Učící se společnost • Poznávací společnost, společnost poznání, knowledge society • Naše období – přechodné • podobně helénská kultura – Ptolemajovci: antická kultura se rozšiřuje na východ, vstřebává prvky jiných kultur a dále je rozšiřuje • podobně i renesance Učící se společnost • Co způsobuje tento přechod? - rozvoj vědy (vědeckých poznatků), techniky a komunikace - globalizace • Tyto příčiny vedou k propasti mezi: - vnějškovým a vniterným - technickým a sociálním - objektem a subjektem - evolucí přírody a evolucí lidské kultury (Drama evoluce, Evoluční ontologie, Ohrožená kultura) Učící se společnost • Doba charakterizována: - odklonem od antropocentrismu k antiantropocentrickému či neantropocentrickému myšlení - antropocentrismus: původ v antických kulturách, upevněn v renesanci a osvícenství → silně zakořeněn - výsledkem postmodernismus styl myšlení ve filozofii, vědě, umění i běžném životě Úloha vizí, strategií, prognóz a utopií v současném světě • Je třeba změnit současnou situaci v přístupu k nakládání s vodními zdroji. • V jakém pořadí, kdy a proč využijete vizí, strategií, prognóz a utopií? Utopie • Vysněná země s dokonalým společenským řádem • Název podle románu Utopie Thomase Mora • Filozoficky = apriorní konstrukce dokonalého státu • Je žánrem sci-fi literatury • Obecně: něco vysněného, neuskutečnitelného • Mírně negativní zabarvení • Další známé utopie? Vize • Vidění do budoucna • Představa cílového stavu • Motto: budoucnost nemůžeme předvídat, ale můžeme ji ovlivnit • Umělecká představivost (fantazie) • Pojem někdy používán ve smyslu něčeho matoucího, nějakého přeludu či klamu • Vize žene skupinu za nějakým cílem (př. politika, věda, organizace), tj. mobilizuje, orientuje, koordinuje Vize • Třeba nacházet nástroje, jak formulovat vizi a dosáhnout konsenzu. Vůdci toto mají dáno intuitivně • Dělíme na - osobní vize (pro každého) - totální vize (pro všechny) • Vizi vymýšlí jedinec, ta se pak dostává do sociálních procesů a žije si svým vlastním životem Prognóza • Stanovení pravděpodobného vývoje různých jevů (sociologických, biologických) založených na logických vztazích, předpověď na vědeckém základě • Věda prognostika – věda o způsobu a formách vytváření prognóz, perspektivy vývoje určitého jevu • Člověk myslí ve varietách budoucího vývoje – jaké výsledky může mít jeho činnost do budoucna • Rozhoduje se i z hlediska historického a aktuálního Strategie • Strategie = cesta ke stanovenému cíli • Převzato z vojenství – základní způsob vedení boje a války. Válečné operace vedoucí k dosažení cílů. • Politicky – činnosti vedoucí k dosažení vytyčených cílů, jednání ve správném směru • Psychologicky – obecný postup, kterým člověk řeší problémy • v inf. vědě? • Strategické myšlení – je schopnost vidět dopředu (mít vizi) v širokých souvislostech a být o ní přesvědčen → obsahuje emocionální náboj - víru • Motto: mysli globálně, jednej lokálně (z širokých souvislostí odvoď něco konkrétního) Strategie • Strategie jsou dlouhodobé, je nutno k nim docházet postupně • Dělíme na – ofenzivní: aktivně o něco usiluji – defenzivní: snažím se něco udržet, ušetřit • Strategie jsou neměřitelné, posuzujeme konzistentnost jednání s představou • Proti tomu taktika – krátkodobá • Kybernetika – souhrn zásahů do řízeného procesu. Strategický aspekt: porovnáváme současný a chtěný stav, podle výsledku provádíme změny v řízení • Dnes nejdůležitější strategie trvale udržitelného života – snaží se řešit existenční problém lidstva • Strategie vzdělávání, řízení lidských zdrojů, rozvoje vědy