HALŠTAT STŘEDNÍ EVROPY (AEA-02-1) 1. Nástup doby železné. Objev černé metalurgie. Cesty železa do střední Evropy. Nejstarší železné předměty. Technologie železářství (kovářství). Nárůst druhé velké společenské dělby práce. Obchod doby halštatské. Ekonomika starší doby železné. Sociální pyramida. Problémy etnicity. 2. Hallstatt. Halštatská civilizace, okruhy, oblasti, kultury, skupiny. Halštatský výrobní a umělecký styl. „Nejstarší evropské sjednocení“. Okruhy doby halštatské. Absolutní chronologie a periodizace. 3. Lužická kultura doby halštatské – platěnická kultura a její ekvivalenty (horecký typ, oravská či vyšnokubínská popel. pole). Halštatská malované keramika. 4. Bylanská kultura středních a severozápadních Čech. „Knížecí pohřby“ na vozech. Jihočeská („opařanský typ“) a západočeská halštatská mohylová kultura. Kultura Huglfing-Schärding horního Podunají. 5. Horákovská kultura jižní Moravy. Hlásnica u Horákova. Velmožské mohyly. Vztahy k Podunají a severnímu lužickému sousedství. Býčí skála. 6. Kalenderberská oblast středního Podunají. Kultury (skupiny) Košariská (+ sereďský typ), Hurbanovo-Közeprépáspuszta, Statzendorf-Gemeinlebarn, Bernhardstahl, šoproňská skupiona (Ödenburg), Szalacska. 7. Pozdní halštat Čech a Moravy. Turnovský, slatinský a cítolíbský typ. Hořejanská skupina, Jaroměřicko-střelická skupina. Halštatsko-laténské mohyly jižních Čech. Thráko-skýtské kultury: vekerzugská, chotínská, kuštanovická. Studijní literatura k době halštatské BÖHM, J. - JANKOVICH, J. M. 1936: Skythové na Podkarpatskej Rusi I. Mohylové pohřebiště v Kuštanovicích. Praha. DUŠEK, M. 1966: Thrakisches Gräberfeld der Hallstattzeit in Chotín. Bratislava. DVOŘÁK, F. 1938: Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné, Praehistorica 1. Praha. GOLEC, M. 2003: Těšetice VI. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu. Brno. HALLSTATT A BÝČÍ SKÁLA. Průvodce výstavou, 1969. Brno-Bratislava-Praha. KOUTECKÝ, D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura obyvatelstva, PA LIX/2, 400-487. NEKVASIL, J. 1982: Pohřebiště lužické kultury v Moravičanech. Katalog nálezů. Fontes Archaeologicae Moravicae 14/1,2. Brno. PARZINGER, H. – NEKVASIL, J. – BARTH, E. 1995: Die Býčí Skála-Höhle, RG Forschungen 54, Mainz am Rhein. PICHLEROVÁ, M. 1969: Nové Košariská. Kniežacie mohyly zo staršej doby železnej. Bratislava. PODBORSKÝ, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, SPFFBU E15, 7-102; II, SPFFBU E17, 5-54. PŘICHYSTAL, A. – NÁPLAVA, M. 1995: Záhada Býčí skály. Třebíč. STEGMANN-RAJTÁR, S. 1992: Grabfunde der älteren Hallstattzeit aus Südmähren. Košice. SYMPOSIUM zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa, 1974. Bratislava. ŠALDOVÁ, V. 1968: Halštatská mohylová kultura v západních Čechách, PA LIX/2, 297-399. ŠALDOVÁ, V. 1971: Pozdně halštatské ploché hroby v západních Čechách a jejich vztah k současným mohylám, PA LXII/1, 1-134. VENCLOVÁ, N. et. all. 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská, Praha. WALDHAUSER, J. 1976: Turnovský typ kultury popelnicových polí v severních Čechách. Teplice. OKRUHY HALŠTATSKÉ CIVILIZACE I. Západohalštatský okruh kultury: bylanská Hunsrück-Eifel jiho- a západočeská mohylová Thüringische Kultur Alb-Hegau (Salem) Nordwestdeutsche Grabhügelkultur Koberstadt (pozdní: „knížecích hradů“ jastorfská marnská harpstedtsko-nienburský okruh) II. Lužický okruh kultura: billendorfská (bialowická) skupiny: západovelkopolská (göritzer T.) západopomořanská východovelkopolská kašubská středopolská mazursko-warmijská chelminská mazovsko-podleská středoslezská hornoslezsko-malopolská (glubčická podskupina) ulvóvecká tarnobřežská platěnická („horecký typ“, „oravský typ“) (pozdní: wejherowsko-krotoszynská [skřínkových hrobů, obličejových uren, východopomořanská] kultura kultura zvonovitých hrobů kultura západobaltických mohyl) III. Východohalštatský okruh Kalenderberská (středodunajská) oblast kultury: Statzendorf-Gemeinlebarn (vč. typu Bernhardsthal) Nové Košariská (vč. sereďské skupiny) Hurbanovo-Közeprépáspuszta Šoproň (Ödenburg) Szalaczka-Dals Jihovýchodoalpská (alpinská, přialpská) oblast kultury: štýrská (Wies-Martijanec) korutanská (Frög-Breg) slovinská (Vače, Podzemelj-Stična-Novo Město) Soči (Sv. Lucia) (pozdní): místní přežívání dosavadních kultur, od východu nástup skýtských, resp. skýtoidních [thráko-skýtských] kultur a skupin: vekerzugské [Szentes Vekerzug] kultury s její nejznámější skupinou Chotín-Preselany kuštanovické) PERIODIZACE DOBY HALŠTATSKÉ (cca 800 – 370 př.n.l.) _____________________________________________________________ Reinecke Absolutní chronologie _____________________________________________________________ Ha B[2-3] 900 – 800 Ha C[1 ]800 – 650 C[1a] 800 – 700/725 [ ]C[1b] 700/725 - 650 Ha C[2] 650 – 600 Ha D[1] 600 – 550 Ha D[2 ]550 – 500 Ha D[3 ]500 – 450 Lt A[1] [ ]Lt A[2 ]450 – 370 ___________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ PERIODIZACE DOBY HALŠTATSKÉ (podle Archeologie pravěkých Čech 6, str. 26) _____________________________________________________________ Reinecke A b s o l u t n í ch r o n o l o g i e klasická dendro C[14] _____________________________________________________________ Ha C[1 ]800 –725 730 Ha C[2 ]725 – 650 720 Ha C[3] 650 – 625 650 Ha D[1 ]– 550 540 600 Ha D[2-3 ] 550 – 450 500 530 Lt A 480 – 400 400 380 ______________________________________________________________ Periodizace horákovské kultury ________________________________________________________ stupeň HK sídlištní fáze hrobová fáze Reinecke časové rozpětí __________________________________________________________________________________ I Podivín Těšetice HaB[3 –] HaC[1 ] 800 – 700 II-1 Těšetice Horákov HaC[1-2] 700 – 600 II-2 Bezkov Bošovice HaD[1 ] 600 – 550 Býčí skála III-1 Jaroměřice n/R Marefy HaD[2 ] 550 – 500 III-2 Prosiměřice Budkovice HaD[3 ] 500 – 450 III-3 Tvarožná Miroslav LtA 450 – 370 __________________________________________________________________________________ Pohřebiště HK soliterní velmožské mohyly (Hlásnica u Horákova?, Kopeček u Šaratic, Mohelno?, Oslavany-Kukla, Morašice, Bratčice?, Suchohrdly-Starý Zámek, Královský kopec u Těšetic u Olomouce) mohylníky (Brno-Holásky, Brno-Líšeň, Brno-Příkop, Brno-Židenice, Ořechov, Modřice, Horní Heršpice, Vojkovice, Rybníky, Trstěnice, Popovice, Bošovice, Dambořice, Kobeřice, Velké Hostěrádky, plochá žárová i kostrová (?) pohřebiště (Marefy, Brankovice, Blažovice, Budkovice, Stará Břeclav, Horákov-Půllány, Klentnice) Sídliště HK prostá „venkovská“ s typickými zemnicemi: Brno-Královo Pole, Brno-Řečkovice, Rajhrad, Těšetice-Vinohrady, Prosiměřice, Střelice ohrazená: Kuřim, (Kralice na Hané – dvorec) hradiska: rozlehlá (Jaroměřice n. R., Křenovice, hradisko u Kramolína,) drobná (Náporky u Oslavan, Palliardiho hradisko u Vysočan, Diváky, Morkůvky, Borkovany) Předsíň jeskyně Býčí skály, obec Habrůvka, Josefské údolí u Adamova nález bronzové figurky býčka studenty – bratranci Felklovými r. 1869 objev J. Wankela na podzim r. 1872 (interpret. jako pohřeb velmože s krvavou tryznou; hájili dále K. Absolon, F. Adámek, zastávali J. Böhm, J. Poulík aj.) jiné výklady: doklad krvavé rodinné pomsty či rodové války, příp. úkryt rodového pokladu (J. Havelka) pobití uprchlíků hledajících bezpečí v jeskyni pronásledovateli (M. Kříž) pobití skupiny prospektorů železných rud (J. Filip, J. Skutil) místními obyvateli zmasakrovaná skupina zámožných kočovných kovářů (J. Knies, I. L. Červinka) velké obětiště (J. Neustupný; nově A. Přichystal, M. Náplava, V. Podborský aj.) katastrofa: výbuch zemního plynu nebo moučného prachu (Z. Weber) reservované stanovisko (Z. Nejedlý, J. Nekvasil, M. Stloukal,