(b 10.30) 4. Kôru uie iih iiáKaie Ha rápaxa? (b 11.15) 5. Korá 3aMHHáBax Te? (b 12.10) 6. Korá nie ce ooáflHm no Tejiet|)ÓHa? (b 9.30) 7. Korá me oôáflBaTe? (b 12.15) 10. Přeložte: 1. Kolik je hodin? 2. V kolik hodin odjíždí rychlík do Plovdivu? 3. Podívejte se na jízdní řád. 4. Expres je rychlejší než osobní vlak. 5. Má (ten) rychlík místenkový vůz? 6. Pospěšte si, vlak odjíždí za dvanáct minut. 7. Je, prosím, toto místo volné? 8. Bohužel nemám drobné, můžete mi rozměnit dvacet leva? 9. Kupte si zpáteční lístek u pokladny. 10. Máte místenku? 72 flEBÉTH yPÓK 9. LEKCE KauBÓ BHflHXMe b U.YM h Ha na3ápa — H3BHHéTe, 6i,fléTe Taná floßip, Ki>flé MÓra nán-6ip3o fla naupáBH noKyiiKii b CóíJjhb? — HfléTO b LJeHTpájiHiiH yHUBopcájioH Mara3Ún (D,yM), kóííto ce naMÚpa b néHTipa. TaM ÓMa n racTpoHÓM 3a XpaHHTCJIHH CTÓKH H IianHTKH. * * * — fláŮTe Mít, mójih, CTO rpaMa cópeiie, Tpácra rpáMa mýnua n nojioBHH KHjiorpáM KamitaBáji. — íKejiáeTe jih óme neuro? — BÓHtflaM, ie ÓMaTe MacjiHHH. ^áuxe mh jiBa KiuiorpáMa. — 3anoBHflaitTe. JJjiaTéTe na Kácaia. * * * Ha nápxepa Ha H,yM ce HHTepecyßax ot napýioMépna h cyBeHÚpH. Ha MenaHHHa HaMépnx flpéxn, oonemiá, HrpáiKH h o6ýBKH 3a flená. Ha nípBHH eTá>K ÍMa bchhko neoßxoflHMO 3a MtHtá. MÓHTa H03HáTa no Tosá BpéMe HOTipCH Ha BTÓpHH eTájK MÓflHH o6jieKJlá — 6jiy3KH, nojió, 6ejibó, qáHTii h mánKH. TaM th MOHíá na Kyna 3a cbóh ToajiéT BCH1KO — ot KOCTKMa flo ooyBKHTe. Ha equina ĚTĚlHI OTKpHXMe It OTACJlénilO 3a KÓJKOHH H3J!,éjIHH KaTÓ KOHtýcH h pT.naBiíiiH. CjiOfl Touá ce KáiiíxMe b ot-flCJiéiiHeTo 3a ejieKTpoýpe,iiM, ?KCjie3apHH h cn>KJiapÓH, K'bjyéro bhahxmo 6oráT H30op ot AOMámnH noTpé6ir. Tíh naTÓ HCKaxMe }\a noqýncTByBaMe qápa na 6T>jirapc-KOTO na3apýBane, pénoxMe fla noceTHM hhkoh ot na3ápHTe Ha OTKpÓTo. OTiífloxMe .no neHTpániiHH na3áp. TaM HjuoxMe 3péjiH BKýcHH njioflOBé, xapecaxMe npéciin 3ejieHiýnH h Ha Kpáa noflapáx na cBÓHTa no3iiáTa CBéntu íiBeTH. Ha na3ápa ce cnpáxMe h npii H3fléjiflHTa ot KepáMiina. Gneji 73 na3apyßaHeTo 6nxMe aócia yMopémi, ho jtobójiiih, ne flOHécoxMe xýoaBH noAápTjirH. 6pjibó s prádlo 6jiy3Ka ž halenka 6oráT bohatý 6í.p3o rychle BKýceH chutný racTpoHÓM m gastronom, potravinářský a lahůdkářský obchod rpaM m gram flaiw, «ajjé dát ffOMámeH domácí flóCTa dost iroéxa ž oděv apéxH mn. č. šaty, oblek, oděv ejieKTpoýpefl m elektrospotřebič »KejieaapHH ž železářské zboží 3eJieirayK m zelenina 3pjin mn. č. 3pénH zralý urpáiKa ž hračka H«a, -e jít, přicházet H36op m výběr H3BHHH, -h prominout, omluvit (se) H3fléflHe i výrobek HHTepecýBaM ce, -a zajímat se uaTÓ jako Kaiuicanáji m tuhý ovčí sýr, kaš-kaval Káiá ce, -h vystoupit, vyjít KcpáMiiifa ž keramika KHJiorpáM m kilogram kójkch kožený; kožešinový KO»ýx mn. č. kojkvch kožich kóííto který (vztažné) KOCTiÔM m oblek Kpáii m konec Kynu, -h koupit KtfléTo kde (vztažné) Mara3HH m obchod, prodejna Macjiúna 2 oliva MeuaHHH m mezanin MÓAeH módní nanÓTKai nápoj naiipáníi, -h udělat Heo6xojnÍM jiutný, nezbytný OTKpHTO otevřeně Ha OTKpÄTO pod širým nebem OTh-pÄH, -e objevit na3áp m trh nasapýBaHe s nakupování nápTep m přízemí, parter naptbiOMépHH ž parfumerie nofláptK mn. č. noflápuiH dárek, dar no^apá, -h darovat noná ž sukně nOJIOBHH půl nojioBHH KHJiorpáM půl kilogramu noceTH, -ií navštívit noTpéôa i potřeba noTÍpca, -h vyhledat noMyBCTByBaM, -a pocítit npéceH čerstvý pei;á, peié říct pi»i;aitMua I rukavice CBeat čerstvý cápene s bílý měkký sýr cnpH ce, -e zastavit se CTÓKa ž zboží CTTiKJiapOH ž sklářské zboží cyaeHOp m suvenýr CT>m, cbHfli týž, tentýž, stejný ToaaéT m oděv ysiopéH unavený ymmepcájieH univerzální xapécaM, -a líbit se xpaHiÍTejieH výživný xpaHHTeJiHH CTÓKH potraviny Ubht mn. č. HBeTH květ, květiny, barva ujseTOBé barvy n^HT-bp m střed, centrum láirra ž taška, kabelka qap m půvab uiánita I klobouk uiýmta ž šunka hm, H^é jíst 74 DŮLEŽITÉ VAZBY BifléTe Taná jjofííp. H3BHHéTe, Ki>flé MÓra «a nanpáBH noKynKH? JláftTe MH CTo rpáMa cÄpeHe. IIojioBHH KHJiorpáM KamKasáji. ILiámaM Ha isáeaTa. IIoflapHBaM inieTH. OTHfl,oxine flo iíeHTpájiHHH ruusáp. MLUVNICE Jednotné číslo 1. os. 6hx byl jsem, byla jsem Buďte tak laskav. Promiňte, kde se tu dá nakoupit? Dejte mi deset deka sýra. Půl kila kaškavalu. Platím u pokladny. Daruji květiny. Šli jsme na centrální trh. Množné číslo 1. os. 6áxMe byli jsme, byly jsme 1. Aorist (minulý čas ukončený nebo jednoduchý minulý čas) Aorist v bulharštině vyjadřuje děj, který proběhl před promluvou a mluvčí se jej sám zúčastnil, byl jeho svědkem nebo o něm něco určitého ví. Na rozdíl od češtiny se jednoduchý minulý čas tvoří jedním slovem. Například: Bhx TaM (Byl jsem tam). Biíe roBÓpnxTe (Mluvili jste). Aorist se tvoří jak od sloves dokonavých, tak od sloves nedokonavých. Aorist se tvoří od základního tvaru (1. os. jednotného čísla přítomného času) těmito koncovkami: Jednotné číslo Množné číslo 1. os. -x 1. os. -xMe 2. os. — 2. os. -XTe 3. os. — 3. os. -xa CLM 75 2. os. 6éine, 6e byl jsi, byla 2. os. 6áxTe byli jste, byly jsi jste 3. os. ôeine, 6e byl, byla, 3. os. ôaxa byli, byly, byla bylo 2. Aorist sloves I. třídy Minulý kmen sloves I. třídy, která mají před koncovkou základního tvaru souhlásku, je obvykle zakončen na -o, -a, -a,. Minulý kmen je zakončen na -o u těch sloves, která mají před koncovkou základního tvaru souhlásku d, m, K, 3, c. Jde např. o slovesa: OTiífla, nponeTá, cjiáaa, noAnecá, oojiená (jít, přečíst, sejít, nabídnout, obléci) nPOMETÁ Jednotné číslo Množné číslo 1. os. npo'iéTOX (boctiihk) 1. os. npoiéTOXMe 2. os. iipoieTe 2. os. npoie-roxTe 3. os. irpoiéTe 3. os. upoié-roxa OBJIEKÁ Jednotné číslo Množné číslo 1. os. oSjihkox 1. OS. oSjIHKOXMe 2. os. oôjiéie 2. os. o6jiÁKOXTe 3. os. oôaéie 3. os. oÔJiflKoxa AM [ Zvláštní tvai v Jednotné číslo Množné číslo 1. OŠ. JÍflOX 1. OS. 1 HflOXMe 2. os. ňjip 2. os. LÁAOXTe 3. os. ňjifi 3. os. ňppxa 76 flAM 1. os. 3a«ox 1. os. AaAOXMe 2. os. nam 2. os. AaAOXTe 3. os. Aa^e 3. os. AaAOxa Patří sem například tato slovesa: nneiá, MeTá, AÓiÍAa, cena, neKa, CLOJiená, AOHecá, H3Hecá, BjiH3a, pěná, padá (plést, mést, přijít, sekat, péci, svléknout, přinést, vynést či vyvézt, vejít, říci, růst) Minulý kmen je zakončen na -a u těch sloves, klerá mají před koncovkou základního tvaru jinou souhlásku než d, m, k, 3, c. Patří sem například slovesa typu: Tpirna, Kina (vyjít, koupat) TPÉrHA Jednotné číslo Množné číslo 1. os. Tpíroiax 1. os. TpirnaxMe 2. os. Tpiraa 2. os. Tpiraaxxe 3. os. TpirHa >. os. Tp-fcraaxa Jednotné číslo 1. os. Kbnax 2. os. KÍ>na 3. os. irinia Množné číslo 1. os. KT>naxMe 2. os. KÍ>naxTe 3. os. irínaxa Slovesa se změnou v kořeni a) V kořeni se v aoristu vypouští samohláska -e PA3BEPÁ Množné číslo Jednotné číslo 1. os. paaopáx 2. os. pasSpá 3. os. pa36pá pa36páxivie pa36páxTe paaôpáxa Ükol: Vyčasujte slovesa stejného typu: nepá, 6epá, no-CTéJia (prát, sklízet, ustlat). 1. os. 2. os. 3. os. 77 b) V koreni se v aoristu střídají souhlásky: ui — c, n — k, 8 — 3K, MC — 3, 3K — z. Např. (psát, plakat, moci, říci. řezat, lhát) Jednotné číslo 1. os. nócax 2. os. nóca 3. os. mica Jednotné číslo 1. os. iuiáieax 2. os. iiJiaKa 3. os. njiáKa Jednotné číslo 1. OS. MOJIiáx 2. OS. MOJKá 3. OS. MOJKá Jednotné číslo 1. os. Ká3ax 2. os. Ká3a 3. os. Káaa niíiiiA Množné číslo 1. os. nácaxiwe 2. os. nócaxTe 3. os. n iíca x a njiÁHA Množné číslo 1. os. njiáKaxiue 2. os. njiáitaxTe 3. os. njiáitaxa MórA Množné číslo 1. os. MOJKáXMe 2. os. MOJKáXTe 3. os. MOHíáxa KAČICA Množné číslo 1. os. Ká3axsie 2. os. KáaaxTe 3. os. Ká: taxa Minulý kmen zakončený na -n mají tato slovesa: yiwpá, flonpá, cnpá (ce), CKtpá (umřít, dotknout se, zastavit se, spatřit) Jednotné číslo 1. os. cnpáx ce 2. os. cnpa ce 3. os. cnpá ce CnPA CE Množné číslo 1. os. cnpáxMe ce 2. os. cnpHXTe ce 3. os. cnpáxa ce 78 Prízvuk: U sloves s minulým kmenem na -o přechází v aoristu prízvuk na kořenovou slabiku. Například: qeTá, lé-rox (číst, četl jsem) Aonecá, flOHécox (přinést, přinesl jsem) U ostatních doves I. třídy bez předpony může být prízvuk v aoristu na téže slahice jako v kmeni přítomném, nebo se může přenést na koncovou slabiku. Například: CTáHa, cTánax nebo CTamíx (vstát, vstal jsem, stát se) Ká?Ka, Ká3ax nebo Ka3áx (říci, řekl jsem) 3. Aorist sloves I. třídy se samohláskou před koncovkou základního tvaru Minulý kmen bývá u těchto sloves zakončen na: -a, -a, -u, -y, -to (srovnej český infinitivní kmen). Například: B3éivia, no/Kejián, cMéa ce, 3Háa, nás, nýa, njiiÓH (vzít, popřát, smát se, vědět, pít, slyšet, plivat) B3ÉMA Jednotné číslo Množné číslo 1. os. B3ex 1. os. B3éxi«e 2. os. B3e 2. os. B3éxTe 3. os. B3e 3. os. B3éxa Jako sloveso B3éMa se v aoristu časují další slovesa: OTHÓMa, npHéina, npeB3éMa, CHéMa (odebrat, přijmout, převzít, sejmout) Přízvuk: Slovesa s minulým kmenem na -ji mají v aoristu prízvuk na -a. Například: civiéH ce — CMHx ce (smát se, smál jsem se) 3aKT>cnén — santciinx (opozdit se, opozdil jsem se) U ostatních sloves I. třídy, která mají souhlásku před koncovkou základního tvaru, zůstává přízvuk na stejné slabice jako v přítomném čase. 79 , 3. Aorist sloves II. třídy Kmen minulý sloves II. třídy je zakončen na: -u, po 5K, q, m -a: a) Kmen na -u má většina sloves II. třídy. Například: ýia, nanpáxa (učit se, poslat) ý^a Jednotné číslo Množné číslo 1. os. ýmx 1. os. ýniixMe 2. os. ým 2. os. ýraxTe 3. os. ýiH 3. os. ýiHxa Přízvuk těchto sloves je na kmeni. Výjimky: bh#h, 3a6ejré>Ka, péma (nocá) (vidět, všimnout si, česat vlasy) mina Jednotné číslo Množné číslo 1. os BIIflÁX 1. OS. BH,UHXMe os. OS. BHA« 3. OS. BHflHXa f ľ" !!?2 2. OS. BHflflXTe 3ABEJ1É5KA v aoristu změna x — 3 Jednotné číslo Množné číslo 1. os. 3a6ejJH3ax 1. os. saGe^aaaxMe 2. os. 3a5e.uH3a 2. os. 3a6ejm3axTe 3. os. 3a6eJiH3a 3. os. saoejiáaaxa PÉI1IA v aoristu změna m — c Jednotné číslo Množné číslo 1. os. pécax 1. os. pécaxMe 2. os. péca 2. os. pécaxTe 3. os. péca 3. os. pécaxa 80 Jednotné číslo 1. os. no33paBHx 2. os. no3flpaBií 3. os. no3flpaBH n03APABá Množné číslo 1. os. no3ApaBHXMe 2. os. no3jipaBHXTe 3. os. no3/ipaBHxa b) Kmen zakončený na -n nepřecliodná slovesa s pří-zvukem na koncovce nein, ce/in (letět, sedět) Jednotné číslo 1. OS. JieTHX 2. os. jieTH 3. OS. JICTH Výjimka: Jednotné číslo 1. os. cnáx 2. os. cná 3. os. cná JIETJÍ Množné číslo 1. os. jieTHXMe 2. os. jieTHXTe 3. os. JieTflxa cná Množné číslo 1. os. cnáxivie 2. os. cnáxTe 3. os. cnáxa c) Kmen zakončený na -a má jen málo sloves s přízvukem na koncovce, před níž je souhláska m nebo h Například: MT.jraá, H3flT>pH{á (mlčet, vydržet) Jednotné číslo 1. os. Jľbjíqáx 2. os. MT>jiqá 3. OS. JTMlá MTdJFIÁ Množné číslo 1. os. Mtmáxsie 2. os. sľbJíiáxTe 3. os. srbjíiáxa Přízvuk: U sloves II. třídy, která mají přízvuk v přítomném čase na kmeni, zůstává přízvuk v aoristu na stejné slabice nebo přechází na koncovku. 81 Napríklad: acl: xóflH — xóflHX, xoaííx (chodit — chodil jsem) npaßH — npáBHX, npaBHX (dělat — dělal jsem) 4. Aorist sloves III. třídy Kmen minulý sloves III. třídy je zakončen na -a, -n Je shodný s kmenem přítomným. Například: npuBéTCTByBaM (vítat) npHBéTCTByBax (vítal jsem) Množné číslo 1. OS. npHBéTCTBVBaXMe 2. os. npnBéTCTBVBaxTe 3. os. npußeTCTByBaxa Jednotné číslo 1. os. npHBéTCTByBax 2. os. npiiBércTByBa 3. os. npiiBeTCTByBa Přízvuk: Slovesa III. třídy mají v aoristu prízvuk vždy na stejné slabice jako v kmeni přítomném, nebo přízvuk přechází na koncovku. Například: BJiÚ3aM — BJiH3ax, Bjnoáx (vcházet — vcházel jsem) dpéjiHM — CTpéjiHx, cTpejiHx (střílet — střílel jsem) Přechodná slovesa s přízvukem na koncovce: nosjípaBH, CTpoá (pozdravit či blahopřát, stavět) 5. Zájmena tázací Jednotné číslo Mužský rod Ženský rod non který kdo Střední rod koh která Koé které Ptáme se na osoby i věci KarcbB jaký nanná jaká Ptáme se na vlastnosti 1HH Čí IIIH Čí K3KBÓ jaké, co HHé Čí Množné číslo platí pro všechny tři rody koíí kteří, které, která KaKBH jací, jaké, jaká 1I1H Čí 82 Ptáme se na vlastníka, ale shoduje se s určovaným předmětem, nikoliv s vlastníkem. Ptáme se na počet kójiko kolik Poznámka: Užijemc-li zájmena koh samostatně, má význam českého kdo. Zájmena KaKBÓ, mo mají význam českého co. Pravopis: Tázací zájmeno koh se píše v jednotném čísle s ů, zatímco v množném čísle s u. 6. Zájmena vztažná Vztažná zájmena se tvoří od tázacích zájmen připojením částice -mo. Jde tedy o tyto tvary: KÓHTO — KOHTO — KOeTO (který, jenž) (která, jež) (které, jež, což) KOHTO (kteří, které, která, již, jež, jež) »IHHTO, 1HHTO, «UléTO, «IIIHTO (jehož, jejíž, jehož, jejichž). KaKbBTO, KaKBáTO, KaKBÓTO, KaKBHTO (jaký, jaká, jaké, jací, jaké, jaká) Příklad: 3aBÓR, kóííto npoH3Bé>Kfla ManiHiiH. (Závod, který vyrábí stroje.) 7. Číslovky s počítaným předmětem Podstatná jména mužského rodu mají ve spojení s určitými nebo neurčitými číslovkami {kójiko, hákoako, móji-Koea) zvláštní tvar pro množné číslo. Počítaný předmět má koncovku -a nebo -a. a) Koncovku -si mají podstatná jména zakončená na -ů Například: 6pón, Myaéá — hhkojiko 6pÓH, Tpn Mysén (kus, muzeum) 83 I 1») Dále jsou to tato podstatná jména: ortu, ntT, Kon, cbh; nérapH órtHH (oheň, cesta, kůň, sen; čtyři ohně) c) Ostatní podstatná jména mužského rodu mají koncovku -a. Například: ABa 6nÓKa, HHKOjiKo JiéBa, Tpn JiÚTpa, JiéceT KHJioMÓTpa dva bloky, několik leva, tři litry, deset kilometrů) Poznámka: ve slovech inéTtp, jriiTip, kh/tomšt^p se ve tvaru jména počítaného předmětu vypouští z koncové slabiky samohláska --6. Clen: Tvar jména počítaného předmětu nepřibírá člen. Prízvuk: Prízvuk jména počítaného předmětu není na koncovce. CVIČENÍ 1. Vyčasujte v aoristu: uanpáBa, ÚMaM, HHiepecýBaM ce, iiaMÓpaM, OTKpóa, hciom, noiýBCTByBaM, OTÚ^a, hm, BHJKflaM, nnaTH, noTÍpca, Móra, Kyna, noflapá 2. Převeďle do aoristu: 1. B HeiiTpájinna yHHBepcáJien Mara3Ón ce HHTepecyBaM OT napínoMépHH h cyBeniípH. 2. B3éMaM hojiobhh khjio-rpáM iíamKaBáji. 3. IIJe HJiaTÓM na KácaTa. 4 Ha nípBHH eTájK Te HMaT bchiko 3a MtHíá. 5. HcmaMe na noqýBCTBy-Baivie iápa Ha óÍJirapcKOTO nasapýBaHe. 6. Te MÓraT jia IiýnHT BCHHKO — OT KOCTIOMa flO o6ýBKHTC. 7. KálBaM ce b OTflejiéiiHe 3a ejieKTpoýpeflH. 8. TyK me BHflHTe 6oráT H3Ó0p OT JJOMálHHH IIOTpéOK. 9. IToflapÓBaM Ha CBÓHTa HO- 3HaTa cbójkh iiBerá. 10. Ha ua3apa ce ciuípaMe m npa H3rté-jihh OT KepáMHKa. 11. Bé*ie cine AÓďa yMopémi. 12. flo-Háca.Me xýoaBH noflápMin. 84 r 3. Ptejte se na věty: Vzor: Ha na3ápa h/wxmo cBé>Kii roioflOBé. KaKBií iuio;i,OBé áfloxMe na na3ápa? 1 B racTpoHÓMa HMa xpanÓTejiiin ctókh h namÍTKii. 2. BMarasána KynHXMecTorpáMaoínrapcKO cnpene. 3. Bh-jihxmo 6oráT H3Óop ot AOMáimra noTpéon. 4. XapécaxMe npécHHTe sejieHHýHH. 5. Ha BTÓpita eTáHí BHfláx xýoaBa MÓfliia mánKa. 6. noníejiáx óme hojiobhh KHJiorpáin Kam-Kasáji. 7. TipcuM HeiiTpájinna yiiHBepcájien Mara3Hii. 8. npeflá BCHHKo m,e B3éivieM móncKa cajiáTa. 9. M ó jih BánrHTe nacnópTH. 10. A3 roBÓpn GíjirapcKH. 11. ToBá e HéĚHaTa iiáiiTa. 12. HámeTO Híájinme e hóbo h Miióro xýoaBO. 4. Přeložte do češtiny: 1. Háä-6jiH30 e HeiiTpájiiiHHT yiniBcpcájieH Mara3Hii, kóhto ce naMÓpa b uéHrtpa. 2. B3éx KÓJKěHH pi>KaBHUH, KOHTO Miióro MH xapécaxa. 3. KáqňxMe ce b OTflejiéííHexo 3a ejieKTpoýpeflii, >Ke,7ie3apHH h CTMíJiapiía, ihhto róóop e MHÓro SoráT. 4. fleiióĚnaTa, kohto hh nocpéma na po-HénHHHTa. 5. OöyßKHTe, koiíto ce npojiáBaT b IIYM, ca mójihh. 6. Ha MeitanHHa naMépiix Hrpá^KH, kohto TÍpcnx. 7. Ha nipBHH ctú>k orapiíx koctióm, KaKÍBTO HíÍMa b jipyr Mara3Hii. 8. ÉBa e npeBOfláiKa, hhhto rjiac e npnaTeH 9. ToBá e 6ropó, KaiíBÓTo He cbm BÓHíflaji. 10. He 3iiáeTe jih iná ca Té3H 6éjiF oßyBKH? 11. ToBá ca 6í>jirapcKHTe Kojiéni, koiíto 3aMHiíáBaT. 5. Odpovězte na otázky: 1. Kt^é MÓi^a naH-6ip3o iia uanpáim noKynKH o Ctkpiia? 2. K-bfté ce HaMÉpa HeriTpájiiinar yiiiiBepcájieii MaraaiÍH? 3. Kójiko rpáMa cópeiie Kýnn? 4. Kójiko KHJiorpáMa Mac-jiHiiH noJKCJiáxa? 5. Ot KaKBÓ ce iiHTepecýBaxa na mípTopa? 6. KaKBÓ naMépnxa na MenanHua? 7. KaKBÓ HMa na nipBua eTám? 8. Kanaó noTipcn MÓHTa nosnáTa no TOBá BpéMe? 9. KaKBÓ MOHíá fla Kýnn th TyK 3a cbóh ToajiéT? 10. KaKBÓ OTflejiéHHe OTKpéxMe Ha cíihhh eTáíK? 11. KaKBÓ axo/iMe na nasápa? 12. KaKBÓ nojiapúx Ha CBÓara no3HáTa? 85 6. Přeložte do bulharštiny: 1. Dejte mi, prosím, dvě kila oliv. 2. Zde jsem koupila koženou sukni. 3. Obchodní dům je v centru města. 4. Čí je to taška? 5. Jaké nákupy jste udělali? 6. Kdo byl s vámi? 7. Kolik šunky jste koupili? 8. Po nákupu jsme byli dosti unaveni. 9. Byli jsme ale také spokojeni, že jsme přinesli krásné dárky. 10. Módní oděvy jsem viděla ve druhém patře. 11. Nápoje a potraviny mají v gastronomu. 12. Na trhu se nám líbila čerstvá zelenina. 13. Řekli jsme si, že navštívíme některý trh pod širým nebem. 14. Pak jsme vyšli do druhého patra. flECÉTH yPÓK 10. LEKCE Ha rócTii B ceMéäcTBO Ctohuobii onáKBaxa mhji toct, no3HáT OT ^exocjioBáKHH. Hh HÓBaK 6éme noKáHen 3a Benépa h floH^é tóhho b céflCM nacá. H: 3/ipaBéiÍTe, itonéra Ctohhob. C: 3flpaBéiÍTe, floopó aohljih. 3ano3HáŕÍTe ce c MÓHTa ci.npýra. H: rtpiiHTHo mh e. 3anoBÚ3aHTe. (ľtofluácH h íiBeTH.) C-a: BjiaroAapn, MHÓro ca xýóaBH. 3anoBriflaíÍTe, ceA- Héie. Kau npenápaxTe nipBHTO aiih b GÓ(|)hh? H: Bchhko 6éme Miióro iiHTepécno. MíviaxMe nojiésHH pá3roBopn, HaBCHKx^e hh nocpémaxa c pasoópane. C-a: A HHKaKBH aaoejieHíHTejiHocTH ycnáxTe jih as bh- AHTe? II: IIoith hhhio. HámaTa nporpáMa 6éme MHÓro Ha- npéniaTa. MájiKO xÓAexMe h3 rpa^á. C: npefljráraM j\a BflóraeM qániH 3a cpémaTa c Hámua ckt.ii rocT n aa cm noHtejiáeM bchhko náíi-xý6aBo. Ha3flpáBe! H: Ha3flpaße! II pa3peméTe p,a bh no3ApaBH c HÓBaTa páôoTa, flpyrápKo GroíínoBa. Haýinx nemo ot Bánnin CT>npýr. C-a: O, öjiaroAapH. BnpHo e, flíjiro ce KOJieoáex, no Bene pemóx: ot neTHáňceTH cenTéMBpn uÓHnax HÓBa páooTa. H: JKejiáfl bh ycnéx. C-a: Bnaroflapá. Korá saMiináBaTe? B Kpán na Méceua? H: ripe3 npýraTa céAMHHa, Ha néTH októmbph. BpéMe e na ch xóflH. IlpeKápax y Bac eAHá npHHTna Bénep. BjiaroAapá bh 3a BámeTO rocTOnpneMCTBO h h3bhhh- BaHTe, ie bh oraéx TÓjiKOBa BpéMe. C: Muóro hh 6éme hphhtho, nait 3anoBjÍAaHTe. H npe- AáŮTe MHÓro nÓ3ApaBii Ha BámeTO ceMéňcTBo. Ilpn- HTHO upeKápBaue b Có(J)hh. 87