FREKVENTATIV


Derivační schéma:


Kmen infinitivu – [DEL: ti :DEL]

                                                                              + -dav-

                                                                                                      +

                                                                                                      -au

                                                                                                        -ome

                                                                                                      -ai

                                                                                                        -ote

                                                                                                      -o


  kalbė́ti, kal̃ba, kalbė́jo → kalbė- [DEL: ti :DEL]   + -dav- + # → kalbė́davau, kalbė́davai […]

     sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo → sėdė- [DEL: ti :DEL]   + -dav- + # → sėdė́davau, sėdė́davai […]

      rašýti, rãšo, rãšė → rašy- [DEL: ti :DEL]   + -dav- + # → rašýdavau, rašýdavai […]



Frekventativní tvary vždy přebírají prozodickou charakteristiku infinitivu. Frekventativem
vyjadřujeme opakovanou činnost v minulosti, pokud počet opakování není určen nebo není znám.


Výklad:


a) „Frekventativem se vyjadřuje opakovaná činnost v minulosti […]“ Tzn., použijeme frekventativ,
pokud chceme zdůraznit periodicitu činnosti. Sémantika frekventativu vynikne při srovnání
s préteritem, který opakování nezdůrazňuje:


                  Vasarą važiuodavome prie jūros. // Vasarą važiavome prie jūros.

               [V létě jsme jezdívali k moři.    //        V létě jsme jeli k moři.]


                    Studentai skaitydavo tekstus. // Studentai skaitė tekstus.

                    [Studenti čítávali texty.    //     Studenti četli texty.]


             Mama darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. // Mama darė tešlą ir kepė pyragą.

           [Matka dělávala těsto a pekávala koláč. // Matka dělala těsto a pekla koláč.


b) „[…], počet opakování není určen nebo není znám.“ Tzn., použijeme frekventativ, pokud nechceme
(nemůžeme) upřesnit, kolikrát činnost se v minulosti opakovala. Opačně: pokud alespoň přibližně
určíme, kolikrát v minulosti k dotyčné činnosti došlo, použije se préteritum, por.:


Mes dažnai važiuodavome pas močiutę.

[Často jsme jezdívali k babičce.]

Mes tris (penkis, kelis) kartus važiavome pas močiutę.

[Tři (pět, několik)-krát jsme jeli k babičce.]

Studentai kasdien rašydavo testus.

[Studenti každý den psávali testy.]

Studentai tris (penkis, kelis) kartus rašė testus.

[Studenti tři (pět, několik)-krát psali testy.]

Mama vakarais darydavo tešlą ir kepdavo pyragą.

[Matka po večerech dělávala těsto a pekávala koláč.]

Mama tris (penkis, kelis) kartus darė tešlą ir kepė pyragą.

[Matka tři (pět, několik)-krát dělala těsto a pekla koláč.]



c) Synonymie frekventativa a préterita

Oba časy spadají do sémantického prostoru vyjadřování minulosti a jejich rozdíl vyjadřuje základní
protiklad „opakované“ a „neopakované“ činnosti v minulosti. Pokud se tento protiklad zruší, vzniká
synonymie frekventativa a préterita. K tomu dochází zejména:


1.      pokud je obtížné určit, zda činnost byla „opakována“ či „neopakována“, např.:


Anksčiau studentai studijuodavo lotynų ir graikų kalbas.

[Dříve studenti „studovávali“ latinu a řečtinu.]

≈

Anksčiau studentai studijavo lotynų ir graikų kalbas.

[Dříve studenti studovali latinu a řečtinu.]

Lietuva eksportuodavo medų, o importuodavo metalus.

[Litva „exportovávala“ med a „importovávala“ kovy.]

≈

Lietuva eksportavo medų, o importavo metalus.

[Litva exportovala med a importovala kovy.]

Senovėje žmonės rašydavo plunksnomis.

[V minulosti lidé psávali perem.]

≈

Senovėje žmonės rašė plunksnomis.

[V minulosti lidé psali perem.]


2.      pokud použijeme dodatečných prostředků pro vyjadřování periodicity:


Mes dažnai važiuodavome prie jūros. ≈ Mes dažnai važiavome prie jūros.

[Často jsme jezdívali k moři ≈ Často jsme jeli k moři.]


Studentai retkarčiais skaitydavo tekstus. ≈ Studentai retkarčiais skaitė tekstus.

[Studenti občas čítávali texty ≈ Studenti občas četli texty.]


Mama kai kada darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. ≈ Mama kai kada darė tešlą ir kepė pyragą.

[Matka někdy dělávala těsto a pekávala koláč. ≈ Matka někdy dělala těsto a pekla koláč.]


Zde použitá slova dažnai (často), retkačiais (občas) a kai kada (někdy) vyjadřují periodicitu a
spolu s préteritními tvary vytvářejí konstrukce, které jsou schopné plnit funkci frekventativu.
Pokud zmíněná dodatečná slova vypustíme, zanikne rovněž synonymie:


                     Mes važiuodavome prie jūros. ≠ Mes važiavome prie jūros.

                     Studentai skaitydavo tekstus. ≠ Studentai skaitė tekstus.

             Mama darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. ≠ Mama darė tešlą ir kepė pyragą.


Cvičení:

Doplňte mezery préteritem nebo frekventativem uvedených slov


Kai Saulius buvo mažas, dažnai (žaisti) _____________ su draugais kieme. Jie (žaisti) _________
krepšinį, (važinėti) _____________ dviračiais, (eiti) _____________ maudytis. Mokykloje jie dažnai
(rašyti) _____________ diktantus ir (skaityti) _____________ daug knygų.

Kai Saulius (užaugti) _____________, jis (pradėti) _____________ studijuoti universitete. Saulius
kasdien (eiti) _____________ į fizikos fakultetą. Čia jis pusę metų (studijuoti) _____________
kvantinę fiziką.

Kartą Saulius (perskaityti) _____________ knygą apie Čekiją. Knyga jam labai (patikti)_______. Po
dviejų mėnesių Saulius (iškeliauti) _____________ į Prahą. Ten jis (gyventi) _____________ dvi
savaites. Saulius (eiti) _____________ į muziejus,(važinėti) _____________ metro ir dažnai (gerti)
____ čekišką alų. Čekijoje (būti) _____________ puiku!

Po to Saulius dar kelis kartus (būti) _____________ Čekijoje. Kai jis (atvažiuoti) _____________,
stotyje jį visada (pasitikti) _____________ draugai. Saulius (aplankyti) ____________ Brno,
Pilzeną, Olomoucę ir kitus šalies miestus.