Detitschstunde Heute haben wir sechs Unterrichtsstunden. Morgens beginnt der Unterricht um hafb acht. Zuerst haben wir Mathematik, dann Geschichte. Fünfzehn Minuten vor zehn haben wir ešľte Pause. Punkt zwölf Uhr beginnt unsere Deutschstunde. Wir haben zweimal wöchentlich Deutsch, und zwar montags und mittwochs. Mittwochs beginnt die Stunde aber erst um sechzehn ' Uhr dreißig und endet um achtzehn Uhr. Da sind wir afle schon müde. Unser Lehrer ist jung, iustig und macht oft Witze. Aber er ist auch streng. Wir müssen beim Unterricht immer gut aufpassen. Auch zu Hause sollen wir viel lernen, wir müssen Hausaufgaben machen, Vokabeln Jemen und die Grammatik wiederholen. Wir sollen auch deutsche Texte im Internet suchen. Es klappt nicht immer, denn wir haben sehr wenig Zeit. Manchmal vergessen wir auch etwas. , Aber heute ist es nicht so. Wir sind alle auf unsere Deutschstunde gut vorbereitet. Zuerst korrigieren wir unsere Aufgaben. Dann arbeiten wir mit dem Lehrbuch. Wir lesen und übersetzen Texte und üben die Grammatik. Manche Übungen sind für uns noch ziemlich schwierig, wir verstehen oft nicht alles. Dann müssen wir den Lehrer fragen. Er denkt bestimmt, wir sind dumm. Aber er erklärt uns alles noch einmal und schreibt Beispiele an die Tafel. Wir machen auch Horübungen mit dem Kassettenrecorder ohne das Lehrbuch. Leider machen wir noch viele Fehler. Aber auch durch Fehler kann man viel lernen, sagt unser Lehrer. Wir können schon ein wenig Deutsch sprechen. Der Lehrer stellt uns oft Fragen und wir antworten auf Deutsch. Manchmal erzählen wir den Inhalt eines Textes, lösen Rätsel oder singen ein Lied. Das Lernen macht uns Spaß. Glauben Sie es nicht? Doch, wir wollen ja bald gut Deutsch sprechen. 57 Vazby und zwar Da sind wir schon müde. Er macht of t Witze. £t steVt u n b fragen. Sagen Sie es auf Deutschi Das Lernen macht uns Spaß. Wir wollen ja gut Deutsch sprechen. a to To jsme už unaveni. ť asto žertuje, "Dävä nám tnäzVy. Řekněte to nemecky i Učeni nás baví, Chceme přece / Vždyť chceme mluvit dobře německy. Slovní zásoba T Počínaje touto lekcí, uvádíme u podstatných jmen vedle napr. „der Student, en, en". Tvar množ, čísla se neuvádí, užiti neobvyklé (značíme 0). tvarů 2. pádu jedn. čísla i tvar 1. pádu množ. čísli nemá-li podst. jméno množ. číslo, nebo je-li jehc e Stunde, -, n heute r Unterricht, (e)s, 0 morgens halh beginnen e Uhr, -, 0 e Uhr, -i en bis zweimal wüch entlich montags mittwochs enden vor alle müde r Lehrer s, - lustig r Witz, es, e. streng aufpassen sollen, ich soll e Aufgabe, -, n e Vokabel, -, n [wo-] wiederholen suchen denn wenig vergessen {4.p.) etwas hodina (trvání) dnes vyučování ráno poloviční, (na)pül začí(na)t hodina (časový údaj) hodin(k)y do (Časově), až do dvakrát týdně v pondělí (obvykle) ve středu (obvykle) (s) končit před (místně i časové) všichni unavený -ě učitel veselý, -e vtip přisný -é dávat pozor mit (povinnost) úkol, úloha slovíčko (ve slovníku) (z)opakovat hledat neboť málo zapomenout (na) něco so vorbereitet (auf 4,p.) korrigieren s Buchr(e)s, íi-er s Lehrbuch, (e)s, ii-er lesen übersetzen üben e Übung, -, en mancher, manche, manches für schwierig verstehen (4.p.) denken (an 4.p) bestimmt dumm erklären einmal s Beispiel, (e)s, e e Tafel, -, n schreiben r Kassettenrecorder, s, -ohne (4,p.) leider r Fehler, s, -ein wenig stellen antworten (auf 4.p.) erzählen (von / über 4.p.) tak pripravený (na) opravovat (chyby) kniha učehnice (pfe)číst přeložit, překládat cvičit cvičeni některý, -á, -é; mnohý. -á,-é pro, za, na obtížný, -ě rozumět (čemu), chapr myslet (na) určitý, -ě hloupý, -é vysvětlit, -ovát jednou, jedenkrát příklad tabule psát, napsat magnetofon bezfe) bohužel chyba trochu postavit, stavit (karr odpovídat (na) vyprávět (o) 58 r mha It, [e}s, e obsah lösen (vy)řešit s Rätsel, s, - hádanka singen (za)zpívat s Lied, (e)s, er pisen r Spaß, es, ä-e wollen, ich will ja (uprostřed vrty) falsch richtig žert, legrace, zábava chtít vždyť, přece spatný, -ě; nesprávný, -ě správný, -ě lnětel e Deutschstunde, -, n; Deutsch, en, 0; e Frage, -, n; e Grammatik, -. en; e Hausaufgabe, -, n; e Hörübung, -, en; s Internet, s, 0; e Kassette, -, n; c Mathematik, -, 0: e Minute, -, n; e Pause, -. n; r Test, es, e; e Unterrichtsstunde, -, n u y ířená slovní zásoba Wochentage - Dny v týdnu der Montag der Dienstag der Mittwoch der Donnerstag der Freitag pondělí úterý středa čtvrtek pátek der Samstag der Sonnabend der Sonntag sobota sobota (obvyklé na severu Německa) neděle Rozlišujte: am Montag am Dienstag v pondělí (jednou) v úterý (jednou) montags dienstags obvykle v pondělí obvykle v úterý atd. něte si í I Wir schreiben einen Test in Mathematik. Deutsch .haben wir mittwochs. Um neun haben wir Geschichte. Názvy školních předmětů se používají v němčině obvykle bez členu. Mancher le hrer i st streng. Některý učitel je přísný, Manche Übungen sind schwierig. Některá cvičení jsou obtížná. Zájmeno „mancher, manche, manches" se skloňuje jako člen určitý, Das Lernen macht mir SpaG. Učení mě baví. lernen -* s Lernen, s, 0 Zpodstatnělý infinitiv je vždy středního rodu a nemá obvykle množné číslo. Glauben Sie es nicht? Nevěříte tomu? Doth, wir gla üben es. (Aleiano, věříme. Kladná odpověď na zápornou otázku se zpravidla uvádí slůvkem .Doch,... cv.26,27 ' -. .,:&■:--..::-.- .. . , ■ Gramatika Skloňování podstatných jmen v množném čísle I.p. 2-P- a) Skloňování určitého členu a některých zájmen v množném čísle die mei ne, kei ne, alle, manch e der meiner, keiner, aller, mancher 3Lp. den meinen, kernen, allen, manchen 4 p die meine, keine, alle, manche člen určítv je v množném čísle pro všechny rody stejný. Všechna přivlastňovací zájmena ľimena jtlle, «ft*** keine" se sklom* V množném čísle .tejne tako &»«** Haben Sie ein Kind? Haben Sie Kinder? Neujitý Člen nemá množné číslo, podstatné jméno je pak bez členu. b) Tvary podstatných jmen v množném čísle I. Podstatné jméno nepobírá žádnou koncovku der Vater die Mutter das Rätsel l.p. 2.p. 3.p. 4.p. die Väter die Mütter die Rätsel der Väter der Mütter der Rätsel den Vätern den Müttern den Rätseln die Väter die Mütter die Rätsel fe koncovkv jsou především podst. jména mužského . stredmho rodu, kteří koná v jednotném Ä n, -er, -el, -en a zdrobneliny které jsou vŕdy stredmho rodu a tvoř. se příponami -chen a 4eim Z Podst. jmen ženského rodů jsou bez koncovky ,en dvé - „die Mutter" a „die Tochter". Níktorí podst. jména této skupiny přehlasuj! (tziv mém kmenovou samohlásku: a - ä, u - Ľi, o - o, au - au) JI. Fodstatné jméno přibírá v množné Čísle koncovku-e____________ das Jahr der Freund die Stadt l.p. die Freunde die Städte 2.p. 3.p. der Freunde der Städte den Freunden den Städten m die Freunde die Städte die Jahre der Jahre den Jaliren die Jahre Tato skupina Je zastoupen, především u muíského rodu. V ženském rodě je stoupena pouze asi 40 podst. jmény která přehlasují vždy, je-li v kmeni přehlasovatelna samohláska. Podst jména mužského a středního rodu přehlasuji jen někdy. G Určete mnnžné číslo. e Speisekarte, s Stückchen §22 Předložky se 4. pádem Wir geheii durch den Park. kh danke dir für die Kassette. Ist das für mich? Ohne ihn machen wir es nicht. Ich komme um ein Uhr. Er bittet mich um das Buch, Půjdeme parkem. Očkuji ti za tu kazetu. Je ta pro mě? Bez něho to neuděláme. Přijati v jednu hodinu. Prosí mě o hi knihu. ohne bez(e) um okolo, v, o durch für EeSen ski z, P»* » Proti prostý 7. pád V hovorové reo je možné sloučit některé předložky s určitým členem: duích das + durchs für das-'fürs umdas-> ums Přeložte. , pro něho - pro mne - pro tebe - pro ni - pro vás - pro ni - pro na, -proti ním - proti němu - proti nám - proti tobě - proti vam - be/ ni -bm nme - bez vás - bez ného - bez meh - bez tebe § 23 Náhrada Českého zvratného zájmena „svůj Ich kenne meine Stadt-Do kennst deine Stadt. Er kennt seine Stadt. Sie kennt ihre Stadt, Es kennt seine Stadt. Wir kennen unsere Stadt Ihr kennt eure StadL. Sie kennen ihre Stadt. Sie kennen Ihre Stadt Znám Znäé Zná Zná Zná Známe Znáte Znají Znáte -*cu. své město* V nemčine zvratné zájmeno „svůj" nelistuje. Nahrane se přivlastňovacím zájmenem t, osoby, která je podmetom. HI. Mruiínŕ číslo má koncovku -cr der Mann (mlíž) das Haus (dům) lip. die Männer die Häuser Zp. der Männer der Häuser 3.p. den Männern den Häusern 4p. die Männer die Häuser Koncovku -er mají zejména jednoslabičná podst. jména středního rodu, v rodě mužském jen několik podsL jmen, u rodu íenského není tato skupina vůbec zastoupena. Tato skupina přehlasuje vždy, kdy je to možné. U všech tří uvedených typu se v 3. pádě přidává za příponu množného čísla ješté koncovka -n, pokud už není v základu slova (die Mädchen, den Mädchen). IV. Množné číslo má koncovku -(e)n der Student die Frau das Bett (postel) Lp. die Studenten die Frauen die Betten 2-P. der Studenten der Frauen der Betten 3.p. den Studenten den Frauen den Bellen 4.p. die Studenten die Frauen die Betten Do tetu skupiny patří téměř všechna pods t. jména ženského rodit. Podst. jména ženského rodu končící na -in přijímají koncovku -nen (Freundinnen, Lehrerinnen). Patrí sem rovněž životná pod St. jména mužského rodu, často mužská podst. jména cizího původu (viz § 15). Podst. jméno r,der Herr", které přibírá v jedn. čísle koncovku -n, má v množ. čísle koncovku -en (die Herren, der Herren, den Herren, die Herren). U střed ního rodu je tato koncovka zastoupena málo, většinou jsou to přejatá slova z latiny končící na -um. das Zentrum d i c Zentren das Museum dieMuseen das Gymnasium die Gymnasien Tento typ nemá nikdy přehlásku kmenové samohlásky. V Množné číslo přibírá koncovku -s (pouze u některých cizích slov) der Klub die Metro das Hobb> l.p die Klubs die Metros die Hobbys Z,p, der Klubs der Metros der Hobbys 3.p. den Klubs den Metros den Hobbys 4.p, die Klubs die Metros die Hobbys Mnoho cizích slov sc skloňuje jako německá podst. jména podle některého typu I. - IV, (der Techniker, der Student atd.). LEKTION A 61 ___............ c řieložte. Kde je Petr? Doprovází svou přítelkyni. Doprovodíš také svou přítelkyni? Ne, já doprovodím svou sestru. Rolf a Gerd také doprovodí svou sestru. A vy? Doprovodíte také svou kamarádku? ^ cv. 13 -15 Způsobová slovesa „sollen" a „wollen" Máš tu na JieJio počkat. Nechce k nám přijít. Du sollst liier auf ihn warton. Er will nicht zu uns kommen. sollen f mi t covinnost) wollen (ch tit) ich soll wir sollen ich will wir wollen du sollst ihr sollt du willst ihr wollt er soll sie sollen er will sie wollen G Přeložte. 3) Chceš hrát tenis? Ne, nechci hrát tenis. Chtějí hrát volejbal. My chceme hrát fotbal. Vy chcelo hrát fotbal? Ale Bernd chce hrát tenis. Co vlastně chcete? b) Máte se teď učit? Ano, máme se učit, Gerd se nemá učit, má jít domů. Co máš dělat tyľMámpsátúkol. -* cv. 16-18 Neuifítý podmět „man" a „es" Man wartet nicht gern. Človek nečeká rád. j Nečehíme rádi- Wie sagt man es auf Deutsch? Jak sc to řekne německy? Neurčitý osobní podmět „man" šedo češtiny překládá nejčastěji zvratným slovesem, 1- nebo 3, osobou množného ň'sb (my, tin i), prípadne jako člověk, lidé. Po „man" nasleduje vždy sloveso ve 3. osobe jedn. čísla. G Es klappt nicht immer, JetztisteslUUhr. Vždycky to nevyjde. Teď je 10 hodin. V neosobních vazbách se používá neurčitý podmět „es". Do češtiny se obvykle nepřekládá. Přeložte do čeätíny. a) Wie macht man das? Man muss zuerst fragen. Hier arbeitet man heute nicht. Was kann man hier studieren? Man darf es nicht sagen. Kann man es schaffen? b) Wie geht es ihnen? Es geht mir gut. Es ist schun sehr spät. Es freut mich. -► cv. 19 -11 § 26 Časové údaje a) určování času Wie spät ist es? mSftl Es ist ein Uhr. Es ist (Funkt) eins. Es ist viertel zwei Es ist Viertel nach cins. Es 1st 1 Uhr 15 (Minuten) Es ist halb sechs. Es ist fünf Uhr dreißig (Minuten), Es ist zehn Minuten vor elf. Es ist zehn Uhr fünfzig (Minuten), Es ist drei viertel zwölf. Es ist Viertel vor zwölf- Es ist 11 Uhr 45 (Minuten). Es ist fünf Minuten nach zwölf. ate: Ich komme um halb neun. Ich komme um viertel elf. Ich komme zehn Minuten nach acht, ich kí im me fünf Minuten vor neun. Kolík j e hodin? }e jedna hodina. ]e (přesně.) jedna. je čtvrt na dvě. \e 1 hodina 75 (minut). je půl šesté. Je pět (hodin) 30 (minut). JezííW minut jedenáct. \e 10 (hodin) 50 (minut), Je tři čtvrte ns dvanáct. je jedenáct (hodin) 45 (minut). Je dvanáct (hodin) 5 (minut). Přijdu v pät devdlé. Přijdu ve čtvrt na jedenáct. Přijdu v osm a 10 minut. Přijdu za 5 minut devět. Pozor; Ich komme um dici Uhr. Ich warte hier schon eine Stunde. Ich komme in einer Stunde. Uhr = časový okamžik Stunde = trvání, 60 minut Přijdu ve tri hodiny. Čekám tu už hodinu. Přijdu za hodinu. 8 Uhr **- -*-9Uhr 1 Stunde Přečtěte, Wie spät ist es? Es ist 600, 7.30, 3/15,9.45,10.50,11.20,12.05,13.55, 17.45,18.10,1935,20.40. -* cv. 21 h)denní doby der Tag der Morgen der Vormittag der Mittag den ráno ■ dopoledne d er N aehmittag odpoledne der Abend vecer die Nacht noc 64 LjE KT 10 N Wann? Kdy? am Tag vedne am Morgen, morgens ráno ^C am Vormittag, vormittags dopoledne zn Mittag, mittags vpoledne \ am Nachmittag, nachmittags odpoledne am Abend, abends večer \l in der Nacht, nachts v tioci IP ale: heute früh dnes ráno morgen früh zítra rána heute Vormittag dnes dopoledne morgen Abend zítra večer jředložky u časových údajů Wann? Kdy? in einem Monat za měsíc in einer Woche ia týden in zwei Jahren za dva roky ate: im Jahre 2Ü05 v roce 2005 vor einer Woche před týdnem vor d nem Mon a t před měsícan vor fünf Jahren před péti tety Seit wann? Od kdy? f Jak dlouho už? seit gestern od včerejška seit einem Jahr už rok Ab wann? Od kdy? ab heute ode dneska ab morgen od zítřka m em seit -------- ab jetzt Predložka „ab" se používá pro přítomnost a budoucnost. V minulosti ji používáme, chceme-íi zdůraznit pořátck nějakého děje a pokud událost v minulosti skončila. Jestliže událost dosud trvá, musíme užít předlořku „seit". Kaiser ab SOO císařem od roku SOO -* cd. 25 65 Cvičení 1. Vysiovuil^peĚlivé_hlá5kt-o'jllii^--------~^^ZZ Z nicht ^hön, - stören - Störe Kannen Siees tasení -wocnerauu, vw^wunschenSIeľ-funf- Stt* - Bitte, «ni Stučnie n "^"f^ - müssen - j«* müssen »**£- 2. Kombiniererxjie-_____ Student üed Hörübung Sturide Verkäuferin Lehrer Aufgabe Buch Deutsch Herr lii langweilig schlank neugierig interessant schwierig dumm dick sireng müde faul 3. Fragen und antwqrtenjje------_-----_------------- Kassette I unsere Lehrerin • A^r ,i noch erne Ň£*Ate «** ******* ß.: Nein, das fet die Kassette unserer Lehrerin. 1, Buch/mein Bruder 2, Tasse / ihr Kind 3. Uhr/seine Schwester 4. Lehrbuch / ihr Sohn 5 Text f dein Freund 6 Aufgabe / meine Freundin je!« pro magnetofon. 11. Musíme už zase «*«? 6, Do pi ŕvtó osob n í záj mena.----- 1 teíl SUcHe Eva und Feter. Wo sind aUí warten. 4. Ich bringe haben doch Unterricht-3. lehn Ich glaube, _-----_ sind noch 7. z House. 6. Ich hole-------------. 7, Oder gehen wir zu________? S. Herr Müller, darf ich___. etwas erzählen? 9. Verstehen Sie das nicht? Ich erkläre es________gern. 7. Doplňte s i ve svých slovníčcích množné číslo u podstatných jmen lekcí 1 - 3 a 2. pád __čísla jednotného u podstatných jmen lekcí 1 - 2 a naučte se jim. 8- Určete tvarje d notného áslajejlenejnju^mjjtěchto podstatných jmen. - Freunde 2. Bücher 3. Betten 4. Straßenbahnen 5. Städte 6. Tage 7. Wege S. Namen 9. Plätze 10. Wochen 11. Minuten 12. Häuser 13. Pausen 14. Texte 15. Brüder 16. Metros 17. Männer 18. Lehrer 9^ročjTľia|í^nj«ledujícn^dsj^^ tvar v množném čísle? . Frauen, Uhren, Pausen, Lehrerinnen, Schulen 2. Schüler, Schwäger, Väterr Brüder, Kuchen, Onkel, Rätsel 3. Studenten, Herren 4. Mädchen, Brüderchen, Brötchen 5. Autos, Hobbys 10._Pŕeyeďte podstatná jména do množného čísla. I Erzählst du es dem Mann? 2. Die Frau kenne ich gut. 3. Das Kind fragt den Lehrer. 4. Er antwortet dem Kind. 5. Ich warte auf den Studenten. 6. Wo ist das Buch der Lehrerin? 7. Suchen Sie die Kassette? 8. Wir sprechen von der Verkäuferin. 9. Sagt ihr es dem Herrn? II LOdpo vídejte podje vz^a^použjjtepodstatná jména v množném čísle}. Auf wen wartest du? Wer Schüler, das Kind) • fch warte dijf die 5chüler, auf die Kinder. 1., Wem erzählen Sie das? (mein Freund, die Frau) 2. Was muss er lernen? (eine Vokabel, epn Beispiel) 3. Mit wem kommt sie? (der Student, ihre Schwester) 4. Wen kann ich fragen? {der Herr, die Verkäuferin) 5. Wer arbeitet hier? {unser Lehrer, eure Lehrerin} 6. Wessen Bücher sind das? (der Student, unser Sohn} 7. Was machen wir jetzt? (eine Hör Übung, keine Hausaufgabe} S. Mit wem spielt er am Freitag Tennis? (seine Geschwister, dein Bruder} 22. Doplňte osobni zájmena. 1. Eva kann nicht gut Deutsch. Der Text ist für________zu schwer. 2. Bist du müde? Ich finde einen Platz für________. 3. Gabi ist heute Vormittag nicht da. Machst du die Arbeit für______ 4. Er kommt am Donnerstag nicht mit uns. Gehen wir ohne_______ 5. Das ist mein Freund. Hast du etwas gegen________? 6. Bärbel, ich warte auf________. Hast du am Nachmittag Zeit für _ 7. Leider nicht. Ich muss zu memem Onkel gehen, ich habe etwas für 8. Erst am Abend kann ich zu________kommen. LEKTION 67 13. Tvořte věty se^ájmenem^svůT a přeložte je. leh Du Er Wir- Sie , frag- — antwort- unser- ^ Vater, dein- Freundin. sein- í Kind. ihr- Schwester. mein- Onkel, no„sv ůj". 14. Doplňte p^ivjastňo^/ac^aájmeno „svůj" 1. Ich begleite.__________Freundin. 2. Morgen bitten wir Lehrer. 3. Kurt macht. am Montag _ 7. Schreibt es, du________ von_______ Sie_________. Arbeit gut. A. Ich kann ________. Buch nicht finden. 5. Bringen Sie _ Lehrbücher! 6. Der Herr wartet auf___________Freund. _____Freunden! S. Ihr dürft___________, Lehrerin nicht stören. 9. Hast Arbeit schaffe ich immer. 11. Erzählen 5ie Kassetten hier? 10.______ _ Familie. 12. Sagst du alles. . Hausaufgaben nicht! Bruder? 13. Vergessen M IS. Antworten Sie, Wem erzählst du das? Freund / Freundin • A: Wem erzähkl du das? Deinem Freund? B: Nein, ich erzähle es meiner Freundin. 1. Wen besucht sie am Samstag? Großvater/ Freunde 2. Eva, wer erzählt das? Freundin / Cousine 3. Wen fragt Ralf? Geschwister/ Lehrer ' 4. Was könnt ihr nicht finden? Aufgabe / Lehrbuch 5. Wem schadet es, Frau Werner? Tochter / Sohn 6. Auf wen warten Sie? Kind / Frau 16, Üben Sie.______________________________ Steffi kommt zu mir. (ihr) • Woltt ihr auch zu mir kommen? 1 Manche Studenten treiben Sport, (du) 2. Säe nehmen noch ein Stück Kuchen (ihr) 3. Mein Vater arbeitet als Techniker. (Sie) 4. Die Kinder stellen Fragen, (du) 5. Ich fahre nach Frankfurt (Sie) 6. Wir singen ein Lied, (ihr) 7. Die Studenten machen eine Pause. (Sie) 8. Ich hore eine Kassette, (du) 17. „Sollen" oder „haben"? 1. Wie oft_________. 3. Heute Nachmittag _ dem Lernen beginnen? korrigieren. 6. Aber ich ihr Deutsch? 2. Wir _______ zweimal wöchentlich Deutsch. __wir zwei Stunden haben. 4. Wann___________wir mit ■ Um 12 Uhr. 5. Zuerst__ __ ____wir unsere Hausaufgaben die Aufgabe nicht. 7. Ich, .ja zu Hause ke Zeit. 8. Sie Ihre Lehrbücher hier? 9. Wir. nämlich einen Text übersetzen. 10. Der Lehrer. auch einen Kassettenrecorder, wir 68 _wir alte gut aufpassen. M mit keine -,.M^a ohne das **>* ffiSg&T^ "I Sehen Sie, wir------.------■----- «Lüvazuite^kdo^> dsaíÄMÄ.---------------- ^~ fri-Eva begleiten? Nein, ... . A; Wflfer du Ei/a bebten? Superman gehen. itidk ^«^nW***** ;_reundbe^hen7 3. 5ie-jetztlesen7 4.au- 19. Oa^stlHHTtt;...__--------—-—~~~~ ~ Sie singen oft. . . . na<: trimmt Hier singt fnan Off , , £ie ^nCjen immer 20 Wie kann man Deutsch tern*£ ___———— ,. beim Unterncht ^^gJ^aW^^ 2. Vokabeln zu H^s^n* .^^ ^ ^bereitet sein f*^X^ *rfhten ie^n können 7. <**™*£^recorder machen S. Hörübungen mjtdjrtij^^en 9. nur auf Deutsch antworten sollen spielen. 9. Man muss es können. . können und kennen. fl ek vždvcky pripravený, rra newide.o.Jeužpělhodin. 69 22. Tvorte větl/podle vzoru._________________________------ a} « 7.SS Er kommt um 7 iJhr 55 Minuten, also fünf Minuten vor acht. 10.40-11.315-13.05-14.50-15.45-16.20-17.10-19.15 b) Er arbeitet ran 6.30-15.00 7.15-15.45 bis. 7.45-16.15 a.30- 17.00 8.45-9.15- 17.15 ■17.45 23. Fragen und antworten Sie. Eva -6-15 - Bruder • A: Wann kommt Eva? B: Um viertel sieben. Herr Fuchs Frau König Bruder Cousine -S.30 -17.30 -18.15 -12.45 -Frau -Sohn -Freundin -Kinder A: Mit wem kommt sie? B: Mit ihrem Bruder 5 sie 6. du 7. ihr S.Sie - 11.45 -15.20 - 13.40 -16.15 - Freunde - Mann - Eltern -Kind 24. „Uhr" oder „Stunde"? 1. Jetzt ist es neun___ heute sechs,________ 4. Dann haben wir eine 18______ - zwei ______Pause 5 bin ich endlich zu Hause. 7 ______. 3. Wir haben ______Deutsch. beginnt Englisch. 6. Um Dann muss ich aber noch eine_________lernen. Der Unterricht beginnt um zehn _______Mathematik und zwei Um 15______ 25. Časové údaje a) Tvořte vhodná spojení s „in, am, zu, ab, um, seit" a preložte. 1 Sonntag 2. einer Woche 3. halb drei 4. Tag 5. Mittag 6. heute 7. zwöir Tagen B. morgen 9. der Nacht 10. VI Uhr 11. drei Stunden 12. Mittwoch 13. gestern U.Vormittag b) Přeložte do nemčiny. 1. dnes ráno 2. zítra odpoledne 3. v poledne A. odpoledne 5. večer 6. v noci 7. v sobotu S. (obvykle) ve středu 9. od včerejška 10. od zítřka 11. za týden 12. za měsíc 13. před rot 14. za dva dny 15. za tři týdny 16. před čtyřmi mesici 17. za pet let 26, Odpovídejte vždy kladné. _______________________________________ Ist es weit? Ist es nicht weit? • Ja es ist weit • Doch, es ist weit. 1 Kommst du heute Abend zu mir? 2. Macht es dir keinen Spaß? 3. Habt ihr heute Vormi Deutsch? 4. Kann er nicht Deutsch sprechen? 5. Haben sie abends keine Zeit? 6. Ist sie nett? 7. Hat er eine Freundin? 8. Kannst du nicht schwimmen? 9. Ist sie in Nürnberg? 10. Glaubst es mir nicht? 11. Schreibst du ihm nicht? 27. Ja, doch" oder „nein"? 1. Gehst du heute Abend zu Eva? -. 2, Du musst nicht lernen? -______ _, aber zuerst muss ich lernen. aber jetzt lese ich. '- buchst du euch Thomas? -___ l Kommst du nicht mit mir zu Eva? ■ ragen wir sie nach dem Buch? - ., ér ist doch nicht zu Hause. > gern. ., natürlich I Ä Übersetzen Sie^ ** »J« «P.« n, ty ^Ä^^S^-8' K°"B^*™ 29. Unsere Deütschstünde 5. 0 kom rozum ŕm. ^tľ;;~^ ■ ľ Tľ \lab&n dfe ***** fÜnf Verrichtende. 2. Um halb acht beginnt Geschichte. ■3. Dann haben sie eine Pause 4. Von haib elf bis zwölf Uhr habe, sie Mathematik 5- Um zwoif Uhr beginnt die Deutschstunde 6 -Mittwochs haben sie Deutschest um IS Uhr /- ihr Lehrer ist jung und nicht sehr streng 3- Dje Schüler müssen zu Hause viei lernen aber sie schaffen es immer. richtig D □ D a n □ a a falsch □ □ a n □ □ G □ b) ft*ft» * 3. a 4. odstavec textu. TvoHe otázky a odpovie na * M. Was ma_cht der kehre_r, wasmachen die Schüfe wiederholen Der Lehrer Die Schüier korrigieren erklären üben zeigen hören übersetzen stellen suchen Beispiele. Texte. Hausaufgaben. Grammatik. Fe hier. Fragen. II. Co» pri_hodiné_nemčíny mamuši, rnuž^nesmídélät, Hausaufgaben machen '"----------------------------- • h) Unterricht &fm kefne Aufgaben mtcten. SS Ästnaľn9" f** Lehrb^h *»* ein Buch iesen richtia anJ0 " dem Le^er Kaffee anbieten den SC35 F^sSrn ^ 32. Stimmt das? 72 1. Am Vormittag spielen Sie Fußball. 2. Am Abend gehen Sie zur Schule. 3. In der Nacht holen Sie Brot vom Supermarkt. 4. Freitags fahren Sie zur Oma. S. Am Samstag haben Sie Unterricht. 6. Seit einer Woche lernen Sie Deutsch. 7. Seit einem Monat besuchen Sie die Schule. 33. Antworten Sie. 1. Seit wann lernen Sie Deutsch? Finden Sie Deutsch schwierig? 2. Was machen Sie beim Deutschunterricht? Was ist für Sie schwer? 3. Verstehen Sie immer gut? Machen Sie noch Fehler? 4. Was müssen Sie zu Hause machen? 5. Arheiten Sie auch mit dem Internet? 6. Sind Sie immer fleißig? Sind Sie nicht manchmal faul? 7. Können 5ie schon gut Deutsch sprechen? S. Antworten Sie manchmal falsch? 9. Macht Ihnen Deutsch Spaß? Stimmt das? 34. Der Unterricht a) Popište svou hodinu němčiny. Jal; často mate němčinu, které dny, v kolik hodin, čím začíná a končí hodina němčiny, co všechno děláte při hodině, co musíte udělat doma, zda take pracujete s magnetofonem, zda máte učitele nebo učitelku, jaký / jaká je? b) Ptejte se svěho kolegy podobně na hodinu matematiky. 35. übersetzen Síe. 1. Gabi, nejsi unavená? 2. Jsem, máme dnes totiž sedm hodin. 3. Máte také odpoledne němčinu? 4. Ano. A myslím, íe nejsem dobře připravená. 5. Máme přeložit jeden text, a to je pro mé dost těžké. 6, Ty neumíš slovíčka? 7. Ale ano I Učím se je. Ale vždycky to nevyjde. S. A co jeStě děláte při vyučováni'? 9. Učíme se gramatiku, děláme cvičení z učebnice nebo poslechová cvičení s magnetofonem, čteme teíly z intemetu, někdy také luštíme hádanky. 10. Učitel nám dává otázky a my odpovídáme. 11. Německy? -Samozřejmě! 1 Z. To už umíte? Rozumíte všemu? 13. Ano. Nebo se zeptáme a on nám to řekne jesté jednou. 14. Bavíte to? 15. Ano. Chci mluvit tak dobře jako náš učitel. 36. Per Stundenplan_______________________________ Antworten Sie. 1. Wie ist es auf Tschechisch: Religion, Latein, Mathematik, Kunst? 2. Wie viel Unterrichtsstunden hat Steffi am Montag, Dienstag,...? 3. Wann hat sie Sport, Wirtschaft, Erdkunde und Kunst? 4. Wie oft hat sie Latein, Englisch und Deutsch? 5. Was hat sie am Dienstag / Donnerstag Morgen? 6. Hat sie eine Pause? 7. Was haben Sie am Montag, Dienstag,...? LEKTION 4 I ú) Hrajte podobné dialogy ve dvojicích. Nápověda: A Zeit haben? viel zutun haben? keine Aufgaben haben? zu einem Freund gehen? eine Freundin besuchen? B lernen müssen müde sein Besuch bekommen zu meiner Tante -fahren lesen wollen 39. Přel orte _se slovm'keni.____________— Wiederholung ist die Mutter der Weisheit. Zu* totiíh ift híep**iuť *u tit Übung macht den Meisten Wer fcajt» (/et- lernt« Mw&n, morgen, nur nicht heute, sagen alle faulen Leute. 40, Najdetejde^12_osobnich zájrnen? U D I H M N U H M E S E R I M I D I R I E S E U CH 74 fwrioEMPinfii IUI MOfíTlíG OtlNfíHt, 1 MfTlMMf I jMiŕníFírnUG HffMC $-6,(15 'WS-ftnQ'jJ iÓwůL^ PľíJavíAj LiMU.< :^íik(Mj 9.55-9.90 ^Xtli-'Vj S.aij,v.^/ i j------------------1 T^^cJL í-lAW^ij 9.50-10.15 g^kcUiü Í>hoIůí>aJ í^^b^*^ ^,lpWT £-AS,Uttíu 10.55-11.90 vid*uj ■í-iLíyj, \,íAj t^j^j 2^ íLcJtAkij 11.50-12.35 ;V/ůka^ i)í*-k