Znalectví hmotné kultury doby římské a doby stěhování národů Základní studijní literatura Dragendorff, H. 1895: Terra Sigillata, Bonner Jahrbücher 96/97, 18-155. Droberjar, E. 1991: Terra Sigillata in Mähren. Funde aus germanischen Lokalitäten. Brno. Droberjar, E. 1997a: Časně římské spony západní provenience v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 1, 273-301. Droberjar, E. 1997b: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. In: FAP 21, Praha. Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině, SNM LIII, ř. A-historie 1-2, 1-58. Droberjar, E. 2006a: Plaňanská skupina großromstedtské kultury. In: E. Droberjar - M. Lutovský (edd.), Archeologie barbarů 2005, Praha, 11-90. Droberjar, E. 2006b: Hornolabští Svébové - Markomani. Archeologie ve středních Čechách 10, 2006, 599-712. Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien, Hamburg. Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europa. Kraków. Jančo, M. 2003: Rímsko-provinciálna užitková keramika v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 7, 261-318. Karasová, Z. 1998: Die römischen Bronzegefäβe in Böhmen. In: FAP 22, Praha. Kolník, T. 1984: Rímske a germánske umenie na Slovensku. Bratislava. Kolníková, E. 1980: Rímské mince na Slovensku. Bratislava. Krekovič, E. 1987: Rímske importy na Slovensku, PA LXXVIII, 231-282. Krekovič, E. 1998: Römische Keramik aus Gerulata. In: Studia archeologica et medievalia IV. Bratislava. Kuzmová, K. 1997: Terra Sigillata im Vorfeld des Nordpannonischen Limes. Nitra Musil, J. 1994: Römische Waffen und Rüstungen aus Böhmen, PA LXXXV-1, 5-14. Sakař, V. 1985: O keramice římských provincií, ZČSA 28. Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě, PA LXXIX/1, 106-169. Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren, Academia, Praha 1972. Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha. Tejral, J. 1993a: Na hranicích impéria (doba římská). In: Podborský, V. (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Brno, 424-470. Svoboda, B. 1948: Čechy a římské Imperium. Praha. Svoboda, B. 1965: Čechy a doba stěhování národů. Praha. Tejral, J. 1993b: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: Podborský, V. (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Brno, 471-503. Tejral, J. – Peška, J. (eds.) 2002: Das Königsgrab aus der älteren römischen Kaiserzeit von Mušov (Tschechische Republik). RGZF 55/1-3, Mainz. Zeman, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku, SPFFBU M 6, 107-147. --------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------- Bujna, J. (ed.) 1990: Šperk a súčasti odevu. Nitra. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha. Salač, V. (ed.): Archeologie pravěkých Čech/8. Doba římská a doba stěhování národů. Praha. Staroveký Ríma a Slovensko v r. 2000, Pamiatky a múzeá 3, 2000. Sklenář, K. – Lutovský, M. (ed.) 1992: Archeologický slovník – část 2 (Kovové artefakty 1), Praha. 1. NÁDOBY 1.1. domácí (germánské): keramické, picí rohy, dřevěné nádoby 1.2. římsko-provinciální: keramické, kovové, dřevěné (skříňky) a skleněné 1.1.1. KERAMIKA MÍSTNÍ PRODUKCE V DŘ Dostupné sborníky: 1984: Römerzeitliche Drehscheibenware im Barbarikum. Symposium "Die Kramikproduktion in der ersten Jahrhunderten u. Z. in Mitteleuropa und ihre Bedeutung für den Fortschritt der Produktivkraftentwicklung". Weimar. BIEGERT, S. - von SCHNURBEIN, S. - STEIDL, B. - WALTER, D. (eds.) 2000: Beiträge zur germanische Keramik zwischen Donau und Teutoburger Wald. Kolloquien zur Vor- und Frügeschichte. Bonn. Výběr základní literatury o keramice místní produkce ve střední Evropě (Č, M, Sl) ČIŽMÁŘOVÁ, J. 1989: Neue römerzeitliche Funde von Fensterurnen in Mähren, ČMM 74, vědy společenské, 73-76. DROBERJAR, E. 1993: Objekt ze 2. století n. l. na sídlišti v Mikulově. K otázce vlivu římských kovových nádob na germánskou keramiku, AR XLV/3, 492-507. DROBERJAR, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. FAP 21, Praha. HEČKOVÁ, J. 1991: Graficko-numerický prehĺad keramiky z obytných objektov doby rímskej v Chotíne, Študijné zvesti AÚ SAV 27, 129-241. JUREČKO, P. 1981: Problematika tzv. sivej keramiky v dobe rímskej so zreteľom na výsledky výskumu na východnom Slovensku, Historica Carpatica XII, 169-209. KOLNÍK, T. 1993: K výskytu, etnickému určeniu a funkcii kvadratických a vaničkovitých misiek z doby rímskej na Slovensku, Východoslovenský pravek IV, Košice111-115. LAMIOVÁ-SCHMIEDLOVÁ, M. 1969: Römerzeitliche Siedlungskeramik in der Südostslowakei, SlA 17/2, 403-501. LAMIOVÁ-SCHMIEDLOVÁ, M. 2000: Zriedkavé výzdobné motívy na neskororímskej keramike na východnom Slovensku, SPFFBU M 5, 15-23. MOTYKOVÁ-ŠNEIDROVÁ, K. 1960: Drobná hliněná plastika z doby římského císařství z Čech, Acta Universitatis Carolinae (Filipův sborník) 1959 (1960), 233-239. PERNIČKA, R. M. 1966: Die Keramik der älteren Kaiserzeit in Mähren. Brno. PERNIČKA, R. M. 1970: Na kruhu vytáčená keramika jiříkovického typu z mladší doby římské v dosavadních výzkumech a literatuře. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám. Brno, 76-81. PERNIČKA, R. M. 1971: K rekonstrukci vývoje keramiky v době římské na Moravě, SPFFBU-E 16, 133-146. PERNIČKA, R. M. 1985: Keramika jiříkovického typu zdobená vodorovným žlábkováním, SPFFBU-E 30, 81-103. PEŠKAŘ, I. 1962: Moravské nálezy zoomorfní keramiky z doby římské, Sborník Československé společnosti archeologické 2, 279-288. PEŠKAŘ, I. 1983: Sídlištní keramika z doby stěhování národů ve Velkých Němčicích (o. Břeclav). PA LXXIV, 175-223. PEŠKAŘ, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě, PA 79, 106-169. TEJRAL, J. 1985: Spätrömische und völkerwanderungzeitliche Drehscheibenkeramik in Mähren, Archaeologia Austriaca 69, 105-145. ZEMAN, J. 1994: Na kruhu robená keramika z pozdní fáze doby stěhování národů v Čechách, Praehistorica XXI, Varia Archaeologica 6, 53-68. Výběr literatury o domácí keramice naddunajského barbarika BEDNARCZYK, J. 1996: W poszukiwaniu trendu - z badań nad systemem technologicznym ceramiki grupy kruszańskiej kultury przeworskiej, Studia a materiały do dziejów kujaw - Niżu Polski vol. 6, 165-171. BUGAJ, E. 1999: Motywy figuralne na ceramice germańskiego kręgu kulturowego. Poznań. BURATYNSKI, S. 1976: Rzemieślnicza produkcja ceramiki siwej, toczonej z okresu wpływów rzymskich w Nowej Hucie i Igołomii, Prace Arch. XXII, Kraków, 89-112. DOBRZAŃSKA, H. 1993: The Site of the late Roman Period at Igołomia, near Cracow. The Settlement of Potters or Potters in the Settlement ? In: Actes du XIIe Congrés International des Sciences Phéhistoriques et Protohistoriques sv. III. Bratislava, 379-385. DUŠEK, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen. Ergebnisse der Ausgrabungen in Haarhausen, Kreis Arnstadt, Bd. A-B, Stuttgart. KOTIGOROŠKO, V. G. 1993: Gončarnoe proizvodstvo v věrchněm Potisje (3. stol. př. - 4. stol. n. l.), Východoslovenský pravek IV, 143-156. LEUBE, A. 1985: Zur Drehscheibenkeramik in Freien Germanien. In: Horst, F. - Krüger, B. (eds.): Produktivkräfte und Produktionsverhältnisse in ur- und frühgeschichtlicher Zeit. Berlin, 277-285. MACHAJEWSKI, H. 2001: Die Stempelverzierte Keramik in Westpommern. In: Festschrift A. Leube. Berlin, 359-371. MAKIEWICZ, T. 2001: Scheibengedrehte "graue" Keramik in Grosspolen, Ethnographisch - Archäologische Zeitschrift (EAZ) 42, Heft 1, 85-108. MOSCHKAU, R. 1963: Siedlungskeramik vom Übergang der älteren zur jüngeren Römischen Kaiserzeit aus Taucha - Dewitz, LKr. Leipzig, Ausgrabungen und Funde VIII, 97-100. PAZDA, S. 1966: Ceramika siwa na Dolnym Śląsku w świetle ostatnich odkryć, Silesia Antiqua VIII, 75-103. REYMAN, T. 1936: Problem ceramiki siwej na kole toczonej na tle odkryć w górnym dorzeczu Wisły, Wiadomosci archeologiczne XIV, 147-175. RICHTHOFEN, B. von 1928: Germanische Krausengefässe des 4. Jahrhunderts n. Chr. aus der Provinz Oberschlesien und ihre weitere Verbreitung, Mannus VI (Ergänzungsband), 73-95. SCHMID, P. 1965: Die Keramik des 1. bis 3. Jahrhunderts n. Chr. im Küstengebiet der südlichen Nordsee, Probleme der Küstenforschung im südlichen Nordseegebiet VIII, 9-71. SCHULDT, E. 1974: Germanische Töpferei in Mecklenburg. Schwerin. SCHULZ, W. 1929: Mitteldeutsche Drehscheibengefässe mit eingeglättetem Muster in spätrömischen Zeit, Jahresschrift für Vorgeschichte der sächsisch-thüringischen Länder XVII, 58 nn. SZYDŁOWSKI, J. 1976: Zum Problem der Toneimergefässe der späten Przeworsk-Kultur, Archaeologia Austriaca, Beiheft XIV, (Festschricht für R. Pittioni) II, 198-213. UENZE, O. 1962: Keramik der frühesten Kaiserzeit aus Nordhessen, Fundberichte aus Hessen II, 140-158. WOLĄGIEWICZ, R. 1993: Ceramika kultury wielbarskiej mędzy Bałtykiem a morzem Czarnym. Szczecin. 1.1.2. DŘEVĚNÉ NÁDOBY DROBERJAR, E. 2007: Mediteránní(?) dřevěná nádoba z doby stěhování národů v Záluží u Čelákovic. Archeologie ve středních Čechách 11, 457-466. SZYDLOWSKI, J. 1986: Holzgefässe der römischen Kaiserzeit im Oder-Weichsel- Gebiet. Saalburg-Jahrbuch 42, 70-82. KORENÝ, R. - KOČÁROVÁ, R. - FRÁNA, J. 2008: Dřevěné nádoby z mladšího stupně doby stěhování národů v Čechách. Archeologie ve středních Čechách 12/2, 2008, 601-618. ZEMAN, J. 1956: Dřevěná vědérka doby římské a otázka jejich dalšího vývoje. PA 47, 86-104. 1.1.3. PICÍ ROHY ANDRZEJOWSKI, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymsiego i okresu wpływów rzymskich w Europie środkowej i pólnocnej (Proba klasifikacii i analizy chronologiczno-terytorialnej). In: Materiały Starożytne i Wczesnośredniowieczne 6, 7-120. ANDRZEJOWSKI, J. 2002: Die Trinkhornbeschläge. In: Peška, J. - Tejral, J. (Hrsg.): Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren, RGZM M 55, Teil 2. Mainz, 311-328. SVOBODOVÁ, E. 2008: Archeologické doklady „picích“ rohů v pravěku a raném středověku. Rukopis magisterské diplomové práce, Uloženo na ÚAM FFMU. Brno, 25-37. 1.2. Nádoby římsko-provinciální: keramické, kovové, dřevěné (skříňky) a skleněné 1.2.1. TERRA SIGILLATA Výběr základních prací: DRAGENDORFF, H. 1895: Terra Sigillata, Bonner Jahrbücher 96/97, 18-155. OSWALD, F.- PRYCE, T. D. 1920 (1966): An Introduction to the study of Terra Sigillata. London. OSWALD, F. 1936-37 (1964): Index of Figure-Types on Terra Sigillata (Samian Ware). Liverpool (London). Jihogalská TS: KNORR, R. 1959: Terra Sigillata-Gefässe des ersten Jahrhunderts mit Töpfernamen. Stuttgart. Středogalská TS: STANFIELD, J. A. – SIMPSON, G. 1958: Central Gaulish Potters. London. Východogalská TS: FÖLZER, E. 1913: Die Bilderschüssel der ostgallischen Sigillata-Manufakturen. Bonn. Rheinzabern: RICKEN, H. 1948: Die Bilderschüsseln der römischen Töpfer von Rheinzabern. Speyer. RICKEN, H. - FISCHER, Ch. 1963: Die Bilderschüsseln der römischen Töpfer von Rheinzabern, MRGK 7, Bonn (Ri-Fi). BERNHARD, H. 1981: Zur Diskussion um die Chronologie rheinzaberner Relieftöpfer, Germania 59, 79-93. Westerndorf: KISS, K. 1946-48: A westerndorfi terra-szigilláta gyár, AÉ 7-9, 216-274. GABLER, D. – KELLNER, H.-J. 1993: Die Bildstempel von Westerndorf II. Helenius und Onniorix. Bayerische Vorgeschichtsblätter 58, 185-270. Výběr katalogových prací o TS: OSWALD, F. 1948: The Terra Sigillata (Samian Ware) of Margidunum. Nottingham. KARNITSCH, P. 1955: Die verzierte Sigillata von Lauriacum. Linz. KARNITSCH, P. 1959: Die Reliefsigillata von Ovilava. Linz. GABLER, D. 1974: Sigillaten auf dem Gebiet des Palatium von Gorsium. Alba Regia 13. Výběr literatury k nálezům TS ve střední Evropě (Č, M, Sk) DROBERJAR, E. 1991: Terra Sigillata in Mähren. Funde aus germanischen Lokalitäten. Brno. DROBERJAR, E. 1993: Die römische Keramik vom Burgstall bei Mušov, Mähren, AA 77, 44-48. KOLNÍK, T. 1984: Sigillata in der germanischen Gräbern der ČSSR. In: Studien zur römischen Keramik. Kallmünz/Opf, 69-79. KŘÍŽEK, F. 1966: Nové nálezy terry sigillaty na Slovensku, SlA XIV/1, 97nn. KUZMOVÁ, K. 1992: Podunajské múzeum Komárno. Katalóg III. Rímske zbierky. Komárno. KUZMOVÁ, K. 1994: Import terry sigillaty v predpolí severopanónskeho limitu, rkp. kandidátská práce, Nitra. KUZMOVÁ, K. 1997a: Pottery from the earth-and-timber fort at Iža brigehead of Brigetio. Rei Cretanie Romanae Fautorum Acta 35, 45-49. KUZMOVÁ, K. 1997b: Terra Sigillata im Vorfeld des Nordpannonischen Limes (Südwestslowakei). Nitra. KUZMOVÁ, K. 1997: Die Verbreitung der Sigillaten im Vorfeld des nordpannonischen Limes und sozial-ökonomische Aspekte, Roman Frontier Studies 1995, Oxford, 237-240. KUZMOVÁ, K.- ROTH, P. 1988: Terra sigillata v barbariku. Nálezy z germánských sídlisk a pohrebisk na území Slovenska, Nitra. SAKAŘ, V. 1956: Terra sigillata v českých nálezech, PA XLVII, 52-69. SAKAŘ, V. 1960: K počátkům dovozu terae sigillatae do středního Podunají. In: Acta Universitatis Carolinae 3/59 (Filipův sborník), 251-256. 1.2.2. KERAMIKA ŘÍMSKO-PROVINCIÁLNÍHO PŮVODU Výběr základní literatury BAATZ, D. 1977: Reibschale und Romanisierung, Rei Cretariae Romanae Fauctorum Acta 17-18, 147-158. BETTERMANN, K. 1934: Die bemalte Keramik der frühen römischen Kaiserzeit im rheinischen Germanien Saalburger Jahrbuch VIII, 97-119. BÓNIS, É. 1942: Die kaiserzeitliche Keramik von Pannonien I. (ausser den Sigillaten). DissPan II., Budapest. BÓNIS, É. B. 1980: Pottery. In: Lengyel, A. - Radan, G. T. B. (eds.): The Archeology of Roman Pannonia. Kentucky/Budapest, 357-379. BÓNIS, É. B. 1991: Glasierte Keramik der Spätrömerzeit aus Tokod, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 43, 97-150. BRUKNER, O. 1981: Rimska keramika u jugoslovenskom delu provincije Donje Panonije. Beograd. DUŠEK, S. 1989: Römische Reibschalen im germanischen Thüringen, Alt-Thüringen 24, 183-197. ETTLINGER, E. - STEIGER, R. 1971: Formen und Farbe römischer Keramik. Augst. GASSNER, V. 1990: Gelbtonige Keramik sud datierten Fundkomplexen in Carnuntum. Ein Überblick über die Gefässformen. Cartuntum Jahrbuch 1989, 133-161. GOSE, E. 1975: Die Gefässtypen der römischen Keramik im Rheinland. Bonn. HILGERS, W. 1969: Lateinische Gefässnamen, Bezeichnungen, Function und Form römischer Gefässe aus den antiken Schriftquellen. Köln-Graz. GRÜNEWALD, M. 1979: Die Gefässkeramik des Legionslagers von Carnuntum (Grabungen 1968-1974), Die römische Limes in Österreich XXIX, Wien. HEUKEMES, B. 1964: Römische Keramik aus Heidelberg. Bonn. JENSEN, I. 1984: Die Reibschale von Mannheim-Wallstadt, Archäologische Nachrichten aus Baden XXXII, 27-35. OTOMÁNYI, K. 1982: Fragen der spätrömischen eigeglätteten Keramik in Pannonien. Budapest. RUTKOWSKI, B. 1977: Die römische Keramik ausserhalb der Grenzen des Imperiums Rei Cretar. Roman Fanctores XVII/XVIII, 159-168. RUTKOWSKI, B. 1964: Chronologia rzymskich importów ceramicznych w Polsce, Wiadomości archeol. XXX, 75-83. SZÖNYI, E. T. 1973: Zur Verbreitung und Herstellung der sog. rätischen Keramik in Pannonien, AAHung XXV, 85-108. Výběr literatury k nálezům keramiky římsko-provinciálního původu ve střední Evropě (Č, M, Sk) DROBERJAR, E. 1989: Římská importovaná keramika na sídlištích 1.-4. století na Moravě, I-II. (rkp. diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU v Brně). Brno. DROBERJAR, E. 1993: Die römische Keramik vom Burgstall bei Mušov, Mähren, Archaeologia Austriaca 77, 39-87. JANČO, M. 2003: Rímsko-provinciálna užitková keramika v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 7, 261-318. KOLNÍK, T. 1958: Die pannonische Keramik mit Stempelverzierung und ihre Einflüsse in der Slowakei. In: Epytimbion Roman Haken. Praha, 61-70. KREKOVIČ, E. 1973: Zur Frage der Reibschüsseln, Musaica XXIV, 99-107. KREKOVIČ, E. 1976: K terminológii rímskoprovinciálnej keramiky, AR XXVIII, 547-549. KREKOVIČ, E. 1981: Rímska importovaná keramika na Slovensku, SlA XXIX/2, 341-376. KREKOVIČ, E. 1991: Glasierte Keramik im mitteleuropäischen freien Germanien. Acta Rei Cretarie Romanae Fautorum 29/30, 149-156. KREKOVIČ, E. 1998: Römische Keramik aus Gerulata. In: Studia archeologica et medievalia IV. Bratislava. KŘÍŽEK, F. 1958: Römische Keramik in der Tschechoslowakei. Rei Cretanie Romanae Fautorum, Acta 1, 18-24. SAKAŘ, V. 1958: Římské keramické importy v domácím prostředí. In: Referáty za r. 1957, Libice, 107-114. SAKAŘ, V. 1969: Nové možnosti interpretace keramických importů na území Římany neobsazené střední Evropy, AR XXI, 202-216. SAKAŘ, V. 1978: Spotřební keramika římských provincií v českých nálezech, ČNM CXLVII, č. 3-4, 121-146. SAKAŘ, V. 1985: O keramice římských provincií (kromě sigillat), ZČSSA XXVIII. PERNIČKA, R. M. 1958: Zur Verbreitung und Typologie der römerzeitlichen Ringschüsseln, SPFFBU-E 3, 53-74. PERNIČKA, R. M. 1963: Římskoprovinciální keramika v moravských nálezech, SPFFBU E 8, 51-57. 1.2.3. ŘÍMSKÉ KOVOVÉ NÁDOBY (bronzové a stříbrné) Výběr základní literatury BARATTE, F. 1984: Römische Silbergeschirr in den gallischen und germanischen Provinzen. Stuttgart. BOUZEK, J. 1984: Die römischen importierten Kleinbronzen und Bronzegeschirr aus den Funden in der heutigen Tschechoslowakei. In: Toreutik und figürliche Bronzen der römischen Zeit. Berlin 1980, 59-62. EGGERS, H.-J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg. EKHOLM, G. 1961: Hemmoorer Eimer Skandinaviens, Acta Arch. (Kobenhavn) 32. HOCHMANOVÁ-VÁVROVÁ, V. 1974: Nový nález římské pánve na Moravě. In: Římské Importy. Praha, 12-17. KARASOVÁ, Z. 1998: Die römischen Bronzegefässe in Böhmen. In: Fontes archaeologici Pragenses 22. Praha. KRASKOVSKÁ, Ľ. 1976: Rímske bronzové nádoby na Slovensku, SlA 24/2, 429-438. KRASKOVSKÁ, Ľ. 1978: Roman Bronze Vessels from Slovakia. In: British Archaeolog. Reports 44, Oxford. KREKOVIČ, E. 2000: Römische Bronzegefässe in der Slowakei. In: Bouzek, J.- Friesinger, H.- Pieta, K.- Komoróczy, B. (eds): Gentes, Reges und Rom. Brno, 117-120. KUNOW, J. 1983: Der römische Import in der Germania libera bis zu den Markomannenkriegen. Studien zu Bronze- und Glasgefässe. Neuműnster. KÜNZL, S. 2000: Quellen zur Typologie der römischen Tefelsilbers. In: Droberjar, E. (ed.): Romanam amicitiam praetulisse. Sborník Vladimíru Sakařovi k 70. narozeninám, Sborník NM, řada A – historie LIV/2000/1-4, 71-86. KÜNZL, S. 2002: Das übrige Silbergeschirr:Schälchen und Schälchengriffe, Gefässfüsschen und Löffel. In: Peška, J. - Tejral, J. (Hrsg.): Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren, RGZM M 55, Teil 2. Mainz, 351-356. KÜNZL, S. - KÜNZL, E. 2002: Die römische Bronzegefässe. In: Peška, J. - Tejral, J. (Hrsg.): Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren, RGZM M 55, Teil 2. Mainz, 357-366. MISCHKER, R. 1991: Untersuchungen zu den römischen Metallgefässen in Mittel und Westeuropa. Frankfurt-Mainz. NUBER, H. U. 1972: Kanne und Griffschale. Ihr Gebrauch im täglichen Leben und die Beigabe in Gräbern der römischen Kaiserzeit, Ber. RGK 53, 1-232. ONDROUCH, V. 1957: Bohaté hroby z doby rímskej na Slovensku. Bratislava. PETROVSZKY, R. 1993: Studien zu römischen Bronzegefässen mit Meisterstempeln. Buch am Erlbach. POULSEN, E. 1991-92: Römische Bronzeeimer. Typologie der Henkelattaschen mit Frauenmaske, Palmette und Tierprotomen, Acta Arch. 62, 209-230. RADNÓTI, A. 1938: Bronzegefässe von Pannonien. In: Dissertationes Pannonicae II/6. SAKAŘ, V. 1965: Značky na bronzových nádobách starší doby římské v Čechách, PA LVII, 149-159. SVOBODOVÁ, H. 1994: Bronzegefässe aus der Antikensammlung des Nationalmuseums in Prag, PA LXXXV, 15-33. SAKAŘ, V. 1994: Čechy a podunajské provincie římské říše, SNM XLV (1991), ř. A, č. 1-4., 22 nn. SEDLMAYER, H. 1999: Die römischen Bronzegefässe in Noricum. Montagnac. TEJRAL, J. 1967: K otázce importu bronzových nádob na Moravu ve starší době římské, PA LVIII/1, 81-134. WIELOWIEJSKI, J. 1985: Die spätkeltischen und römischen Bronzegefässe in Polen, Ber. RGZM 66, 123-320. WIELOWIEJSKI, J. 1988: Studies of Roman Metal Vessels during the last Decade (1976-85), Archaeologia Polona XXVII, 15-67. WILLERS, H. 1901: Die römischen Bronzeeimer von Hemmoor. Leipzig. 1.2.4. DŘEVĚNÉ NÁDOBY A SKŘÍŇKY ŘÍMSKO-PROVINCIÁLNÍHO PŮVODU GÁSPÁR, D. 1986: Römische Kästchen aus Pannonien, Bd. I.-II. Budapest. KOKOWSKI, A. 1997: Die Schloßbeschläge und die Schüssel aus dem nördlichen Barbaricum in der römischen Kaiserzeit und frühen Völkerwanderungszeit. Klassifizierung, Verbreitung, Chronologie. Lublin. RIHA, E. 2001: Kästchen, Truhen, Tische – Möbelteile aus Augusta Raurica. Augst. 1.2.5. SKLO v DŘ a DSN Výběr základních souhrnných prací a katalogů BARKÓCZI, L. 1988: Pannonische Glasfunde in Ungarn. Budapest. BERGER, L. 1960: Römische Gläser aus Vindonissa. Basel. FOLLMANN-SCHULZ, A.-B. 1988: Die römischen Gläser aus Bonn. Köln. GOETHERT-POLASCHEK, K. 1977: Katalog der römischen Gläser des Rheinischen Landesmuseums Trier. Mainz. GOETHERT, K.- POLASCHEK, K. 1980: Römische Gläser im Rheinischen Landesmuseum Trier. Trier. ISINGS, C. 1957: Roman Glass from dated Finds. In: Archaeologia Traiectina II. Groningen-Djakarta. KUNOW, J. 1983: Der römische Import in der Germania libera bis zu den Markomannenkriegen. Studien zu Bronze- und Glassgefässen. Neumünster. LUND HANSEN, U. 1989: Römischer Glasexport in das freie Germanien, Kölner Jahrbuch für Vor- und Frühgeschichte 22, 177-185. RAU, G. 1972: Körpergräber mit Glasbeigaben des 4. nachchristlichen Jahrhunderts im Oder-Weichsel-Raum, Acta Praehistorica et Archaeologica 3, 109-214. RÜTTI, B. 1991: Die römischen Gläser aus Augst und Kaiseraugst, Augst. STAWIARSKA, T. 1987: Katalog paciorków szklanych z obszaru Polski północnej w okresie wpływów rzymskich. Wrocław/Warszawa/Kraków/Gdańsk/Łódź. STAWIARSKA, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa. TEMPELMANN-MACZYŃSKA, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Mainz. Výběr literatury k nálezům římského skla v DŘ a DSN ve střední Evropě (Č, M, Sl) KRASKOVSKÁ, Ľ. 1981: Römische Glasgefässe in der Slowakei, SlA XXIX/2, 377-392. KRASKOVSKÁ, L. 1988: Typy perál z doby rímskej na Slovensku, ZSNM LXXXII, Historia 28, 93-105. KREKOVIČ, E. 1983: Poznámky k nálezom rímskych sklenených nádob na Slovensku, Musaica XXVI (XV), 157nn. Lamiová-Schmiedlová, M. 1993: Nálezy skla z praveku a včasnej doby dejinnej na východnom Slovensku, Východoslovenský pravek IV, 109-110. BURDYCHOVÁ, H. 1996: Římské skleněné nádoby v germánském prostředí (Morava), rkp. seminární práce, ulož. na ÚAM FF MU v Brně. Brno. 2. ŠPERK a SOUČÁSTI ODĚVU BÖHME-SCHÖNBERGER, A. 1997: Kleidung und Schmuck in Rom und den Provinzen. Stuttgart. GABSCH, J. 1965: Die norisch-pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. München. KVETÁNOVÁ, I. 2006: Noricko-panónské súčasti odevu zo severnej časti stredného Podunajska. In: Droberjar, E. - Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení", Kounice, 20.-22. září 2005. Praha, 379-404. TEMPELMANN-MĄCZYŃSKA, M. 1989: Das Frauentrachtzubehör des mittel- und osteuropäischen Barbaricums in der römischen Kaiserzeit. Kraków. 2.1. SPONY DŘ A DSN ALMGREN, O. 1897: Studien über Nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtigung der provinzial-römischen und südrussischen Formen. Stockholm. DROBERJAR, E. 2002: Spony. In: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, 303-311 (zde další literatura). KUNOW, J. 1998 (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschung zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf. Výběr souhrnných i dílčích prací ke sponám z DŘ A DSN BIERBRAUER, V. 1971: Zu den Vorkommen ostgotischer Bügelfibeln in Raetien II, Bayerische Vorgeschichtsblätter 36, 131-165. BÖHME, A. 1972: Die Fibeln der kastelle Saalburg und Zugmantel, Saalburg-Jahrbuch 29, 5-112. BÖHME, H. W. 1989: Eine Elbgermanische Bügelfibel des 5. Jahrhunderts aus Limetz-Villez (Yvelines, Frankreich), Archäologisches Korespondenzblatt 19, 397-406. BÖHME-SCHÖNBERGER, A. 1994: Fibeln und Fibeltracht. Römische Kaiserzeit In: Hoops Reallexikon Bd. 8, 511-523. COSACK, E. 1979: Die Fibeln der älteren römischen Kaiserzeit in der Germania libera (Dänemark, DDR, BRD, Niederlande, ČSSR). Eine technologisch-archäologische Analyse. Neumünster. DEMETZ, S. 1999: Fibeln der Spätlaténe- und frühen römischen Kaiserzeit in den Alpenländern. Rahden/Westf. ETTLINGER, E. 1973: Die römische Fibeln in der Schweiz. Bern. EXNER, K. 1941: Die provinzialrömischen Emailfibeln der Rheinlande, Ber. RGK 29, (1939), 31-121. FUCHS, S. – WERNER, J. 1950: Die langobardischen Fibeln aus Italien. Berlin. GUGL, Ch. 1995: Die römische Fibeln aus Virunum. Klagenfurt. KOCH, A. 1998: Bügelkopffibeln der Mewrowingerzeit im westlichen Frankreich.Mainz. JOBST, W. 1975: Die römischen Fibeln aus Lauriacum. Linz. MACZYŃSKA, M. 2001: Das Verbreitungsbild der Fibeln A. 67/68 und A.68 im Barbaricum, SlA XLIX, 1-2, 165-179. MEYER, E. 1960: Die Bügelkopffibel Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 216-349. PATEK, E. 1942: Verbreitung und Herkunft der römischen Fibeltypen von Pannonien, DissPann II/19, Budapest. PRÖTTEL, P. M. 1988: Zur Chronologie der Zwiebelknopffibeln, JRGZM, 35. Jahrgang, Teil 1, 347 nn. RIHA, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Augst. RIHA, E. 1994: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Die Neufunden seit 1975. Augst. SCHULZE, M. 1977: Die Spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festem Nadelhalter. Bonn. THOMAS, S. 1966: Die provinzialrömischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, BJV 6, 119-178. THOMAS, S. 1967: Die germanischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, Berliner Jahrbuch für Vor- und Frühgeschichte 7, 1-187. VÖLLING, T. 1994: Studien zu Fibelformen der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und ältesten römischen Kaiserzeit, Bericht der Römisch-Germanischen Komission 75, 147-282. WERNER, J. 1961: Katalog der Sammlung Diergardt 1. Die Fibeln. Berlin. Výběr literatury ke sponám DŘ A DSN ve střední Evropě (Č, M, Sk) ČEJKOVÁ, I. – DROBERJAR, E. – VYKOUKOVÁ, J. 1999: K využití elektronového rastrovacího mikroskopu při konzervaci spon z doby římské, Archeologie ve středních Čechách, 3, 193-203. DROBERJAR, E. 1993: Germánský sídlištní objekt s římskou emailovanou sponou typu EXNER I 39 z Horních Věstonic, PV 1990, 39-54. DROBERJAR, E. 1997: Časně římské spony západní provenience v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 1, 273-301. DROBERJAR, E. 1998: Zur Bedeutung der römischen Fibeln westlicher Provenienz für die Erkenntnis des Marbod-Reiches. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschung zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 403-410. FARKAŠ, Z. 1996: Rímska spona z Bratislavy-Záhorskej Bystrice, AVANS 1994, 49-50. KOLNÍK, T. 1958: Nové ojedinělé nálezy spón z doby rímskej a stahovania národov na juhozápadnom Slovensku, SLA VI, 380-387. KOLNÍK, T. 1964: Honosné spony mladšej doby rímskej vo svetle nálezov z juhozápadného Slovenska, SLA XII, 409-446. KOLNÍK, T. 1965: K typológii a chronologii niektorých spon z mladšej doby rímskej na juhozápadnom Slovensku, SLA XIII, 183-236. LAMIOVÁ-SCHMIEDLOVÁ, M. 1961: Spony z doby rímskej na Slovensku, ŠZ AU SAV 5, Nitra. PERNIČKA, R. M. 1985: Nález spony z doby římské u jeskyně Kůlna, okr. Blansko, SPFFBU E 30, 167-169. PEŠKAŘ, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren, Academia, Praha 1972. SAKAŘ, V. 1961: Spony s cibulovitými knoflíky ve střední Evropě, PA LII-2, 430-435. SAKAŘ, V. 1964: Příspěvek k problematice spon s křidélky na lučíku, ASM I, 182-190. SAKAŘ, V. 1998: Zur Geschichte der Erforschung und Interpretation importierter Fibeltypen der römischen Provinzen in der böhmischen Funden. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschung zur Archeologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 399-402. SVOBODA, B. 1946: Destičkovité spony mladší doby císařství římského, PA 42, 1939-1946, 40-70. SVOBODA, B. 1948: Čechy a římské impérium. Praha. SVOBODA, B. 1955: Provinciální spona s nápisem z Chudonic (okr. Nový Bydžov), Studia Antiqua (Sb. k 70. nar. prof. Salače), Praha, 173-176. SVOBODA, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha. TEJRAL, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha. TEJRAL, J. 1991: K chronologii spon z langobardských pohřebišť v Podunají. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 231-249. TEJRAL, J. 1998: Die Grundprobleme der kaiserzeitlichen Fibelforschung im norddanubischen Raum. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschung zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 387-398. TEJRAL, J. 2001: Die germanische Silberfibel von Mušov und ihr archäologisch-historisches Umfeld, SlA XLIX, 1-2, 203-247. ZEMAN, J. 1961: Zvláštní rysy vývoje spon z mladší doby římské na Moravě a jihozápadním Slovensku, PA LII/2, 423-429. 2.2. ŠPERKY a JEHLICE BÖHME, A. 1974: Schmuck der römischen Frau. Kleine Schriften zur römischen Besetzungsgeschichte Südwestdeutschlands 11, 16 nn. RIHA, E. 1990: Der römischen Schmuck aus Augst und Kaiseraugst. Augst. 2.2.1. PRSTENY BECKMANN, Ch. 1969: Metall fingerringe der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, Saalburg Jahrbuch 26, 5-106. HENKEL, E. 1973: Die römischen Fingerringe der Rheinlande und der benachbarten Gebiete. Berlin. LASER, R. 1985: Die römischen Fingerringe und Gemmen auf dem Gegiet der DDR, Arbeits und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 29, 133-158. 2.2.2. GEMMY Základní literatura o gemách (Č, M, Sk) ONDŘEJOVÁ, I. 1982: Römischer Schmuck und Gemmen aus Böhmen und Mähren, Concilium Eirene 16, vol. 2, Praha, 165-169. ONDŘEJOVÁ, I. 2000: Römische Gemmen aus dem Burgstall bei Mušov. In: Bouzek, J.- Friesinger, H.- Pieta, K. (eds.): Gentes, Reges und Rom. Brno, 95-99. BOUZEK, J. - HOŠEK, R. - ONDŘEJOVÁ, I. 2001: Magical gem from Staré Město (?), Studia Hercynia V, 80-82. KOLNÍK, T. 1979: Skvosty antiky na Slovensku. Bratislava. KOLNÍK, T. 1984: Rímske a germánske umenie na Slovensku. Bratislava. KOLNÍK, T. 2002: Gnostic gem came from Abrahám, Slovakia, Studia Hercynia VI, 109-110. MRÁZEK, I. 1996: Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska, Brno, 105 nn. ROMANOVSKÝ, A. 1995: Další nález antické gemmy u Mušova. In: Sborník příspěvků z obnoveného sjezdu moravskoslezského archeologického klubu v Moravských Budějovicích. Brno, 71-73. ŠEDO, O. 2000: Doba římská a doba stěhování národů. In: Výzkumy - Ausgrabungen 1993-1998, Ústav archeologické památkové péče. Brno, 57-58, obr. 69. ŠLANCAROVÁ, V. 2003: Antické gemy ze sbírek jihomoravských muzeí a institucí, (rkp. ročníkové práce, ulož. na ÚAM FF MU v Brně). Brno. Výběr souborných a katalogových prací AMENT, H. 1991: Zur Wertschätzung antiker Gemmen in der Merowingerzeit, Germania 69/2, 401-424. BRANDT, E. 1968: Antike Gemmen in deutschen Sammlungen, Band I, Teil I. München. BRANDT, E. – SCHMIDT, E. 1970: Antike Gemmen in deutschen Sammlungen, Band I, Teil 2. München. BRANDT, E. et al. 1972: Antike Gemmen in deutschen Sammlungen, Band I, Teil 3. München. FURTWÄNGLER, A. 1900: Die antiken Gemmen. Geschichte der Steinschneidekunst im klassischen Altertum, sv. 3. Leipzig-Berlin. LIPPOLD, G. 1922: Gemmen und Kameen des Altertums und der Neuzeit. Stuttgart. WALTERS, H. B. 1926: Catalogue of Engraved Gems and Cameos Greek, Etruscan and Roman in the British Museum. London. ZWIERLEIN-DIEHL, E. 1969: Antike Gemmen in Deutschen Sammlungen. Berlin-München. ZWIERLEIN-DIEHL, E. 1973: Die antiken Gemmen des Kunsthistorischen Museums in Wien, Band I. Die Gemmen von der minoischen Zeit bis zur frühen römischen Kaiserzeit. München. ZWIERLEIN-DIEHL, E. 1979: Die antiken Gemmen des Kunsthistorischen Museums in Wien, Band II. Die Glasgemmen. Die Glaskameen. Nachträge zu Band 1, Die Gemmen der späteren römischen Kaiserzeit, Teil 1. Götter…( u. a.). München. ZWIERLEIN-DIEHL, E. (bearb.) 1991: Die antiken Gemmen des Kunsthostorischen Museum in Wien III. Die Gemmen der späteren römischen Kaiserzeit, Teil 2. Masken… (u. a.). München. 2.2.3. NÁRAMKY, NÁKRČNÍKY a NÁHRDELNÍKY, ZÁVĚSKY HEILIGENDORFF, W. 1959: Die Eimeranhänger der älteren römischen Kaiserzeit. Berliner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte (Gandert-Festschrift) 2, 42-50. BECKMANN, Ch. 1981: Arm- und Halsringe aus Kastellen Feldberg, Saalburg und Zugmantel. Saalburg Jahrbuch 37, 10-22. DROBERJAR, E. 2001: Zlatý náramek typu Tournai-Blučina ze středních Čech. Zlatý náramek typu Tournai-Blučina ze středních Čech 5 – 2001, 517-527. KOKOWSKI, A. 1997: Metalowe wisiorki w ksztalcie topora na terenie Barbaricum na pólnoc i pólnocny-wschód od limesu rzymskiego w okresie rzymskim i we wczesnym okresie wedrówek ludów. In: A. Kokowski (ed.), 20 lat archeologii w Masłomeczu I, Lublin, 99-116. von MÜLLER, A. 1956: Die birnen- und kugelförmigen Anhänger der älteren römischen Kaiserzeit. Offa 15, 93-114. STANEK, K. 1999. Wisiory opasane odmiany wschodniej w środkowoeuropejskim Barbaricum. In: Andrzejowski, J. (red.): Comhlan. Studia z archeologii okresu przedrzymskiego i rzymskiego w Europie Środkowej dedykowane Teresie Dąbrowskiej w 65. rocznicę urodzin. Warszawa, 331-367. TEMPELMANN-MĄCZYŃSKA, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Mainz. 2.2.4. JEHLICE BECKMANN, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, Saalburg Jahrbuch 23, 5-106. 2.3. OPASEK a jeho kovové součásti (kování), opaskové garnitury v DŘ a DSN Výběr základní literatury BEMMAN, J. 1999: Norisch-pannonische Trachbestandteile aus Mitteldeutschland. Zur Bedeutung fremden Sachguts am beginn der älteren römischen Kaiserzeitim Mitteldeutschland, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sachsischen Bodendenkmalpflege 41, 151-174. BULLINGER, H. 1969: Spätantike Güretlbeschäge. Brügge. von CARNAP-BORNHEIM, C. 2002: Der Trachtschmuck, die Gürtel und das Gürtelzubehör. In: Peška, J. - Tejral. J. (eds.): Das Königsgrab aus der älteren römischen Kaiserzeit von Mušov (Tschechische Republik). RGZF 55, Mainz. GABSCH, J. 1965: Die norisch-pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert, München. MADYDA-LEGUTKO, R. 1986: Die Gürtelschnallen der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum, BAR 360, Oxford. MADYDA-LEGUTKO, R. 1990: Doppeldornschnallen mit rechteckigem Rahmen im mitteleuropäischen Barbaricum, Germania 68, 551-585. MADYDA-LEGUTKO, R. 1990: Die Gürtelhaken der frührömischen Kaiserzeit im Gebiet des mitteleuropäischen Barbaricum, Przegląd archeologiczny 37, 158-180. MADYDA-LEGUTKO, R. 1991: Importe von metallenen Gürtelteilen des römischen Heeres im mitteleuropäischen Barbaricum, Archeologia (Warszawa) XLII, 85-115. MOTYKOVÁ-ŠNEIDROVÁ, K. 1961: České nálezy prolamovaných zápon z nejstaršího období římského, PA LII/2, 405-413. MOTYKOVÁ-ŠNEIDROVÁ, K. 1964: Noricko-panonská kování opasků a jejich napodobeniny v Čechách, PA 55, 350-362. OLDENSTEIN, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Bericht der Römisch- Germanischen Kommission 57, 49-284. RADDATZ, K. 1957: Der Thorsberger Moorfund. Gürtelteile und Körperschmuck. Neumünster. SOMMER, M. 1984: Die Gürtel und Gürtelbeschäge des 4. und 5. Jahrhunderts im römischen Reich. Bonn. VOIGT, T. 1977: Die Lochgürtelhaken im nördlichen Mitteleuropa zur Augusteischen Zeit. In: Symposium Ausklang der Laténe-Zivilisation und Anfänge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet, Bratislava, 361-366. 3. KOSMETICKÉ POTŘEBY A MEDICINSKÉ NÁSTROJE 3.1. HŘEBENY BÍRÓ, M. T. 2002: Comb and comb-making in Roman Panonnia: ethnical and historical aspects. In: Tejral, J. (Hrsg.): Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum,Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 19. Brno, 31-71. LAMIOVÁ-SCHMIEDLOVÁ, M. 1964: Hrebene z doby rímskej a sťahovania národov z východného Slovenska, ASM 1, 191-201. PERNIČKA, R. M. 1967: K problematice středoevropského vývoje hřebenů v době laténské a římské se zvláštním zřetelem k moravským nálezům, SPFFBU E 12, 63-79. THOMAS, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 1960, 54-215. ZEMAN, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku, SPFFBU M 6, 107-147. 3.2. MEDICINSKÉ NÁSTROJE KOLNÍK, T. 2004: Das mitteldanubische barbaricum - eiene Brücke zwischen Zentrum und Peripherie am Beispiel der Medizinischen Messerfunde. In: Zentrum und Peripherie - Gessellschaftliche Phänomene in der Frühgeschichte. Materialien des 13. Internationalen Symposiums "Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum", 195-210. KÜNZL, E. 1982: Medizinische Instrumente aus Sepulkralfunden der römische Kaiserzeit. Bonner Jahrb. CLXXXII, 1-131. KÜNZL, E. 2002: Die Salbenplatte mit der Löffelsonde:Ein Mediterranes Kosmetikelement. In: Peška, J. - Tejral, J. (Hrsg.): Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren, RGZM M 55, Teil 2. Mainz, 461-466. 4. MILITARIA v DŘ a DSN Sborníky: ARMA ET OLLAE. Studia dedykowane Proseforowi Andrzejowi Nadolskiemu w 70 roczicę pracy naukowej. Lódź 1992. VALLET, F. - KAZANSKI, M. (eds) 1993: L´armée et les Barbares du IIIe au VII siècle. Saint-Germain-en-Laye. von CARNAP-BORNHEIM, Claus (ed.) 1994: Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin-Marburg. Výběr základní literatury k výzbroji a výstroji v DŘ a DSN BIBORSKI, M. 1994: Typologie und Chronologie der Ringknaufschwerter. In: Friesinger, H. - Tejral, J. - Stuppner, A. (eds.): Markomannekriege - Urasachen und Wirkungen. Brno, 85-97. BISHOP, M. C. - COULSTON, J. C. 1989: Roman Military Equipment. Aylesbury. von CARNAP-BORNHEIM, C. 1991: Die Schwertriemenbügel aus dem Vimose (Fünen). Zur Typologie der Schwertriemenbügel der römischen Kaiserzeit im Barbarikum und in der römischen Provinzen. Marburg. COULSTON, J. C. 1988: Military Equipment and the Identity of Roman Soldiers. Proceedings of the Fourth Roman Military Equipment Conference. Oxford. ERDRICH, M. 1994: Waffen im mitteuleuropäischen Barbaricum: Handel oder Politik, Journal of Roman Military Equipment Studies 5, 199-209. GINALSKI, J. 1991: Ostrogi kablakowe kultury przeworskiej. Klasyfikacja typologiczna. Przegląd Archeologiczny 38, 53-84. GOJDA, M. 1984: K problematice hrobů s výzbrojí na středoevropských pohřebištích doby římské, AR XXXVI/1, 67-89. JAHN, M. 1916: Die Bewaffnung in der älteren Eisenzeit, etwa von 700 v. Chr. bis 200 n. Ch. Leipzig. JAHN, M. 1921: Der Reitersporn, seine Entstehung und früheste Entwicklung, Leipzig. JUNKELMANN, M. 1986: Die Legionen des Augustus. Der römische Soldat im archäologischen Experiment. Mainz am Rhein. JUNKELMANN, M. 1990: Die Reiter Roms. Teil I: Reise, Jagd, Triumph und Circusrennen, Mainz am Rhein. JUNKELMANN, M. 1991: Die Reiter Roms, Teil II: Der militärische Einsatz. Mainz am Rhein. JUNKELMANN, M. 1992: Die Reiter Roms, Teil III: Zubehör, Reitweise, Bewaffnung, Mainz am Rhein. JUNKELMANN, M. 2000: Römische Helme. In: Born, H. (Hrsg.): Sammlung Axel Guttmann, Band VIII, Mainz am Rhein. KACZANOWSKI, P. 1992a: Bemerkungen zur Chronologie des Zustroms römischer Waffenimporte in das europäische Barbaricum. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Laténezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 171-186. KACZANOWSKI, P. 1992b: Importy broni rzymskich na obszarze europejskiego barbaricum. Kraków. KACZANOWSKI, P. 1995: Klasyfikacja grotów broni drzewcowej kultury przeworskiej z okresu rzymskiego. Kraków. KIEFERLING, G. 1994: Bemerkungen zu Äxten der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. In: C. von Carnap-Bornheim (ed.), Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin - Marburg 1994, 335-356. KREJSOVÁ, J. 2003: Štít ve výzbroji germánského bojovníka. (rkp. ročníkové práce, ulož. na ÚAM FF MU v Brně). Brno. LEUBE, A. 1988: Bewaffnung und Kampfesweise. In: Die Germanen, Band 1, 346-355. MIKS, Ch. 2007: Studien zur römischen Schwertbewaffnung in der Kaiserzeit. Rahden/Westf. NABBEFELD, A. 2008: Römische Schilde. Studien zu Funden und bildlichen Überlieferungen vom Ende der Republik bis in die späte Kaiserzeit. Rahden/Westf. MUSIL, J. 1994: Römische Waffen und Rüstungen aus Böhmen, PA LXXXV-1, 5-14. PLEINER, R. 1982: K výrobní technologii germánských zbraní, SlA 30/1, 79-101. RADDATZ, K. 1961: Römische Äxte aus dem freien Germanien. Offa 17-18, 1959-1961, 17-25. RADDATZ, K. 1967: Die Bewaffnung der Germanen in der jüngeren römischen Kaiserzeit. Göttingen. RADDATZ, K. 1985: Die Bewaffnung der Germanen vom letzten Jahrhundert v. Chr. Bis zur Völkerwanderungszeit. In: Temporini, H. – Hase, W. (eds): Aufsteig und Niedergang der römischen Welt II, Bd. 12/3. Berlin/New York, 281-361. RADDATZ, K. 1993: Ein Beitrag zur Kenntnis des Zaumzeugs der Römischen Kaiserzeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 62, 83-99. ROBINSON, H. R. 1975: The armour of the imperial Rome. London. RYBOVÁ, A. 1972: Svazky zbraní z mladší doby římské v Sendražicích, o. Hradec Králové PA LXIII/2, 498 nn. ULBERT, G. 1968: Römische Waffen des 1. Jahrhunderts n. Ch. Stuttgart. WAURICK, G. 1988: Römische Helme. In: Antike Helme. Sammlung Lipperheide und andere Bestände des Antikenmuseums Berlin. Mainz, 327-364. WILBERS-ROST, S. 1994: Pferdegeschirr der römischen Kaiserzeit in der Germania libera. Zur Entstehung, Entwicklung und Ausbreitung des „Zaumzeuges mit Zügelketten“. Oldenburg. ZIELLING, N. 1989: Studien zu germanischen Schildern der Spätlatène und der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Oxford. 5. NUMISMATIKA DOBY ŘÍMSKÉ Výběr novějších příruček o římských mincích: HLINKA, B. - RADOMĚŘSKÝ, P. 1975: Peníze, poklady, padělky. Praha, 40-49. PETRÁŇ, Z. - FRIDRICHOVSKÝ, J. 1993: Mince císařského Říma, Praha. KURZ, K. 1995: Úvod do antické numismatiky 2. Římské mince. Praha. * *práce obsahuje soupis všech hlavních děl a příruček sloužících k určování římských mincí Výběrová literatura k numismatice DŘ A DSN ve střední Evropě BOUZEK, J. 1986: Význam mincí a jiných římských importů v barbarském prostředí, Slovenská numizmatika 9, 191-198. CASTELIN, K. 1976: O mincích Kvádů, Numismatický sborník 14, 5-13. ČERNOHORSKÝ, K. 1965: Zapomenuté nálezy římských mincí na Moravě z konce 18. a počátku 19. století, PA XLVII, 70-85. DOBIÁŠ, J. 1938: Roman imperial coins as a source for germanic Antiquities. Transactions of the International Numismatic Congress 1936. London, 160-178. DROBERJÁR, E. 1984: Nálezy římských mincí na Havlíčkobrodsku, Členské informace České numismatické společnosti, pobočka Jihlava. FITZ, J. 1978: Der Geldumlauf der römischen Provinzen im Donaugebiet Mitte des 3. Jahrhunderts, Budapest – Bonn. JANČO, M. 1998: Nálezy rímskych mincí na hradisku Závist, AR L/4, 387-396. JANČO, M. 2000: Nálezy rímskych mincí z Dolních a Horních Počernic. Niekolko poznámok k nálezom rímskych mincí z germánskych sídlisk a z germánskych hrobov v Čechách, AR LII/1, 54-78. KOLNÍKOVÁ, E. 1964: Nález rímského aes grave s keltskými mincami v Nitre, SlA XII-2, 391-408. KOLNÍKOVÁ, E. 1972: K interpretácii nálezov rímských mincí na Slovensku, Slovenská numismatika 2, 7-114. KOLNÍKOVÁ, E. 1973: Ku konfrontácii nálezov mincí s výsledkami bádania o dobe rímskej na Slovensku, SlA 21, 167-186. KOLNÍKOVÁ, E. 1980: Rímské mince na Slovensku, Bratislava. KOLNÍKOVÁ, E. 1986: Kritický rozbor nálezov rímskych mincí na Slovensku, Slovenská Numiznatika 9, 59-97. KOLNÍKOVÁ, E. 1993: Sporný (?) nález rímskych mincí z Podhorode. Problém hodnověrnosti hromadných nálezov rímskych mincí, Východoslovenský pravek IV, 117-125. KONIK, E. 1965: Znaleziska monet rzymskich na Śląsku, Wrocław-Warszawa-Kraków. KŘÍŽEK, F. 1956: K počátkúm římského mincovnictví, Numismatický sborník 3, 5-63. KUNISZ, A. 1985: Finds of Roman coins in Little Poland, Wrocław. KURZ, K. 1986: Vnitřní směna u tzv. barbarských kmenů ve starověku II. K charakteru vnitřní směny na území barbarika, Slovenská numizmatika 9, 179-189. MILITKÝ, J. 1995: Nálezy keltských a antických mincí v jižních Čechách. Zlatá stezka, Sborník prachatického muzea 2, 34-67. MILITKÝ, J. 2000: Nálezy tzv. barbarských napodobenin pozdně římských solidů v Čechách, (Příspěvek k problematice nálezů zlatých mincí z období stěhování národů), SNM A-Historie, LIV/1-4 (V. Sakařovi k 70. narozeninám), 129-140. MINAROVIČOVÁ, E. 1978: Rímské mince z Patiniec, okr. Komárno, Slovenská numismatika 5, 205-214. MINAROVIČOVÁ, E. 1984: Rímske republikánske denáre v Slovenskom národnom múzeu, Slovenská numizmatika VIII, 193. MINAROVIČOVÁ, E. 1990: Rímske mince v zbierkach Slovenského národného múzea. Bratislava. NEMEŠKALOVA-JIROUDKOVÁ, Z. 1961: K současným úkolům numismatiky doby římské, PA LII/2, 436-441. NEMEŠKALOVÁ-JIROUDKOVÁ, Z. 1962: Příspěvek k otázce nálezů jednotlivých římských mincí v Čechách, Numismatický sborník 7, 43-60. NEMEŠKALOVÁ-JIROUDKOVÁ, Z. 1965: Libčeveský poklad. Nástin jeho historického významu, Numismatické listy 20, 33-41. ONDROUCH, V. 1934: Der Römische Denarfund von Vyškovce. Bratislava. ONDROUCH, V. 1964: Nálezy keltských, antických a byzantských mincí na Slovensku. Bratislava. PERNIČKA, R. M. 1959: Novější nálezy římských antických mincí na Moravě, Moravské numismatické zprávy 6, 3-7. POCHITONOVI, E. a J. 1952: Používali Germáni římských mincí jako platidla?, Numismatické listy VII, 105-108. POCHITONOV, E. 1955: Nálezy antických mincí. In: Nohejlová-Prátová, E. (ed.): Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Praha, 87-308. SEJBAL, J. 1988: Der römische Stütztpunkt bei Mušov in Südmähren und die Münzfunde, Folia Numismatika 3 (Supplément Ad Acta Musei Moraviae 73), 3-12. SEJBAL, J. jr. 1992: Antyczne monety na terenie dzisiejszych Moraw i ich znaczenie. In: Szlak bursztynowy, Lódź, 84-90. SVOBODA, B. 1964: Významný přínos k datování doby stěhování národů v Čechách, Numismatický sborník 8, 5-15. VARSIK, V. 2002: Rímske mince z Bratislavy-Trnávky, Slovenská numizmatika XVI, 41-50. VAVŘÍN, P. 1999: Význam mincí a jiných předmětů provinciálního původu v barbarském prostředí, (rkp. ročníkové práce, ulož. na ÚAM FF MU v Brně). Brno.