Elektroakustická hudba
La musique conrěte 10. 3. 2009
Hudba na rozhraní
na rozhraní věd: akustiky, fonetiky, hudební vědy a filosofie: fenomenologický přístup
- pojem „Konkrétní hudba" * 18. dubna 1948 - Schaeffer si jej zapsal do svého Výzkumného deníku
Spojena se jmény Pierra Schaeffera, Pierra Henryho a studiem francouzského rozhlasu a TV Historické vymezení: konec 40. a celá léta 50.
1943 - zal. Studio d'essai de la Radio Télévision Frangaise (Experimentální studio RTF) Několik základních pojmů:
Objet trouvé (nalezený předmět) - existující objekt přírodního nebo umělého původu použitý jako součást nebo přímo umělecké dílo. Často použitý jako hrubý materiál při vytváření asambláží.
Koláž - vývoj v kubismu; Apollinaire: fragmenty konverzace v poesii - od 1912, Picasso a Braque používali ve svých malbách zobrazení skutečných předmětů jako komentáře vztahů mezi realitou, reprezentací a iluzí.
x ready-made - člověkem vyrobený předmět prezentovaný sám o sobě. (M. Duchamp)
surrealisté a dadaisté jako Hans Arp či Kurt Schwitters používali poškozené a vadné materiály jako k zobrazení marnosti 1. světové války.
Pierre Schaeffer (191O-1995)
Pierre Schaeffer
(Nancy, 1910 - Aix-en-Provence, 1995)
Zakladatel a tvůrce institucí:
Studio d'essai (1943),
Groupe de recherches musicales, GRM (1958). Teoretické dílo:
Á la recherche d'une musique concrete (1952) - třídění zvuk.objektů
Le traité des objets musicaux (1966) - „akusmatická hudba"
La musique concrete (1967)
Machines á communiquer (1970)
Ä la recherche d'une musique concrete (1972)
Kompozice:
Les études de bruit - technika sillon fermé - 5 etud z r. 1948:
Symphonie pour un homme seul (1950, s Pierem Henrym)
Orphée 53 (první « konkrétní » opera pro Donaueschingen ; 1953, s Pierrem
Henrym)
1958-60: Étude aux allures, Étude aux sons animés, Étude aux objets
Studio Groupe de Recherches MusicaIes (GRM)
9156
Pierre Henry (nar. 1927)
Pierre Henry
(Paříž, 1927)
Dílo:
Haut voltage (1956), balet Microphone bien tempéré (1950-52), Musique sans titre (1951), Investigations (1959),
Le Voyage, d'apres Le Livre des morts tibétain (1962), Variations pour une porte et un soupir (1963), balet, Messe pour le temps present (1967) - s Mauricem Béjartem Messe de Liverpool (1967-70), Apocalypse de Jean (1968),
2ěme symphonie pour 16 groupes de haut-parleurs (1972),
Futuristie I, « spectacle musical électroacoustique » (1975),
Dixiěme symphonie, hommage á Beethoven (1979),
Les Noces chymiques, rituel féérique en 12 journées (1980)
Le Livre des morts égyptien (1986-88, Paris, Musée du Louvre,1990)
Zvukový objekt
-je hudební entita (znějící jsoucno), které se vyznačuje objektivně přiznatelnými vlastnostmi jako: popsatelnost, opětovná rozpoznatelnost a objektivní platnost.
- je nutno jej chápat izolovaně od zdroje zvuku nebo jeho znakově fixované podoby (Např.: tón, výkřik, hluk apod.)
- objekty se řetězí do hudebních struktur, které dávají objektu smysl v rámci kontextu
Každý prvek je tvořen z drobnějších prvků - je sám strukturou. Každý objekt zakládá hierarchizovanou strukturu objektů.
Klasifikace zvukových objektů (P. Schaeffer: A la recherche d'une musique concrěte, 1952) - nazvaný caractérologie sonore, později typomorphologie. (Traité des objets musicaux (1966) - učebnice i manifest)
Lei trots dimensions du phenomena sonore Dreidimensionaler Klangraum Třírozměrný zvukový prostor
N (niveau), Pegel, síla
Plan harmonique
(plan des spectres) Plan dynamique (plan des formes)
Klangferben-Ebene Formen-Ebene Rovina témbru Rovina dynamiky
T (temps), Zeit, as_
Plan mélodíque (plan des tessitures) Textur-Ebene Melodická rovina
H (hauteur), Frekvenz, Výíka
Pierre Schaeffer: Třídění zvukových objektů (1952)
HUDBA TRADIČNÍ	HUDBA NOVÁ
(sváná abstraktní)	(zvaná konkrétni)
fáze I:	fáze III:
koncepce (v mysli);	kompozice (v materiálu);
fáze II:	fáze II:
vyjádření (v grafickém záznamu);	náčrty (experimentováni);
fáze III:	fáze I:
provedení (hudebními nástroji).	materiál (jeho výroba).
(od abstraktního ke konkrétnímu)	(od konkrétního k abstraktnímu)
Literatura:
Schaeffer, Pierre. Konkrétní hudba. Praha : Editio Supraphon, 1971. Lébl, Vladimír. Elektronická hudba. Praha : SHV,1966. www.ina.fr/grm/