Následnost Vyjadřování následnosti je někdy poněkud komplikováno omezenými morfologickými možnostmi latiny. Jak bylo řečeno výše, základním prostředkem pro vyjádření následnosti jsou · infinitivy futura v infinitivních konstrukcích (ak., nom. + inf.); · participium futura aktiva + tvary slovesa esse ve větách s určitým slovesem (při indikativní souslednosti je sloveso esse v indikativu, při konjunktivní v konjunktivu). Alternativní způsoby vyjádření Někdy však není možné těchto prostředků využít, protože: · sloveso nemá participium futura aktiva nebo supinum · sloveso v určitém tvaru má vyjadřovat následnost a zároveň být v pasivu V těchto případech je nutné použít pro vyjádření následnosti jiné, náhradní prostředky. Liší se podle toho, zda se jedná o infinitivní konstrukci, nebo o vedlejší větu s určitým slovesem. V rámci určitých sloves se zaměříme na věty s konjunktivem. Pro indikativ lze využít stejné konstrukce pouze s tím rozdílem, že sloveso bude v indikativu času vyjadřujícího současnost. Infinitiv 1. Opisná vazba futurum esse / fore, ut + konjunktiv prézentu nebo imperfekta. Výběr konjunktivu se řídí pravidly časové souslednosti a způsobové závislosti. Rozhodující je tedy čas ve větě hlavní celého souvětí. Je-li ve větě hlavní čas hlavní, ve větě vedlejší s ut se objeví konjunktiv prézentu. Je-li ve větě hlavní čas vedlejší, bude ve větě s ut konjunktiv imperfekta. Např. věta „Myslím / myslel jsem, že se budeš bát“ se přeloží následujícím způsobem: Puto futurum esse / fore, ut timeas. Čas hlavní (puto) → konj. préz. (timeas) Putabam futurum esse / fore, ut timeres. Čas vedlejší (putabam) → konj. impf. (timeres) Jedná se vlastně o vazbu est, ut nebo fit, ut „stává se, že“ převedenou do infinitivu. Podmět české věty „ty“ se projeví až na tvaru určitého slovesa ve větě s ut (timeas, timeres), protože est ut nebo fit ut jsou neosobní vazby. Jakožto neosobní vazby také nemají v infinitivní konstrukci vyjádřený podmět. 2. Infinitiv posse + infinitiv prézentu významového slovesa Dále je možné použít infinitiv prézentu slovesa posse s infinitivem významového slovesa. Modální posse je totiž svým významem orientováno do budoucnosti. Věta „Myslím / myslel jsem, že se budeš bát“ se přeloží v tomto případě takto: Puto te timere posse. Putabam te timere posse. Obě možnosti (opisná vazba i posse s infinitivem významového slovesa) se někdy objevují i místo existujícího infinitivu futura pasiva. Konjunktiv 1. Mox, brevi, post, cras,… + konjunktiv pro současnost První možností je použít konjunktiv vyjadřující současnost (konjunktiv prézentu po čase hlavním a konjunktiv imperfekta po čase vedlejším) a doplnit ho výrazem, který zařadí děj do roviny následnosti. Mohou to být např. příslovce mox „brzy“, brevi „brzy, zakrátko“, cras „zítra“, post „poté“, časová určení typu postero die „následujícího dne“ atd. Někdy může být následnost zřejmá také z kontextu. Věta „Nepochybuji / nepochyboval jsem, že se budeš bát“ se tedy může přeložit: Non dubito quin brevi timeas. Non dubitabam quin brevi timeres. 2. Konjunktiv pro současnost slovesa posse + infinitiv prézentu významového slovesa Druhou možností je použití konjunktivů pro současnost (konjunktiv prézentu po čase hlavním a konjunktiv imperfekta po čase vedlejším) slovesa posse v kombinaci s infinitivem významového slovesa. Věta „Nepochybuji / nepochyboval jsem, že se budeš bát“ se v tomto případě přeloží: Non dubito quin timere possis. Non dubitabam quin timere posses. S použitím konjunktivů prézentu a imperfekta pro vyjádření následnosti se můžeme někdy setkat i v případě, že sloveso má participium futura. Může k tomu dojít obzvláště tehdy, když je děj očekávaný („určitě se tak brzy stane“) nebo když je následnost patrná ze souvislostí. Přehled alternativních prostředků Infinitiv opisná vazba čas hlavní Puto futurum esse / fore futurum esse / fore ut + konj. préz ut timeas / timearis.[1] čas vedlejší Putabam futurum esse / fore futurum esse / fore ut + konj. impf. ut timeres / timereris. pomocí posse čas hlavní Puto posse + inf. préz. te timere posse / te timeri posse. čas vedlejší Putabam posse + inf. préz. te timere posse / te timeri posse. Konjuktiv konjunktivy pro současnost + mox, brevi,… čas hlavní Non dubito mox + konj. préz. quin mox timeas / timearis čas vedlejší Non dubitabam mox + konj. impf. quin mox timeres / timereris. pomocí posse čas hlavní Non dubito possis + inf. préz. quin timere possis / timeri possis. čas vedlejší Non dubitabam posses + inf. préz. quin timere posses / timeri posses. Použitá literatura Ghiselli, Alfredo – Concialini, Gabriela. Il nuovo libro di latino – vol. I. Teoria. V ristampa. Bari : Laterza, 2002. 550 s. ISBN 88-421-0322-5. Novotný, František. Základní latinská mluvnice. Vyd. 2., v H & H 1. Jinočany : H & H, 1992. 297 s. ISBN 80-85467-91-7. Peňáz, Petr – Urbanová, Daniela. Syntax latinského souvětí. Pracovní text UKS FFMU. Traina, Alfonso – Bertotti, Tullio. Sintassi normativa della lingua latina : teoria. 2. ed. Bologna : Cappelli Editore, 1993. 519 s. ISBN 88-379-0717-6. ________________________________ [1] Sloveso timere má jakožto přechodné sloveso osobní pasivum. Timeor tedy znamená „(někdo) se bojí mě“ a puto futurum esse ut timearis „myslím, že se tě budou bát / že budeš nahánět strach“ apod.