Globální společnost • univerzalita • kondenzace časoprostoru • deteritorializace • lokálnost • mobilita • globální vesnice Globální společnost • globální - týkající se celého světa, mající celosvětový význam • globalizace: - proces vymykání ekonomiky z demokratické (politické) kontroly - nejasnost a neuspořádanost světové situace - absence centra moci - týká se toho, co se nám všem děje • zrychlování tempa – prudký rozvoj vědy a techniky, zvláště oborů a nástrojů zrychlujících pohyb • globalizační procesy – redistribuují privilegia a deprivace, bohatství a chudobu, svobodu a omezení Globální společnost • příčiny: rozvoj komunikace v nejširším slova smyslu - v pohybu lidé, suroviny, výrobky, myšlenky a smyšlenky, znakově zaznamenané poznání, nemoci, ale zvláště kapitál a informace → bezprostřední přítomnost – pohyb nezávislý na fyzických nositelích (např. pohyb informací rychlejší než změna situace, o které informují) • země obetkána komunikačními cestami od mořského dna po vesmír • globalizace – pozitivní i negativní důsledky Globální společnost • pozitivní: O/ zvýšení povědomí o naší Zemi a zodpovědnosti za její stav O/ vnímání jinakosti – vzrůst tolerance O/ tendence k autoorganizaci – občanská společnost oslabující „centrální“ roli státu O/ požadavek na vyšší míru vzdělání • negativní: O/ hrozba střetu civilizací – světových válek, terorismu, nacionalismu a rasismu O/ nadnárodní monopoly – nebezpečí totality O/ snadnější pohyb zločinu (Interpol) O/ univerzalizmus – světovládné tendence Univerzalismus • rostoucí migrace obyvatel narušuje kulturní okruhy a hranice států, vznikají širší kulturní okruhy (osm – euroamerický, japonský, islámský ..) → hrozí střet civilizací • vznikne univerzální kultura či zůstane zachována regionální, národní a lokální úroveň? • univerzalismus: – neg. = vnucování způsobu života, uspořádání společnosti a myšlení jedním kulturním okruhem či nadnárodními společnostmi jiným kulturám – poz. = snaha změnit svět k lepšímu a tuto změnu rozšířit do všelidských rozměrů, připodobnit životní podmínky všech lidí na všech místech světa – ohrožení diverzity národů, národních kultur, jazyků, náboženství, životních stylů Globální x lokální • globalizace – jev nevyhnutelný? neregulovatelný? • organizace a normalizace prostoru odděleně od přirozených vlastností a omezení lidského těla → prostor konstruovaný podle kapacity technologie, umělý • na konstruovaný prostor položen prostor kybernetizující – bez prostorových dimenzí, okamžitý rozptyl, mizí časové a prostorové překážky, mizí rozdíl mezi tady a tam • změna chápání dichotomie blízko – daleko: komunikace v nulové délce → prostor ztrácí na významu - blízko prostor každodenní, neproblematický, založený na návycích - daleko prostor příležitostný, nepředvídatelný • tato dichotomie zakládá tzv. lokální komunitu Mobilní elita x imobliní chudina • ve virtuální realitě vznikají nové majetky izolované od hrubé reality chudých • nucená lokalizace jistí selektivnost globalizačních účinků • bohatství je globální, chudoba lokální • polarita globální moci x lokální bezmoci: - mobilní elita osvobozená od teritoriálních omezení, disponuje transnacionálním kapitálem, exteritorializuje (imunizuje) ji od komunity - obyčejní lidé vázaní k místu zbaveného významu a schopnosti poskytovat identitu • globalizace a teritorializace se vzájemně doplňují → glokalizace (Ronald Robertson) – jednota globalizačních a lokalizačních tlaků Mobilní elita x imobliní chudina • osvobozený kapitál mimo kontrolu národních vlád – nefunguje hospodářská politika → fragmentace politiky (slabé státy) x globalizace ekonomiky (silné nadnárodní společnosti) • „zdá se, že dnes nikdo nemá kontrolu, …, není jasné, jak by taková kontrola mohla za daných okolností vypadat“ (Bauman) • příslušníky mobilní elity jsou manageři, celebrity, ale i akademici • časoprostorová komprese – netlumený přenos informací a bezprostřední komunikace → rozpad komunikace mezi vzdělanými elitami a lidem → nemají co lidem říct, aby to souznělo s jejich zkušeností Konzumní společnost • moderní společnost industriální, globální společnost konzumní • konzument – žádné potřeby nesmí být uspokojené celkově, ale pouze bezprostředně • vztah mezi potřebou a jejím uspokojením obrácený: příslib uspokojení předchází potřebě, naděje na uspokojení je lákavější než reálné potřeby • jde o vzrušení z nových dojmů spíše než o vlastnění, o sbírání prožitků • v zájmu spotřeby konzument stále vystaven novým pokušením – stav neutuchající nespokojenosti • kultura konzumní společnosti se netočí kolem učení, ale kolem zapomínání Globální problémy • gobální problémy – „současný jev, ovlivňující životy lidí anebo zdraví planety nebezpečným nebo potencionálně nebezpečným způsobem“ (Pike, Selby – Globální výchova) - nelze chápat v rámci jednoduchého vzorce příčina problému → řešení - mohou ovlivňovat řadu jiných problémů a zároveň jimi být ovlivňovány → nelze tvořit částečné strategie řešení, protože se mohou projevit opačně, než se čekalo Globální problémy - dříve: vidění problémů jednotlivě - dnes: vidění problémů jako jediného, neviditelně propojeného systému • globální problémy – ekonomické, sociální, právní atd., nejdůležitější - ekologická krize: existenční problém, týká se celé lidské kultury Globální výchova • odpovědí na globální problémy • předpokládá propojení povahy jednotlivce s povahou a stavem globální společnosti • ke změně vnějšího systému je třeba probudit dost lidí a zaktivizovat jejich schopnosti • cesta: výchova k respektu jedinečnosti osobnosti, ale i k respektu jiných kultur • třeba změnit tradiční styl výuky směrem od rozumového, logického a sekvenčního k stylu odhalujícímu vztahy mezi jednotlivými bloky vědomostí → probírat jeden problém z různých úhlů, ne různé aspekty problému v různých předmětech bez uvedení do souvislostí Cíle globální výchovy • „porozumět procesu vzájemné závislosti • rozvíjet smysl pro vlastní sebehodnocení a podporovat úctu k druhým • rozvíjet dovednosti kritického myšlení • porozumět pojmu mír – od osobní po mezinárodní – snažit se předcházet konfliktům a pokud to nelze, naučit se umění konflikty řešit • porozumět pojmu lidská práva a podporovat jejich dodržování • chápat, jak vznikají předsudky a rozvíjet způsoby, jak proti nim bojovat“ (Pike, Selby – Globální výchova)