Slovesa – část 1 1. Infinitiv nahraďte tvary imperativu pro 2. os. sg. (a taktéž pro 1. a 2. os. pl.): (Pomoci) ……………… si sám. (Navozit) ……………… seno do stodoly. (Jíst) ………… zdravě. (Nezkazit si) ………………. oči! (Zrýt) ……………… zahrádku. (Přišít si) ……………… knoflík. (Vzít si) ……………….. sváteční šaty. (Ohlásit) ……………. se na vrátnici. (Zalít) …………… ředkvičky. (Přemoci) …………….své slabosti. (Stříci se) ……………….. lichotníků! (Nebít) …………….. žádné zvíře. Dobře (uhasit) …………….. oheň. (Očistit) ....................... to ovoce. (Poprosit) ……………. o radu. (Přijít) …………….. brzy domů. (Půjčit) ………………. mi tu knihu. (Odpovědět) ………………. na moji otázku správně. (Nemít) ……………… mu to za zlé. (Přihlásit se) ………………… do kurzů autoškoly. (Srazit) ………………. stoly k sobě a (nevrazit) ……………. přitom do něj. (Vědět) ………………, že bude lépe! 2. Bys, nebo by jsi? Bychom, nebo by jsme, či bysme? Šel jsi se najíst, nebo šel ses najíst? . infinitiv zvratného slovesa minulý čas ve 2. os. sg. chybně najíst se najedl ses [DEL: najedl jsi se :DEL] vrátit se vrátil ses [DEL: vrátil jsi se :DEL] přát si přál sis [DEL: přál jsi si :DEL] nekoukat se nekoukal ses [DEL: nekoukal jsi se :DEL] Srovnej se slovesy nezvratnými v 2. os. sg. min. času: vrátit – vrátil jsi, přát (někomu) – přál jsi (Petrovi) infinitiv slovesa podmiň. způsob chybně nepřijít nepřišel bys (bychom, byste) [DEL: nepřišel by jsi / by si, nepřišli bysme/by jsme, nepřišli by jste :DEL] udělat udělal bys (bychom, byste) [DEL: Udělal by jsi / by si, udělali bysme /by jsme, udělali by jste :DEL] infinitiv zvratného slovesa [DEL: :DEL] podívat se kdyby ses podíval [DEL: kdyby jsi se :DEL] číst si aby sis četl [DEL: aby jsi si :DEL] udělat si udělal by sis [DEL: udělal by jsi si :DEL] Spisovné případy kondicionálu: bych, bychom, byste kdybych, kdybychom, kdybyste abych, abychom, abyste Gratuluji ti, že jsi se / ses dostala na vysokou školu. Přeji ti, aby ses / aby jsi se / abys se brzy uzdravil. Je důležité, abyste se / aby jste se ke zkoušce dostavili včas. Tím jsi se / ses nikdy nechlubil! Kdyby jste / Kdybyste / kdyby ste nám napsali, na kolik dní přijedete, mohli bychom / bysme / by jsme včas naplánovat program. Tys / ty jsi nakonec do kina přišel? Seděls / seděl jsi v první řadě? Byl by jsem / by sem / bych rád, kdyby jsi / kdybys / kdyby si tam šel se mnou. Podívali byste se / by jste se, v čem děláme chyby? Nerozmyslel sis / jsi si to? Do kolika hodin jsi se učil / ses učil? Koupil bys sis / by sis / bys si / by jsi si ojeté auto? Cos / co jsi říkal? Kdyby ste / kdyby jste/ kdybyste/ kdy byste jeli autem, dostali by jste se / byste se / by ste se na nádraží včas. ü Rozlišovat: „Zavolej, kdybys mě potřeboval.“ X „Zavolej, kdy bys mě potřeboval.“ 3. Rozdíl v psaní: jakoby (přibližnost, popř. indikativ) X jako by (kondicionál) Utíkal, jako by / jakoby ho na nože brali. Utíkal jako by / jakoby ve snách. Snažili se jako by / jakoby prožívat příběh, ale nemohli se soustředit. Zdálo se mi, jako bych / jakobych ji už někde viděl. Ve skrytu duše jako by / jakoby čekala, že se k ní vrátí. Obloha byla jako by / jakoby vymetená. Vypadalo to, ……………. se vznášela radostí. Po Pavlovi …………… se země slehla. Tvářil se ……………… neústupně. Z dálky ………….. se ozývala střelba. …………… z dálky se ozývala střelba. …………… problémů nebylo dost! Mluvil, ………….. hrách na stěnu házel. Vše na tomto světě je jen ………….. .Udělali to ………….. naschvál. Po kočce ………….. se země slehla. Čtenář …………… měl myšlenku díla jen tušit než ji přímo vidět v textu. Její hlas byl …………… mladší. Její hlas ……………… byl mladší. Obloha byla …………… potemnělá. Oblékla se ……………… narychlo. Vzal si mapu a chvíli si v ní ………….. četl. Vzal si mapu a …………… si v ní chvíli četl. ü Srovnej: Jakoby z dálky se ozvala střelba (přibližnost). X Z dálky se jakoby ozývala střelba (přibližnost). X Z dálky se ozývala jakoby střelba (přibližnost). X Jako by se z dálky ozvala střelba (kondicionál). ü Jakoby Mozartova hudba v pojetí našeho dirigenta naplnila sál až po okraj. (hudba připomínající hudbu Mozartovu) X Jako by Mozartova hudba v pojetí…. (jde o hudbu Mozartovu, „jako kdyby jeho hudba naplnila sál až po okraj). 4 Slovesné třídy 1. třída - zakončení ve 3. os. sg. préz. je „-e“: typ „bere“ : některá slovesa zakončená v kmeni přítomném na –p, -b, -m, -v mají préz. tvary podle vzoru „bere“ i „dělá“, tj. kopu / kopám, sypu / sypám, řežu / řezám, češu / česám apod. Vždy ověřit v PČP nebo ve SSČ. typ „maže“: sloveso psáti – dvojí podoby já píši / píšu , oni píší / píšou, knižní koncovky –i, -í se vedle pravidelných –u, -ou (mažu, mažou) objevují i u některých dalších sloves typ „peče“: infinitiv péci / péct (hovor.), téci / téct, moci / moct (hovor.), já mohu / můžu (hovor.), oni mohou / můžou (hovor.) 2. třída – zakončení ve 3. os. sg. préz. je „-ne“: typ „tiskne“: příčestí minulé (činné) většinou bez přípony –nu- (tiskl, táhl, padl), u některých sloves kvůli snazší výslovnosti kmen rozšířen o příponu –nu- (sehnul, pohnul, usnul, schnul), příp. možné obojí tvary (pískl / písknul, pronajal / pronajmul, napjal / napnul). Příčestí trpné: uzamknut / uzamčen, tisknut / tištěn, ale pozor na významový rozdíl (tisknuta ruka X tištěna kniha, vypjatý X vypnutý, obsáhnut X obsažen)! Vždy ověřovat v PČP nebo ve SSČ! typ „začne“: minulý čas jedině on začal 3. třída – zakončení ve 3. os. sg. je „-je“: typ „kryje, kupuje“: nová PČP umožňují dublety já kryji / kryju (hovor.), já kupuji / kupuju (hovor.), oni kryjí / kryjou (hovor.), oni kupují / kupujou (hovor.) 4.třída – zakončení ve 3. os. sg. je „-í“: oni sází / sázejí X ale pouze oni trpí, oni prosí (nikoli oni [DEL: trpějí :DEL] , oni [DEL: prosejí :DEL] ) viset – oni visí X souviset, záviset – oni závisejí / závisí, souvisí / souvisejí muset – oni musejí / musí vědět – on ví X oni vědí myslet – oni myslí / myslejí V příčestí trpném: ztratit– ztracen, zradit – zrazen, prosit – prošen, zkazit – zkažen (X nepokaz to!), nahradit – nahrazen, vyhradit – vyhrazen, pohostit – pohoštěn, zpozdit – zpožděn, některá slovesa dublety: řadit – řaděn / řazen, vyčistit – vyčistěn / vyčištěn, místa k sezení / sedění, ježdění / jezdění, míšení / mísení ü U sloves typu nabýt (získat), dobýt (získat), zbýt možné podoby jak nabude, přibude, zbude, tak i přibyde, nabyde, zbyde, ty se však hodnotí jako hovorové, stylově nižší, nicméně spadají do spisovné češtiny. Vyberte správnou podobu zvýrazněných slov ve spojení: Už je vše snězeno / snědeno. Ve čtvrtek u nás proběhne blokové čistění /čištění. Vůz je zabrzděn / zabržděn. Všechny změny v programu jsou vyhrazeny / vyhraženy. Víte, kdy bylo založeno Prozatímní / Prozatimní divadlo? Obdivovali jsme středověkou vyšívku / výšivku. Příští měsíc nás čekají přijímací / příjmací zkoušky na vysokou školu. Díky / kvůli pozdnímu příjezdu vozu záchranné služby účastník nehody zemřel. Díky / kvůli včasnému zásahu hasičů byl dům zachráněn. Vjezd sem je zakázán mimo / kromě vůz zásobování.