Téma 8: Teorie architektury a urbanismu Jediný dochovaný starověký spis na toto téma Vitruvius (Pollio), De Architectura libri decem, 1. pol. 1. stol. po Kr. (Deset knih o architektuře, česky 1953). • Stavba musí uspokojovat tři požadavky: 1) firmitas, 2) utilitas, 3) venustas. • Krása (venustas) zahrnuje šest pojmů: 1) ordinatio, 2) symmetria, 3) eurythmia, 4) dispositio, 5) decor, 6) distributio. • Vitruviova estetika architektury vychází ze čtyř zdrojů: 1) abstraktní kategorie (řecká teorie proporcí), 2) zákony stavby lidského těla, 3) zákony fyziologické optiky, 4) čis-tě konstruktivní zásady. Teorie architektury v renesanční Itálii • Leone Battista Alberti, De re aedificatoria libri X, vyd. posmrtně 1485 (sepsáno 1443-1452, Deset knih o archi-tektuře) „Italský Vitruvius“ L. B. Alberti (1404-1472): humanista, právník, sekretář římské kurie, architekt, považoval se za diletanta (milovníka umění), u něj poprvé odděleno pro-jektování staveb od jejich provádění. V jeho estetické teorii je klíčovým pojmem concinnitas (umělé článkování, souměrnost). Chtěl povýšit architekturu mezi svobodná umění, odlišit ji od stavitelského řemesla. Proto požaduje všestranné vzdělání architektů. Leone Battista Alberti Mantova, kostel S. Andrea Florencie, Palazzo Rucelai pol. 15. stol. Teorie architektury v renesanční Itálii Dogmatické traktáty o architektuře: kodifikovaly pravidla vycházející z Vitruvia a sloužily jako vzorníky. Nejznámnější z nich sepsali architekti Serlio (1475-1554) a Palladio (1508-1580). • Sebastiano Serlio, Tutte l´opere d´architettura et prospettiva, 8 knih, celek vyd. 1584 (Všechna díla o architektuře a perspektivě) • Andrea Palladio, I quattro libri dell´Architettura, 1570 (Čtyři knihy o architektuře) Teorie architektury v renesanční Itálii • Palladio Teorie architektury v renes. Itálii • Serlio Otázky stylu v německé teorii architektury 19. století • Heinrich Hübsch, In welchem Stil sollen wir bauen, 1828 (V jakém stylu máme stavět) • August Reichenspenger, Anzeige..., 1854 (Pokyny k církevnímu stavitelství) • Gottfried Semper, Die vier Elemente der Baukunst. Ein Beitrag zur vergleichenden Baukunde, 1851 (Čtyři elementy stavitelství. Příspěvek k srovnávací stavební vědě) • Týž, Der Stil in den technischen und tektonischen Künste oder Praktische Aesthetik, 1861-1863 (Styl v technických a tektonických uměních neboli Praktická estetika) Otázky stylu v německé teorii architektury 19. století • Semper, opera v Drážďanech, od 1838 Arts and Crafts a hnutí uměleckého průmyslu • John Ruskin, The Seven Lamps of Architecture, 1849 (Sedm lamp archi-tektury) • Týž, The Stones of Venice, 3 sv., 1851-1853 (Kameny Benátek) • Gottfried Semper, Wissenschaft, Industrie und Kunst, 1851 (Věda, průmysl a umění) Arts and Crafts a hnutí uměleckého průmyslu J. E. Millais John Ruskin, 1854 John Ruskin, The Stones of Venice Arts and Crafts a hnutí uměleckého průmyslu • Philip Webb, Red House, 1856-1859 Modernismus • De Stijl, skupina výtvarných umělců a architektů, zal. v Leydenu 1917 • Šest programových bodů nové architektury, expresionismus, 1918 • pojmu expresionismus poprvé použito 1920 pro tvorbu Ericha Mendelsohna • Ruf zum Bauen, 1920, expresionismus Architektura a design modernismu: De Stijl Theo van Doesburg, Gerrit Rietveld Expresionismus • Mendelsohn, Einsteinova věž v Postupimi, 1920-1921 Modernismus Bauhaus • zal. ve Výmaru 1919, od 1926 v Desavě, 1932-1933 v Berlíně • ředitelé: Walter Gropius, od 1928 Hannes Mayer, od 1930 L. Mies van der Rohe Le Corbusier • Le Purisme, L´Esprit Nouveau 1921 • Vers une architecture, 1922-1923 • Pět bodů moderní architektury, 1926 • Le Modulor, 1948 Le Corbusier • Unité de habitation, Marseille • Modulor Modernismus • C.I.A.M. (Congres Internationaux d´Architecture Moderne), zal. 1928 v La Sarraz ve Švýcarsku, téhož roku vydán první manifest C.I.A.M., poslední, 11. kongres v Otterloo 1959 • Siegfried Giedion, Space, Time, Architecture, 1941 (Prostor, čas, architektura) Nejznámější modernistické dějiny architektury založené na prostorovém pojetí. Problém obytného domu v čes. zemích ve 20.-40. letech 20. století • Karel Teige, Nejmenší byt, 1932 • Jiří Kroha, Sociologický fragment bydlení, 1930-1933 • František Lydie Gahura, teoretický koncept Baťova Zlína, 30. léta • Ladislav Žák, Obytná krajina, 1947 Alternativy modernismu • Friedensreich Hundertwasser, Plesnivý manifest proti racionalismu v architektuře, 4. července 1958 • Robert Venturi, Complexity and Contradiction in Architecture, 1966 (Komplexnost a protiklad v architektuře) • Charles Jencks, The Language of Postmodern Architecture, 1977, rev. 1981 (Jazyk postmoderní architektury) Alternativy modernismu: postmodernismus • Charles Moore, Piazza d´Italia, New Orleans, 1976-79 Prolog postmodernismu v architektuře: Robert Venturi, Dům Vanny Venturiové Chestnut Hill, Pensylvania, 1964 Charles Jencks Fenomenologie bydlení • Martin Heidegger, Bauen – Wohnen – Denken (Stavět – bydlet – myslet), 1951 Hlavním rysem bydlení je ochrana a péče, díky níž mohou věci bytostně existovat. Ochraňován musí být vztah bydlícího k das Geviert – součtveří nebe a země, božského a smrtelného. • Týž, „...dichterisch wohnet der Mensch...“ („Básnicky bydlí člověk“), 1954, název z verše Friedricha Hölderlina Poesie je zařazena do neskutečna, do složky s názvem „evropská literatura“ a není spojována s bydlením. Společným znakem bydlení a básnictví je však měření. „Básnění je opatření míry, opatření v silném smyslu slova, takové, kterým člověk teprve přijímá míru pro samotnou rozlohu základů svého bytí. Člověk bytuje jakožto smrtelný.“ Fenomenologie bydlení /dokončení/ „Básnění... není budováním ve smyslu stavění a zařizování budov, nýbrž jakožto vlastní vyměřování dimenze bydlení je básnění počátkem všeho budování. Teprve básnění přede vším ostatním nechává vstoupit lidské bydlení do jeho budování. Básnění je to, co v původním smyslu nechává člověka bydlet.“ „Bydlíme my básnicky? Nejspíše bydlíme veskrze nebásnicky.“ • Podobný názor vyjádřil Theodor Adorno: „Bydlení ve vlastním smyslu je nyní nemožné... Domov je minulostí.“ • Vliv Heideggerových myšlenek: Christian Norberg-Schulz, Genius loci (česky Praha 1994), Dalibor Veselý, Architektura ve věku rozdělené reprezentace (Praha 2009)