6. Přeložte do bulharštiny: 1. Dejte mi, prosím, dvě kila oliv. 2. Zde jsem koupila koženou sukni. 3. Obchodní dům jo v centru města. 4. Čí je to taška? 5. Jaké nákupy jste udělali? 6. Kdo byl s vámi? 7. Kolik šunky jste koupili? 8. Po nákupu jsme byli dosti unaveni. 9. Byli jsme ale také spokojeni, že jsme přinesli krásné dárky. 10. Módní oděvy jsem viděla ve druhém patře. 11. Nápoje a potraviny mají v gastronomu. 12. Na trhu se nám líbila čerstvá zelenina. 13. Řekli jsme si, že navštívíme některý trh pod širým nebem. 14. Pak jsme vyšli do druhého patra. 86 #ECÉTH yPÓK 10. LEKCE Ha roční B ceMéncTBO Ctohhobh onáKBaxa mhji toct, no3náT OT ^exocjioBánufi. flu HÓBaK 6éme noitáHeH 3a Benépn h flořiflé tóhiio b céfleM nacá. H: 3flpaBéiÍTe, itojiéra Ctohhob. C: 3flpaBéiÍTe, jnoópé flonuiií. 3ano3HáíÍTe ce c MÓHTa ctnpýra. H: IJpíiHTiio mu o. 3anoBííflaiÍTe. (ľíoflHÚCH n ußeTH.) C-a: Bjiaroflapá, Mnóro ca xýóaBH. 3anoBH«anTe, cea- néTe. KaK npenápaxTe nkpBHTe ^hh b Có<|)hh? H: Bchhko 6éme Mnóro imTepécHO. HiviaxMe noJié3Hii pásroBopn, naBCHK73fle nn nocpéniaxa c pasönpaHe. C-a: A HíÍKaKBH 3a6ejie}KHTejiH0CTH ycnnxTe jih js,a bh- jiiiTe ? H: HoMTM íinino. HámaTa nporpáMa 6éiue Mnóro Ha- iipérnaTa. Májino xóflexMe 113 rpa^á. C: IlpefljiáraM jm BflnrncM lánni 3a cpénjaTa c Hanina čním rocT n Aa cn no?KejiáeM bchhko Háií-xý6aBO. Ha3flpáBe! H: Ha3flpáBe! H pa3peméTe jia bii nosflpaBH c nÓBaTa páooTa, spyrápKO GroHHOBa. Haýrax nemo ot Bámna ctnpýr. C-a: O, ÖJiaroAapn. Bnpiio e, flijiro ce KOJieoáex, no Bene pernnx: ot neTHáňceTH cenTéMBpn nóraax HÓBa páóoTa. H: Mejián bii ycnéx. C-a: Bjiaroflapn. Korá 3aMimáBaTe? B Kpán Ha Mečena? H: Dľpe3 apýraTa céAMnna, Ha hóth októmbph. BpéMe e jia ch xóflH. ITpeKápax y Bac eflná npHHTHa Béiep. Bjiaroflapá bh 3a BámeTO rocTonpnéMCTBO h h3bhhh- BaĚTe, ie bh OTHéx TÓjiKOBa BpéMe. C: MHÓro hh 6eme npHHTiio, naK 3anoBHjiaHTe. H npe- jiáŮTe Mnóro nÓ3flpaBii Ha Bániero ceMéncTBO. Ilpn- HTHo iipeKápBane b Cói|)hh. 87 H: HenpeMéHHO. ,D,o CKÓpo Bií>K,naHe b Ilpára. C: MÓHte 6a cjióflBamaTa roflána? Sinem, příští, budoucí Beiépfl ž večeře BflárHa, -He zvednout BHHmaHe s shledání, setkání BÁpHo pravdivě, správně roflíÍHa ž rok rocTonpneMCTBO s pohostinnost «óofla, -ne přijít jniyrápna s soudružka aašejiejKHTejiHocT ž pozoruhodnost 3ano3HaH ce, -áe seznámit se KOJie6áH ce, -áe váhat MájiKo trochu, málo Méceu, m měsíc HaBCHKT,j(e všude Ha3flpaße na zdraví nanpérHaT napjatý Haýqa, -va dozvědět se nenpeMeHHo určitě, rozhodně HHKaKí>B nějaký OKTÓMBpn m říjen OTHéivia, -Me zabrat (o čase) oiáKBaM, -sa očekávat noflHácHM, -ch přinášet noHtenáa, -áe popřát uo.tjifiaBÁ, -BH blahopřát, pozdravit noKáHeH pozván nojié3eH užitečný nocpémaM, -in,a vítat, jít vstříc nóiHa, -He začít npejiáM, npe^ájie vyřídit (o pozdravu; npeiiápaM, -pa strávit (o pobytu) npeKápsaHe s pobyt npnáTeH příjemný nporpáMa ž program pa3ÖnpaHe s pochopení pa3peniá, -hih dovolit céftHa, -He sednout ceMéiicTBO s rodina cktji drahý cJiéflBam. příští, následující cpéma ž setkání cwípýr m manžel CTMípýra ž manželka ycnéH, -ée stačit něco udělat, stihnout xójjh, -«n jít qánia ž sklenice DŮLEŽITÉ VAZBY Ha rócTH. Tófi e íioKáucH Ha Beiép«. 3ano3HáÄTe ce. IlpilHTHO MH e. 3anoBHsaHTe, cejuiéTe. KaK iipeKápaxTe b Cóíďhh? 3a B^HľHeM wáiua 3a cpémaTa. SKejiáH BH bchhko Háä-xýôaBO. Ha3«páBe! Pa3peinéTe 3a bh sano3náH c ... if3BlIIMBaÍÍTC, ie BH OTHeX TÓJI- KOBa BpéMe. MHÓro MH 6eme npHHTHo. IlaK sanoBHRaUTe. IIpe^áiiTe MHÓro normami Ha ... Na návštěvě. Na návštěvu. Je pozván na večeři. Seznamte se. Těší mě. Posaďte se, prosím. Jak jste se měl v Sofii? Připijme si na setkání. Přeji vám vše nejlepší. Na zdraví! Dovolte, abych vás seznámil s ... Promiňte, že jsem vás tolik zdržel. Velice mě těšilo. Přijďte zase. Pozdravujte mnohokrát (koho). üpuHTHo npenápsaHe. Tosá e BÁpHo. BpéMe e jx,a ch xóhh. Ilpes jroýraTa cé^MHua. ,Ho CKÓpo bh;k;uihc. Příjemný pobyt. To je pravda. Je cas, abych šel. Příští týden. Na brzkou shledanou. MLUVNICE 1. Jednoduchý minulý čas — imperfektum Toň láKanie hójihht p,en. Imperfektum se tvoří z přítomných tvarů většinou od nedokonavých sloves koncovkami: -x, -we, -uie, -XMe, -xme, -xa. 1. qaK + a + x — láitax 2. iiaK + a + me — «raisame 3. tok + a + me — Máitame laK + a + XMe — láuaxMe iaK + a + xTe — lanaxTe iiaK + a + xa — «iáitaxa 1. roBop + e + x — roBÓpex 2. roBop + e + me — roBÓpeiue 3. roBop + e + me — roBÓpenie i'OBop + e + XMe — roBÓpexMe roBop + e + xTe — roBÓpexTe roBop + e + xa — rosópexa 1. leT + a + x — »ieTHX 2. ieT -j- e + me — qeTéme 3. leT + e + me — »leTéuie qeT + h + XMe — leTHXMe tot + h + XTe — «leTHXTe iei + h + xa — leTHxa Slovesa, která mají v přítomném čase před koncovkou samohlásku, ponechávají si ji v imperfektu: KOJieoáfl ce — KOJie6áex ce, jKHBéfl — HíHBéex, siiáH — 3náex. Sloveso cfaM má stejné tvary pro aorist i imperfektum: 1. 6flx 6áxMe 2. 6éme (6e) 6áxTe 3. 6éme (6e) 6axa Sloveso MM3M se v imperfektu odlišuje od tvarů aoristu jen ve 2. a 3. os. jednotného čísla. 1. íÍMax iÍMaxMe 2. [«Manie ÓMa XTe 3. Hiuame úsiaxa 89 Také některá další slovesa se ve tvarech aoristu a imperfekta rozlišují jen ve 2. a 3. os. jednotného čísla. Všimněte si: aorist imperfektum 1. qáicax CTOHX qáicax CTOHX 2. qána CTOH qáKame CToéine 3. •lána CTOH lána nie cToéine 1. qáuaxMe CTOHXMe 'iářsaxMe CTOHXMe 2. láitaxTe CTOHXTe lanaxTe CTOHXTe 3. iánaxa CTOHXa qáicaxa CTOHXa Užití: Imperfektum na rozdíl od aoristu označuje déle trvající neukončený děj v minulosti, jehož byl mluvčí svědkem. Příklady: Hh HÓBaK náname jríjiro, HO flOHflé TÓHHO. JJ^biiTO ce KO.ne6áex, ho Bene pemóx. KoráTo ce Bipnax, toh ie- Téme. floKaTÓ a3 paôÓTex, th cné- me. PaôÓTexMe iiéjran Rén. MoMwraTa Hrpáexa xý6aBo. Th ne 3Háeme hhiuo 3a iiác. Toíi He MÓHteme }\a flón,n,e. Jan Novák čekal dlouho (imperfektum), ale přišel (aorist) přesně. Dlouho jsem váhala (imperfektum), ale už jsem se rozhodla (aorist). Když jsem se vrátil (aorist), četl (imperfektum). Zatímco jsem pracoval (imperfektum), ty jsi spal (imperfektum). Pracovali jsme celý den. Chlapci hráli hezky. Ona o nás nic nevěděla. Nemohl přijít. Sloveso TpnoBa má v imperfektu pro všechny osoby jediný tvar mpáôeauie: TpáÔBame fla pa6ÓTH — musel jsem pracovat, (měl jsem pracovat) Tpá6Bame na jioiiße — musel přijít TpHÔBame aa láltaMe — museli jsme čekat. 90 Přízvuk: Slovesa v imperfektu mají přízvuk na téže slabice jako ve tvarech přítomného času. Tvary imperfekta od sloves dokonavých většinou vyjadřují opakovaný děj v minulosti, např.: BíÍHarH KoráTo flóňfleme, páflocTHo ro nocpémaxivie. Vždycky když přišel, radostně jsme ho vítali. 2. Zájmena neurčitá a záporná Viz tabulka na str. 92. 3. Radové číslovky Radové číslovky mají stejně jako v češtině tvary přídavných jmen. Nepravidelně se tvoří: 1. iľbpBii, nipsa, nipBo; první iľbpmi 2. BTÓpa, BTÓpa, BTÓpo; druhý, druhá, druhé; BTÓpn druzí, druhé, druhá 3. TpéTH, TpéTa, TpéTo; třetí TpéTH 4. MeTBipTH, qeTB-bpTa, čtvrtý, -á, -é; -í, -é, -á leTBT^pTO; MeTBT.pTH Ostatní řadové číslovky se tvoří pravidelně přidáním -u, -a, -o; -u k číslovkám základním: 5. IléTH 6. inécTH 7. céflMH 8. ÓCMH 9. fleBéTii 10. flecé™ 11. eflnnáfleceTH (eflHHáiíeeTH) 20. ABáfleceTH (jiBáňceTH) 30. Tpá^eceTH (TpniiceTH) Poněkud odchylně se tvoří řadové číslovky: 100. cTÓTeH, 1 000. xHJiHAen, dále MHJiHÓHeH, MHHHáp«eH. U složených řadových číslovek má tvar přídavného jména jen poslední z nich: 91 Podobně se tvoří neurčitá a záporná příslovce: — Neurčitá a záporná zájmena se tvoří z tázacích: KOU kdo HHKOll někdo HHKOH nikdo BCéKH, BCHKOH každý který některý žádný BťflKaiťbB jakýkoli KaKTf>B jaký HHKaKT,B nějaký HHKaiThB nijaký bchikhh(t) všechen mo co Hemp něco HHDJO nic •ran Cl HeiHII noci IIH'IIIÜ mci Wbné kde HHHTfle někde HHKl.Jte nikde BCHKIfle všude kam někam nikam kamkoli Korá kdv HHKora někdy HHKora nikdy BCHKora vždycky KaK jak HH1 8K nějak HHKaK nijak BCHKaK všelijak 2 M §«3 1 a - CD O« o> Bx g Tg u a tb H g " CD B *B s ^ CDx 2 03 s a Tí TB a a-- u ft " 2 g £ »> a a • a S> u a »x M ►1 O O TI s a g e » c • • CD 3 es 3=£ rs< lr>- 1/1 S'" H CDx CD H M 00 - CD- • • TI O g O 2 M H 1-0 H Bx 1-3 H CDx « M CO 12 *> a (ŕ-a - ä CO fí" I—I H ^ O *~ Cx ^ a a c H a "Š Bx tí CD 0 K 0 c S* CDx H tí Bx a H » ft 0 0 tí CD> 0 g 0 m •-J Ts N y Ä a v i-s —- " h-^ -^. •--* ?—. 53 B_ 5s » PT CD> 3§I »í š g, k ^ -. H CDx 0 M "5. ►o ►a Pro polovi azy podobu i-* h^ k^ co bo 8§° 0 CD CD CD CD CD ft ft ft ft ft a b a b a B — S < 03 -~ C =_ t? p PTCD-. 0. CDx p 03-1 03x 03x 03-* 03x o< N! as 3 a » 2 0*0 a a r»« o< a S 9= vT?? 3 á M O ft H 68 B, H CD >"Ö H JH Ox O CDx Ox ■S K H » j, -g p 03 W3 >—' ri B V! § a M • * c* 03 >-ť< 03 3 "' 0ha B B p ."go 2 B ~- ~; a _, -1 |§x3 ť w g. 0 B M B a> c B < ^«5 § 3 a tv 00 *■- CO to CO r*- 03 i-J - O 1-^ Cn rf> CO to o; 1— 0 M ti ^ f B O O 2^ »x b CD CD< H g CDx -ft a Q g. B a en tr' CD B «n-'Ô 3T B- ô-S £ ' B- Ox Ä H ft H O CDxTB 63 TB S g B CD B s>c í3h 2 a ^ ^ H < PT B T3 H 0 it ^ 2^B W §T3 2 CDx tr- S M S! 03 x i-í cc< a' 03 B s H 03 — J3 CD E, H Í2; < >a (C vs < a o> 1 ~ ŕ» N o" B n a prnj sŕjo Sŕ ta «J, B E-W &■ »-*^$ ^s 2, vi a a a 5" a. »• o, S< c 2 ^ O ag S CD- o »J n< g. h sr <í t! o ÍDl ^ ac a e: ST H\< » a g-ŕŕ "HOS 3 Ox<<|xCĎ CD^ O N «3?3 S\T o o<*B sr a> B Si • o CC -J oc r: oc to CJ3 k-»- B ft - °-o ft o n B sí CD B. * g "S H» o B 2\H Ba CD ~ O CDx H B ?.e s aó aaMHiiáBaT BámHrre npiiHTejin? 7. Kón ce HHTepecýBa ot nac? 8. C Koró me ce cpémiieM ýTpe? 9. KaKBá KHÓra xapécBaTe? 10. KaKBÓ upeAno^HTaTO? 6. Ptejte se podle vzoru: IléTtp HMa MHÓro no3iiáTii. — EMa jih néTip HáKOJiKo nosnáTH? 1. KýflHx xýóaBH HBeTfí. 2. Ho3HáBaMe BcíÍHKHTe tócth. 3. Pa3ÓpáxMe bciíhko. 4. B HeAéjiH 6áxMe b KonpHBiinina. 5. in^e bh nánaMo neT MiinýTii. 6. B noneAéjiiiHK 3aMHHá-BaMe 3a Có^hh. 7. Tipca Apyrápa Ctohhob. 8. HaMépnx eAHii CTap bócthhk. 9. Te me ce cpémiiaT npeA nóuiaTa, 10. IlojiýiHXMe npenopíianiiTe nncMá. 11. He HaMépnxMe mimo. 12. B cpÓAa ru;e HMaMe BpéMe. 7. Odpovídejte zájmeny bcókh, BCHKaKtn, bchuko, Beňirbjjp, BCHKora; 1. HMa jih TýKa hhkoíí? 2. Pa30páxTe jih némp? 3. II]|e GifleTe jih iiHKora cbooóaoii? 4. HMaTe jih HHKiAe no3HaTH? 5. OSiraaTe jih nemo ot 6íjirapcKaTa KyxHH? 6. Bó>KAaTe jih HHKaKBH 3a6ejieHíiÍTejiHOCTH? 7. HaýinxTe jih Hémo HHTepécHO? 8. no3HáBaTe JIH HHKOrO TyK? 95 8. Obměňujte ve výchozí větě názvy měsíců a radové číslovky: HHyápii e nípBHHT Mécen, Ha roflŮHaTa. tPeBpyápii e ... 9. Ctěte: 1. Tón >KHBéemc b Có^hh ot 1963 flo 1974 romána. 2. Hne upHCTHrnaxMe Ha 26 k>hh 1981 roflÓHa. 3. TeóprH ^hmiít-poB e pofléH Ha 18 k>hh 1882 romána. 4. 24 Mán e npaßiiHK na KyjiTýpaTa. 5. EtnrápHH e CBoGóflHa ot 1878 roklina. 6. 9 cenTéMBpn e Hamronájieii npá3HHK na Btnrápna. 10. Říkejte bulharsky: 25. ledna 1935; 14. března 1897; 22. září 1848; 5. května 1945; 11. října 1538; 25. února 1948; 19. červen 1885; 12. dubna 1979; 3. listopadu 1908; 13. května 1917. 11. Říkejte bulharsky: 1/4, 2/3, 4/5, 1/100, 1/2, 3/4, 1/16, 5/20, 1/5, 7/10, 1/7, 1/1000 12. Přeložte: 1. Stojanovovi očekávali hosta. 2. Seznamte se s mým manželem. 3. Uviděli jsme mnoho pozoruhodností. 4. Příští rok určitě pojedeme do Prahy. 5. Dejte mi půl kila sýra. 6. Pozdravujte vaši manželku. 7. Setkali jsme se 5. října 1979. 8. Dovolte, abych vám blahopřál. 9. Celý den jsme chodili po městě. 10. Byli jste u moře? 11. Ano, tento měsíc. 12. Narodil jsem se 19. prosince 1937. 13. Kolikátého je dnes? 96