Zkratky a zkratková slova


Zkratky se tvoří z prvního písmena slova (p. – pan, s. – strana) nebo slov (n. m. – nad mořem, n.
l. – našeho letopočtu), charakteristické počáteční skupiny písmen (př. Kr. – před Kristem); první
slabiky (pod. – podobně), více slabik (akad. malíř – akademický) nebo jen některé souhlásky (mjr. –
major, rkp. – rukopis(ný), mld. – miliarda). U složených slov se spojí počáteční písmena obou částí
(čs. – československý, stč. – staročeský). A to vše pokud možno tak, aby zkratka končila
souhláskou.

Za takto vzniklými zkratkami se píše tečka, a pokud se zkratka skládá z více částí zakončených
tečkou, oddělujeme se mezerou ([DEL: př.Kr. :DEL] )! Výjimku tvoří některé společnosti a jejich
zkratky v obchodním rejstříku zaregistrované bez mezer – s.r.o. Náležité psaní je totiž: spol. s r.
o. či s. r. o.  (Pokud tato zkratka stojí za názvem společnosti, jazykově správné by též bylo ji
z obou stran oddělit čárkou, protože stojí ve funkci přístavku.)

Za zkratkami z prvního a posledního písmena zkracovaného výrazu tečku nepíšeme: pí – paní, fce –
funkce, fa, fy, fě – firma, firmy, firmě. Tečku dále nepíšeme za značkami veličin, jednotek a
prvků: m – metr, hl – hektolitr, ha – hektar, Na – sodík, s – sekunda..., ale min/min. – minuta,
h/h./hod. – hodina.

Pokud věta končí zkratkou opatřenou tečkou, již za ní další tečku nepíšeme.

Akademické tituly (pozor na psaní velkých a malých písmen!)

např. prof. PhDr. Petr Karlík, CSc.; PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D.

a)      před jménem: MVDr., MUDr., JUDr., PaeDr., PhDr., Mgr., Ing., Bc., prof., doc.

b)      za jménem: CSc., DrSc., dr. h. c., Ph.D. (s tečkami a bez mezer!), DiS.

Tituly za jménem oddělujeme z obou stran čárkami stejně, jako bychom oddělili plná vyjádření: Na
konferenci vystoupil také profesor Karlík, kandidát věd, a byl zde vítaným hostem.. – Na konferenci
vystoupil také prof. Karlík, CSc., a byl... (Titul za jménem se chová jako přístavek.)

Atd., ap., apod., atpod. neoddělujeme čárkou, pokud není poslední slovo výčtu, které před zkratkou
předchází, rozvito čárkami oddělenou větou či přístavkem, např. K nejvýznamnějším meziválečným
básníkům patřili: Hora, Nezval, Holan, Wolker, Seifert, nositel Nobelovy ceny, apod.

Iniciálové zkratky, tzn. zkratky z počátečních písmen víceslovných názvů psané velkými písmeny,
píšeme bez teček: PČR (Parlament České republiky), PSČ (poštovní směrovací číslo), AIDS (acquired
immune deficiency syndrome), BBC (British Broadcasting Corporation), FBI (Federal Bureau of
Investigation), TIR (transports internationaux routiers).

Zkratková slova, tzn. zkratky, které mají charakter slov, se skloňují, popř. se stávají základem
dalšího odvozování. Prototypickými zkratkovými slovy jsou Čedok (Česká dopravní kancelář) a Sazka
(Sázková kancelář). Lze však za ně považovat i ČEZ (České energetické závody) či KRNAP (Krkonošský
národní park). Skloňování: akcie ČEZu/Čezu, správa KRNAPu/Krnapu.

P. S. (lat. post scriptum, „po napsání“), P. F. / p. f. (fr. pour féliciter, „pro štěstí“)

Psaní cizích slov


1)      Původní pravopis

·         slova úzce odborná – mezinárodní termíny: staccato, allegretto, thorium, watt...

·         citátová slova (obvykle celá spojení): enfant terrible, de iure, de facto, rendez-
-vous, fair play

·         slova se složitější hláskovou stavbou: interview, outsider

2)      Počeštěný pravopis

·         džem, džíp, šok, krize, hokej, fotbal...

3)      Dublety – původní i počeštěný pravopis: jazz/džez, juice/džus, mejkap/makeup


Psaní cizích slov podle Pravidel českého pravopisu (1993) – zavádí dublety, viz Pravopisná poznámka
v Akademických PČP

a)      s/z: gymnasium/gymnázium, impuls/impulz, konkurz/konkurs, dizertace/disertace, univerzita/
/universita

b)      –ismus/izmus: romantizmus/romantismus, anarchizmus/anarchismus, realizmus/realismus

c)      kvantita (za neutrální se přitom považuje varianta krátká): benzin/benzín,
penicilin/penicilín, archivní/archívní, bakterie/baktérie, balkon/balkón, bonbon/bonbón,
citron/citrón, milion/ /milión, sezona/sezóna

Pozor mj. na:


zdvojené hlásky:

interrupce, ghetto, abbé, hobby, reggae, billboard, play-off, moll, lobby, buddhismus

nesklonná jména:

angažmá, klišé, ragú, plató, tabu, finále, iglú, atašé, pyré

kvantitu:

téma, schéma, extrém, panoráma, mýtus

X tematický, schematický, extremistický, panoramatický, mytický

počeštění:

manager/manažer X management [menydžment]

t/d:

doktorand X aspirant; standard, standardní X standarta

i/y:

displej, dynamo, dynastie, labyrint, horizont, periskop, rytmus, mikina, bizon, ubikace, byrokrat,
pyré, sirup, sympozium, syntéza, cirhóza, cirkulace, cisterciák, cyklus, cysta, cyrilice, cypřiš,
cyklista, cylindr, cynik, kanystr, fytopatologie, fylogeneze, filozofie, pofidérní, tip (odhad) X
typ (druh), lira (platidlo) X lyra (hudební nástroj)

předpony:
  * poly- (řec. „mnoho“): polyfunkční (monofunkční), polygamie, polyfonní, polymer
  * poli- (polis – řec. „město“): poliklinika, megapolis


  * hypo- (řec. „pod“): hypoglykémie (hyperglykémie), hypotenze; hypochondr, hypotéka
  * hipo- („híppos“ – řec. kůň): hipodrom, hipoterapie


  * dys- (řec. „něco špatného“): dysfunkce, dyslexie, dysortografie, dysfemismus (eufemismus)
  * dis- (lat. „roz-“): disharmonie, disproporce, distribuce