Rešeršní činnost Informační potřeba, vedení rozhovoru, formulace rešeršního dotazu 7. 3. 2008 přednášející: Mgr. Silvie Kořínková Presová presova@phil.muni.cz Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU Osnova F Řešení problému a informační potřeba F Rozhovor s uživatelem F Formulace rešeršního dotazu F Úkol na příští hodinu F Literatura Proč někdo hledá informace? PROTOŽE má P R O B L É M F a hledá, jak ho vyřešit F potřebuje informace o řešeném problému (uznání nedostatku informací o něčem) Informační potřeba (Drábková,2007:27) F vědomý stav toho, že chybí určitá znalost F určitá konceptuální nesrovnalost, ve které kognitivní struktury nejsou adekvátní k řešenému problému Typy informačních potřeb, Taylor F visceral (vnitřní) need - actual, but unexpressed need for information F conscious (vědomá) need - conscious, within-brain description of the need F formalized (formalizovaná) need - formal statement of the need (informační požadavek) F compromised (dohodnutá) need - question as presented to system, search statement or query (rešeršní dotaz) Ingwersen, 2002:113 Typy informačních potřeb, Ingwersen F verificative needs (ověřovací) F conscious topical needs (vědomé) F muddled topical needs (nejasné) Ingwersen, 2002:116-117 Hledání informací a jejich použití jsou aktivity, které člověk podniká za účelem vytvoření a budování vlastního pochopení určité nesrovnalosti. (Drábková, 2007:27) F „ sense-making“ (vytváření významu) Stav znalosti uživatele je dynamický spíše než statický, měnící se s tím, jak postupuje zpracování. (Kuhlthau, 1991) Specifikace informační potřeby § Belkin (Kuhlthau, 1991) popisuje škálu schopností specifikovat informační potřebu, když se začíná s novým problémem v nové situaci, a když se končí s definováním problému v dobře chápané situaci s identifikovanou mezerou v poznání. § Lze předpokládat, že schopnost uživatele formulovat požadavek rešeršnímu systému se mění podle jeho úrovně porozumění problému. § V počáteční fázi specifikování problému může být pro uživatele téměř nemožné určit, jakou informaci potřebuje. Nedostatečná specifikace informační potřeby klademe si otázky Dostatečná specifikace informační potřeby vyjádření/formulace požadavků, rešeršní dotazy Cestou k cíli, tj. vyřešení problému, se jednotlivec pohybuje od neurčitosti ke zvyšující se určitosti a tento proces probíhá ve fázích. (Wilson, 1999) Fáze řešení problému podle Gaslikovové PROČ si tyto fáze uvědomovat? Schéma může být užitečné pro určení rešeršní strategie při hledání informací v každé fázi procesu řešení problému. Rozpoznání v jaké fázi řešení problému se nacházejí uživatelé, jež přicházejí do naší instituce. 1. fáze F znalosti o problému jsou běžné a roztříštěné F řešitel problému neumí přesně formulovat problém a není schopen definovat, jaké specifické informace k řešení potřebuje F cílem hledání je získat přehled o dané oblasti a dále získat co nejvíce různých informací pro chápání problému F výsledkem aktivit v této fázi je porozumění obsahu problému Z nedostatečných znalostí uživatele o řešeném problému potom vyplývá, F že často nevědí, jaké informace jsou pro ně důležité, F což se odráží i ve formulaci informačního požadavku V první fázi ještě není možné přesně formulovat požadavek a tudíž dotazy na specifické informace. Fstrategií tedy je prohlídnout co nejvíce možných různých informací k problému, hledat důležité myšlenky a informace o tématu s účelem formovat strukturu problému Forientace v tématu – encyklopedie, výkl. slovníky 2. fáze F řešitel má přesnější ponětí o problému, má představu o relevantních zdrojích informací a jejich obsahu F cílem hledání je návrh optimálního řešení problému F přímé a účelové hledání, určení relevance vyhledaných informací Ve druhé fázi, když je problém již strukturován a cíl definován, Fstrategií je hledání relevantních informací na základě přesně formulovaných požadavků 3. fáze F finální fáze procesu řešení problému F hledání dodatečné informace vztahující se k tématu studie F prozkoumávají se přijatá rozhodnutí F potvrzení správnosti řešení Ve třetí fázi je nezbytné dohledat dodatečné informace potvrzující závěry studie, F strategií je hledání na základě požadavků, které pokrývají různé oblasti studie spojené s hlavním tématem asociativně a skrytě Více viz Gaslikova, 1999 A nested model of the information seeking and information searching research areas (Wilson, 1999) • informační chování • chování při hledání informací • chování při vyhledávání informací (Škrna, 2002) Někdo hledá informace KDE? F informační instituce/knihovny F internet F kolegové Jde o správné pořadí? Odpověď viz Drábková, 2007:61-72 Pro knihovníka to začíná požadavkem F objednávka osobně X nepřímý kontakt (online formulář, poštou, faxem, email) F vymezení tématu rešerše – objednávkový formulář – ne pouze stručný název, vymezení aspektů tématu, účelu rešerše F neúplný požadavek - nepřesně, nesrozumitelně formulovaný požadavek (zkratky, nevyjádření hlediska zájmu) n odstranění v dialogu s uživatelem ? zpracovává naše instituce rešerše z dané problematiky F pokud ne - reference na jinou instituci Vedení rozhovoru s uživatelem – reference interview (Bell, 201-211) F Dle výzkumů – knihovníci – zdrojem v nouzi, poslední záchrana obtížnější dotazy F Paradox: Vyjednávání týkající se referenčních dotazů je jeden z nejkomplexnějších aktů lidské komunikace. Během tohoto procesu jedna osoba zkouší popsat jiné osobě ne něco co ví, ale spíše něco co neví. (Taylor, cit. Bell) What´s the Real Question? Uživatelé se zřídka první otázkou ptají na to, co chtějí – tendence kladení otázek nejasně – nejasné, zmatené termíny (nejasná terminologie) F Mary Ellen Bates (http://www.batesinfo.com/) to vyjádřila jako hledání otázky za otázkou PROČ? F „oťukání“ si pracovníka F Lidé mají svůj pohled na svět, své vlastní představy (mentální modely) o tom, jak věci pracují, i když nemají konkrétní aktuální zkušenost, o kterou by představu opřeli. F Lidé dost dobře neví, co chtějí vědět nebo nevědí, jak to vyjádřit. F Komunikační bariéry F Mnoho otázek zní docela rozumně, ale ve skutečnosti nejsou. F Existují rozpaky, překážky F Pocit strachu, že otázka bude „hloupá“, strach z neočekávaného. Question Negotiation in Reference Interview Kladení otázek F hlavní komponent komunikačních dovedností v referenčním rozhovoru F získání informací prostřednictvím dotazování Otázky F otevřené otázky – vedou k tomu, že účastník rozmluvy (druhá strana) má tendenci říct víc, rozvíjí téma F uzavřené otázky – užíváno k získání specifických informací Uzavřené otázky jsou vhodné pro specifikaci tématu, k přesvědčení se, že komunikace byla úspěšná, dále umožňují směřovat komunikaci. Je vhodné během rozhovoru kombinovat obojí typ otázek. Tendence k uzavřeným o. Nejzákladnější cíle referenčního rozhovoru F porozumění problému a literatuře – téma F zjistit, co má již uživatel zjištěno/hotovo (pokud něco) F zjistit klíčové pojmy a synonyma F formální zpřesnění - limity/omezení (chronolog. omezení, druh dokumentů apod.) a úroveň – odborná či populár. literatura F cíle rešerše – kolik, datum odevzdání F obecně - příprava strategie – výběr zdrojů (web, databáze, katalog) G Při uvažování o otázkách je dobré si cíle uvědomit. Porozumění kontextu problému F kdo je uživatelem (student, vyučující...) Znalost uživatele se odráží ve stylu rozhovoru (výběru slov), otázkách, množství stráveného času. Každá část komunikace by měla být přizpůsobena tomu, s kým je rozhovor veden, např. příliš otevřené otázky nejsou vhodné pro studenty - začátečníky F proč proč se ptá – jaká je motivace rešerše/podnět k rešerši, jde o výzkumný či osobní záměr, splnění specifického úkolu pro ukončení předmětu – opět to bude ovlivňovat podstatu a směr rešerše Komunikační dovednosti F aktivní naslouchání – verbální či neverb. projevy - zájem a empatie (obličejové výrazy – zrcadlem pocitů druhých) F převyprávění – „Myslel jste to tak?“ F pozitivní neverb. signály – úsměv, oční kontakt, řeč těla – vlídnost, laskavost F volba slovníku – zdvořilé reakce, povzbudivá slova, vyhnout se ukvapených odpovědí, neužívat příliš odborný profesní slovník – nechat uživatele popsat inform. potřebu svým vlastním jazykem/termíny Elektronická komunikace versus přímá Lze elektronickou komunikací plně nahradit přímý referenční rozhovor? F Email + dává dost času k promyšlení odpovědi, komunikace je uložena (kontrola toho, co bylo vyjádřeno), při komunikaci v cizím jazyce (čas na překlad, porozumění...), odbourání rozpaků (nelze vidět, slyšet…x skype), odbourání negativních emocí vyvolaných vnějškem člověka (první dojem), anonymita dává volnost, nemusíte se kontrolovat (řeč těla, gesta, intonace) - není rychlá zpětná vazba, člověk nemá chuť se rozepisovat apod., jak to vyjádřit v psané formě, když to nejde mluvenou... F CHAT – zdá se, že je interaktivnější, ale nemusí tomu být – uživatel se může dostat do fronty a musí čekat, až bude volný G Komunikace prostřednictvím různých médií se liší, ale dovednosti, jak udělat komunikaci efektivní existují u všech - nabízí možnosti, jak komunikovat účinně a pozitivně. Formulace rešeršního dotazu (Chu, 2007:73-79) Informační požadavek je nutné transformovat v rešeršní dotaz – vyjádřit prostředky příslušného rešeršního systému – využití syntaxe, vyhledávacích technik, řízeného slovníku Fáze formulace • pojmová analýza – identifikace klíčových pojmů • uvedení synonym a souvisejících pojmů • převedení na termíny řízeného slovníku • aplikace booleovských operátorů • aplikace dalších vyhledávacích technik Pojmová analýza F identifikace klíčových pojmů – tj. pojmů, které jsou určující pro vystižení podstaty problému a slouží k jeho dostatečné identifikaci F k reprezentaci pojmů se používají podstatná jména či sousloví, slovesa jsou nahrazena bool. operátory Požadavek: „Potřebovala bych najít dokumenty, které se zabývají zlepšováním informační dovednosti formou e-learningu. Jo a nejlépe na vysokých školách.“ Pojmová analýza F identifikace klíčových pojmů – tj. pojmů, které jsou určující pro vystižení podstaty problému a slouží k jeho dostatečné identifikaci F k reprezentaci pojmů se používají podstatná jména či sousloví, slovesa jsou nahrazena bool. operátory Požadavek: „Potřebovala bych najít dokumenty, které se zabývají zlepšováním informační dovednosti formou e-learningu. Jo a nejlépe na vysokých školách.“ Uvedení synonym a souvisejících pojmů F vytvoření seznamu synonym (slova stejného nebo podobného významu) a dalších vztahujících se termínů (pravopisné varianty, slovní tvary, nadřazené či podřazené termíny) F kde hledat synonyma – jazykové slovníky, např. Slovník českých synonym / Karel Pala, WordNet; odborné výkladové slovníky F seznam je užitečný při výběru vhodného vyhledav. výrazu, převod do věcného SJ, lze dále využít pro rozšiřování a zužování tématu Pojmy v hierarchických vztazích U pojmů téhož sémantického okruhu, vyjadřuje poměr nadřazenosti a podřazenosti. F Generický vztah - vymezuje souvislost mezi určitou třídou nebo kategorií a jejími členy nebo druhy, rodo-druhový vztah F Partitivní vztah - vztah mezi dvěma pojmy, z nichž jeden vyjadřuje celek a druhý jednu jeho část, např. tělesné systémy a orgány, geografické lokality, disciplíny, hierarchické společenské struktury informační dovednost F informační gramotnost, informační vzdělávání/výchova, gramotnost, počítačová gramotnost F information literacy, skills, information education, computer literacy e-learning F on-line/online kurz, e-kurz, elektronická výuka/vzdělávání, online vzdělávání/výuka F e-learning, electronic learning, eLearning, computer-enhanced learning vysoké školy F vysoké školství, univerzity, fakulty F universities, colleges, faculties, higher education Převedení na termíny řízeného slovníku/věcného SJ Odvíjí se od schopnosti rešeršéra pracovat s věcným SJ (ale mnohé rešeršní systémy nabízejí řízené termíny dle zadání prvního dotazu) Převod může mít různé podoby: • termín v seznamu je shodný s řízeným termínem • termín v seznamu je synonymem/ekvivalentem – více ekvivalentů – výběr významově shodného řízeného t. • pro termín v seznamu existuje pouze širší termín SJ – ztráta specifičnosti původního termínu • pro termín v seznamu existují pouze specifičtější/podřazené termíny SJ – rozsah původního termínu je redukován F autority NK ČR – sigma.nkp.cz tematické autority: informační gramotnost, informační výchova, počítačová gramotnost, vysoké školy, univerzity, e-learning F tezaurus LISA - http://library.muni.cz/ezdroje/ Information literacy, Higher education Aplikace booleovských operátorů Určení vztahů mezi pojmy F operátor OR – používá se pro spojení synonym a příbuzných pojmů F operátor AND – používá se pro spojení významově odlišných pojmů F operátor NOT – vyloučení nechtěných pojmů Kolik termínů spojit pomocí OR ? – záleží na očekávaném výsledku informační dovednost OR informační gramotnost OR informační vzdělávání …. AND e-learning OR on-line kurz OR e-kurz … AND vysoké školy OR vysoké školství OR univerzity … Aplikace dalších vyhledávacích technik Odvíjí se od možností rešeršního systému, kontextu rešerše, zvolené rešeršní strategie F krácení, zástupné znaky – truncation, wildcards F proximitní operátory F vyhledávání dle polí F fuzzy searching F query expansion – relevance feedback F multiple database searching Chu, 2007:59-69 Příliš široce formulované téma rešerše Odpověď systému na dotaz nadměrný počet hitů (tisíce) F nové vymezení tématu konzultací se zadavatelem rešerše n úpravy • alternativní užší téma • vymezení aspektů, z nichž je tématika sledována • časové omezení apod. Příliš úzce formulované téma rešerše Paradox: d- sice snaha formulovat předmět rešerše co nejúžeji (s cílem vyhledání co nejpřesnějších informací), ne vždy se dosáhne žádoucích výsledků n nová formulace požadavku n věcné rozšíření – nadřazené/obecnější termíny n zrušení některých formálních kritérií n přehodnocení aspektů – hledisek zúžení Tipy pro zúžení a rozšíření tématu Kladení otázek týkajících se: F časového údobí, ke kterému se téma vztahuje (vztahuje se jak ke specifikaci, tak k zobecnění), F geografického určení tématu (vztahuje se jak ke specifikaci, tak k zobecnění). Pronásledování občanů za komunistického režimu ve střední Evropě. Pronásledování občanů za komunistického režimu v 50. letech 20. stol. v ČR. Tipy pro zúžení a rozšíření tématu Kladení otázek týkajících se: F specifického aspektu, který vás zajímá (slouží ke specifikaci) filmové scénáře scénáře animovaných filmů F širšího kontextu, do něhož lze téma zasadit a souvisejících problémů, které se k němu vztahují (slouží k zobecnění) emailová komunikace komunikace prostřednictvím internetu Úkol na příští hodinu Prostudovat nápovědu LLibrary Literature & Information Science Fulltext (LLIS) Pomůcka v cze: http://knihovnam.nkp.cz/docs/PriruckaLLIS.pdf?PHPSESSID=346f6b08595f0509ea77ae2d22935089 Co znát: F jak se vyhodnocuje basic search, relevance, co jednotlivá pole pro vyhledávání znamenají (např. All-Smart Search – v jakých polích se vyhledává), default operátor, proximitní operátory, truncation, wildcards, stopslova, základní booleovské operátory – AND, OR, NOT, Advanced Search Povinná literatura F Bell, S. S. Librarian's guide to online searching. Westport : Libraries Unlimited, 2006. 268 s. ISBN 1-59158-326-8. F Drábková, K. Informační potřeby, vnímání knihoven a informačních zdrojů ve společnosti. Brno 2007. 110 s. Vedoucí diplomové práce Věra Jurmanová Volemanová. Dostupné též z WWW: https://is.muni.cz/auth/th/74369/ff_m/kdrabkova_mgr_prace.pdf?fakulta=1421;obdobi=3704 F Chu, H. Information representation and retrieval in the digital age. Medford : Information Today, 2007. 248 s. F Ingwersen, P. Information Retrieval Interaction [online]. London : Taylor Graham, 1992. Electronic version published in 2002 [cit. 2008-03-09]. Dostupné z WWW: http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm. ISBN 0947568549 F Škrna, J. Interaktivní vyhledávání informací. Národní knihovna, 2002, roč. 13, č. 1, s. 7-19 Dostupné též z WWW http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0201/0201007.html Doplňující literatura F Gaslikova, I. Information Seeking in Context and the development of information systems. Information Research [online]. 1999, vol. 5, no. 1 [cit. 2006-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.shef.ac.uk/~is/publications/infres/paper67.html F J. Paul Leonard Library. OASIS : Online Advancement of Student Information Skills [online]. Last updated: Thu Jun 10 08:59:45 2004 [cit. 2006-03-10]. Dostupné z WWW: http://oasis.sfsu.edu/ F Kuhlthau, C. C. Inside the Search Process: Information Seeking from the User’s Perspective. Journal of American Society for Information Science, 1991, vol. 42, no 5, s. 361-371. F Wilson, T. D. Models in information behaviour research. Journal of Documentation, 1999, vol. 55, no. 3, s. 249-270. Dostupné též z WWW http://www.informatik.gu.se/~dixi/BISON/resources/wilson-1999.pdf