Vzdělávání pro 21. století • pedagogika - školstvím prochází: O/ každý sám O/ se svými dětmi O/ univerzita 3. věku • OSN zřídila UNESCO (sídlo v Paříži): podněcuje mezinárodní kontakty, odborné akademické poradenství – školství, věda, kultura → nové koncepce • česká komise UNESCO - sekretariát při zahraničním ministerstvu • 1993 – vznik zvláštní komise, složení mezinárodní, odborníci, demokratické a pluralistické zásady Vzdělávání pro 21. století O/ v čele komise ještě před vznikem EU stál Francouz Jacques Delors O/ účel: jak by mělo vypadat vzdělávání ve 21. století O/ cíl: pokus o formulování uceleného celosvětového konceptu vzdělávání, zaměřeno hlavně do budoucnosti O/ šlo o to prozkoumat důsledky vyplývající ze světových trendů, školství přizpůsobit požadavkům globální společnosti 21. století O/ problém: rychlý růst poznatků → věkovým kategoriím přiměřený výběr toho, co musí zvládnout, aby se jejich příslušníci mohli pohybovat ve společnosti (zaměstnání apod.) Vzdělávání pro 21. století O/ termín Education – Američani, nerozlišují vzdělávání a výuku. U nás vzdělávání = znalosti, výuka – etická a citová stránka věci O/ termín Learning – učení, metoda, jak se ke vzdělávání dochází • Formal Education – organizované vzdělávání, např. základní školy, jazykové školy, univerzity 3. věku • Nonformal Education – mimoškolní vzdělávání – např. kulturní domy, veřejné knihovny • Informal Education – vzdělávání z iniciativy jednotlivců, probíhá spontánně • vzdělávání od předškolního věku – rodinná výchova → mateřská školka → ZŠ,SŠ,VOŠ,VŠ → postgraduální studium → vědecké studium Vzdělávání pro 21. století • vzdělávání od předškolního věku – rodinná výchova → mateřská školka → ZŠ,SŠ,VOŠ,VŠ → postgraduální studium → vědecké studium • Csc. → 19. stol. Francouzi → Rusko → Sovětský svaz → my x PhD. • celoživotní vzdělávání – společnost blízké budoucnosti bude vyžadovat vzdělávání pro celý život • vzdělávání – základní lidské právo a univerzální hodnota → v praxi složité, př. výběr vysokých škol (politická hlediska, protekce) • ideální koncepce 6% rozpočtu na vzdělávání, u nás asi jen 3% • rekvalifikační kurzy – jen účelové Vzdělávání pro 21. století • VŠ – vzdělání by nemělo být jen účelové. Studenti si stěžují na zbytečné informace, ale jde snad o vzdělávání a budování osobnosti • člověk se nejvíc projevuje v době volného času • školství je velmi citlivé na změny → opatrná reforma, nutno přihlížet ke specifickým podmínkám té které země • Bílá kniha – myšlenky formulované už v zásadách OSN O/ tolerance názorové rozmanitosti a porozumění pro druhé (náboženství, filozofické proudy apod.), demokratičnost, univerzálnost, kulturní identita, ochrana životního prostředí, zmírňování chudoby vzděláváním, problematika drog, kontrola porodnosti, otázka uchování zdraví Vzdělávání pro 21. století • Jacques Delors – názory: O/ vzdělávání hraje klíčovou roli v individuálním a společenském rozvoji, ale nelze ho přeceňovat, je jen jedním z prvků O/ je to nástroj k potlačování negativních jevů – chudoba, segregace, směřuje proti válečným konfliktům O/ tvrzení: „dítě je otcem člověka“→ sledovat vývoj dítěte je seberealizace O/ je nutno zabudovat otázky všestranného formování osobnosti, budování vztahů mezi jedinci i národy Vzdělávání pro 21. století • Komise si vytyčila specifické problémy 21. století: • globalita x lokální problémy (př. brazilské deštné pralesy) • univerzální x individuální • tradice x modernost • potřeba soutěže x obava o rovnost přístupu • množství znakově zaznamenaných věcí x poznání: společenský informační problém. Člověk by měl být vychováván tak, aby si mohl vybrat z hlediska svých zájmů • duchovní x materiální svět (spotřebitelský). Tvrzení: 21. století buď bude stoletím duchovním, nebo nebude vůbec Pilíře vzdělanosti ve 21. století • 4 základní typy učení: • učit se poznávat • učit se jednat • učit se žít společně • učit se být O/ poslední tři zatím ponechávány spíše náhodě, poslední dvě nevyplývají automaticky z předchozích dvou O/ dosud převládá instrumentální koncept (dovednosti, znalosti, ekonomická způsobilost) – více zasaženo školství v USA než Evropa O/ fachidiotismus – lidé vidí úzký obor, ale nevidí souvislosti Pilíře vzdělanosti ve 21. století O/ jde o rozvoj celé osobnosti směřující ke 4. principu učit se být O/ je o objevení tvořivého potenciálu jedince (Komenský – smyslem vzdělání vybudit tvořivé schopnosti v každém člověku) • učit se učit – nutno po celý život O/ ve vzdělání se učíme redukované a zjednodušené výsledky, ke kterým věda dospěla. Problémem je právě tato redukce – drží se pověry, nevědecké teorie, náboženské sekty O/ organizace Sisyfos – kluby skeptiků po celém světě, u nás nejvíce lékaři, brání vědu - věda je relativně svébytnou, skutečnost formující silou → formuje náš život Pilíře vzdělanosti ve 21. století - výsledky vědy mohou ohrožovat lidskou kulturu (atomové zbraně, vývoj v genetice …) → věci využitelné i zneužitelné - lidské pojmové poznání je ve svém základu vědecké (= poznání na základě logických metod). Vzniklo a vyvíjí se proto, že pomáhá uspokojovat přírodní potřeby - vědě se dnes přičítá trojí účel: → vzdělávací – od dětského věku po celý život vzdělávání pro adaptování na společnost → komunikativní funkce – aby lidé mezi sebou dokázali komunikovat Pilíře vzdělanosti ve 21. století → funkce kompatibility – s přírodním prostředím – korektiv dosavadního vědeckého poznání, to by mělo být uváděno do souladu s dosavadním vývojem přírody → věda dosud antropocentrická, jako filozofie • učit se poznávat → učit se jednat: ne ve smyslu např. výroby (učit se zacházet se strojem, udržovat ho apod.), ale šířeji. O/ přechod od dovednosti ke kompetenci. Kompetence – je to specifický komplex dovedností a současně sociálního chování a způsobilosti k práci v týmu, iniciativnost a ochota riskovat, osobní angažovanost, schopnost komunikovat, umět pracovat s lidmi, připravenost zvládat konflikt – v sobě i mezi podřízenými Pilíře vzdělanosti ve 21. století • učit se žít společně – globalizace, otázka přesunutí postižených do škol s „normálními“ studenty – problém sloučení speciální pedagogiky a pedagogiky – postižené děti se např. mnohdy opožďují O/ týká se mnohonárodnostních společností – překonání xenofobie (xenos z řečtiny, znamená cizinec, cizí). Jde o vztah k výsledkům výchovy v jiném prostředí • učit se být – 2 prameny: - Edgar Faure – Learning to be, Unesco, Paříž, 1972 Pilíře vzdělanosti ve 21. století - Erich Fromm – Mít neby být. Fromm němec, stal se Američanem, filosof, sociolog, psycholog: O/ srovnává dva způsoby (mody) přístupu ke světu: → mít – vlastnění věcí i znalostí, něco mít pro sebe → být – filosofické, probírá i z hlediska odlidštění O/ To be – blízké k Patočkovu pojmu přirozený život O/ učit se být – vnitřní cesta, jejíž fáze odpovídají přirozenému zrání: syntéza předchozích poznatků a zkušeností