Zájmena 1) Doplňte tvary zájmena „sebou / s(e) sebou“: To se přece rozumí samo .............................! Nezapomeňte si ........................... vzít plavky. Petr nemohl spát, celou noc ............................. neklidně házel. Jsem sám ............................. spokojen. Nebyla si jista sama ............................ . Přivedla ................................. své dvě děti. Rázem …………………. všichni trhli. Vezmete-li ……………………. malé děti, pak ……………… hoďte, abychom odjezd vlaku stihli. 2) Doplňte tvary osobního zájmena „já“: Koupíš .............. něco dobrého? Tvrdil, že ................ nemohl celý týden zastihnout v práci. Kdykoliv o ................ Pavel mluví, dělá si ze .................. legraci. Nevzpomněla si na ............... . Ani se .............. nezeptal, zda .................... ten hluk nevadí. 4) Doplňte správné tvary posesivních zájmen: Před (náš) .......................... vjezdem zastavilo cizí auto. Včera jsem potkal v obchodě (vaše) ........................... babičku. (Naše) .........................Aničce se ve škole moc líbí, ale o (vaše) ...................... Klárku mám starost. O (vaše) .............................. problémech jsme neměli ani tušení. (Naše).......................... dětem se výlet moc líbil. s našim__ přáteli, s vašim__ ženami, s vašim__ dvěm__ rukam__ 5) Nahraďte podtržený výraz odpovídajícím zájmenem (rozdíl „jejich“ X „jejích“): o sestřiných výsledcích = o ……………….. přátelích o knihách dědečka a babičky = o …………… knihách bez přátel mých spolužáků = bez ……………… přátel bez Lenčiných kamarádek = bez ……………….. kamarádek bez názorů žákyň a žáků = bez ……………. názorů s dotazy čtenářek = s …………… dotazy s otázkami čtenářky = s ……………. otázkami 6) Vyberte bezchybné věty (zájmeno „svůj“ X ): Vyrobili jsme vše svýma rukama. Vítám vás na mém webu. Děkujeme vám za rychlé vyřízení naší žádosti. V mé diplomové práci se budu zabývat problematikou antické filozofie. Vzal jste si své věci s sebou do ordinace? Jak se změní význam zájmena za předpokladu, že jsou věty správně utvořeny? Petr udělal svůj úkol. Petr udělal jeho úkol. Petr zamířil k své chatě. Petr zamířil k jeho chatě. 8) Doplňte jmenné tvary zájmena „sám“ a tvary přídavného jména „samý“: a) Koně klusali po cestě ……….. . Děti si s úkolem hravě poradily ……….. . Chlapci podávali k obědu polévku, kterou …………. uvařili. Krávy se na louce pásly …………. . Kuřata si dovedou …………. vyhledat potravu. Dokážete si poradit ……….. , děvčata? Chlapci i dívky si ………….. vyzdobili třídu. Nechali jít své chlapce domů ………….. . b) Na besedě promluvili sam__ zajímav__ hosté. Pohlédla na mne těm__ samým__ očim__ jako minule. Pochlubil se se samým__ jedničkam__. Setkala jsem se sam__mi milými lidmi. Zájmeno „týž / tentýž“ (ve významu „stejný“): Mužský r. živ. Mužský r. neživ. Ženský rod Střední rod 1. p. týž / tentýž (pán, hrad) táž / tatáž (žena) totéž (město) 2. p. téhož (pána, hradu) téže (ženy) téhož (města) 3. p. témuž (pánovi, hradu) téže (ženě) témuž (městu) 4. p. téhož (pána) týž / tentýž (hrad) touž / tutéž (ženu) totéž (město) 6. p. (o) témž(e), tomtéž (pánovi, hradu) (o) téže (ženě) (o) témž(e) / tomtéž (městě) 7. p. (s) týmž / tímtéž (pánem, hradem) (s) touž / toutéž (ženou) (s) týmž / tímtéž (městem) 1. p. tíž / titíž (páni) tytéž (hrady) tytéž (ženy) táž / tatáž (města) 2. p. týchž (pánů, hradů) týchž (žen) týchž (měst) 3. p. týmž (pánům, hradům) týmž (ženám) týmž (městům) 4. p. tytéž (pány, hrady) tytéž (ženy) táž / tatáž (města) 6. p. (o) týchž (pánech, hradech) (o) týchž (ženách) (o) týchž (městech) 7. p. (s) týmiž (pány, hrady) (s) týmiž (ženami) (s) týmiž (městy) 9) Doplňte tvary ukazovacího zájmena „týž/tentýž“: Na mnohých úřadech pracují …………....... lidé. Obával jsem se zkoušky z ..................... důvodu jako ty. Dělají stále ..................... chyby. To je už potřetí stále ………….... otázka. Od něj slyším vždy ………..... slova. S ………...... názorem jsem se setkal i dříve. Probíráme ............................ témata a bavíme se o ....................... problémech jako před rokem. Já věřím …………...... slovům jako ty. Dosáhl ………......výsledků. Na hřišti hráli stále …………….. chlapci. Bavím se o …………..... problému jako včera.. Před dvěma lety jsme se přestěhovali a …………… roku se nám narodil Davídek. Snažím se věnovat svým dětem …………..... péči, jakou věnovali rodiče mně. Celý večer tancoval s ......................... dívkou jako minule. Pojedeme …………...... vlakem jako včera. Bydlíme v …………… domě. Opravte chyby: Mluvil s tímtéž mužem jako minule. Zmínil tentýž problém jako minule. Navštívil týž město, ve kterém už jednou byl. Dal to tomutéž muži, se kterým mluvil. Koupil Martinovi tutéž knihu jako já. Zabývám se těmitéž problémy. Zpracoval týž úkol jako já. Vztažné zájmeno „jenž“ (…, který): skloňování dle osobního zájmena on + ž – viz následující strana Mužský r. živ. Mužský r. neživ. Ženský r. Střední r. 1. p. (muž/hrad, který) – muž, jenž…. (žena, která) – žena, jež jež 2. p. (kterého) jehož / (bez = po předl.) něhož jíž / do níž jehož/něhož 3. p. (kterému) jemuž / (kvůli kterému = po předl.) – kvůli němuž jíž /níž jemuž/němuž 4. p. (kterého) jehož / (po předl.) něhož, jejž / nějž jejž / nějž již/ pro niž jež/něž 6. p. (o) němž (o) níž (o) němž 7. p. jímž / (po předl.) nímž jíž / (po předl.) s níž jímž/nímž 1. p. (muži, kteří) – muži, již… (hrady, které) – hrady, jež… jež jež 2. p. jichž (kterých se to týká) / (bez kterých) - bez nichž jichž/nichž jichž/nichž 3. p. (kterým) – jimž jimž jimž/nimž 4. p. (milé muže, které) – muže, jež /pro něž jež/něž jež/něž 6. p. (o kterých) – (o) nichž (o) nichž (o) nichž 7. p. (kterými) – jimiž / (se kterými) – s nimiž jimiž/nimiž jimiž/ nimiž Vztažné zájmena „jehož“ : muž. r. „jehož“ – nesklonné žen. r. „jejíž“ – skloňování dle vzoru jarní + ž množné číslo „jejichž“ – nesklonné 10) Doplňte Tvary zájmena „jenž“ a „jehož“: Muži, .................... bojovali za této války, se nakonec šťastně vrátili. Ženy a děti, ...................... na ně čekaly doma, se jich dočkaly. Muž , ..................... jsem viděl, byl asi hledaný vrah. Žena, .................... jsem znal, už tu nebydlí. Kuře, ............... jsem vytáhl z louže, se rychle uzdravilo. Vědec, ................. to psal, nemohl být dobře informován o této problematice. Dívka, .................. četla tento dopis, nebyla ta pravá, ................. byl určen. Dítě, ...................... se ztratilo, bylo nakonec šťastně nalezeno. Dívka, ………….. jsem psal několik dopisů, se mi vůbec neozvala. Ukazuji vám publikaci, ……….. autorem je známý kritik. Právě tudy prošla žena, ………….. matku jsem ráno potkal před domem. Potraviny neber do rukou, jim__ž jsi sahal na peníze. Dívka, jejím__ž očima teď na všechno pohlížel, se stále neozývala. Na dovolenou se chystáme s tým__ž lidmi jako loni. Na jídlo nesahej tým__ž rukam__, kterým__ jsi pracoval na zahradě. 11) Ve kterých větách jsou tvary „jež“ a „jejíž“ a „již“ užity správně: Dívka, již jsme potkali před vchodem, je dcera pana ředitele. Kamarádka, již jsem tolik pomáhal se závěrečnou prací, mi nakonec ani nepoděkovala. Chlapci, již nepřišli do této hodiny, nebudou připuštěni k závěrečné zkoušce. Kabelka, jež zůstala ležet v šatně, patří asi Elišce. Královská rodina byla oficiálně pozvána na slavnostní večírek, jež byl uspořádán spřátelenou dynastií na počest výročí korunovace. „Bylo nás pět“ je knížka, jejíž hlavním hrdinou je dětská postava Petra Bajzy. Mluvil jsem s dívkou, s jejíž maminkou jsem kamarádil. Hlasovat o kandidátce, s jejíž složením nás seznámili až při volbách, bylo dost obtížné. Ve svém prohlášení jsem označil činnost, jejíž je kolega propagátorem, za neoprávněnou.