Pravopisná reforma (1993) – hlavní změny 1. Psaní přejatých slov * ve slovech zdomácnělých, kde se původní s čte vždy jako z, se podoby se z považují za základní, stylově neutrální; podoby se s jsou také správné, ale mají často knižní zabarvení (např. azyl – asyl, analýza – analysa, filozofie – filosofie, dezinfekce – desinfekce, renezance – renesance, kurz – kurs, impulz – impuls, gymnasium – gymnázium); ve slovech s příponou –ismus jsou rovněž možné obě varianty, za základní se považují podoby se s (impresionismus – impresionizmus, mechanismus – mechanizmus, charisma – charizma) * změna v označování délky nad samohláskami, upřednostnění kratších podob, ale možné psaní jak s délkou, tak bez ní (benzin – benzín, penicilin – penicilín, archiv – archív, masiv – masív, citron – citrón, bonbon – bonbón x ale jen bonboniéra, voliéra, vegetarián, exteriér, hermelín, angína, kuriózní) * přiblížení mluvené podoby cizích slov podobě psané: mejkap (z makeup), džus (z juice), džez (z jazz)... 2. Psaní velkých písmen * názvy ulic a míst (první písmeno názvu velké a po předložce opět velké!): ulice Na Zahrádkách, Na Můstku, Mezi Zahrádkami, restaurace U Medvídků, hostinec Na Špici * názvy náměstí (obecné jméno píšeme s malým písmenem): náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, náměstí Svobody X zastávka Náměstí Svobody * významné budovy: Chrám sv. Víta (bere se jako jedinečný); X chrám sv. Barbory v Kutné Hoře * církevní svátky: Hromnice, Hod boží (Boží hod), Vánoce, Velikonoce, Dušičky 3. Příslovečné spřežky * např. natřít na modro / namodro, do nedávna / donedávna , za stara / zastara X psaní jen dohromady: napořád, odevšad, napravo, vpravo, doleva; psaní jen zvlášť: na rozdíl, na shledanou 4. Změny v tvarosloví * tvary pociťované jako spisovné byly připojeny jako dublety → dvojí možné tvary 3. třída slovesná: já kupuji/kupuju (hovorové), oni kupují/kupujou; já kryji/kryju, oni kryjí/kryjou; X 1. třída: já mažu ([DEL: já maži :DEL] ), oni mažou ([DEL: oni maží :DEL] ) 2. třída: šlápl/šlápnul; X škrábl ([DEL: škrábnul :DEL] ) 4. třída: oni sázejí/sází (stejný tvar jako pro 3. osobu j. č.); X oni prosí ([DEL: prosejí :DEL] ), oni trpí ([DEL: trpějí :DEL] ) moci (moct): já mohu/můžu, oni mohou/můžou * Infinitivní koncovka: dříve -t/-ti (vésti), dnes -ti vnímána archaicky a neutrální je -t (vést) nebo -ci/-ct (péci/péct) * Číslovky tři, čtyři: 2. pád do tří/třech (nově), do čtyř/čtyřech; X do dvou ([DEL: dvouch :DEL] )! * Podstatné jméno ruka, noha: 2. p. bez rukou/ruk, bez nohou/noh · Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj: stažené i nestažené tvary: Singulár Plurál 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. fem. (sestra) má, moje mé, mojí mé, mojí moji, mou má, moje mé, mojí mou, mojí mé, moje mých [DEL: mojich :DEL] mým [DEL: mojim :DEL] mé, moje mé, moje mých [DEL: mojich :DEL] mými [DEL: mojimi :DEL] [DEL: mojima :DEL] neut. (auto) mé, moje mého mému mé, moje mé, moje mém mým má, moje mých mým má, moje má, moje mých mými mask. živ. (bratr) můj mého mému mého můj mém mým mí, moji mých mým mé, moje mí, moji mých mými mask. neživ. (sen) můj mého mému můj můj mém mým mé, moje mých mým mé, moje mé, moje mých mými Vyjmenovaná slova B * být, bydlet (obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek), obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk; babyka * Bystřice, Kobylisy, Bydžov, Přibyslav, Bylany, Babylon, Byzanc, Libye, Černobyl (X Bílina, Bílovice, Bítýška, Bíteš); Zbyněk bílý bílí býlí bidlo bydlo bít být sbít zbít zbýt nabít nabýt dobít dobýt L * slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýko, lýtko, lyže, pelyněk, plyš; plytký * Volyně, Lysá, Lysolaje, Lysá hora, Lysice, Polynésie (X Litva) líčit lýčit líčený lýčený líska lyska vyplivat vyplývat blízká blýská se slinit slynout M * my, mýt, myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se; sumýš, mys, mykat * Litomyšl, Nezamyslice, Vysoké Mýto, Kamýk nad Vltavou, Myjava; Přemysl, Nezamysl, Myslbek mi my mít mýt namítat vymýtit milý mýlí se P * pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se; pyj, pýchavka * Přepychy, Solopysky, Chropyně, Pyšely; Spytihněv píchá pýcha pilovat opylovat slepíš slepýš pil pyl pisk pysk pikat pykat S · syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat · Sychrov, Bosyně, Syneč; Silva i Sylva sípat sypat sírový, sirný syrový sirý syrý V * vy, vy-/vý-, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, povyk, výheň; vyžle, vykat, cavyky, vyza * Vyškov, Výtoň, Vyšehrad, Vysokov, Vysočany, Vysočina (X Vizovice) vít výt vír výr vískat výskat vížka výška Z · brzy, jazyk, nazývat · Ruzyně brzičko brzy zívat, nazívat se nazývat se