Česká nová vlna


Úvod


60. léta: zlatý věk české kinematografie, čs. filmový zázrak, česká nová vlna.


Česká filmová kultura šedesátých let prošla radikálním vývojem a stala se mezinárodně vlivným a
uznávaným fenoménem tzv. nového filmu.


·       Rok 1963 vstoupil do dějin české kinematografie jako bod zlomu.

·       Tím rokem se počíná nástup generace nové vlny, která vtiskla našemu filmu moderní tvář a
zasloužila se o jeho nebývalý rozkvět a mezinárodní prestiž.

·       Komplexní a radikální proměna zdejší filmové kultury se projevila barvitými a originálními
výsledky, a to nejen v autorském, ale i v žánrovém filmu.

·       Celý obrodný proces byl ovšem v srpnu 1968 zastaven sovětskou vojenskou invazí.


Generace tzv. nové vlny: Věra Chytilová, Miloš Forman, Ivan Passer, Jiří Menzel, Evald Schorm, Jan
Němec, Pavel Juráček, Jaromil Jires, Juraj Herz ad.


Předchozí generace – ur-vlna:

Generace Jána Kadára a Elmara Klose (Obchod na korze, 1965), Karla Kachyni (Kočár do Vídně, 1966),
Františka Vláčila (Marketa Lazarová, 1967) a Vojtěcha Jasného (Všichni dobří rodáci, 1968), která
již koncem padesátých let přišla s prvními kritickými a novátorskými filmy a v následující dekádě
realizovala svá vrcholná díla.





Předpoklady a podmínky


Sociokulturní a kinematografické milieu.


Globální rámec: liberalizace euroamerického kulturního regionu

·       Změna životního stylu

·       60. léta: poslední fáze modernismu (Petr Král: liší se skepsí ke konceptu dějinného
pokroku)


Politický rámec – železná opona:

·       1953: smrt Stalina

·       1956: XX. sjezd KSSS – odhalení stalinistických zločinů (Nikita Chrušov)

·       1956: povstání v Maďarsku – vojensky potlačeno sovětskou armádou

·       1961: nový impulz k uvolňování (Chruščovova kampaň)

·       1964: nástup konzervativního Leonida Břežněva


Český kontext


Proces společenské a hospodářské liberalizace: narůstající míra svobody slova a prvky hospodářské
soutěže.

·       proces destalinizace (1956)

·       hospodářské problémy poč. 60. let (potřeba radikální ekonomické reformy, 1964/1967; Ota
Šik)

·       reformní proces


·       Antonín Novotný: prezident 1957-1968, 1. taj. ÚV KSČ

·       Leden 1968: lednové plénum ÚV KSČ - Novotný zbaven funkce 1. tajemníka KSČ -> Alexander
Dubček

·       březen 1968: Novotný rezignoval na f. prezidenta -> Ludvík Svoboda

·       nová vláda: prem. Oldřich Černík, předseda NS: Josef Smrkovský

·       Akční program ÚV KSČ - duben 1968: demokratizace, nikoli pluralita.

·       21. srpen 1968 – invaze, Moskevský protokol/diktát (Fr. Kriegel, předseda NF)

·       duben 1969: taj. ÚV KSČ Gustav Husák - normalizace

·       1970: čistky


Kulturní pohyb - součást domácího emancipačního procesu - prudká kritická reakce na komunistickou
ideologickou doktrínu (a na) normativní estetiku socialistického realismu.


·       Duben 1956: II. sjezd Svazu čs. spisovatelů: kritické projevy Františka Hrubína a Jaroslava
Seiferta (kritický postoj ke kulturní politice KSČ).

·       Květen 1963: konference v Liblicích – Franz Kafka.

·       IV. sjezd Svazu československých spisovatelů - červen 1967

·       Média – nezávislost, otevřenost (Literární noviny, Tvář)

·       občanská pluralita - KAN, K231, umělecké svazy (FITES)


Obecný kulturní kvas:

·       Literatura: Milan Kundera, Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal, Arnošt Lustig
ad.

·       Drama a divadlo: Václav Havel, Josef Topol, Milan Uhde; Laterna magika, Semafor, Divadlo Na
zábradlí; Otomar Krejča, Alfréd Radok;  Satirické divadlo Večerní Brno, Mahenova činohra – Miloš
Hynšt, Bořivoj Srba, Alois Hajda, Ludvík Kundera ad.)

·       Hudba: Jiří Suchý + Jiří Šlitr; nová hudba – Jan Klusák

·       Výtvarné umění: Jiří Kolář, Josef Istler, Mikuláš Medek ad.

·       a v dalších uměleckých a humanitních oborech.


Společenský/kulturní/umělecký diskurs


·       Detabuizace témat

·       Deideologizace diskursu – narušení ideologicky zdeformovaného obrazu skutečnosti

·       Každodennost (současnost)

·       Člověk – antihrdina

·       Skepse, humor, ironie, absurdita

·       Formální a žánrová rozrůzněnost

·       Vliv nových myšlenkových proudů (fenomenologie a existencialismus), Karel Kosík

·       Spor Milana Kundery a Václava Havla o „českém údělu“  (Listy a Host do domu 1968/1969;
přetištěno in Literární noviny 2007?)




„Kulturní eroze systému“ [Svoboda in Démanty všednosti: 326]

·     Subverzivní funkce umění (napětí mezi kulturní sférou a mocí)


·       Ur-vlna

·       Banská Bystrica 1959 (Škola otců, Zde jsou lvi, Tři přání)

·       1962 na Barrandově zaveden decentralizovaný produkční systém tvůrčích skupin, jež fungovaly
jako relativně samostatné jednotky

·       1963: nová vlna


Strahovské události (Čs. filmový týdeník 10/1968, Jan Němec, 29 min.)

Dějiny na osm (Václav Táborský, 1968, 13 min.)