Informační společnost • Proč je dnešní společnost společností informační? X • Proč je možné tvrdit, že dnešní společnost není informační? Informační společnost • první použil termín japonský esejista Tadao Umesao v eseji „Joho Sangyo Ron“ (O informačním průmyslu) v roce 1963 • popisuje v ní různé fáze sociálního vývoje společnosti • poslední fáze vývoje – Joho-Shakai (informační společnost) • důvody vzniku označení: - spekulace - důsledek dvojznačnosti překladu „The Production and Distribution of Knowledge in the United States“ od Fritze Machlupa do a z japonštiny - důsledek nadšení z růstu zaznamenaných zkušeností, prožitků? Informační společnost • impozantní nárůst množství dokumentů → informační exploze • umožněná nevídaným rozvojem technologií pro zpracování dat • nárůst možnosti publikovat informace, vzrůstá počet distributorů i uživatelů informací • informace vznikají rychleji a ve větších objemech, než je člověk schopen nalézt, studovat a porozumět jim • příkrý rozpor mezi rostoucím množstvím informací a vývojem lidského mozku, který se za poslední tisíciletí výrazně nemění Informační společnost • lze rozlišit tři fáze: - vznik písma - vznik knihtisku - současnost (první snahy se s ní vyrovnat – FID a Memex) • některé problémy: - potřebné informace nelze nalézt – existuje přímý vztah mezi rostoucím objemem prohledávaného prostoru a obtížností nalézt to správné - přemíru informací nelze využít – nad síly jednoho člověka, otázka jak zužitkovat informační bohatství - problém rozpoznání a třídění informací, jejich verifikace – vzrůst užitečných, ale i zbytečných informací (informační smog) Informační společnost • domněnka, že vzrostl význam realizovaných informací → k tomu nutná možnost přístupu k potencionálním informacím – Internet • vede k mnohovýznamovosti pojmu informační společnost: - znamená kontrast mezi informovanou a neinformovanou společností? - znamená prudký nárust skutečných znalostí díky technické revoluci? - znamená pojímání informace jako vyráběného zboží či jako základního elementu profesionálních schopností? Informační společnost • 6 charakteristik inf.spol. dle Schemetové a Curtise: O/ informace je zbožím – je obchodovatelnou komoditou, objevují se pro ni nové trhy – např. online média O/ informační průmysl – produkce, distribuce a spotřeba informace jsou industrializovány, stávají se klíčovými v globální konkurenci O/ informační práce – převažující způsob práce, nejvíce zaměstnaneckých míst v sektoru informačních služeb O/ vnitřní propojenost – rozrůzňování sociální komplexity a dělení: na primární sociální sítě lidí (důvěrní přátelé, přímé kontakty) navazuje sekundární síť odlišně strukturující vztahy pomocí komunikačních technologií Informační společnost O/ komplexní mediální prostředí – nová média jsou používána za účelem paralelního užití starých médií (internet + počítač mohou zahrnovat televizi, rádio, video, noviny aj.) O/ interakce technologického a sociálního pokroku – sociální realita je neoddělitelná od technologického vývoje (pacienti jsou lépe informováni apod.) • pro vývoj společnosti je rozhodující nikoli růst potencionálních informací, ale růst skutečných znalostí. Dostupnost a vyhledatelnost potencionálních informací je pouze základním předpokladem • → závažnější je proto pojem znalostní společnost Učící se společnost • také poznávací společnost, znalostní společnost, společnost poznání – zatím jen vize • naše společnost ne společnost znalostní, pouze společnost, jejíž ekonomika založena na znalostech • P.F. Drucker – „Postkapitalistická společnost“: společnost kde rozhodujícím faktorem produkce není kapitál ani půda, ale znalosti. Třídy kapitalistů a proletářů nahrazeny kvalifikovanými odborníky využívajícími specializované znalosti (knowledge workers) a obslužnými pracovníky (service workers) Učící se společnost • hlavním nástrojem tvorby bohatství aplikace znalostí v pracovním procesu → inovace, další zvýšení produktivního využití znalostí • tři revoluce ve využití znalostí: • fáze: 1780 – průmyslová revoluce: vědění aplikováno na nástroje, zpracovatelské a výrobní procesy a na výrobky • fáze: 1880 – revoluce produktivity: poznání aplikováno na práci,ve výrobním procesu; pracovní postupy studovány, analyzovány a organizovány prostřednictvím aplikace znalostí • fáze: 1955 – manažerská revoluce: vědění aplikováno na sebe samo, stává se výrobním faktorem; management poskytuje znalosti o tom, jak využít dnešního poznání, aby přinášelo výsledky a jaké nové znalosti jsou potřebné Učící se společnost • tři druhy nových znalostí: - zdokonalování postupu, výrobku nebo služby - exploatace znalostí – využívání existujícich znalostí k vyvíjení nových postupů, výrobků nebo služeb - inovace • zvyšování produktivity odborných a obslužných prací je podmíněno procesem neustálého sebevzdělávání a sebezdokonalování • výzva pro demokratizaci a vzdělávání • v učící se společnosti nejde o množství informací, které jsou k dispozici, ale o to, do jaké míry jsme schopni si tyto informace osvojit • vlastní myšlení je důležitější než přístup k informacím Učící se společnost • úloha vzdělání: poskytnout kulturní základ, který umožní poznat probíhající změny – naučit se vybírat informace, rozumět jim a umět je zařadit do historického kontextu • tvorba znalostí – největší investice rozvinutých zemí (formální vzdělávání, vzdělávání zaměstnanců, výzkum a vývoj ≈ 20% HDP), přínos – vzrůst konkurenceschopnosti • vzdělání musí přestat být monopolizováno školami – musí prostupovat celou společností prostřednictvím organizací, podniků, vládních agentur a nevýdělečných organizací: učící se a vyučující instituce • moudrost člověka by měla udržet techniku a technologie na uzdě Jaký je vzájemný vztah? znalostní společnost informační společnost informační technologie