Futurum


Derivační schéma:


Kmen infinitivu – [DEL: ti :DEL]

                                                                               + -s-

                                                                                                     +

                                                                                                     -iu

                                                                                                       -ime

                                                                                                     -i

                                                                                                       -ite

                                                                                                    -(0)


kalbė́ti, kal̃ba, kalbė́jo → kalbė- [DEL: ti :DEL]   + -s- + # → kalbė́siu, kalbė́si, kalbė̃s (...)

    sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo → sėdė- [DEL: ti :DEL]   + -s- + # → sėdė́siu, sėdė́si sėdė̃s (...)

     rašýti, rãšo, rãšė → rašy- [DEL: ti :DEL]   + -s- + # → rašýsiu, rašýsi rašỹs (...)


Komentář


1. Třetí osoba končí na sufix, nemá žádnou koncovku.

2. Pokud infinitivní kmen končí na souhlásky s, z, š, ž, dochází k reakci se sufixem -s- :


-s- + s → s: mèsti → mès - [DEL: ti :DEL]   → mès -s- # → aš mèsiu, tu mèsi (...) [hodit]

-z- + s → s: mègzti → mègz - [DEL: ti :DEL]   → mègz -s- # → aš mègsiu, tu mègsi (...) [plést]

-š- + s → š: nèšti → nèš - [DEL: ti :DEL]   → nèš -s- # → aš nèšiu, tu nèši (...) [nést]

-ž- + s → š: grįžti → grįž - [DEL: ti :DEL]   →grįž -s- # → aš grįšiu, tu grįši (...) [vrátit se]


3. Třetí osobu futura postihují dva foneticko-prozodické procesy:


(a) slovesa o jednoslabičném infinitivním kmeni (předponu nepočítáme) na -ūti, -yti, v třetí osobě
futura mají krátké -u-, -i-:


būti → bus [být]; griūti → grius [padat; chátrat]

lyti → lis [pršet]; gyti → gis [hojit se]


Poznámka. Tento proces postihuje uzavřenou skupinu sloves:

būti, yra; buvo [být]; žūti, žūva, žuvo [zahynout]; griūti, griūva, griuvo [padat; chátrat]; pūti,
pūva, puvo [hnít]; kliūti, kliūva, kliuvo [zachytit se, zavadit za něco]; lyti, lyja, lijo [pršet];
gyti, gyja, gijo [hojit se]; ryti, ryja, rijo [polykat].


(b) v třetí osobě futura dochází k metatonii (proměně intonace): klesavá intonace (akut) se mění na
stoupavou (cirkumflex). Ostatní gramatické osoby zachovají prozodické charakteristiky infinitivu:


sakýti → sakýsiu, sakýsi, sakỹs [říkat]; kláusti → kláusiu, kláusi, klaũs [ptát se]


Poznámka. Metatonie v tomto případě funguje pouze v případě klesavé intonace, infinitivní
cirkumflex (stoupavá intonce) zůstává beze změn:


                               šáuti → šaũs [střílet], ale šaũkti → šaũks [kříčet]


Také musíme pamatovat, že metatonie nepostihuje tvary o krátké přízvučné slabice, na které se
intonace vůbec nemůže projevit. To platí, např., pro slovesa, vyjmenovana pod bodem (a).




Cvičení. Vyčasujte ve futuru:


láukti, láukia, láukė [čekat]; ródyti, ródo, ródė [ukazovat]; válgyti, válgo,válgė [jíst]; bū́ti,
yrà, bùvo [být]; vèžti, vẽža, vẽžė [vézt]; pèšti, pẽša, pẽšė [škubat]; dainúoti, dainúoja,
dainãvo [zpívat]; lýti, lỹja, lìjo [pršet]; zir̃zti, zir̃zia, zir̃zė [bzučet]; gýti, gỹja,
gìjo [hojit se]