přibývají skladatelé domácí (Brixi, Gravani, Haberhauer, Klíma, Kohout, Navrátil, Novotný), posouváme se v čase mezi skladatele 18.st. (Haydn) o Dále tento oddíl poučuje o nástrojích používaných při provozování chrámové hudby v SJ: klariny, kornety, trombony, trubky, fagoty, flétny, hoboje, housle, viola, basa, varhany např. ve mších se uplatňovaly: 4 hlasy, 2 housle, 2 klariny (ad lib.), 2 trombony, (nebo ostatní dechy), tympány, varhany, basa offertoria stejné obsazení + častá sóla, v sólech 2 housle, viola, varhany o rozčlenění obsažených skladatelů podle lokality: 1. vídeňské a německé 2. italské 3. české a česko-německé 4. neprokázaní a neznámí autoři záznam obsahuje: jméno, narození, úmrtí, krátká charakteristika činnosti, působiště, výskyt skladeb u nás, příp. literatura o zamyšlení nad provozováním a životností skladeb, o tom usuzuje z vizuální stránky skladeb, opoznámkované se asi provozovaly, zatímco čisté nikoli poznámky se týkaly vlastníka skladby, opisovačů, inventárního zařazení, provedení, byly připsány party pro nové nástroje o srovnává SJ s ostatními dobovými inventáři (tovačovský, brtnický, kvasický, rajhradský, třeboňský, blížkovický) a sbírkami (minoritskou a augustiniánskou) a z tohoto srovnání vychází nejhodnotněji SJ sbírka, protože obsahuje největší světové skladatele, dokazuje závislost Moravy na Vídni a celkovou orientaci hudby na cizí vlivy (Itálie) IV. kap. Přehled literatury o Gravanim – život a dílo – význam jeho osobnosti pro rozvoj brněnské chrámové hudby Peregrinus Gravani *13.1.1732 v Jaroměřicích, žil zde v době rozkvětu hudební kultury (Míča) popisuje jeho osobní vlastnosti k SJ nastoupil 1755 jako tenorista, 1763 ředitel kůru interpret, skladatel propagátor klasické hudby závěr přehled literatury jmenný rejstřík přílohy inventář hudebnin kostela sv. Jakuba v Brně z r. 1763 – rozčlenění dle druhu dále jméno, obsazení, číslo, signatura (pokud existuje) seznam opisovačů seznam skladeb Gravaniho abecedně, obsazení, signatura nedostatky práce: styl a gramatika (Rakouzsko apod.) necituje zdroje nemá vysvětlivky zkratek a systematiky nejasná terminologie, nepřesnosti, zastaralé pojmy – misa brevis (velká??), kdo je fundatista??, trumpety??, basa??