SKLADBA VĚTY - v každé větě musí být vyjádřen podmět: Ich antworte.; Kommst du? - v neosobních větách se používá es jako podmět: · Odkazuje na podmět/ předmět v jednoduchých větách i v podmětných a předmětných větách: Es ist ein Unfall hier passiert. (Stala se tu nehoda); Es ärgert mich, dass er schweigt. (Rozčiluje mě, že mlčí); Ich bedauere es, dass er krank ist. (Mrzí mě, že je nemocný) · Používá se jako formální podmět u sloves, které vyjadřují počasí, zvuky a používá se také u sloves brennen, klopfen, sinken, apod.: Es regnet. Es ist kalt. Es brennt. - man – neurčitý podmět: Wie sagt man das auf Deutsch? (Jak se to řekne německy?) VĚTA JEDNODUCHÁ A: Věta oznamovací: - přímý slovosled: podmět + určité sloveso + ostatní větné členy Peter studiert Geschichte. - nepřímý slovosled - důrazový: zdůrazněný člen + určité sloveso + podmět + ostatní členy Heute schreibt er einen Brief. / Heute muss er einen Brief schreiben. B: Věta tázací: - zjišťovací otázka – můžeme na ni odpovědět pouze ano/ne: určité sloveso + podmět + ostatní větné členy Kennen Sie meine Tante Julia? - doplňovací otázka – tázací slovo + určité sloveso + podmět + ostatní větné členy Wie viel Quadratmeter hat diese Wohnung? C: Věta rozkazovací: určité sloveso + podmět + ostatní větné členy Schreib (du) deine Hausaufgaben! Fahren Sie nach Hause! D: Postavení slov ve větě: - na konci věty je postavení slov pevné: Infinitiv: Wir können heute nicht kommen. Příčestí minulé u složených tvarů: Er ist zu schnell gefahren. Odlučitelné předpony: Mach das Fenster zu! - ostatní větné členy: Předmět: - osobní předmět stojí obvykle před předmětem věcným: Peter hat seiner Mutter ein Geschenk gegeben. - předmět vyjádřený zájmenem stojí vždy před podstatným jménem: Peter hat es seiner Mutter gekauft. - pokud je vyjádřen 2 zájmeny, stojí zájmeno ve 4. pádu před zájmenem ve 3. pádu: Peter hat es ihr gekauft. Zvratné zájmeno sich: - těsně za určitým slovesem, pokud je podmět na začátku věty: Jan freut sich auf die Ferien. - v jiných případech před podmětem vyjádřeným podstatným jménem: Freut sich Jan auf die Ferien? - za podmětem vyjádřeným zájmenem: Freut er sich darauf? Příslovečné určení - ve většině případů se uvádí v tomto pořadí: čas, místo a způsob Er hat gestern zu Hause fleißig gearbeitet. Zápor - pro samostatnou zápornou odpověď na kladnou otázku – NEIN: Kommst du morgen? Nein. - pro zápor stojící ve větě – NICHT: Ich komme nicht. Pokud popíráme celou větu, stojí NICHT za slovesem, co nejblíže konci věty: Er kommt heute nicht. Pokud popíráme některý větný člen, NICHT stojí před ním: Er kommt nicht heute, sondern morgen. - zápor je možno vyjádřit i pomocí záporky KEIN a to vždy u podstatných jmen, která by v kladné větě měla u sebe člen neurčitý, nebo byla bez členu: Hast du einen Freund? Nein, ich habe keinen Freund. Hast du Zeit? Nein, ich habe keine Zeit. SOUVĚTÍ A: Souvětí souřadné: Připojení vět: - bez spojek: Sie spielt Volleyball, ich spiele Tennis. - pomocí souřadicích spojek: Ich arbeite, er liest und sie spielt die Gitarre. Slovosled po souřadicích spojkách: · Spojky, které nemají vliv na slovosled: und, aber, oder, sondern, denn, entweder – oder, nicht nur – sondern auch, sowohl – als auch. Komm bald, denn ich habe viel Arbeit. Entweder mache ich es jetzt oder ich mache es überhaupt nicht. · Spojky, které mají vliv na slovosled – pokud stojí na začátku věty, následuje ihned sloveso: dann, danach, deshalb, darum, sonst, trotzdem, weder – noch. Das Buch ist interessant, darum lese ich es. Peter ist krank, deshalb kann er nicht kommen. - pokud jsou podměty v obou větách shodné, po UND a často po ODER a SONDERN můžeme podmět v druhé větě vynechat: Er liest und hört dabei Radio. - pokud po UND následuje nepřímý pořádek, musí se podmět opakovat: Sie arbeitet schwer und zu Hause hat sie auch viel zu tun. B: Souvětí podřadné: - se skládá z jedné hlavní věty a z jedné, nebo více vět vedlejších Vedlejší věty jsou uvedeny: 1. Spojkou: Ich weiß, dass er nicht zu Hause ist. 2. Vztažným zájmenem: Das Geschenk, das ich ihm gekauft habe. 3. Tázacím zájmenem: Er hat gefragt, wann wir kommen. Slovosled ve vedlejší větě: uvozovací slovo + podmět + ostatní větné členy + urč. sloveso Weißt du, dass er dir einen Brief schreibt? Weißt du, dass er dir einen Brief schreiben will? - určité sloveso stojí ve vedlejší větě na konci. Pokud má odlučitelnou předponu, neodlučuje se. Před určitým slovesem stojí infinitiv a příčestí minulé. - Pokud stojí vedlejší věta před větou hlavní, hlavní věta má sloveso v určitém tvaru na 1. místě: Wenn du kommst, beginnen wir zu arbeiten. - Po slovesech jako denken, glauben, hoffen, sagen lze spojku vynechat a přiřadit další větu jako hlavní: Er glaubt, du hilfst ihm – Er glaubt, dass du ihm hilfst. Další spojky: Časové: sobald – jakmile, sooft – kdykoliv, solange – pokud, während – zatímco, nachdem – potom když, bevor – dříve než, bis – až, dokud ne Ich komme, sobald ich fertig bin. Sie kann dir helfen, sooft du brauchst. Solange du lernst, kannst du keine schlechten Noten bekommen – Du kannst keine schlechten Noten bekommen, solange du lernst. Während ich schlief, hat man mich ausgeraubt. Nachdem ich nach Hause gekommen bin, gehe ich schlafen. Bevor ich komme, muss alles fertig sein. Ich wartete auf ihn so lange, bis er kam. Příčinné: da – protože Da ich nicht zu tun habe, besuche ich dich. Podmínkové: falls – v případě, že Falls ich Zeit habe, gehe ich ins Kino. Způsobové věty: wie – jak, als – než, je – desto – čím – tím, soviel, soweit, sofern – pokud, nur dass – jenomže, außer dass – ledaže Es ist nicht so schwer, wie ich gedacht habe. Sie ist älter, als sie aussieht. Je mehr ich lerne, desto mehr vergesse ich. Soviel ich weiß, arbeitet er bei uns.