Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy Ústavu hudební vědy FFMU Pravidla a zásady psaní písemných prací studenty Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU (studijní obory Hudební věda, Sdružená uměnovědná studia, Teorie interaktivních médií, Management v kultuře, Srovnávací uměnovědná studia, Učitelství základů estetické výchovy pro střední školy, Teorie a provozovací praxe staré hudby) s platností od 1. prosince 2007. Tato pravidla se týkají všech typů písemných prací, tj. prací seminárních, bakalářských diplomových a oborových prací, magisterských diplomových a oborových prací a prací disertačních. Struktura písemných prací: 1. Titulní strana. 2. Obsah. 3. Předmluva (není povinná). 4. Úvod. 5. Stať (jednotlivé kapitoly). 6. Závěr. 7. České resumé 8. Cizojazyčné resumé 9. Seznam vyobrazení (není nutný). 10. Seznam pramenů a literatury. 11. Přílohy (nejsou nutné). Práce jsou stránkovány (ve spodní části stránky) od předmluvy, ad 1. Titulní strana musí obsahovat: a. Název oboru, ústavu, fakulty a univerzity (v záhlaví, každý údaj na samostatném řádku), a sice v následujícím pořadí: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia/ Hudební věda/ Teorie a provozovací praxe staré hudby/ Teorie interaktivních médií/ Management v kultuře) b. Jméno studenta. c. Označení práce (Bc.,Mgr.,Dr.). d. Název práce (uprostřed stránky). e. Jméno vedoucího práce. f. Jména konzultantů (nemusí být). g. Rok odevzdání práce. Po titulní straně následuje povinné prohlášení autora práce, že pracoval samostatně a veškerou použitou literaturu citoval. Toto prohlášení musí být autorem podepsané. ad 2. Obsah uvádí seznam jednotlivých částí práce, stránky jednotlivých kapitol a subkapitol. Doporučuje se Deweyův číselný systém. ad 3. Předmluva (pokud je uvedena) může obsahovat: a. Podněty, které vedly ke zpracování tématu práce. b. Poděkování institucím a jednotlivcům, kteří pomáhali při sběru a interpretaci použitých faktů. c. Poděkování vedoucímu práce a konzultantům. Pokud nejsou konzultanti uvedeni na titulní straně, je potřeba uvést jejich jméno na tomto místě. ad 4. Úvod má stručně uvádět do pojednávaného problému. Může také obsahovat zdůvodnění aktuálnosti tématu. Nutná je metodologická úvaha o řešení problematiky: jaký cíl si autor stanovuje a jaké metody k jeho dosažení volí, v jakém kontextu pozoruje své téma, na jaké teorie odkazuje. Důležitá je i velmi stručná kritika literatury, která tvoří podklad pro autorovy argumentace. ad 5. Stať sestává z jednotlivých kapitol písemné práce, kde student samostatně zpracovává zkoumanou problematiku. V této části prokazuje schopnost aplikovat poznatky získané studiem a formulovat vlastní stanovisko k řešeným problémům. Stať je obvykle rozdělena na kapitoly, jež mohou být samostatně nadepsány. Členění stati na kapitoly (jednotlivé kapitoly se zabývají charakteristikou materiálu, ozřejměním použitých metod a postupů, popisem dosavadního stavu bádání, souvislostmi, shodami a neshodami s literaturou, zdůrazněním nových pohledů, postupů, nových výkladů pramenů či literatury. Stanovené téma musí být sledováno v soustředěném výkladu a ten je docílen jen pečlivě zvoleným kontextem, zasazujícím téma do patřičných souvislostí. Ty teprve dovolují autorovi argumentovat ve prospěch určitých teorií.) Pozn. k bodu 5: Citace a. Bibliografické citace jsou uváděny podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) (viz stránky Ústavu hudební vědy). b. Obecně platí, že citace musí být přehledná a úplná. Je lépe uvádět více údajů pro identifikaci (např. u seriálových publikací anebo elektronických zdrojů) c. Citace literatury, sdělení informátorů či dalších pramenů by měly být uváděny výhradně v původním znění (bez překladu). Cituje se vždy z původního díla. Pokud si nelze opatřit původní pramen, musí být z odkazu zřejmé, že se jedná o citát z "druhé ruky", a udat přesně pramen, z něhož byl vzat (Eggebrecht 1981: 179 dle Fukač 1993: 56). Vypustí-li se něco v citátech, označí se to třemi tečkami v hranaté závorce. Citáty jsou vyznačeny uvozovkami. Pro zachování struktury pramene (je li v originále užito více druhů písma) je lépe zachovat výchozí druh písma. (Citáty proto nemusejí být nutně uváděny jiným druhem písma; obvyklá praxe bývá kurzíva). V případě delších citací je vhodné užít odlišné formátování odstavce (je-li základní text psán velikostí 12 pt, pak 11 pt.). d. Poznámky je lépe pro přehlednost uvádět pod čarou. ad 6. Závěr obsahuje shrnutí hlavního obsahu celého pojednání a upozorňuje na nejdůležitější myšlenky práce. Autor zodpoví, do jaké míry se mu podařilo dosáhnout cíle vytčeného v úvodu a stanoví podmínky, za kterých závěry vyplývající z jeho výkladu platí. Myšlenky uvedené v této části musejí vyvěrat z práce samé. ad 7. Povinnou součástí prací je české a cizojazyčné resumé, u magisterských diplomových a dizertačních prací je vyžadováno ještě druhé cizojazyčné resumé. ad 8. Seznam vyobrazení bývá obvykle zařazen před přílohami (ilustracemi). Jednotlivé ilustrace obsažené v práci jsou uvedeny popiskami. Pokud nejsou vyobrazení výsledkem vlastní práce, uvádí se jejich původ. ad 9. Seznam použité literatury a pramenů uvádí jednotlivé publikace v abecedním pořadí. Seznam zahrnuje všechny použité prameny. Při větším rozsahu se prameny mohou uvádět v určitém členění (např. časopisy, knihy, noty, slovníky atd.). Citování literatury 1. Literaturu lze uvádět např. takto: Kniha: Fukač, Jiří. Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Časopisecký článek: Fukač, Jiří. O socialistickém realismu: opravdu s odstupem? Opus Musicum, 2001, roč. XXXIII, č.5. Studie ve sborníku: Fukač, Jiří. War wirklich nur das Neue zu befürchten? Versuch über eine zeitgeschichtliche Bilanz. In Petr Macek, Mikuláš Bek (ed.) Horror novitatis. Colloquia musicologica brunensia XXXVII. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2004. Web: Macek, Petr - Poledňák, Ivan. Jiří Fukač. [online ] 2007 [cit. 1. listopadu 2007]. Dostupné z . Odkazujeme-li na zdroj citace v rámci poznámkového aparátu, uvádíme při první citaci plný bibliografický údaj. Při druhé a další citaci postačují základní údaje: autor, název. Op. cit., strana, z níž citujeme. (Fukač, Jiří. O socialistickém realismu opravdu s odstupem? Op. cit., s. 54). Při odkazu ke zdroji citovanému bezprostředně před tímto dalším odkazem stačí pouze údaj: ibid. a strana, z níž se cituje ( Ibid., s.36). Vedle zkratky Ibid. se používá taktéž Tamtéž, Ebd., Viz. Každá poznámka pod čarou musí začínat velkým písmenem a končit tečkou. 2. Pokud je použit „anglosaský způsob“ odkazování, měl by být záznam v seznamu literatury uspořádán následujícím způsobem: Kniha: Fukač, Jiří (1998b). Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita. (Pokud se v seznamu použité literatury vyskytují dvě Fukačovy studie vydané ve stejném roce, odliším je údajem 1998a , 1998b). Časopisecký článek: Fukač, Jiří (2001). O socialistickém realismu: opravdu s odstupem? Opus Musicum, roč. XXXIII, č.5. Studie ve sborníku: Fukač, Jiří (2004). War wirklich nur das Neue zu befürchten? Versuch über eine zeitgeschichtliche Bilanz. In Petr Macek, Mikuláš Bek (ed.) Horror novitatis. Colloquia musicologica brunensia XXXVII. Praha: KLP – Koniasch Latin Press. Web: Macek, Petr - Poledňák, Ivan (2007, July 17). Jiří Fukač. Retrieved November 1, 2007 from . Odkazy v textu pak následují bezprostředně za citovanou pasáží a uvádějí se takto: (Burnett 1996b: 56) , přičemž údaj „56“ vypovídá o straně, z níž cituji. Pozn.: a. Sborníky by měly být uváděny pod jmény svých editorů s rozlišením editorství od autorství pomocí příslušné zkratky v závorce (ed.). b. Uvádění místa vydání není u časopisů povinné. c. Odchylky od uvedených vzorů jsou možné, musí být ovšem založeny na argumentech a povoleny vedoucím práce. ad 9. Přílohy (notové ukázky, obrázky, části rukopisů, inkunábulí atd.) je nutno označit písmeny velké nebo malé (velké a malé) abecedy a podrobnou popiskou pod přílohou. Technické a formální požadavky: 1. Závěrečné oborové práce jsou odevzdávány v jednom exempláři. Musí být svázány tzv. kroužkovou vazbou. 2. Bakalářské a magisterské diplomové práce jsou odevzdávány ve dvou exemplářích. Jsou svázány knihařsky. 3. Dizertační práce (doktorské) jsou odevzdávány ve třech exemplářích, knihařsky vázané. 4. V počítačové sazbě se doporučují patkové typy písma, velikost 12 pt pro základní text a 10 pt pro poznámkový aparát. 5. Je vyžadována jazyková správnost předloženého textu. Hrubé pravopisné chyby mohou být důvodem pro nepřijetí práce. 6. Rozsah seminárních písemných prací je min. 25 000 znaků, povinnou součástí je české a cizojazyčné resumé. 7. Rozsah bakalářských diplomových prací je min. 70 000 znaků, rozsah bakalářských oborových prací je 27 000 znaků, povinnou součástí obou typů prací je české a cizojazyčné resumé. 8. Rozsah magisterských oborových prací z nediplomního oboru dvouoborového studia je min. 55 000 znaků, povinnou součástí je české a cizojazyčné resumé. 9. Rozsah magisterských diplomových prací je min. 140 000 znaků, je vyžadováno české a 2 cizojazyčná resumé. 10. Rozsah dizertačních prací je min. 200 000 znaků. Požadavky na resumé odpovídají magisterské diplomové práci.