Téma 2: Vizuální kultura – proměny paradigmatu, pravda zobrazení /dokončení z předchozí hodiny/ Bernardo Strozzi, Stará žena před zrcadlem, cca 1615 Řec. mimesis, lat. imitatio (nápodoba). Mimesis může odkazovat k jakémukoli jsoucnu z reál-ného světa, nebo k jsoucnu postulovanému či imagi-nárnímu. Již před Platónem byl zdůrazňován repre-zentační aspekt mimeze. Kořen slova: mimos Ø mimesthai – imitace, reprezentace, portrétování Ø mimos, mimetes – osoby, které imitují nebo reprezentují Ø mimema – výsledek mimetického jednání Ø mimetikos – subjekt imitace Zobrazení a obraz (K hermeneutice malířství) • odlišení zobrazení / obraz • zobrazení: jeho cílem je vizuální substituce skuteč-nosti nebo věci, která se nachází mimo obraz (vizuální „simulace“) • obraz je zjevným uchopením a předvedením zobra-zované skutečnosti před naším pohledem; H. G. Gadamer, Pravda a metoda: „...obraz uplatňuje své vlastní bytí, aby nechal vystoupit zobrazené“ Mojmír Horyna, Umělecké dílo jako rozvrh. In: Dějiny umění v české společ-nosti. Praha 2004, s. 82. Gustave Courbet, Pohřeb v Ornans, 1850-1851 Teoretická reflexe proměn zobrazení /pokr./ Expresionismus, kubismus, abstrakce • Wilhelm Worringer, Abstraktion und Einfühlung, 1908 (disertace, Abstrakce a vcítění, česky 2001) • Vasily Kandinsky, Über das Geistige in der Kunst, 1912, (O duchovnosti v umění, česky 1998) • Almanach Der blaue Reiter. Ed. Franz Marc – Vasily Kandinsky. 1912 • Guillaume Apollinaire, Peintres cubistes, 1913 • Týž, Méditations ethétiques, 1913, L´antitradition futuriste, 1914 • Paul Klee, Schöpferische Konfession, 1920 • Týž, Pädagogisches Skizzenbuch, 1925 (Pedagogický náčrtník, česky 1999) • Piet Mondrian, Lidem budoucnosti. Studie k neo-plasticismu (česky 2002) Franz Marc Tygr, 1912 Rozkládáme dnes neporu-šenou, stále klamající přírodu a znovu ji sceluje-me podle naší vůle. Pronikáme hmotou a není daleko den, kdy pronik-neme vířící masou jako vzduchem. (…) Všechny objevy znamenají duchov-ní proměnu a posunutí hranice poznání. (F. Marc, Briefe… vyd. 1920) Pablo Picasso Portrét D. H. Kahn- weilera, 1910 Noví malíři hledají ideální krásu, která by nebyla už jen hrdým výrazem lidské-ho rodu, ale výrazem celého světa, tou měrou, jak zlidštěl ve světle. (G. Apollinaire, Kubističtí malíři, 1913) Pozn.: další snímky – příklady ana-lytického, syntetického a orfic-kého kubismu neboli orfismu Pablo Picasso Mandolína a kytara, 1924 Robert Delaunay Kruhové tvary, cca 1910 Piet Mondrian, Kompozice, cca 1930 Za proměnlivými přírodními formami je neměnná čistá realita. Je tedy třeba přírodní formy redukovat až na čisté neměnné poměry. (P. Mondrian, Lidem budoucnosti) Piet Mondrian Broadway Boogie-Woogie, 1942-43 Clyfford Still, 1949 Jackson Pollock, 1950 Clement Greenberg (1909-1994) americký výtvarný kritik Phyllis Herfield, Greenberg, 1984 Teorie Clementa Greenberga • „(...) Ztotožňuji modernismus s mohutnou, téměř rozjitřenou sebekritickou tendencí, která začíná u filozofa Kanta. Byl to on, kdo poprvé kritizoval samotné prostředky kritiky, a proto vnímám Kanta jako prvního skutečného modernistu. Základ modernismu tkví, alespoň jak já to chápu, v užití cha-rakteristických metod dané disciplíny ke kritice disciplíny samotné. A to nikoli s cílem ji rozvrátit, ale naopak ji ještě více upevnit v oblasti její kompetence. Kant použil logiku k vytvoření limitů logiky, a i když ji tím velmi odpoutal od je-jích starých pravidel, logika samotná zůstala daleko věrohod-nější v tom, co z ní zbylo.“ Modernistická malba, 1960 (česky: Před obrazem. Ed. T. Pospiszyl. Praha 1998.) Kenneth Noland Mosazný zvuk, 1962 …modernistické umělecké dílo se v zásadě musí vyhnout závislosti na jakékoli formě zkušenosti, která by nebyla vymezena povahou svého média. To mezi jiným znamená, že se musí vzdát iluzivnosti a jakéhokoli explicitního vztahu ke světu. (Clement Greenberg, Nové sochařství, 1958) Dan Flavin, Light Work, cca 1961 pozn.: příklad minimalistického díla, které vybočovalo z Greenbergovy koncepce Raoul Hausmann, ABCD, 1923-1924 Andy Warhol, Souper Dress, 1960 pozn.: dada a neodada Joseph Beuys, Jak vysvětlit obraz mrtvému zajíci, performance, Düsseldorf, 26. 11. 1965 Konceptuální umění Srov. Idea v umění dle Panofského a Gombricha (viz jeho článek v Uč. materiálech) Joseph Kosuth: Arts As Idea Nothing, 1968 Joseph Kosuth Four Colours Four Words, 1966 Sol Le Witt Lines, Colours and their Combinations, 1969-70 Serial Project 1 (A, B, C, D) 1966 Sol Le Witt Four-Sided Pyramid, 1997 Genealogie umění modernismu pozn.: nebezpečí schematizace a přecenění tzv. uměleckého vývoje A. H. Barr, Cubism and Abstract Art, katalog výstavy, 1936 George Maciunas, Expanded Arts Diagram (detail), 1966 Konec umění? Tvorba po „konci umění“ Jean Clair, Úvahy o stavu výtvarného umění. Kritika modernity. 1983 (český překlad 2006) Clair, Úvahy, s. 33: „…velký umělec není ten, kdo otrocky poslouchá diktát času, ale ten, komu je naopak naprosto jedno, co je, co bylo a co bude.“ Tamtéž, s. 56: „Ve dvacátých letech došlo k jakémusi spol-čení protestantské etiky kapitalismu a neradostné morálky komunismu s cílem vyhladit z povrchu země onu zastaralou a morálně pohoršující anomálii, jíž je umění.“ Poznámka k následujícím vyobrazením: Díla založená na konfrontaci klasického a moderního díla, nebo na postmoderním „návratu“ k ur-čitým prvkům modernistické tvorby. Srov. Harold Rosenberg: avantgardistická „tradice nového“ / „tradice v novém“ Norman Rockwell Znalec, 1962 pozn.: konfrontace zpodobeného díla amerického abstraktního expresionismu a realistic-ké malby N. Rockwella René Magritte, Madame Récamier de David, 1950 pozn.: příklad černého humoru, kterým ani postmoderním umělcům není cizí Antonín Střížek Metafyzické zátiší, 1998 pozn.: postmoderní malba odvolávající se na známé vzory z raného 20. st. Robert Rauschenberg, Preview, 1974 pozn.: poněkud ironický návrat k modernistické tradici konfrontace starověkého uměleckého díla a moderního stroje Jan Merta, Janova oběť, 1991-98 pozn.: „tradice v novém“, návrat k iluzivnosti malby Matthew Barney De Lama Lamina 2004, video pozn.: „tradice v novém“ skrze estetizaci inscenovaného